ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c27d58a0-6600-11dc-8076-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 42, person 68, work 4, org 8
1 masthead
Ročník XXxI.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. února 190.
Praha
3 masthead
Číslo 33.
4 article
wa ranní a odpiol. n a se přod plácí set Praze v adiastř ini n seo l oi s drojí donánl. ke n tnie nie aks 2 Ko a něse Peštou rt l p droji slaoníi Dnešní číslo pro Prahu je o 12 stranácl. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 3. února v obvyklou hodinu ranní.
Pešta Praha ko
5 article Lidem malé víry.
Lidem malé víry. V první, čívrteční schůzi rady říšske udály se, jak jsme již včera obšírně refero- vali, projevy znamého hlučnějšího rázu jednak z kruhu českých poslancův mimo klub mlado- český stojících, jednak z kruhu německých radikálův a nacionálův. Projevy zmíněných poslancův českých nebyly ovšem ve formě své parlamentní, ale ve věci samé smě- řovaly ku obraně základních zása spravedlnosti a rovnoprávno st národní a jazykové. Není nejmenš pochybnosti, že osten jejich namířen byl předem proti vládě, jež nenapravila křivd rovnoprávnosti jazyka českého zrušením jinak úzkých a nedostatečných, ale duchu čl. 19. státn. zákl. zákonův nikterak neodporujícíeh jazykových nařízení; za druhé proti vládě. kteráž až okázale dávala na jevo lhostejnost svou k nesčetným výkřikům příslušníkův našeho národa českého pro zlořády, jež se děly a dějí ve smíšeném území zvláště při sepisování obyvatelstva a zjišťování jazy ka obcovácího, konečně proti vládě, pod jejímiž křídly útočivost německá ode dne ke dni »utěseněji« se rozvijí.
6 article
Předseda ministerstva Körber jakozto přední representant vylíčené, rovnému právu a existenci neněmeckých národů nikternk nenaddržující politiky, jenz uvedl posled ními volbami do rady říšské rozmnožené Schöne- rerovce, jenž po několik neděl ve všech možných časopisech doma i za hranicemi dal připravovati půdu pro »vůdčí posta- vení« Němců především v praesídiu a pak i ve sněmovně samé — nemohl nikterak předpokládati, že poselstvo české vše to přehlédne a zapomene a že nebude se do- máhati nápravy. Ve věci tedy není, ne- býlo a nebude mezi námi Čechy a minister- stvem p. Körbrovým nijaké pocbybnosti, či dvojsmyslnosti; otázky ty na pořad jednání dostati se musilý a vlastně teprve se dosta- nou — mohl se tudíž jen mýliti ve formě. v jaké a v době, kdy se tak stane. Vzpo- menutí čeští poslanci po dobrém vzoru ně- meckém z let minulých nelámali si mnoho hlavy parlamentní formou a pořadem jednání a proto první vystoupení p. předsedy mini sterstva — neprošlo hladce.
Körber Schön Němec Čecho Körbrův
7 article
Dovolávali se pak týmž způsobem se tření rovnoprávosti jazykové i při řečí před- sedy sněmovny dle staři dra. Weigla, clen kola polského. To jest tak asi jádro událostí prvn schůze sněmovny, pokud jde o nas Čechy Nic ve všem tom není, co by bylos příčilo právům sněmovny, co zásadám spra- vedlnosti, co idei rovnosti národní a jazy Avšak našly se i časopisy, věci česk sloužící, kteréž pravd v nesprávné forme pronešených nevidí právě pro tuto vadnou formu — a vylévají necky i s dítětem. To dobře vědí, a výtečně znají naši do- bráckou povahu českou, plnou ohledů, časopisy německé, zvláště vídeňské — a proto ze v ně- meckém táboře se téhož dne, v tétéž schůzi způsobem neméně nepariamentním poča prováděti druhý odstavec no- vého schönererovského programu. za příčinou vzpomínky na zesnulou anglickou královnu Viktorii — honem se rozepisuj o projevech vzpomenutých, mimoklubovních poslanců českých kové
Weigl Čechy Viktoria
8 article
Jediný snad »Fremdenblatt«, jakožto mluvčí zahraničného ministerstva, a »Reichs wehr« připomínají, že přerušení vzpomínky. věnované anglické královně Viktorii, jest »na újmu vážnosti našeho zastupitelstva lidu«a »Reichswehr« dojemně domlouvá nacionálům a Schönererovcům, že měli se zdržeti po- dobného projevu již proto, že královna Vik- torie byla babičkou císaře Viléma, německými radikály ctěného. Ani prý to není mužně německý mrav, potupnými slovy hanobiti mrtvé a napadati bezmocnou paní. I z patrného kroucení těchto dvou listo jest zřejmo, jak obcházejí okolo německých radikálů se všemožnou, přímo mateř- skou starostlivostí, a jak při tom i mrtvolou královny anglické hledí zakrýti věc, podstatu projevu německého, pro- jevu, jenž se stal ve smyslu druhého od- stavce povelu Schönererova. Všecky ostatní německé časopisy ve svých úvodních úvahách snaží se, pokud možno, rychle a nepozorovaně přenésti se přes tuto německou pohrobní episodu a za to tím pilněji a pečlivěji ohlodávají holou kosť výkřiků mimoklubovních poslanců če- skýchl Vzpomínáme i, že pro slovanskou naiv nost doposud Němcům tato taktika vždy se dobře vyplácela. Sebevědomí, cit národní při každé příležitosti ubíjejí, když vytryskne z raněné duše slovanské, ale vyložený, věcně i formálně závadný skutek německý z stírají a k novým, dalším přímo i nepřímo povzbuzují!
Vilém Němec Viktoria královna Vik
9 article
Tato taktika není jenom domácí, vídeň ská, ona jest všeněmecká. Čtěte kterýkoliv list německý, ať z říše aneb zdejší, jde-li o nějakou záležitost v Rusku, ve slovanských zemích balkánských, v Rakousko- Uhersku, vždy shledáte, že útočí listy německé na každé sebevědomější slovo slovanské, že skandalisují a snižují každého vznětlivějšího pracovníka slovanského, zkrátka, že všude, od let již i ve Francii, snaží se podlomiti svě- žest a citlivost národního vědo mí, že chtějí zastrašiti, terrorisovati každého. kdož vymyká se jejich otupujícími a ohlupu- jícímu vlivu. Máme o této německé činnosti památny list J. S. Aksakova, napsaný po proslule moskevské řeči proti usnesením berlínského kongresu; máme další doklady v řízení » Var- šavského Dnevníka«, který druhdy sou stavně a znalecky p sával o poměrech a vě- cech slovanských: než nač uváděti příklady o zjevech, kteréž tu v zápase svém s Vídní každodenně téměř vidíme, pociťujeme, ba na odnože takovéhoto podlamování národníh citu slovanského od let přímo prstem aka- zujeme !?
Aksakův Rusko Rakousko Uhersko Francie Vara Vídeň
10 article
Nemíníme tím mezí námi Čechy ony lídi dobré vůle a odchovance starší doby a školy. kteří horujíce pro právo a spravedlnost ne- mohli obranu a dobývání jich ani jinaksi pomysliti, než ve formě bezvadné. Na tomto stanovisku stálo a stojí ostatně až po dnes naše národní poselstvo — a poku nuceno bylo časem od ného odbočiti, stalo se to až tehdy, když odpůrce nedbal ani formálního práva, ani skutečné většiny v par- lamentě, ani historického postavení našeho národa v zemích českých, ani znění vlastní ústavy proti většině obyvatelstva a na pro- spěch německé národní menšiny zbudované Ale ani potom nezřekli se poslanci národn strany svobodomyslné naděje, že nadejde okamžik, kdy slušný modus viven di bude uznán za nezbytnou polřebu. Proto, vědomi jsouce jak práva, tak síly národa českého a majíce v rukou dosti prostředků i formálně parlamentním zvyk- lostem hovících, nejen nemusí nikoho za sebe do popředí nastrkovati, jak podezřívají některé listy vídeňské ve své nejapnosti v lapání po příležitosti, aby zakryly produke nacionálů a radikálů Schönererovských, ale nemají toho rovněž zapotřebí, aby se vyslovo- vali o projevech svých kollegů poslaneckých, kteří do posavadního klubu nenáležejí. Proto pokládáme to za mizernost vídeň- skou, když některé tamní listy šíří pověsti. jakoby byli poslanci klubu národní stranu svobodomyslné trapně dojati uvítáním, jeho se dostalo hned na poprvé p. předsedov ministerstva. Musí si konečně páni Němci i jejich novináři navyknouti, že my Čechové — jejich pochval nedbáme a jejich pomluvami opovrhujemel
Čecho Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. února. (Uherský hl a o dru. Körbrovi.) »Rozbit na stranya stranečky, jež sledují své zvláštní eíle, bez vůdči myšlénky a bez vůdců, s vládou, která svou malomocnost skrývá pod chatrným pláštěm neutrality, taková jest nynější říšská rada právě jako její předchůdkyně.« Tak charakterisuje nový rakouský parlament liberalní »N. P. Jour- nal«, ale ihned se opravuje, dodávaje, že vlastně nynější sněmovna jest horší předešlé. » Ve staré říšské radě — praví dále — bylo třeba počí- tati přece jen s dvěma velkými skupinami, s železným kruhem pravice a se »souručen stvím« na levici. Nyní však (jsou i tyto dv velké skupiny rozbity a vláda musí o každo otázku smlouvati a vyjednávati s každou z dva- ceti a několika stran v parlamentě. Na tento výsledek své moudrosti může dr. Körber opravdu býti hrdým. Ukázal se tu pravým rakouským státníkem, hodným svých předchůdců. Podobně, jak oni, držel se starého rakouského hesla adi- vide et impera !«, podobně jako jim, podařilo se mu žděleni«, ale vládnouti nemůže. Slaré svazk sice zpřetrhal, ale neuměl postaviti na jich místo něco nového.« Peštský list dovozuje dále ze složení různých parlamentních stran, že d. Körber nemá nyní zabezpečené opory u žádné strany a shrnuje svou úvahu ve slova: »A tak není sítuace dnes ani o vlas příznivější, než byla minulého léta a p. Körber zbytečně jen promarnil šest drahých měsíců.
Jour Körber Praha
12 article
Jsou však lidé — dodáváme k tomu my — kteří soudí, že veškera politika dra. Körbra spo- čívá právě v tom, aby se o několik marných měsíců déle udržel na vládním křesle. V Praze, 1. února. (Parlamentní zprávy.) Oznámené včera splynusi německých klerikáio s katolickým centrem stalo se skutkem. »Kato- lická strana lidová« přestala na říšské raě existovat a nová parlameniní skupina přijala název »klub středus: Nový klub, jenž si zvolil za předsedu dra. Kathreina a za náměstky opata Treuinfelsa a dra. Fuchisa, má dosud 27 členů, k nimž se přidruži ve sněmovně dosu nepřitomní Wenger z Hor. Rakous, nemocný opat Dungel z dolnorakouského“ velkostatku bezpochýby také poslanec, jenž bude v bolzan- ských venkovských obcích v Tyrolsku zvolen místo barona Dipaula, jenž se už formáln zřekl mandátu. Bude tedy nová tato strana čítati 30 členů a vyrovná se tak svou počel- nosti ústavovérným velkostatkářům i německým pokrokovcům. Jedině němečtí nacionálové, k nimž přistoupil nově ještě posl. Niesig (vol. okres českolipský), a již čílají celkem 48 členů (i s hospitanty), budou silnější. Kromé dra. Mayredra, jehož přijetí do klubu nacionálů bylo odmítnuto, zůstane mim tento klub také pror. Steinwender z koru- tanského Běláku, jemuž na soukromý dotaz dáno na srozuměnou, že by se o přijetí do klubu marně ucházel. Přes Lvov dochází nás zpráva, že pokus o společný opposiční klub pols ko- ruský se nezdařil. Následkem toho šest ne- odvislých Rusů z Haliče i z Bukoviny utvoří prý na říšské radě samostatnou skupinu, kdežto čtyři vládní Rusové z Haliče přistoupí ke slovinsko-katolickému sdružení dra. Šusteršiče.
Kato Wenger Dungel Dipaula Rus doktor Praha Rakousy Tyrolsko Lvov Halič Bukovina Nová klub
13 article
Nutno však vyčkati, zdali se tato zpráva potvrdl. V Praze, 1. února. (D r. Michejd a polské kolo.) V druhé plenární schůzi pol- ského kola uvedl dr. Danělak na přetřes také otůzku postátnění mabčního gymnasia polského v Těšíně. Po delší debatě, která se ťočila zvláště okolo výroku dra. Kozlovského, že vláda se drží zásady, seslátlovati pouze gymnasia úplná, přijat návrh na zřízení komise, jež má dbáti o gymnasium těšinské. Do této komise zvolen kromě 5 jiných, členů polského kola dr. Michejda, jenž však ve schůzi přítome nebyl, poněvadž ho ryt. Javorský nepo zv al. Debata o předním požadavku slezských Poláků odbyla se tedy hez jediného polského zástupce Slezska. »Glos Nar.«, jenž zaznamenává tuto nedbalost p. Javorského, dodává k tomu, že dr. Michejda prohlásil, že by v případě, kdyby došlo do ostřejšího konfliktu mezi polským ko- lem a českým klubem, musil z kola vystoupiti, ježto byl na říšskou radu volen také českými hlasy (jež volbu jeho rozhodly. Pozn. red.)a pokládá se tedy také za zástupce slezských Čechů Z Pešti, 30. ledna. (K otázce inkom- patibility.) Hrabě Štěpán Tisza překvapi tyto dni správy sedmi peněžních a promyslovýeh ústavo, v nichž byl buď předsedou neb členem správní rady, oznámením, že z ředitelství vystu- puje. Resignaci svou odůvodnil tím, že vláda při- pravuje návrh zákona o neslučitelnosti poslane- ckého mandátu s účastenstvím ve správě finaně ních a průmyslových ústavů, jakkoliv od vlády závislých, čili dle uherské terminologie, o inkom- patibilitě. Sám hrabě Tisza prý nesouhilasí s tím, aby člověk, stojící v čele ústavu, prospěšného uherskému obchodu neb průmyslu a znající tedy obchodní a průmyslové poměry uherské, neměl míti práva pracovati ve prospěch těchto vlaste- neckých zájmů také jako poslanec na sněmu
Michejd doktor Danělak Michejda Polák Glos Javorskij Čecho Štěpán Tisza Tisza Praha Těšín Slezsko Pešť
14 article
Aby však při přiští debaté o tomto vládním ná- vrhu měl úplně volnou ruku, skládá hodnost své v ústavech, v nichž prý ode dávna pracoval s láskou. Některé listy dodávají ovšem k tomuto prohlášení, že hrabě Tisza nebyl volen do sněmu jako znalec poměrů hospodářských, nýbrž že mu hodnosti v různých bankách a průmyslových pod- nicích byly nabídnuty teprv tehdy, když bylo známo, že je vlivuplným členem liberální vládní strany adedy i parlamentu. Tyto listy nejsou asi daleký pravdy. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. února. Studentské nepokoje v Kyjevě. V Kvjevě opakují se politování hodné studentské skandály. Tři právníci večeřeli s ji- slou šansonetkou z tingitanglu. Šansonetka po večeří pohrešila svůj brillantový šperk strhla pokřik. Policie studenty zatkla, ale rektor je reklamoval pro pravomoc universitních úřa- dův a akademický senát odsoudil je na týden do karceru. Odsouzení prohlásili, že se nepodro- bují, načež akademický senát odsoudil je k vy- loučení ze všech vysokých skol v Ruskua k poslání postrkem do domovských, obel. Stu- dentstvo ujalo se odsouzených. Několik set stu- dentů doprovodilo je na nádraží, kde rozbili čekárně všechen nábytek a policisty, kteři od- souzené kollegy doprovázeli, bombardovali láh- vemi a židlemi. Po odjezdu odsouzených ostatni studenti vrátili se před universitu, vyvolali si rektora a zbili jej tak, že jen útěkem svůj ži- vot spasil. Pro tyto výtržnosti politický úřad 40 hlavních vinnikův odsoudil k vojenské službé bez studentských výhod. Jeden z odsouzených si zoufal a vrhnul se pod vlak
Praha Kyjev Tisza
15 article
v drobnémi prontreji ranni čílo o sobs . . . za s sdpol a tne
16 article
vestialkiek sa veskons pantesu. . . . . . rnserat y platí so hotově naptao Bplacení a inserty přijnnnk s dlnini- stracev Marianské slici č. r pvsirojo or tes ricd tiskirava eap-díce , Nátodnich Liota Ralonisy sa novraea
Nátodnich Liota Ralonisa
17 article
Slované v Petrohradě. Velmi potěslivo je, že Slovaně různých národností, meškající v Petrohradě, ode dvou let pěstují spolu živé styky. Nutno vydati svě- dectví pravdé, že z Petrohradu vane nyní svěží slovanský vítr, že tam roste každým dnem po- čet hlasatelův i vyznávačů slovanské myšten ky, že tam nejsou jedni Slované favorisovánía druzi odstrkováni, jako bývalo v letech 60. 70., nýbrž že všichni bez rozdílu jsou ruskému erdei blizci a mili. Petrohrada rýchle a šťastn vpravuje se v úlohu duchovného jednotitela Slovanů Každý svátek kterékoliv národnosti stává s nyní v Petrohradě svátkem všech Slovanův a příležitostí k jejich vespolněmu obcování. Tako- vým svátkem a takovou přiležitostí stal se také srbský svátek sv. Sávy minulé neděle. Výroční památku svého prvého arcibiskup a prvosvětitele Srbové oslavují doma i za hra- nicemi. V Petrohradě byla oslavena následujícím způsobem. Dopoledne biskup Hermogen v kazanském sboru složil sv. Sávovi »molebství«, načež ná- sledovalo vykonáni starodávného srbského ná- rodního obyčeje: blahoslovení a krájení »krs- ného koláče«. Obyčej tento panuje v Srbsku i na Černé Hoře a jím se oslavují národní světci. Přitomni byli: předseda Slovanského spolku hr. N. P. Ignatěv, senátor V. K. Sabler, nový srbský vyslanec Stojan Novakovič, vojen- ský srbský agent major Rajkovič, důstojníci generálného stábu, členové Slovanského spolku, mnoho slovanské studujíci mládeže a j. Veče v místnostech Slovanského spolku byl r slavný raut, na němž zastoupeny byly všecky slovan- ské kolonie: srbská, česká, bulharská, černo- horšká atd. V sále na čestném místě postaveny byly ověnčené podobizny krále Alexandraa královny Dragy- Raut trval do 4. hod. rannl
Slovan svatý . Sáva Srba Ignatěv Sabler Novakovič Rajkovič Petrohrad Srbsko Černá hoře král Alexandrao královna Drag
18 article
Staré Srbsko a Hakedonie. Turecký soud ve Skoplji uznal za nevinny těch 19 Srbů, kteří už dávno leželi ve vyšetro- vací vazbě pro srážku s Bulhiary- U srbské vsi Orachovce sirhla se nedávn bitka mezi jejimi obyvateli a bulharskými po- vstalci, kteří ji přepadli. Bulhaři byli zahnání. Turecké úřady našly v Kumanovu, Skoph a j. ukryté zbraně, připravené pro bulharské povstalce, a také jim padly do rukou písem- nosti, ze kterých vidno, že Balhaři chystají k jaru v Makedonii povstánt. V Radovu byli za- tčeni Bulhaři: pop. učitel a jeden obchodník. Výšetrovánin se zjistilo, ze pašovali puškyz Bulharska a připravovali povstání spolu s b - harským revolučným výborem Vypovídání Polákův a Čechů z Německa. Jak oznamuje »Fränk. Cour.«, vypověděn z obvodu meziborského nanovo 14 rakouských občanů jako sobužných cizozemců«. Vypovězení jsou, jak se samo sebou rozumi, Poláci a Češi Že by se rakouská vláda ujala poddaných svého státu, anebo že by Němcům naméřila stejným loktem, nelze ovšem očekávati. Salisbury na odchodu? V Londýně kolují pověsti o tom, že po pohřbu královny Viktorie Salisbury odstoup. Zkušení politikové soudí prý vůbec, že za no- vého krále nedá se kabinet v nynějším složení nijak udržeti. Salisbury prý děkoval postavení své ve veřejném životě jedině královně Viktorii. Jako pravděpodobní nástupci Salisburyovi jme- nují se vévoda z Devonshiru a první lord po- kludu Artur Balfour, synovec Salisburvův. Také Chamberlain se jmenuje a — nikoli as bez příčiny. Překáželté tomuto chiráněnci Edvarda VII. umirněnější Salisbury již dávno
Srba Bulhar Radův Polákův Čecho Polák Čech Němec Artur Balfour Salisburvův Chamberlain Edvard Srbsko Orachovka Kumanovo Makedonie Bulharsko Německo Salisbury Londýn Devonshire U srbský Viktoria Salisbury Viktoria
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Za odešlým poetouí šinoho krásnéko četl jsem v téchito smut ných dnech o našem poetovi, který nás opustil nedovedu podobného napsati. Co zde podávám jsou vlastně jen skromné vzpomínky ctitele jeho poesie a prosy, vyvolané v mýsli při dojemném pohřebním obřadu, tam nahoře ve vyšehradskén »Poets corner« nad »tragickým městem« — ja Prahu kdysi nazval, Cuil, ba zbožáoval jsem jej od oně chvíle. kdy jako hoch objevil jsem v makulafuře,do níž se u nás balilo, arch jeho románu »O věr ném ořátelství Amisa a Amilas... To bylo brze po vydání knihy, pro niž mu způsobeno tolik hotkosti Pak následovalý »Báje Šošany«, » Zahrad kvetoucích broskvi« (kterou četl jsemp jiží vo ru- kopise) a ty ostatnt V téže době poznal jsem de Chiafeaubriand a Dorea . .. Tato skvělá trojice měla tehda u náse mno- hou blouznivou hilavinku na svědomí Dávno fomu, co jsem se z roma ntismu vy- stonal, nicméné dosud rád vzpominám oněc neskonale sladkých »černých hodinek«, ztráve ných ve společnosti stejně cíticich«, kdy okti- dlené naše duše létly mystickým krajem ne ne- podobným kresbám Doreovým- Také je plno podobností mezi s mnohým Chef d'oeuvre Zeverovým a spisy Chatesubřinn- dovýmí a my nerozpakovali se nazývati sČe ským Chateaubriandem« toho, který měl, siu našeilluse stejné rozpoutatí a ukázati nám, jak onen kdys Francouzům, krásu a. bohstost ma- terského jazyka Po letech poznal jsem jej osobné.
Cuil Chiafeaubriand Doreův Zeverův Chatesubřinné Chateaubriand Francouz Praha Poets corner
20 article
Onoho zimního jitra, kdy se srdcem tlu- koucim putoval jsem po umrzlé silnici k Vod- ňanům, nenadál jsem se ovšem, že brzo poho stím i já mistra v bytě svých rodičů Přisel, jak slíbil a když jsem jej vedl p té dlouhé pavlači, ověšené mokrým prádlem, napadla mi věta z jedné jeho novelly, v niž zmiňuje se s odporem o banálnosti pražských činžáků i recitoval jsem rozhorleně dotyčný vý- rok jeho, jakoby na omluvu, což jej srdečné rozesmál Během rozmluvy, při níž s chutí vykouři asi tucet cigaret, odmilaje doutniky i víno, zmi- nil se též o causerii nedávno před uím uveřej něně, v níž známý spisovatel velmí trefně vyli čil jeho vodňanské zátišl.. »Ale to ukončení !« zvolal živě. »N mohl by se někdo domnívati, že hiraji komed a to již také proto, že na pobyt v klásteře n pomýšlím — aniž jsem kdy opravdu pomy slel e Nékteré valencianské imitace maurskýeh žerakot, které u nás spatřil, uváděli jej prim u vytržení. Byl jsem proto šťasten, že moh jsem mu je darem nabidnouti Nechtěl uvěřiti, že bych do slova slib spl- nil, proto hned počal vyjednávati. »Stačila by jedna z těch menších amfore namítal. Pak opět chtěl stůj co stůj terakotu rodičům odkoupiti. Pozoroval jsem, jak zmocňiuj se ho opět amaterská horečka. Když jsem však na svém stál, vyprávěl mi, jak zalíbily se m kdys ve španělském oddělení pařížské výstavy néktecé z vystavených předmětá. Vyslovil vystavovaleli svůj obdiv a ten pa- trné potěšen neličeným nadšením seveřana pr uměiecký průmysl španělský, nabídl mu s pra vou castellanskou grandezou některé z vystav aýele výtvorů darem, nechtěje o zaplacení an slova slyšeti. Vymínil si pouze, by předměty až do ukončení výstavy na výstavišti zůstaly.
21 article Nás poeta téšil se jak ditě několik měsíe
Nás poeta téšil se jak ditě několik měsíe na okamžik, kdy se výstavní brány uzavrou. Ale jaké bylo pak jeho sklamání, když mu týž bezeitný Spaněl stejně zdvořile sděloval, že byly vystavené předměty již dávno prodánye Poslal jsem mu ješté téhož dne majolik do vinohradského bytu a Zeyer, sotva žes octl ve Vodňanech, zaslal mi svou i »Karolin- skou Epopeji.« Dilo je skvostně vážáno, věno- váním opátreno. Vřelý list je provázel. »Dovolte, bych Vám také skromný dáre- ček zde přiložil,« píše v něm, »není ku po- rovnání s tím Vaším stědrým darem, l vím to. ale nevím, čím bych Vám malou radost zpě- sobil a jsem tak domýšlivý, že si myslím, ž Vám nebude zásilka moje nepřijemná. Sám jste rinen té mě domýslivosti, když jste tak nad- šené se vyjadroval o mých dilech.e Z pozdější doby mám již objemný svaze- ček jeho korrespondenci. V mnohých téch, na osmerce psaných li stech s trpkosti vzpominá naší odvislosti, bez- významnosti v koncertě evropských národů. Můj stesk na nedostatek úcty čiziný k n šim aspiracím odbývá v lednu 1898 slovy: »Je mi líto, že nepracujete s větším zda- rem. Ale pokud nebudeme politieky samostatn nebo aspoň samostatnější než jsme, nebudes nikdo o nás zajímati. Svět se kloni jen dvěma bohům; zlatu a úspěchu! Nedostává se nám ani zlata ani úspěchu. Ale říkejme si: Malgre tout! a také: Trp kozáče, budes atumanem! Literární příspěvek pro svou publikaci ne- mohl jsem však od něj vyškémratí, ač mi jej několikráte připověděl. »Nevím, věru, dovedu-li néco podobného, jsem tak zvyklý psáti jen to, k čemu mě pud víastní cit, že se hned lekám, destanu-li jakýs úkol a hned se mi zdá, že jej nedovedu,« piše mi, vzpomínaje si, že má sepsati přednášku k 70. narozeninám Vojty Náprstka.
Zeyer Vojta Náprstek Vodňany Karolina
22 article
»Jeho charakter lišil se tak velice od měho že budu sotva s to, zhostiti se uspokojivě úkolu v nějž jsem se ve slabé chvilce uvázal,« řek mně jindy. Velmi vážil si J. Maudera, jenž, jak známo oživil vyšehradský Slavín svýmí genii. Píše v srpnu 1896 »Což nenajde se nic moderního v Praze. co by výnikalo a zajímalo ? Na př. Mlauderů »Genina« na té ostatně nehezké »Fišerce« n Vyšehradě ?« Nepomyslil, že bude prvním její hostem. Staré čtvrti pražskě miloval nade vše a rác kloudil v přitmí stoupajíeích uliček malostranských a hradčanských. Jeho spisy plné jsou nádherných pohledů na Starou Prahu. Za jeho pobytu v Praze roku 1896 vypro- vázel jsem jej jednou po Palackého nábřez. Pojednou zastavil se blíže domu, v němž bydl Jar. Vrchlický, a smulně zahleděl se do hlu- biny. Tam pod náspem krčl se ke stále vlhk a bídně dlažbě spleť jednopatrových domko. uzavírajíeí ve svém středu jakési nádvoří, spíse snad křivolakou uličku, odkud vyčnívá nad prej- zové střechy několik holých větví mohutného stromu, který v letních měsících nemálo zpří- jemňuje pobyt v těch zapadlých baráčcích, se zvětralými rokokovými ozdobami pískovcovými a věkem zčernalou soškou nějakého světce ve modře omalovaném výklenku Nad tuctem těch skromných starosvětskýc domků s nemotornými kominy, jež tulí se k sobe jako kroužek starečků dýmajících »na sluníčku« své dýmčičky, z nichž modravý kouř stoupá malebně k obloze, nad tím tuctem domků zveda se massivné kdysí zdivo, uvní již se rozpadá- vající, bývalého královskéno sidla, z něhož vy- růstá limola gotického chrámku — romantická, smutná památka staré Prahy
J Mauder Palacký Vrchlický Praha Vyšehrad
23 article A jak bý na posměch tomuto pitoresknímu
A jak bý na posměch tomuto pitoresknímu zákoutí, plnému reminiscencí předešlých věků dere se sem se všech stran tlum čtyř- a pěti- patrových činžáků, odporných svou banální ca- mentovou výzdobou, svými arkýři a balkony v sazích a špíně tonoucími; nadufými báněmi a vížkami, přilepenými bezúčelně na šedé střechy jednotvárně břidlicové; sklebí se hnusné pozad domů z nábreží, nesmírně plochy brubé oháze- ného zdiva, olízaného a zbíčovaného deštěm Zeyer odvrátil se od toho obrazu a pravi ke mně »Ta architektura moderně pražská !« a reci- toval německy vers, který jsem si od ného po- zději dal napsali. Jest to výktik Lukáše Mosera z XV. století, znl: »Schrie Kunst, schrie und klag dích sen Din begest jecz Niemen meno V posledních letech vyšlo několik německých překladů Zeverových děl.- oh Málo kdo si toho povšíml. Zeyer mnoho pozornosti od Němců neočekával. »A co je nám vlastné po jejich úsudku psal mi asi dvakráte. Dal kdys svolení paní f. ve Vratislavi k překladu »Gampači a Komura- sakic, ale více se o tuto záležitost nestaral. Tato háseň v prose jisté by však pozornost. ei- ziny vzbudila, když se to »Vyšehradu« nepo- dařilo . . .. Dne 13. prosince 1898 psal »Pracují nyní úsilovně o dvou dilech lie- rárních, ktéré považují za nejdůležitéjší celé sve činnosti. Dokončil je? Odešel uprostřed práce a český národ za ním zaú pěl »jak háj zakvili, když jej sfavíc a zlaté jejich písně opustí. nrs
Zeyer Moser Schrie Kunst Dina Zeverový Němec Niemen Vratislav Vyšehrad
24 article
Charles Hipman
Hipman