ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 c294b130-6600-11dc-9071-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 34 celkem · entity: person 110, place 32, org 8, work 7
1 masthead
2. února 1901.
2 masthead
Přiloha „Národnich Listůi
3 masthead
k čislu 33.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Cena literárního díla. 22 — Přečtete-li báseň, povidku, román jdete li se podívati na komédii nebo tragedie, co vám napadne jako první, neodolatelný a nezni- čítelný dojem, co jste přímo nuceni pomysliti a především? Líbí-li se vám dílo nebo nelibi. Ne- máte nějakých určitých důvodů pro nebo proti, neuvažujete proč: to vše jsou rychlé třeba, ale přece jen již druhotné duševní pochody. Prrní je pocit libosti neb nelibosti, a chcete-li nejvýš můžete připojiti ještě tretí eventualitu, pocil lhostejnosti, jenž vyskylá se nejspiše u literárně nejvybroušenějších a pak u literárně nejnevzdě- lanějších diváků a posluchačů, nepadá však na váhu, poněvadž předpokládá, že dílo nikterak nevzrušilo duši. Nejmenší vzrušení nutně vzbu- zuje libost nebo odpor. Tento dojem jistě není u všech lidí stejný, co se líbí jednomu, nelib se druhémur a také, i když shodnou se na zá- libě nebo na nelibosti, nebule stupeň dojmu snad ani u dvou lidí stejný. Odkud rozdíl? Tkví patrně v duších lidských, ať již v základě jsou různorodé, ať vychováním a vnějšími vlivy rozešly se v úsudcích. Kdyby nebylo těchto rozdílů, bylo by snadno určiti cenu literárního díla. Co se nám libí. bylo by cenné, a sice tou měrou, jakou se nám to libí, a co se nelíbí, bylo by bezcenné. Ale ta různost úsudku ukazuje, že cena díla nedá se určiti jen zálibou jednotlivce, a třeba se ohlédnouti po jiném měřitku. Literární historie sestavila jich celé serie, a pokoušela se různým způsobem najíti nějakou jasnou a pevnou for- muli, podle které by se dala literární díla od- hadovati tak přesně a mechanicky, jako se dá vypočísti geometrický úhel nebo obsah koule.
7 article
Nejspíše byl na snadě úsudek, že ne to, co se jednotlivci líbí, ale to, co mnozí uznávají za krásné, je opravdu krásné. Tedy všeobecnost úsudku měla rozhodovati. Homerovy básně na přiklad prý všechny věky uznávaly za krásné, a proto jsou také krásné. Ale kdo jsou ti všichni? Nevím, jak by pochodil na příklad u Číňanů — a těch je více než nás. A je Shakespeare proto méně krásný, že při jeho tragědiích je hlediště našeho divadla polo- prázdné? Ten souhlas, byť jen většiny, dal by se z těžka nalézti, vždy by bylo dosti těch, kteří by na počet vyvážili počet obdivovateld. Všeobecný souhlas tedy málo platí, již prolo, že často bývá právě údělem takových spisů. jimž bychom neradi přiřkli palmu. Vizte jen úspěchy Rocambola, Marlittově, nebo ne- chutných rýmovaček, jež plnily obdivem celá stoleti. Upuštěno tudiž od hlasování dle hlav váženy hlasy. Ne co všem se líbí, ale co vzdě- laným, duchaplným, jemnocitným atd. se libí. má cenu. Ale kdo je tím pravým soudcem Kdo má ty pravé vlastnosti k náležitému po- souzení díla? Francouzští kritikové osmnáctého věku považovali se za vzor vybroušeného vkusu a přece trnuli nad barbarstvím, ne- chutnostmi a surovostmi Miltona a Shakespeara a jen shovivavě se vyjadřovali o Dantovi. A ne- máme přiklady, že dva tábory duchaplných a vzdělaných kritiků sváděly zuřivé půtky o ceně antiky neb o významu italských no- velistů? V této povážlivé skepsi sáhnuto k radi- kálnímu sice, ale povážlivému prostředku. Diktováno prostě, že jsou krásy neměnné trvalé, že známe jich pravidla, a že dle nich bezpečně možno měřiti cenu toho, co spisovatel vytvořil. Vyskytlo se hned několik takových bezpečných, věčných měr, dokonalé vzory an- tické, přirozený vkus, pravidla abstrahovaná z nejvzáenějších plodů lidského ducha (a které jsa. neujvzácnější ?) atd.
Homerův Číňan Shakespeare Milton Dante
8 article
Je však otázka, kdo má právo stanovii tato pravidla, vzory atd.? Jsou to zas jen lidé kteří je vyhledávají, sestavují, diktují ostatním, rozhoduje zde zas jen moc, záliba, modaa chceteli i náhoda, zas uniká nám pod rukama ta absolutní hodnota, kterou bychom tak ráde pohodlně a mechanicky dali říditi svůj vkus. Svůj vkus! V tom to vězi! Můžeme naučiti, přinutiti, nalákati jednotlivce i národy, aby dali se vésti naším vkusem, každý jednotlivecje sehopen buď podříditi svůj vkus vkusu druhého. neb působili na bližního tou měrou, aby se díval jeho očima a cítil jeho duší, ale co t má co činiti s cenou literárního díla? Moderní vědy chopily se věci z jiného konce. Filosofie, psychologie, sociologie, esthetika, každá svým způsobem rozbíraly plody duše jednotlivých autorů a národů, hledaly v nich krásu a sestrojovaly systemy na bezpečně jeho poznávání. Ale k matematické jistotě ani při- bližně nedospěla žádná. A tak nezbývá, než upokojiti trpělivého čtenáře, jež nezlekal se těchto suchých řádek než ujištěním: pro vás je krásné a má cenu to, co vám se libí. Pro společnost, národ, dobu to, co jim se libí. Pro spisovately to, co sami tvoří a co na jiných jimse libi. A každý jednotlivec, národ, doba, může dát vést se při svém úsudku svým vlast- ním srdcem, vlastním vzděláním, neb srdcem a vzděláním jiných. Lidská jsou to dila, a lidé jsou jich soudci. Jakou hodnotu mají sama v sobě a ve vesmíru, poví nám to kdy filosofe morálka, náboženství, esthetika?
9 article
České spisy-
10 article
* G. J. Caesara zápisky o válce gallské .. . upravil A. Breindl. Praha 1901. 8 . Čítanka pro první třidu škol střed- ních. Sestavil F. V. Vykoukal. Praha 1901. 8 Zdá se vám snad podivno, že v této literárni rubrice mluvím o knihách pro gymnasisty, jež by patřily vlastně do naší školské hlídky. Mám všal k tomu své důvody. Pozoruji na obou svěžejšího ducha, jenž dnes, třeba opatrně, vane do našich škol a rozvívá starý prach, jenž se po léta usazoval na naší učebné methodě. Dalo by se jich najíti ví z novější literatury, a volím-ti tyto dvě nejnovější, činím to jen pro příklad. Jedna věc je mi podivna. Naše společnost jen se hemží doktory různých fakult, kteří všichni byli odkojeni krásami antiky, nabírali z originálního pra- mene a byli po osm lel vedeni k obdivu a chutnání nesmrtelných děl řeckých a římských. A přece kolik těch starých autorů bylo u nás vydáno pro tuto intelligentní vrstvu našeho národa českými nakladateli v originálech, vyzbrojených poutavým, illustrovaným průvodem? Bylo by možno před- pokládati, že všichni ti juristé, přírodozpytci, filoso- fové, lékaři, kteří po tolik let byli učení klassickým jazykům, aby pak bez oblíží mohli kochati se v krásách Homera, Sofokla, Vergila atd., zůstanou
G J A Breindl F V Vykoukal Homer Sofokles Vergil Praha
11 article
věrni těmto nádherným plodům duševním a budou sháněti se v mužném věku po vydáních, která by jim illustracemi, poutavými exkursemi o životěa mravech Řeků a Římanů usnadnila a zpříjemnila jich čtení. Zdá se mi však, že by u nás takových nadšenců pohledal. V čem to vězí? Ale o to se tu nejedná. Zmiňuji-li se o novém vydání Caesara. činím to proto, že illustrace, úvody, popisy starého válečnictví, instruktivní výklady technické, účelný slovníček atd. ukazují, že minuly již doby, kdy po zornost žákova soustředila se na hypotetických pe- riodach, grammatických odchylkách a oblížných významech, že dnes již kniha sama vede žáka, aby všímal si života a ducha, obsaženého v knize, probouzí v něm opravdový, životní zájem pro klas- sická díla, jenž nám starším scházel. Pokud p věcné stránce vyhověl vydavatel svému úkolu, nevim — o tom nám odborníci řeknou svůj úsudek. Ale přes to vítám pokus sám, jenž znamená, že dnes jiá i literární stránka vedle filologické přichází na našich školách k platnosti.
Řek Říman Caesar
12 article
A vliv lepšího a hlubšího porozumění literatuř poznati i na druhé knížce, jež seznamuje mladičké adepty humanistických věd s literaturou českoua slovanskou. Naši literární kritikové všímali si dosud málo ohromného vlivu, jaký škola vykonává na vkus literární. Stací k tomu doba jednoho, dvou pokolení, aby se v národě zakořenily do nevyhubení literární produkty, které snižují vkus obecenstva nelušenou měrou. Jaký vkus mežno v ba loucnosti očekávati o žáků — ač-li sami, proti vůli školy nejdou svoji cestou — jimž jich čítanky, které mají býti pro ne výběrem dokonalé poesie i prosy, staví na očia vnucují do paměti neladnou hromádku básničeka prosaických útržků, jež později citují jen jako špatné vlipy školské paedagogiky? J. Vykoukal počal ve své čítance znova od kořene. Zbylo trochu Krylova a Aesopa, ale celkem čítanka jeho skýtá primánům docela nový a svěží materiál. Moderní čeští antoři v pečlivém a hojném výběru, hojně českých pověstí, historických úryvků, národopisných obrázků, popu- lárních vědeckých článků, nejnovější česká literatura originální i překladová prohledána, aby nahradila slabé kusy starší periody, z níž zbylo jen, co opravdu dobrého. Doufám, že knížky podobné budou raziti pro příští doby cestu lepšímu vkusu, že přilákají ne- důvěřivého žáka od té tajně doma lokané duševní stravy, že dá se vésti, bude-li veden k tomu, a po- skytne ukojení jeho žízni po pěkné literatuře, takže příští pokolení budou míti více vnímavosti pro sku- tečné krásy literární. I zde opakují: neposuzuji tuto čítanku s paedagogické stránky, nevím, jak příznivě bude přijata odborníky, ale i zde vítám pokus, jenž lepšímu porozumění literatury připravuje půdu.
J Vykoukal Krylův Aesopus
13 article
Čtenář. *Alfons Breska: Hlasy v bouři. (Op.2. V Praze. 1900. Nakladatelé Grosman a Svoboda, knihikupci. Tragika dvou duší: milující dívky a nevěřicíh krále úměrnou paralellou se vine úsečným veršem jednoaktového dramatu. V neurčité době na »starém hradě uprostřed hlubokých hvozdů« žije svým snům sladká Blanciflora ve společnosti starého otce. Vzdálena světa, rytířská dcerka sní o rekovi, je muž není rovna na světě, hrdém a vzdořné n, jemuž zasvětila čistou svoji duši. Nikdy před tím jej ne viděla, ale pověst o jeho slávě a vítězstvích pronikla až do tichých síní osamělého hradu. Tu přinášejí do hradu raněného krále. Vydal se na lov do hvozdo a žena se za bílou laní se zlatým křížem na čele stížen byl neštěstím. U vytržení dívá se naň Blanci- flora. Snila o rekovi a on leží tu zlomen, málomyslný zbabělý strachem před smrtí. Ve strachu sříká se své nevěry a líbá krucifix, podávaný mu potulným mnichem. V duši Blanciflory bledne obraz vysněného rek a truchlí nad tragickým probuzením z krásného snu »To tedy konec velkosti a slávy otrocká bázeň, plazení se v prachu, klečící úzkost, teskné štkání strachu jak jinak já jsem snila bohatýra, ten nikdy nezradí meč vítězný. jak slavně žije, stejně slavně zmírá, na prsou těžký krunýř železný. Smrť samu hrdě vyzve ku souboji, vznešeně kráčí v zápas zoufalý a ani o píď neustoupí v boji, . .
Breska Grosman Blank Smrť Praha tichý síň osamělý hrad
14 article
Tragédie duší moderních oděna tu formou stare romantiky. Verše svědčí o pietě básníkově k látce v přísném sebeupietí. Jsou lahodny, jasny, prosty přece plny obsažné symboliky. Několikastránkov »Hlasy v bouři« jsou důstojnou pobočkou k brstc nevšedních slichotvorů »V zajetí trpaslíků«, kterou mladý poeta před nějakou dobou uvedl se veřejnosti. Orestes. * »Zprávy ze zátiší potštýnského«. Sesta- vil dr. Jan Urban Jarník. Nákladem vlastním. 1900. Potštýn je rok za rokem více hledán jako leln zátiší. Zásluhu o tento rozkvět má čilý okrašlovac spolek místní, o jehož činnosti na každé stránee »Zpráv« lze dočísti se dokladů, jež svědčí, jak krás- ných výsledků může se dodělati vytrvalost malého nepatrnými prostředky vládnoucího hloučku jednot- livců. Potštýn má i v Praze svou věrnou družinu jak vychází ze stati o potštýnském koncertu a ve- čírku pražském. Kniha jest ozdobena podobiznot zvěčnělého barona Antonína Dobrženského, podporo- vatele snah okrašlovacího spolku. »Zprávy« rozesílaj se sice zdarma, leč spolek počítá na horlivou ochotu svých přátel, kteří mu účinné podpory neodeprou.
Orestes doktor Urban Jarník Dobrženský Sestao Praha
15 article
Z českých listů.
16 article
* F. X. Harlas napsal v poslední »Osvětě« zají mavou studii »o umění pro lid«. V naší době, kdy snaha po vzdělání lidu proniká vědu, literaturu umění, jsou objektivní úvahy o tomto thematě zvláště cenny. Je třeba opatrně, soustavně říditi toto hnutí, aby nezvrhlo se v modní honbu za popularitoua aby výsledky jeho byly opravdu- prospěšny. Na po- hled zdá se tak snadno popularisovati vědu, litera- turu i umění, a také do nedávné doby obstarávali tuto popularisaci spíše řemeslníci než skuteční umělci. Jedním z nejcennějších výsledků moderního hesla »pracovati pro lid« je právě však účasť, kterou vážní umělci a učenci oň projevují. Popularisace nemá býti snižováním umění a vědy na úroveň obec- ného vkusu a vědění, ale úkolem jejím má býti zvý šení této úrovně. F. X. Harlas pěkně důrazní tente požadavek a ukazuje na nebezpečí, jež právě pro umění nejspíše hrozí, když nedokonalí umělci chtějí vyhovovati zálibě a poplávce lidu v umění. Praví »Umění nelze adaptovati lidu, ale zajisté lze lid vy- chovati pro umění. Má-li pak národ již svoje umění nachází-li se na cestě, vedoucí k takovému lidovému umění, nechť neopouští této cesty, neodbočuje za lákavými zjevy, bez toho prchavými, a hledí si toho co již rázu nabylo. Nemohu pominouti, píše druhý článek téhož čísla »Osvěty«, v němž F. Farářová dotýká se olázky. o níž před nedávnem měti jsme příležitost se zmi- niti: o překladech z češtiny. V souhlase s námi vy- žaduje organisaci těchto překladů, ukazuje na jich důležitost, a žádá Akademii, aby ujala se této »Naše Doba« věnovala v posledním svém sešitě obsáhlou a důkladnou studíi literatuře pro mládež.
Harlas Farářová
17 article
Autor snesl značné množství pěkného materiáluz Anglie, Ameriky. Dánska, Německa, Francie, vyznačil případně cenné stránky dětských knížek ruských podrobil zevrubnému a přehlednému rozboru produkci dětské literatury z posledního roku. Pro české čte- nářstvo zvlášť zajímavy budou zprávy o pohádkové literatuře cizí. Jaké to bohatství a jaká péče, kterou věnují tomuto důležitému literárnímu genru cizí umělci, spisovatelé i učenci, pěstujíce jej s opravdo- vým porozuměním a s hlubokou vážností, které je nevyhnutelná třeba. Neustávali jsme ve svých člán- cích literárních důtklivě vyžadovati na naší české veřejnosti, na našich zemích a na našich naklada- telích, aby hleděli lépe opatřiti čtení našich dětí, s radostí konstatujeme, že posledním časem nastává značná náprava. Doufejme, že naši umělci a literáti neustanou v borlivé snaze, aby dětská literatura stala se důstojnou úkolu, jenž jí je vytčen, aby zdo- konalovala se příštími léty pro myšlénkové i umě- lecké stránce. Že nakladatelům při výpravě a ná- kladu připadá z této práce značná čásť, netřeba při- pomínati. Výzva, s níž se »Naše Doba« na českou veřejnost, čtoucí i produkující, obrací, zní naléhavě a upřímně. Nadějeme se, že nezanikne bez ohlasu Čtenář. akce.
Anglie Amerika Dánsko Německo Francie
18 article
Slovanské spisy- * M. Boe, Pycca pvB. C.-Ilere 6ypr. II31. 1. . oyöopnona. Praktická čítanka ruského jazyka s hojným obrázky, o třech dílech, pro děti, neznajíe rusky. První díl obsahuje slabikář, jenž seznamuje žáka pozvolna s ruskými literami, psanými i tiště- nými, s onou »hroznou« azbukou, jež se zdá mno- hým překážkou naprosto nepřekonatelnou při učení se ruštině, ačkoliv žák jen poněkud chápavý přiuč se jí snadno za dvě lekce. Zároveň učí se žák jme- novati podle obrázků různé předměty z přírody domácnosti ve svém nejbližším okolí. Dále učí se skládati věty a obeznamuje se na konec s výslov ností ruštiny, zejmena též s přízvukem, zcela metho- dicky a názorně, přecházeje od snažšího k těžšímu Celé uspořádání slabikáře směřuje k tomu, aby žák způsobem co nejsnadnějším poznal základní rys- ruštiny a v našem případě by otec, jenž by se při učil azbuce, mohl by zcela snadno vésti dítě k da šímu učení se ruštiny
Iler Pycca pvB
19 article
Rovněž methodicky a účelně zpracovány ob ruské čílanky, rovněž hojně illustrované — obsahuje celé dílo 600 vyobrazení. Kdežto ve slabikáři zna zorněny jednotlivě předměty, zvířata, rostliny atd. počíná čilanka zobrazováním jednotlivých výkono přibírá slovesa a krátkými větami vykládá, co vy obrazeno, zároveň poučuje o skloňování podstatnýci jmen, ale neuvádí pravidel, nýbrž znázorňuje je hned praktiekými příklady. Zároveň učí se žák věty sklá dati a rozkládati. K tomu pojí se popisy školní svět nice, různých předmětů a výkonů v domácnosti nejprve v krátkých větách, pak složitějších. Mezi tím propleteny krátké anekdotky z dětského života a prů- povídky, báchorky atd. V dalš m postupu následojí složitější popisy výjevů v přírodě, různých výkonů lidských a řemeslných, se stálým zřetelem ke gra- matickým tvarům, jež tu opět vyloženy na prakti- ckých příkladech: žák učí se časování, jako se byl učil skloňování, hned při čtení a provádí je sám podle daných úkolů. Tak probírá se v tomto druhém dile celá gramatika: žák neučí se pravidlům zvlast nazpaměť, nýbrž učí se je poznávat a užívat jich podle postupu čtení.
20 article
Dil třetí tvoří čítanka pro žáky pokročilejší upravená vskutku vzorně. Vše, co spadá v obor tak zvaného »věcného učení«, podává se tu žáku způ- sobem poutavým a zajímavým. Články veršem i prosou zastoupena tu nejlepší jmena ruské lite- ratury: Tolstoj. Paulsen, Aksakov, Karemzin, Tur- geněv. Grigorovič. Pogodin, Michajlov, Polivoj. So- lověv. Krylov atd. Po oddilu krátkých povídek ná- sleduje popis vesnice a prací v selské domácnosti. v zahradě i na poli ve formě kratších polou po- vídkových črt, k čemuž se pojí popis zvířat na poli. v lese i života ve vodě a na vodě. Podobným způ- sobem podáno líčení města a života ve městě. V statích zeměpisných nenalezáte nijakých statistických dat, ale za to podává se žáku charakteristika jedno- tlivých částí ruské říše a jejího obyvatelstva. Dals část tvoří články z historie říše ruské zajímavě vy- pravované. Závěrek tvoří výběr básní z poesie ná- rodní i umělé.
Tolstoj Paulsen Aksakov Karemzin Grigorovič Pogodin Michajlov Polivoj Krylov Dila
21 article
Polřeba učení se ruskému jazyku uznává se p celém vzdělaném světě a všude věnuje se mu velká péče, největší v říší německé, kde zcela správně po- znávají, jak velký hospodářský interess spočívá v znalosti ruštiny. Tento hospodářský interess platí také pro Rakousko, jež Německem zcela přátelsky jest vytlačováno ze všech světových trhů. Budto budeme znáti rusky jako Němci v říši, anebo po- zbudeme v Rusku i té špetky půdy, již se Němei dosud nezmocnili. Ale co chcete? Ve Vídni se bojí ruštiny a proto se nesmí ruštině vyučovat u nás na školách. Jde tedy o to, nahraditi tento nedostatek soukromou pílí, neboť než se ve Vídni odhodlají vy- hověti nalehavé praktické potřebě a pustit ruštinu do škol, bude již pozdě. Proto není od místa, upo- zorniti na praktickou pomůcku k naučení se jazyku ruskému. Naše hospodářské interessy odkazují nás na Východ, jest nutno, vyhověti požadavkům stejnou měrou, jako konkurent. Učení se ruštině není dne nijakým projevem sentimentálních sympatií, nýbr příkazem železné nutnosti. Cena knížek Volperových jest velmi levná: stojí v Praze 70 haléřů, 1 korunu B. B. a půldruhé koruny.
Němec Rakousko Německo Rusko Vídeň Praha Němei Volperový
22 article
Ze slovanských listů. * Některé listy ruské trpce si stěžují, že v po- slední době L. N. Tolstoj bývá přímo obléhán dotazy o různých předmětech. Jmenovitě všeleční no- vináři a reportéři nedávají mu prý pokoje. Jest již ustálený zvyk v Moskvě, jakmile někomu přijde do hlavy jakýkoliv nesmysl, že zavolá izvošeíka »Ha! !« a jede k Tolstému. Nej- nověji redakce »Pyc. Ierka« obrátila se k němu s několika dotazy: »Co pokládá za nejhorší a co za nejlepší událost, historickou osobnost, umělecký výtvor a pod. v XIX. století? Jaké přání chová ke stolet XX. ? Jakým se nám jeví toto století?« Ale »veliký spisovatel země ruské« nedal k všetečným otázkám přímé odpovědi. Vyjádřil se k reportérovi, že podobné olázky jsou příliš složilé a nemohou býti zodpověny novinářským článkem. Mohly by se vyčerpati jedine vědecko filosofickými traktáty, kdežto novinářská práce nese na sobě sama sebou ráz spěchu. Ke kone rozmluvy prohodil Tolstoj, že jest již 72 roky stár že nemůže na sebe bráti zodpovědnost tak vážných a ob den nových otázek. *»Hcropuveckift Bterunkz« přináší studii V. O. Michněviče o dějiných hry v karty na Rusi. Má se za to, že karty dostaly se do Ruska až v XVII. stol. prostřednicivím Polákův a ukrajinských kozáků. Aspoň kníže Kurbskij, protivník Ivana Hrozného jeho kazatel, vyprávi o lepší době panování hrozného cara, že nesedí doma u karet jako panovníci západní, ale účastní se sám válečných výprav. Z toho prý možno souditi, že v XVI. stol. karty na Rusi nebyly ještě známy. Domněnka ta potvrzuje též carskými zákazy hry karetní. První takový zákaz vztahuje se k panování cara Michajila Federoviče. V polovici XVII. stol. byly tedy karty na Rusi již všeobecně rozšířeny.
L N Tolstoj Tolstý V O Michněvič Polákův Kurbskij Hrozný Michajil Federovič Moskva Rusko Hcropuveckift Bterunkz
23 article
* Městské divadlo lvovské nalezás ve vážné finanční krisi. Dle tříměsíční, poměrně nejlepší saisony, očekává se ročního deficitu 80. 00 korun. Naděje na přitažlivost nové budovy se ne- splnily. Má se za to, že snížení cen návštěvě po- může. Ostatně, zdá se, nové divadlo má vůbec ne- štěstí. Ani pěkná opona Siemiradzského nenalezl valné přízně u místního tisku, jenž přijal nové dilo polského mistra s naprostým chladem Z podnětu professora Oswalda Balzera známého svojí odpovědí německému historikovi Mommsenovi, zřizuje se ve Lvově společnost ku pod- poře polské vědy. Účelem jejím bude zvláště opa- třovati prostředky vědeckým badatelům z jakéhokoliv oboru lidského vědění. Dalš m úkolem jejím bude založili vlastní tiskárnu pro vědecké publikace a vy- stavěli společnou budovu pro korporace vědecké. * Přední žijící zástupce bulharské literatury Ivan Vazov vydal dvě nová díla: komadii »Věst- nikar-li?« a sbírku básní »God našeto nebo«. V ko medii líčí truchlivý stav domácí žurnalistiky. Mnohá trpká pravda, zjevená spisovatelem, přesabuje tu tam ovšem i domácí branice. Nová sbírka básní lisu se značně od prvotních jeho písní, kdy ohnivými slovy povzbuzoval junácká srdce k boji za svobodu vlasti.« Jediný tón zůstal jim však společný — totiž hluboká, z nitra tryskající láska k této vlasti, o jejíž budoucnost chvěje se každá žilka citlivého, velikého srdce básníkova. Slavjanin.
Oswald Balzer Mommsen Vazov městský divadlo God našeto
24 article Z cizích revui.
Z cizích revui. * Informační článek o nové italské belle tristice přináší »Das litterarische Echo. Není tomu ještě dávno, co v italském románě vládl neobmezeně znamenitý trojbran: muž žena milov ník. Poslední dobou dle vzoru Prévostových »Demi vierges« obrací se zřetel ke kandidátkám manželství Obraz této třídy společnosti vlaské jest přímo ohyzdný. Sem náleží Giulie de Fenzi »Corrutore- (baronessa slíbí matíři dostaveničko, překvapena otcem a donucena státi se manželkou malíře, pod- vádí jej zrovna jako za svobodna podváděla otce), Reginy de Luanto »Agonizzanti« kde předveden hnet trojlistek polopanen; typ velkosvětské kokety vyved na světlo i Gerolamo Rovetta »La Signorina«, zvláště ale Antonietta Giacomelli v románě »A raccolta«. Její kniha bičuje zrovna zlořády soudobé vlaské vyšší společnosti, jest to velkolepa kniha, blížící se svým významem »Vzkříšení« Tolstého. Trilogii ro mánovou »Le tre capitoli« (Turin, Florencie, Itim od Dony Melegari zahajuje první část »La citta forte«. Velkolepý, plasticky zobrazený pohled na veškeren politický i společenský život Turina z let 1861—1864. Cavour i Garibaldi jsou stežejné po- stavy románu. »Silným městem« nazvala autorka Turin proto, ježto město dovedlo umlčeti veškery osobní zájmy oproti velkému, společnému idealu: sjednocení Italie. Rozsáhlý material poskytl autorce její otec, bývalý itaiský ministr zahraničních záleži- tosti. Konečně třeba ještě zmíniti se o sbirce novel Roberta Bracca »Il Diritto dell' amore ed altre no- velle«, mezi nimiž pravou perlou jest novella »Ú Muro«, zed, dělící souchotinového, hladem zmírají- cího spisovatele a švadlenu, která celé noci prosedi u stroje, jen aby opilei muži vydělala na pití. Obrá- zek sociální bídy vyličen Braccem s mistrností jemu vlastní.
Prévostová vierges Fenzi Corrutore Luanto Rovett Antoniett Giacomelli Tolstý Turina Bracca Turin Florencie Ú Mura Agonizzanti
25 article
* Rassegna internazionale přináší studii R. Sacchetia o mezinárodním dra- matě, t. j. o dramatě, jež vzdalo se rázu národ- ního a přijalo ráz mezinárodní. Je to dle autora poslední fase dramatu XIX. století, dramatu, jež prošlo směry realismu a socialismu. Vůdcem tu zda se autoru býti Turgeněv se svým »Na cizím chlebě« po něm jde Ibsen (»Nepřítel lidu«), Hauptmann (»Tkalci«) a Langmann (»Bartoš Tuřanský«). V Itali teprve poslední dobou začiná tento směr pronikati jest k němu počítati Giacosova hru »Jako to listí«, Braccovu »Diritto divirere«, Noveliho »I morti« aj. Za přednost tohoto druhu počítá Saccheti méně pessimistický názor živolní, možnost, by celá třída společenská vystupovala se svými požadavky a širši podklad, nežli u dramat manželské nevěry. Athénská revue »To Periodikon Mas přináší poutavou studii o příčinách těžkého rozvoje novořecké kultury a dospívá k závěru, že hlavní příčinou, jež až dosud zdržovala novořeckou kultur na postupu, jest ona slavná starořecká kultura, již Řekové našich dnů po svých praotcích Hellenech zdědili. Jeť prý každý průměrný Řek přesvědčen, že vo Aristotelovi nemožno už jíti dále. I v jazyku prý vyskytly se hlasy, aby se Novořeci vrátili k staro bellenské řeči; názor ten prý po dlouhém boji ko- nečně padl. Révue Blanche poštěstilo se nalézti rukopis, první práce G. Flauberta »Mömoires d' un Jou«, napsané r. 1838, rukopis, jenž až podnes po- važován byl za ztracený. Flaubert, když psal své »Mémoires d'un Jou«, byl teprve 18 let stár a teprv po 17 letech na to vystoupil s »Madame Bova ryovou« na veřejnost. Flaubert sám cítil nedokona lost mladické práce a proto ji nikdy neuveřejnil, Mr. Penn.
R Sacchetius Turgeněv Ibsen Hauptmann Langmann Bartoš Giacosův Braccův Diritto Řek Hellen Aristoteles Blanche G Flaubert Flaubert Bova Mömoire d ' uno Ja Mémoire d ' uno Ja
27 article
* »Illustrovaný Svět«, časopis opětující obra zem i slovem současné události. Redaktor J. Mužík Nákladem J. Otty, konkurující podobným publikacím cizím. * Dalibor. Hudební týdenník roč. XXIII. Re daktor Mojmír Urbánek v Praze 1901. Přehled- rozvoje hudebního umění, články, statě a zprávy ze světa hudebního a divadelního, * Slovníček Samoznaků a zkrácenin těenopisu českého. Sestavil a vlastním nákladen vydal Jindř. Kettner v Praze. Díl I. 5. vydání Tiskem »Unie« v Praze. 1901. Spisek na základě IX. vydání »Těsnopisu če ského« znova upravený a rozšířený obsahuje samo znaky a zkráceniny, dále odvozeniny a spojeniny stálé zkratky těsnopisu českého, celkem přes 3000 těsnopis. znaků Účetní Listy. Ročník II. č. 1. Vydává a redi guje Jos. Pazourek, ředitel obchodní akademi v Hradci Králové. Promlouvá o podvojném účetnictví záloženském jak se účtuje o budovách, o grafickém znázornění tř method kontokorrentuích, o revisi knih účetních atd Věstník. Rozhledy historické, topo grafické, statistické, národopisné, školské po Podě bradsku a sousedních okresích. Vychází každý měsí v Bobnicích u Nymburka. Redaktor a vydavatel F Hrnčíř. Ročník IV. * Ženský svět; list paní a dívek českých orgán ústředního spolku českých žen. Zodpovědni redaktorka Tereza Nováková. Roč. V.
J Mužík J Ott Dalibor Re Urbánek Jindřichův Kettner Pazourek Hrnčíř Nováková Praha Jos Hradec Králové Bobnice Nymburk Illustrovaný Svět
28 article
* Český klempíř, odborný list k hájení ve- škerých zájmů klempířů českoslovanských, organ spojeného společenstva klempířů v Praze s okolím Redaktor J. Kamelský. Vychází měsíčně. Roč. X * Osvěty, listů pmo rozhled v umění, vědě polilice, redakcí Václava Vlčka. Rok 1901, druhý svazek. Hojný obsah. Velmi zajímavá stať dra. Bráfa »Jak vznikla Česká akademie«. K sedmdesátým na rozeninám Josefa Hlávky. * Stará Praha. 100 akvarelů Václ. Jan sy. Popisuje Jan Herain. Sešit 19. Nakl. Bedřic Kočí. Obsahuje barevné reprodukce pohledů: » Malá strana a Hradčany od Křížovníků«, »Staroměstské radnice«, východní strana, »Chrám sv. Jiří na Hrad- čanech«, »Belveder, letohrádek královny Anny« * Slovník naučný. Sešit 377.—379. Dilu XVII sešit 10., 11. a 12. (11. a 12. dvousešit). Miocé až Mollet. Majitel a nakladatel J. Otto v Praze * Kaleudář českých obchodních cestuji- cích na rok 1901. Nákladem spolkovým. V Praze. 146 str. textu. Vedle přehledného kalendaria a zaji- mavých odborných článků hojnost zpráv, příručných pouček a záznamů, potřebných v povolání cestu jícíno. * F. X. Svoboda. Příběhy a obrazy. Po vídky 1887—1899. (Ottovy Laciné knihovny národn č. 186.) Nákl. J. Otty. *Autikristovy zázraky. Román Selim Lagerlöfové. Ze švédského přeložil O. S. Vetti Nákl. J. Otty. * Ant. Klášterský. Nové básně. Salonn bibliotéky č. CI. Nákl. J. Otty 1901. * Prokopa Písaře Česká Ars Dictandi Z rukopisu třeboňského upravil Fr. Mareš. Roz prav České Akademie roč. VIII., tř. I., č. 2. V Praze Nákladem Akademie 1900.
J Kamelský Vlček Bráf Hlávek Václ Jan Herain Hrad Anna Mollet Otta Svoboda Ottův J Ott Autikristův Lagerlöf O S Vetti Antonín Prokop Písař Mareš Roza Praha Hradčany Belveder Dila Francie Český akademie staroměstský radnice Český Ar Dictandi
29 title
Národní hospodář.
30 article Důlní inspekce.
Důlní inspekce. B. Ministerstvo orby uveřejnilo právě zprávy důlních inspektorů za rok — 18971 Jakýto nad jiné výmluvný důkaz sociální a hospodářské práce rakouských vlád ! Zatím co pracovní rada chystá se provésti důkladné šetření pracovních poměrů hornictva rakouského (hlavně pánv ostravské), zatím co obchodní ministerstvo po- dává přesnou statistiku stávek, probouzí se mi nisterstvo orby a presentuje se materiálem po velkých stávkách důlních vlastně zastaralým. Záleží li kde na soustavné práci, pak je to na poli hospodářském a sociálním v prvé řadě Ale co je do toho ministerstvu orby ! Ale nejer opozděné vydávání zpráv ubírá jim ceny — i obsahově čiší z publikace tolik byrokra tismu, tolik šablony, tolik nepocho pení vlastních úkolů inspekce,ž vlastně sama sebou namanuje se otázka, pro publikace pro sociální poznání doby jistě dn ležité a závažné stlačují se na tak nízkou úroveň? Horní hejtmanství pražské kterému připadal v inspekčním roce 1897 dozor nad 312 podniky s 59.903 dělníky, podalo zprávu na celých 19 (l) stránkách — a přee má zpráva tato býti přehledem výrobních, pra- covních i odbytových poměrů hornictví českého Něco by se dalo omluviti změnou v personaliíci horních hejtmanů, ale právě jen něco. Právem stěžuje si zpráva na drancování dolo se strany podnikatelů. Při bohatosti českých ži uhelných hledí podnikatelé co nejmenším ná- kladem nejvíce vytěžiti, spousty mouru a od padků uhelných zůstávají nezužity, brikettování se téměř nevyskytuje. Jinak neobsahuje zpráva tato žádných pozoruhodnějších momentů — po- měry dělnickě v pravém slova smyslu odbyty
31 article
to v době, kdy mezi dělnictvem jevilo se hnutí pro všeobecnou stávku! Zprávy revír- ních úřadů důlních konstatují po většině nedostatek bezpečnost- ních opatření při sjíždění a vý- jezdu, na mnoze nedostatečná opatření bez- pečnostní při ukládání látek výbuš- ných (dynamitu); jakým způsobem se vede dozor nad zjišťováním temperatur důlních, jak se zasílá voda do dolů, zprávy nopraví. Poměry dělnické dle zpráv změn prý nedoznaly. Jevil se částečně i nedostatek pracovních sil — zvláště ale jen v měsících letních, kdy dělnictvo rádo přijímalo práci v polich. Poměry mezdni ličí zprávy jako uspoko- jivé. Nejnepříznivější byly v revíru plzeň- ském (horníkova denní mzda zl. 1.18), nej- příznivější v pánvi mostecké (zl. 2.—). Mezi těmito krajními body pohybují se mzdy hornické ostatních pánví. Mzdy o sob mladistvých činily 40—80 kr., žen 60—80 kr., dělní ku pracujících nahoře 80 kr. až zl. 1.40. Srážky mezdní dály se namnoze dosti libo- volně a bylo nutno zakročiti. Jak ale asi odpo- vídalo šetření inspektorů skutečným poměrům, toho důkazem, že po častých lokálních pro- jevech dělnických došlo dvě léta později ke vše- obecné téměř stávce, přivoděné zvlášťě nepřízni vými poměry mezdními a neoprávněnými sráž- kami. Revírní úřady nesměle ovšem existenci této nespokojenosti připouštějí, uvádějíce, že štvaní tisku (!) činí dělnictvo nespokojeným se mzdami i ostatními podmínkami pracovními.
plzeň
32 article
Statistika úrazů i tentokráte jest ponurou. V roce, jehož výkaz se týká, utrpělo celkem 548 osob úraz, z těch bylo úrazů smrtel- ných 111. Nejvíce neštěstí stalo se v obvodu revirního úřadu mosteckého, slanského teplického. Poměry bytové líčí zprávy — poku jimi se vůbec obírají — jako příznivé; pokud však tyto růžové zkušenosti jsou opráv- něnými, nejlépe dokazuje jiná — rovněž ofí- ciální — publikace (Sociale Verwaltung in Oester- reich; úvaha prof. Phillippoviche o bytových poměrech), kde se konstaluje, že právě bytové poměry severočeského dělnictva patří k nejsmutnějším v Rakousku Stavba dělnických domků jen zvolna pokračuje a právě v nich vyskytlo se pomérně nejvíce ne- švarů. Moment jistě charakteristický pro posou- zení sociálního svědomi uhelných baronů. Práce žen a osob mladistvých jest stále dosti husfou. V mostecké pánvi za- městnáno bylo žen 635 a mladistvých osob 444, v plzeňské 716 a 462, v pražském obrodu 208 a 348, ve slánském 174 a 1012, nejméně v ob- vodu chomutovském (22 a 25). Přestupků — úřadně zjištěných — proti zákonu o práci žen a mladistvých osob vyskytlo se celkem 18. Pracovní řády byly skoro veskrz zastaralé; v přečetných případech bylo nspekci zakročiti. Nedělní klid zachováván celkem správně.
profesor Phillippovich Rakousko Sociale Verwaltung
33 article
Živobytních poměrů dělnictva inspekce nešetřila. Důvodů k tomu jistě neměla; naopak bylo její povinností dbáti i toho, j ak dělník žije. Nejvýše děje se zmínka o kon- sumním spolku nebo o kuchyních důlních řízených podnikatelstvem, alei to jen pořídku a bez jakéhokoli systému. Roz- umi se pak samo sebou, že odborové organisace dělnické pro inspekci ne- existují. Poměrům školským, zdravot- ním, mravnostním (vyjma celkem nej- lepší zprávy úřadu mosteckého), vzdělá- vacím atd. dělnietva nevěnováno vůbec a slova ! Inspekce důlní jest i nstitucí sociální. Její úkoly jsou vyšší než šablonovité a mecha- nické vyplňování formulářů — její práce prova- nuta má býti hlubokostí a spletitostí dnešního života, v ni zračili se mají jeho polřeby a zní vycházeti mají nové popudy na dráze sociálního pokroku a spravedlnosti. Uvedené zprávy však v tomto směru naději nebudí, alespoň zprávy úřadů v král. českém (zpráva viďeňského hor- ního hejtmanství jest již daleko lepši). Nám pak podobný slav tím méně může býti lhostejným, ježto jde hlavně o české dělnictvo vydané v šane útiskům německým. Bylo asi velmi málo lehkověrných, kteři veřili ve vážnost hospodářských a sociálních deklamací vlády Körbrovy, ale i ty by právé tyto zprávy vyléčily zůplna. Zde nikdo ne- obstruoval, zde měla vláda volnou dráhu — právě zde jsou výsledky její stejně bědné jako v jiných směrech.
Roza
34 article Zprávy.
Zprávy. Nový zákon akciový. Jak se oznamuje, pomýšlí vláda podati v některé z přištích schůzí — až dojde-li k ní — návrh nového zá- kona akeiového. Systém koncesijní zamě- něn býti má zásadou ohlašovací. Pro společnosti železniční, pojišťo vac ía pro společnosti, jež jsou oprávněny k vydávání listů zástavních, zůstane však systém koncesijní v platnosti. Dle německého vzoru upravuje návrh společnosti s ru- čením obmezeným, jimiž upravena má býti půda menším podnikům výrob- ním. Hlavní rozdily nové společnosti s ručením obmezeným a akeiové jsou dle chystaného ná- vrhu tyto: stížení převodu podíl- ních listů oproti akciím, větší míra autonomie ve vnitřní správé pro ony, obmezené povinnosti k uveřejňování bil- lanci, o nichž se hlasování můž díti i písemně. Jistých úlev má se doslati novým společnostem i po stránce z da ňo- v ací. K smlouvám obchodním. Vídeňský spolek rakouských průmyslníků vydal právě obšírnou publikaci, věnovanou stanovisku a po- třebám průmyslu při nových smlouvách obchod- ních. Spís určen pro porady rady průmyslové a žádá v rámci autonomního tarifu celního sni- žení sazby celní pro suroviny mírné sazby pro polotovary, vý- robky pomocné, stroje výrobnía zvýšení sazeb pro výrobky ko- nečné. Celkem ale žádá průmyslnictvo v uvedeném spolku sdružené mírné zvýšeni sazeb, poukazujíc správně k tomu, že nejde jen o ochranu domácího průmyslu na domácím trhu, ale i o zajištění a posílení vývozu, který by přikrými sazbami mohl býti ohrožen, ježto