Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

4. ledna 1909. Číslo .

5 article Boje s lnpičl.

Boje s lnpičl. Z Regula, 3. ledna. V Reggiu řádí lupiči stál hrozuým způsobem. Líčí se příšerný výjev: Dva zpustlí chlapi spoutaní na rukou, jsou vedení kolem. provázeni naříkající ženou a šesti rozedranými dětmi. Karabinníci nalozli u obou mužů množstv uloupených peněz a skvostů. Okrádači mrivol jsou vojskem hned zastřeleni. U jiného lupiče nalezeno 150.000 franků. Hrozných ohavností dopouštěli se Iupiči také v Messině, kdež dokonce dobíjel raněné, aby se mohli zmocniti jejich majetku Občas slyšeti na místě neštěstí výstřoly jako n bojišti. V sobotu byli v boji s drancovní ky usmreeni jeden bersagliere a jeden celník. Z Palerma, 3. ledna. Florenlský lékař Rosso jenž na anglickém parníku „Ilebo““ uprchl do Palen ma, sděluje o lupičslví v Reggiu: Náhle, když lo zvedla kotvy, zazněly od břehu divé výkřiky. Pozo rovali jsme zděšeni divoký výjev, skulečný zjev kol lektivního zločinného šílení, jaké způsobují pouze epi demie války a podobně kalastrofy. Množství oso různých tříd a věku, nešťaslní rozedraní lidé, vylo- mili místnosti celnice a vyplenili je úplně. Celnic nemohli jim v tom zabrániti. Mezí plenitelí zuři vražedný boj o hrstku rýže nebo hra- chu. Zoufalci stříleli do sebe z revolverů, V Reggiu ohrožují bandité bezpečnost, číhajíce na uprchlikya loupíce jim ještě to, co spad z trosek zachránili. Spolupracovník „Daily Mail“, jonž se usadil v Catanii, sděluje, že z okolí Messiny sešlo se do mě- sta mnoho sedláků, kteří olupovali mrivoly. Dvaco z nich bylo dle stanného práva zastřeleno. Ruský námořník zastřelil revolyerem olupovače mrtvol, jenž se chystal uřiznouti mrtvole prst s prstenem. o

Rosso Dvaco Regula Reggio Messina Palermo Catania Daily Maila

6 article

Zachránění. Z Říma, 3. ledna. Jak se sděluje z Messiny, nen tamní arcibiskup mezi oběímí. V okamžiku katastrof nalézal se v kapli. Když chtěl prchnouti nalezl vše chny východy zataraseny. Ztrávil několik dní v k pli na modlithách, až byl zachráněn. Rakouský obchodní cestující Josef Adler z Tr- dentu chtěl odplouti na trajektu z Messiny do RRegsia V okamžiku, když trajekt s četnými železničním vagony chtěl odrazili od břchu, nastalo podmořske čtřesení. Prám byl s rachotem zvednut do výše a vržen na břeh. Ryclile odhodlán, skočil Adler n zemi, zatím co se železniční vagony překotily přes sebe. Sotva opustil prám, nastal druhý náraz a prám klesl rozbit do moře. Aďler běžel jako furiem štván k rádraží. Každou chvíli padal přes mrtvoly. U nádraží klečel mladík a hrabal šílenou rychlost v ssutinách. Konečně vytáhl mrtvé tělo, objal je a vo- lal: „Otče!“ Když viděl, že otec již je mrtev, rozběhl se, vrazil hlavou do zdi a klesl k zemi s rozbitou lebkou. Adler vypravuje dále, jak mu luza vzala ho- dinky. Tobolku na útěku od pramice ztratil. „Dejle sem penízel“ volal naň lupič, „ziratil jsem cel u rodinu a chci žítl“ Ředitel věznice Buffadei v Rezsiu zachránil s tím, že vlezl do skříně a v té se pustil s třetího patra na ulici Pomocná akce. Z Vídně, 4 ledna. (K. k.) Včera večer o 10. hod 35 min, odjela, jak již sděleno, pomocná výprava ví deňské dobrovolně ochranné společnosti do územl postiženého zemětřesením. Na nádraží dostavily se četné oscby, mezi jiným tajemníci a vojenští atlach italského vyslanectví, kteří chefu lékařů dali doporu- čení velvyslanectví na italské úřady. Rovněž se do stavilo rnožství italských studentů, kteří tlumočili díky předsedovi pomocného výboru.

Adler Dejl Buffadei Rezsia Řím Messina Vídeň

7 article Dnešní německá konference v Praze

Dnešní německá konference v Praze Na dnešní pražskou konferenci německých poslanců zemských připravil německý tisk ve- řejnost politiekou jako na čin a událost prvního řádu. Této konferenci náleží dle včerejší » Boh. úkol, ve sboru sjednocených poslanců německých zahájiti práci, jejímž výsledkem má býti přesný a jasný půdorys, sestavený z národních poža- davků německých a určený za základnu veške- rých dalších vyjednávání s Čechy. Tuto práci německou pozdravuje německý tisk v království českém s živou důvěrou v duševní schopnosli síly všech zástupců veškerých stran německých. na konferenci zůčastněných. »Boh.« se těší, že usnesení dnešní německé konference pražské »mohla by tvořiti předpoklady pro počestné spravedlivé uzavření míru mezi oběma národy Čech«. Především však žádá, aby konfereční shro- máždění zachovalo myšlenku jednotnosti v těž- kých dnech skvěle osvědčené a aby otázky dru- hotného významu, k tomu ještě nedospělé k re šení, neobrozily onu jednotnost, »drahocenný. namáhavě zlskaný statek«. Dnešní »Boh.« uveřejňuje list, který posl Iro (Všeněmec) zaslal předsednictvu konference. Poslanec Iro vyslovil se proti libereckému po- žadavku »zvláštní provincie německých Cech«. žádaje prakličtější a rozumnější návrh v oboru rozdělení zemské správy. Dále prohlašuje se pro obstrukční odboj německý na sněmě třeba po řadu let, vůbec až do písemného zabezpečení německých požadavků vládou a sněmovní vět- šinou.

Praha Čechy

8 article

Zemšti poslanci němečtí — píše poslanee Iro — nepřevzali loni na podzim úkol, upuště- ním od své zářijové taktiky umožňovati rozpa- kové programy pro krátkodeché koaliční vlády. bezcenné pro důležité věci německo- národní nýbrž němečtl zemští poslanci z Čech zavázal se německému lidu v Čechách, že beze zřetele na vídeňské sestavování vlád bojovati budou pro rozdružení sněmu, zemského výboru, zem- ských přijmů v národnostní sekce, pro právo jmenovati úřadníky pro německé sekce a pro zavedení národního veta a pro to, by trvalou obstrukcí na sněmě zemském přinutili Čechy k obratu. Proto posl. Iro činí další taktiku Němců na snémě závislou od zjištění, najde-i se nějská většina pro návrh posl. Frengla na změny ztlzení zemského, ve smyslu oněch ně- meckých usnesení návrhem tím žádané, jinak nesmí dle prohlášení Irova býti normálního za- sedání sněmu. Německou obstrukci na sněmu považuje posl. Iro, prý dle přesvědčení německého ol- čanstva, za takuku nejlepší a postavení ji zl- skané za tak silné, že v listě svém za zrádce označuje každého, kdo by od ní upustil bez záruky, přiznivé návrhu Frenglovu. I koněi; Usnesení německých poslanců zemských nemůže zniti jinak, nežli tak: Žádné zasedá n českého snému! Další obstrukee Tak ovšem nesplní se slovo včerejší »Bo- hemie«, že dnešní konference némerká by byl způsobilá zjednati předpoklady pro česko-něme cký smír

Čecho Irův Frenglův Čechy

9 article

Konference zahájena byla v zrcadlovém sále německého kasina o 141 1. hod. dopolední Zúčastnilo se jí asi 60 zemských poslaneů ně meckých, mezi nimi někteří ústavov ěrn velkostatkáři. Schůzi zahájil něm. radikál posl. Pacher pozdravem přítomných. Když byl předsedou schůze zvolen dr. Pergelt, podal dr. Eppinger zprávu o záležitostech, týkajících se německé politiky na sněmě zemském. Posl. dr. Pergelt referoval o poměrech na fíš- ské radě a o vyjednávání německých zástupeů s vládou. Potom shrnul poslanec Pacher polilicko ná- rodní požadavky Němců z Čech a vykládal, že neni třeba, by Němci svoje stano- visko měnili — t. j. že za nynějších po měrů trvají na své obstrukci sněmovní. O půl 1. hodině polední bylo jednání pře- rušeno a usneseno, odpoledne v něm pokra- čovati.

Pergelt Posl doktor Pacher Němec Čechy

10 article Branné poměry na Balkáně.

Branné poměry na Balkáně. (Sestaveno dle vojenského almanachu na rok 1908/09.) dojle V době, kdy každým okamžikem brozí vy puknutí války na Balkáně, bude čtenáře zajisté zajímati stať o branných poměrech na Balkáně Překvapi zajisté každého zpráva, že malé za království prohlášené Bulharsko se 3.8 ml obyvatelstva, může býti považováno za vážnél vojenského soka Turecka, které čítá přes 24 mi licnů obyvatelstva. Bulharsko má výborně zorganisovanou ar- mádu, zdatný sbor důstojnický; vojsko jest mo derně vyzbrojeno, každý vojín jest statečný, vy trvalý, prodchnut národním sebevědomím hrdinnou mysli. Dle zeměpisné polohy jest celá organisaee bulharské armády zbudována na upotřeben všech bojovných sil v první výzvě. Tato, zvláště v případě války s Tureckom důležitá okolnost tvoří sílu bulharské armády. Její slabostí jeso nedostatek potřebných záloh a — ačkoli cene jízdy v dnešních bitvách není směrodatná — neobyčejně slabá dotace jízdou. Bulharsko čítá v míru 9 pěších divisí, kte ré v čas války — zdvojnásobněním pěších pluků ze 2 praporů na 4 a postavením reservních bri gád — na slabé sbory*) se 24 prapory, 3 šva dronami a 9 batteriemi t. j. 24.000 mužův, 450 jezdcův a 36 děl zvýší. Této myšlence odpovídá též teprve r. 1908 zařízená instituce 3 inspekcj v Sofii, Rusčuku a Plovdivě, které pro případ války jsou určeny za armádní velitelství a postavení 3 samostat ných jezdeckých brigád se 34 švadronami, t.j 4500 jezdcův. Jakožto polní armádu, to jest jako vojsk pro vlastní válečné operace, má Bulharsko be- zeměbrany a náhradních sborův 216 praporův 55 švadron, 189 batterií; dále pak 300 strojo vých pušek a 39 pevnostních a technických set nin — se 216.000 muží, 7150 jezdei a 756 děly.

Balkán Bulharsko Turecko Sofie ml obyvatelstvo

11 article

Celá pohyblivá válečná síle Dulharska čítá ve válce 8000 důstojníků. 400.000 mužů, 90.000 koní a soumarů, jako i 18.000 povozů, k níž se druží 1. výzva země brany se 36.000 muži a 2. výzva se 20.000 muži. Opatřování kuňstva v zemi potkává se sice s nesnázemi, vláda však učinila vhodna opatření.- Pěchola vyzbrojena je většínou 8 mm. ra kouskou repetýrkou systému Mannlicherov M 95, několik divisí ještě M 88; pro zeměbranu připraveny pušky S. Berdau II. o 11 mm. Jízdní dělostřelba vyzbrojena již z část rychlopalným dělem se zpátečním odrazem S. Schneider Canet M. 1903, z části ještě 8.7 cm. děly Kruppovými — taktéž pevnostn dělostřelba. Všeobecná branná povinnos trvá 25 let (20—46 roků), avšak v případu války mohou sehopní jinoši od 17.—20. roku býti povoláni. Také v Turecku zavedena všeobecná brann povinnost pro mohamedány; avšak jest četnými osvo bozeními velikou měrou seslabena; na příklad vši chni obyvatelé Cařihradu, Skutari, Mekky a Mediny jsou povinnesti vojenské sproštěni a kmeny albn ské jsou jenom dle jména brannému zákonu podro Vojenský materiál jest výborný, obětavost spo čívá na náboženském momentu, který ve válce prol jinověrcům dochází svého výrazu. Mobilisace vyžaduje dlouhého času a neděje s dle určitého plánu Příznivou stránkou jest poměrné bohatství koní ovšem horšího rázu a ta okolnost, že mnohé sbor maji již válečnou výzbroj u sebe.

S Berdau S Schneider Kruppův Turecko Cařihrad Skutari Mekka Medina povoz mm Mannlicherov M 95

12 article

Branná moc oltomanské říše sklád se ze 7 ordův (sborův) a dvou samostatných divisij ních okresův (Hedjas, Tripolis). Z nich má 1., 2. a 3 ordu své sídlo v Evropě (Cařihrad, Soluň a Adriano pol), však přece leží některé části vojska všech tř okresů v Malé Asii, ježto jejich hranice do Malé Asie přesahují. Ordu 4, 5, 6 a 7. jakož i samostatné d vise jsou vesměs v Asii a v Africe umístěny (4, Erziaghianu, 5. v Damašku, 6. v Bagdadě a 7. Sanai). Udržování svazu v míru systemisovaného jes nemožno v případě války pro nedostatečnost kommu- nikačních a administralivních prostředkův. V čas války bodou zřízeny annádní sbory dle místních po- měrův, každý sbor sestává pak z několika samoslat- ných pěších a jezdeckých divisí. Pěšíc h divisí může býti poslaveno: 23 nizamu visí Jinie) o 2 pěších brigádách po 2 plucích o praporech, 20 redifdivisí 1. výzvy, 10 redifdivisí 2 výzvy, 6 jízdných divisí — mimo to velky poče zvláštních formaci; dohromady 908 praporů, 588 šva- drony, 261 balerií, 39 technických selnin s bojovným stavem o 721.000 pušek, 56.000 šavlí a 1566 děl. Úplná válečná mnoc páčí se na 1,300.000 mužův Z těchlo vyličených poměrů vysvilá, že v případ- války Bullarska s Tureckem mohlo by poměrně male Bulharsko jen tehdy dociliti úspěchu, kdyby vypo- vědělo válku ihned, neboť každý den, který dopřár Turecku k mobilisaci, zhoršuje nadčji Bulharska na vítězství. V Srbsku žádal národ za prohlášení války s Rakousko-Uherskem a okamzitý vpád vojska d Bosny. Ale každý znalec poměrů srbských ví, ž *) Úplně vyvinutí sborů se 32 prapory bud- teprve r. 1911 unnožněno. kení

Adriana polo Tripolis Evropa Cařihrad Soluň Orda Asie Afrika Bagdád Turecko Bulharsko Srbsko RakouskoUhersko

13 article

Srbsko ze všech balkánských států nejměně jest k vál ce připraveno. Jen s vojskemí 1. výzvy — 5 pěších 1 náhradní a 1 jízdeckou dívisí může se určitě počí tati; jakožto 2. výzva stojí sice na papíře 5 pěšíel divisí, což by tvořilo slušnou sumu 158 praporův,4 švadron, 57 baterií, 25 setnin pevnostní dělostřelby a 28 technických setnin s bojovným stavem 160.000 mužův, 8500 jezdcův a 495 děl. Včetně 3. výzvy odhaduje se branná moc Srbska na 300.000 mužův. Avšak ani r. 1876, ani v r. 1884/5 nepodařilo se Srbsku v těto výši svou brannou moc vypraviti Proti Bulharsku sehnalo stěží 50.000 mužů. Jen vý- zbroj 1. výzvy jest dostatečná (7mm Mauserova repe- týrka M 99), přezbrojování dělostřelby se právě pro- vádí; vojín srbský jest zdatný, má však málo kazně autorita vedení armády a vážnost sboru důstojní ckého za posledních let velice utrpěla. S celou svou brannou mocí mohlo by Srbsk kleré má 23% mil. obyvatelů, počítati jen tehdy, kdy- by mu poskytnuto bylo dosti času k důkladně pří pravě. Výboj Srbska na sever jest nemožný a čka- mžilého úspěchu mehlo by dosíci vpádem do Bosny jen přispěním domácího obyvatelstva bosenskéh . Spojencem Srbska v případě války s Rakousko Uberskem jest Černá Hora. Ačkoli čítá Černá Hora sotva / mil. obyvatelů, může poslaviti vn výzvě 27.000 mužů, ve 2, výzvě dalších 10.000 mužů celkem tedy 37.000 mužů se 60 děly (kromě 40 te? kých děl). Výzbroj 1. výzvy spočívá z pušky ruského řadového vojska a vyhovuje úplně; mobilisace zleh- čena tím, že všechno mužslvo již v míru má zbrar v rukou. Černoherec jest vytrvalý, statečný a zvláště boji na hornaté půdě vycvičený; na výboj se strany Černé Hory ovšem niklerak nelze pomýšleti

Mauserův Srbsko Bulharsko Bosna Rakousko M 99 mm

14 article Nový pokus o pobouření agrárnik

Nový pokus o pobouření agrárnik podniká známý p. Afrěd Simitsch, Reichsritterv Hohenblum, ředitel kanceláře „Ústředny na ochranu zemědělských a lesnických zájmů“. Vydal totiž v 1 čísle „Agrarkorrespondenz“, jež má dnešní dalum agrární výzvu“, upozorňující, že v nejbližší dob budou asi znovu zahájena výjednávání vídeňské vlá- dy s Rumunstkem o obchodní snilouvu, proto přeru šená, že rumunští vyjednavatelé žádali od Rakousk v oboru dovozu dobytka a masa nejvělší ústupky takové, jakých jim vlády předlilavská a uherská povoliti nemohly. Pan ryt. Hohenblum nyní vykládá, kterak jes obava, že nátakem zahraničního ministerslva r- kousko-uherského a kruhů průmyslových, s nimi v télo věci jde sociální demokracie, by vláda rakou- ská mohla se státi povolnější k nárokům rumu- ským. Ryt. Hohenblum vyzývá tudíž všecky země- dělské korpornce, družstva i selské spolky, odvolá- vaje se na sgtární program, jimi solidárně vydaný. aby neprodleně u ministerského předsedniciva a ministerstva orby protestovaly proti jakýmkoli ra- kouským ústupkům Rumunsku, jež by se týkaly do- vozu rumunského dobytka a masa do Rakouska.

Afrěd Simitsch Reichsritterv Hohenblum Ryt Rumunsko Rakousko

15 article

Řečenými protesty má býti vláda varována, aby tu nevydávala v šanc nejdůležitější zájmy rakouskéh zeměděluíva také Rumunsku, jako vydány byly šanc Srbsku obchodní smlouvou rakousko- srbskou Pan ryt. Hohenblum vyzývá zároveň vešker agrární voliče rakouské bez rozdílu národní he nebo politického příslušenství, aby pro- testními schůzemi a jinými projevy působili na při- slušně poslance v tom smyslu, by poslanci ti pro- hlásili vládě, že všichni poslanci agrární by vystou- pili proti ní zřejmou oposicí a že by nejradikálněj šími prostředky parlamentními znemožnili obchodn amlouvu mkousko rumunskou, kdyby se ji povoli dovoz rumunského dobylka a mása do Rakouska Což je p. ryt. Hohenblum kurálorem také če ského zemědelství a inspektorem také českých po- slanců agrárních, že si troufá vydávatí lakově roz- kazy, jimiž konečně i němečtí agrárníci jsou Elamo vání, jako se stalo při hlasování o zmocňovacím zi koně?

Pan Hohenblum Rumunsko Rakousko

16 article Tragický skon bezplatného technika.

Tragický skon bezplatného technika. V příbytku svých rodičů v demě čp. 1034-II v Hybernské ulici za tragických okolnosti dakonal dnes dopoledne svůj život Václav Vodička, 2 roků starý inženýr a za velikého žalu těžce zarmou cených rodičů byla jeho mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvn. Otee jeto, sluha v »Anglobance«, nejvě ší pěč a starost věnoval svému synovi, který s prospěcbem absolvoval českou vysokou školu technickou. Po od bylých studich a přísných zkouškách dosáhl mladý muž způsobilosti lechnické, ale očekávaly jej zkou šky ještě tužší: vyhledati existenci. V domnění, že zajistí si místo v službách zem ských, přes rok působil tam bezplatně, ale tal bezplatná služba stále ještě neposkytovala mu řád- nou bezpečnou vyhlídku do budoucnosti. Stalá tato nejistota exislence podrývala mladému muži život jako nebezpečná choroba. Čhřadl očihledla a rodičové s největší úzkostí tyto změny na něm pozorovali.

Vodička Anglobanka

17 article

Mladý technik byl hluboce rozerván, anižse někomu s bolem svým svěřil. Dlouhou ladu lel by odkázán na pěči rodičů, žadná bezpečná exislence v dozírné době jej neočekávala a choroba kvapem se bližila. Tyto dojmíy nejspíše uspíšily rozhodnutí mladého technika. Dnes dopoledne osaměl v přibylku svých rodičů v čís. 1034—II. Olec byl zaměstnán v »Anglobance- a matka šla nakoupit potraviny k obědu. Jen pol hodinky prodlela mimo přibytek, ale krátká tato doba stačila ku provedení zoufalého úmyslu techinika. Václav Vodička sňal z báku ve stropě visae lampu, položil ji do kouta a na háku se oběsil. Vrá livší se matka leknutím omdlela, když nešťastného syna zpozorovala. Na způsobený poplach přikvapil zřízenci, přeřízli motouz, který svíral brdlo nešťast níka, zavolán ze záchranné stanice lékař p. dr. Ko táb, ale veškeré úsilí obživovací bylo bezvýsledné Nešťastník dokonal pouze několik minut před otevře ním bytu . ..

Vodička ko táb Anglobanka

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Měslská rada v Chebu zaslala přede- včírem pošťovníuu ředitelství v Praze protest proti pražskému ambulaněnímu úřadnictvu, v němž energicky žádá, aby obstarávání služby ve vlakových poštách Praha-Cheb 37, 38, 111 a 112 odňato bylo pražskému úřadnictvua zřízenectvu, neboť prý jest oby vatel- stvo pobytem českého personálu krajně drážděno a městská rad nemůže ručiti za klid a pořádek v ulicích. O této záležilosti přinesli jsme již dvakráte obšírnější zprávy, kde jsme přím městskou radu v Chebu označili za původce bouři proti pokojnému úřadnictvu pražskému. jež do Chebu dojíždí za svojí těžkou a nama- havou povinností. Protestem svým potvrzuje městská rada chobská naše tvrzení nad slunev jasněji, nebeť tím staví se zjevně a oliciálně v čelo chebské uliční luzy, která dnes vytlouká okna soudnímu úřadnictvu a zejtra podobně činí úřadnictvu poštovnímu. Tak hluboko již poklesla autorita státní moci v Chebu, že dne luza a chátra v. Chebu pod záštitou městské rady rozhoduje nad osudem státních zaměst- nanců a státní správa nemá tolik moci, aby vlastni svoje lidi chránila proti zfanatisované ulici, nota bene uvážíme-li, že není proti nim jiného důvodu, nežli že jsou Čechy. Jak pak má chrániti ostatní občanstvo, když vlastní

Cheb Praha PrahaCheb Čechy Měslský rada

19 article

svoje lidi musí nechati na pospas nejsurovějším útokům. Městská rada v Chebu může býti klid na, české poštovní úřadnictvo dobře ví, že státn správa, jednájli se o českého úřadnílaa, ne- bude chtíti uhájiti jeho i svůj prestiž a prolo nepřeje si více požívati „pohostinnosti“ chebské obce, která porušena byla způsobem mezi kul- turními národy nejen naprosto neobvyklým, nle i ojedinělým. České úřadnictvo vlakových pošt. které po 30 let do Chebu dojíždělo a vždy s oby- vatelstvem nejlepší styky udržovalo, dojížděti bude napříště do Waldassen, nejbližší to sta- nice bavorské, kde dostane se mu zajisté pří střeší a pohostinství na cizí půdě, neboť douía že bavorské obyvatelstvo rozuměti bude télo primitivní zásadě všech vzdělaných národů do- cela jinak, nežli chebšti občané vůči příslušní- kům společné vlasti. České poštovní úřadnictve vi dobře, že na jeho oehranu nebude v Chebu vyhlášeno ani stanné právo, ani povoláno čet nictvo, nestalo se tak ani, když ohrožen by nedávne dvorní rada Urban, a proto milerádo opouští nehostinné zdi chobské, aby mimořádný příjem, plynoucí posud tamějšímu obyvatelstvu z dobrých a jistých konsumentů, popřálo lidštěj šímu obyvatelstvu bavorského pohraničného mě stečka. Nejen však po stránce bmotné zazna menati musí Cheb značnou újmu, ale i p stránce dopravní, neboť z Německa došlý mate- riál nebude moci zavčas býti přesně zpracován lak, jako se to děje nyní. Konečně na tom Chebanům nezáleží. — Jsme žádostivi, zdali v nejbližším sezení městských rad v Praze, Ve- selí-Mezimostí, Nymbucce, Choeni a Hradci Krá- lové ozvé se též ostrý protest proti německému úřadnictvu, dojíždějícímu do těchto míst vlako- vými poštami, a zdali i Morava, kde jsou Němei v tomto směru daleko zranitelnějšími, k tomut protostu se připojí.

Urban Cheban Choit Cheb Německo Praha Mezimostí Hradec Morava

20 article

— Protičeský boj v Chebsku vede se na celé čáře. V poslední schůzi okr. zastupitels tva chebského na př. se rozěllili proto, že se zji- stilo, že některé obce chebské vydávají dělnietvu oboujazyčné pracovní knížky. I bylo usneseno objednati hned pracovní knížky pouze německ a za náhradu hotových výdajů je vydávati ob cím. To se také stalo; obejm dány byly pra- rovní knížky, zhotovené státní tiskárnou vídeň skou. Okresní hejtmanství chebské vyslovilo protí knížkám těm, žádajíc uživání pragovalek kr nžek, vydaných c. k. místodržitelskou tiská nou pražskou. Obce však zase — dle »Bob. — potírají toto stanovisko chebského hejtman- ství Spor tento není dosud výřízen. — Z Národní rady české. Porada II. oddilu zalraničního odboru Národní rady české konala se dnes ve 3 hod. odpol. — Schůze osvě- tové sekce Slovanského výboru Národní rady české koná se dnes v pondělí v 6 hod. odpol. v zasedací síni Národní rady čoské (Vodičkova irhce čís. 20). a

Bob Vodičkův Chebsko odbor národní rada výbor národní rada národní rada čoský

21 article

— Čech zomřel v Americe. (Dův. zpráva z Nov Yorku.) Klajan náš pan Josef Kruliš, majite kamenického závodu, zemřel zde dne 18. prosince m. r. ve stáří 59 roků. Byl to vynikající muž, který si získal velikých zásluh o český spolkový život. Život zesnulého krajana Kruliše po celou dobu jeho pobytu v Americe byl plný práce, plný činnosti v spolkovém živolě. Za celých 45 roků svého zdejšího pobytu tenjo zasloužilý muž nikdy si neodpočinul. Byl dobrým občanem Spojených států, dobrým Če- chem, ládným a laszavým manželem a olcem, p lem dramatického umění, podnikavým obchodníkem a v soukromém živolů výborným společníkem, náru- živým rybářem a nenahraditelným přítelem všecl veřejných podniků a zvláště Národní budovy. Josel Kruliš narodil se v roce 1810 v Hole Kutně a ple 45 roky přijel do Ameriky. V krátkém čase zřídil si kamenický závod a vnikal do českého spolkového života, Když se zřizovala společnost na postavení národního slánku našeho Národní budovy, byl jednín z horlivých podporovatelů téle myšlenky a zaujíma zodpovědné úrady v České dobročinné spoločnosti. Byl několik roků jejím předsedou, byl jejím stálým padporovatelem a návštěvníkem a jeho zálibou bylo působiti v dramatickém odboru Národní jednoly „Thalie“. Všude byl na místě, neochaboval v práci ačkoliv se mu čanlo doptalo nezasloužených výtek Byl to muž neúmorné píle. V posledních lelech z koupil od krajana Marsata závod s ullim a tím roz množil jenom svoje starosti a zvětšil si svoji práci Když se zřídilo Sdružení českých spolků postaven samostatné budovy české svobodomyslné školy opatrovny, byl mezi prvními, kteři se ujali práce.

Dův Kruliš Josel Kruliš Čechy Amerika Nova York spojený stát

22 article

Když byla zřizována akciová společnost na výrobu zubního krému „Kubelík“, byl jejim pokla dníkem. V Národní budově denně se scházel se svými přáteli. rybáři, milovníky dramatického umční, hovořilo se o všem možném. Zesnulý krajan náš zúčastnil se také horlivě politickélo živola. Kandidoval za měst- ského radního na republikánské liketě v roce 1397 pak kandidoval v roce 1901, kdy byl zvolon, ale byl vypočílán a na místě něho nasloupil úlad Cham- bers. Naposledy kandidoval v roce 1905, kdy byl zvolen za měslského radního a nastoupil úřad, který podržel dva roky. Byl to první český alderman new- yorský. Pohřeb vrajana Kruliše konal se z Národní budovy, kam býla rakev dovezena a umístěna n katafalku. Dostavili se k němu někteři členově měst- ské rady a nepřehledný zástup obecenstva. Členové Beethoven Maenner Choru zapěli tři dojemné písně. Nad rakví promluvil i přededa řádu „Jan Hus“ pan J. Suda, předseda L českého střeleckého sboru p Weber, za „Praha loží“ pan I. Mantler, za „Velko- řád stálu New York ČSPS.“ předseda pan A. Zatře- pálek a za Národní jednolu předseda její p. Adolí Hašek. Na hrbitově Čedar Grove bylo tělo našebo krajana uloženo k poslednímu odpočinku. Paní Kru- lišová se uvolila věnovat české svobodomyslné škole v Národní budově 500 dolarů. — Slovanské jazykové kursy pro videňské obchodníky. Se zvášlním poukazem na »rozhodný odpor obchod- nictva proti pokračování v sebevražedné národnostní zášti«, přikročila správa vídeňského obchodnického spolku ke zřízení slovanských jazykovýcn kursů.

Kubelík Kruliš Beethoven Maenner Hus J Sud Weber I Mantler Hašek Grove Cham Praha New York ČSPS

23 article

Správa spolku prohlašuje v příslušném provolání toto: »Po podrobných rozkladech a důkladných úva hách usnesla se správa vídeňského obchodnického spolku, rozmnožiti počet speciálních kursů pro ob- chodní zřízence a samostatné obchodníky o kursy slovanských řečí. Správa spolku doapěla k tomuto usnesení zvláště na zakladě posledních politických událostí, kleré jí s důrazem zřetelně manifestovaly nutnost, aby podnikla před veřejností krok, klerým má býti prokázán rozhodný odpor obchodnictva proti pokračování v sebevražedné národnostní zášti a jejímu škodlivému vlivu na ve- škerý hospodářský život. Právě tak jako slovanský obchodní příruči svou znalosti německé řeči jes schopen, dosíci místa v němeekém jaz y k- vém ůzemi a jistá území si již zajistil téměř jako svoje panství, má býti také německému uchazečí po- skytnuta možnost, aby mohl vystoupiti na slovan- ském konkurenčním území jako schopný spolu- uchazeč. Znalost nejdůležitějších zemských řečí, o nichž dnes v obchudním životě satva již lze zrazo vati, má býli zevšeobernéna a kulturní poklady všech národů říše maji býti učiněny obecným ma- jetkem všach. Správa spolku jest si vědoma, že timto podniká kroř, jenž možná bude vystaven jednotlivým namitkám, spatiuje však v provedení svých plánů mnohostibný pokus, přivoditi změuu v nynějších ne- udržitelných poměrech jazykových, pokud dolýkají se obchodního života; nedá se také mýliti v cestě, kterou nasloupila. Slovanské kursy, k eré co nej- dříve budou olevřeny, budou zřízeny pro tyto řeči českou, polskou, slovinskou, ruskou, chorvatskou bulharskou.

24 article

— Po tahu výslavní lelerie. Majilel šťaslného losu, jenž u pokladny výstavni loterie bude míti plat- nost kvilance na démantový šperk nebo celé jmění v hotovosti, se dosud neohlásil. Za to však se ne- trhne řada těch, jež Štěstěna oblažila některou menších výher — Mladistvá divka nalezena v Král Oboře otrávená. Dnes ráno byla za trati spol. rak.-uh. stální dráhy v Král. Oboře v Holešovicích nale- zena mrtvola asi 20 roků staré dívky. Zoufalá dívka otrávila se lysolem, patrně z nešťastné lásky, nebot za nedlouho měla hleděti vstříc radostnému oka- mžiku. Dívka byla střední postavy, měla tmavo- kašlanové vlasy, tmavé obočí. Na sobě měla černou sukni, černou spodničku s červeným lemováním, černé ponožky a botky s knofličky, černou jupku s bíle pruhovanou podšívkou, na hlavě klobouk ká- vové barvy se zelenými stuhami a ve vlasech pod- ložku. U mrtvoly nalezen byl šátaček s monogramem Z. H. Po ohledání lékařem p. drem. Královcem byla mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — Oklamaný zloděj. Otokar Žeman, 2Iletý bý- valý brašnář ze Žižkova, odcizil na Velkém náměstí staroměstském z nákladního vozu pytel. Domníval se, že jest v něm canné zboží, jaké však bylo jeho zklamání, když zpozoroval, že v pylli jsou žíně.

Král Žeman Iletý Holešovice Královec Žižkov Velký náměstí

25 article

Kromě toho byl Zeman zatčen. Vymlouval se, ž prý náhle vypil dvě skienky kontušovky a že nevč- děl, co dělá. Dnes byl u přestupkového soudu pro krádež odsouzen na dva dny do vézení. — Náhlé úmrtí. Novorozená dcernška továrnl dělnice Žofie Knížkové, bydlící v čís. 512 v Žižkově, náhle zemřela. Z nařízení městského lékaře p. dra. Nováka byla mrtvola odnesena do ústavu pro soudní pitvu. — Nebezpečná trojice zlosynů. Trestanci kraj- ského soudu v Nov. Jicíně Czernik, Dresaler a Staněk skládali led v hotelu v Novém Jičíně a zahlédli v sklepě lahve vína, patřící okres. komisaři Schmid- lovi. Vypili 15 lahví a dostali za to dne 2. t. m. nový trest a sice Dressler 6měsíční a Czernik a Staněk 7měsíční žalář. Po vynesení rozsudku začali křičeli, že trest nepřijímají, hrozivě zvedali proti soudeům ruce a Czerník křičel na jednoho z volantů, jejž považoval za státního zástupce, že je opilý. když tak mluví. Nežli mohli dále vyhrožovati spílati, byli všichni tři v poutech za mříže odvedeni. Cestou pustě kteli a soudu vyhrožovali.

Zeman Knížek Novák Czernik Dresaler Staněk Schmid Dressler Žižkov Nový Jičín

26 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Úmrtí. Z Pačíže, 3. ledna. (K. k.) Včera zde zemřel v 55, roce věku major Berger, presi- dent »Dette Publique Oltomane«. = Vrah vypátrán policejními psy. Z Brani- boru, B. ledna. Včera záno byly manželka a tchyně poštovního zřízence Schulze z Lehnina nalezeny na loži zavražděny. Zločin byl spáchán, když byl Schula ve službě. Postupimské a berlinské policii podařilo se ještě včera odpoledne zjistiti pomocí policejních psů vraha v osobě kupco Kupatta. Vrah jesť asi 25 let stár; několikráte již byl trestán pro nemravné zločiny = Loupež v královské hrobce. Z Röskildu, 4. ledna. (K. k.) Zatčený Wernickewitz byl sem dnes převezen. Přiznal, že vyloupil hrobky a udává, že spoluvinníkem jeho byl jistý Němec jménem Baumann. Tento Baumann se prý asi zdržuje v Hamburku. Popis Baumanna byl telegraficky ozná- men policii v Hamburku. Yragedie rodiny. »Daily Mai!« sděluje z No- vého Yorku, že profesor J. P. Gordy z novoyorské university spáchal na sylvestrovský večer sebe- vraždu společně se svou chotí. Oba nechtělí vejíti do nového roku boz své dcery, která zemřela ve čtvr- tek ráno.

Berger Schulz Lehnin Schula Němec Baumann Gorda Braňo Hamburk vý York Dette Publique Oltomane Daily Mai

27 article Hudba.

Hudba. + K druhému a posleduímu Kubelikovu koncerlu dne 10. t. m. jsou veškera místa až na lože (25 K) a sedadla po 6 a 8 K rovněž již vyprodána. Zbytek těchto míst lze předznamenati výhradně v hudebním a klavírním závodě Mojmíra Urbánka (Hlávkův palác)

Kubelikův Urbánek Hlávkův palác

28 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Soudce žalován pro pokus vraždy. Před porotou milánskou zodpovídal se v minu- lých dnech bývalý okresní soudce Marie Palen nosler pro pokus vraždy. Šlo o známý drams tický výjev z nádraží milánského, kde v červnu m. r Paternoster ranou z revolveru těžce zranil jistébo Benjamina Lapagliu, jenž čtyři neděle poležels v uemocnici. Šlo o zakončení milostného románu, jehož hrdin kou byla žena Lapngliova, Giucera, rozmařilá žena, jejíž milostná dobrodražství v Míláně nebyla žádnou lajností Po skončení liaisony s advokátem Errantem, zapředla důvěrný poměr se soudcem Mariou Paler- nostrem, přivedla jej do dluhů a konečně uprchla s ním do Paříže. Když však došly paníze, smířila se s chotěm provázena milencem Paternostrem, vrátila se do Milána. Lapaglio očekával ji na nádraží a zahrnul Paler- nostra výčitkami. Ten v rozčilení vypálil proti němu ránu z revolveru. Porola pro pokus vraždy obžalovaného sprostila, ale uznala bo vinným zločinu těžkého uškození na těle a vyměřila mu trest pětimě síčního vězení. který však si neodsedí, jelikož tuto dobu strávil ve vazbě. Byl propušlěn na svobodu, ale ovšem k úřadu soudcovskému již se nevrátí.

Palen Lapaglia Errant Paternostr Paler Paříž Milán Maria Paler

29 article

Podivná příhoda z pražských bouří. (U přestupkového soudu.) Pokrývač p. Josef Bedrna ze Žižkova čýs. 272, ubíral se dne 30. lislopadu v podvečer se svým příte- lem do Prahy a přitrefili se na Václavském náměstí k tomu, když jizdní policisté pronásledovali zástup demonstrantů od Přikopu směrem k museu. Bedrna chtěl se dostat do závětří, pospíšil tedy a zahnul do Jindřišské ulice. Leč č běda! Z těto ulice postupoval opět oddil pěší stráže, který s tasenými šavlemi za- braňoval úlěk z Václavského náměstí. Bedrna dostal ránu šavlí do hlavy a sice velmi značnou, hojně krvácející. Zraněný prohodil: »Děkuju pěkně za toto překvapeni! Nedemunstruji, jdu klidně svojí cestou, a vy mne zraníte!« Policista, který měl šavli napřa- ženou ke druhé ráně, odskočil a zmlzel mezi svými druhy. Pokrývač Bedrna stál bez rady a pomoci. Když pak přišlo další oddělení policistů, prosil je zraněný: »Pani policajti, buďte tak laskavi, odvede mne na strážn ci. Byl jsem šav.í seknut, potřebuju tedy lékařské pomoci. Ale policisté si ho nevšlmati, Zranéný prosbu svoji opakoval, načež mu jeden z pulicialů poradil: »Tak pojďle za námi !. Oddělení policistů postupovalo od Jindřišské ulice ku Příkopu a tam je Bedrna následoval. U Můstku zástup de- monstrantů napadl policisty kamením za volání: »Podívejte se, oni posekali člověku, vrahové!« Poli- cisté domníva i se, že zkrvácený Bedrna lid proti ním podnítil a proto Bedrnu zatkli. Ctyry dny byl mistr Bedrna v kriminále ve vazbě pro zlo- čin veřejného násilí, kteréž řízení ovšem bylo zasta- veno. Bedina uhžalován pro přestupek vmě š o- vání se do úřadního výkonu. Fti líčení byla ovšem prokázána naproslá bezdůvodnost sti- haní žižkovského mitra, který byl od obžaloby ta- jemníkem p. Hubáčkem o svo boz e n.

Bedrna Žižkův Pan Hubáček Praha Václavský náměstí Jindřišská ulice Příkop

30 article

Ze soudu živnostenského Přijeti pracovní knížky není ještě přijetim de služby. J. S. se hlásíl o místo sluhy v závodě fy. F. P. V nepřítomnosti majitelově byl vyzván, aby přišel k večeru. Když tak učinil, vyjednal s ním majitel zá- vodu mzdu, týdenní výpověď a přijav jeho pracovní knížku vyzval ho, aby nastoupil službu od pondé ka. Jednaje se sluhou, řekl mu: »Přijmu vás, ale budu se o vás informovat!« Druhý den dostal J. S. od firmy lístek, aby do závodu nechodil, že přijat nenl. J. S. žaloval na náhradu týdenní mzdy a nárok odůvodnil tím, že byl přijat, poněvadž chef si vzal jeh knížku. Žalovaný obchodnik namitl, že knížku si vzal, aby zvěděl dřívější místo sluhovo a mohl se informovati. Výsledek informace nebyl příznivý a prote dopsal žalobci, aby nenastupoval. Soud za předsedni