2
masthead
V Praze, v sobotu dne 2. února 190.
Praha
4
article
wa ranní a odpiol. n a se
přod plácí set
Praze v adiastř ini
n seo l oi
s drojí donánl.
ke
n tnie nie
aks 2 Ko
a něse Peštou
rt l
p droji slaoníi
Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranácl.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v neděli dne
3. února v obvyklou hodinu
ranní.
Pešta
Praha
ko
5
article
Lidem malé víry.
Lidem malé víry.
V první, čívrteční schůzi rady říšske
udály se, jak jsme již včera obšírně refero-
vali, projevy znamého hlučnějšího rázu jednak
z kruhu českých poslancův mimo klub mlado-
český stojících, jednak z kruhu německých
radikálův a nacionálův. Projevy zmíněných
poslancův českých nebyly ovšem ve formě
své parlamentní, ale ve věci samé smě-
řovaly ku obraně základních zása
spravedlnosti a rovnoprávno st
národní a jazykové. Není nejmenš
pochybnosti, že osten jejich namířen byl
předem proti vládě, jež nenapravila křivd
rovnoprávnosti jazyka českého zrušením jinak
úzkých a nedostatečných, ale duchu čl. 19.
státn. zákl. zákonův nikterak neodporujícíeh
jazykových nařízení; za druhé proti vládě.
kteráž až okázale dávala na jevo lhostejnost
svou k nesčetným výkřikům příslušníkův
našeho národa českého pro zlořády, jež se
děly a dějí ve smíšeném území zvláště při
sepisování obyvatelstva a zjišťování jazy ka
obcovácího, konečně proti vládě, pod jejímiž
křídly útočivost německá ode dne ke dni
»utěseněji« se rozvijí.
6
article
Předseda ministerstva Körber jakozto
přední representant vylíčené, rovnému právu
a existenci neněmeckých národů nikternk
nenaddržující politiky, jenz uvedl posled ními
volbami do rady říšské rozmnožené Schöne-
rerovce, jenž po několik neděl ve všech
možných časopisech doma i za hranicemi
dal připravovati půdu pro »vůdčí posta-
vení« Němců především v praesídiu a pak
i ve sněmovně samé — nemohl nikterak
předpokládati, že poselstvo české vše to
přehlédne a zapomene a že nebude se do-
máhati nápravy. Ve věci tedy není, ne-
býlo a nebude mezi námi Čechy a minister-
stvem p. Körbrovým nijaké pocbybnosti, či
dvojsmyslnosti; otázky ty na pořad jednání
dostati se musilý a vlastně teprve se dosta-
nou — mohl se tudíž jen mýliti ve formě.
v jaké a v době, kdy se tak stane. Vzpo-
menutí čeští poslanci po dobrém vzoru ně-
meckém z let minulých nelámali si mnoho
hlavy parlamentní formou a pořadem jednání
a proto první vystoupení p. předsedy mini
sterstva — neprošlo hladce.
Körber
Schön
Němec
Čecho
Körbrův
7
article
Dovolávali se pak týmž způsobem se
tření rovnoprávosti jazykové i při řečí před-
sedy sněmovny dle staři dra. Weigla, clen
kola polského.
To jest tak asi jádro událostí prvn
schůze sněmovny, pokud jde o nas Čechy
Nic ve všem tom není, co by bylos
příčilo právům sněmovny, co zásadám spra-
vedlnosti, co idei rovnosti národní a jazy
Avšak našly se i časopisy, věci česk
sloužící, kteréž pravd v nesprávné forme
pronešených nevidí právě pro tuto vadnou
formu — a vylévají necky i s dítětem.
To dobře vědí, a výtečně znají naši do-
bráckou povahu českou, plnou ohledů, časopisy
německé, zvláště vídeňské — a proto ze v ně-
meckém táboře se téhož dne, v tétéž schůzi
způsobem neméně nepariamentním poča
prováděti druhý odstavec no-
vého schönererovského programu.
za příčinou vzpomínky na zesnulou anglickou
královnu Viktorii — honem se rozepisuj
o projevech vzpomenutých, mimoklubovních
poslanců českých
kové
Weigl
Čechy
Viktoria
8
article
Jediný snad »Fremdenblatt«, jakožto
mluvčí zahraničného ministerstva, a »Reichs
wehr« připomínají, že přerušení vzpomínky.
věnované anglické královně Viktorii, jest »na
újmu vážnosti našeho zastupitelstva lidu«a
»Reichswehr« dojemně domlouvá nacionálům
a Schönererovcům, že měli se zdržeti po-
dobného projevu již proto, že královna Vik-
torie byla babičkou císaře Viléma, německými
radikály ctěného. Ani prý to není mužně
německý mrav, potupnými slovy hanobiti
mrtvé a napadati bezmocnou paní.
I z patrného kroucení těchto dvou listo
jest zřejmo, jak obcházejí okolo německých
radikálů se všemožnou, přímo mateř-
skou starostlivostí, a jak při tom
i mrtvolou královny anglické hledí zakrýti
věc, podstatu projevu německého, pro-
jevu, jenž se stal ve smyslu druhého od-
stavce povelu Schönererova.
Všecky ostatní německé časopisy ve
svých úvodních úvahách snaží se, pokud
možno, rychle a nepozorovaně přenésti se
přes tuto německou pohrobní episodu a za
to tím pilněji a pečlivěji ohlodávají holou
kosť výkřiků mimoklubovních poslanců če-
skýchl
Vzpomínáme i, že pro slovanskou naiv
nost doposud Němcům tato taktika vždy se
dobře vyplácela. Sebevědomí, cit národní při
každé příležitosti ubíjejí, když vytryskne
z raněné duše slovanské, ale vyložený, věcně
i formálně závadný skutek německý z
stírají a k novým, dalším přímo i nepřímo
povzbuzují!
Vilém
Němec
Viktoria
královna Vik
9
article
Tato taktika není jenom domácí, vídeň
ská, ona jest všeněmecká. Čtěte kterýkoliv
list německý, ať z říše aneb zdejší, jde-li
o nějakou záležitost v Rusku, ve slovanských
zemích balkánských, v Rakousko- Uhersku,
vždy shledáte, že útočí listy německé na každé
sebevědomější slovo slovanské, že skandalisují
a snižují každého vznětlivějšího pracovníka
slovanského, zkrátka, že všude, od let již
i ve Francii, snaží se podlomiti svě-
žest a citlivost národního vědo
mí, že chtějí zastrašiti, terrorisovati každého.
kdož vymyká se jejich otupujícími a ohlupu-
jícímu vlivu.
Máme o této německé činnosti památny
list J. S. Aksakova, napsaný po proslule
moskevské řeči proti usnesením berlínského
kongresu; máme další doklady v řízení » Var-
šavského Dnevníka«, který druhdy sou
stavně a znalecky p sával o poměrech a vě-
cech slovanských: než nač uváděti příklady
o zjevech, kteréž tu v zápase svém s Vídní
každodenně téměř vidíme, pociťujeme, ba na
odnože takovéhoto podlamování národníh
citu slovanského od let přímo prstem aka-
zujeme !?
Aksakův
Rusko
Rakousko
Uhersko
Francie
Vara
Vídeň
10
article
Nemíníme tím mezí námi Čechy ony lídi
dobré vůle a odchovance starší doby a školy.
kteří horujíce pro právo a spravedlnost ne-
mohli obranu a dobývání jich ani jinaksi
pomysliti, než ve formě bezvadné.
Na tomto stanovisku stálo a stojí ostatně
až po dnes naše národní poselstvo — a poku
nuceno bylo časem od ného odbočiti, stalo
se to až tehdy, když odpůrce nedbal ani
formálního práva, ani skutečné většiny v par-
lamentě, ani historického postavení našeho
národa v zemích českých, ani znění vlastní
ústavy proti většině obyvatelstva a na pro-
spěch německé národní menšiny zbudované
Ale ani potom nezřekli se poslanci národn
strany svobodomyslné naděje, že nadejde
okamžik, kdy slušný modus viven di
bude uznán za nezbytnou polřebu.
Proto, vědomi jsouce jak práva, tak
síly národa českého a majíce v rukou dosti
prostředků i formálně parlamentním zvyk-
lostem hovících, nejen nemusí nikoho za
sebe do popředí nastrkovati, jak podezřívají
některé listy vídeňské ve své nejapnosti
v lapání po příležitosti, aby zakryly produke
nacionálů a radikálů Schönererovských, ale
nemají toho rovněž zapotřebí, aby se vyslovo-
vali o projevech svých kollegů poslaneckých,
kteří do posavadního klubu nenáležejí.
Proto pokládáme to za mizernost vídeň-
skou, když některé tamní listy šíří pověsti.
jakoby byli poslanci klubu národní stranu
svobodomyslné trapně dojati uvítáním, jeho
se dostalo hned na poprvé p. předsedov
ministerstva.
Musí si konečně páni Němci i jejich
novináři navyknouti, že my Čechové —
jejich pochval nedbáme a jejich pomluvami
opovrhujemel
Čecho
Němec
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. února. (Uherský hl a
o dru. Körbrovi.) »Rozbit na stranya
stranečky, jež sledují své zvláštní eíle, bez
vůdči myšlénky a bez vůdců, s vládou, která
svou malomocnost skrývá pod chatrným pláštěm
neutrality, taková jest nynější říšská rada právě
jako její předchůdkyně.« Tak charakterisuje
nový rakouský parlament liberalní »N. P. Jour-
nal«, ale ihned se opravuje, dodávaje, že vlastně
nynější sněmovna jest horší předešlé. » Ve staré
říšské radě — praví dále — bylo třeba počí-
tati přece jen s dvěma velkými skupinami,
s železným kruhem pravice a se »souručen
stvím« na levici. Nyní však (jsou i tyto dv
velké skupiny rozbity a vláda musí o každo
otázku smlouvati a vyjednávati s každou z dva-
ceti a několika stran v parlamentě. Na tento
výsledek své moudrosti může dr. Körber opravdu
býti hrdým. Ukázal se tu pravým rakouským
státníkem, hodným svých předchůdců. Podobně,
jak oni, držel se starého rakouského hesla adi-
vide et impera !«, podobně jako jim, podařilo se
mu žděleni«, ale vládnouti nemůže. Slaré svazk
sice zpřetrhal, ale neuměl postaviti na jich
místo něco nového.« Peštský list dovozuje dále
ze složení různých parlamentních stran, že d.
Körber nemá nyní zabezpečené opory u žádné
strany a shrnuje svou úvahu ve slova: »A tak
není sítuace dnes ani o vlas příznivější, než
byla minulého léta a p. Körber zbytečně jen
promarnil šest drahých měsíců.
Jour
Körber
Praha
12
article
Jsou však lidé — dodáváme k tomu my —
kteří soudí, že veškera politika dra. Körbra spo-
čívá právě v tom, aby se o několik marných
měsíců déle udržel na vládním křesle.
V Praze, 1. února. (Parlamentní zprávy.)
Oznámené včera splynusi německých klerikáio
s katolickým centrem stalo se skutkem. »Kato-
lická strana lidová« přestala na říšské raě
existovat a nová parlameniní skupina přijala
název »klub středus: Nový klub, jenž si
zvolil za předsedu dra. Kathreina a za náměstky
opata Treuinfelsa a dra. Fuchisa, má dosud 27
členů, k nimž se přidruži ve sněmovně dosu
nepřitomní Wenger z Hor. Rakous, nemocný
opat Dungel z dolnorakouského“ velkostatku
bezpochýby také poslanec, jenž bude v bolzan-
ských venkovských obcích v Tyrolsku zvolen
místo barona Dipaula, jenž se už formáln
zřekl mandátu. Bude tedy nová tato strana
čítati 30 členů a vyrovná se tak svou počel-
nosti ústavovérným velkostatkářům i německým
pokrokovcům. Jedině němečtí nacionálové, k nimž
přistoupil nově ještě posl. Niesig (vol. okres
českolipský), a již čílají celkem 48 členů
(i s hospitanty), budou silnější.
Kromé dra. Mayredra, jehož přijetí do
klubu nacionálů bylo odmítnuto, zůstane mim
tento klub také pror. Steinwender z koru-
tanského Běláku, jemuž na soukromý dotaz
dáno na srozuměnou, že by se o přijetí do
klubu marně ucházel.
Přes Lvov dochází nás zpráva, že pokus
o společný opposiční klub pols ko-
ruský se nezdařil. Následkem toho šest ne-
odvislých Rusů z Haliče i z Bukoviny utvoří
prý na říšské radě samostatnou skupinu, kdežto
čtyři vládní Rusové z Haliče přistoupí ke
slovinsko-katolickému sdružení dra. Šusteršiče.
Kato
Wenger
Dungel
Dipaula
Rus
doktor
Praha
Rakousy
Tyrolsko
Lvov
Halič
Bukovina
Nová klub
13
article
Nutno však vyčkati, zdali se tato zpráva
potvrdl.
V Praze, 1. února. (D r. Michejd a
polské kolo.) V druhé plenární schůzi pol-
ského kola uvedl dr. Danělak na přetřes také
otůzku postátnění mabčního gymnasia polského
v Těšíně. Po delší debatě, která se ťočila
zvláště okolo výroku dra. Kozlovského, že vláda
se drží zásady, seslátlovati pouze gymnasia
úplná, přijat návrh na zřízení komise, jež má
dbáti o gymnasium těšinské. Do této komise
zvolen kromě 5 jiných, členů polského kola
dr. Michejda, jenž však ve schůzi přítome
nebyl, poněvadž ho ryt. Javorský nepo zv al.
Debata o předním požadavku slezských Poláků
odbyla se tedy hez jediného polského zástupce
Slezska. »Glos Nar.«, jenž zaznamenává tuto
nedbalost p. Javorského, dodává k tomu, že
dr. Michejda prohlásil, že by v případě, kdyby
došlo do ostřejšího konfliktu mezi polským ko-
lem a českým klubem, musil z kola vystoupiti,
ježto byl na říšskou radu volen také českými
hlasy (jež volbu jeho rozhodly. Pozn. red.)a
pokládá se tedy také za zástupce slezských
Čechů
Z Pešti, 30. ledna. (K otázce inkom-
patibility.) Hrabě Štěpán Tisza překvapi
tyto dni správy sedmi peněžních a promyslovýeh
ústavo, v nichž byl buď předsedou neb členem
správní rady, oznámením, že z ředitelství vystu-
puje. Resignaci svou odůvodnil tím, že vláda při-
pravuje návrh zákona o neslučitelnosti poslane-
ckého mandátu s účastenstvím ve správě finaně
ních a průmyslových ústavů, jakkoliv od vlády
závislých, čili dle uherské terminologie, o inkom-
patibilitě. Sám hrabě Tisza prý nesouhilasí s tím,
aby člověk, stojící v čele ústavu, prospěšného
uherskému obchodu neb průmyslu a znající tedy
obchodní a průmyslové poměry uherské, neměl
míti práva pracovati ve prospěch těchto vlaste-
neckých zájmů také jako poslanec na sněmu
Michejd
doktor
Danělak
Michejda
Polák
Glos
Javorskij
Čecho
Štěpán Tisza
Tisza
Praha
Těšín
Slezsko
Pešť
14
article
Aby však při přiští debaté o tomto vládním ná-
vrhu měl úplně volnou ruku, skládá hodnost
své v ústavech, v nichž prý ode dávna pracoval
s láskou. Některé listy dodávají ovšem k tomuto
prohlášení, že hrabě Tisza nebyl volen do sněmu
jako znalec poměrů hospodářských, nýbrž že mu
hodnosti v různých bankách a průmyslových pod-
nicích byly nabídnuty teprv tehdy, když bylo
známo, že je vlivuplným členem liberální vládní
strany adedy i parlamentu. Tyto listy nejsou
asi daleký pravdy.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. února.
Studentské nepokoje v Kyjevě.
V Kvjevě opakují se politování hodné
studentské skandály. Tři právníci večeřeli s ji-
slou šansonetkou z tingitanglu. Šansonetka po
večeří pohrešila svůj brillantový šperk
strhla pokřik. Policie studenty zatkla, ale rektor
je reklamoval pro pravomoc universitních úřa-
dův a akademický senát odsoudil je na týden
do karceru. Odsouzení prohlásili, že se nepodro-
bují, načež akademický senát odsoudil je k vy-
loučení ze všech vysokých skol v Ruskua
k poslání postrkem do domovských, obel. Stu-
dentstvo ujalo se odsouzených. Několik set stu-
dentů doprovodilo je na nádraží, kde rozbili
čekárně všechen nábytek a policisty, kteři od-
souzené kollegy doprovázeli, bombardovali láh-
vemi a židlemi. Po odjezdu odsouzených ostatni
studenti vrátili se před universitu, vyvolali si
rektora a zbili jej tak, že jen útěkem svůj ži-
vot spasil. Pro tyto výtržnosti politický úřad 40
hlavních vinnikův odsoudil k vojenské službé
bez studentských výhod. Jeden z odsouzených
si zoufal a vrhnul se pod vlak
Praha
Kyjev
Tisza
15
article
v drobnémi prontreji
ranni čílo o sobs . . . za s
sdpol a tne
16
article
vestialkiek sa veskons
pantesu. . . . . .
rnserat y
platí so hotově naptao
Bplacení a inserty přijnnnk s dlnini-
stracev Marianské slici č.
r pvsirojo or tes ricd
tiskirava eap-díce , Nátodnich Liota
Ralonisy sa novraea
Nátodnich Liota Ralonisa
17
article
Slované v Petrohradě.
Velmi potěslivo je, že Slovaně různých
národností, meškající v Petrohradě, ode dvou
let pěstují spolu živé styky. Nutno vydati svě-
dectví pravdé, že z Petrohradu vane nyní svěží
slovanský vítr, že tam roste každým dnem po-
čet hlasatelův i vyznávačů slovanské myšten ky,
že tam nejsou jedni Slované favorisovánía
druzi odstrkováni, jako bývalo v letech 60.
70., nýbrž že všichni bez rozdílu jsou ruskému
erdei blizci a mili. Petrohrada rýchle a šťastn
vpravuje se v úlohu duchovného jednotitela
Slovanů
Každý svátek kterékoliv národnosti stává s
nyní v Petrohradě svátkem všech Slovanův a
příležitostí k jejich vespolněmu obcování. Tako-
vým svátkem a takovou přiležitostí stal se také
srbský svátek sv. Sávy minulé neděle.
Výroční památku svého prvého arcibiskup
a prvosvětitele Srbové oslavují doma i za hra-
nicemi. V Petrohradě byla oslavena následujícím
způsobem.
Dopoledne biskup Hermogen v kazanském
sboru složil sv. Sávovi »molebství«, načež ná-
sledovalo vykonáni starodávného srbského ná-
rodního obyčeje: blahoslovení a krájení »krs-
ného koláče«. Obyčej tento panuje v Srbsku
i na Černé Hoře a jím se oslavují národní
světci. Přitomni byli: předseda Slovanského
spolku hr. N. P. Ignatěv, senátor V. K. Sabler,
nový srbský vyslanec Stojan Novakovič, vojen-
ský srbský agent major Rajkovič, důstojníci
generálného stábu, členové Slovanského spolku,
mnoho slovanské studujíci mládeže a j. Veče
v místnostech Slovanského spolku byl r slavný
raut, na němž zastoupeny byly všecky slovan-
ské kolonie: srbská, česká, bulharská, černo-
horšká atd. V sále na čestném místě postaveny
byly ověnčené podobizny krále Alexandraa
královny Dragy- Raut trval do 4. hod. rannl
Slovan
svatý . Sáva
Srba
Ignatěv
Sabler
Novakovič
Rajkovič
Petrohrad
Srbsko
Černá hoře
král Alexandrao královna Drag
18
article
Staré Srbsko a Hakedonie.
Turecký soud ve Skoplji uznal za nevinny
těch 19 Srbů, kteří už dávno leželi ve vyšetro-
vací vazbě pro srážku s Bulhiary-
U srbské vsi Orachovce sirhla se nedávn
bitka mezi jejimi obyvateli a bulharskými po-
vstalci, kteří ji přepadli. Bulhaři byli zahnání.
Turecké úřady našly v Kumanovu, Skoph
a j. ukryté zbraně, připravené pro bulharské
povstalce, a také jim padly do rukou písem-
nosti, ze kterých vidno, že Balhaři chystají k
jaru v Makedonii povstánt. V Radovu byli za-
tčeni Bulhaři: pop. učitel a jeden obchodník.
Výšetrovánin se zjistilo, ze pašovali puškyz
Bulharska a připravovali povstání spolu s b -
harským revolučným výborem
Vypovídání Polákův a Čechů
z Německa.
Jak oznamuje »Fränk. Cour.«, vypověděn
z obvodu meziborského nanovo 14 rakouských
občanů jako sobužných cizozemců«. Vypovězení
jsou, jak se samo sebou rozumi, Poláci
a Češi
Že by se rakouská vláda ujala poddaných
svého státu, anebo že by Němcům naméřila
stejným loktem, nelze ovšem očekávati.
Salisbury na odchodu?
V Londýně kolují pověsti o tom, že po
pohřbu královny Viktorie Salisbury odstoup.
Zkušení politikové soudí prý vůbec, že za no-
vého krále nedá se kabinet v nynějším složení
nijak udržeti. Salisbury prý děkoval postavení
své ve veřejném životě jedině královně Viktorii.
Jako pravděpodobní nástupci Salisburyovi jme-
nují se vévoda z Devonshiru a první lord po-
kludu Artur Balfour, synovec Salisburvův. Také
Chamberlain se jmenuje a — nikoli as
bez příčiny. Překáželté tomuto chiráněnci
Edvarda VII. umirněnější Salisbury již dávno
Srba
Bulhar
Radův
Polákův
Čecho
Polák
Čech
Němec
Artur Balfour
Salisburvův
Chamberlain
Edvard
Srbsko
Orachovka
Kumanovo
Makedonie
Bulharsko
Německo
Salisbury
Londýn
Devonshire
U srbský
Viktoria Salisbury
Viktoria
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Za odešlým poetouí
šinoho krásnéko četl jsem v téchito smut
ných dnech o našem poetovi, který nás opustil
nedovedu podobného napsati. Co zde podávám
jsou vlastně jen skromné vzpomínky ctitele jeho
poesie a prosy, vyvolané v mýsli při dojemném
pohřebním obřadu, tam nahoře ve vyšehradskén
»Poets corner« nad »tragickým městem« — ja
Prahu kdysi nazval,
Cuil, ba zbožáoval jsem jej od oně chvíle.
kdy jako hoch objevil jsem v makulafuře,do
níž se u nás balilo, arch jeho románu »O věr
ném ořátelství Amisa a Amilas... To bylo brze
po vydání knihy, pro niž mu způsobeno tolik
hotkosti
Pak následovalý »Báje Šošany«, » Zahrad
kvetoucích broskvi« (kterou četl jsemp jiží vo ru-
kopise) a ty ostatnt
V téže době poznal jsem de Chiafeaubriand
a Dorea . ..
Tato skvělá trojice měla tehda u náse mno-
hou blouznivou hilavinku na svědomí
Dávno fomu, co jsem se z roma ntismu vy-
stonal, nicméné dosud rád vzpominám oněc
neskonale sladkých »černých hodinek«, ztráve
ných ve společnosti stejně cíticich«, kdy okti-
dlené naše duše létly mystickým krajem ne ne-
podobným kresbám Doreovým-
Také je plno podobností mezi s mnohým
Chef d'oeuvre Zeverovým a spisy Chatesubřinn-
dovýmí a my nerozpakovali se nazývati sČe
ským Chateaubriandem« toho, který měl, siu
našeilluse stejné rozpoutatí a ukázati nám, jak
onen kdys Francouzům, krásu a. bohstost ma-
terského jazyka
Po letech poznal jsem jej osobné.
Cuil
Chiafeaubriand
Doreův
Zeverův
Chatesubřinné
Chateaubriand
Francouz
Praha
Poets corner
20
article
Onoho zimního jitra, kdy se srdcem tlu-
koucim putoval jsem po umrzlé silnici k Vod-
ňanům, nenadál jsem se ovšem, že brzo poho
stím i já mistra v bytě svých rodičů
Přisel, jak slíbil a když jsem jej vedl p
té dlouhé pavlači, ověšené mokrým prádlem,
napadla mi věta z jedné jeho novelly, v niž
zmiňuje se s odporem o banálnosti pražských
činžáků i recitoval jsem rozhorleně dotyčný vý-
rok jeho, jakoby na omluvu, což jej srdečné
rozesmál
Během rozmluvy, při níž s chutí vykouři
asi tucet cigaret, odmilaje doutniky i víno, zmi-
nil se též o causerii nedávno před uím uveřej
něně, v níž známý spisovatel velmí trefně vyli
čil jeho vodňanské zátišl..
»Ale to ukončení !« zvolal živě. »N
mohl by se někdo domnívati, že hiraji komed
a to již také proto, že na pobyt v klásteře n
pomýšlím — aniž jsem kdy opravdu pomy
slel e
Nékteré valencianské imitace maurskýeh
žerakot, které u nás spatřil, uváděli jej prim
u vytržení. Byl jsem proto šťasten, že moh
jsem mu je darem nabidnouti
Nechtěl uvěřiti, že bych do slova slib spl-
nil, proto hned počal vyjednávati.
»Stačila by jedna z těch menších amfore
namítal. Pak opět chtěl stůj co stůj terakotu
rodičům odkoupiti. Pozoroval jsem, jak zmocňiuj
se ho opět amaterská horečka. Když jsem však
na svém stál, vyprávěl mi, jak zalíbily se m
kdys ve španělském oddělení pařížské výstavy
néktecé z vystavených předmětá.
Vyslovil vystavovaleli svůj obdiv a ten pa-
trné potěšen neličeným nadšením seveřana pr
uměiecký průmysl španělský, nabídl mu s pra
vou castellanskou grandezou některé z vystav
aýele výtvorů darem, nechtěje o zaplacení an
slova slyšeti. Vymínil si pouze, by předměty
až do ukončení výstavy na výstavišti zůstaly.
21
article
Nás poeta téšil se jak ditě několik měsíe
Nás poeta téšil se jak ditě několik měsíe
na okamžik, kdy se výstavní brány uzavrou.
Ale jaké bylo pak jeho sklamání, když mu týž
bezeitný Spaněl stejně zdvořile sděloval, že byly
vystavené předměty již dávno prodánye
Poslal jsem mu ješté téhož dne majolik
do vinohradského bytu a Zeyer, sotva žes
octl ve Vodňanech, zaslal mi svou i »Karolin-
skou Epopeji.« Dilo je skvostně vážáno, věno-
váním opátreno. Vřelý list je provázel.
»Dovolte, bych Vám také skromný dáre-
ček zde přiložil,« píše v něm, »není ku po-
rovnání s tím Vaším stědrým darem, l vím to.
ale nevím, čím bych Vám malou radost zpě-
sobil a jsem tak domýšlivý, že si myslím, ž
Vám nebude zásilka moje nepřijemná. Sám jste
rinen té mě domýslivosti, když jste tak nad-
šené se vyjadroval o mých dilech.e
Z pozdější doby mám již objemný svaze-
ček jeho korrespondenci.
V mnohých téch, na osmerce psaných li
stech s trpkosti vzpominá naší odvislosti, bez-
významnosti v koncertě evropských národů.
Můj stesk na nedostatek úcty čiziný k n
šim aspiracím odbývá v lednu 1898 slovy:
»Je mi líto, že nepracujete s větším zda-
rem. Ale pokud nebudeme politieky samostatn
nebo aspoň samostatnější než jsme, nebudes
nikdo o nás zajímati. Svět se kloni jen dvěma
bohům; zlatu a úspěchu! Nedostává se nám
ani zlata ani úspěchu. Ale říkejme si: Malgre
tout! a také: Trp kozáče, budes atumanem!
Literární příspěvek pro svou publikaci ne-
mohl jsem však od něj vyškémratí, ač mi jej
několikráte připověděl.
»Nevím, věru, dovedu-li néco podobného,
jsem tak zvyklý psáti jen to, k čemu mě pud
víastní cit, že se hned lekám, destanu-li jakýs
úkol a hned se mi zdá, že jej nedovedu,« piše
mi, vzpomínaje si, že má sepsati přednášku
k 70. narozeninám Vojty Náprstka.
Zeyer
Vojta Náprstek
Vodňany
Karolina
22
article
»Jeho charakter lišil se tak velice od měho
že budu sotva s to, zhostiti se uspokojivě úkolu
v nějž jsem se ve slabé chvilce uvázal,« řek
mně jindy.
Velmi vážil si J. Maudera, jenž, jak známo
oživil vyšehradský Slavín svýmí genii.
Píše v srpnu 1896
»Což nenajde se nic moderního v Praze.
co by výnikalo a zajímalo ? Na př. Mlauderů
»Genina« na té ostatně nehezké »Fišerce« n
Vyšehradě ?«
Nepomyslil, že bude prvním její hostem.
Staré čtvrti pražskě miloval nade vše a rác
kloudil v přitmí stoupajíeích uliček malostranských
a hradčanských. Jeho spisy plné jsou nádherných
pohledů na Starou Prahu.
Za jeho pobytu v Praze roku 1896 vypro-
vázel jsem jej jednou po Palackého nábřez.
Pojednou zastavil se blíže domu, v němž bydl
Jar. Vrchlický, a smulně zahleděl se do hlu-
biny. Tam pod náspem krčl se ke stále vlhk
a bídně dlažbě spleť jednopatrových domko.
uzavírajíeí ve svém středu jakési nádvoří, spíse
snad křivolakou uličku, odkud vyčnívá nad prej-
zové střechy několik holých větví mohutného
stromu, který v letních měsících nemálo zpří-
jemňuje pobyt v těch zapadlých baráčcích, se
zvětralými rokokovými ozdobami pískovcovými
a věkem zčernalou soškou nějakého světce ve
modře omalovaném výklenku
Nad tuctem těch skromných starosvětskýc
domků s nemotornými kominy, jež tulí se k sobe
jako kroužek starečků dýmajících »na sluníčku«
své dýmčičky, z nichž modravý kouř stoupá
malebně k obloze, nad tím tuctem domků zveda
se massivné kdysí zdivo, uvní již se rozpadá-
vající, bývalého královskéno sidla, z něhož vy-
růstá limola gotického chrámku — romantická,
smutná památka staré Prahy
J Mauder
Palacký
Vrchlický
Praha
Vyšehrad
23
article
A jak bý na posměch tomuto pitoresknímu
A jak bý na posměch tomuto pitoresknímu
zákoutí, plnému reminiscencí předešlých věků
dere se sem se všech stran tlum čtyř- a pěti-
patrových činžáků, odporných svou banální ca-
mentovou výzdobou, svými arkýři a balkony
v sazích a špíně tonoucími; nadufými báněmi
a vížkami, přilepenými bezúčelně na šedé střechy
jednotvárně břidlicové; sklebí se hnusné pozad
domů z nábreží, nesmírně plochy brubé oháze-
ného zdiva, olízaného a zbíčovaného deštěm
Zeyer odvrátil se od toho obrazu a pravi
ke mně
»Ta architektura moderně pražská !« a reci-
toval německy vers, který jsem si od ného po-
zději dal napsali. Jest to výktik Lukáše Mosera
z XV. století, znl:
»Schrie Kunst, schrie und klag dích sen
Din begest jecz Niemen meno
V posledních letech vyšlo několik německých
překladů Zeverových děl.-
oh Málo kdo si toho povšíml. Zeyer mnoho
pozornosti od Němců neočekával.
»A co je nám vlastné po jejich úsudku
psal mi asi dvakráte. Dal kdys svolení paní f.
ve Vratislavi k překladu »Gampači a Komura-
sakic, ale více se o tuto záležitost nestaral.
Tato háseň v prose jisté by však pozornost. ei-
ziny vzbudila, když se to »Vyšehradu« nepo-
dařilo . . ..
Dne 13. prosince 1898 psal
»Pracují nyní úsilovně o dvou dilech lie-
rárních, ktéré považují za nejdůležitéjší celé sve
činnosti.
Dokončil je?
Odešel uprostřed práce a český národ za
ním zaú pěl
»jak háj zakvili, když jej sfavíc
a zlaté jejich písně opustí.
nrs
Zeyer
Moser
Schrie Kunst
Dina
Zeverový
Němec
Niemen
Vratislav
Vyšehrad
24
article
Charles Hipman
Hipman