ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c262f2d0-6600-11dc-abaf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 21 celkem · entity: place 35, person 124, work 3, org 8
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 1. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 32.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí set v Praze v administraci a měsle Betrrt lta! ! . : s R = s drají čonáškou nank ta. .. 7 k 50 ve flialkách: 2 K 90 na niěske , Teštou ::. k o s drojí ziailkou za měe čtvrt icle
Praha
5 article „Poslední pokus“ počíná zajímavě.
„Poslední pokus“ počíná zajímavě. Včera, posledního dne měsíce ledna r. 1901 zahájen tedy »posledni ústavn pokus« s novým a doufejmež: posled- ním parlamentem cislajtánským v nynějším jeho nám Slovanům tak krutě křivdícím slo- žení a s tou jeho nerozumně centralisticky přemrštěnou zákonodárnou mocí na úkou patřičné svézákonnosti značných královstvía zemí, o něž byly dříve absolutismem nepo- krytým, pak lžiůstavní německou politikou nemilosrdně a bezprávně obrány. Kterak dopadne poslední ten pokus? Zdaří se či selže? Tato otázka, tkvící všem na mysli a na rtech, jediná budí interess pro osudy té pestré a podivné korporace shromáždivší se včera ku první, pouze for- mální schůzi, v níž ministr dr. Körber uvedl její zatímného předsedu staršinského, aby mohli poslanci do rukou jeho skládati pře- depsaný slib »věrnosti a poslušnosti k záko nům a úcty k ústavě« — s níž činí se tímto právě »poslední pokus« .. S pocitem, že visí meč Damoklů nad tímto parlamentem, vstupovali v něj včera veškeří poslanci a doprovázeli jev duchu jich voliči, národové. Nikde nejmenší stopy radostné důvěry a naděje v blahou působnost a činnost tohoto zákonodárného sboru ani u Němcův centralistův, třeba v něm mají nespravedlivou většinu nad námi Slovany. Neboť ta jejich parlamentní vět šina je přec jen ukrutně slaba a ne- dostatečna u porovnání k veli- kosti zločinu, jaký hodlají na Slovanstyu této říše spáchati.
Slovan Körber Němcův
6 article
Pouze velice lišáckou, opatrnou a zchy- tralou taktikou, kdyby se totiž tvářili mír- nými jako holubice, jsouce při tom zavilými jako hadové, mohli by snad zmámiti a ob- louditi něco polských a vlaských poslancův. aby jim byli pošetilými pomocníky a sle- pými nástroji jejich germánských plánů a obmyslů. Než v tom jim vadí vehementn netrpělivost a zpupnost jejich vlastních ra- dikalů německých, kteří zpiti vítězoslávou volební a posedlí všeněmeckou manii, ne chtějí žádnému diplomatisování rozumět nýbrž prozpěvují, jak jim zobák narostl »Chceme míti buď německé Rakousk nebo nechceme žádného!« Staří pokryte německo-ústaváčtí od časů Kurandových Giskrových a Plenerových je této písni po- taji učívali, ba i ta »Neue Freie Presse jim jí nejednou ve volné chvili zahvízdala a dětičky byly chápavé a čiperně. Podobna kvočně vyseděvší káčata, kter jí vyplula na rybník, pobihá dnes »Neue Freie Presse« po břehu nového parlamentu cislaj tánského, kdákajíc úzkostně svým ztřeštěným Wolfiánům a Schönererovcům, aby měli roz um a nezkazili zbrklosti svou Němcům celou honbu. »Zase nabízí osud Němcům v Rakou- sku příležitost,« volá důtklivě, »aby si dobyli zde vůdčího místa, aby se stali o pě vládnoucím živlem v Rakousku!. Atoho prý si mohou dobyti jedině politikou udrosti a rozumu« (t. j. chytrou přetvářkou, budou-li se tvářit loyálními, černo- žlutými, vládě ochotnými pomocníky v její potřebách); každá výstřednost byla prý by »těžkým hříchem, zničila by německou po- výšenost sotva upevněnou a zvrátila by posici Némectva zdejšího do žalostné beznadějnosti« Avšak nepodobá se dle vzteklé mluvý Wolfovy »Ostdeutsche Rundschau« proti ne mecko-ústavácké šlechtě a po včerejší bourn
Kurandův Giskrový Plenerův Neue Frei Němec Wolfův Rakousko Neue Frei Presse Ostdeutsche Rundschau
7 article
intrádě německo-radikálních poslanců v par- lamentě cislajťánském, že by si Wolfiáni a Schönererovci vzali tyto moudré rady se- stárlé ústavácké frýny hrubě k srdci. Spíše lze uvěřiti vyhrůžkám Schönere- rova tisku, že radikálové němečtí v tomto zasedání vrhnou do sněmovny petardu svého návrhu na prohlášení němčiny za jediný státní jazyk officiálního Rakouska, aby do- nutili vládu Körhrovu ku přiznání barvy. A vyjde-li jim, ať ze straehu nebo z politiky vláda Körbrova v tránní řeči vstříe, vložíli do ní onen osudný passus o žádoucím po- výšení němčiny na zprostředkovací jazyk mezi zeměmi a Vidní, pak novým tím úspěchem osmělení Schönererovci vypálí svou petardu na jisto. Stane-li se to však, nuž, pak poletí prostě celý ten starý parlament do povětří. To je tak jasné, jako že dvakrát dvě jsou čtyři. Neboť toho sobě ve dvacátěm stolet věru 15 millionů Slovanů nedá líbiti, aby se s nimi v tom Rakousku, kde maji tako- vou většinu, nakládalo jako s Poláky v Po- znani nebo se Slováky v Uhrách. Jediné dotknutí naší hrudi ostřím této pan- germánské dýky stačí, abychom silou obří pobořili sloupy tohoto parlamentu v ssu- tiny. To vědí němečtí hegemoni dobře a proto přes všechno furiantské pohvizdování si o své praepotenci vstupují do nového par lamentu s nejistotou a neklidem podloudníků neb pytláků, vstupujících za noci v les. Ne- vědí, jak výprava jim dopadne, zda jediny neopatrný krok je neprozradí a nezkazí jim všecko.
Wolfiat Schönererovec Schöner Polák Slovák Rakousko Uhry Slovan
8 article
Jak zcela jinak vstupuje v jtento ponurý hvozd nejistoty poselstvo národa če- ského! Nebažíc po majetku ci- zím, nejdouc za dobrodružstvím ani za kořistí, nýbrž dychtíc jen dobýti svému národu jeho právního dědictví a vlastnictví, delegace národa českého vstupuje v tento parlament zmužile, z příma a s otevřeným hledím, opovídajíc boj na život a na smrt národomorné centralisaci a germanisaci. Postupuje s ostře nabitou ručnicí nej rozhodnější opposice proti panujícímu sy- stému vládnímu, pevně, odhodlaně a důstojně, neohlížejíc se ani na právo ani na levo. Těšili se a doufali officiosové vídeňští po výsledku voleb v páté a čtvrté kurii, že vrátí se opposice naše do Vídně oslabena, že agrárnici a národní sociálové, stavíce své třidní zájmy nad zájmy národa, rozruší, zmatou a paralysují naše bojovné šiky svým odštěpenstvím, slovem, že bůdou vítanou brzdou proti případně naší obstrukci. Nuže dnes, trváme, jsou vládní a ně- mečtí spekulanti poněkud rozčarování ze svého optimismu a nabývají snad již ponětí o elementární síle všeobecného, sebeobran- ného toho hnutí a zoufalého odporu šesti- millionového národa, když viděli, jak iti zástupci jeho hmotných a třídních zájmů společenských jsou jím uchváceni a puzeni. Vše marno! Hned první schůze parla- mentu cislajtánského dokázala, že to na této dráze německo-centralistického zkracování, urážení a týrání většiny národův slovanských dále nejde a nepůjde, nýbrž má li Rakousko vůbec obstáti, musí dojíti ke změně jeho ústavy stůj co stůj a to k takové kterou by se dostalo konečně poctivé svobody všem jeho ná- rodům, Slovanům jako Němcům, a bylo vyloučeno každé nad- práví jednoho národa nad druhým.
Vídeň Rakousko Slovan
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Schůze zahajovací- sněmovně poslanecke Z Vídně, 31. ledna. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Premiera nového parlamentu. Za normál ních poměrů byla by teprve v dubnu r. 1903 až by vypršel mandát poslanců, zvolených roku 1897, docela. Dvojí obstrukci, dvou- a půllelou německou a půlletou českou, přervána však ni života minulé říšské rady. Vzala před časen za své. Tak dostali jsme nynější. Premiera jako všechny předchozl. Plná zasedaci síň, plné lože, plné galeri A venku ještě tolik lidí, kteří nebyli vpuštěni Mnoho neztratili. Všecko jest obřadně, tiché nudné — samá formalita, předurčená jako vo- jenské pohřby, stanovené reglementem, úplný mechanism bez duše a života. Před čtyřmi skoro lety, 27. března, měla sněmovna premieru poslední. Byla to premier pálé kurie a premiera sociální demokracie. T po čtyřech letech ztratila ze čtrnácti osob pět Ale za těch necelých čtyř roků bylo ně kolik premier vlád: Thunovy, Clarovy a Kör brovy. A tu se ještě ministerstvu Gautschove nedopřálo radosti, objeviti se na křeslech vlád ních, a splnila se předpověď dra. Körbra, kter v prosinci r. 1897 řekl jednomu poslanci »Uvidíte, že nás ve sněmovné — neuvidítes Pět kabinetů za 46 měsíců — to je nadbytek jímž Cislajtanii nevyrovná se ani republikánská Francie, proslulá častýmgsřřidáním portefeuillů Včera pozdě večer za světla všech žárovek vykonán v zasedací síni zvláštní akt. Na pul tech uklizena jmena dosavadních poslancův nahrazena novými. Přes půl druha sta členů se nevrátilo. Jedni nechtěli, druzí — těch je vět šina — nemohli.
Thunův Clarův Kör Vídeň Francie
10 article
Hledíme dolů na veliký polokruh, kde je stěsnáno 425 míst a vidime mnohé, kteří tu nejsou. Počneme z prava. V poslední lavie úseku polského zmizel professor Vachň anin. vezdy uhlazený, vezdy usměvavý. Zpěváci o něm říkali, že je lepším politikem, a politikové, žeje lepším barytonem. Také jeho soudruh Ochry movič nepřišel. Byl intimem Smolky u každý večer byl mu společníkem při whistu. Na pol ských lavicích není dvojčat Rutowského Lewického. Byli poraženi, protože tlačil. Kolo na levo. Jejich povaleni nemělo by smyslu a rozumu, kdyby klub celý provozoval politiku. kterouž odsuzovál u nich. Nemiic pohřešujeme sympatických postav prof. Milewského Sokolowského a dra. Duleby. V pustém tlumu polských poslanců pozorujeme několik interessantních nových hlav. Bez odporu nej- zajímavější je dr. Grek, polský Chamberlain. trochu divadelně vystupující a koketně co chvil snímající monocle. Nejsličnějším Polákem je nyní snad nejhezčím mužem v celé sněmovně, hr Pininski, bratr místodržitelův. Na lorda Churchilla připomíná Breiter, demokrat P. Swiežy též zůstal doma. Misto něho vy slán Michejda, za statečného zastance Poláko slezských stejně statečný.
Vachň Ochry Smolek Rutowský Lewický profesor Milewský Sokolowský Grek Chamberlain Polák místodržitelův Churchill Breiter
11 article
Českou delegaci opustili její vůdce dr Engel, KarelAdámek, jenž byl poslancem od r. 1879, prof. Čelakovský po krátkém druhém pobytu ve Vídni, dr. Blažek, abys věnoval záležitostem domácím, dr. Naxera, jehož mandát i sedadlo přejal Ryba, a Karlik, kterému nesvědčil dusný vzduch vídeňský. Seichertovi těžká choroba dceřina bránila přijati zase mandát na Uherskobrodsku kterého by byl on proti klerikálům uhájil. N volebním bojišti zůstali Dolež a l, D o s tá- Dvořák, Krumbholz, Janda, Lebl oeh a Teklý. V sousedství Čechů jsou němečtí radiká- lové. Dříve byli roztroušeni, teď sesedlise všickni pod Schönererem ve smyslu místnín i morálním. Ale On se vůbec neobjevil dnes.
Engel KarelAdámek profesor Čelakovský doktor Blažek Naxera Ryba Karlik Dvořák Krumbholz Janda Lebl Teklý Čecho Vídeň Uherskobrodsko
12 article
Komando zaú měl K. H. Wolf. Druzina jeho má nyní jmeno všeněmecký svaz a schůze sv koná v restaurantu zvaném »Reichshalle«. Tůrk a Fochler padli, ale náhrada zan je hojná. Iro cvičil nováčky vojáčky hned na počňtku v křiku. První jejich debut dopad dosti slabě. Pod německými radikály umístěni oppo siční Poláci, kteří v minulých letech byli na krajní levici. Radikální Rusové hodlají sestoupiti sev společný klub. Professor Romančuk je opět ve sněmovně, Starý hareovník východohalický jako by byl omládl. Škoda zajímavé figury P. Greg or ee Byl to prototyp švarného kněze, u kterého kle rikalismus nepotlačil nacionalismu. Ze slovinských řad odešel také dr. Krek jehož tvář byla povždy zasmušilá. Mu si ustoupiti dru. Šustoršičovi. Místo Kusara, dobrého zástupce svého lidu, bílá Lublaň vy slala mladého Tavčara, protichůdce dra. Šu- steršice. Jsou nesmířitelnými soky. Druh s dru- hem ani nechce býti v jednem sdružení. Valně prořidlý je voj katolické strany li- dové. Ztráty P. Karlona, bar. Dipaula a dra. Ebenhocha jsou pro ni citelny a neod- činitelny. Získala bar. Morseye, který ve 3 letech, co trávil doma ve Štyrsku, všecek sešedivěl. Rumunský kvintet nezdobí již imposaptní postava P. Zurkana. Církevní velkostatky bukovinské representuje dr. Basil Vladimín Repta, světící biskup a universitní professor v Černoveích. Úelyhodný je jeho zevnějšek. Nevysokou, tmavofialovou mitru má na dlouhých šedivých vlasech. Pod bílým vousem viděti ši- rokou, světlozelenou stuhu, na níž má zavěšen velký stříbrný kříž. P. Zurkan nalezl důstoj ného remplaganta.
Wolf Tůrk Fochler Polák Rus Romančuk Krek Tavčar Šu P Karlon Morsey P Zurkan doktor Vladimín Repta Lublaň Štyrsko
13 article
Německo-pokroková strana želi dra. R us sa. legitimního otce německé obstrukce, professora Přersche a prof. Fourniera, kteří se jí účastnili co nejvýdatněji, ale přece nebyli uznáni pravověrnými Němci. Mezi novými členy této strany poutá pozornost poslanec za ob chodní komoru brněnskou dr. Licht. V jubi lejním divadle zdejším hrají právě drama »Dítě« jehož hlavní mužskou rolí je polský deklamator s ohromnou hřívou. Tomu je kollega páně Au spitzův podoben na vlas. Rychle, rychle v levo. Zasedací síň se na- plnila skoro na ráz. Raflje na hodinách sně- movních ukazuje již na 11. Docela vzadu ne- leskne se již běloskvoucí košile Gregori- gova pod vestou hodně vykrojenou, ani rudý obličej Augusta Bielohlawka. Za to zář dnes p. Engelbert Pernerstorfer. Z obli- čeje jeho lze vyčísti radost, že je zase po- slancem. Za předešlé periody, od r. 1897, byi mezi žurnalisty v loži. Vábilo jej něco do sně- movny. Nemohl bez ni býti. Tak je nyní a též P. Stojalow skému. Bledý, ještě vy hublejší nežli byl dříve v askelické své tváři přijel sem a prohlížel toužebným zrakem dolů. Ve dvou okresech kandidoval — v žádném ne- prošel. Hlouček sociálních demokratů se sevrkl Není tu Schrammla, pravzoru předměst- ského Vídeňana, malého Zelherl a, jehož eu- nušský hlas zarážel, neni Kiese wlettra jako vejce vejci podobného německému pro fessoru, není Verkaufa, nejrychlejšího mluv- čího, kterému sotva stačil nejhibitější stenograí V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . . za s odpolední . . . na tk Ve filinlkách na vonkově ranní čelo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 3h Inserat plati se ketové zapřel placeni a inurty přijimsá zdmii strace v Marianské uliri č.s. Tam nachávají nel též redlakee. Hskárna n egpedice „Nátodnich Lištů“. Rakopisy se nerzaen
Přersch profesor Fournier Němec doktor Licht Dítě Augusta Bielohlawek Engelbert Pernerstorfer Nátodnich Lišt
14 article
spustilli na celé kolo, není zde Resla, který si zahrával na internacionalistu, ale nosil se po štyrsku, není Arnošta Bernera, útočníka na Davida Abrahamowicze, a není tu zvláště Kozakiewícze, který si nemálo zakládal na své Kristově hlavé. Možná, že jsme při tomto plachém roz- hledu po sále, ve kterém je hlava na hlavěa hluk a šum jako v oule, zapomněli na některou oběť volební kampaně. Ale něco hned konsta- tujeme po prvním dojmu. Nová sněmovna po- slanecká je nejen radikálnější, nejen nacionál- nější, ale má také více živlů mladých. Ještě popatřme spěšně, kam dali poslance české, kteři nenáležeji klubu. P. Stoj a na dra. Hrubana posadili mezi dra. Grégra a p. Maštálku. Národní socialisté a poslanci agrární frakce jsou pohromadě v nejzazším po- zadí Čechů. Jedenáctá minula. Slyšeti elektrický zvonek po všech prostorách parlamentní budovy. Po- slanci povstávají. Ministři veházejí. Dr. Rezek na okamžik přistupuje k Čechům, kteří mu tisknou ruce. Česká excellence je nějak roz- čilena. Nenáleží k lidem, kteří dovedou zatajiti své rozechvění. Pan dr. Körber však tváří se resolutně. Povolává k úřadu zatímního pre- sidenta dra. Weigla. Po prvních jeho slovech zněji ze středu českých sociálů české interjekce. Napřed slyšeti několik »fuj« a hned jasněji. Další voláni však zaniká v »bravu«, kteréž ozývá se z levice. Nahoře, na místech žurnalistů, jen stěží lze rozeznati, že se dole pokřikuje proti ministerské lavici. Sněmovna je na chvilku zaražena. Potom odpovídá se z centra unisono: »Ticho! Ticho!« Posl. Wolf na minutu má solo. Uživá ho a hlásá: »česká obstrukce už začínás, ukazuje při tom pozdvi- ženou pravici k českým sociálům, kteří povstá- vají a postupují doprostřed zasedací síně.
Resl Berner Abrahamowicz Kozakiewícz Kristův Hruban Grégr Maštálek Čecho doktor Rezek Körber Weigl Posl Wolf Nová sněmovna úřad zatímní presidento
15 article
Stejné déje se, když dr. Weigel ujal se slova k appellu na sněmovnu, vyzývaje ji k děl- nosti po čtyřleté zahálce. Kým a čím byla způsobena neplodnost minulé říšské rady, ne- řekl. Byl by musil udatí pravé vinníky, a toho nechtél. Více pak říci neuměl. Sněmovna nemá štěsti se svými seniory na křesle předsednickém. Nemají vznětu ani vzletu. Neměli vzletu takého ni Negrelli, Smolka, Proskowetz ani Zurkan, nemá ho dr. Weigel. Žádné teplé slovo, které by zahřálo a které by jiskrou letélo ze sněmovny ven do lidu a budilo v něm ohlas. Nic leč hlučně rozestřená všednost. Každý president dle stáři je studený a stuhlý jako rampouch a myslí, že by spadla skleněná krytha nad poslanci, kdyby se uchýtil od zkamenělé tradice. Jak jinak ve francouzské sněmovné poslanecké nebo i ve francouzském senátě! Tam jsou starší předsedové nežli je p. dr. Weigel a přece najdou akcenty, které jdou od srdce k srdci. Tady však žádný vroucí tón, tady samá plochá, prázdná fráze. Před obvyklým osvědčením loyality vůči koruně sociální demokraté a němečti radikálové vyšli. Tito však se ku konci vrátili, a ze středu jejich ozval se hlas: »Hoch Kaiser Wil- helm!« Nyní sobě vyménili role s českými sociály členové všeněmeckého svazu. Dr. Weigel nedada se zastrašiti hroz- bami »Ostdeutsche Rundseliau«, pronesl přece posmrtnou vzpominku královně Viktorii. Po- slanci Wolf, Lemisch a soudruzi reagovali na ni. »Heil Burům«, »Pryč s Anglií«, » Heil Krůgerz, »Pryč s těmi lupiči a žháři !«, »Zdan a sláva Burům«, — takový byl pozdrav nej- němečtějších Němců rakouských mrtvé královně anglické. Čeští sociálové volali tu: » Výborně Výborně!« I my voláme: »Ať žije spravedlivá věc burskále Víme, proč cislajtánští Velkoněmci horujn
doktor Weigel Smolek Proskowetz Zurkan Kaiser Wolf Lemisch Bur Němec Negrelli Anglie všeněmecký svaz Ostdeutsche Rundseliau Heil Krůgerz královna Viktoria
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Potkáni se zevorem. Kyjevská vzpomínka P. Papáčka. Tři dni a tři noci mořil jsem se na dněprov ském parníku pyšného sice jména — slu »Cářice« — ale hrozně málo pohodlném a ješte méně čistém, než z Jekatěrinoslavi dojel jsem do mateře ruských měst, staroslavného Kyjeva. Po druhé v životě spatřil jsem zlaté báně Pečerské lavry, Michajlovského Zlatovrchého kláštera a starožitného velechrámu svaté Žafie a procházel se nádhernými ulicemi a sady, z nichž otvírají se přerozkošné vyhlidky na jednollivé části města, na předměsti Podol, na široký Dněpr a nekonečnou rovinu za ním. D zahájení sjezdu archaeologického, jehož jscm se hodlal účastniti, seházely ještě dva dny. Dosli bylo tedy času na opětnou prohlídku toho, co již při první návštěvě Kyjeva r. 1896 jsem viděl, i na prohlížení novinek. Mnohou chvil ztrávil jsem zejmena v novém velechrámu sv- Vladimira, skvosty ruského umění novověkého v pravdě naplněném. Čarokrásný nástěnný obraa Marie Panny s děťátkem, provedený štétcem slavného V. M. Vasněcova, jest tu z největšlch vzácnosti. Vyhlidka pak s kopule chrámové na celé město, pod nohama diváka se rozkládající nemá hned tak sobě rovné. 1. srpna (13. našeho kalendáře) sjezd slav nostně zahájen. Bylo nás tam z Čech hezká řada; někteří jako delegáti vědeckých korporací. jiní jako soukromníci, mezi témi zesnulý práve Julius Zeyer. Byl hostem kyjevského továrníka. p. Otakara Červeného. V pohostinném dom tohoto muže ještě týž večer spatřil jsem ze- snulého mistra. Bylo nás jen několik při večeři ale poseděli jsme do pozdní noci. Bylo o čen povídati. I málomluvný mistr se rozhovoři zvolňoučka, po celý večer upíjeje z jediného kalíšku vína. Tak jej vidím, jak se usmíval, když vyprávěl jsem mu o jedné nadšené jeho pražské ctitelce, velmi duchaplné a roztomilé dámě
P Papáček Michajlovský Zlatovrchý svatá Žafie svatýVladimir Marie Vasněcov Julius Zeyer Červený Kyjev Podol Dněpr Čechy
17 article
podivil jsem se slyše, že setkal se s ní v Rusku. kde ueskala tou dobou s manželem svým ná vštěvou u příbuzných. Pak ještě několikráte u Červených a jind viděl jsem našeho poelu. Při jedně návštěvě zmínil jsem se, že bych rád koupil nějaké staro- žitnosti. Zever nabídi se, že mi pomůže kupo- vati. Za té přiležitosti ukázal mi své poklady. získané na cestě Ruskem, již s panem Červe- ným nedávno před tím byli podnikli. V koute salonu pod obrazy, připomínajícími, že majitel domu přes dlouhý pobyt v cizině, třeba že mezi národem bratrským, žije a cítí s lidem, z něhož vzešel, stála kovaná ruská truhla, v ní ikony roucha rozmanitě, drobnůstky atd. Jedno po dru- hém ukazoval mi básník a bylo viděti, jakou radost má z každičkého kousku. Těžko asi, pře- téžko loučil se v smrti hodině od svých milých sbířek. — Jako Moskva má trh u věže Suchareva. kde druhdy za několik kopějek můžeš koupiti věc, již znalec na desítky i sta rublů by si cenil, tak Kyjev podobný »tolčok« (od toho, žes tam lidé »tolkaji«, strkají) má na předměst Podole. Tam v sousedství známé studnice Sam sonovy, krátce jen »Lev« zvané (podle lva,je muž Samson tlamu rozevírá) na širokém pro- stranství uvidíte denně tisíce prodavačů a kupu jicích, tam ve dny sváteční vedle čelných pout níků možno spatřiti slepé banduristy a slyšet zpěvy národních písní. Zde rozprodá se ročně na tisíce křižků a ikonek, řezaných z cypřišo- vého dřeva, jichž výroba jest kyjevskou spe cialitou.
Sucharev Sam Samson Rusko Moskva Kyjev Podol
18 article
Na tento »tolčok« vydali jsme se jednoh dne odpoledne, brzy již před mým odjezdem z Kyjeva. Z domu pana Červeného není tam tuze daleko. Jen s vršku sejdeš. Na cestě za- hrčel kolem nás ohromný dostavník z Žitomíru, v němž devět koní bylo zapřaženo, »Veliká je Rus,« prohodil Zeyer, »a všechno tu má ohromné rozměry.« A nakupovali jsme. Nejdříve křížky skládaci (skladně), pak náprsní kříže a j., pak plachty, pasy tkané, košile vyšívané atd. a mistr radil, upozorňoval a sám kupoval. Pomalu měli jsme každý slušný ranec a jako vítězové s ko- řistí vraceli jsme se k Červeným. Přišed před odjezdem rozloučit se s milým přáteli, nezastihl jsem Zevera doma a od t doby jsem ho neviděl. Nedávno potkal jsem sestru ctěné hostitelky kyjevské, paní Červené. »Slyšel jste, že Zeyer fuze stůně?« ptala s mne za rozmluvy. »Slyšel,« odpověděl jsem za bohužel prý nebezpečně.« A chvili vzpomí nali jsme na mistra, jenž juž tehdy v Kyjevě činil dojem člověka chorobného. Nu »a přišel den, kdy klesl na lůžko. by z něho nikdy více nepovstal . ..« a usnul, »jak pták usíná zpěvem znavený. když za horami slunce zapadne. « ) Pěvee odešel, však písně zůstaly a v nicl žíti bude dál celý svůj, jak celý svůj byl v žii svém.
Červený Zeyer Zever Kyjev Rus Červená
19 article
Do činy. Píše F. Hánek. V Sin-min tinu, 24. října 1900. Po přijezdu naší čtvrté střelecké brigád- do Port Arthuru rozdělili nás na dvě tlupy — první (13. a 14. pluk) táhla na Mukden, jená po krátkém boji a malých ztrátách s naší strany byl dobyt, druhá tlupa (15, a 16. pluk) odjele na křižácích »Moskva«, »Černilov« a »Orel« se třemi obrněnci a s několika minonoskami dobý- vat pevnost Šanchaj-guan. Než přistoupím ko dal- šímu líčení našeho pochodu, dovolím si sám posvítit na anglický operační švindl, který dne 1. října léta Páně 1900 byl spáchán. Hlavním velitelem kvantunské oblasti a velitelem námoř ních sil Tichého oceanu, viceadmirálem Alexeje vem bylo ustanoveno, aby spojená armáda dne 1. října o páté z rána společně bombardovala Šanchaj-guan, pak měla býti provedena ataka dvěma boky proti silně opevněným tvrzím. Hra- biví Angličané, aby jim neušla kořisť podniku, zvláště nejnovější ohromná Kruppova děla obsazení železné dráhy, provedli netuze čestný *) Z »Legendy o Donatellovie kousek. Den před odjezdem ruské eskadry z Port-Arthuru telegrafovali vice-admirálovi Ale- xejevu, aby odložil útok na Šanchaj-guan o den. Za příčinu udávali nedokonalou hotovost an- glického voje i neprovedené dosud soustředěn sil. Alexejev uvěřil telegramu a odložil odjez lodí o 24 hodin. Angličané využili odkladu, vzká- zali veliteli čínské pevnosti ullimatum (jest po- dezření, že copáče podplatili), že má čínské vojsko za hodinu vyklidit všechny forty a město, jinak že v opačném případě začno ihned bom- bardace Šanchaj-guanu. Statečný velitel neváhal dlouho mezi oběma možnostmi a vskutku vlála již hodinu později s tvrzí pevnosti anglická vlajka. Nejlepší děla hradeb byla již osazen anglickými strážemi, aby je nikdo — neunesl.
Hánek Arthur Alexej vzít Angličan Kruppův Alexejev Sina Moskva Černilov Port Šanchaj
20 article
Rychlým pochodem vtáhli Angličané do města (čtýři kilometry od pevnosti), obsadili železnici, na klerou měli zvláště spadeno. V patách za Angličany vtrhli do pevnosti Němci, Žaponci. Italové a Rakušané, Rusové z Port-Arturu při- jeli o den později. Na velké zklamání al n zlost Angličanů nezdařil se jim podvod. Všecky jejich plány překazil generál Cerpický. Se svou východo-sibiřskou brigádou byl na pochoduz Pekina do Šanchajiguahu a došel do města právě v čas; obsadil stanici a celou trať man- džurské železnice, vedoucí na Mukden. Angli- čané, dostavivše se za nedlouho na stanici poznavše, že jim před nosem byla obsazena již ruským vojskem, zahryzli se zlosti do rtů celí zoufaií obsadili rychle aspoň jedno skla- diště, které bylo našimi opomenuto. Když gene- rál Cerpieký dorazil do pevnosti, byla ovšem všechna děla již osazena příslušníky druhých držav. Všechna česť anglické »poctivosti«. 2. října o jedenácté v noci přijela naše eskadrona do Šanchaj-guanu. Ihned jsmese o všem dozvěděli. Vyloďování vojska trvalo až do rána. Na břehu a na tvrzích vlály prapory nejvíce anglické, žaponské, méně německé, ru- ské, rakouské a italské. Podél břehu na kilo- metr daleko položeno v řadách několik set pod- mořských buchavic. Dráty k nim vedoucí byly již přesekány; mnoho buchavic podařilo se vy- loviti z moře. Co bylo budhistických svatyní knihoven v okolí pevnosti, vše bylo vydranco- váno a zpustošeno. V drancování nejvíce se vy- znamenali, bohužel, Rakušané a Žaponci. Po šest dní našeho táboření v Šanchaj guanu po- tkával jsem se nejvíce s námořniky, majícími na čepici pásku s nadpisém: S. M. Kaiserin Maria Theresia. Viděl jsem je vláčeti na lodi celé transporty různého nářadí, zvony i dobytek ald.
Angličan Němec Žaponec Italos Rakušan Rus Cerpický S M Kaiserin Theresius Angl Šanchaj
21 article
Šestého řijná došel našeho pluku rozkaz, vydati se v pochod do Sin-mintinu a cestou zmocniti se opevněného města Nin-jun.čou. Sedmého října vyjeli jsme po práze ze Šanehaj gnanu. Na tůto krkolomnou jízdu — trvala tři dny — tak bra nikdo z nás nezapomene! Po celé tři dny pršelo bez ustání a naše mužstvo tráviti je musilov otevřených nákladních vagonech. Ve vesnicích, které jsme projížděli, nebylo k jídlu ničehož k dostání — hladu jsme vytrpěli všichni dost. Pylliček s černými jako kámen tvrdými suchary byl brzo vyprázdnén. Sbírali jsme pak drobty ze špinavé podlahy a pochutnávali si na nich vděčné. Že náš vlak nebyl na cestě vyhozen do povětří, sluší jenom děkovati mužstvu, střehou- címu železnou dráhu. Devátého října vzdal se Nin-jun-čan bez boje. Posádkou zůstala v něm první setnína našeho pluku. Vlak razil 12 verst za hodinu. Parostroj velmi často se zastavoval a vracel. Za městém Čin-čou byla železnice úplně r zrušena. Opustili jsme vlak a postupo- vali dále pochodem. 10. října přeprava přes řeku Dellin-che. Mužstvo po krk se brodilo vodou na druhý břeh. 12. řijna napadli boxeři naši přední stráž. Ta je po nedlouhé potyčee zahnala. Vesnice a města jsou lidu prázdné, domy, pobořené boxery a utíkajícím čínským vojskem, vyhořelé, poskytují truchlivý pohled S chat místy vlají bilé vlajky s nadpisem »Mirumilovné obyvatelstvo.« Po 12denním po- chodu ocitli jsme se dne 18. října v Sin-min- tinu, kde se naše železná čtvrlá střelecká bri- gáda znovu sjednotila. Vojna na dalekém vý- chodé chýli se ke konei. S touhou očekáváme den odjezdu našeho do Oděsy.
Nina Dellin Sina Nina