3
masthead
21. prosince 1903.
5
article
Ačkoliv proti kollegyním svým v Prusku po-
měrně mladá, přece uchvátila kruhy interes
eovaně, a po nich eelou veřejnost; vyvolala s
svoji literaturu, dosud ovšem skromnou, vybur
covala denní tisk a ještě více listy odborné
Je to zcela pochopitelno při millionovém, veliko-
lepém podniku. Poslední dobou pak, kdy již
započato s prvními pracemi, interess přirozeně
vzrostl. Rozhodné slovo v otázce průplavů
patří arci dvěma stavům: národohospodářům
technikům. A tu dlužno konstatovati, že repre
sentanti jejich důkladné zahloubali se do těž
kých oříšků průplavních a namnoze dospěl
k úvahám přímo směrodatným. Včera, dva
odborníci na slovo vzatl, promluvili na veřejné
schůzi v Pardubicích v divadelním sále ana
Veselce« o vodních cestách a zejmena o prů
plavu pardubieko přěrovském, jenž jest jedním
z nejzajímavějších a nejdůležitějších.
Interessantní schůzi, navštivenou neobyčejně
četně, zejmena starosty obeí a okresů, jimiž
projektovaný průplav má běželi, zahájil po 2.
hodině odpol. předseda Politiekého klu
bu svobodomyslného v Pardub
cích p. Vančura, jenž uvítal srdečně přítomné
prof. Hrázského a prof. Smrčka a uděli
šlovo jednateli klubu dru. Horákovi. Týž v úvode
řeči své načrtl historii kanalisační a regulační
poukázal na zásluhy posl. Kaftana a prol
Vančura
Hrázský
profesor
Smrčka
Kaftan
Prusko
Pardubice
6
article
Hrázskí ho o otázku tuto, speciálně pokud
se průplevů českých týče, vzpomenul pamětního
spisu prof Hrázským v záležitosti průplavní vy-
daného a správně poukázal na to, že myšlenk
průplavu pardubicko přerovského, ačkoliv emi
nentní důležitosti, přece netěší se v rozhodných
kruzích valné přízni. Klub uvažuje o tčchto vě
cech, zejmena pak o hospodářské důležitost
průplava pardubicko přerovského, uznal za dobré
ba nutně, utvořiti ze středu svého komitét, jenž
by projekt tento po všech jeho stránkách mě
neustále na zřeteli. (Pochvala.)
Potom přečetl pan jednatel došlé telegramy
s přípisy měst a okresů, jež vyslovují souhlas
s celou akci, zejmena z Prostějova, obehodní
živnostenské komory v Olomouci, z Mor. Třebové
a od posl. dra. Šíleného. (Potlesk.)
Starosta města Pardubic posl. dr. Formáne
uvital pak ještě jednou jménem obce přítomné
v jichž počtu vidí hluboký interess o otázku
průplavu pardubicko-přerovského. Tajemnik ob
chodní a živnostenské komory pražské dr. Cruber
ubezpečil pak přítomné, že komora otázku prů-
plavní chová neustále v evidenci, vítá tuto
akci uvědomělého občanstva a přeje jednán
zdaru. (Výborně.)
Slova pak ujal se professor české techníky
v Brně inž. Smrček, jenž pojednalo
průplavu pardubicko-přerovském
a promluvil asi takto:
Z 1590 kilometrů vodních cest, jež dle
říšského zákona ze dne 11. června 1901 v dobe
od r. 1903 do r. 1923 nákladem 856,800. 000
korun vystavěny a plavbě k užívání odevzdány
býti mají, připadá obnos 129,200.000 korun nu
1883 km. dlouhý průplav pardubieko
přerovský, či jinými slovy na vodní cestu
spojující dunajsko-oderský průplav se středním
Labem. R. 1904 mělo se současně započiti se
stavbou všech v zákoně uvedených vodních cest
jak v Čechách, tak na Moravě, ve Slezsku, Hl
liči a Rakousku.
Hrázský
doktor
Formáne
Cruber
Ing
Prostějov
Olomouc
Morava
Třebová
Pardubice
Brno
Čechy
Slezsko
Rakousko
km
7
article
Vláda byla současně, jak známo, zmocněna
aby na stavbu uvedených vodních cest, jakož
úpravu řek takových, které s průplavy neb ře-
kami, jež upraviti se mají, jednotnou síť tok
vodních tvoři, učinila v první stavební periodě
t. j. od r. 1904 až do konce r. 1912 půjčku
250 millionů koruns k tomu přispějí zúčastněné
země jednou osminou.
V červnu r. 1902 publikovalo ministerstvo
obchodu známý stavební program pro
první periodu, přes hlasy členů vodní rady
z království českého, kterýž vzbudil v Čechach
velkou bouři nespokojenosti, jelikož na stavby
zde projektované mělo připadnouti pouze 18.85
z povoleného obnosu, kdežto celý zbytek měl
býti věnován na stavbu průplavu dunajsko
oderského a jeho prodloužení ke Krakovu.
Požadavkům českým vyhovělo ministerstvo
později tak dalece, že přidalo na uplavnění Labe
16 4 mill korun, ubravši ho vodní cestě
z Vídně do Krakova.
V programu vládním není však ničím
pamatováno na průplav pardubicko pře-
rovský, který tak proti původnímu sznění
zákona posunut do druhé periody stavební
k nemalé škodé celého českého
Polabi, jakož i markrabství mo
ravského.
Ani o přípravných pracích pro průplav
tento nikde neděje se zmínky a jest obava, že
ani r. 1903 nepočne se s jeho stavbou. Pří
činy, proč stavba řečeného průplavu nebyla po
jata do prvního období stavebního, ač jest spo
jení toto eminenlní důležitost. pro země, jimiž
prochází, i pro celé soustátí rakousko-uherské
hledati dlužno mimo nedosti energické propago
vání zúčastněných faktorů, ve zběžném propra
cování projektů.
Krakov
Vídeň
8
article
Jak měl vypadati průplav dle vládního
projektu?
Dle ořficiálního sdělení dv. r. Oelwe in
měl průplav odbočovati od Přerova, jíti v délee
88 km. podél Moravy až k Mohelnici a stoupati
na této trati o 70 m. Dále měla býti kanaliso-
vána divoká horská říěka moravská Sáza v
v délce 30 km. a výstupu 76 m., pak překro-
čeno mělo býti rozhraní vod dalším stoupáním
o 80 m. a sestupem o 127 m. celkem v délee
34 km., takže vyšla kratičká vrcholová trat,
pro kterou se nižádným způsobem
voda opatřiti nedala, načež myšlen
sestup o 74 m. řekou Loučnou, která
v délce 42 km. měla býti kanalisována k
střednímu Labi. Projekt tento spojen byl se
řadou technických obtíží, neboť jen z Pardubie
do Přerova by musilo býti 157 komorových
plavidel; kromě toho bylo třeba hlubokého zá-
řozu ve svažitém terrainu u Třebovie. Ko
nečně přímo nemožným se ukázalo kanalisování
divoké Sázavy od Krasíkova do Zábřeha.
Údolím tímto s tíží ražena byla železniee
z České Třebové do Olomouce. Při stavbě pr
plavu musila hy se však na četných místech
trať přeložiti, průplav pak sám vésti několika
tunely a řece nové koryto zříditi; kromě toho
bylo by nutno vykonstruovati i pohyblivé jezy,
jež by se během necelé půl hodiny úplně a
bezpečně sklopiti daly. Ale obtíže s převedením
železnice nedaly by se nijakým způsobem od-
straniti a stavha ta by pohltila nesčetné mil-
liony bez docílení vodní cesty u po-
třebitelné po celou plavební sai-
sonu.
Loučná
Přerov
Morava
Mohelnice
Krasíkov
Zábřeh
Český Třebová
Olomouc
km
9
article
Projekt prof. Smrčka.
Na základě podrobné znalosti krajiny
poměrů geologických, dříve než publikován vládn
projekt, učinil pan přednášející plán vodní cesty
v němž důmyslným snížením v rch o lo v
trati docilil celé řady výhoď a to zejmena
Zkrácení doby zámrazu, me ná
výdaje slavební a udržovací, pro
dloužení doby plavebni, poměrn
laciné zásobováni vodou a mož-
nost užitl vešměs komorových pla
videl, jichž při jeho projektu je místo 157
pouze 32. Sestup k Labi řeší projektant inž.
Smrček kratším spojením, s použitím údol
Tiché Orlice až k Chocni a pak dále
údolím Loučné Řeky tyto podobně jako
Labe samo zlepšeny budou řadou přehrad údol
ních v jich horním toku.
Naprosto originální volil pan projektant s
stup k Moravě a dále na východ. Projektova
kanál nepovšimnutý — dosud údolim potok
Třebůvky a to mezi městy Mor. Trebovou
a Lošticémi. U Loštic sestup končí a počlná
pak trať vodorovná.
profesor
Smrčka
Ing
Projektův
Labe
Choceň
Morava
Třebůvka
Loštice
Tichá Orlice
údolí Loučná
10
article
Volba lodních zdviha del.
Porovnání výšek na projektu pana před-
nášejícího vedlo jej k závěru, že možno užiti
všech tři užívaných lodních zdvihadel a to pla-
videl komorových, nebo vertikál-
nlich zdvlihadel mechanických nebo
lodních železnic či — jak se také jinak
nazývají — šikmých plolch. Z různýeh
technických i ekonomických důvodů, zejmen
pak z té okolnosti, že byl by na průplavu pro-
jektovaném dostatek vody, rozhodl se paní pro
jektant užiti systému komorových prla
v idell.
Pan přednášející podal pak zevrubný popis
průplavní tracy. Za východiště zvolil
Pardubice, kde navrhuje velský ochranný
a obchodní přístav, k němuž snadno dá sen při-
pojiti kolej společnosti státních dráh a severo-
západni, jakož i pobodlný přístup z města. O
Labe samého odbočuje průplav 415 km daleko
nad městem do údoli Loulčné, kde plavidlo
komorové čís. 1. zprostředkovalo by přechod
z proměnlivého stavu vody v řece ku první
nádrži, jíž dána kota 220 m.
Průplav pokračuje pak okolo Da šie,
mezi Moravany a Plátěnicemi k Uhersku,
načež poblíž Opočna podejde pod tratí spol.
státní dráhy a u Zámrsku pokračuje L o uč
nou k Chocni, vystoupiv zde v plavidle
čís. 8 na kotu 290 m.
V Chotcnli nedaleko nádraží projektován
opět přístav.
Kdo by tedy pochyboval, že na průplavu
pardubicko přerovském nevznikne hned po jeho
uskutečnění nejčilejší ruch?
Moravan
Pardubice
Uhersko
Opočno
Zámrsk
Choceň
státní dráh
km
11
article
Pan přednášející skončil zajímavý výklad
svůj těmito slovy: Doufám, že průplav Pardu-
bice, Přerov, Krakov aspoň v první své částiz
Pardubic do Přerova stane se skutkem, že
bude novou páskou, obě naše seslerské země
spojující, aby utůženy neb i znova navázány
byly styky národohospodářské, jimiž bohatstvív
našich krajích se zvýší a že i po stránce ná
rodní tento průplav českomoravský sesili český
živel, jehož nejbohatším krajem projektován
jest! (Výborně, dlouhotivající potlesk.)
V Č. Třehové navrženo překladiště spojené
se železniet a městem. Průplav obraeí se pak
do povodí Moravy a zahýbá se kol Dam-
níkova, Lukavy, Kozí nohy a Rych-
nova ke Kuněině, načež sestupuje údolim
Třebůvky k Moravské Třebové,
Trnávce, Lhotě Vránové až u pěkného
městečka Loštic dosáhne koty 260 a tím
dlouhé vodorovné nádrže, která překročením řeky
Moravy u Doubravic v plochém a na sever
vypuklém oblouku pobliž Medlu a Újezd
pokračuje těsně poděl Šternberka k Olo-
mouci, Velké Bystřici a Soliškám.
V těchto místech odbočuje průplav na jih a pět
plavidly dosáhne P řerlov a si velkým přístavem
a překladištěm.
Význam průplavu pro průmysl.
Dle statistických dat jest v Polabí na 800
závo dů průmyslových a živnostenských, mezi
nimi 190 velkozávodů, zvláště cukrovarů,
pivovarů, lihovarů, chemických továren, raffineri
petrolejových, velkých závodů mlýnských, sklá-
ren, cementáren, sléváren a mimo to leží na
horním toku Labe 117 továren textilních,
jež s prvými dopravují ročně asi 6.5 millionů
tun surovin a výrobků.
Dam
Vrána
Přerov
Krakov
Pardubice
Morava
Lukava
moravský Třebová
Trnávka
Lhota
Loštice
Morava u Doubravice
Šternberk
Ola
Velká Bystřice
Polabí
Medlo a Újezd
závo
12
article
Tabtéž na Moravě jest v kraji, kterým vodní
cesta Vídeň — Přerov—Olomoue— Loštice pro-
jektována, silně vyvinutá industrie. O průmyslu
vídeňském netřeba se zvlášť zmiňovati. Kromě
toho v krátké době spojeny budou cestou vodní
i doly kamenouhelné v Moravské Ostravěa
Karvíně, železárny vítkovické a připojena bude
Halič bohatá na suroviny, jako sůl, petrolej a
pod. Za Chocní sromě toho projektuje autor
dvě odbočky a to jednu k Chrudimi, druhou
k Vysokému Mýtu. Od Chocně postu-
puje pak průplav terrainem poněkud obtížnějším
a to tunelem 410 m. dlouhým do údolí Tiché
Orlice, po jejímž levém břehu veden jest už
k Ústí nad Orlic. Místy jest třeba věst
řeku novým korytem, jinde opět, na př. u Bran-
dýsa a Ústí, potřeba tunelem 395 m. a
490 m. dlouhým protknouti ostré výběžky pohoří.
Od Ústí n. Orl. obrací se průplav na jiho-
východ poděl levého břehu Třebovky, až do-
stane se k České Třebové, kdež plavidlem
č. 16 dostoupi výšky vrcholové trati kotuu
370 m. nad Adrií.
Po poutavé přednášce prof. Smrčka
ujal se slova proslulý odborník v otázce vod
ních staveb p. prof. J. V. Hráský
Rád přijal jsem pozvání ctěného předsed-
nictva ke schůzi dnešní, jak pro sympatje, jež
k městu Pardubicům chovám, jinak z důvodu
toho, že dnešního dne asi učiněn bude opětně
krok ve prospěch celého Polabí.
O důležitosti průplavu pardubicko přerov
ského projednal jsem již před dvěma lély
Adrie
profesor
Smrčka
Hráská
Morava
Vídeň
Přerov
Olomoue
Loštice
moravský Ostravě Karvína
Halič
Choceň
Chrudim
Ústí nad Orlice
Bran
Ústí
jihovýchod
Třebovka
Český Třebová
Pardubice
Polabí
údolí Tichá Orlice
13
article
městě tomto, později ve Vysokém Mýtě a ne-
mám po obsažném výkladu koll. Smrěka čeho
ve věci přičiniti i doporučuji jen, nechť agitačn
komitét se vynasnaží:
1. Přivoditi zahájení výzkumných a prů-
pravných praci, jichž třeba pro projekt a zho
tovení projektu sama.
2. Dbáti při tom nejen zájmů plavebních
nýbrž i zájmů průmyslu a zemědělství.
3. Naléhati na vládu, aby zřídila v Pardu
bicích co nejdřive exposituru c. k. ředitelstv
pro stavbu cest vodních, pro práce předem vy
tčené.
K.uhájení zájmů zemědělských bude třeb
po vybudování dráh vodních, jež nás se soutě
žícími zeměmi spojují, dbáti výhodných tarit
ních podmínek — krom toho však již pří stavb
samé využitkovati veškerých výhod, jež nadrž
ním vody úpravou toků pro zemědělství v územ
zájmovém vzejíti mohou.
U obdobných staveb v cizině nebylo dosu
na velkou škodu tamějších území zájmových
souvislosti cest vodních a meli
orací pozemkových dosti dbáno, což
ovšem nemá býti důvodem, by se i u nás tak
státi mělo.
Že lze při projektování zájmy zemědělstv
i plavby již předem soustavně uvažovati, toho
důkazem jsou práce průpravné, jež expositurou
pro uplavnění Labe v trati od Mělníka vzhůru
zahájeny byly, jež značí přímo epochálný pře
vrat v dosavadním pojímání těchto úkolů a jež
v nás Polabanech vzbuzují oprávněnou naději,
že bude li se tímto způsobem pokračovati.
uplavnění a úprava Labe v náležitý soulad uve-
deny budou.
Vysoký Mýto
Mělník
14
article
Bohužel, že nemohu se tak vyjádřiti
organisaci, jež v příčině regulace přítoků, tedy
i labských, ve skutek uvedena byla, ačkoliv zde
zájmy zemědělské ještě těsněji s pracemi upra
vovacími souvisí, předce jen má se akce me
liorační díti odděleně a podružně.
Jelikož tvoři přítoky s Labem jedinou st
vodní, změny v přítocích způsobí změny v Lab
i zájmovém územi, měly by veškeré stavby
vodní a meliorační řízeny býti toutéž zemskou
komisí vodní, jež by v sobě soustředila nejen
iniciativu, nýbrž i nadána byla veškerou po-
třebnou kompetenel.
Úpravou přítoků se zrychli i zvětší přívaly
vodní do Labe, zhorší se v něm průběh velké
vody, tomu budiž tedy předem zabráněno
V zákoně o regulaci řek ze dne 13 února
1903 sice stanovena stavba některých údolních
přehrad k účelům retence, to však po soudu
mem k zamezení škodlivého účinku ze zrych
lení vod při Labi saměm stačiti nemůže.
Labe
15
article
Za katastrofálních přívalů v červenci
srpnu r. 1897, jež stihly krutě Krkonoše a Ji-
zerské hory, kdy dosud největší známé množství
srážek v povodích těch spadlo, nebyla na Lab
od Pardubie dolů žádná neobyčejná povodeň —
z čehož, aniž bych čísly unavovati chtěl, zjevně
dovozuji, že i zadržení jakéhos množství srážek
těch v nádržích údolních není jedinou aneb
dostatečnou pomocí ke zmírnění rozvratu, jenž
v poměrech zátop v Polabí nastati může; zde
třeba se postarati též o vodojmy, o zdržev
šírém kraji, jehož povodí jest větší než povodí
spe
horské.
Zakládání těchto vodojemů nemá však naše
komise zemská přímo ve svém programu a
přece nebyly by to vodojemy ani nákladně, aní
nezúročitelné, nýbrž jsou to lukrativně podniky
jest to soustavné a současné odvodnění pozemk
v obvodu toků, jež upraveny býti mají.
Těžká, zamočená půda nepřijímá dosti vody
do sebe, ta stéká a rozmnožuje velké stavy
v řekách, kdežto půda drenovaná jest malým
přičiněním vytvořený vodojem, jenž za přívalů
vodu zachycuje a znenáhla propoušíí.
Účinek půd drenovaných na průběh vel
kých vod vyšetřovala soustavně povodňová ko-
mise v Pruském Slezsku a přišla k výsledkům
velice příznivým, přímo překvapujícím.
Jsem přesvědčen, že bylo lze v krajinách
našich výhodného snížení velkých vod a zvýšení
stavů nízkých v řekách dosíci, kdyby odvodnění
pozemků s úpravou ruku v ruce šlo ! Toho
nechť si všimnou místa rozhodujíel, jakož
i nechť při podniku tak důležitém zahájí sou
stavný výzkum o charakteristice jednotlivých
toků dle vzorných prací mistrů francouzských
(Furgua, Girardona).
Vraeím se opětně ku průplavu pardubicko
přerovskému a sice k choulostivé stránce cel
vodní dráhy labské, totiž že míjí naše hlavní
město, královskou Prahu.
Girardon
Krkonoše
Polabí
Slezsko
královský Praha
16
article
Tak, jak si všichni přejemé rozkvětu naš
metropole, jak víme, že s rozvojem jejím roste
i váha celého národa českého, tak i obhájcové
zájmů Prahy nechť na vědomí mají, že silné
tělo nejen hlavu, nýbrž i silné údy mili má.
Zdrželi uplavněn! Labe jako vodní dráhy
světového významu, nepomůže nijak rozvoj
Prahy a poškodí citelně zájmy Polabí, této nej
silnější a nejslibnější části celé země.
Nikoliv ve zdržení stavby průplavu pardu-
bicko-přerovského, nýbrž v urychlení prací
uplavňovacích na Vltavě, od Prahy až k Budějo-
vicům, leží životní zájem Prahy, k uskutečněn
toho necht celým významem svým se přičiní —
bude-li Vltava do Budějovic kanalisována, pak
průplav z Budějovic k Dunaji bude hospodář
skou nutností a záhy k němu dojde; nestane-l
se tak, převezme důležitý, této dráze vodní při-
kázaný úkol, projektované spojení Dunaje s Rý-
nem.
Vyskytly se ideje, zjednati zájem Prahy
k vodní dráze labské nějakým výhodným spo-
jením Vltavy s Labem směrem východním, ne
jsou to idee nové, nýbrž opakují se v různých
variantech již po několik decenií, i vidí se mi
žádoueno, uvésti je na pravou míru.
Nejvýhodnější a nejpřímější směr měla b
asi trat Praha-Kolín, počínající při ústí Rokytky
do Vltavý v Libni, pak údolím tohoto potoka
výstupem k rozvodí u Běchovie, dále asi ve
směru železnice rak.ruher. společnosti státni
dráhy až k Labi u Kolina.
Stavba průplavu tohoto jest sice možnou,
průplav má i svůj význam místní pro přímou
dopravu z Prahy na východ a opačně, avšak prů-
vozní tratí velkého řádu státi se nemůže, jelikož
přímý průvoz, jenž tratí labskou přes Kolín-Měl-
ník se ke světovým tržištím mohutným tokem
labským nerušeně bráti bude, z technicko-do-
pravních příčin na trať průplavní nepřejde. Jestie
dělka trati Kolin-Mělník as o 30 km. kratší ne
Praha
Polabí
Vltava
Budějo
Budějovice
Dunaj
Kolín
Rokytka
Libeň
Labe
Mělník
Běchovia
km
17
article
Kolín-Praha-Mělník a překonává se na ní spád
pouze 35 m., kdežto přes Prahu bylo by pře-
konati 161 m. výšky — tedy byla by plavba pře
Prahu o celý plavební den delší, než přímo na
Mělník.
Jako vodní dráha místního významu, mohl
by průplav Kolín-Praha přijíti v úvahu až teprve
po výstavbě uzákoněných hlavních směrů, toku
labského a vltavského — uvážíme-li však, že
opatření vody pro vrcholovou trať jinak než pře
čerpáváním z Labe neb Vltavy možno není
i s projektováním vyčkati by bylo, zdali mezi
národní soutěž na lodní železnice neb zdvihadla
na větší výšky příznivého výsledku míti bude.
jinak by finanění effekt této trati byl již předem
dosti nevýhodný.
Průmyslový kraj mezi Kolínem a Prahou
jest příliš blízko Labe, k němuž co do dopravy
vodni přirozeně gravitovati bude, je i příliš
blízko Prahy jako překladiště pro jiné směry, než
aby přímého spojení vodního s Prahou nutně p
třeboval.
Není tudíž na čase, již nyní tomuto prů-
plavnímu spojení Labe s Prahou účinnější pozor
nosti věnovati, nýbrž veškerou energii užit
k tomu, by především uzákoněné dráhy vodn
skutkem se staly; průplav Praha-Kolín považo
vati možno za zálohu, kterouž by eventuálné
nepříznivé účinky vodní dráhy labské na průvoz
Prahou kdysi do určité míry korrigovány byt
mohly. (Výborně! Hlučná pochvala.)
Závěrkem zdařilé a významné schůze bylo
zvolení užšího komitétu, o němž zmínil sev
úvodní řeči své dr. Horák. Z Pardubie zvoleno
pět členů tohoto komitétu a to posl. dr. F or
mánek, prof. Rosa, dr. Honák, Karel
Werner a inž. Josef Prokop, z ostatníeh
pak zúčastněných okresů navržení přítomní st-
rostové.
profesor
Rosa
doktor
honák
Werner
Ing
Prokop
Kolín
Praha
Mělník
Labe
Vltava
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. prosince. (Obehodn
smlouvy.) Rakouské obchodní smlouvy s ci-
zími státy vyprší, jak známo, koncem tohot
roku. Platnost jejich prodlužuje se však auto
maticky, nebyly-li tou neb onou stranou vypově-
zeny ve lhůtě, stanovené smlouvou. Až doposu
vypovězena pouze obehodní smlouva s Italií
která tedy pozbude platnosti dne 31. prosinee
a poněvadž nová smlouva do te doby uzavřen
býti nemůže, musi býti nahrazena aspoň smlou
vou provisorní. Táké Bulharsko vypověděl
v čas svou smlouvu, ale výpověď opěť odvolalo.
tak že tato smlouva zůstává v platností i na dále
Ostatní evropské státy, a sice Německo, Švýcary
Nizozemí, Belgie, Rusko, Srbsko, Rumunsko.
Řecko, Švédsko s Norskem a Anglid výpovědi
dosud nedaly ani neohdržely a proto obchodní
smlouvy s nimi uzavřené budou platiti ještě
celý rok ode dne, kdy celoroční výpověd bude
dána tou neb onou stranou. Obchodní smlouva
s Francil připoušti výpověď půlletní, obchodní
smlouvy se Španělskem a Spojenými státy se
veroamerickými nejsou vázány určitými lhůtami
výpovědními. V obchodních stycích s cizími
státy zůstanou tedy dosavadní celní tarify v plat
nosti aspoň rok, vyjma posledně jmenované t
státy, u nichž změny mohou nastati dříve.
V Praze, 20. prosince. (K situa e
vnitřní.) V pražském dopise „Pester Lloydu-
pojednává se o situaci, jak se vytvořila po dele-
gačních rozhovorech. Pisatel připouští tři pro-
středky, jež by české delegaci mohly umožniti
aby se vrátila se ctí k normálním poměrům par
lamentním. „Prvý by byl — píše se v „P. L.
— aby se nečinilo překážek utvoření sněmovn
většiny; druhý, aby se znemožnilo také jiným
stranám (německým) provozovati obstrukci; třeti
pak, aby se zjednalo dorozumění mezi Něme
a Čechy.“ Ale dle mínění pisatelova žádného
z těchto tří prostředků nelze na ten čas použiti.
Švýcar
P L
Nout
Čecho
Praha
Bulharsko
Německo
Nizozemí
Belgie
Rusko
Srbsko
Rumunsko
Řecko
Švédsko
Norsko
Španělsko
spojený stát
Pester Lloyd
19
article
Prvěmu brání se Němci, poněvadž tüší, že by se
mohla utvořiti většina i bez nich; proto nechtěj
se také vzdáti zbraně obstrukční a z té příčiny
stává se nemožným i druhý prostředek, jenž by
předpokládal radikálnou změnu jednacího řádu.
Na derozumění s Němci není však také pomy.
šlení, neboť hrdopyšné výstupování dra. Gross
na Moravě a dra. Eppingra v Čechách dokazuje
že Němci ze zemí českých poctivého šmírus
nepřejí. „Kdyby tedy mladočeští poslanci —
dodává pisatel — upustili nyní od obstrukee bez-
podmínečně, bylo bylto složení zbraně, na kter
dochází jen po rozhodné porážce.“ Od obstruke
tedy se neupustí a za obstrukce jest projednání
uherského vyrovnání vyloučeno. Tím však jest
dána také poslední existenční lhůta kabinetu
Körbrovu.
Z Pešti, 19. prosince. (Třiročáci pro-
puštěni na dovolenou.) V sobotu pro-
puštěni na dovolenou vojáci, dosluhující po tří
leté službě, u všech oněch uherských vojenskýeh
sborů, jiehž se týká nařízení ministerstva vojen
ství, vydané v té věci.
Němec
Gross
Morava
Čechy
Pešť
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Vilém II. již opět řeční . ..
V Hannoveru konala se v sobotu slavno
stoletého jubilea někdejšího hanoverského pluku
Při hostině zvedl se Vilém II., aby — po
prvé od své nemoci — pronesl opět řeč ve
řejnou. Pravil v ní doslova, odpovidaje na při
pitek prince Albrechta: »S dikem srdečným
pozvedám pohár svůj a přeji si, aby každý
čině tak po mně, rozhlédl se zpět po minulost
a aby zvedl rovněž pohár na zdar německé
legie, vzpomínaje při tom nevyrovnatelných činů
její — té legie, která ve spolku s Blücherem
a Prusy u Waterlooa zachránila angli
cké vojsko před záhubou — vzpomínaje
dále i na minulost z r. 1866, kdy čistý vojen
ský štit hanoverské cti neohroženě, statečně
vysoko vztyčen byl — vzpomínaje konečno
i minulosti z r. 1870, na hrdinu z Beaunel
Rolandu, jenž, žel, neni již mezi námi — aby
zvedl každý pohár i v myšlenkách na přítom-
nost, jež tuto shromážděna jest a kterouž z ce
lého srdce zdravím, i na budouenost, jejiž zá
rukou jsou tři pluky a kteráž nechť jest rovně
tak smělou, rovněž tak čjstou a rovněž tal
krásnou jako minulost.
To jest úkol, kterýž plukům kladu. Něme
cké legii a tradici její: urál urá I urá! Jes
tedy Vilěm II. opět při plně chuti dokončit
třeba i druhou tisíeovku řeči svých ! Jinak
ovšem sobotní připilek jeho co do trhaného
nesrovnalého slohu nemá tak brzy sohě rovna
Z obsahu jeho pak věcného vzbudí v Ang
Vilém II
Albrecht
Blücher
Prus
Waterloo
Hannover
Anga
Beaunel Roland
21
article
jistě nelibost málo taktní vzpomínka jeho na
smutnou roli anglických pluků u Waterloo a
vychloubání se pomoci pruskou.
Také proli Franeouzům namířen byl ostatně
jeden z hrotů císařské slavnosti. Vydán byl totiž
k ní vedle pamětní mince z kovu děl dobytých
i kabinetní rozkaz, jejž při vojenské parádě
sobotní předěítal náčelník vojenského kabinetu
císařova, gengrál Hülsen Haeseler. Vzpomínáno
v rozkaze tom těch, kteři po spečeténí osudu
kurfiřtské hanoverské armády u Artlenburgu
vyhledali anglického pobřeží, nikoli aby útěkem
nepříteli volné pole ponechali, nýbrž aby za-
světili se svému králi pro boj proti fran-
ckému dobyvateli. Za nimi sledoval
mužové z celého Nénreeka. Tak vznikla něme-
cká legie, jež po 7letém boji vílěznou výpravu
svou od Taja až po Caronnu dovršila u Wa-
terloo. Statečný duch ten přešel prý na novou
královskou armádu a osvědčil se také, kdýž —
rozkaz prosí tu: dej bůh, by naposled ! —
»Němci proti Němcům hojovali a když za Viléma
Velikého obnovení Německa bylo spečetěno«.
Kabinetní rozkaz končí přáním, aby nescházelo
plukům, jichž slavnosti císař právě se účastní,
nikdy mužů, kteří by radostně dali svůj život
pro vlast.«
Oprava spolkového zákona v — Prusku.
V příštím zasedání pruského sněmu má být
podána předloha, kterou zruší se v podstatě ob-
mezení, jež se dosud ukládalo účasti žen v poli-
tických spoleích a schůzích.
Franeouz
Artlenburg
Němec
Vilém
Waterloo
Wa
Německo
Prusko
22
article
Milliony Lva riu.
Milliony Lva riu.
Římská »Tribuna« tvrdí, že kardinál Gol
odevzdal Piu X. nikoli 40, nýbrž jen 34 mill.
jměni, zbylého po Lvu XIII. Také prý v sou-
kromé knihovně Lva XIII. nebylo nalezeno 9 mill.
lir v mincích zlatých, jak se tvrdilo, nýbrž »jens
4 mill. lir. Jeden sáček obsahovaly i klenoty
a cenné papíry (renty).
Převrat v dělostielectvu.
Jak londýnské »Times« sdělují, vynalenl
plukovník Hope nový bezdýmný prach, jejž pře-
zval »Velocit« a kterýž co do součástek svých
nemá prý naprosto žádné podobnosti se silnými
třaskavinami dosavadními. K vynálezu zavdala
podnět myšlénka velmi jednoduchá, na kterouž
vynálezce, jak častěji bývá, připadl prý zcela
nahodile. Nový prach způsobí prý ale úplný
převrat v celém dělostřelecivu a v ballistice.
Prozatím vynález nepronikl ještě mimo laboratoř
a zkoušky s ním nejsou ješté nijak ukončeny.
Podrobnosti o něm ovšem se tají.
Golo
Pius
Hope
Million Lev rio
knihovna Lev XIII
Times
23
article
»Z malé posádky«.
24
article
Za přičinou procesu s autorem románuo
posádce forbašské, Bilsem, vydal Vilém II. kabí-
netní rozkaz, v němž se soudcům vytýká, že
nevyloučili veřejnost, poněvadž procesem utrpěla
silně čest a vážnost důstojnictva. Rozkaz tento
vyvolal v německém vojsku značné rozčilení.
Někteří důstojníci požádali prý dokonce za pro-
puštěnou. Kabinetní rozkaz měl býti co nej-
přisněji veřejnosti zatajen, takže i opisy jeho
musili vyřizovati toliko důstojníci štábní. Hned
po přečtení důstojníkům musily býti opisy roz-
kazu kabinetní kanceláři zapečetěny vráceny.
Přece ale, jak vidno, octl se na foru veřejnosti.
Bils
Vilém II
26
article
Václav Seidl.
Václav Seidl.
Minulou sobotu dne 19. t. m. zemřel po
krátké nemoci v Jindř. Hradej rada zemského
soudu n. odp, advokát, býv. poslanec na sněmu
král. českého a čestný měšťan města Klatov,
pan Václav SeidI, v požehnaném věku 80 let.
Zesnulý narodil se dne 20. února 1823 v Praze
z vážené měšťanské rodiny malostranské, i byl
synem známého pražského sládka Václ. Seidla,
majitele pivovaru »u Splavínů«. Vlastenecká ro-
dina Seidlova jest v dobré paměti z působení
svého místního i národního. V bouřlivém roce
1848 měl »pan starý« od »Splavínů« tak i nyní
zesnulý jeho syn značného podílu na veškerých
takřka událostech tohoto památného roku.
Od té doby zúčastnil se Václav Seidl, jenž
věnoval se právnictvt čile a živě politického ži-
vota. Náležeje k důvěrným přátelům Karla Ha-
vlíčka, dra. Trojana, dra. Sladkovského a v do-
bách pozdějších obou bratří Grégrů, byl po
jmenování svém soudním adjunktem v Klatovech
s nadšením a jednomyslně zvolen za poslance
na sněmu král. českého za Klatovy. Na sněmu
král. českého působil neohroženě k obraně
práv národa našeho a od něho pochází návrh
upravení otázky jazykové v král. českém na zá-
kladech úplné rovnoprávnosti a spravedlnosti ná-
rodní. Složiv z důvodů rodinných poslanecký
mandát, zúčastnil se i potom výdatně a účinně
života veřejného, napomáhaje skutkem, radou
pomocí v působišti svém na uvědomění národ-
ním i politickém a sesílení hospodářském. V uvá-
žení těchto svých zásluh zvolen byl Václav
Seidi také čestným měšťanem města Klatov.
Seidl
Seidi
Václ
Seidlův
Karel ha
Trojan
Sladkovský
Grégr
Jindřichův
Klatovy
Praha
27
article
Jsa od počátku národního a politického
boje našeho činným a znaje tudíž ohromně z-
tlačení národa našeho z původních práv jemu
v roce 1848 slavnostně přiznaných, byl zesnulý
od prvopočátku stoupencem strany národní
svobodomyslné, k niž jej poutalo nejen osobní
přátelství s bratry Grégry a ostatními vynikají-
cimi členy této strany, nýbrž i ryzé přesvědčení,
kterémuž vzdor tomu, že byl ve státní službě.
dával vždy nezměnitelného průchodu, začež
ovšem snášeti musil od vlád nám nepřátelských
trpkých útisků.
Vystoupiv ze stální služhy, věnoval se advokaci ,
kteráž ovšem vlasteneckému působení jeho mnohem
více volnosti poskytovala, než služba státní. V bo-
jích punktačních, jakož i všudy, kdy teho třeba bylo.
byl na místě, stganisuje veliče svého sídla, povzbu-
zuje poslance významnými projevy i přispívaje ná
vrhy i radami k dobytí kenečného vílězství národ-
ního i politického,
Ústřední Matice školská ztrácí v něm pilnéh
pracovníka a neánavného podporovatele. Když
národ náš pod dojmem velkého neštěstí požáru
prvního divadla Národního v těžkém zármutku
se nalézal, dovedl zesnulý rozplameniti národ
Grégr