ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c2417480-70ea-11dc-b99d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 70, org 8, person 91, work 3
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 2l. prosince 1903.
Praha
3 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ne- v Praze v adninistraei na měste na čtvrt leta . . . . 6 K —b s drojí donáškou na měsí 7K50 na čtnit lets ve Hlialkšch: na měsic . .. . 2 K 30h Foštou: na čtvrte lais . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na nkni Bk tivrt lea . . . n K co
Praha Fošta
4 article Onešní čísle pra Prahu le o 6 stranách.
Onešní čísle pra Prahu le o 6 stranách. Z delegací.
Praha
5 title
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
6 article
Z Vídně, 21. prosince. V politice rakousk nastalo stišení. Delegace rozešly se včera zase do 7. nebo 8. ledna. Toho dne sejde se sedmi členný subkomitét, jejž dosadil včera rozpočtový výbor delegační pro dodávky vo je n ské Z českých delegátů nalezá se v něm dr. Strán ský. Doporučuje se, aby čeští zemědělci a živ nostnící svá přání, své stesky a žaloby do ozna čeného dne jmenovanému poslanci zaslali. Včerejší schůze delegační byla formální. Byl strach, že nebude k usnášení schopna, že nesejde se totiž potřebný počet 31 členů. Bylo jich však předce 33. K sobotní schůzi dodáváme ještě, že zpravodaj markýz Baeguehem měl politickou řeč jako doslov. Bývalého ministra vnitra a bý- valého ministra obchodu v delegacích vždy rádi poslouchají. On zni se ve věcech obchodních má v nich z doby obnovy tržebních smluv s státy sousedními hojné zkušeností. Byl také v sobotu interessaniním, pokud zůstal na půdě. na které umí chodit. Pak si ale vzpomněl za- brousiti do revíru věcí vojenských, ale nepo- chodil tu. Proti delegátu Biankinovi, který si stěžoval, že se užívá společného vojska proti lidu, na- mítl, že vojsko pomáhá též při škodách živel. ních. Což pak domnivá se markýz Bacquehem že vojíni, synové lidu, jsou jenom k tomu, aby vystupovali se zbraní proti »domácímu nepři teli«, proti obyvatelstvu, z kterého vyšli a že poměn jejich k němu muší býti vždy jenom nepřátel- ským. My, civilité, máme o tom soud jiný, opačný.
Strán Baegueh Biankin Bacquehem Vídeň
7 article
Obchodní smlouva s Italií. Z Vídně, 21. prosince. »Monta gs revue« vyslovuje naději, že dojde v Římě k dohodě mezi Rakouskem a Ilali na tomto základě. Známá klausule na eloz vína zruší se vůbec, naproti tomu dají se Italii koncesse přivele na jižn o voce. Italská vína, která se dovezou na půdu rakouskou do konce tohoto měsíce, zdaní se ovšem ještě dle staré smlouvy. Dodá váme, že Italie zasílá v těchto dnech do Ra- kouska ohromné zásoby vína. Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) Uherská delegace měla dnes dvě plenární schůze. V prvni přečteno nuncium rakouské delegaceo povolení prozatímního rozpočtu a přiděleno k ryřízení sedmičlennému výboru- Ve druhé schůzi předložena zpráva tohoto vý boru, ve kteréž se plný souhlas oboustranných usnesení konstatuje. Zpráva ta byla bez debaty schválena. Den příští schůze bude oznámen písemně. Telegramy korresp. kanceláře. Ze Zvěřína, 20. prosince. (C.-B.) Úřadně vyhlašuje se zasnoubení velkého vévody Bed řicha Františka Meklenbursko- Z věřín ského s vévodkyní Alexandrou Brun- švicko-Luneburskou, druhou dcerou vévody Cumberlandského. Ze Sofie, 20. prosince. (C. B.) Včera do poledne slouženy za příčinou jmenin cara Miku- láše v zdejším sídelním chrámu slavné boho služby. Potom byla v ruském diplomatickém jednatelství církevní slavnost, při kteréž kniže Ferdinand přítomen byl v uniformě svého ru ského pěšího pluku. Ruský diplomatický jednatel uspořádal snídani, ke kteréž se také kníže Fe - dinand dostavil. Večer pak byla v knížecím paláci slavnostní hostína a zábava. Z Tjencina, 19. prosince. (C.-B.) Ředitei zdejších severních železných drah, Š a n gy. byl zbaven svého úřadu a titulu. Ze San Dominga, 18. prosince. (C. B. »Agence Havas« oznamuje: Řadové vojsko po tlačilo revoluci v San Christobolu.
František Meklenbursko Brun Luneburska Cumberlandský Mika Ferdinand přítomný Havas Vídeň Řím Rakousko Zvěřín Sofie San Domingo San Christobol Italia Italia
9 article
sbn í ě Z Vídně, 20 prosince. (C.-B.) Rakous ké delegace měla dnes o 4. hod. odpoledn krátkou plenární schůzi. Nejprvé vyřídil před- seda baron Gautseh císařovy díky za proje soustrasti nad úmrtím arcivěvodkyně Klotildy Potom přikročeno k vyřízení jednacího pořadu.
Gautseh Vídeň
10 article
Přečtěno nuncium uherské delegace, ve kterémž se konstatuje souhlas oboustranných usnesení stran rozpočtového provisoria, načež toto provi sorium ve třetím čtení přijato. Předseda projevil členům delegace, jakož i čle- nům společné vlády přání ke svátkům a ukončil schůzi. Den, hodina a jednací pořad příšt schůze budou oznámeny písemně. Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) Ve schůzi rozpočtového výboru rakouske delegace, která se před plnou schůzí dele- gace konala, sdělil předseda dr. Bären- reither, že ho došlo s několika stran přání, aby pro předchozí úrady o dodávkách pro vojsko zřízen byl zvláštní ko mitét. Tomuto přání bylo po krátkém roko vání vyhověno. Do komitétu toho vysláni zpravo- daj pro vojenské záležitosti baron Walterskir- chen, jakož i delegáti hr. Kotulinski, Popowwvski. Schneider, dr. Stránský a dr. Sylvester. Tento komitét má podati rozpočtovému výboru, až o řádném rozpočtu nan armádu rokovati začne. o svých poradách zprávu. Z vojenského věstníku. Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) Dnešní ar- mádní věstník obsahuje výnos. říšského mini- sterstva války, jímž se nařizuje, aby bylo mužstv tří posledních odvodních ročníků náhradní zálohy a mužstvo uherských státních příslušníků nastu pující 31. prosincem 1903 v první ročnik zálohy povoláno dle rámce kontingentu nováčků z r. 1902 k aktivnl službě, po případě aby bylo zadrženo i přes čas přeložení do zálohy, pokud je mužstva toho k doplnění předepsaného stavu presenčního nezbytně zapotřebí. Dle toho bude ještě mužstvo, které dnem 31. prosince nastoupl do zálohy a jemuž nebyla výnosem ze dne 15. prosince 1903 dána trvalá dovolená až do konce t. r., ponecháno v aktivní službě i po tomto termínu.
doktor Bären Walterskir Schneider Stránský Sylvester Vídeň
11 article
Biskup Firmilijan.
Firmilijan
12 article
Z Bělehradu, 20. prosince. Srbský biskup ve Skoplji, Firmilian Dražič, zemřel zde dnes o 10. hod. dopolední. Zde bude balsamován pohřben ve Skoplji. Rusko-japonský spor. Z Londýna, 20. prosince. (C. B.) »Reute- rova kancelář« dovídá se, že mají v nejlépe zpravených londýnských kruzích stran stavu věcí na asijském východě vážné starosti. Pronášejí se obavy, že ruské vojsko překročí hranice čímž by další vyjednávání bylo zmařeno. Můze prý se považovati za jisté, že Japonsko zamítne zásady, jež v poslední ru- ské nótě byly prohlášeny, ježto se tyto zásady docela příčí hlavním požadavkům Japonska. Odpověď Ja- ponska bude prý jistě v tomto smyslu sepsána. — Jest prý také známo, že Rusko z aujalo postavení vyzývavé. Vyhlídky jsou prý tedy chmurnější, než byly dosud, ačkoli prý nelze říci, že by pomůcky diplomacie už byly vyčerpány. Z Londýna, 20. prosince. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« se dovídá, že Japonsko ne- vydalo ještě žádného ultimata. Z Pekina, 20. prosince. (C.-B.) »Reuterov kancelář« oznamuje: Včera v Tjencinu kolovavšl pověsť, že Japonsko zaslalo Rusku ultimatum, považuje se tu za předčasnou.
Firmilian Dražič Bělehrad Londýn Reut Japonsko Rusko Pekina
13 article
Vyslanectvo zdejší jí nevěří. Avšak zdá se, že výbuch války pravdě podobněj- ším se stal. Japonské vyslanectvo obdrželo zprávu, že posléz došlá ruská odpově na japonské požadavky nikterak néuspokojuje. Z Londýna, 20. prosince. (C.B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Nového Yorku: Zá- stupcové Japonska měli před několika dny se zdejšími bankéři porady stran uzavřen půjčky a nezatajovali nikterak, že jíde opatření peněz na válku. Porady ty neměly žádného výsledku. Zdejší bankovní kruhy soudí, že domácí finanční poměry nemožným činí, aby Amerika cizině povolo- vata nové půjčky. Tytéž kruhy považují za pravdě nepodobno, že by bylo Rusko, kteréh si v Novém Yorku márně půjčku zabezpečiti chtělo, nyní v Evropě, jak tu a tam se tvrdl o uzavření půjčky zahájilo jednání.
Londýn Reut Nový York Japonsko Amerika Rusko Evropa
14 article Lid český pro Makedonce.
Lid český pro Makedonce. Nesmírnými útrapami stiženi jsou Makedone pod jhem tureckým. Stále docházejí zprávy o úžasných brutálnostech sveřepé soldatesky. která nechrání ani ženy a děti, ani starce. Plení jich usedlosti, zapaluje celé vesnice a ukrulným způsobem připravuje o život Makedonské. Celé měsíce už trvají tyto ukrutnosti, aniž osvícené státy evropské něco učinily na obranu utisko- vaných. Český lid vřelými sympalhiemi provázl zápas utiskovaných Makedoneů a touží po tom, aby boj ten provázen byl vítězstvím pro tuto větev slovanskou. Nejde však jen o podporu mravní, ale i hmotnou a tato okolnost zavdala podnět k uspořádání manifestační schůze na prospěch Makedonských a povzbuditi lid český, aby s osvědčenou svojí obětavostí pomáhal lidu makedonskému. Nejen finančně, ale i šatstvem a obuví. Lze s důvěrou se nadít, že lid český vyzvání tomuto vyhovl. Manifestační schůze konala se ve dvoraně žofinské a byla velmi četně navštívena stoupenci a příslušníky všech národních stran českých. Z poslanců byli pří- tomni pp. dr. Herold, Karbus, Sokol, dr. Baxa a Klofáč. Schůzi zahájil p. dr. Scheiner a pravil, že přátelé slovanšti svolali tuto schůzi, aby veřej- nosti české poskytli příležitosti, osvědčiti svůj zájem pro těžký zápas, jejž vedou Makedonei s Turky. Otázka makedonská příliš rozvířila veřejné mínění v Rvropě, než abychom neměl pozvednouti svého hlasu ve prospěch utlačovaných bratří slovanských na Balkáně. Bohužel, že jsme příliš zaměstnáni svými otázkami, které nám ne- dovolují zabývati se intensivněji kulturními zá- ležitostmi života slovanského. Žel, že tato ne- všímavost jest na újmu celé věci slovanské.
Makedonec doktor Herold Karbus Sokol Baxa Klofáč Scheiner Turek Balkán
15 article
(Souhlas.) Přecházeje k vylíčení událostí n Balkáně praví řečník, že hnus a opovržení budí počínání turecké soldatesky na Balkáně a k těmto výjevům nemůžeme klidně přihlížet. Lid český, vřele slovansky cítici, musí osvědčiti, že se živým zájmem sleduje boj Make- donců s odvěkým jich nepřítelem. Mluviti o Ma- kedonii dnešní, znamená mluviti o pravém pekle lidském, způsobeném tureckou panovačností. Ny- nější historie Makedonská je jednou z nejhroz- nějších historií lidstva. Historie ta není dnešní, ona odehrává se už dlouhou dobu. Byla doba, kdy se zdálo, že Makedonii kyne nový život, klidnější a spokojenější. Byly to ony slavné oka- mžiky, kdy po bohatýrském boji byl uzavřen mír sv.-štěpánský. Žel bohu, že toto velké osvo- bozovací dílo nedošlo očekávaného splnění a ne- bylo ho využitkováno v té míře, jak toho vyža- dovaly oběti válečné. Při dohodnutí berlinském byly podmínky míru otesány a Makedonie opět dostala se do podruží tureckého! Byly jí sli- beny reformy, ty však nenastaly. Za nynějších reforem 2000 životů slovanských ročně je tam utraceno! Evropské velmoci s úplným klidem pohlížeji na toto turecké řádění a vraždění, pa- trně nejen z naprosté netečnosti, nýbrž z dů- vodů politických — aby slovanský živel na B l- káně byl odstraněn a učinila volnost německému heslu »Drang nach Osten !« (Hlučný souhlas.)
svatý Osten Balkán Ma Makedonie
16 article
Balkán není ohrožen jen Tureckem, nýbrž ro- tami loupežnickými, používajícími zavládnuvších poměrů k loupeži a vraždění. Ale i turecké řa- dové vojsko dopouští se vraždění a plenění slo- vanského obyvatelstva a není divu, že za tako- vých okolností zoufalý lid sahá k prostředkům svépomoci. Jest to boj zoufalý, ale krok ten byl nutným, neboť nic jiného sužovaným Makedon- cům nezbylo. Maji zemřít buď hlady nebo zimou anebo v nadšeném boji o svobodu. Tato smrt je čestnější! (Souhlas.) Řečník sděluje zprávy z bojiště makedonského o příšerném vraždění Makedonců, pálení jich usedlostí a ničení jich majetku! Ke konci uvedl řečník, že nejedná se dnes o čin politického dosahu, nýbrž o to, povzbudi veřejnosť českou k činu humanity, k činu lid- skosti, k velkému dílu samaritánskému ve pro- spěch obyvatelů balkánských v jich těžkém zá- pase o osvobození. Rakousko společně s Ruskem ujalo selakce na zavedení reforem, ale jde o to, aby to byly záměry poctivé, aby to nebyly ta- kové reformy jako v Bosně a Hercegovině, kde reformy znamenají vytlačování slovanského ple- mene (Hlučný souhlas) a nahražování německými přistěhovalci. (Tak jest !) My musíme se přičinit, aby dílo reformy směřovalo k uvolnění lidu slo- vanského. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Makedonec Balkán Turecko Maja Rakousko Rusko Boseň a Hercegovina
17 article
Poslanec p. dr. Herold promluvil o tom, že evropští národové honosi se kulturou. Ovocen pravé kultury je lidskost, ale dovedli národoy strom kultury tímte ovocem okrášlit? Kdyby skutečně bylo lidskosti, události na Balkáně ne byly by možné! Kdyby pravá lidskosť proniklu do hor makedonských, kdyby tam byl vztýčen prapor svobody, nestalo by se ono strašné krve proliti! (Souhlas.) My Slované nedovedli jsme udělati propagandu svým bratrům. Jediný za- vražděný německý konsul v Číně měl v zápět expedici celé Eyropy do Činy. Ale když je po- vražděno tisíce Slovanů, tu velmoci posílají si pouze psané noty! (Tak jest !) My slýchalio Makedonii velkolepé historie dějinně, ale od te doby, co je Makedonie v podruží Turecka, ne- víme o této zemi ničeho. Je zajímavo, že Turci, takto národ filosofický a v bojích nadšený kamkoli vstoupí, tam zanechají pusto a temno a tak i Makedonii způsobili cizí a pustou. (Souhlas.) My nemůžeme Makedoncům pomoe ve velkolepém jejich boji, ale my můžeme vo lati k Evropě, chce-li být mravnou a lidskou, aby pohlédla do Makedonie, kde nalezne vhodné pole k působnosti ve směru lidskosti. Žádáme a přejeme si pokojný mír, takový mír, který by zaručoval všem národům rozvoj individualní (Souhlas.) Ke konci řečník povzbuzoval lid če- ský ke vřelýma mohutným sympathiím pro Makedonce.
doktor Herold Slovan Turek Makedonec Balkán Čína Makedonie Turecko Evropa evropský národ Slovan
18 article
Pan ředitel Procházka jménem strany ná- rodní rovněž žádal, aby dokumentováno bylo, že hrozné utrpení balkánských národů nalezá ohlasu v srdeích všech nás Čechů bez rozdílu smýšlení. Řečník považuje Turky za národ tichý, má však špatnou vládu a hrubou solda- tesku. Dále promlouval o obětavosti českého národa, který jistě appellu tohoto uposlechne Makedonce bude podporovati, aby povstal vy- soký a mohutný maják vroucí lásky slovanské, který by naději a útěchu vléval do srdcí bo- jujícíchll Řečník promlouval o zřízení slovanských institucí v Praze, tak aby se Praha stala stře- diskem veškerého slovanského světa. (Souhlas.) Pan JUC. Sedlák za stranu národní uvádí, že nejde o pouhý platonický projev solidarity slovanské, nýbrž o účinný projev sympatie pro slovanské bratry, kteří snaží se dosíci svobody. Řečník vzpomenul válečných tažení proti Tur- kům, kdy vojsk slovanských národů v bylo k tomu použito. My tedy máme nyní větší právo, když vidíme bratra slovanského, od Turka sužovaného, abychom mu účinnou sympatii osvědčilí a nemohouce jínak, tedy ale- spoň podporou strádajících bratří. Povzbuzuje všechny, aby myšlenku, pro kterou byla schůze svolána, proměnili v účinné skutky. (Souhlas.) Posl. pan dr. Baxa vzpomenul sympatil, jakými byl provázen zápas Burů proti Angliča- nům za svobodu a co pomohly ty sympatie Mlčely vlády a mlčeli i panovníci. Kde je tedy ta vyhlašovaná náboženská přesvědčivost kře- sťanských trůnů evropských ! Kde se jednáo činy, tam se posllají jen papírové depeše, ale neprovádí (se žádná opravdová pomoc. Mnoho- kráte jsme četli podrobnosti o tureckých ukrut- nostech ha Balkáně, ale Evropa se ani neozvala.
Procházka Čecho Turek Makedonec JUC Sedlák Posl doktor Baxa Praha Balkán Evropa
19 article
Kdykoliv jedná se o slovanský národ, vždy panuje taková nevšímavost a netečnost. Ve všem tom je patrna německá politika! Co zaviňuje politika evropské diplomacie, jsme my povoláni k tomu, abychom opatřovali balsám na rány Slovanstva. (Souhlas.) Také pan poslanec Klofáč pravil, že proti bestiálnostem v Makedonii, prováděným po léta, neozval se nikdo, ani parlamenty, ani velké poli- tické strany. Turecko označuje za levé křídlo německé armády. Kam nemůže Německo přímo, tam posllá Rakousko nebo Turecko. Německ štve Turecko proti Makedonii, ono tam vysílá své důstojníky, kteři řídí ony bestiálnosti v Makedo- nii! Také ve Starém Srbsku provozovány jsou násilnosti, ale nikoli Turky, nýbrž františkány. od Rakouska placenými! A na to se nepoukáže ani v parlamentě, ani v delegacích! Soluňské attentáty byly dílem provokatérů a nikoli komitů. Řečník vyslovuje se pro pořádání schůzí politi- ckých, na nichž bude možno rokovati o tom, že naše pluky budou povolávány urovnávati poměry na Balkáně. Žádá členy delegace, aby o věcech těch se zmínili v delegacích a nespokojili se jen s lecjakým exposé Goluchowského. Řečník praví, že obyvatelé utíkají nejen z Makedonie, ale i z Bosny a Hercegoviny. Tito prchají do Turecka, V drobném prodejli raliní ří-lo o sobě . . . za 8 k odpoleddní . . . . . . . ra 2 h Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . sk Inseráty platí ve hotově sappelrel. Přcěplicení a fnsesty přijímá ndminí- strace v Marisnské ulici č. s. Tar náchirejí sei téi redske tiskárna a expedice „Národnich Listů“ 10h Rukepisy se novraevjí.
Klofáč Turek Goluchowský Makedonie Turecko Německo Rakousko Makeda Balkán Bosna a Hercegovina Marisnský ulice
20 article
kde se jím vede lépe, než pod panstvím Rakou- ska. Nežádáme intervence Evropy, neboť inter- vence taková znamenala by slovanské národy na Balkáně vhodit Německu na pospas. Zejmena ne- žádáme o intervenci Rakousko, které udělati ne- umí pořádek ani samo sobě. Navrhuje projev sproti zahraniční politice Rakouska a žádá, aby se Makedonským posílaly nejen peníze, ale i oděv a obuv. (Souhlas.) Pan dr. Scheiner sdělil, že na schůzi za- stoupení delegáti strany radikálné pokrokové, šidové a agrární připojují se k projevům, v této schůzi učiněným.
doktor Scheiner Evropa Balkán Německo Rakousko Rakaska
21 article
Účastníkům schůze a celé české veřejnosti za sympatie pro slovanské národy na Balkáné vřele poděkovali za Bulhary pan Maximov a za Srby pan Subotič. (Mimočeské řeči o událostech balkánských vládní zástupce koneipista pan Skvrna zapověděl.) Pan dr. Vratislav Černý doporučil ke schvá- lení tuto zesol u ci: »Zoufalý zápas, který vedou slovanští ná- rodové v Makedonii a Starém Srbsku o své bytí, o život svůj, jazyk i víru — nepře- hledná řada útrap a běd, zoufalství a trýzní, které ubohým obyvatelům zemí těchto jest snášeti, vyvolávají v srdcích nás Čechů nej- vřelejší účast s osudem bratři našich, tak těžce zkoušených.! Vyslechnuvše zprávy, jež nám na dnešní schůzi byly podány a s hrůzou poznávajíce, že všechna ta ukrutenství, jima propadají Bulhaři a Srbové v zemích, v nichž boj zuří, dějí se před tváři vzdělané Evropy,v osvíceném dvacátém století, před tváří velmocí, které marně se snaží přítrž učiniti těmto dě- sům a zločinům, jichž zakročení nezabraňuje požárům, pustošení majetku a vraždění slo- vanského lidu, vyslovujeme nejživější sym- pathie svým pokrevním bratrům Srbůma Bulharům v jich nerovném boji za statky nejdražší — za svobodu, národnost a víru, za statky, které přírozený zákon evangelia každému zaručuje a které neměly by se te- prve vykupovati nevinnou krví a něžnými ži- voty slabých žen a dětí.
Bulhar Maximov Srba Subotič Skvrna doktor Černá Čecho Srbůma Makedonie Evropa
22 article
Vyslovujeme svou účast a přání zdaru dílu osvobozovacímu tím více, uvážíme li, že již mírem svatoštěpánským i kongresem berlín- ským obyvatolstvu Makedonie od velmocí evropských přislíbeno a zaručeno bylo to, čeho po tolika letech, po tolika přestálých nových bědách a utrpeních nyní sami svými silami slabými — v moři krve, za cenu ži- vota svých žen i dětí musí sobě dobývati. Žádáme, aby uspořádání poměrů v Make- donii ponecháno bylo balkánským národům samým bez cizího vměšováni, za záštity vel- moci, které Makedonii svobodu přislíbily. My Čechové tím více cítíme s bratry svými na jihu, ano ze země jejich ústy sv. věro- zvěstců Cyrilla a Methoděje přišlo k nám první světlo víry a osvěty křesťanské. Abychom i my pomocnou rukou ulehčili tu hroznou bídu zoufalých bratří, ubohých žen i nevinných dítek trpitelů, obrací me se k národu českému, vyzýva jíce ho, aby dle sil a prostředků svých ubohým Bulharům a Srbům v Makedoniii Starém Srbsku k ulevení jejich bídy a hladu přispěl penězi i šatstvem. Nech dílu osvobození svítí hvě zda vítězství a naši pomoc a přis piě- ni provází jich láska bratrskále (Hlučný souhlas a potlesk). Po jednomyslném schválení resoluce a srdečném doslovu dra. Scheinera byla schůze ukončena. Za zpěvu písní »Hej Sl- vané!« a »Kde domov můj?« účastníci se rozcházeli“ Některé dámy, schůze se zúčast- nivší, slibily ihned utvořit komité na sbírání milodarů pro Makadonce. Zástup účastníků schůze, ubíraje se p Ferdinandově třidě, zapěl »Hej Slované !«
Čecho Bulhar Srba Scheiner Ferdinandův Slovan Makedonie hej Sl
23 article Průplav pardubicko-přerovský.
Průplav pardubicko-přerovský. V Pardubicích, 20. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Otázka průplavů, kanalisaci a regulací, po- sunuta byla do popředl soudobých problémů zákonem vodocestným ze dne 11. čorvna 1901, a od té doby stala se stěžejním bodem úvah politicko národohospodářských a techinických.
Pardubice
24 article ILLEIUN.
ILLEIUN. . . erden. (Věnováno stě pámátce jeho úmrtí 18. prosince 1803 Napsal dr. K. Vese lík. sZa naší doby, záštím národnostním prosy- ceně, jevi se jako legenda, že můžeme věnovat na tomto místě vzpomínku muži, jehož nynějs krajané s vášnivostí slepou na náš národní by dorážejí, aby nás zavlekli v porobu služebnou. Plné století již zapadlo, kdy J. G. Herder, jejz Němci řadí do klassického čtyřhvězdí výmar- ského národní své osvěty koncem 18. století, hlásal ideje, kterými usiloval povznésti nejen národ svůj, nýbrž všechno lidstvo v oboru spo- lečenském, národním, politickém a uměleckém. Leč pohříchu přemnohé z těchto vznešených idejí nejsou do dnes uskutečněny, ano jednotlivé zšpasí sohromnými překážkami, aby živou silou působily ke blahu lidstva,s e Herder kráčel po čelý život neohroženě z svým heslem (Licht, Liebe, Leben): hledal světla pravdy, hlásal lásku k člověčenstvu žádal života účinného. Proslulé jeho »Listy na podporu humanity« jsou jeho idejí nejvýmluv- nějším dokladem. Ve své všeliďské lásce neměl horotienéjší touhy, než usmířiti lidstvo, rozstě- pené v různé národy a strany, a vyhledal tak
Herder Němec List Leben
25 article
pojítko pro takový světový svaz národní v »po- svátném trojhranu« básnictví, filosofie a dějepisu. Když z hojných zdrojů pravého básnictv lidového vážil, aby dokázal, jak jednotliví náro- dové v osvětě své pronikli, přistoupil přirozen také k velehojným studnicím lidové poesie ná- rodů slovanských. Než Herder nepřestal jen na tom, obíral se také jejich dějinami a písem- nictvím, navazoval styky s vynikajícími Slovany, přátelil se s nimi a stal se nadšeným věštcem skvělé budoucnosti Slovanstva. V tomto směru stalo se jeho arcidílo »Ideje k filosofli dějin lidstva« epochálným pro dějiny národů slovan- ských. Jak posilnila tato věštba Slovany v zá- pase o uhájení a povznesení jejich národní indi- viduality zejmena nás Čechy, Poláky, Slovince a Rusy, o tom vypravují dějiny písemnictv těchto národův i odkazujeme v té věci k zna- menitému dílu našemu: »Literatura česká 19. stoleti« díl I. a II. (v Laichterově Výboru nej lepších spisů poučných) a k článku velmi po učnému O. Wagnera »Památce Herderově«, jehož část vyšla v Slovanském přehledu (v sešitu pro sineovém t. r.). Své přátelské smýšlení o Slovanstvu Herder přesvědčivě ukázal také v dojímavě krásném článku o významu našeho velikého J. A. Komen- ského v »Listech na podporu humanity« (V. sbírk list 57.).
Herder Čecho Polák Slovinec Rus Laichterův O Wagner Herderův Komen List Slovan
26 article
O české církvi, jejímž posledním biskupem Komenský byl, Herder vykládá, že nezná žádné obce v Německu, která by byla s takovou ryzí horlivostí se starala, zápolila a strádala za svůj jazyk, za kázeň a pořádek jak při svých zvycíeh tak ve svém životě domácím, ano za poučení osvicení v oboru svého potřebného a užitečného jako tato česká obec eírkevní. Husem a jinými položen byl v ní základ k reformaci, která pro svůj jazyk a pro své země mohla se státi ná- rodní reformou, jakou žádná v Německu se ne- stala; až po Komenského tihnul k tomu duch národů slovanských. Česká církev vykázala se takovou činností, svorností a statečností, že by za vydatné podpory Čechy a Morava, ano vůbec slovanské země na východní straně Německ byly by se staly národem, který by svým sou- sedům jinak byl prospél než nýni. Nerozum panovačnost lidí chtěly tomu však jinak.
Komenský Herder Hus Německo Čechy Morava
27 article
Ve 3. části svého veledíla »Ideje k filosofi lidstva« Herder probírá se úvahami o dějinách vzdělaných národů všeho světa a v 16. knize věnuje stať národům slovanským. Slované za- bírají na zemi větší prostor než v dějinách, usa- zovali se obyčejně v krajích, od jiných národů opuštěných, kde pak orbou a chovem dobytka zdárně působili S obilím, dobytkem a mnohými výrobky své domáci umělosti provozovali užitečný ob chod. Podél břehu moře Baltského, počínaje od Lubeku (Bukovce), zbudovali města přímořská, mezi nimiž Vineta na ostrově Rujaně slovan- ským Amsterodamem byla; přes Černé moe dopravovali výrobky zemí východních do severní a západní Evropy. V Německu zabývali se hor- nictvím, uměli taviti a slévati kovy, připravovali sůl, tkali plátna, vařili medovinu, sázeli plodné stromy a vedli po svém způsobu život veselý. hudební. Byli dobrodějni, až rozmařile pohostinni, milovni svobody ve své zemi, ale poddajnia poslušni; byli nepřáteli všelikého loupeženl. Však toto vše nespomohlo jim proti útiskům, ano přispělo k nim. Neboť nikdy nesnažili se o nadvládu světa, nemívali mezi sebou bojov- ných dědičných knížat a stávali se ráději po- platnými, jen aby ve své zemi klidně mobl bydleti; tím pak se stalo, že se na nich pro- hřešilo více národů, nejvíce však kmene něme- ckého. Herder zmiňuje se o výbojných válkách Franků za Karla Velikého, pak Sasů a Germano norských a shledává přirozeným následkem, změnila-li se po stoletích nejtrpčí poroby pod- dajná povaha slovanská v úskočnou, krutou lenost robskou. A prece všüde, zejmena v zemích, kde poněkud svobody Slované požívají, jest znát starý jejich ráz. Slované stali se tímn nešťast- nými, že pří své lásce ke klidu a k domácí
Herder Slovan Franek Veliký Sas Lubek Bukovec Rujana Amsterodam Evropa Německo milovni svoboda
28 article
píli neupravili si žádného trvalého zřízení vá- lečného, ačkoli stalečnost svou v prudkém od- poru nejednou osvědčili. Neštěstím bylo pro ně, že na jedné straně osazeni byli vedle Némicůa na druhé že vydáni byli nájezdům východních Tatarů. Posléze Herder utéšuje Slovany, že musí nastati doba, kdy v Evropě národové k sobě pojiti se badou tichou pílí a klidným obeováním a aposlrofuje je těmito slovy: »Také vy tak zapadli, kdysi pilní a šťastní národové, povstanetakonečně jednou, procitnouce z díou- hého liného spánku, vyprostice se z okovů otrockých, a užívati budete -krásných svých krajin od Jaderského moře k horám karpat- ským, od Donu až k Muldě jako svého vlast- nictví, kde budete směti slaviti své staré svátky klidné píle a obchodu d« Tak prohlásil se geniální humanitní věštee německý Herdero před více neži sto léty — a srovnejme nyní surovou pobídku, kterou veliký sice učeneč německý Mommsen, ale humanitní trpaslík, projevil roku 1897 slovy plnými nená- visti a jedu k Slovanům a k jejich kulturnímu významu,vrcholíéích va heslu o »ranách do lebek českých« 4 o— Genie lidstva, má snad pojem humanity zůstati věčně jen ideálným, snad mystickým ?40 ob od lslm dlo s0— alinuiu uval enězsýsmče zsu valočna uižolsl lav ibta olrnok bvoa o6 a zlenu
Tatar Herder Don Mommsen Evropa Slovan