Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIX.

2

V Praze,

Praha

3

4. ledna 1909.

4

Číslo 4

5 article

Maranni avečerní listy pledplácí se V Praze v administrari: na měsic. . . . . . 9 K —h na čtvrt letn . . . . 6 K — h a dvojt donáškou na měsie. . . . . . 2 K 50k na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve filiálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 00h Poštou: na měsle. na čtvrt ieta . . . . K onh s ddrojí zásilko na čtvit iota : . . . 1i k d

Praha

6 title

Telefonické a telegraf. zprávy Národních Listů“.

7 article Vlašská právnická fakulta nebude zřízena v Terstu.

Vlašská právnická fakulta nebude zřízena v Terstu. Z Terstu, 4. ledna. Zdejších poslanců vlaš ských došla z Vídně zpráva, že vla š s k právnická fakulta přese všecko nalé- hání poslanců vlašských, podporované ministrem zahraničních záležitosti bar. Aehrenihalem a jeho italským kolegou Tittonem, do Terstu po- ložen a nebude. Chorvatšlina vnitřním jazykem státních úřadů v Dalmacii Z Pešti, 4. ledna. »Pester Lloyd« uveřej- ňuje telegram zaderský, podle kterého počinaje 1. lednem t. r. zavedena byla fakticky vnitřní úřadní chorvatštinn. Veškeré formuláře politických úřadů jsou výhradn chorvatské. Dosavadní formuláře dvoj- nebo trojjazyčné — užívalo se dosud vnitřního jazyka nejen vlašského, nýbrž také německého — budou vypotřebovány. Rakouská oliciální odpověď na poslední roko vání srbské skupštiny. Z Vídně, 4. ledna. Večerní „Frmdbltt. uveřejňuje o řečech promluvenýc v srbské skupštině dlouhou stať, v které se praví: „Z řeči srbského ministra zuhra- ničních záležitostí může Evropa poznati nyní jak málo působily její výstrahy v Bělohradě a jak nám osobitost srbekých po- litiků stěžuje zůstati věrnu na šemu programu trpělivosti a sho vívavostí. Zdá se, že také úřadní Srbsko sestoupilo k theorii, která z fakta, že zodpověd- nost státu jest k poměru jeho velikosti větší by ráda odvodila důsledek, že vlády ma lých států mohou se sprostiti zod- povědnosti také úplně. To jes

Titton Terst Vídeň Dalmacie Pešť Evropa Bělohrad Srbsko vlašský právnický Pester Lloyd

8 article

arci klam a Milovanovičovi bude ještě připomenuto, že jest nejen vedou- cím, nýbrž také zodpovědným státní- kem ve vlasti. Srbský ministr měl mravní a státnickou povinnost v této kritické době od- kázati lid srbský na cesty poslán mirumilovného. To by bylo více pro- spělo a bylo toho také na všechen způsob více potřebí, než udíleti rady sousední velmoci (Ra kousku) a doporučovati jí, aby spojovala ger- mánské kmeny se kmeny slovanskými a román- skými. Žádal-li konečně pan Milovanovič no- vých hranic mezi Rakouskem a Bal- kánem, poněvadž prý jinak stále bude hro- ziti nebezpečí, jest vidno z těchto bombasti ckých a skoro výhrůžných slov, že vedoucí politikové srbští neučinili nic z toho, co jim doporučeno bylo v Paříži, Londýně a Berlíně. Také jiného zklamání se Srbům ještě dostane a těžcí dnové jsou pro ně neodvratny, nenastane-li v Bělehradé rychlé smýšlení jiné a nebude-li srbsk vláda, která dostala votum důvěry ve skupštině, také poctivě státi o důvěru Evropy.“ Audience na rozloučenou. Z Vídně, 4. ledna. (K. k) Císař přija v poledne ve slyšení na rozloučenou belgického vyslance ve Vídni barona Borchgravé který byl jmenován ministrem zahraničních zá ležitostí. Demonstrace v Terslu. Z Terstu, 3. ledna. (K. k) Paroplavební společnost »Dalmacia« uzavřela se sdru že ním slovinských národních děl

Milovanovič Srba Borchgravý Rakousko Bala Paříž Londýn Berlín Evropa Vídeň Terslo Terst

9 article

níků smlouvu o nakládání a sklá- dání. Poněvadž se proti tomu jevila silná reakce u sociálně demokratických organisovaných přístavních dělníků, byla »Dalmacia« nu- cena zrušiti smlouvu, ještě než nabyla platnosti a musí prováděti práce prozatím ve vlastní režii. Proti tomu opřela se organisace slovinských národních dělníků a uspořádala dnes dopoledne v Národním domě veřejnou schůzi, již navštívilo na 800 délníků. Bylo v ní ostře kritisováno jednání »Dalmacie«. Po schůzi chtěla část účastníků demonstrovati a shromáždila se na nábřeží u Velkého náměsti, policie však tomu předešla a zatkla několik osob. Muž, který se zvlášť násilně choval proti stráži, byl dodán soudu. Krátce po 1. hodině zavládl opětně na- prostý klid.

Dalmacie národní dům veřejný délník

10 article

Puma vybuchla v kavárně. Z Petrohradu, 3. ledna. (K. k) Má se z to, že při včerejším výbuchu pumy v kavárně »Central« šlo o uchystání atentátu n vysokého úřadníka. Dnes ráno by na Něvském prospektu zatčen muž který jest podezřelým, že vědě o pokusu atentátu. Doplňovací volba do francouzské sněmovny. Z Bloidu, 3. ledna. (K. k) Při včerejšt doplňovaci volbě do poslanecké sněmovny byl zvolen poslancem ředitel kanceláře ministra práce Boncourt (soc. rep.). Výsledek voleb do francouzského sanátu. Z Paříže, 3. ledna. (K. k.) Podle koneč- ného výsledku voleb do senátu bylo opětně zvoleno 19 republikánů le- vice a 7 nově zvoleno, 19 radikálo opětně a 12 nově zvoleno, 15 so- cialistických radikálů opětněa 15 nově zvoleno, 1 neodvislý socialista nové zvolen, 6 pokrokových republikán opětně a 4 nově zvoleni, 4 konservativ ei opětně a 1 konservativec nově zvolen. Celkem byli zvoleni 103 senátoři. Za senátory bylo zvoleno 24 členů poslanecké sne- movny a 20 bývalých senátorů při volbách podlehlo. Stoupenci ministerstva získali 15 man- Výprava proti presidentu v Nicaragne. Z Nového Yorku, 3. ledna. (K. k. Časopis »Sun« oznamuje z Nového Orleanu, že vujsko z Hondurasu, Guatemaly a San Salvadoru soustředuje se u Amapaly, a by napadlo Nicaraguu a svrhlo pre- sidenta Zelaya. dáto.

Sun Zelaya Petrohrad Paříž Nový York Honduras Guatemala San Salvador Amapala poslanecký sněmovna

11 article

Vážné srážky v Kalkutě. Z Kalkuty, 4 ledna. (K. k.) Reuter. kane sděluje: V předměsti kalkutském udály se vážné srážky mezi mohamedány Hindy, takže musilo býti použito vojska k zjednání pokoje. Když pak obě strany se vrhly na vojsko, vystřelilo vojsko a zabilo a pora- nilo mnoho osob. Zatčeno bylo 200 o s ob.

Kalkuta Reuter

12 article Nebezpečí války na Balkáně

Nebezpečí války na Balkáně Srbská skupština o annexi. Z Bělehradu, 3. ledna. (K. k.) Skupština pokračuje v rozpravě o odpovědi mini- stra zahraničních záležitostí M - lovanoviče na dotaz posl. Novakoviče. Staroradikál Stojan Protič praví, že Rakousko-Uhersko stéžuje si na velkosrbskou propagandu a na to, že malé Srbsko nedává

Novakovič Protič Balkán Bělehrad Rakousko Uhersko

13 article

erni pokoje velkému mocnářství. Ale jak se to vlastně má s touto propagandou v Rakousko-Uhersku Každý vi, že jsou tam různé propagandy, ru- munská, všeněmecká a irredenta. Není proto žádného divu, je-li tam také srbská pro paganda. Tato propaganda se však zveličuje, mluví se o hrozném nebezpečí pro mocnátstvi. o pumách atd. Velmi brzo se však ukázalo jak vylhanými a jak ostudný m byla tato tvrzení pro Rakousko- Uhersko. Poukazuji v tomto směru na svě- dectví našich bratří v Chorvatsku, oněch Chor- vatů, o kterých starosta vídeňský pravil, že byl vždycky loyalními. Poslanec Supilo vyvrátil ona obvinění v uherském řjšském sněmu takovým způsobem, že proti němu nemohl vystoupiti žádný uherský poslanec. Za to vyslov uj poslanci Supilovi jménem srb- ského národa srdečný dík. (Bouřlivé volání Živio !) Rakousko. Uhersko dokázalo svým chováním, že bylo předem přesvěd- čeno, že Evropa neuzná annexi následkem toho se pokusilo vy- nutiti na Evropě uznání annexe. Jinak bylo by Rakousko-Uhersko usilovalo o annexi cestou zákonnou. Rakousko-Uhersko stále se snaží urvati srbskému národ kus po kusu. Aby zlomilo tuhý od- por Srbů, dalo jim mocnářstv dvě jměna, Chorvaté a Srbové. Sle- duje-li některá velmoc stále takovou tendenci, pak jest ministr Milovanovič na omylu, má-l za to, že s takovým sousedem jsou možny přátelské styky. V Rakousko- Uhersku vládnou dvě zásady: touha po velmo- cenském postavení a konglomerát národů. Mi- lovanovič nechť upustí úplně o provisorního řešení, neboť ponechá-li se otevřený sud s prachem, s nímž Balkán s srovnává, opětně otevřený, pak pro celou

Supit Supil Srba Chorvat Milovanovič Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Chorvatsko Evropa Balkán

14 article

Evropu bude nebezpečí existovati i na dále, Evropa musí Rakousko Uhersko do- nutiti k definitivnímu rozřešení spor- ných otázk, a to tim spíše, ponévadzž všude, i v Marokku, byla vyhlašena zásad otevřených dveří. Také Německo za sa- dilo se o tento prineip. Nyni však dostalo se přičiněním Rakousko- Uherska do trapné situace, aby hájilo uz- vření Balkánu, neboť annexe Bosny a Hercegoviny neznamená nic jiného nežli ho- spodářské uzavřeni Balkánu před Hvropou. Mocnářství rakousko uherské usiluje nenuavně o to, aby diskreditoval Srbako před Evropou. Musíme zá- dati na Evropě, aby nás učinila sehopnými k obraně. Annexe ukazuje nejlépe, jak málo mohou mali spole- hati na to, že velcl budou šetřit mezinárodnlch sml uv- Z Bělehradu, 4. ledna. (K. k.) Kazle- rovič (soc. dem.) prohlašuje, že annexe jest nesporně činem násilný m, avšak také ostatní velmoci dopouštějí se tako- vých násilných činů, aniž berou zřetel na blaho ujařmených národů. Kdyby bylo Rusko nabylo hned po annexi přesvědčení, že v otázee dardanelské dosáhne kompensace, bylo by ihned svolilo k annexi. Se zřetelem na nebezpečí, které hrozí srbskému národu, byla uzavřena smlouv mezi Srbskem a ČernouHorou. Avšak jakou cenu může míti smlouva se státem, jehož kníže ještě dnes drži ve vězení pe svých bývalých ministrů a pře s 60 poslanců a jiných nevinných m užar dání

Evropa Rakousko Uhersko Maroko Německo Balkán Bosna a Hercegovina Bělehrad Rusko Srbsko

15 article

Může se Srbsko spolehnouti na Černou Horu od níž smlouvu musilo tepre vykoupitit (Bouřlivý odpor na všech stranách.) Předseda uděluje důtku řečníkovi, který vědomě mluví nepravdu. Staroradikál Pasi č volá: Kazlerovič chce zaseti nesvár mezi naše bratry . . Kazlerovič kritisuje pak protestní nótu vlády Posl. Boinovič (nacionalista) prohlašuje jménem selského obyvatelstva srbského, ze srbštl sedláci vyčkají rozsudku Evropy. Bude-li tento rozsudek nespravedlivý, pak překročí Drinu se zbraní v ruce- Vůdce mladoradikální strany Ljuba St- janovič praví, že srbské zájmy do- staly annexi Bosny a Hercegoviny novou smrtelnou ránu. Musíme Evropě otevřeně říci, že nemůžeme tak dále žiti. Řečník poukazuje na to, že Rakou- sko-Uhersko snaží se v Chorvat sku rozdvojiti bratry Chorvatya Srbr a že se také o totéž pokusilo v Bosně a Hercegovině štvaním jednotlivých vyznání nábožen- ských a neobyčejným protežová- ním katoliků. Poněvadž Rakousko-Uhersko jest jediným stělem na světě, v němž všichni národové json nespokojení, měl se takový stát už dávno rozpadnouti. Avšak tento stát dostal po r. 1866 podpory od Německa, za cenu, že odhodlal se k tomu, býti pionýrem Ně- mecka. Když nedávno vznikly v Praze nepo- koje, poněvadž český národ nechtěl trpěti pro- vokaci německých studentů, bylo vyhlášeno stanné právo a do Prahy poslán kat.

Kazlerovič Posl Ljuba Stanislav Chorvat Chorvatya Srbr Srbsko Evropa Bosna Hercegovina Uhersko Boseň a Hercegovina RakouskoUhersko Německo Praha

16 article

Tyto události nalozly však také v Německu tak mocnou ozvěnu, že na schůzi universitních profesorů v Berlíně prohlásil profesor Rothe, že Praha musí zůstati německou a profesor Wagner dokonce vykřikl: Pryč se Srbskem! Pryč s Srby! Ať žije Rakousko! (Skupšlina vypukla při tom v bouřlivé volání: Ať žij! Č- cho vé!) Bohužel byla dosavadní politika ruská velmi málo přátelská Slovanům. Sám Izvol. ský uznal, že jest nutno, aby v tomto směru nastalo zlepšenl. Bul- harsko připojílo se k Rakousko- Uhersku v neznalosti svých vlastních zájmů. Pro nás Srby jest nejvétším zadostučiněním, že Rusko nám dalo radu, abychom usi- lovali o svaz balkánských států. Přirozenými spojenci Slova n jsou románští národové a Anglie. Vskutku také liak těchto národů uznal oprávně- nost našeho požadavku. Mluvíme nejen svým vlastním jménem, nýbrž také jménem ostatních osmi milionů Srhů a Chorvatů, kteří nemohou pozvednouti svého hlasu, poněvadž nejsou svo- bodni. Balkánská otázka nemůže býti šťastně rozřešena do té do by dokud srbský národ nedosáhne té jednoty, jako národ německý italský. Ministr zahr. záležitostí dr. Milovano- vič protestuje co nejenergičtě j proti urážkám, které Kaclerovič pronesl proti knížeti Mikuláš Černohorskému. (Bourlivá pochvala na všech stranách.) Potom byl schválen oznámený již jednae pořad. Srbská státní politika Z Bělehradu, 4. ledna. (Zvl. telegr. » Nár. Listů«.) K otázce, jak se má zabezpečit politická a hospodářská sa mo

Rothe Wagner Srba Chorvat doktor Milovano Kaclerovič Černohorský Německo Berlín Praha Srbsko Rakousko Uhersko Rusko Anglie Bělehrad ať žít

17 article

V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za Sh večerni . . . . . . . za 4h Va fliálkách na venkově 10 h ranni čivlo . . . večzrní . . . . . . . . 5k Inscráty plati se hotově nopřed. Předplsceni a inserty přijímá admtnistrace v Merianské ul., 3. Tam nacházsjí se těn redakne, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy so novracejí.

Virginie Merianský ulice

18 article

statnost Srbska a Černé Hory a co státi se má s Bosnou a Hercego- vinou, učinili předáci srbských stran ve dvou- denním rokování skupštiny jasná a určitá pro- hlášení. Skupština přijala jednohlasně resoluci Pašičem navrženou a tím jest nade všechnu pochybnost jasně vyhlášeno, jakým směrem se nadále bráti musí politika srbské vlády a na koho spolehá Srbsko ve svém zá- pasu pro existenci a žádoucí roz- voj srbských států, jakož i ve svém boji proti annexi Bosny a Hercegoviny. 39 Z celého jednání skupštiny a z její reso- luce je vidno, že Srbsko spoléhá na po- moc Ruska, Franeie, Anglie a také Italie, především pak na reální, věc- nou a ne pouze mravní pomoc Ruska. Resoluce vyzývá vládu, aby všechny kroky uči- nila a všechno možné úsili vynaložila na za- bezpečení žádoucí opravy berlínské smlouvy a tim také na zajištění politické hospodářské samostatnosti srbských států. Rozsáhlá antonomie Bosny a Her- cegoviny pod tureckou svrchovaností s volným transitem pro Srbsko a Černou Horu jest tedy ohlášeným státní m programem srbským v trvající bal- kánské krisi.

Franeie Italia Srbsko Bosna Bosna a Hercegovina Rusko Anglie Heracegovina

19 article Katastrofa v jižní Italii.

Katastrofa v jižní Italii. Vojenská vláda v Messině. Z Řima. 3. ledna, Messina jest v obvodu ně- kolika mil přísně uzavřena. Panuje tu vojenská vláda jako v době války. Přistup povoluje se jen na pro- pustné listy. Pozůstalí a ranění nosí obrazy svatých v procesích a konají pod širým nebem děkovné boho- služby za své zachránění. Z trosek vystupují husté mraky dýmu. Messina hoří posud přes deště v po- sledních dnech. Zápach mrtvol jest hrozný. Mnoho tisíc leží jich pod hořicími troskami a tisíce vykopá- vají se jich ze ssutin. Náhte vyšlehne odněkud plamen a je slyšeti, jak se řítí nové stěny. Záchranci musejí prchati. Při tom panuje velký nodostatek potravin, ale obětovnost vojínů, kteři konají práce záchranců a hrobařů, jest obdivuhodna. Ranění pod troskami. Z Milána, 4. ledna. Secolo« oznamuje z Římai Bezpodstatnou jest zpráva, že Messina bude bombardována. Ze ssutin slyšeti jes ještě sténání raněných lidí. Z toho se soudí, že pod ssutinami nalezá se ještě několik set raněných.

Messina Milán

20 article

Záchranné práce. Z Milána, 3. ledna. Organisace záchranných prací zdá se býti velmi nedostatečná. Poslanec Co- lajanni, jeden z nejvážnějších členů sněmovny ital- ské, telegrafoval »Pungolu«: »Úřady naprosto nevyhovuj!, Tisíce lidi mohlo býti zachráněno, kdyby byla zavčas přišla pomoc. S bolestí a stu- dem musím konstatovati, že se italské lo di naprosto nevyznamenaly tak jako lodi cizích národ n. Dopisovatel »Secola« mluví o neodpusti- telné lhostejnosti ústřední vlády, ktorá přenechává veškerou pomoc soukromé iniciativě. Denně zšílí mnoho osob. Většína pozůstalých ou- hodlala se Messinu a jiná místa smrti navždy opu- Z Messiny, 3. ledna. (K. k.) Naprosto ne- pravdivou jest zpráva listů, že při záchranných pracích zahynulo 6 ruských námořníků. Při večer- ním hlášení byli přítomni všichni námořníci. Ruské loďstvo dnes večer odpluje. stiti.

Milán Messina Companylajanni

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Zoologická zahrada v Praze Plše cestovatel Vilém Němec. Otázka, týkající se zřízení pražské zoolo- gické zahrady, už se vleče asi třicet let — z pobytu korunního prince Rudolfa v Praze zají- mal se on velice otázkou touto. Spolek pro zří- zení zoologické zahrady v Praze byl tuším tehdy založen. Byl jsem přiliš dlouho z vlasti vzdálen (od roku 1881 až do 1902 dlel jsem nepře- tržitě na cestách v Asii a Africe a od 1902 ž do dnes cestuji Afrikou nejméně 5 měsíců ročně), abych byl mohi stopovati všecky fáse, které prodělala tato myšlenka. Mám však za to,ž celkem myšlenka tato po celých 30 let spala Jenom tu a tam probleskla v časopisech zpráva. že jednáno zase o ní. Asi před dvěma neb třemi lety nabídl prý se někdo, že za podminek, arciť jen jemu přiznivých, hodlá zoologickou zahradu v Praze ve skutek uvésti. Pak zase objevila se zpráva, že pražskou zoologiekou zahradu hodlá zřiditi městská radi pražská na ostrově Štvanici. Nuže, horšího místa už věru není Když jsem náhodou o tom se dověděl, dlel jsem právě v Chartumu, hlavním to městě Sudanu. Odtamtud zaslal jsem starostovi měsí pražských p. dru. Grošovi krátké memorandum. ve kterém jsem odůvodňoval svůj názor, týka- jící se zřízení zoologické zahrady a varoval před přenáhleným zbudováním této na ostroě Štvanici. Zároveň jsem pana sta- rostu požádal, by v příštím zasedání městské rady moje úvaha byla předložena. Stalo-li se tak, nevím — dne 14. května však m r. ob- držel jsem na urgenci svou z presidia král. hlav. města Prahy č. j. 224 inf. praes. násle dujicí dopis: Veleetěnému panu panu Vilému Némcovi, cestovateli v Benešově.

Vilém Němec Rudolf Némc Praha Asie Afrika Súdán Benešov

22 article

Vaši úvahu o zoologické zshradě odevzdal jsem ihned po zaslání odborniku k podání vy jádření a budou myšlenky Vaše předmětem dal- šich porad, jakmile projeki, na němž se pra- cuje, k dalšímu rozhodnutí předložen bude. K uvarování možného nedorozumění po- dotýkám, že dosud nestalo se žádné určité roz- hodnutí, zdali a na klerém místě v Praze a zda přičiněním obce anebo jiných interesentů zoolo- gická zahrada zřízena býti má a zejmena zdal zřízena bude na ostrově Štvanici.

Praha

23 article

Starosta : dr. Groš. Z dopisu toho bohudík vysvítá, že projek zřízení zoologické zahrady na ostrově Štvaniei nikterak nevstoupil do stadia akutního a chei tedy zde další své názory veřejnosti sděliti odůvodniti zároveň mínění své, proč ostrov Štvanice nezdá se mi býti místem, na jakém by se zdologická zahrada zříditi dala. Jako rodnlý Pražan chtěl bych viděti zoo- logickou zahradu v Praze na jprvní mistě světových zahrad tohoto druh u. Pokud mi známo, jest odůvodněna oba- va, že budeme se v Praze snad opičiti po za- hradách dávno již trvajících, na starých aneb snad docela žádných zkušenostech zbu- dovaných. Možná však, že to, co se postaviti má, ne- bude vůbec ani zoologickou za- hradou, nýbrž jen jpouhou menažerií bez ladu a skladu asi tak po způsobu sehönbrunn- ském, ba i daleko, daleko ještě horší ! Ale státi bude zajisté značnou sumu peněz, aniž se dá očekávati, že dostaneme za to něco vskutku moderního. K tomuto domnění přivedl mne pro- jekt zamýšleného prý zřízení zoologické za- hrady na ostrově Štvanici. Má-li zoologická zahrada v Praze vůbec vyhověti svému účelu, jest zhola nemožné zři zení její na Štvanici. Jedinou okolností, která zdánlivě myšlenku tuto odůvodňovala, bylo by. že kdysi zde už bývala obora, čili zvěřinec. Od oné doby ale už jsme se dostali o hodný kus ku předu a Praha také změnila svoj zevnějšek i svoje rozměry. — Týmž právem mohli bychom mlti zoologickou zahradu v

doktor Groš Pražan Praha

24 article

Hvězdě nebo v Královské Oboře. A nešťastná myšlenka by to právě nebyla — zříditi ji tam. Může se mi namitati, že Královská Obora nepatří městu, nýbrž zemi — nuže, nebylo by možno doeiliti dohody s příslusnými či- niteli? — A nebylo-li by této možnosti — což nemáme v okolí pražském jiných krásných. prostorných a všem podminkám, jaké se dnes na zoologiekou zahradu vznášejí, hovících míst ? Což Dejvice? — Šárka? Kdyby zoologická zabrada sebe důvtipněji zařízena byla, zůstane na »Štvanici« vždy jen ubohým mrzákem a nebude míti dlouhého tr- váni — poněvadž časem se přijde na všecky ty vady, kterým možno dnes vyhnouti se. Odstra- ňováním vad těchto budou se konati pokusy — k pokusům je zapotřebí peněz a času — ná- sledovati bude náklad za nákladem — a ko- nečně dospěje veřejnost k přesvědčení, že zři- zení zoologické zahrady na Štvanici bylo pochybeným podnikem. Kdo nám stojí za to, že naši nejbližš potomei — jsouce prakličnějšími než my zoologickou zahradu nezruší a nepostaví tam podniky průmyslové neb dokonce činžáky K účelu tomu by arciť ostrov musel býti zvý- sen a nábřežím opatřen — avšak pro zoologi ckou zahradu nehodí se, ani když bude zvýšen a zregulován.

Šárek Dejvice

25 article

Spodni vihkost půdy jast první vadou pro zřízení tam zpologické zahrady. Ustavičn odpařování děje se tam, byť by i nebylo oku viditelné. Následkem tohoto stálého odpařován půdy ochlazuje se tato a udržována je v jisté chladné temperatuře, která jsouc i vlhkem pod- porována, jeviti bude zhoubný účinek na zví- řenu v malých prostorech tam uzavřenou, Zvířata budou jen živořiti, trpěti očními ne mocemi a rhoumatickými záchvaly; brzy objeví se epidemie a nutností bude, vedle zoolo- gické zahrady zříditi i zoologický hřbitov. Jak známo, proudí vltavským údolím stále studené a ostré větry, v jistých dobách husté mlhy zahalují ostrov — tedy i v tomto ohledu zvířena trpěti a hynouti bude. Pozemek ostrova jest příliš plochý, jedno tvárný, neskytající žádných situačních rozmaní- tostí — bude třeba uměle vytvořiti kopce, hor- stvo, rokliny, arciť vše jenom hezky v mini- atuře, neb rozloha a prostor, jaké pro zoolog. zahradu by se obětovati mohly, byly by pra- nepatrně; pro poubou menažerii, kde zvířatu by umistěna byla v klecích, chlěvkách s malým výběhem a ve volierách — v zimě pak v do- mech s ústředním topením, plodištích to mikrobů a bacilů — by celá prostornost na Štvanic arciť stačila — — tu ale nesmíme bráti zřete ke zdravotním podminkám. Rozloha celého ostrova jest asi 4 hektary To by bylo pro moderní zool. zahradu málo.

ha

26 article

Pomníme-li ale, že pro obkličující park, pro re- stauraci, hudební pavilon, tábořiště, divadlo atd. zabrány býti mají čtyry pětiny ostrova — zbude méně než jeden hektar na zoologickou zahradu — i ptám se každého myslicího člověka, zdal. možno do takového pranepatrného místa vtěsnat zoolog. zahradu a natož zoolog. zahradu moderní! Taková vyžaduje hektarů aspoň deset A ke všemu tomu má tu býti také ješte umistěna — jizdárna !lI Další vadou Štvanice jest přílišná blizkost jak nynější, tak i budoucí Velké Prahy. V ždy by Praha obemknula zoologiekou zahradu! Chceme-li v zoologické zahradě pozorovat přírodu — a to chceme — musíme také i volnou přírodu míti kolem sebe a nikol domy, továrny, stále jezdící vlaky, ruch velkého města, kouř a soustřeďující se zde frekvenci na Vltavě. Po vladuktu stále se kolem ženoueí vlaky nedovoli ani tě nejbujnější obrazotvornosti vmysliti se v přírodu, ruch na novém mostě ni- kterak nebude podporovati klid, jaký v zoologi- cké zahradě jest nutným a kolik asi bude po- třebí na mosté policajtů, aby udržovali pořádek, napadne-li lelkujícímu nějakému zástupu dívat se s mostudolů do zcologické zahrady, aby se ušetřilo vstupné !? Kde zůstane poesie, kde příroda ?! Moderní zoologická zahrada má býti zá- roveň i výletním místem ve volné pří- rodě, kde každý obyvatel velkého města může pookřáti, volně si oddechnouti, na chvíli zapo- menout na tižicí ho starosti, nadchnout se pr

Praha Vltava Velká Praha

27 article

přirodu po lopotné týdenní práci — kde dětem jeho v určitých mezlch dána jest příležitost nejen se po- učit a pobavit, ale i bujně si zaskotačit, zavýsknout si z plného hrdélka bez ohledu na procházející se a vážně se tvářicí obecenstvo, kde o zábavy i pro děti jest postaráno — arcit vše pod řádným dohledem; zkrátka, zoologická zahrada má obsahovati i dětský ráj, ve kterém postaráno jest v hojné míře o vše, co děti ve volné přírodě těšiti může. Musíme-li však při zařizování zoologické zahrady počltati úskostlivě s místem, má-li tato býti v bezprostřední blizkosti Prahy, ne-li do- konce v Praze samé — tu nemůže vzat býti zřetel k přírodě. Sedět u piva a dív at se na nějakou tu potvůrku v klec můžeme také v Praze »u Fleků« anebo v za- hradní restauraci někde v Chuchli nebo v Roz- tokách. Nadávno četl jsem, že jistý hostinský za- řizuje si ve své zahradní restauraci kousek zoologické zahrady. Rozhodně to rozumný nápad.

Praha Chuchle Roza

28 article

Jsem přesvědčen, že obecenstvo pražské, má-l na vybranou, ještě spíše navštěvovati bude jeho restauraci už k vůli nějakému tomu orlu, lisce, kůně, čápům atd. než restauraci — kde po- dobné atrakce není. A což obecenstvo samo — V této druhé restauraci snad seděti budou vážní pánové — bude se kritisovat — dělat místní, zemská a státní politika, kdežto tam v té první spatříme rodiny s dětmi, vážní tatín- kové, starostlivé maminky dovolí dětem se pro- běhnout, zábavy u stolu následkem přítomnosti mnohých dam nabývají rázu ušlechtilejšího — srší blesky humoru — mladý svět se schází — všude živo. A to udělalo několik klecí ! U nás v Praze každému podniku se dařl dobře, dovedeme-li mu zjednati popularitu. Dejte n-ám zoologickou zahradu moderní, ve které vzat byl zřetel ke všem možným vymoženostem, založenou na zkuše- nostech a řízenou rozumným, sympatickým od- borníkem ze středu našeho — a uvidíte, jak bude ta naše zahrada populární.

Praha