ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c2460860-70ea-11dc-9a0e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 59, place 108, work 8, org 9
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
21. prosince 1903.
4 masthead
Číslo 348
5 article
Ačkoliv proti kollegyním svým v Prusku po- měrně mladá, přece uchvátila kruhy interes eovaně, a po nich eelou veřejnost; vyvolala s svoji literaturu, dosud ovšem skromnou, vybur covala denní tisk a ještě více listy odborné Je to zcela pochopitelno při millionovém, veliko- lepém podniku. Poslední dobou pak, kdy již započato s prvními pracemi, interess přirozeně vzrostl. Rozhodné slovo v otázce průplavů patří arci dvěma stavům: národohospodářům technikům. A tu dlužno konstatovati, že repre sentanti jejich důkladné zahloubali se do těž kých oříšků průplavních a namnoze dospěl k úvahám přímo směrodatným. Včera, dva odborníci na slovo vzatl, promluvili na veřejné schůzi v Pardubicích v divadelním sále ana Veselce« o vodních cestách a zejmena o prů plavu pardubieko přěrovském, jenž jest jedním z nejzajímavějších a nejdůležitějších. Interessantní schůzi, navštivenou neobyčejně četně, zejmena starosty obeí a okresů, jimiž projektovaný průplav má běželi, zahájil po 2. hodině odpol. předseda Politiekého klu bu svobodomyslného v Pardub cích p. Vančura, jenž uvítal srdečně přítomné prof. Hrázského a prof. Smrčka a uděli šlovo jednateli klubu dru. Horákovi. Týž v úvode řeči své načrtl historii kanalisační a regulační poukázal na zásluhy posl. Kaftana a prol
Vančura Hrázský profesor Smrčka Kaftan Prusko Pardubice
6 article
Hrázskí ho o otázku tuto, speciálně pokud se průplevů českých týče, vzpomenul pamětního spisu prof Hrázským v záležitosti průplavní vy- daného a správně poukázal na to, že myšlenk průplavu pardubicko přerovského, ačkoliv emi nentní důležitosti, přece netěší se v rozhodných kruzích valné přízni. Klub uvažuje o tčchto vě cech, zejmena pak o hospodářské důležitost průplava pardubicko přerovského, uznal za dobré ba nutně, utvořiti ze středu svého komitét, jenž by projekt tento po všech jeho stránkách mě neustále na zřeteli. (Pochvala.) Potom přečetl pan jednatel došlé telegramy s přípisy měst a okresů, jež vyslovují souhlas s celou akci, zejmena z Prostějova, obehodní živnostenské komory v Olomouci, z Mor. Třebové a od posl. dra. Šíleného. (Potlesk.) Starosta města Pardubic posl. dr. Formáne uvital pak ještě jednou jménem obce přítomné v jichž počtu vidí hluboký interess o otázku průplavu pardubicko-přerovského. Tajemnik ob chodní a živnostenské komory pražské dr. Cruber ubezpečil pak přítomné, že komora otázku prů- plavní chová neustále v evidenci, vítá tuto akci uvědomělého občanstva a přeje jednán zdaru. (Výborně.) Slova pak ujal se professor české techníky v Brně inž. Smrček, jenž pojednalo průplavu pardubicko-přerovském a promluvil asi takto: Z 1590 kilometrů vodních cest, jež dle říšského zákona ze dne 11. června 1901 v dobe od r. 1903 do r. 1923 nákladem 856,800. 000 korun vystavěny a plavbě k užívání odevzdány býti mají, připadá obnos 129,200.000 korun nu 1883 km. dlouhý průplav pardubieko přerovský, či jinými slovy na vodní cestu spojující dunajsko-oderský průplav se středním Labem. R. 1904 mělo se současně započiti se stavbou všech v zákoně uvedených vodních cest jak v Čechách, tak na Moravě, ve Slezsku, Hl liči a Rakousku.
Hrázský doktor Formáne Cruber Ing Prostějov Olomouc Morava Třebová Pardubice Brno Čechy Slezsko Rakousko km
7 article
Vláda byla současně, jak známo, zmocněna aby na stavbu uvedených vodních cest, jakož úpravu řek takových, které s průplavy neb ře- kami, jež upraviti se mají, jednotnou síť tok vodních tvoři, učinila v první stavební periodě t. j. od r. 1904 až do konce r. 1912 půjčku 250 millionů koruns k tomu přispějí zúčastněné země jednou osminou. V červnu r. 1902 publikovalo ministerstvo obchodu známý stavební program pro první periodu, přes hlasy členů vodní rady z království českého, kterýž vzbudil v Čechach velkou bouři nespokojenosti, jelikož na stavby zde projektované mělo připadnouti pouze 18.85 z povoleného obnosu, kdežto celý zbytek měl býti věnován na stavbu průplavu dunajsko oderského a jeho prodloužení ke Krakovu. Požadavkům českým vyhovělo ministerstvo později tak dalece, že přidalo na uplavnění Labe 16 4 mill korun, ubravši ho vodní cestě z Vídně do Krakova. V programu vládním není však ničím pamatováno na průplav pardubicko pře- rovský, který tak proti původnímu sznění zákona posunut do druhé periody stavební k nemalé škodé celého českého Polabi, jakož i markrabství mo ravského. Ani o přípravných pracích pro průplav tento nikde neděje se zmínky a jest obava, že ani r. 1903 nepočne se s jeho stavbou. Pří činy, proč stavba řečeného průplavu nebyla po jata do prvního období stavebního, ač jest spo jení toto eminenlní důležitost. pro země, jimiž prochází, i pro celé soustátí rakousko-uherské hledati dlužno mimo nedosti energické propago vání zúčastněných faktorů, ve zběžném propra cování projektů.
Krakov Vídeň
8 article
Jak měl vypadati průplav dle vládního projektu? Dle ořficiálního sdělení dv. r. Oelwe in měl průplav odbočovati od Přerova, jíti v délee 88 km. podél Moravy až k Mohelnici a stoupati na této trati o 70 m. Dále měla býti kanaliso- vána divoká horská říěka moravská Sáza v v délce 30 km. a výstupu 76 m., pak překro- čeno mělo býti rozhraní vod dalším stoupáním o 80 m. a sestupem o 127 m. celkem v délee 34 km., takže vyšla kratičká vrcholová trat, pro kterou se nižádným způsobem voda opatřiti nedala, načež myšlen sestup o 74 m. řekou Loučnou, která v délce 42 km. měla býti kanalisována k střednímu Labi. Projekt tento spojen byl se řadou technických obtíží, neboť jen z Pardubie do Přerova by musilo býti 157 komorových plavidel; kromě toho bylo třeba hlubokého zá- řozu ve svažitém terrainu u Třebovie. Ko nečně přímo nemožným se ukázalo kanalisování divoké Sázavy od Krasíkova do Zábřeha. Údolím tímto s tíží ražena byla železniee z České Třebové do Olomouce. Při stavbě pr plavu musila hy se však na četných místech trať přeložiti, průplav pak sám vésti několika tunely a řece nové koryto zříditi; kromě toho bylo by nutno vykonstruovati i pohyblivé jezy, jež by se během necelé půl hodiny úplně a bezpečně sklopiti daly. Ale obtíže s převedením železnice nedaly by se nijakým způsobem od- straniti a stavha ta by pohltila nesčetné mil- liony bez docílení vodní cesty u po- třebitelné po celou plavební sai- sonu.
Loučná Přerov Morava Mohelnice Krasíkov Zábřeh Český Třebová Olomouc km
9 article
Projekt prof. Smrčka. Na základě podrobné znalosti krajiny poměrů geologických, dříve než publikován vládn projekt, učinil pan přednášející plán vodní cesty v němž důmyslným snížením v rch o lo v trati docilil celé řady výhoď a to zejmena Zkrácení doby zámrazu, me ná výdaje slavební a udržovací, pro dloužení doby plavebni, poměrn laciné zásobováni vodou a mož- nost užitl vešměs komorových pla videl, jichž při jeho projektu je místo 157 pouze 32. Sestup k Labi řeší projektant inž. Smrček kratším spojením, s použitím údol Tiché Orlice až k Chocni a pak dále údolím Loučné Řeky tyto podobně jako Labe samo zlepšeny budou řadou přehrad údol ních v jich horním toku. Naprosto originální volil pan projektant s stup k Moravě a dále na východ. Projektova kanál nepovšimnutý — dosud údolim potok Třebůvky a to mezi městy Mor. Trebovou a Lošticémi. U Loštic sestup končí a počlná pak trať vodorovná.
profesor Smrčka Ing Projektův Labe Choceň Morava Třebůvka Loštice Tichá Orlice údolí Loučná
10 article
Volba lodních zdviha del. Porovnání výšek na projektu pana před- nášejícího vedlo jej k závěru, že možno užiti všech tři užívaných lodních zdvihadel a to pla- videl komorových, nebo vertikál- nlich zdvlihadel mechanických nebo lodních železnic či — jak se také jinak nazývají — šikmých plolch. Z různýeh technických i ekonomických důvodů, zejmen pak z té okolnosti, že byl by na průplavu pro- jektovaném dostatek vody, rozhodl se paní pro jektant užiti systému komorových prla v idell. Pan přednášející podal pak zevrubný popis průplavní tracy. Za východiště zvolil Pardubice, kde navrhuje velský ochranný a obchodní přístav, k němuž snadno dá sen při- pojiti kolej společnosti státních dráh a severo- západni, jakož i pobodlný přístup z města. O Labe samého odbočuje průplav 415 km daleko nad městem do údoli Loulčné, kde plavidlo komorové čís. 1. zprostředkovalo by přechod z proměnlivého stavu vody v řece ku první nádrži, jíž dána kota 220 m. Průplav pokračuje pak okolo Da šie, mezi Moravany a Plátěnicemi k Uhersku, načež poblíž Opočna podejde pod tratí spol. státní dráhy a u Zámrsku pokračuje L o uč nou k Chocni, vystoupiv zde v plavidle čís. 8 na kotu 290 m. V Chotcnli nedaleko nádraží projektován opět přístav. Kdo by tedy pochyboval, že na průplavu pardubicko přerovském nevznikne hned po jeho uskutečnění nejčilejší ruch?
Moravan Pardubice Uhersko Opočno Zámrsk Choceň státní dráh km
11 article
Pan přednášející skončil zajímavý výklad svůj těmito slovy: Doufám, že průplav Pardu- bice, Přerov, Krakov aspoň v první své částiz Pardubic do Přerova stane se skutkem, že bude novou páskou, obě naše seslerské země spojující, aby utůženy neb i znova navázány byly styky národohospodářské, jimiž bohatstvív našich krajích se zvýší a že i po stránce ná rodní tento průplav českomoravský sesili český živel, jehož nejbohatším krajem projektován jest! (Výborně, dlouhotivající potlesk.) V Č. Třehové navrženo překladiště spojené se železniet a městem. Průplav obraeí se pak do povodí Moravy a zahýbá se kol Dam- níkova, Lukavy, Kozí nohy a Rych- nova ke Kuněině, načež sestupuje údolim Třebůvky k Moravské Třebové, Trnávce, Lhotě Vránové až u pěkného městečka Loštic dosáhne koty 260 a tím dlouhé vodorovné nádrže, která překročením řeky Moravy u Doubravic v plochém a na sever vypuklém oblouku pobliž Medlu a Újezd pokračuje těsně poděl Šternberka k Olo- mouci, Velké Bystřici a Soliškám. V těchto místech odbočuje průplav na jih a pět plavidly dosáhne P řerlov a si velkým přístavem a překladištěm. Význam průplavu pro průmysl. Dle statistických dat jest v Polabí na 800 závo dů průmyslových a živnostenských, mezi nimi 190 velkozávodů, zvláště cukrovarů, pivovarů, lihovarů, chemických továren, raffineri petrolejových, velkých závodů mlýnských, sklá- ren, cementáren, sléváren a mimo to leží na horním toku Labe 117 továren textilních, jež s prvými dopravují ročně asi 6.5 millionů tun surovin a výrobků.
Dam Vrána Přerov Krakov Pardubice Morava Lukava moravský Třebová Trnávka Lhota Loštice Morava u Doubravice Šternberk Ola Velká Bystřice Polabí Medlo a Újezd závo
12 article
Tabtéž na Moravě jest v kraji, kterým vodní cesta Vídeň — Přerov—Olomoue— Loštice pro- jektována, silně vyvinutá industrie. O průmyslu vídeňském netřeba se zvlášť zmiňovati. Kromě toho v krátké době spojeny budou cestou vodní i doly kamenouhelné v Moravské Ostravěa Karvíně, železárny vítkovické a připojena bude Halič bohatá na suroviny, jako sůl, petrolej a pod. Za Chocní sromě toho projektuje autor dvě odbočky a to jednu k Chrudimi, druhou k Vysokému Mýtu. Od Chocně postu- puje pak průplav terrainem poněkud obtížnějším a to tunelem 410 m. dlouhým do údolí Tiché Orlice, po jejímž levém břehu veden jest už k Ústí nad Orlic. Místy jest třeba věst řeku novým korytem, jinde opět, na př. u Bran- dýsa a Ústí, potřeba tunelem 395 m. a 490 m. dlouhým protknouti ostré výběžky pohoří. Od Ústí n. Orl. obrací se průplav na jiho- východ poděl levého břehu Třebovky, až do- stane se k České Třebové, kdež plavidlem č. 16 dostoupi výšky vrcholové trati kotuu 370 m. nad Adrií. Po poutavé přednášce prof. Smrčka ujal se slova proslulý odborník v otázce vod ních staveb p. prof. J. V. Hráský Rád přijal jsem pozvání ctěného předsed- nictva ke schůzi dnešní, jak pro sympatje, jež k městu Pardubicům chovám, jinak z důvodu toho, že dnešního dne asi učiněn bude opětně krok ve prospěch celého Polabí. O důležitosti průplavu pardubicko přerov ského projednal jsem již před dvěma lély
Adrie profesor Smrčka Hráská Morava Vídeň Přerov Olomoue Loštice moravský Ostravě Karvína Halič Choceň Chrudim Ústí nad Orlice Bran Ústí jihovýchod Třebovka Český Třebová Pardubice Polabí údolí Tichá Orlice
13 article
městě tomto, později ve Vysokém Mýtě a ne- mám po obsažném výkladu koll. Smrěka čeho ve věci přičiniti i doporučuji jen, nechť agitačn komitét se vynasnaží: 1. Přivoditi zahájení výzkumných a prů- pravných praci, jichž třeba pro projekt a zho tovení projektu sama. 2. Dbáti při tom nejen zájmů plavebních nýbrž i zájmů průmyslu a zemědělství. 3. Naléhati na vládu, aby zřídila v Pardu bicích co nejdřive exposituru c. k. ředitelstv pro stavbu cest vodních, pro práce předem vy tčené. K.uhájení zájmů zemědělských bude třeb po vybudování dráh vodních, jež nás se soutě žícími zeměmi spojují, dbáti výhodných tarit ních podmínek — krom toho však již pří stavb samé využitkovati veškerých výhod, jež nadrž ním vody úpravou toků pro zemědělství v územ zájmovém vzejíti mohou. U obdobných staveb v cizině nebylo dosu na velkou škodu tamějších území zájmových souvislosti cest vodních a meli orací pozemkových dosti dbáno, což ovšem nemá býti důvodem, by se i u nás tak státi mělo. Že lze při projektování zájmy zemědělstv i plavby již předem soustavně uvažovati, toho důkazem jsou práce průpravné, jež expositurou pro uplavnění Labe v trati od Mělníka vzhůru zahájeny byly, jež značí přímo epochálný pře vrat v dosavadním pojímání těchto úkolů a jež v nás Polabanech vzbuzují oprávněnou naději, že bude li se tímto způsobem pokračovati. uplavnění a úprava Labe v náležitý soulad uve- deny budou.
Vysoký Mýto Mělník
14 article
Bohužel, že nemohu se tak vyjádřiti organisaci, jež v příčině regulace přítoků, tedy i labských, ve skutek uvedena byla, ačkoliv zde zájmy zemědělské ještě těsněji s pracemi upra vovacími souvisí, předce jen má se akce me liorační díti odděleně a podružně. Jelikož tvoři přítoky s Labem jedinou st vodní, změny v přítocích způsobí změny v Lab i zájmovém územi, měly by veškeré stavby vodní a meliorační řízeny býti toutéž zemskou komisí vodní, jež by v sobě soustředila nejen iniciativu, nýbrž i nadána byla veškerou po- třebnou kompetenel. Úpravou přítoků se zrychli i zvětší přívaly vodní do Labe, zhorší se v něm průběh velké vody, tomu budiž tedy předem zabráněno V zákoně o regulaci řek ze dne 13 února 1903 sice stanovena stavba některých údolních přehrad k účelům retence, to však po soudu mem k zamezení škodlivého účinku ze zrych lení vod při Labi saměm stačiti nemůže.
Labe
15 article
Za katastrofálních přívalů v červenci srpnu r. 1897, jež stihly krutě Krkonoše a Ji- zerské hory, kdy dosud největší známé množství srážek v povodích těch spadlo, nebyla na Lab od Pardubie dolů žádná neobyčejná povodeň — z čehož, aniž bych čísly unavovati chtěl, zjevně dovozuji, že i zadržení jakéhos množství srážek těch v nádržích údolních není jedinou aneb dostatečnou pomocí ke zmírnění rozvratu, jenž v poměrech zátop v Polabí nastati může; zde třeba se postarati též o vodojmy, o zdržev šírém kraji, jehož povodí jest větší než povodí spe horské. Zakládání těchto vodojemů nemá však naše komise zemská přímo ve svém programu a přece nebyly by to vodojemy ani nákladně, aní nezúročitelné, nýbrž jsou to lukrativně podniky jest to soustavné a současné odvodnění pozemk v obvodu toků, jež upraveny býti mají. Těžká, zamočená půda nepřijímá dosti vody do sebe, ta stéká a rozmnožuje velké stavy v řekách, kdežto půda drenovaná jest malým přičiněním vytvořený vodojem, jenž za přívalů vodu zachycuje a znenáhla propoušíí. Účinek půd drenovaných na průběh vel kých vod vyšetřovala soustavně povodňová ko- mise v Pruském Slezsku a přišla k výsledkům velice příznivým, přímo překvapujícím. Jsem přesvědčen, že bylo lze v krajinách našich výhodného snížení velkých vod a zvýšení stavů nízkých v řekách dosíci, kdyby odvodnění pozemků s úpravou ruku v ruce šlo ! Toho nechť si všimnou místa rozhodujíel, jakož i nechť při podniku tak důležitém zahájí sou stavný výzkum o charakteristice jednotlivých toků dle vzorných prací mistrů francouzských (Furgua, Girardona). Vraeím se opětně ku průplavu pardubicko přerovskému a sice k choulostivé stránce cel vodní dráhy labské, totiž že míjí naše hlavní město, královskou Prahu.
Girardon Krkonoše Polabí Slezsko královský Praha
16 article
Tak, jak si všichni přejemé rozkvětu naš metropole, jak víme, že s rozvojem jejím roste i váha celého národa českého, tak i obhájcové zájmů Prahy nechť na vědomí mají, že silné tělo nejen hlavu, nýbrž i silné údy mili má. Zdrželi uplavněn! Labe jako vodní dráhy světového významu, nepomůže nijak rozvoj Prahy a poškodí citelně zájmy Polabí, této nej silnější a nejslibnější části celé země. Nikoliv ve zdržení stavby průplavu pardu- bicko-přerovského, nýbrž v urychlení prací uplavňovacích na Vltavě, od Prahy až k Budějo- vicům, leží životní zájem Prahy, k uskutečněn toho necht celým významem svým se přičiní — bude-li Vltava do Budějovic kanalisována, pak průplav z Budějovic k Dunaji bude hospodář skou nutností a záhy k němu dojde; nestane-l se tak, převezme důležitý, této dráze vodní při- kázaný úkol, projektované spojení Dunaje s Rý- nem. Vyskytly se ideje, zjednati zájem Prahy k vodní dráze labské nějakým výhodným spo- jením Vltavy s Labem směrem východním, ne jsou to idee nové, nýbrž opakují se v různých variantech již po několik decenií, i vidí se mi žádoueno, uvésti je na pravou míru. Nejvýhodnější a nejpřímější směr měla b asi trat Praha-Kolín, počínající při ústí Rokytky do Vltavý v Libni, pak údolím tohoto potoka výstupem k rozvodí u Běchovie, dále asi ve směru železnice rak.ruher. společnosti státni dráhy až k Labi u Kolina. Stavba průplavu tohoto jest sice možnou, průplav má i svůj význam místní pro přímou dopravu z Prahy na východ a opačně, avšak prů- vozní tratí velkého řádu státi se nemůže, jelikož přímý průvoz, jenž tratí labskou přes Kolín-Měl- ník se ke světovým tržištím mohutným tokem labským nerušeně bráti bude, z technicko-do- pravních příčin na trať průplavní nepřejde. Jestie dělka trati Kolin-Mělník as o 30 km. kratší ne
Praha Polabí Vltava Budějo Budějovice Dunaj Kolín Rokytka Libeň Labe Mělník Běchovia km
17 article
Kolín-Praha-Mělník a překonává se na ní spád pouze 35 m., kdežto přes Prahu bylo by pře- konati 161 m. výšky — tedy byla by plavba pře Prahu o celý plavební den delší, než přímo na Mělník. Jako vodní dráha místního významu, mohl by průplav Kolín-Praha přijíti v úvahu až teprve po výstavbě uzákoněných hlavních směrů, toku labského a vltavského — uvážíme-li však, že opatření vody pro vrcholovou trať jinak než pře čerpáváním z Labe neb Vltavy možno není i s projektováním vyčkati by bylo, zdali mezi národní soutěž na lodní železnice neb zdvihadla na větší výšky příznivého výsledku míti bude. jinak by finanění effekt této trati byl již předem dosti nevýhodný. Průmyslový kraj mezi Kolínem a Prahou jest příliš blízko Labe, k němuž co do dopravy vodni přirozeně gravitovati bude, je i příliš blízko Prahy jako překladiště pro jiné směry, než aby přímého spojení vodního s Prahou nutně p třeboval. Není tudíž na čase, již nyní tomuto prů- plavnímu spojení Labe s Prahou účinnější pozor nosti věnovati, nýbrž veškerou energii užit k tomu, by především uzákoněné dráhy vodn skutkem se staly; průplav Praha-Kolín považo vati možno za zálohu, kterouž by eventuálné nepříznivé účinky vodní dráhy labské na průvoz Prahou kdysi do určité míry korrigovány byt mohly. (Výborně! Hlučná pochvala.) Závěrkem zdařilé a významné schůze bylo zvolení užšího komitétu, o němž zmínil sev úvodní řeči své dr. Horák. Z Pardubie zvoleno pět členů tohoto komitétu a to posl. dr. F or mánek, prof. Rosa, dr. Honák, Karel Werner a inž. Josef Prokop, z ostatníeh pak zúčastněných okresů navržení přítomní st- rostové.
profesor Rosa doktor honák Werner Ing Prokop Kolín Praha Mělník Labe Vltava
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. prosince. (Obehodn smlouvy.) Rakouské obchodní smlouvy s ci- zími státy vyprší, jak známo, koncem tohot roku. Platnost jejich prodlužuje se však auto maticky, nebyly-li tou neb onou stranou vypově- zeny ve lhůtě, stanovené smlouvou. Až doposu vypovězena pouze obehodní smlouva s Italií která tedy pozbude platnosti dne 31. prosinee a poněvadž nová smlouva do te doby uzavřen býti nemůže, musi býti nahrazena aspoň smlou vou provisorní. Táké Bulharsko vypověděl v čas svou smlouvu, ale výpověď opěť odvolalo. tak že tato smlouva zůstává v platností i na dále Ostatní evropské státy, a sice Německo, Švýcary Nizozemí, Belgie, Rusko, Srbsko, Rumunsko. Řecko, Švédsko s Norskem a Anglid výpovědi dosud nedaly ani neohdržely a proto obchodní smlouvy s nimi uzavřené budou platiti ještě celý rok ode dne, kdy celoroční výpověd bude dána tou neb onou stranou. Obchodní smlouva s Francil připoušti výpověď půlletní, obchodní smlouvy se Španělskem a Spojenými státy se veroamerickými nejsou vázány určitými lhůtami výpovědními. V obchodních stycích s cizími státy zůstanou tedy dosavadní celní tarify v plat nosti aspoň rok, vyjma posledně jmenované t státy, u nichž změny mohou nastati dříve. V Praze, 20. prosince. (K situa e vnitřní.) V pražském dopise „Pester Lloydu- pojednává se o situaci, jak se vytvořila po dele- gačních rozhovorech. Pisatel připouští tři pro- středky, jež by české delegaci mohly umožniti aby se vrátila se ctí k normálním poměrům par lamentním. „Prvý by byl — píše se v „P. L. — aby se nečinilo překážek utvoření sněmovn většiny; druhý, aby se znemožnilo také jiným stranám (německým) provozovati obstrukci; třeti pak, aby se zjednalo dorozumění mezi Něme a Čechy.“ Ale dle mínění pisatelova žádného z těchto tří prostředků nelze na ten čas použiti.
Švýcar P L Nout Čecho Praha Bulharsko Německo Nizozemí Belgie Rusko Srbsko Rumunsko Řecko Švédsko Norsko Španělsko spojený stát Pester Lloyd
19 article
Prvěmu brání se Němci, poněvadž tüší, že by se mohla utvořiti většina i bez nich; proto nechtěj se také vzdáti zbraně obstrukční a z té příčiny stává se nemožným i druhý prostředek, jenž by předpokládal radikálnou změnu jednacího řádu. Na derozumění s Němci není však také pomy. šlení, neboť hrdopyšné výstupování dra. Gross na Moravě a dra. Eppingra v Čechách dokazuje že Němci ze zemí českých poctivého šmírus nepřejí. „Kdyby tedy mladočeští poslanci — dodává pisatel — upustili nyní od obstrukee bez- podmínečně, bylo bylto složení zbraně, na kter dochází jen po rozhodné porážce.“ Od obstruke tedy se neupustí a za obstrukce jest projednání uherského vyrovnání vyloučeno. Tím však jest dána také poslední existenční lhůta kabinetu Körbrovu. Z Pešti, 19. prosince. (Třiročáci pro- puštěni na dovolenou.) V sobotu pro- puštěni na dovolenou vojáci, dosluhující po tří leté službě, u všech oněch uherských vojenskýeh sborů, jiehž se týká nařízení ministerstva vojen ství, vydané v té věci.
Němec Gross Morava Čechy Pešť
20 article
Politické zprávy zahraničné. Vilém II. již opět řeční . .. V Hannoveru konala se v sobotu slavno stoletého jubilea někdejšího hanoverského pluku Při hostině zvedl se Vilém II., aby — po prvé od své nemoci — pronesl opět řeč ve řejnou. Pravil v ní doslova, odpovidaje na při pitek prince Albrechta: »S dikem srdečným pozvedám pohár svůj a přeji si, aby každý čině tak po mně, rozhlédl se zpět po minulost a aby zvedl rovněž pohár na zdar německé legie, vzpomínaje při tom nevyrovnatelných činů její — té legie, která ve spolku s Blücherem a Prusy u Waterlooa zachránila angli cké vojsko před záhubou — vzpomínaje dále i na minulost z r. 1866, kdy čistý vojen ský štit hanoverské cti neohroženě, statečně vysoko vztyčen byl — vzpomínaje konečno i minulosti z r. 1870, na hrdinu z Beaunel Rolandu, jenž, žel, neni již mezi námi — aby zvedl každý pohár i v myšlenkách na přítom- nost, jež tuto shromážděna jest a kterouž z ce lého srdce zdravím, i na budouenost, jejiž zá rukou jsou tři pluky a kteráž nechť jest rovně tak smělou, rovněž tak čjstou a rovněž tal krásnou jako minulost. To jest úkol, kterýž plukům kladu. Něme cké legii a tradici její: urál urá I urá! Jes tedy Vilěm II. opět při plně chuti dokončit třeba i druhou tisíeovku řeči svých ! Jinak ovšem sobotní připilek jeho co do trhaného nesrovnalého slohu nemá tak brzy sohě rovna Z obsahu jeho pak věcného vzbudí v Ang
Vilém II Albrecht Blücher Prus Waterloo Hannover Anga Beaunel Roland
21 article
jistě nelibost málo taktní vzpomínka jeho na smutnou roli anglických pluků u Waterloo a vychloubání se pomoci pruskou. Také proli Franeouzům namířen byl ostatně jeden z hrotů císařské slavnosti. Vydán byl totiž k ní vedle pamětní mince z kovu děl dobytých i kabinetní rozkaz, jejž při vojenské parádě sobotní předěítal náčelník vojenského kabinetu císařova, gengrál Hülsen Haeseler. Vzpomínáno v rozkaze tom těch, kteři po spečeténí osudu kurfiřtské hanoverské armády u Artlenburgu vyhledali anglického pobřeží, nikoli aby útěkem nepříteli volné pole ponechali, nýbrž aby za- světili se svému králi pro boj proti fran- ckému dobyvateli. Za nimi sledoval mužové z celého Nénreeka. Tak vznikla něme- cká legie, jež po 7letém boji vílěznou výpravu svou od Taja až po Caronnu dovršila u Wa- terloo. Statečný duch ten přešel prý na novou královskou armádu a osvědčil se také, kdýž — rozkaz prosí tu: dej bůh, by naposled ! — »Němci proti Němcům hojovali a když za Viléma Velikého obnovení Německa bylo spečetěno«. Kabinetní rozkaz končí přáním, aby nescházelo plukům, jichž slavnosti císař právě se účastní, nikdy mužů, kteří by radostně dali svůj život pro vlast.« Oprava spolkového zákona v — Prusku. V příštím zasedání pruského sněmu má být podána předloha, kterou zruší se v podstatě ob- mezení, jež se dosud ukládalo účasti žen v poli- tických spoleích a schůzích.
Franeouz Artlenburg Němec Vilém Waterloo Wa Německo Prusko
22 article Milliony Lva riu.
Milliony Lva riu. Římská »Tribuna« tvrdí, že kardinál Gol odevzdal Piu X. nikoli 40, nýbrž jen 34 mill. jměni, zbylého po Lvu XIII. Také prý v sou- kromé knihovně Lva XIII. nebylo nalezeno 9 mill. lir v mincích zlatých, jak se tvrdilo, nýbrž »jens 4 mill. lir. Jeden sáček obsahovaly i klenoty a cenné papíry (renty). Převrat v dělostielectvu. Jak londýnské »Times« sdělují, vynalenl plukovník Hope nový bezdýmný prach, jejž pře- zval »Velocit« a kterýž co do součástek svých nemá prý naprosto žádné podobnosti se silnými třaskavinami dosavadními. K vynálezu zavdala podnět myšlénka velmi jednoduchá, na kterouž vynálezce, jak častěji bývá, připadl prý zcela nahodile. Nový prach způsobí prý ale úplný převrat v celém dělostřelecivu a v ballistice. Prozatím vynález nepronikl ještě mimo laboratoř a zkoušky s ním nejsou ješté nijak ukončeny. Podrobnosti o něm ovšem se tají.
Golo Pius Hope Million Lev rio knihovna Lev XIII Times
23 article
»Z malé posádky«.
24 article
Za přičinou procesu s autorem románuo posádce forbašské, Bilsem, vydal Vilém II. kabí- netní rozkaz, v němž se soudcům vytýká, že nevyloučili veřejnost, poněvadž procesem utrpěla silně čest a vážnost důstojnictva. Rozkaz tento vyvolal v německém vojsku značné rozčilení. Někteří důstojníci požádali prý dokonce za pro- puštěnou. Kabinetní rozkaz měl býti co nej- přisněji veřejnosti zatajen, takže i opisy jeho musili vyřizovati toliko důstojníci štábní. Hned po přečtení důstojníkům musily býti opisy roz- kazu kabinetní kanceláři zapečetěny vráceny. Přece ale, jak vidno, octl se na foru veřejnosti.
Bils Vilém II
25 title
Denní zprávy.
26 article Václav Seidl.
Václav Seidl. Minulou sobotu dne 19. t. m. zemřel po krátké nemoci v Jindř. Hradej rada zemského soudu n. odp, advokát, býv. poslanec na sněmu král. českého a čestný měšťan města Klatov, pan Václav SeidI, v požehnaném věku 80 let. Zesnulý narodil se dne 20. února 1823 v Praze z vážené měšťanské rodiny malostranské, i byl synem známého pražského sládka Václ. Seidla, majitele pivovaru »u Splavínů«. Vlastenecká ro- dina Seidlova jest v dobré paměti z působení svého místního i národního. V bouřlivém roce 1848 měl »pan starý« od »Splavínů« tak i nyní zesnulý jeho syn značného podílu na veškerých takřka událostech tohoto památného roku. Od té doby zúčastnil se Václav Seidl, jenž věnoval se právnictvt čile a živě politického ži- vota. Náležeje k důvěrným přátelům Karla Ha- vlíčka, dra. Trojana, dra. Sladkovského a v do- bách pozdějších obou bratří Grégrů, byl po jmenování svém soudním adjunktem v Klatovech s nadšením a jednomyslně zvolen za poslance na sněmu král. českého za Klatovy. Na sněmu král. českého působil neohroženě k obraně práv národa našeho a od něho pochází návrh upravení otázky jazykové v král. českém na zá- kladech úplné rovnoprávnosti a spravedlnosti ná- rodní. Složiv z důvodů rodinných poslanecký mandát, zúčastnil se i potom výdatně a účinně života veřejného, napomáhaje skutkem, radou pomocí v působišti svém na uvědomění národ- ním i politickém a sesílení hospodářském. V uvá- žení těchto svých zásluh zvolen byl Václav Seidi také čestným měšťanem města Klatov.
Seidl Seidi Václ Seidlův Karel ha Trojan Sladkovský Grégr Jindřichův Klatovy Praha
27 article
Jsa od počátku národního a politického boje našeho činným a znaje tudíž ohromně z- tlačení národa našeho z původních práv jemu v roce 1848 slavnostně přiznaných, byl zesnulý od prvopočátku stoupencem strany národní svobodomyslné, k niž jej poutalo nejen osobní přátelství s bratry Grégry a ostatními vynikají- cimi členy této strany, nýbrž i ryzé přesvědčení, kterémuž vzdor tomu, že byl ve státní službě. dával vždy nezměnitelného průchodu, začež ovšem snášeti musil od vlád nám nepřátelských trpkých útisků. Vystoupiv ze stální služhy, věnoval se advokaci , kteráž ovšem vlasteneckému působení jeho mnohem více volnosti poskytovala, než služba státní. V bo- jích punktačních, jakož i všudy, kdy teho třeba bylo. byl na místě, stganisuje veliče svého sídla, povzbu- zuje poslance významnými projevy i přispívaje ná vrhy i radami k dobytí kenečného vílězství národ- ního i politického, Ústřední Matice školská ztrácí v něm pilnéh pracovníka a neánavného podporovatele. Když národ náš pod dojmem velkého neštěstí požáru prvního divadla Národního v těžkém zármutku se nalézal, dovedl zesnulý rozplameniti národ
Grégr