ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c26786b0-6600-11dc-a527-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 133, place 36, org 14, work 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. února 1901.
4 masthead
Číslo 32.
5 article
pro Bury. Nikoli z ethických a šlechetných mo- livů, nýbrž proto, by zůstali Burové ve sfeř všeněmeckého interesu. Naše sympatie mají hlubší příčiny, v škeré sobeckosti prosté. Naše sdilnost pro je jich osud plyne z přichylnosti ke každému ná rodu, který bojuje proti násilí a přesile za ne odvislost a svobodu. Scény proti dru. Körbrovi a dru Weiglov i pořádali a provedli čeští sociálov s posl. Em. Hrubým. Při formálním aktu jakým je uvedení prosidenta dle stáří v jeh funkci, takové, nikoli spontanni, ale připraven emoce nemají objektu. Z ohlášky v ranní »Ostdeutsehe Rundschau- uveřejněné a obsahující hrozbu, že dojde k de monstraci, bude-li promluven nekrolog o krá lovně Viktorii, bylo patrno, že chtěli míti p rušení klidu a pořádku v zahajovací schůzi nové sněmovny přednost němečtí radikálové. Sněmovna byla odročena do úterka. Sejde se tedy teprve po trůnní řeči, která je v pon děli, ale pouze, aby pokračovala v prvních po čátcích ustavení svého. Volba presidenta nen na denním pořádku, ba není dosud vůbecn dozoru. Poslanci polšti, opouštějíce sněmovnu opakovali známé verše Mickiewic z o vy Ticho všude, pusto všude, co to bude, co to bude?
Burová Hrubá Ostdeutseh Rundschau Bura Viktoria Mickiewic
6 article
M. p. dr. Körher představil jako předsedu dl stáří dra. Weigla, poslance krakovského. Posl. Klofáě, Sehnal a Hrubý volnjí Což myslíte, že vás tu budeme jen tak poslouchat Hned na první setkání jmenem českého lidu voláme Pryč s Körbrem! Fuj! Vy jste zodpovědným za skan dální sěítání lidu! Vy jste nás okradl o statísíce duší! V nás není psí krev, abychom vám zapomněl na urážky, které jste na české věci spáchal také p zrušení jazykových výnosů Posí. Fressl: Vy spojenče uhlobaronů! Hor nictvo, které jste podvedl, nám také poručilo, bychon vás uctivě pozdravilil Posl. Klofáč, Šehnal a Hrubý volají Běda vám, je-li v trůnní řeči jen místečko proti č skému národu namířeno!
doktor Körher Weigl Posl Klofá Sehnal Klofáč Hrubá
7 article
Když nastalo ticho, předseda dr. Weigel při vítal sněmovnu a vyzýval ji, poukazuje na dávno její nečinnost, k společné práci. Poslanec Klefáč: Mluvte česky !. Neumíte mluvit česky, mluvte aspoň polsky Poslanci Klofáč, Sehnal a Hrubý: Mluvte také polsky! Je nás zde přece většína Slovanů! Č již i z Poláků vyvětrala příslovečná polská národní brdosl? Předseda vyzývá poslance, aby utvořili dělny a pracovitý parlament Poslanci Klofáč, Sehnal a Hrubý Nikdy nikdy 1 Shnilého parlamentu držeti nebudeme ! V nás je také krev Předseda doufá, že nový rok s pomocí bož přinese obrat k lepšímu. Poukazuje na hospodářsk úkoly, jež očekávají parlament, zejmena na to, že rozpočet nebyl vyřízen již čtyři léta. Voliči očeká vají jednomyslně, že obnoví se dělný parlament Poukazuje na císaře, jenž pečuje neunavně o blah svých národů. Potom vzpomněl smrtí anglické královny, velebi nebožčiny cnosti a vyzval poslance, aby na důka hluboké soustrasti povstali. Zároveň žádá za splno mocnění, by směl projev ten oznámiti předsedov dolní sněmovny anglické. Za vzpomínky věnované zesnulé královně by ustavičný hluk mezi německými radikály a voláno »Sláva Burům!« »Pryč s Brity!« Konec Weiglovy teči nebylo slyšeti Posl. Klofáč, Sehnal a Hrubý: Te začne přísaha! To hned znáte rovnoprávnost !?. Te hned čtete přísežnou formuli česky, slovinsky, polsky vlasky, rumunsky atd.! My vás naučíme rovno právnostil Potom skládali slib zapisovatelé, jež usta novil předseda a vykonáno více formalit. Příští schůze bude v úterý 5. února. Národní socialisté a agrárníci volají »Abcůg Körber!« »Abcňg Körber!- Hlasy: Proč pak jen Körber sám Slavné zahájení říšské rady císařem byl pznámeno na 4. února v poledne.
doktor Weigel Klefáč Klofáč Sehnal Hrubá Polák Sláva Bur Brito Weiglův Posl Körber Slovan dolní sněmovna Abcůg Körber Abcňg Körber
8 article
V první schůzi rady říšské podány budou tyt dotaz y: Posl. Hájek, Karbus a soude. žádají vládu o brzké předložení návrhu zákona za úpravu doby pracovní při živnostech obchodních a za přidělen tohcto návrhu 48člennému výboru živnostenskému posl. Karbus, Hájek a soudr. žádají vládu ta brzké předložení zákona, jednajícího o změn 3 61. zákona obchodního ve příčině lhůty výpovědn při živnostech obchodních posl. Hájek a soudr. žádají za urychlení před tožení navrhovaných změn řádu živnostenského v příčině zavedení průkazu způsobilosti při živnostec obchodních. Posl. Holanský podal tyto ná vrhy 1. na zlepšení materialního a sociálního posta rení poštovních expeditorů; 2. na zrušení poštovněho nemocenským úrazov- nám, bratrským pokladnám, stravovnám, veřejným ústavům pro chudé a živnostenským společenstvům 3. na změnu zákona o cejchování a vrubování 4. na přidělení praktických řemeslníků, živnost níků a obchodníků jako poradců k politickým instan tím prvého řádu 5. na sprostění samostatných hospodářů od cvi ření ve zbraně 6. na zrušení dovozu vepřového dobytka a ve přového masa a sádla z Uher- Posl. Bečvář, Kratochvíl a soudr. podaj návrb, by účty řemeslníků stavebníc měly přednost před jinými pohledáv kami posl. Kratochvíl, Bečvář a soudr. podaj návrh na vydání zákona o rozhodnutí doby pracovní 1 klidu neděl ního posl. Šrámek, Holanský a soudr. podaj návrh na opravu nemocenského a úrazového poji
Posl Hájek Karbus Kratochvíl Bečvář Šrámek Uhry živnostenský posl
9 article
Hování; posl. Šrámek, Holanský a soudr. podaj návrh na zřízení inspektorátů dělnických při nyněj lích inspektorátech živnostenskýchý posl. Hájek a soudr. podají návrh na zave dení průkazu způsobilosti v obchodech; posl. Hájek, Karbus a soudr. podají náv na upravení doby pracovní v obchodech posl. Karbus, Hájek a soudr. podají návr na upravení lhůty výpovědní; posl. Brdlík a soudr. podají návrh na zřízen české státní průmyslové školy v Česk. Budějovicích posl. Šílený a soudr. podají návrh na zřízen české státní průmysl. školy v Přerově; posl. dr Šílený a soudr. podají návrh na vydání zákon upravujícího poměry trhu uhelného posl. dr. Šílený a soudr. podají návrh na do- plnění telefonické sítě na Moravě. Odbor rolnický klubu českých lido vých svobodomyslných poslanců na rade říěské, ustaviv se dne 30. ledna, konal prv schůzi dne 31. iedna o 10. hod. dopoledne. Bylo usneseno, podati hned v první schůzi po slanecké sněmovny následující návrhy 1. Návrh na zrušení erárních m y Podá posl. Vychodil. Současně podá posl. Pospiši interpellaci na vládu, proč oběma sněmovnami při jatý zákon nebyl předložen k sankci 2. Návrh ve příčině kartelů. Podá dr. Pacák 3. Návrh ve příčině upravení blankolerm- nových o bch o dd. 4. Návrh na dodatek k zák. ze 17. srpna 1892 k zamezení nákazy plicní u hovězího dobytka. P dají poslanci Heimrich, dr. Brzorád a dn Pl. ček; za zavedení cla na bavinu a jutu;
Šrámek Hájek Karbus Brdlík Vychodil doktor Pacák Heimrich Brzorád Budějovice Přerov Morava
10 article
za zavedení Iněného plátna u c. k. vojska a c.k. státní správě podřízených institucí; za usnadnění nákupu hnojivých solí k pěstování lnu potřebných; za zavedení levných dopravních tarifů na drábách; za podporování učilišť lnářských a za ochranu lnářství při uzavírání cel. Podá posl. Heimrich. 5. Návrh na zavedení pojišťování zem- dělců a živnostníků pro případ stářía invalidity spolu supravením poměru výměnkových. Podá posl. Šílený. 6. Návrh týkající se opatření k úpravě země- dělské otázky dělnické. Podají posl. Könie a Pospíšil. 7. Návrh pilný na zavedení výpomo cn akce pro rolníctvo stížené loňskou ne úrodou. Podá posl. König 8. Návrh posl. Maštálky a soudruhů ohiledně ochrany zájmů agrárních při uzavírání celních a ob chodních smluv. 9. Návrh poslance Maštálky a soudruh o podporování podniků melioračních a odstraněn průtahu při projednávání projehtů. 10. Návrh poslance Maštálky a soudruh ohledně podporování ovocnictví a průmyslu ovocni ckého, 11. Návrh posl. dra. Brzoráda na změnu z kona o odepisu daně pozlemkové při ži velních pohromách. 12. Návrh na vybavení z dluhů selských a měst ských realit. 13. Návrh posl. dra. Šíleného, aby vláda po dala sněmům osnovy zákona o zřizování o kres ních roln. společenstev. 14. Návrh posl. Bečváře na osvobození převodních poplatků při malých pozůstalo stech. 15. Návrh posl. Kratochvíla a soudruhů Frant. Hovorky a Jaroše, aby byl brán ohle na dodávky do státních ústavů na malorolníky maloživnostníky. 16. Návth posl. Jaroše a Po spíšila n úlevu branné povinnosti, zejmena na zavedení dvou leté služby presenční.
Könie Pospíšil Maštálek Kratochvíl František Hovorka Jaroš
11 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Z Vídně, 31. ledna. (Telet. zpráva »Nár. Listů «.) V panské sněmovně odbylo se zahájení z praskrovného účastenství. Sešlo se pairů sotva šedesát. Přijel též kn. Karel Schwarzenber- otec a Adolf Josef Schwarzenberg. Dr. Rieger a bar. Helfert byli hluboce dojati smrti bar. Pražáka. Tomuto a prof. Albertovi vě- nována posmrtní vzpomínka, které pranikdo ne- poslouchar. Predseda kn. Alfred Windischgoutz ji četl pro sebe. Což pak mají lordové tak málo piety ke svým zesnulým a čelným dru- hům, že nedovedou býti zticha nějakou minutu při nekrologu, velebícím jejich činnost a zá- sluhy?
Schwarzenber Schwarzenberg doktor Rieger Helfert profesor Albert Windischgoutz Vídeň
12 article
Z Vídně, 31. ledna. (Původní zpráva »Nár. Listů-.) M.-p. dr. Körber představil předsednictvo jmeno vané císařem. Předseda kn. Windischgrätz ujal se svéh úřadu krátkým proslovem. Vzpomněl 70. narozenin císařových, věnoval posmrtnou vzpomínku anglické královně Viktorii, velebě její ctnosli, prohlásil, že panská sněmovna druží se k projevu císařské sou- strasti a vyzval sněmovnu, aby na znamení účasti povstala, čemuž vyhověla. Předseda vzpomínal potom zesnulých členů hr. Westphalena, prince Emericha Thurn-Taxisa, ryt Škody, dv. r. prof. Alberta a bar. Pražáka, o něm pravil: Bar. Pražák již v mladých letech vynikai parlamentně i v oboru praktického právního žití dovedl si zabezpečiti zejmena ve své moravské vlasti vynikajicí postavení mezi svými přáteli. V radě ko- runy byl činným mnohá léta, panovník ho vyzname nal a povolal do této sněmovny. Když dosáhi 8o roku svého věku, četná blahopřání osvědčila mu vše strannou úctu a oddanost. Konečně vyzval předseda sněmovnu, aby po vstala na znamení účasti, což stalo se. Po výborových volbách byla schůze skončena. Středni strana panské sněmovny zvolil svým předsedou kn. Schönburga, kn. Traut mansdoríť odmítl opětnou volbu a jeho náměst- kem hr. Meranského. Dosavadní členové výkonného výboru byli opě zvoleni.
doktor Körber Windischgrätz Thurn Taxiso profesor Albert Vídeň panská sněmovna Škoda královna Viktoria
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 31. ledna. (Parlamentn zprávy.) Během včerejšího dne ustavili se dále klub sociálních demokratů (10 členů, předsedové Pernerstorfer a Dašinský) ústavověrný velkostatek (30 členů. předseda Schwegel) a němečtí agrár ní (zatím 4 členové, předseda Peschka). Dnes koná ustavující schůzi klub ně- meckospokrokový. Orgány této strany. jež spolu s Mautnerovou skupinou čítala v mi- nulé říšské radě 45 členů, chlubily se po volbách, že strana vstoupí do nové sněmovny přece ještě ve značné síle 38 členů. Dnes už pražský orgán německého kasina slevuje z télo summy 8 členů a těší se nadějí, že zůstane ve straně aspoň 30 věrných. Tento nemilý úbytek způsobila straně pokrokové okolnost. že přijala do svého středu několik židů. Nejen někteří poslanci ze severních Čech, jako Glöekner nýbrž i zástupcové Vídně Wrabetz a Noske. oznámili, že se židy v klubu seděti nebudou. Wrabetz odešel již ostentativně ze schůze klu- bovní, Noske ho následoval a jiní tak ještě učiní. Čeká se, že vystoupí z klubu ještě pě až šest poslanců, volených na pokrokový pro- gram, tak že jich nezbude vskutku víc, než asi třicet.
Dašinský Peschek Mautnerův Wrabetz Noske Praha Čechy Vídeň
14 article
Trapně působí umíněnost s lovinský ch klerikálů, kteří svůj spor s liberály přenesli i na neutrální pro ně půdu vídeňskou. Sedm klerikálů kráňských utvořili již své zvláštní sdružení bez ohledu na ostatní Jihoslovanya zvolili za svého mluvčího nejbojovnějšího kleri- kálního kohouta dra. Šusteršiče. Jak se k tomuto málo rozvážnému kroku zachovají Chorvatéa jiní bývalí členové křesťansko-slovanského svazku, je dosud nejisto. O polonofilský ch Rusech (čtyrech na počet) se tvrdí, že do slovinského klubu už nevstoupí, nýbrž utvoře svou zvláštní skupinu. V řadách neodvislých poslaneů polských a ruských jeví se snaha, spo- jili se v jedno těleso na obranu práv lidu proti polské šlechtě a pod vůdcovstvím polského radikála Breitera domáhati se užších styků s českými agrárníky a národními socialisty. Kdyby se sdružení takové zdařilo, soustředilo by v sobě okolo dvaceti poslanců (9 Poláků, á až 5 Rusů a asi 9 Čechů). V Praze, 31. ledna. (Z polské h kola.) Neodvislé polské listy haličské přijaly s posměchem výrok p. Javorského v zahajovac schůzi polského kola, že Poláci dajío vládě vše. čeho bude potřebovat, ale že budou čekat, až se vláda bude ucházeti o jich přízeň. Jak pr
Ruse Rus Čecho Javorskij Polák Praha Polák
15 article
možno o takém prohlášení mluviti jinak, než se smíchem. »Vždyť vrabci už štěbetají na stře- chách — píše »Gk. Nar. «— že důvěře pana Javorského a jeho kliky těší se každá vláda, e si v jejím čele stojí kdokoli. Nač se tedy uchá- zeti teprv o důvěru? Podporovati zájmy každé vlády jest vlastní program »regimentáře«;o tom nijakých pochybnosti býti nemůže.« »Nová Ref.« téší se, že se demokratickým členům polského kola podařilo na prvý ráz aspoň tolik, že byla zvolena komise pro opravu kluhovních stanov. Do komise té byli zvoleni Javorský, Vojt. Dědušický, David Abrahamovič, Ant. Vodický, P. Pastor, a demokraté Romano- vič, Roškovský a Jabloňský. Jak se této ko- misi rozumí na straně konservativní většiny kola, výčítáme ž dnešního »Czasu«, jenž píše o této věci: »Nepochybujeme, že komise pro- zkoumá svědomitě a rozvážně především to. je-li vůbec potřeba nějaké změny stanov pol- ského kola, a na všechen způsob nezapomene na usnesení sněmovního klubu, dopouštějíeí použe takové změny, jež by nerušily zásady bezpodmínečné solidárnosti kola, poněvadž tato jediná může zaručiti kolu jednolilost a sílu v parlamentě.« Sotva se tedy asi zmýlime, když v jakoukoli změnu slanov polského kola ve smyslu liberálnějším vůbec věřiti nebudeme.
Javorskij Abrahamovič Antonín Vodický P Pastor Roškovský Jabloňský Nara Nová Ref
16 article
V Praze, 31. ledna. (Ke sporu čle s ko- německému.) Vídeňská »Inform. « se do- vídá, že bývalý ministr orby v kabinetě Bade- nově, hr. Jan Ledebur-Wicheln, vydá v krátké době objemný spis o ja zy krové o tálzi ee v zemich koruny české. iAutor hodlá prý na základě bohatého, historického materiálu ukázati, že v těchto korunních zemích úplná dvoujazyčnost ve všech veřejných úřadech byla druhdy i za panování německé menšiny bez od poru připouštěna a že si Němei teprve za dob nejnovějších proudů usmyslili, činiti z jedno- jazyčné formule svůj národní šibolet. Tak soudní rada baron d'Elvert chystá prý spisel o rozřešení česko německého sporu na Moravě při čemž prý vezme za základ nár ojd n samosprávu, kteréžto zásady se přidržují též němečtí členové moravské smiřovací komise
Bade Ledebur Wicheln Elvert Praha Morava
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. ledna. Němectví v Poznaňsku upadá. Osud němectví v Poznaňsku je nejlepšín důkazem, že umělými a násilnými prostředky nedá se vyhladiti žádná národnost, má-li v sobě přirozenou sílu života. Kterému národu je svůj život mílý, druhý mu ho neuloupí an při nejlepší vůli. V Inovraclavi dr. Wegner měl přednášku o pohýbu německého a polského živlu v Po- znaňsku. Od r. 1870 počet Poláků v knížectv poznaňském vzrostl o 21 proc. Němců tam přibylo jen o 4.7 proc. Do r. 1870 něměm v Poznaňsku vzmáhá se, ale od té doby jev úpadku a to z té příčiny, že Němeeko ze státu rolnického počalo se přetvářeti v průmyslový. Rok co rok opouštělo Poznaňsko 50 —75.000 dělníků, většinou Němců. Němečtí dělnici oby- čejně zůstávají na západě, polští pak s vyděla- nými penězi vracějí se domů, na východ. Kromě toho přibývá tu mnoho dělníků »rusko polských.« Zpolonisovalo se na 40.000 Němeů katoliků kteří z valné části jsou nýní největšími polský mi fanatiky.
doktor Wegner Němec Němeeko Ruska Praha Poznaňsko
18 article
Ruské zprávy z Činy. Podle »Hon. Bp.« činská vláda nemysl na mír s evropskými spojenci, protože pravi- delná činská armáda nepřestává připrarovati s k válčení. V poslední době v řady č její i v řady boxerů vstupuje mnoho nových sil. Je to hlavně hladovící obyvatelstvo Šansi, Pečili a severn části Chenanu. Všechen tento lid neví kam se dít, když Němci a Angličsné sídla jeho položili popelem. Vyzvědači donášejí, že jedna z čín- ských armád stojí okolo Šaň-Čeu na Žluté řece. odkudž oddíly její dosahují až do Kaj-Fyně- Druhá stojí jižněji okolo Tuň-Genu, ve středu provineie Auchoj. Prvé velí gen. Mi, druhé gen. Tun-Fu-Cjan. Obě armády tvoří velikou sílu mohou dáti nepřiteli velmi výdatný odpor, jestliže potáhne k jihozápadu. Hlad začínáse pociťovati i v provincii Dajau-Su. Znalci ujišťují, že válčení sotva bude brzy zastaveno. Číňané výborně vědí, že Evropané musejí přestati na pouhých repressaliích, neboť stálá vojenská okupace byť jediné provincie pečilijské, mající 40 mill. ob., nedá se nikterak mysliti. Vůbec Číňané myslí, že Evropané sami odtáhnou odkud přišli.
Chenan Němec Číňan Evropan Šaň KajFyně Genus fCjan
19 article
Upadání říšského sněmu německého. »Köln. Ztg.« přináší ostrý stesk na to,že přítomnost poslancův v říšském sněmě ně- meckém neustále klesá a že pozornosti k de- batám není skorem žádné. »Jakou cenu mají pak i nekonečné řeči, kteréž po 10 dní před- nášeny byly o rozpočtu ministerstva vnitra Jest v nich i jediná jen myšlenka, svěží podnět a jasný přehle de Nevyznamenává se většina ji ch bezednou povrchností, ducha- prázdností ale i bezmeznou roz- vláčeností? Jaká nízká duševn úroveň zavládla v poradách těch? Jest opravdu smutno pozorovati, že jediní Němei, kteří neuznávají správnosti tohot trpkého posudku, jsou parlamentární řečniei sami.« List přeje si, aby těmto zjevám, »po- škozujíeím vážnost německého zastupitelstva li- dového« učiněn byl rázem konec. Ale jen jak, dovolili bychom se ptáti ? Od té doby, co ve sněmu tomto nezasedají postavy jako Lasker Windthorst, Liebknecht i Bismark, jest v něm o myšlenky nouze. A nejen v něm, i v jeho bližším i širším okolí. Odkud tedy vzejíti mo náprava ve sněmu samém? Snad z nových na všech stranách šmahem vyvstávajících kasáren Ostatně i strana, kterouž zastupuje »Köln. Zig« jest v pravdě spokojena s tímto stavem, ne chávajíc za sebe i za v šleehen lid německý myslití — Viléma I.
Köln Lasker Windthorst Liebknecht Bismark
20 article
Stalo se v Heiningách. Ministerstvo kultu a vyučování v zemi mei ningské nařídilo podřízeným úřadům, aby po dání bez zcela určitého a sspolehlivého podpisu házena byla prostě do koše, po něvadž obyčejně jsou to denuneiace, klepy a pomluvy. Zatím rozumné nařízení to vydáno jen pro Meiningy. Pronásledování Poláků v Prusku. V Poznani byl redaktor polského týdenník »Prace« odsouzen na 9 měsícův do vězení. »Praca« vychází teprv 5 let, ale už z apla- tila 30.000 mavek pokut a útrat soud- ních a redaktorům jejím vyměřen již do- hromady trest 31 měsícův. Z říše Viléma II. Pruský státní dluh obnášel dle zpráv ny sněmovnám předložených 1. března 1900 ma ličkost 6.591,000.000 marek čili 6k miliardly »Nordd. Allg. Zíg.« ohlašuje nový říšský úvěr 197 mill. marek na čínskon výpravu, ač koli první obnosem 150 miil. není ještě povolen. Hrabě Posadowsky. Předevčírem konečně povolil německý říš- ský sněm hr. Posadowskému jeho služné. P 12 sození, od 16. ledna, trval boj pro položku rozpočtu: »Plat st. tajemníka a st. podtajem- níka 70.000 marek« a když řečník jeden stě- žoval si na toto smrhání času«, odvětil mu předseda hr. Balleström, že nezná věci, jež by se říšského úřadu vnitra netýkala. Za těchto 12 schůzí nezasedal ve sněmu ni jeden člen vlády ; jen hr. Posadowsky seděl tam a čekal. Nyni jest teprv konečně zbaven trapné nejisťoty, do níž uvedt se ovšem sám škaredou svou aférou 12.000markovou.
Vilém II Posadowsky Prusko Poznaň Prace Posadowsky
21 article
Sčítání lidu ve smíšeném území. K nesčetným dokladům, které uveřejnil jsme o hrubém a bezohledném znásilňování Čechů ve smíšených obeích a městech při le- tošním sčitání lidu, dodáváme dnes nový, zaji- sté ekarakteristický, ze kterého znovu jasně zřejmo, jak spolehlivých dat se při sčítán docil. V Růžodole u Liberce roznemohl se Čech. řemeslník, který sebe i člený své rodiny při- hlásil s obcovací řeči českou, ale sotva že po 12 dhecl z postele povstal, zavolal si jej st- rosta a vytýkalmu, proč napsal v rubrice ob- covácí řeči svě i celé rodiny slovo »böhmiséhe. Na tom však nebylo dosti: u starosty došlo k výstupu, který předvolaný Čech v dopise svým přibuzným líčí takto': »starosta zároveň pronesl vůči mně vyhrůžku, že jisl ou již v obcli lidé, kteří se postar alji bych neměl žádné práce. Poukázal jsem, že Němci v Praze vyklá- dají si obcovací řeč jinak, ale starosta před čílal mně Čechy, kteří německy vůbec neumějí, avšak že přes to přihlásili se s obcovací řečí ně- meckou a dodal, ti že tomu jinak rozuměli.
Čo Němec Čecho Růžodol Liberec Praha
22 article
Věřte mně, nikdy mě tak stud v očich nepálil, jako tuto chvilku, jako v tomto oka- mžiku, nad touto mrzskou zrádou a ničemným zaprodáním. Prohlásil jsem, že své jmeno na nesprávné udání nikdy nepodepíší a svého vlastního otce nikdy a nikde nezapru a po- směchu Němců že se tím nevydám. Po celohodinné slovní potýčee byl jsem konečně, neopraviv svého udání o obcovací řeči propuštěn s poznámkou »Hetzerl« (štváč) a »a gitátor«, kterou jsem rozhodně odmítl a vrhl ji ve tvář starostovi a písaři Kaisrovi. Nyní očekávám následky a vím že budou velmi citelné. Můj domácí mne již předem upo- zornil, že starosta mu domlouval, že mu řekl, že mne bude volati na obecní úřad a zároveň mi pravil, že jemu »jest to jedno. « — Co starosta domlouval domá cí m pánu českého živnostníka, se v dopise nesdě- luje, avšak uhodne to každý, kdo vštmá si, co děje se při »úřadním« sčítání ve smišeném území.
Němec Hetzerl Kaisrův obecní úřad
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Z Vídně, 31. ledna. (Tlígrm. »Nár. L «) Parlamentní komise klubu neodvislých lido- vých poslanců českých na říšské radě koná schůzi v pondělí 4. února odpole- dne v místnostech klubovních. Klub neodvislých poslanců českých na říšské radě koná plenární schůzi v úterý 5. února o 110. hod. ranní. — Národnostní parlament. »Neue Freie Presse« vítá vídeňský parlament zvláštním článkem. Dokazuje, že parlament nynější je docela něčím jiným, než byla sněmovna druhdy. Pozbyl prý úplně svého politického rázu stal se národním; tím ale zahájena nová jeho opocha a nové též období v politieké historii Rakouska. »N. Fr. Presse« dospěla konečně tedy k témuž závěrku jako my. Myšlenka národ- nostní zvítězila ve vnitřní politice rakouské marně všechno úsili, nějakým jiným mohulným činitelem zatlačiti ji ve směr jiný. Selhral zejmenn pokus ubit politiku národní politikou hospodář- skou. Jsou prý sice také ve vídeňském par- lamentě různosti barvy politické a tuké tam pozorovati hnutí svědčiet o tom, ze zástupei jednotlivých národů líší se od sebe přesvědčením politickým, leč hnuti ta jsou m nohem slabší, než impulsy národnostní, které vítězí na celé čáře. Z tohoto doznání měla by vyvoditi »N. Fr. Presse« náležité ponaučení, však na místo toho upravuje si list ten své vý- vody tím způsobem, že snaží se dokázati, že Rakousku nic nezbývá, než vrátiti se opěti ke staré politice předůstavní, ke státu naprosto ně- meckého rázu. Něco v Rakousku státi se musl Dělat na dále v národnostním státě politiku ne- národní, je nesmysl. Kdybychom ostatně do ná- dežatých jemnosti analysovati aktuální politiku cislajtánskou, přesvědčili bychom se, že vlastně nenárodní politika v tomto státě nikdy nebyla.
Vídeň Rakousko odpolo Neue Frei Presse
24 article
Byla bez odporu politikou němeekou, ostatním pak národům dopřálo se jen tolik práv národ- ních, co si jich krutým bojem urvaly a to se jim zase vzalo, jakmile stát opět se vzpružil. To dnes už nejde. Přičinili se o to sami Němci přičinila se o to správa státní. Zejmena osudným pro ni činem ze dne 17. října 1899. Němoi i stát zapomněli úplně na to, že slovanští náro- dově jsou dnes jiným faktorem, než bri před čtyřiceti lety. Zapomněli zvláštěv ale na to, že nás Slovanů je dvakrát tolik jako Němců že v životě i v parlamentě mohou Slované, od hodlají-li se k tomu, všechen politický živo v tomto státě, zejmena ale život ústavní, za- staviti a nemožným učiniti. Zapomněli, že bud musí tento stát s Němci v čele podstoupiti proui nám Slovanům boj vyhlazovaci, aby pak ho, očistěný od Slovanů, pohodlně mohla Gen- manie spolknout, anebo musí se, třeba že s od- porem, k tomu odhodlati, tím způsobem upravit poměry ve státě, aby v něm všichni národové, jako naprosto rovnoprávní činilelové, volně zdatně mohli se vyvijeli. Nie jiného není možno. To jest jediná rozumná dedůkce z poznání, ž Rakousko dnes vé svém zastupitelstvu stalo se státem národním a dle toho též že musí se za- říditi. Vyvodi-li Rakousko z toho, co se bylo stalo, něco jiného, bude to jeho zkázou. M na vybranou.
Němec Slovan Rakousko Slovan Slovan boj
25 article
— Papežská encyklika. Nedá se po- příti, že papežská stolice všimá si pilně olázkr společenské a že ve Vatikaně s neobyčejnou pozorností sleduji sociální hnutí. Není to poprvé, že nynější papež ujal se slova, aby kařolickému světu učinil prohlášení o směrech a proudeeh společenských a precisoval oproti ním stano- visko katolické církve. Není to věcí nijak snadnou. Právě církev katolická vyvíjela se od nejryzejšího demokratismu směrem, jenž koněil pravým opakem lidovosti. Nástupci syna člověka stali se dokonce uristokraty s velkou moci světskou a koruna trnová, kterou nesl Sparsítel na Golgathu, stala se papežskou tiarou. Nezůstalo ale při různosti rodové, nejmocnějším činitelem; v rozvrstvení společenském stal se kapitál, o nějt se opírajíc vznikla vrstva lidl, privilegovaných ne přírodou, rodovým leskem a slávou, nýbrž penězi. A proti kapitálu a jeho představitejům co nejrozhodněji obracejí se právě ti, kteři v bídě, nedostatku a v trampotách předevšim mají příčiny obraceti zraky své ke království ze světa jiného a hledati útočiště své v nábo- ženství. A není snadným úkolem proplout sťastně s lodičkou, na jejíž jedně síraně k nebi trčí úskalí revoluco a na druhé hrozí vír pro- rady na základníeh principech křesťanstva. V encyklice, jež minulou neděli byla publiko- vána, pisatel kurie římské dosti šťastně si počíná.
26 article
Název křesťanského socialismu nijak se mu nelíbí. Křesťanský socialismus dle enevkliky není pouze snahou po zlepšení společenských poměrů, nýbrž je to pojem politickýa příliš prononcovaný a papežství nerudo by se s ním stotožňovalo, jakkoli mu jinak přeje. Papežství přeje si provedení sociálních oprav úplně v rámci zásad křesťanských, bez pol- tické přichuti, však to asi sotva půjde, uvážei se, jak politika působí na poměry společenské a zase naopak socialismus na postup politický.
27 article
Kurii zdálo by se nejvhodnějším, kdyby snala po zmírnění lidské bldy označena býla slovy »křesťanská« demokracie. Toť se ví, že ta demo- kratičnost pojata by musila býti ve smyslu úplně etrkevním, zejmena nesměla by býtř nijak směšo- vána s demokracií politickou, která, jak známo, ma zálusk na všechno, cočpi výnadou - a-klerá dokonče by »i trůny bořit chtěla«. Bude-li míti nejnovějši projev papežský nějaký účinek na vývin věci, velice pochybujeme. Sociální reformy v duchu ryze křesťanském by ovšem společnost obroditi mohly, ale pracovati ve smyslu oné demokra- tičnosti, jež byla podkladem křesťanství v prvních jeho počátcích, k tomu církev se neodhodlá. To, co u nás dělo se a má název křestan- ského socialismu, je zjevem přímo odporným, způsobilým propagandu Říma spíše kaziti, než jí prospěti.
Řím
28 article
— Z Nové Paky. Výbor politického klubu v Nové Pace ve své schůzi dne 29. ledna 1901 usnesl se požádati redakci časopisu »Jičínský Obzor« v Jičíně, aby vypustila slova v čele listu uvedená, že »Jičinský Obzor« jest orgánom politického klubu v Nové Pace. » Jičín- ský Obzor« z tohoto označení žádného hmot- ného zisku nemá, avšak výbor politického klubu v Nové Pace žádá to z té příčiny, že jest věr- ným stoupencem národní strany svobodomyslné a řídi se usneseními výkonného výboru této strany, kdežto »Jičínský Obzor«, jakožto orgán politického klubu jičínského, jednal proti inten- cím národní strany svobodomyslné při posled- ních volbách do říšské rady, jelikož pracoval přímo proti vedení strany a vystupoval nepřá- telsky proti všem kandidátům národní strany svobodomyslné, dru. K. Kramářovi, Jos. Dole- žalovi, Heř. Jandovi a Jindř. Maštálkovi. Je tedy rozpor mezi názory »Jičínského Obzoru« a smý- šlením novopackého politického klubu a proto žádá výbor politického klubu v Nové Pace re- dakci »Jičínského Obzoru«, aby označení v čel svého listu — že »Jičínský Obzor« jest orgá- nem politického klubu v Nové Pace — již ne- uváděla.
Jičinský K Kramář Janda Jindřichův Maštálek Nová Paka Jičín Jos Dolo
29 article
— Pohřeb Julia Zeyera. Pohřeb básník Julia Zeyera byl velkou udalostí dne v Praze. Za účástenství nespočelných tisíeů obecenstva byly tělesné ostatky jeho vezeny z chrámu sv. Štépána na hořejším Novém městě do Slavina vyšehradského. Veškeré prostory chrámu svatošíčpánského byly již dlouho pře 3. hodinou přeplněny a ulice Štěpánská byla pře kostelem tak navštivena, že komunikace byla tu úplně přerušena. V průčelí hlavní lodi chrámové vystavena byla těžká černá kovová dvojitá rakev na katafalku. Ve čtyřech řadách planuly mohutně voskovice, v zadu uprostřed svěží zeleně exoti- ckých květin vznášel se baldachýn se stříbrným krucifixem, po jehož obou stranách nalozaly se střibrné sochy andělů. Zřizenci pohřebního ústavu Fuchsova konali u katafulku stráž. Před kata- falkem položeno bylo množství drahocenných věnců a nádherných kytic, které opatřili kromě nejbližších příbuzných král. hlavní město Praha, spolek »Svalobor«, Umělecká beseda, americký klub českých dam, spolek »Vesna« v Brně, správa Národního divadla, české kvarteto, kura- torium Náprstkova musen, činohra. Národního divadla, V. a) třída městské vyšší divěl školy, dívčí střední škola »Minerva«, časopis »Květye (Svému spolupracovníku!), Otto Hrábě Hlarrach, Karel hrabě Harrach, české průmyslové museum, Česká akademie pro vědy a umění, Zdeňka Brau- nerova, E. V. Destinova v Berlíně, Josef a Zdeňk Hlávkovi, M. a Z. Kalašovi, R. Fričová, rodina Heinnehova, Sládkova a Fridova, Růž. Jesenská, manželé Pikhardtovi, Mařenka a Karel Hoffman-
Zeyer svatý . Štépat Fuchsův Náprstkův Minerva Květy Otta Hlarrach Karel Harrach Brau E V Destinův Josef Zdeňk Hlávek Z Kalaš R Fričová Heinnehův Sládkův Fridův Růža Jesenská Pikhardt Mařenka Hoffman Praha Slavina Brno Berlín spolek » Harbor národní divadlo český průmyslový muzeum Český akademie