2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. února 1901.
5
article
pro Bury. Nikoli z ethických a šlechetných mo-
livů, nýbrž proto, by zůstali Burové ve sfeř
všeněmeckého interesu.
Naše sympatie mají hlubší příčiny, v
škeré sobeckosti prosté. Naše sdilnost pro je
jich osud plyne z přichylnosti ke každému ná
rodu, který bojuje proti násilí a přesile za ne
odvislost a svobodu.
Scény proti dru. Körbrovi a dru
Weiglov i pořádali a provedli čeští sociálov
s posl. Em. Hrubým. Při formálním aktu
jakým je uvedení prosidenta dle stáří v jeh
funkci, takové, nikoli spontanni, ale připraven
emoce nemají objektu.
Z ohlášky v ranní »Ostdeutsehe Rundschau-
uveřejněné a obsahující hrozbu, že dojde k de
monstraci, bude-li promluven nekrolog o krá
lovně Viktorii, bylo patrno, že chtěli míti p
rušení klidu a pořádku v zahajovací schůzi nové
sněmovny přednost němečtí radikálové.
Sněmovna byla odročena do úterka. Sejde
se tedy teprve po trůnní řeči, která je v pon
děli, ale pouze, aby pokračovala v prvních po
čátcích ustavení svého. Volba presidenta nen
na denním pořádku, ba není dosud vůbecn
dozoru.
Poslanci polšti, opouštějíce sněmovnu
opakovali známé verše Mickiewic z o vy
Ticho všude, pusto všude,
co to bude, co to bude?
Burová
Hrubá
Ostdeutseh Rundschau
Bura
Viktoria
Mickiewic
6
article
M. p. dr. Körher představil jako předsedu dl
stáří dra. Weigla, poslance krakovského.
Posl. Klofáě, Sehnal a Hrubý volnjí
Což myslíte, že vás tu budeme jen tak poslouchat
Hned na první setkání jmenem českého lidu voláme
Pryč s Körbrem! Fuj! Vy jste zodpovědným za skan
dální sěítání lidu! Vy jste nás okradl o statísíce
duší! V nás není psí krev, abychom vám zapomněl
na urážky, které jste na české věci spáchal také p
zrušení jazykových výnosů
Posí. Fressl: Vy spojenče uhlobaronů! Hor
nictvo, které jste podvedl, nám také poručilo, bychon
vás uctivě pozdravilil
Posl. Klofáč, Šehnal a Hrubý volají
Běda vám, je-li v trůnní řeči jen místečko proti č
skému národu namířeno!
doktor
Körher
Weigl
Posl
Klofá
Sehnal
Klofáč
Hrubá
7
article
Když nastalo ticho, předseda dr. Weigel při
vítal sněmovnu a vyzýval ji, poukazuje na dávno
její nečinnost, k společné práci.
Poslanec Klefáč: Mluvte česky !. Neumíte
mluvit česky, mluvte aspoň polsky
Poslanci Klofáč, Sehnal a Hrubý: Mluvte
také polsky! Je nás zde přece většína Slovanů! Č
již i z Poláků vyvětrala příslovečná polská národní
brdosl?
Předseda vyzývá poslance, aby utvořili dělny
a pracovitý parlament
Poslanci Klofáč, Sehnal a Hrubý Nikdy
nikdy 1 Shnilého parlamentu držeti nebudeme ! V nás
je také krev
Předseda doufá, že nový rok s pomocí bož
přinese obrat k lepšímu. Poukazuje na hospodářsk
úkoly, jež očekávají parlament, zejmena na to, že
rozpočet nebyl vyřízen již čtyři léta. Voliči očeká
vají jednomyslně, že obnoví se dělný parlament
Poukazuje na císaře, jenž pečuje neunavně o blah
svých národů.
Potom vzpomněl smrtí anglické královny, velebi
nebožčiny cnosti a vyzval poslance, aby na důka
hluboké soustrasti povstali. Zároveň žádá za splno
mocnění, by směl projev ten oznámiti předsedov
dolní sněmovny anglické.
Za vzpomínky věnované zesnulé královně by
ustavičný hluk mezi německými radikály a voláno
»Sláva Burům!« »Pryč s Brity!«
Konec Weiglovy teči nebylo slyšeti
Posl. Klofáč, Sehnal a Hrubý: Te
začne přísaha! To hned znáte rovnoprávnost !?. Te
hned čtete přísežnou formuli česky, slovinsky, polsky
vlasky, rumunsky atd.! My vás naučíme rovno
právnostil
Potom skládali slib zapisovatelé, jež usta
novil předseda a vykonáno více formalit.
Příští schůze bude v úterý 5. února.
Národní socialisté a agrárníci volají
»Abcůg Körber!« »Abcňg Körber!-
Hlasy: Proč pak jen Körber sám
Slavné zahájení říšské rady císařem byl
pznámeno na 4. února v poledne.
doktor
Weigel
Klefáč
Klofáč
Sehnal
Hrubá
Polák
Sláva Bur
Brito
Weiglův
Posl
Körber
Slovan
dolní sněmovna
Abcůg Körber
Abcňg Körber
8
article
V první schůzi rady říšské podány budou tyt
dotaz y:
Posl. Hájek, Karbus a soude. žádají vládu
o brzké předložení návrhu zákona za úpravu doby
pracovní při živnostech obchodních a za přidělen
tohcto návrhu 48člennému výboru živnostenskému
posl. Karbus, Hájek a soudr. žádají vládu
ta brzké předložení zákona, jednajícího o změn
3 61. zákona obchodního ve příčině lhůty výpovědn
při živnostech obchodních
posl. Hájek a soudr. žádají za urychlení před
tožení navrhovaných změn řádu živnostenského v
příčině zavedení průkazu způsobilosti při živnostec
obchodních.
Posl. Holanský podal tyto ná vrhy
1. na zlepšení materialního a sociálního posta
rení poštovních expeditorů;
2. na zrušení poštovněho nemocenským úrazov-
nám, bratrským pokladnám, stravovnám, veřejným
ústavům pro chudé a živnostenským společenstvům
3. na změnu zákona o cejchování a vrubování
4. na přidělení praktických řemeslníků, živnost
níků a obchodníků jako poradců k politickým instan
tím prvého řádu
5. na sprostění samostatných hospodářů od cvi
ření ve zbraně
6. na zrušení dovozu vepřového dobytka a ve
přového masa a sádla z Uher-
Posl. Bečvář, Kratochvíl a soudr. podaj
návrb, by účty řemeslníků stavebníc
měly přednost před jinými pohledáv
kami
posl. Kratochvíl, Bečvář a soudr. podaj
návrh na vydání zákona o rozhodnutí doby pracovní
1 klidu neděl ního
posl. Šrámek, Holanský a soudr. podaj
návrh na opravu nemocenského a úrazového poji
Posl
Hájek
Karbus
Kratochvíl
Bečvář
Šrámek
Uhry
živnostenský posl
9
article
Hování;
posl. Šrámek, Holanský a soudr. podaj
návrh na zřízení inspektorátů dělnických při nyněj
lích inspektorátech živnostenskýchý
posl. Hájek a soudr. podají návrh na zave
dení průkazu způsobilosti v obchodech;
posl. Hájek, Karbus a soudr. podají náv
na upravení doby pracovní v obchodech
posl. Karbus, Hájek a soudr. podají návr
na upravení lhůty výpovědní;
posl. Brdlík a soudr. podají návrh na zřízen
české státní průmyslové školy v Česk. Budějovicích
posl. Šílený a soudr. podají návrh na zřízen
české státní průmysl. školy v Přerově; posl. dr
Šílený a soudr. podají návrh na vydání zákon
upravujícího poměry trhu uhelného
posl. dr. Šílený a soudr. podají návrh na do-
plnění telefonické sítě na Moravě.
Odbor rolnický klubu českých lido
vých svobodomyslných poslanců na rade
říěské, ustaviv se dne 30. ledna, konal prv
schůzi dne 31. iedna o 10. hod. dopoledne.
Bylo usneseno, podati hned v první schůzi po
slanecké sněmovny následující návrhy
1. Návrh na zrušení erárních m y
Podá posl. Vychodil. Současně podá posl. Pospiši
interpellaci na vládu, proč oběma sněmovnami při
jatý zákon nebyl předložen k sankci
2. Návrh ve příčině kartelů. Podá dr. Pacák
3. Návrh ve příčině upravení blankolerm-
nových o bch o dd.
4. Návrh na dodatek k zák. ze 17. srpna 1892
k zamezení nákazy plicní u hovězího dobytka. P
dají poslanci Heimrich, dr. Brzorád a dn
Pl. ček;
za zavedení cla na bavinu a jutu;
Šrámek
Hájek
Karbus
Brdlík
Vychodil
doktor
Pacák
Heimrich
Brzorád
Budějovice
Přerov
Morava
10
article
za zavedení Iněného plátna u c. k. vojska a c.k.
státní správě podřízených institucí;
za usnadnění nákupu hnojivých solí k pěstování
lnu potřebných;
za zavedení levných dopravních tarifů na
drábách;
za podporování učilišť lnářských a za ochranu
lnářství při uzavírání cel. Podá posl. Heimrich.
5. Návrh na zavedení pojišťování zem-
dělců a živnostníků pro případ stářía
invalidity spolu supravením poměru
výměnkových. Podá posl. Šílený.
6. Návrh týkající se opatření k úpravě země-
dělské otázky dělnické. Podají posl. Könie
a Pospíšil.
7. Návrh pilný na zavedení výpomo cn
akce pro rolníctvo stížené loňskou ne
úrodou. Podá posl. König
8. Návrh posl. Maštálky a soudruhů ohiledně
ochrany zájmů agrárních při uzavírání celních a ob
chodních smluv.
9. Návrh poslance Maštálky a soudruh
o podporování podniků melioračních a odstraněn
průtahu při projednávání projehtů.
10. Návrh poslance Maštálky a soudruh
ohledně podporování ovocnictví a průmyslu ovocni
ckého,
11. Návrh posl. dra. Brzoráda na změnu z
kona o odepisu daně pozlemkové při ži
velních pohromách.
12. Návrh na vybavení z dluhů selských a měst
ských realit.
13. Návrh posl. dra. Šíleného, aby vláda po
dala sněmům osnovy zákona o zřizování o kres
ních roln. společenstev.
14. Návrh posl. Bečváře na osvobození
převodních poplatků při malých pozůstalo
stech.
15. Návrh posl. Kratochvíla a soudruhů
Frant. Hovorky a Jaroše, aby byl brán ohle
na dodávky do státních ústavů na malorolníky
maloživnostníky.
16. Návth posl. Jaroše a Po spíšila n
úlevu branné povinnosti, zejmena na zavedení dvou
leté služby presenční.
Könie
Pospíšil
Maštálek
Kratochvíl
František
Hovorka
Jaroš
11
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 31. ledna.
(Telet. zpráva »Nár. Listů «.)
V panské sněmovně odbylo se zahájení z
praskrovného účastenství. Sešlo se pairů sotva
šedesát. Přijel též kn. Karel Schwarzenber-
otec a Adolf Josef Schwarzenberg. Dr. Rieger
a bar. Helfert byli hluboce dojati smrti bar.
Pražáka. Tomuto a prof. Albertovi vě-
nována posmrtní vzpomínka, které pranikdo ne-
poslouchar. Predseda kn. Alfred Windischgoutz
ji četl pro sebe. Což pak mají lordové tak
málo piety ke svým zesnulým a čelným dru-
hům, že nedovedou býti zticha nějakou minutu
při nekrologu, velebícím jejich činnost a zá-
sluhy?
Schwarzenber
Schwarzenberg
doktor
Rieger
Helfert
profesor
Albert
Windischgoutz
Vídeň
12
article
Z Vídně, 31. ledna.
(Původní zpráva »Nár. Listů-.)
M.-p. dr. Körber představil předsednictvo jmeno
vané císařem.
Předseda kn. Windischgrätz ujal se svéh
úřadu krátkým proslovem. Vzpomněl 70. narozenin
císařových, věnoval posmrtnou vzpomínku anglické
královně Viktorii, velebě její ctnosli, prohlásil, že
panská sněmovna druží se k projevu císařské sou-
strasti a vyzval sněmovnu, aby na znamení účasti
povstala, čemuž vyhověla.
Předseda vzpomínal potom zesnulých členů
hr. Westphalena, prince Emericha Thurn-Taxisa, ryt
Škody, dv. r. prof. Alberta a bar. Pražáka, o něm
pravil: Bar. Pražák již v mladých letech vynikai
parlamentně i v oboru praktického právního žití
dovedl si zabezpečiti zejmena ve své moravské vlasti
vynikajicí postavení mezi svými přáteli. V radě ko-
runy byl činným mnohá léta, panovník ho vyzname
nal a povolal do této sněmovny. Když dosáhi 8o
roku svého věku, četná blahopřání osvědčila mu vše
strannou úctu a oddanost.
Konečně vyzval předseda sněmovnu, aby po
vstala na znamení účasti, což stalo se.
Po výborových volbách byla schůze
skončena.
Středni strana panské sněmovny zvolil
svým předsedou kn. Schönburga, kn. Traut
mansdoríť odmítl opětnou volbu a jeho náměst-
kem hr. Meranského.
Dosavadní členové výkonného výboru byli opě
zvoleni.
doktor
Körber
Windischgrätz
Thurn
Taxiso
profesor
Albert
Vídeň
panská sněmovna
Škoda
královna Viktoria
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 31. ledna. (Parlamentn
zprávy.) Během včerejšího dne ustavili se
dále klub sociálních demokratů (10
členů, předsedové Pernerstorfer a Dašinský)
ústavověrný velkostatek (30 členů.
předseda Schwegel) a němečtí agrár ní
(zatím 4 členové, předseda Peschka).
Dnes koná ustavující schůzi klub ně-
meckospokrokový. Orgány této strany.
jež spolu s Mautnerovou skupinou čítala v mi-
nulé říšské radě 45 členů, chlubily se po
volbách, že strana vstoupí do nové sněmovny
přece ještě ve značné síle 38 členů. Dnes už
pražský orgán německého kasina slevuje z télo
summy 8 členů a těší se nadějí, že zůstane ve
straně aspoň 30 věrných. Tento nemilý
úbytek způsobila straně pokrokové okolnost.
že přijala do svého středu několik židů. Nejen
někteří poslanci ze severních Čech, jako Glöekner
nýbrž i zástupcové Vídně Wrabetz a Noske.
oznámili, že se židy v klubu seděti nebudou.
Wrabetz odešel již ostentativně ze schůze klu-
bovní, Noske ho následoval a jiní tak ještě
učiní. Čeká se, že vystoupí z klubu ještě pě
až šest poslanců, volených na pokrokový pro-
gram, tak že jich nezbude vskutku víc, než asi
třicet.
Dašinský
Peschek
Mautnerův
Wrabetz
Noske
Praha
Čechy
Vídeň
14
article
Trapně působí umíněnost s lovinský ch
klerikálů, kteří svůj spor s liberály přenesli
i na neutrální pro ně půdu vídeňskou. Sedm
klerikálů kráňských utvořili již své zvláštní
sdružení bez ohledu na ostatní Jihoslovanya
zvolili za svého mluvčího nejbojovnějšího kleri-
kálního kohouta dra. Šusteršiče. Jak se k tomuto
málo rozvážnému kroku zachovají Chorvatéa
jiní bývalí členové křesťansko-slovanského svazku,
je dosud nejisto. O polonofilský ch
Rusech (čtyrech na počet) se tvrdí, že do
slovinského klubu už nevstoupí, nýbrž utvoře
svou zvláštní skupinu.
V řadách neodvislých poslaneů
polských a ruských jeví se snaha, spo-
jili se v jedno těleso na obranu práv lidu
proti polské šlechtě a pod vůdcovstvím polského
radikála Breitera domáhati se užších styků
s českými agrárníky a národními socialisty.
Kdyby se sdružení takové zdařilo, soustředilo
by v sobě okolo dvaceti poslanců (9 Poláků, á
až 5 Rusů a asi 9 Čechů).
V Praze, 31. ledna. (Z polské h
kola.) Neodvislé polské listy haličské přijaly
s posměchem výrok p. Javorského v zahajovac
schůzi polského kola, že Poláci dajío vládě vše.
čeho bude potřebovat, ale že budou čekat, až
se vláda bude ucházeti o jich přízeň. Jak pr
Ruse
Rus
Čecho
Javorskij
Polák
Praha
Polák
15
article
možno o takém prohlášení mluviti jinak, než se
smíchem. »Vždyť vrabci už štěbetají na stře-
chách — píše »Gk. Nar. «— že důvěře pana
Javorského a jeho kliky těší se každá vláda, e
si v jejím čele stojí kdokoli. Nač se tedy uchá-
zeti teprv o důvěru? Podporovati zájmy každé
vlády jest vlastní program »regimentáře«;o
tom nijakých pochybnosti býti nemůže.«
»Nová Ref.« téší se, že se demokratickým
členům polského kola podařilo na prvý ráz
aspoň tolik, že byla zvolena komise pro opravu
kluhovních stanov. Do komise té byli zvoleni
Javorský, Vojt. Dědušický, David Abrahamovič,
Ant. Vodický, P. Pastor, a demokraté Romano-
vič, Roškovský a Jabloňský. Jak se této ko-
misi rozumí na straně konservativní většiny
kola, výčítáme ž dnešního »Czasu«, jenž píše
o této věci: »Nepochybujeme, že komise pro-
zkoumá svědomitě a rozvážně především to.
je-li vůbec potřeba nějaké změny stanov pol-
ského kola, a na všechen způsob nezapomene
na usnesení sněmovního klubu, dopouštějíeí
použe takové změny, jež by nerušily zásady
bezpodmínečné solidárnosti kola, poněvadž tato
jediná může zaručiti kolu jednolilost a sílu v
parlamentě.« Sotva se tedy asi zmýlime, když
v jakoukoli změnu slanov polského kola ve
smyslu liberálnějším vůbec věřiti nebudeme.
Javorskij
Abrahamovič
Antonín
Vodický
P Pastor
Roškovský
Jabloňský
Nara
Nová Ref
16
article
V Praze, 31. ledna. (Ke sporu čle s ko-
německému.) Vídeňská »Inform. « se do-
vídá, že bývalý ministr orby v kabinetě Bade-
nově, hr. Jan Ledebur-Wicheln, vydá v krátké
době objemný spis o ja zy krové o tálzi ee
v zemich koruny české. iAutor hodlá
prý na základě bohatého, historického materiálu
ukázati, že v těchto korunních zemích úplná
dvoujazyčnost ve všech veřejných úřadech byla
druhdy i za panování německé menšiny bez od
poru připouštěna a že si Němei teprve za dob
nejnovějších proudů usmyslili, činiti z jedno-
jazyčné formule svůj národní šibolet. Tak
soudní rada baron d'Elvert chystá prý spisel
o rozřešení česko německého sporu na Moravě
při čemž prý vezme za základ nár ojd n
samosprávu, kteréžto zásady se přidržují
též němečtí členové moravské smiřovací komise
Bade
Ledebur
Wicheln
Elvert
Praha
Morava
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 31. ledna.
Němectví v Poznaňsku upadá.
Osud němectví v Poznaňsku je nejlepšín
důkazem, že umělými a násilnými prostředky
nedá se vyhladiti žádná národnost, má-li v
sobě přirozenou sílu života. Kterému národu
je svůj život mílý, druhý mu ho neuloupí an
při nejlepší vůli.
V Inovraclavi dr. Wegner měl přednášku
o pohýbu německého a polského živlu v Po-
znaňsku. Od r. 1870 počet Poláků v knížectv
poznaňském vzrostl o 21 proc. Němců tam
přibylo jen o 4.7 proc. Do r. 1870 něměm
v Poznaňsku vzmáhá se, ale od té doby jev
úpadku a to z té příčiny, že Němeeko ze státu
rolnického počalo se přetvářeti v průmyslový.
Rok co rok opouštělo Poznaňsko 50 —75.000
dělníků, většinou Němců. Němečtí dělnici oby-
čejně zůstávají na západě, polští pak s vyděla-
nými penězi vracějí se domů, na východ. Kromě
toho přibývá tu mnoho dělníků »rusko polských.«
Zpolonisovalo se na 40.000 Němeů katoliků
kteří z valné části jsou nýní největšími polský
mi fanatiky.
doktor
Wegner
Němec
Němeeko
Ruska
Praha
Poznaňsko
18
article
Ruské zprávy z Činy.
Podle »Hon. Bp.« činská vláda nemysl
na mír s evropskými spojenci, protože pravi-
delná činská armáda nepřestává připrarovati s
k válčení. V poslední době v řady č její i v řady
boxerů vstupuje mnoho nových sil. Je to hlavně
hladovící obyvatelstvo Šansi, Pečili a severn
části Chenanu. Všechen tento lid neví kam se
dít, když Němci a Angličsné sídla jeho položili
popelem. Vyzvědači donášejí, že jedna z čín-
ských armád stojí okolo Šaň-Čeu na Žluté řece.
odkudž oddíly její dosahují až do Kaj-Fyně-
Druhá stojí jižněji okolo Tuň-Genu, ve středu
provineie Auchoj. Prvé velí gen. Mi, druhé gen.
Tun-Fu-Cjan. Obě armády tvoří velikou sílu
mohou dáti nepřiteli velmi výdatný odpor,
jestliže potáhne k jihozápadu. Hlad začínáse
pociťovati i v provincii Dajau-Su. Znalci ujišťují,
že válčení sotva bude brzy zastaveno. Číňané
výborně vědí, že Evropané musejí přestati na
pouhých repressaliích, neboť stálá vojenská
okupace byť jediné provincie pečilijské, mající
40 mill. ob., nedá se nikterak mysliti. Vůbec
Číňané myslí, že Evropané sami odtáhnou
odkud přišli.
Chenan
Němec
Číňan
Evropan
Šaň
KajFyně
Genus
fCjan
19
article
Upadání říšského sněmu
německého.
»Köln. Ztg.« přináší ostrý stesk na to,že
přítomnost poslancův v říšském sněmě ně-
meckém neustále klesá a že pozornosti k de-
batám není skorem žádné. »Jakou cenu mají
pak i nekonečné řeči, kteréž po 10 dní před-
nášeny byly o rozpočtu ministerstva vnitra
Jest v nich i jediná jen myšlenka,
svěží podnět a jasný přehle de
Nevyznamenává se většina ji ch
bezednou povrchností, ducha-
prázdností ale i bezmeznou roz-
vláčeností? Jaká nízká duševn
úroveň zavládla v poradách těch?
Jest opravdu smutno pozorovati, že jediní
Němei, kteří neuznávají správnosti tohot
trpkého posudku, jsou parlamentární řečniei
sami.« List přeje si, aby těmto zjevám, »po-
škozujíeím vážnost německého zastupitelstva li-
dového« učiněn byl rázem konec. Ale jen jak,
dovolili bychom se ptáti ? Od té doby, co ve
sněmu tomto nezasedají postavy jako Lasker
Windthorst, Liebknecht i Bismark, jest v něm
o myšlenky nouze. A nejen v něm, i v jeho
bližším i širším okolí. Odkud tedy vzejíti mo
náprava ve sněmu samém? Snad z nových na
všech stranách šmahem vyvstávajících kasáren
Ostatně i strana, kterouž zastupuje »Köln. Zig«
jest v pravdě spokojena s tímto stavem, ne
chávajíc za sebe i za v šleehen lid německý
myslití — Viléma I.
Köln
Lasker Windthorst
Liebknecht
Bismark
20
article
Stalo se v Heiningách.
Ministerstvo kultu a vyučování v zemi mei
ningské nařídilo podřízeným úřadům, aby po
dání bez zcela určitého a sspolehlivého podpisu
házena byla prostě do koše, po
něvadž obyčejně jsou to denuneiace, klepy a
pomluvy. Zatím rozumné nařízení to vydáno jen
pro Meiningy.
Pronásledování Poláků v Prusku.
V Poznani byl redaktor polského týdenník
»Prace« odsouzen na 9 měsícův do vězení.
»Praca« vychází teprv 5 let, ale už z apla-
tila 30.000 mavek pokut a útrat soud-
ních a redaktorům jejím vyměřen již do-
hromady trest 31 měsícův.
Z říše Viléma II.
Pruský státní dluh obnášel dle zpráv ny
sněmovnám předložených 1. března 1900 ma
ličkost 6.591,000.000 marek čili 6k miliardly
»Nordd. Allg. Zíg.« ohlašuje nový říšský
úvěr 197 mill. marek na čínskon výpravu, ač
koli první obnosem 150 miil. není ještě povolen.
Hrabě Posadowsky.
Předevčírem konečně povolil německý říš-
ský sněm hr. Posadowskému jeho služné. P
12 sození, od 16. ledna, trval boj pro položku
rozpočtu: »Plat st. tajemníka a st. podtajem-
níka 70.000 marek« a když řečník jeden stě-
žoval si na toto smrhání času«, odvětil mu
předseda hr. Balleström, že nezná věci, jež by
se říšského úřadu vnitra netýkala. Za těchto 12
schůzí nezasedal ve sněmu ni jeden člen vlády ;
jen hr. Posadowsky seděl tam a čekal. Nyni
jest teprv konečně zbaven trapné nejisťoty, do
níž uvedt se ovšem sám škaredou svou aférou
12.000markovou.
Vilém II
Posadowsky
Prusko
Poznaň
Prace
Posadowsky
21
article
Sčítání lidu ve smíšeném území.
K nesčetným dokladům, které uveřejnil
jsme o hrubém a bezohledném znásilňování
Čechů ve smíšených obeích a městech při le-
tošním sčitání lidu, dodáváme dnes nový, zaji-
sté ekarakteristický, ze kterého znovu jasně
zřejmo, jak spolehlivých dat se při sčítán
docil.
V Růžodole u Liberce roznemohl se Čech.
řemeslník, který sebe i člený své rodiny při-
hlásil s obcovací řeči českou, ale sotva že po
12 dhecl z postele povstal, zavolal si jej st-
rosta a vytýkalmu, proč napsal v rubrice ob-
covácí řeči svě i celé rodiny slovo »böhmiséhe.
Na tom však nebylo dosti: u starosty došlo
k výstupu, který předvolaný Čech v dopise
svým přibuzným líčí takto': »starosta zároveň
pronesl vůči mně vyhrůžku, že jisl ou
již v obcli lidé, kteří se postar alji
bych neměl žádné práce.
Poukázal jsem, že Němci v Praze vyklá-
dají si obcovací řeč jinak, ale starosta před
čílal mně Čechy, kteří německy
vůbec neumějí, avšak že přes to
přihlásili se s obcovací řečí ně-
meckou a dodal, ti že tomu jinak
rozuměli.
Čo
Němec
Čecho
Růžodol
Liberec
Praha
22
article
Věřte mně, nikdy mě tak stud v očich
nepálil, jako tuto chvilku, jako v tomto oka-
mžiku, nad touto mrzskou zrádou a ničemným
zaprodáním. Prohlásil jsem, že své jmeno na
nesprávné udání nikdy nepodepíší a svého
vlastního otce nikdy a nikde nezapru a po-
směchu Němců že se tím nevydám.
Po celohodinné slovní potýčee byl jsem
konečně, neopraviv svého udání o obcovací řeči
propuštěn s poznámkou »Hetzerl« (štváč) a
»a gitátor«, kterou jsem rozhodně odmítl a
vrhl ji ve tvář starostovi a písaři Kaisrovi.
Nyní očekávám následky a vím
že budou velmi citelné.
Můj domácí mne již předem upo-
zornil, že starosta mu domlouval,
že mu řekl, že mne bude volati na obecní
úřad a zároveň mi pravil, že jemu »jest to
jedno. « —
Co starosta domlouval domá cí m
pánu českého živnostníka, se v dopise nesdě-
luje, avšak uhodne to každý, kdo vštmá si, co
děje se při »úřadním« sčítání ve smišeném
území.
Němec
Hetzerl
Kaisrův
obecní úřad
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Z Vídně, 31. ledna. (Tlígrm. »Nár. L «)
Parlamentní komise klubu neodvislých lido-
vých poslanců českých na říšské radě koná
schůzi v pondělí 4. února odpole-
dne v místnostech klubovních.
Klub neodvislých poslanců českých na
říšské radě koná plenární schůzi
v úterý 5. února o 110. hod. ranní.
— Národnostní parlament. »Neue Freie
Presse« vítá vídeňský parlament zvláštním
článkem. Dokazuje, že parlament nynější je
docela něčím jiným, než byla sněmovna druhdy.
Pozbyl prý úplně svého politického rázu
stal se národním; tím ale zahájena nová jeho
opocha a nové též období v politieké historii
Rakouska. »N. Fr. Presse« dospěla konečně
tedy k témuž závěrku jako my. Myšlenka národ-
nostní zvítězila ve vnitřní politice rakouské
marně všechno úsili, nějakým jiným mohulným
činitelem zatlačiti ji ve směr jiný. Selhral zejmenn
pokus ubit politiku národní politikou hospodář-
skou. Jsou prý sice také ve vídeňském par-
lamentě různosti barvy politické a tuké
tam pozorovati hnutí svědčiet o tom, ze
zástupei jednotlivých národů líší se od sebe
přesvědčením politickým, leč hnuti ta jsou
m nohem slabší, než impulsy národnostní,
které vítězí na celé čáře. Z tohoto doznání měla
by vyvoditi »N. Fr. Presse« náležité ponaučení,
však na místo toho upravuje si list ten své vý-
vody tím způsobem, že snaží se dokázati, že
Rakousku nic nezbývá, než vrátiti se opěti ke
staré politice předůstavní, ke státu naprosto ně-
meckého rázu. Něco v Rakousku státi se musl
Dělat na dále v národnostním státě politiku ne-
národní, je nesmysl. Kdybychom ostatně do ná-
dežatých jemnosti analysovati aktuální politiku
cislajtánskou, přesvědčili bychom se, že vlastně
nenárodní politika v tomto státě nikdy nebyla.
Vídeň
Rakousko
odpolo
Neue Frei Presse
24
article
Byla bez odporu politikou němeekou, ostatním
pak národům dopřálo se jen tolik práv národ-
ních, co si jich krutým bojem urvaly a to se
jim zase vzalo, jakmile stát opět se vzpružil. To
dnes už nejde. Přičinili se o to sami Němci
přičinila se o to správa státní. Zejmena osudným
pro ni činem ze dne 17. října 1899. Němoi
i stát zapomněli úplně na to, že slovanští náro-
dově jsou dnes jiným faktorem, než bri
před čtyřiceti lety. Zapomněli zvláštěv ale na to,
že nás Slovanů je dvakrát tolik jako Němců
že v životě i v parlamentě mohou Slované, od
hodlají-li se k tomu, všechen politický živo
v tomto státě, zejmena ale život ústavní, za-
staviti a nemožným učiniti. Zapomněli, že bud
musí tento stát s Němci v čele podstoupiti proui
nám Slovanům boj vyhlazovaci, aby pak ho,
očistěný od Slovanů, pohodlně mohla Gen-
manie spolknout, anebo musí se, třeba že s od-
porem, k tomu odhodlati, tím způsobem upravit
poměry ve státě, aby v něm všichni národové,
jako naprosto rovnoprávní činilelové, volně
zdatně mohli se vyvijeli. Nie jiného není možno.
To jest jediná rozumná dedůkce z poznání, ž
Rakousko dnes vé svém zastupitelstvu stalo se
státem národním a dle toho též že musí se za-
říditi. Vyvodi-li Rakousko z toho, co se bylo
stalo, něco jiného, bude to jeho zkázou. M
na vybranou.
Němec
Slovan
Rakousko
Slovan
Slovan boj
25
article
— Papežská encyklika. Nedá se po-
příti, že papežská stolice všimá si pilně olázkr
společenské a že ve Vatikaně s neobyčejnou
pozorností sleduji sociální hnutí. Není to poprvé,
že nynější papež ujal se slova, aby kařolickému
světu učinil prohlášení o směrech a proudeeh
společenských a precisoval oproti ním stano-
visko katolické církve. Není to věcí nijak
snadnou. Právě církev katolická vyvíjela se od
nejryzejšího demokratismu směrem, jenž koněil
pravým opakem lidovosti. Nástupci syna člověka
stali se dokonce uristokraty s velkou moci
světskou a koruna trnová, kterou nesl Sparsítel
na Golgathu, stala se papežskou tiarou. Nezůstalo
ale při různosti rodové, nejmocnějším činitelem;
v rozvrstvení společenském stal se kapitál, o nějt
se opírajíc vznikla vrstva lidl, privilegovaných
ne přírodou, rodovým leskem a slávou, nýbrž
penězi. A proti kapitálu a jeho představitejům
co nejrozhodněji obracejí se právě ti, kteři
v bídě, nedostatku a v trampotách předevšim
mají příčiny obraceti zraky své ke království
ze světa jiného a hledati útočiště své v nábo-
ženství. A není snadným úkolem proplout
sťastně s lodičkou, na jejíž jedně síraně k nebi
trčí úskalí revoluco a na druhé hrozí vír pro-
rady na základníeh principech křesťanstva.
V encyklice, jež minulou neděli byla publiko-
vána, pisatel kurie římské dosti šťastně si počíná.
26
article
Název křesťanského socialismu nijak se mu
nelíbí. Křesťanský socialismus dle enevkliky
není pouze snahou po zlepšení společenských
poměrů, nýbrž je to pojem politickýa
příliš prononcovaný a papežství nerudo by
se s ním stotožňovalo, jakkoli mu jinak přeje.
Papežství přeje si provedení sociálních oprav
úplně v rámci zásad křesťanských, bez pol-
tické přichuti, však to asi sotva půjde, uvážei
se, jak politika působí na poměry společenské
a zase naopak socialismus na postup politický.
27
article
Kurii zdálo by se nejvhodnějším, kdyby snala
po zmírnění lidské bldy označena býla slovy
»křesťanská« demokracie. Toť se ví, že ta demo-
kratičnost pojata by musila býti ve smyslu úplně
etrkevním, zejmena nesměla by býtř nijak směšo-
vána s demokracií politickou, která, jak známo, ma
zálusk na všechno, cočpi výnadou - a-klerá dokonče
by »i trůny bořit chtěla«. Bude-li míti nejnovějši
projev papežský nějaký účinek na vývin věci,
velice pochybujeme. Sociální reformy v duchu
ryze křesťanském by ovšem společnost obroditi
mohly, ale pracovati ve smyslu oné demokra-
tičnosti, jež byla podkladem křesťanství v prvních
jeho počátcích, k tomu církev se neodhodlá.
To, co u nás dělo se a má název křestan-
ského socialismu, je zjevem přímo odporným,
způsobilým propagandu Říma spíše kaziti, než
jí prospěti.
Řím
28
article
— Z Nové Paky. Výbor politického
klubu v Nové Pace ve své schůzi dne 29.
ledna 1901 usnesl se požádati redakci časopisu
»Jičínský Obzor« v Jičíně, aby vypustila slova
v čele listu uvedená, že »Jičinský Obzor« jest
orgánom politického klubu v Nové Pace. » Jičín-
ský Obzor« z tohoto označení žádného hmot-
ného zisku nemá, avšak výbor politického klubu
v Nové Pace žádá to z té příčiny, že jest věr-
ným stoupencem národní strany svobodomyslné
a řídi se usneseními výkonného výboru této
strany, kdežto »Jičínský Obzor«, jakožto orgán
politického klubu jičínského, jednal proti inten-
cím národní strany svobodomyslné při posled-
ních volbách do říšské rady, jelikož pracoval
přímo proti vedení strany a vystupoval nepřá-
telsky proti všem kandidátům národní strany
svobodomyslné, dru. K. Kramářovi, Jos. Dole-
žalovi, Heř. Jandovi a Jindř. Maštálkovi. Je tedy
rozpor mezi názory »Jičínského Obzoru« a smý-
šlením novopackého politického klubu a proto
žádá výbor politického klubu v Nové Pace re-
dakci »Jičínského Obzoru«, aby označení v čel
svého listu — že »Jičínský Obzor« jest orgá-
nem politického klubu v Nové Pace — již ne-
uváděla.
Jičinský
K Kramář
Janda
Jindřichův
Maštálek
Nová Paka
Jičín
Jos
Dolo
29
article
— Pohřeb Julia Zeyera. Pohřeb básník
Julia Zeyera byl velkou udalostí dne
v Praze. Za účástenství nespočelných tisíeů
obecenstva byly tělesné ostatky jeho vezeny
z chrámu sv. Štépána na hořejším Novém městě
do Slavina vyšehradského. Veškeré prostory
chrámu svatošíčpánského byly již dlouho pře
3. hodinou přeplněny a ulice Štěpánská byla pře
kostelem tak navštivena, že komunikace byla tu
úplně přerušena. V průčelí hlavní lodi chrámové
vystavena byla těžká černá kovová dvojitá rakev
na katafalku. Ve čtyřech řadách planuly mohutně
voskovice, v zadu uprostřed svěží zeleně exoti-
ckých květin vznášel se baldachýn se stříbrným
krucifixem, po jehož obou stranách nalozaly se
střibrné sochy andělů. Zřizenci pohřebního ústavu
Fuchsova konali u katafulku stráž. Před kata-
falkem položeno bylo množství drahocenných
věnců a nádherných kytic, které opatřili kromě
nejbližších příbuzných král. hlavní město Praha,
spolek »Svalobor«, Umělecká beseda, americký
klub českých dam, spolek »Vesna« v Brně,
správa Národního divadla, české kvarteto, kura-
torium Náprstkova musen, činohra. Národního
divadla, V. a) třída městské vyšší divěl školy,
dívčí střední škola »Minerva«, časopis »Květye
(Svému spolupracovníku!), Otto Hrábě Hlarrach,
Karel hrabě Harrach, české průmyslové museum,
Česká akademie pro vědy a umění, Zdeňka Brau-
nerova, E. V. Destinova v Berlíně, Josef a Zdeňk
Hlávkovi, M. a Z. Kalašovi, R. Fričová, rodina
Heinnehova, Sládkova a Fridova, Růž. Jesenská,
manželé Pikhardtovi, Mařenka a Karel Hoffman-
Zeyer
svatý . Štépat
Fuchsův
Náprstkův
Minerva
Květy
Otta
Hlarrach
Karel
Harrach
Brau
E V Destinův
Josef
Zdeňk Hlávek
Z Kalaš
R Fričová
Heinnehův
Sládkův
Fridův
Růža
Jesenská
Pikhardt
Mařenka
Hoffman
Praha
Slavina
Brno
Berlín
spolek » Harbor
národní divadlo
český průmyslový muzeum
Český akademie