2
masthead
V Praze, v ponděli dne 2l. prosince 1903.
Praha
3
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí ne-
v Praze v adninistraei
na měste
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s drojí donáškou
na měsí
7K50
na čtnit lets
ve Hlialkšch:
na měsic . .. . 2 K 30h
Foštou:
na čtvrte lais . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilkou
na nkni
Bk tivrt lea . . . n K co
Praha
Fošta
4
article
Onešní čísle pra Prahu le o 6 stranách.
Onešní čísle pra Prahu le o 6 stranách.
Z delegací.
Praha
5
title
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
6
article
Z Vídně, 21. prosince. V politice rakousk
nastalo stišení. Delegace rozešly se včera zase
do 7. nebo 8. ledna. Toho dne sejde se sedmi
členný subkomitét, jejž dosadil včera rozpočtový
výbor delegační pro dodávky vo je n ské
Z českých delegátů nalezá se v něm dr. Strán
ský. Doporučuje se, aby čeští zemědělci a živ
nostnící svá přání, své stesky a žaloby do ozna
čeného dne jmenovanému poslanci zaslali.
Včerejší schůze delegační byla formální.
Byl strach, že nebude k usnášení schopna, že
nesejde se totiž potřebný počet 31 členů. Bylo
jich však předce 33.
K sobotní schůzi dodáváme ještě, že
zpravodaj markýz Baeguehem měl politickou
řeč jako doslov. Bývalého ministra vnitra a bý-
valého ministra obchodu v delegacích vždy rádi
poslouchají. On zni se ve věcech obchodních
má v nich z doby obnovy tržebních smluv s
státy sousedními hojné zkušeností. Byl také
v sobotu interessaniním, pokud zůstal na půdě.
na které umí chodit. Pak si ale vzpomněl za-
brousiti do revíru věcí vojenských, ale nepo-
chodil tu.
Proti delegátu Biankinovi, který si stěžoval,
že se užívá společného vojska proti lidu, na-
mítl, že vojsko pomáhá též při škodách živel.
ních. Což pak domnivá se markýz Bacquehem
že vojíni, synové lidu, jsou jenom k tomu, aby
vystupovali se zbraní proti »domácímu nepři teli«,
proti obyvatelstvu, z kterého vyšli a že poměn
jejich k němu muší býti vždy jenom nepřátel-
ským. My, civilité, máme o tom soud jiný,
opačný.
Strán
Baegueh
Biankin
Bacquehem
Vídeň
7
article
Obchodní smlouva s Italií.
Z Vídně, 21. prosince. »Monta gs
revue« vyslovuje naději, že dojde v Římě
k dohodě mezi Rakouskem a Ilali
na tomto základě. Známá klausule na eloz
vína zruší se vůbec, naproti tomu dají
se Italii koncesse přivele na jižn
o voce. Italská vína, která se dovezou
na půdu rakouskou do konce tohoto měsíce,
zdaní se ovšem ještě dle staré smlouvy. Dodá
váme, že Italie zasílá v těchto dnech do Ra-
kouska ohromné zásoby vína.
Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) Uherská
delegace měla dnes dvě plenární schůze.
V prvni přečteno nuncium rakouské delegaceo
povolení prozatímního rozpočtu
a přiděleno k ryřízení sedmičlennému výboru-
Ve druhé schůzi předložena zpráva tohoto vý
boru, ve kteréž se plný souhlas oboustranných
usnesení konstatuje. Zpráva ta byla bez debaty
schválena. Den příští schůze bude oznámen
písemně.
Telegramy korresp. kanceláře.
Ze Zvěřína, 20. prosince. (C.-B.) Úřadně
vyhlašuje se zasnoubení velkého vévody Bed
řicha Františka Meklenbursko- Z věřín
ského s vévodkyní Alexandrou Brun-
švicko-Luneburskou, druhou dcerou
vévody Cumberlandského.
Ze Sofie, 20. prosince. (C. B.) Včera do
poledne slouženy za příčinou jmenin cara Miku-
láše v zdejším sídelním chrámu slavné boho
služby. Potom byla v ruském diplomatickém
jednatelství církevní slavnost, při kteréž kniže
Ferdinand přítomen byl v uniformě svého ru
ského pěšího pluku. Ruský diplomatický jednatel
uspořádal snídani, ke kteréž se také kníže Fe -
dinand dostavil. Večer pak byla v knížecím
paláci slavnostní hostína a zábava.
Z Tjencina, 19. prosince. (C.-B.) Ředitei
zdejších severních železných drah, Š a n gy.
byl zbaven svého úřadu a titulu.
Ze San Dominga, 18. prosince. (C. B.
»Agence Havas« oznamuje: Řadové vojsko po
tlačilo revoluci v San Christobolu.
František Meklenbursko
Brun
Luneburska
Cumberlandský
Mika
Ferdinand přítomný
Havas
Vídeň
Řím
Rakousko
Zvěřín
Sofie
San Domingo
San Christobol
Italia
Italia
9
article
sbn í
ě Z Vídně, 20 prosince. (C.-B.) Rakous ké
delegace měla dnes o 4. hod. odpoledn
krátkou plenární schůzi. Nejprvé vyřídil před-
seda baron Gautseh císařovy díky za proje
soustrasti nad úmrtím arcivěvodkyně Klotildy
Potom přikročeno k vyřízení jednacího pořadu.
Gautseh
Vídeň
10
article
Přečtěno nuncium uherské delegace, ve kterémž
se konstatuje souhlas oboustranných usnesení
stran rozpočtového provisoria, načež toto provi
sorium ve třetím čtení přijato.
Předseda projevil členům delegace, jakož i čle-
nům společné vlády přání ke svátkům a ukončil
schůzi. Den, hodina a jednací pořad příšt
schůze budou oznámeny písemně.
Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) Ve schůzi
rozpočtového výboru rakouske
delegace, která se před plnou schůzí dele-
gace konala, sdělil předseda dr. Bären-
reither, že ho došlo s několika stran přání,
aby pro předchozí úrady o dodávkách
pro vojsko zřízen byl zvláštní ko
mitét. Tomuto přání bylo po krátkém roko
vání vyhověno. Do komitétu toho vysláni zpravo-
daj pro vojenské záležitosti baron Walterskir-
chen, jakož i delegáti hr. Kotulinski, Popowwvski.
Schneider, dr. Stránský a dr. Sylvester. Tento
komitét má podati rozpočtovému výboru, až
o řádném rozpočtu nan armádu rokovati začne.
o svých poradách zprávu.
Z vojenského věstníku.
Z Vídně, 20. prosince. (C.-B.) Dnešní ar-
mádní věstník obsahuje výnos. říšského mini-
sterstva války, jímž se nařizuje, aby bylo mužstv
tří posledních odvodních ročníků náhradní zálohy
a mužstvo uherských státních příslušníků nastu
pující 31. prosincem 1903 v první ročnik zálohy
povoláno dle rámce kontingentu nováčků z r. 1902
k aktivnl službě, po případě aby bylo
zadrženo i přes čas přeložení do zálohy, pokud
je mužstva toho k doplnění předepsaného stavu
presenčního nezbytně zapotřebí. Dle toho bude
ještě mužstvo, které dnem 31. prosince nastoupl
do zálohy a jemuž nebyla výnosem ze dne
15. prosince 1903 dána trvalá dovolená až do
konce t. r., ponecháno v aktivní službě i po
tomto termínu.
doktor
Bären
Walterskir
Schneider
Stránský
Sylvester
Vídeň
11
article
Biskup Firmilijan.
Firmilijan
12
article
Z Bělehradu, 20. prosince. Srbský biskup
ve Skoplji, Firmilian Dražič, zemřel zde dnes
o 10. hod. dopolední. Zde bude balsamován
pohřben ve Skoplji.
Rusko-japonský spor.
Z Londýna, 20. prosince. (C. B.) »Reute-
rova kancelář« dovídá se, že mají v nejlépe
zpravených londýnských kruzích stran stavu
věcí na asijském východě vážné
starosti. Pronášejí se obavy, že
ruské vojsko překročí hranice
čímž by další vyjednávání bylo zmařeno. Můze
prý se považovati za jisté, že Japonsko
zamítne zásady, jež v poslední ru-
ské nótě byly prohlášeny, ježto se
tyto zásady docela příčí hlavním
požadavkům Japonska. Odpověď Ja-
ponska bude prý jistě v tomto smyslu sepsána.
— Jest prý také známo, že Rusko z aujalo
postavení vyzývavé. Vyhlídky jsou prý
tedy chmurnější, než byly dosud, ačkoli prý
nelze říci, že by pomůcky diplomacie už byly
vyčerpány.
Z Londýna, 20. prosince. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« se dovídá, že Japonsko ne-
vydalo ještě žádného ultimata.
Z Pekina, 20. prosince. (C.-B.) »Reuterov
kancelář« oznamuje: Včera v Tjencinu kolovavšl
pověsť, že Japonsko zaslalo Rusku
ultimatum, považuje se tu za předčasnou.
Firmilian Dražič
Bělehrad
Londýn
Reut
Japonsko
Rusko
Pekina
13
article
Vyslanectvo zdejší jí nevěří. Avšak zdá se,
že výbuch války pravdě podobněj-
ším se stal. Japonské vyslanectvo obdrželo
zprávu, že posléz došlá ruská odpově
na japonské požadavky nikterak
néuspokojuje.
Z Londýna, 20. prosince. (C.B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Nového Yorku: Zá-
stupcové Japonska měli před několika dny se
zdejšími bankéři porady stran uzavřen
půjčky a nezatajovali nikterak, že jíde
opatření peněz na válku. Porady ty
neměly žádného výsledku. Zdejší bankovní kruhy
soudí, že domácí finanční poměry nemožným
činí, aby Amerika cizině povolo-
vata nové půjčky. Tytéž kruhy považují
za pravdě nepodobno, že by bylo Rusko, kteréh
si v Novém Yorku márně půjčku zabezpečiti
chtělo, nyní v Evropě, jak tu a tam se tvrdl
o uzavření půjčky zahájilo jednání.
Londýn
Reut
Nový York
Japonsko
Amerika
Rusko
Evropa
14
article
Lid český pro Makedonce.
Lid český pro Makedonce.
Nesmírnými útrapami stiženi jsou Makedone
pod jhem tureckým. Stále docházejí zprávy
o úžasných brutálnostech sveřepé soldatesky.
která nechrání ani ženy a děti, ani starce. Plení
jich usedlosti, zapaluje celé vesnice a ukrulným
způsobem připravuje o život Makedonské. Celé
měsíce už trvají tyto ukrutnosti, aniž osvícené
státy evropské něco učinily na obranu utisko-
vaných. Český lid vřelými sympalhiemi provázl
zápas utiskovaných Makedoneů a touží po tom,
aby boj ten provázen byl vítězstvím pro tuto
větev slovanskou. Nejde však jen o podporu
mravní, ale i hmotnou a tato okolnost zavdala
podnět k uspořádání manifestační schůze na
prospěch Makedonských a povzbuditi lid český,
aby s osvědčenou svojí obětavostí pomáhal lidu
makedonskému. Nejen finančně, ale i šatstvem
a obuví. Lze s důvěrou se nadít, že lid český
vyzvání tomuto vyhovl. Manifestační schůze
konala se ve dvoraně žofinské a byla velmi
četně navštívena stoupenci a příslušníky všech
národních stran českých. Z poslanců byli pří-
tomni pp. dr. Herold, Karbus, Sokol, dr. Baxa
a Klofáč.
Schůzi zahájil p. dr. Scheiner a pravil, že
přátelé slovanšti svolali tuto schůzi, aby veřej-
nosti české poskytli příležitosti, osvědčiti svůj
zájem pro těžký zápas, jejž vedou Makedonei
s Turky. Otázka makedonská příliš rozvířila
veřejné mínění v Rvropě, než abychom neměl
pozvednouti svého hlasu ve prospěch utlačovaných
bratří slovanských na Balkáně. Bohužel, že jsme
příliš zaměstnáni svými otázkami, které nám ne-
dovolují zabývati se intensivněji kulturními zá-
ležitostmi života slovanského. Žel, že tato ne-
všímavost jest na újmu celé věci slovanské.
Makedonec
doktor
Herold
Karbus
Sokol
Baxa
Klofáč
Scheiner
Turek
Balkán
15
article
(Souhlas.) Přecházeje k vylíčení událostí n
Balkáně praví řečník, že hnus a opovržení budí
počínání turecké soldatesky na Balkáně a k těmto
výjevům nemůžeme klidně přihlížet.
Lid český, vřele slovansky cítici, musí
osvědčiti, že se živým zájmem sleduje boj Make-
donců s odvěkým jich nepřítelem. Mluviti o Ma-
kedonii dnešní, znamená mluviti o pravém pekle
lidském, způsobeném tureckou panovačností. Ny-
nější historie Makedonská je jednou z nejhroz-
nějších historií lidstva. Historie ta není dnešní,
ona odehrává se už dlouhou dobu. Byla doba,
kdy se zdálo, že Makedonii kyne nový život,
klidnější a spokojenější. Byly to ony slavné oka-
mžiky, kdy po bohatýrském boji byl uzavřen
mír sv.-štěpánský. Žel bohu, že toto velké osvo-
bozovací dílo nedošlo očekávaného splnění a ne-
bylo ho využitkováno v té míře, jak toho vyža-
dovaly oběti válečné. Při dohodnutí berlinském
byly podmínky míru otesány a Makedonie opět
dostala se do podruží tureckého! Byly jí sli-
beny reformy, ty však nenastaly. Za nynějších
reforem 2000 životů slovanských ročně je tam
utraceno! Evropské velmoci s úplným klidem
pohlížeji na toto turecké řádění a vraždění, pa-
trně nejen z naprosté netečnosti, nýbrž z dů-
vodů politických — aby slovanský živel na B l-
káně byl odstraněn a učinila volnost německému
heslu »Drang nach Osten !« (Hlučný souhlas.)
svatý
Osten
Balkán
Ma
Makedonie
16
article
Balkán není ohrožen jen Tureckem, nýbrž ro-
tami loupežnickými, používajícími zavládnuvších
poměrů k loupeži a vraždění. Ale i turecké řa-
dové vojsko dopouští se vraždění a plenění slo-
vanského obyvatelstva a není divu, že za tako-
vých okolností zoufalý lid sahá k prostředkům
svépomoci. Jest to boj zoufalý, ale krok ten byl
nutným, neboť nic jiného sužovaným Makedon-
cům nezbylo. Maji zemřít buď hlady nebo zimou
anebo v nadšeném boji o svobodu. Tato smrt
je čestnější! (Souhlas.) Řečník sděluje zprávy
z bojiště makedonského o příšerném vraždění
Makedonců, pálení jich usedlostí a ničení jich
majetku!
Ke konci uvedl řečník, že nejedná se dnes
o čin politického dosahu, nýbrž o to, povzbudi
veřejnosť českou k činu humanity, k činu lid-
skosti, k velkému dílu samaritánskému ve pro-
spěch obyvatelů balkánských v jich těžkém zá-
pase o osvobození. Rakousko společně s Ruskem
ujalo selakce na zavedení reforem, ale jde o to,
aby to byly záměry poctivé, aby to nebyly ta-
kové reformy jako v Bosně a Hercegovině, kde
reformy znamenají vytlačování slovanského ple-
mene (Hlučný souhlas) a nahražování německými
přistěhovalci. (Tak jest !) My musíme se přičinit,
aby dílo reformy směřovalo k uvolnění lidu slo-
vanského. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Makedonec
Balkán
Turecko
Maja
Rakousko
Rusko
Boseň a Hercegovina
17
article
Poslanec p. dr. Herold promluvil o tom,
že evropští národové honosi se kulturou. Ovocen
pravé kultury je lidskost, ale dovedli národoy
strom kultury tímte ovocem okrášlit? Kdyby
skutečně bylo lidskosti, události na Balkáně ne
byly by možné! Kdyby pravá lidskosť proniklu
do hor makedonských, kdyby tam byl vztýčen
prapor svobody, nestalo by se ono strašné krve
proliti! (Souhlas.) My Slované nedovedli jsme
udělati propagandu svým bratrům. Jediný za-
vražděný německý konsul v Číně měl v zápět
expedici celé Eyropy do Činy. Ale když je po-
vražděno tisíce Slovanů, tu velmoci posílají si
pouze psané noty! (Tak jest !) My slýchalio
Makedonii velkolepé historie dějinně, ale od te
doby, co je Makedonie v podruží Turecka, ne-
víme o této zemi ničeho. Je zajímavo, že Turci,
takto národ filosofický a v bojích nadšený
kamkoli vstoupí, tam zanechají pusto a temno
a tak i Makedonii způsobili cizí a pustou.
(Souhlas.) My nemůžeme Makedoncům pomoe
ve velkolepém jejich boji, ale my můžeme vo
lati k Evropě, chce-li být mravnou a lidskou,
aby pohlédla do Makedonie, kde nalezne vhodné
pole k působnosti ve směru lidskosti. Žádáme
a přejeme si pokojný mír, takový mír, který by
zaručoval všem národům rozvoj individualní
(Souhlas.) Ke konci řečník povzbuzoval lid če-
ský ke vřelýma mohutným sympathiím pro
Makedonce.
doktor
Herold
Slovan
Turek
Makedonec
Balkán
Čína
Makedonie
Turecko
Evropa
evropský národ
Slovan
18
article
Pan ředitel Procházka jménem strany ná-
rodní rovněž žádal, aby dokumentováno bylo,
že hrozné utrpení balkánských národů nalezá
ohlasu v srdeích všech nás Čechů bez rozdílu
smýšlení. Řečník považuje Turky za národ
tichý, má však špatnou vládu a hrubou solda-
tesku. Dále promlouval o obětavosti českého
národa, který jistě appellu tohoto uposlechne
Makedonce bude podporovati, aby povstal vy-
soký a mohutný maják vroucí lásky slovanské,
který by naději a útěchu vléval do srdcí bo-
jujícíchll
Řečník promlouval o zřízení slovanských
institucí v Praze, tak aby se Praha stala stře-
diskem veškerého slovanského světa. (Souhlas.)
Pan JUC. Sedlák za stranu národní uvádí,
že nejde o pouhý platonický projev solidarity
slovanské, nýbrž o účinný projev sympatie pro
slovanské bratry, kteří snaží se dosíci svobody.
Řečník vzpomenul válečných tažení proti Tur-
kům, kdy vojsk slovanských národů v bylo
k tomu použito. My tedy máme nyní větší
právo, když vidíme bratra slovanského, od
Turka sužovaného, abychom mu účinnou
sympatii osvědčilí a nemohouce jínak, tedy ale-
spoň podporou strádajících bratří. Povzbuzuje
všechny, aby myšlenku, pro kterou byla schůze
svolána, proměnili v účinné skutky. (Souhlas.)
Posl. pan dr. Baxa vzpomenul sympatil,
jakými byl provázen zápas Burů proti Angliča-
nům za svobodu a co pomohly ty sympatie
Mlčely vlády a mlčeli i panovníci. Kde je tedy
ta vyhlašovaná náboženská přesvědčivost kře-
sťanských trůnů evropských ! Kde se jednáo
činy, tam se posllají jen papírové depeše, ale
neprovádí (se žádná opravdová pomoc. Mnoho-
kráte jsme četli podrobnosti o tureckých ukrut-
nostech ha Balkáně, ale Evropa se ani neozvala.
Procházka
Čecho
Turek
Makedonec
JUC
Sedlák
Posl
doktor
Baxa
Praha
Balkán
Evropa
19
article
Kdykoliv jedná se o slovanský národ, vždy
panuje taková nevšímavost a netečnost. Ve všem
tom je patrna německá politika! Co zaviňuje
politika evropské diplomacie, jsme my povoláni
k tomu, abychom opatřovali balsám na rány
Slovanstva. (Souhlas.)
Také pan poslanec Klofáč pravil, že proti
bestiálnostem v Makedonii, prováděným po léta,
neozval se nikdo, ani parlamenty, ani velké poli-
tické strany. Turecko označuje za levé křídlo
německé armády. Kam nemůže Německo přímo,
tam posllá Rakousko nebo Turecko. Německ
štve Turecko proti Makedonii, ono tam vysílá své
důstojníky, kteři řídí ony bestiálnosti v Makedo-
nii! Také ve Starém Srbsku provozovány jsou
násilnosti, ale nikoli Turky, nýbrž františkány.
od Rakouska placenými! A na to se nepoukáže
ani v parlamentě, ani v delegacích! Soluňské
attentáty byly dílem provokatérů a nikoli komitů.
Řečník vyslovuje se pro pořádání schůzí politi-
ckých, na nichž bude možno rokovati o tom, že
naše pluky budou povolávány urovnávati poměry
na Balkáně. Žádá členy delegace, aby o věcech
těch se zmínili v delegacích a nespokojili se jen
s lecjakým exposé Goluchowského. Řečník praví,
že obyvatelé utíkají nejen z Makedonie, ale i z
Bosny a Hercegoviny. Tito prchají do Turecka,
V drobném prodejli
raliní ří-lo o sobě . . . za 8 k
odpoleddní . . . . . . . ra 2 h
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . sk
Inseráty
platí ve hotově sappelrel.
Přcěplicení a fnsesty přijímá ndminí-
strace v Marisnské ulici č. s.
Tar náchirejí sei téi redske
tiskárna a expedice „Národnich Listů“
10h
Rukepisy se novraevjí.
Klofáč
Turek
Goluchowský
Makedonie
Turecko
Německo
Rakousko
Makeda
Balkán
Bosna a Hercegovina
Marisnský ulice
20
article
kde se jím vede lépe, než pod panstvím Rakou-
ska. Nežádáme intervence Evropy, neboť inter-
vence taková znamenala by slovanské národy na
Balkáně vhodit Německu na pospas. Zejmena ne-
žádáme o intervenci Rakousko, které udělati ne-
umí pořádek ani samo sobě. Navrhuje projev
sproti zahraniční politice Rakouska a žádá, aby
se Makedonským posílaly nejen peníze, ale i oděv
a obuv. (Souhlas.)
Pan dr. Scheiner sdělil, že na schůzi za-
stoupení delegáti strany radikálné pokrokové,
šidové a agrární připojují se k projevům, v této
schůzi učiněným.
doktor
Scheiner
Evropa
Balkán
Německo
Rakousko
Rakaska
21
article
Účastníkům schůze a celé české veřejnosti
za sympatie pro slovanské národy na Balkáné
vřele poděkovali za Bulhary pan Maximov a za
Srby pan Subotič. (Mimočeské řeči o událostech
balkánských vládní zástupce koneipista pan Skvrna
zapověděl.)
Pan dr. Vratislav Černý doporučil ke schvá-
lení tuto
zesol u ci:
»Zoufalý zápas, který vedou slovanští ná-
rodové v Makedonii a Starém Srbsku o své
bytí, o život svůj, jazyk i víru — nepře-
hledná řada útrap a běd, zoufalství a trýzní,
které ubohým obyvatelům zemí těchto jest
snášeti, vyvolávají v srdcích nás Čechů nej-
vřelejší účast s osudem bratři našich, tak
těžce zkoušených.! Vyslechnuvše zprávy, jež
nám na dnešní schůzi byly podány a s hrůzou
poznávajíce, že všechna ta ukrutenství, jima
propadají Bulhaři a Srbové v zemích, v nichž
boj zuří, dějí se před tváři vzdělané Evropy,v
osvíceném dvacátém století, před tváří velmocí,
které marně se snaží přítrž učiniti těmto dě-
sům a zločinům, jichž zakročení nezabraňuje
požárům, pustošení majetku a vraždění slo-
vanského lidu, vyslovujeme nejživější sym-
pathie svým pokrevním bratrům Srbůma
Bulharům v jich nerovném boji za statky
nejdražší — za svobodu, národnost a víru,
za statky, které přírozený zákon evangelia
každému zaručuje a které neměly by se te-
prve vykupovati nevinnou krví a něžnými ži-
voty slabých žen a dětí.
Bulhar
Maximov
Srba
Subotič
Skvrna
doktor
Černá
Čecho
Srbůma
Makedonie
Evropa
22
article
Vyslovujeme svou účast a přání zdaru
dílu osvobozovacímu tím více, uvážíme li, že již
mírem svatoštěpánským i kongresem berlín-
ským obyvatolstvu Makedonie od velmocí
evropských přislíbeno a zaručeno bylo to,
čeho po tolika letech, po tolika přestálých
nových bědách a utrpeních nyní sami svými
silami slabými — v moři krve, za cenu ži-
vota svých žen i dětí musí sobě dobývati.
Žádáme, aby uspořádání poměrů v Make-
donii ponecháno bylo balkánským národům
samým bez cizího vměšováni, za záštity vel-
moci, které Makedonii svobodu přislíbily.
My Čechové tím více cítíme s bratry svými
na jihu, ano ze země jejich ústy sv. věro-
zvěstců Cyrilla a Methoděje přišlo k nám
první světlo víry a osvěty křesťanské.
Abychom i my pomocnou rukou ulehčili
tu hroznou bídu zoufalých bratří, ubohých
žen i nevinných dítek trpitelů, obrací me
se k národu českému, vyzýva jíce
ho, aby dle sil a prostředků
svých ubohým Bulharům a Srbům
v Makedoniii Starém Srbsku
k ulevení jejich bídy a hladu
přispěl penězi i šatstvem. Nech
dílu osvobození svítí hvě zda
vítězství a naši pomoc a přis piě-
ni provází jich láska bratrskále
(Hlučný souhlas a potlesk).
Po jednomyslném schválení resoluce a
srdečném doslovu dra. Scheinera byla
schůze ukončena. Za zpěvu písní »Hej Sl-
vané!« a »Kde domov můj?« účastníci se
rozcházeli“ Některé dámy, schůze se zúčast-
nivší, slibily ihned utvořit komité na sbírání
milodarů pro Makadonce.
Zástup účastníků schůze, ubíraje se p
Ferdinandově třidě, zapěl »Hej Slované !«
Čecho
Bulhar
Srba
Scheiner
Ferdinandův
Slovan
Makedonie
hej Sl
23
article
Průplav pardubicko-přerovský.
Průplav pardubicko-přerovský.
V Pardubicích, 20. prosince.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Otázka průplavů, kanalisaci a regulací, po-
sunuta byla do popředl soudobých problémů
zákonem vodocestným ze dne 11. čorvna 1901,
a od té doby stala se stěžejním bodem úvah
politicko národohospodářských a techinických.
Pardubice
24
article
ILLEIUN.
ILLEIUN.
. . erden.
(Věnováno stě pámátce jeho úmrtí 18. prosince 1803
Napsal dr. K. Vese lík.
sZa naší doby, záštím národnostním prosy-
ceně, jevi se jako legenda, že můžeme věnovat
na tomto místě vzpomínku muži, jehož nynějs
krajané s vášnivostí slepou na náš národní by
dorážejí, aby nás zavlekli v porobu služebnou.
Plné století již zapadlo, kdy J. G. Herder, jejz
Němci řadí do klassického čtyřhvězdí výmar-
ského národní své osvěty koncem 18. století,
hlásal ideje, kterými usiloval povznésti nejen
národ svůj, nýbrž všechno lidstvo v oboru spo-
lečenském, národním, politickém a uměleckém.
Leč pohříchu přemnohé z těchto vznešených
idejí nejsou do dnes uskutečněny, ano jednotlivé
zšpasí sohromnými překážkami, aby živou silou
působily ke blahu lidstva,s e
Herder kráčel po čelý život neohroženě z
svým heslem (Licht, Liebe, Leben): hledal
světla pravdy, hlásal lásku k člověčenstvu
žádal života účinného. Proslulé jeho »Listy na
podporu humanity« jsou jeho idejí nejvýmluv-
nějším dokladem. Ve své všeliďské lásce neměl
horotienéjší touhy, než usmířiti lidstvo, rozstě-
pené v různé národy a strany, a vyhledal tak
Herder
Němec
List
Leben
25
article
pojítko pro takový světový svaz národní v »po-
svátném trojhranu« básnictví, filosofie a dějepisu.
Když z hojných zdrojů pravého básnictv
lidového vážil, aby dokázal, jak jednotliví náro-
dové v osvětě své pronikli, přistoupil přirozen
také k velehojným studnicím lidové poesie ná-
rodů slovanských. Než Herder nepřestal jen na
tom, obíral se také jejich dějinami a písem-
nictvím, navazoval styky s vynikajícími Slovany,
přátelil se s nimi a stal se nadšeným věštcem
skvělé budoucnosti Slovanstva. V tomto směru
stalo se jeho arcidílo »Ideje k filosofli dějin
lidstva« epochálným pro dějiny národů slovan-
ských. Jak posilnila tato věštba Slovany v zá-
pase o uhájení a povznesení jejich národní indi-
viduality zejmena nás Čechy, Poláky, Slovince
a Rusy, o tom vypravují dějiny písemnictv
těchto národův i odkazujeme v té věci k zna-
menitému dílu našemu: »Literatura česká 19.
stoleti« díl I. a II. (v Laichterově Výboru nej
lepších spisů poučných) a k článku velmi po
učnému O. Wagnera »Památce Herderově«, jehož
část vyšla v Slovanském přehledu (v sešitu pro
sineovém t. r.).
Své přátelské smýšlení o Slovanstvu Herder
přesvědčivě ukázal také v dojímavě krásném
článku o významu našeho velikého J. A. Komen-
ského v »Listech na podporu humanity« (V. sbírk
list 57.).
Herder
Čecho
Polák
Slovinec
Rus
Laichterův
O Wagner
Herderův
Komen
List
Slovan
26
article
O české církvi, jejímž posledním biskupem
Komenský byl, Herder vykládá, že nezná žádné
obce v Německu, která by byla s takovou ryzí
horlivostí se starala, zápolila a strádala za svůj
jazyk, za kázeň a pořádek jak při svých zvycíeh
tak ve svém životě domácím, ano za poučení
osvicení v oboru svého potřebného a užitečného
jako tato česká obec eírkevní. Husem a jinými
položen byl v ní základ k reformaci, která pro
svůj jazyk a pro své země mohla se státi ná-
rodní reformou, jakou žádná v Německu se ne-
stala; až po Komenského tihnul k tomu duch
národů slovanských. Česká církev vykázala se
takovou činností, svorností a statečností, že by
za vydatné podpory Čechy a Morava, ano vůbec
slovanské země na východní straně Německ
byly by se staly národem, který by svým sou-
sedům jinak byl prospél než nýni. Nerozum
panovačnost lidí chtěly tomu však jinak.
Komenský
Herder
Hus
Německo
Čechy
Morava
27
article
Ve 3. části svého veledíla »Ideje k filosofi
lidstva« Herder probírá se úvahami o dějinách
vzdělaných národů všeho světa a v 16. knize
věnuje stať národům slovanským. Slované za-
bírají na zemi větší prostor než v dějinách, usa-
zovali se obyčejně v krajích, od jiných národů
opuštěných, kde pak orbou a chovem dobytka
zdárně působili
S obilím, dobytkem a mnohými výrobky
své domáci umělosti provozovali užitečný ob
chod. Podél břehu moře Baltského, počínaje od
Lubeku (Bukovce), zbudovali města přímořská,
mezi nimiž Vineta na ostrově Rujaně slovan-
ským Amsterodamem byla; přes Černé moe
dopravovali výrobky zemí východních do severní
a západní Evropy. V Německu zabývali se hor-
nictvím, uměli taviti a slévati kovy, připravovali
sůl, tkali plátna, vařili medovinu, sázeli plodné
stromy a vedli po svém způsobu život veselý.
hudební. Byli dobrodějni, až rozmařile pohostinni,
milovni svobody ve své zemi, ale poddajnia
poslušni; byli nepřáteli všelikého loupeženl.
Však toto vše nespomohlo jim proti útiskům,
ano přispělo k nim. Neboť nikdy nesnažili se
o nadvládu světa, nemívali mezi sebou bojov-
ných dědičných knížat a stávali se ráději po-
platnými, jen aby ve své zemi klidně mobl
bydleti; tím pak se stalo, že se na nich pro-
hřešilo více národů, nejvíce však kmene něme-
ckého. Herder zmiňuje se o výbojných válkách
Franků za Karla Velikého, pak Sasů a Germano
norských a shledává přirozeným následkem,
změnila-li se po stoletích nejtrpčí poroby pod-
dajná povaha slovanská v úskočnou, krutou
lenost robskou.
A prece všüde, zejmena v zemích, kde
poněkud svobody Slované požívají, jest znát
starý jejich ráz. Slované stali se tímn nešťast-
nými, že pří své lásce ke klidu a k domácí
Herder
Slovan
Franek
Veliký
Sas
Lubek
Bukovec
Rujana
Amsterodam
Evropa
Německo
milovni svoboda
28
article
píli neupravili si žádného trvalého zřízení vá-
lečného, ačkoli stalečnost svou v prudkém od-
poru nejednou osvědčili. Neštěstím bylo pro ně,
že na jedné straně osazeni byli vedle Némicůa
na druhé že vydáni byli nájezdům východních
Tatarů. Posléze Herder utéšuje Slovany, že
musí nastati doba, kdy v Evropě národové
k sobě pojiti se badou tichou pílí a klidným
obeováním a aposlrofuje je těmito slovy: »Také
vy tak zapadli, kdysi pilní a šťastní národové,
povstanetakonečně jednou, procitnouce z díou-
hého liného spánku, vyprostice se z okovů
otrockých, a užívati budete -krásných svých
krajin od Jaderského moře k horám karpat-
ským, od Donu až k Muldě jako svého vlast-
nictví, kde budete směti slaviti své staré svátky
klidné píle a obchodu d«
Tak prohlásil se geniální humanitní věštee
německý Herdero před více neži sto léty — a
srovnejme nyní surovou pobídku, kterou veliký
sice učeneč německý Mommsen, ale humanitní
trpaslík, projevil roku 1897 slovy plnými nená-
visti a jedu k Slovanům a k jejich kulturnímu
významu,vrcholíéích va heslu o »ranách do
lebek českých« 4 o— Genie lidstva, má snad
pojem humanity zůstati věčně jen ideálným,
snad mystickým ?40 ob od
lslm dlo s0— alinuiu uval
enězsýsmče zsu valočna uižolsl lav
ibta olrnok bvoa o6 a zlenu
Tatar
Herder
Don
Mommsen
Evropa
Slovan