2
masthead
V Praze, v 3obotu dne 2l. září.
Praha
4
masthead
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
6
article
Nz »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošton
7
article
LSII
LSII
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listá“.
Telefonické zprávy „Nár. Listá“.
Konservativní velkostatek pod
ochranou »N. Fr. Presse«.
Z Vídně, 21. září. To jest nejnovější
událostí, která věru není žádným překvape-
ním. Před několika dny ještě konservativní
velkostatek byl německým tiskem terroriso-
ván a vyhrožováno mu, že bude smeten,
nepovolí-li Němcům mandáty. Nyní, když je
povolil na komando Němců, jest bránv
ochranu žurnály německé levice — proti
Čechům.
»Neue Freie Presse« uveřejňuje celý
plaidover na prospěch »české« šlechty, kte-
rou brání zvláště proti výtkám, činěným
v »Nár. Listech«, Historická šlechta prý do-
konce nepoškodila český zájem, naopak mu
prospěla a také Čechové se stanoviska pro-
stého strannické sobeckosti nemohou si na
kompromis velkostatkářský stěžovati. Jestliže
změna ta v kurii velkostatkářské bude pro-
vedena, potom prý většina česko-feudální
bude sice menší, ale zajištěna na dobu ne-
dozírnou; konservativní majorita ve velko-
statkářské kurii bude zákonem stanovena.
Tím samým velkostatek německý vzdá se
možnosti, dokonce nikoliv pravděnepodobné,
nabýti zase většiny v této kurii. Také to má
pro Čechy cenu. Kompromis jest velikou
službou, kterou jim prokázali. »Neue Freie
Presse« musí dovoliti, abychom o tom, co
je nám na prospěch anebo na škodu.
sami soudili.
Kdo stane se prvním mistopřed
sedou poslanecké sněmovny ?
Z Vídně, 21. září. Známý poslanec
prof. Pommer na schůzi voličů vykládal
o tom, jak by se mělo obsaditi po poslanci
Pradovi uprázdněné místo prvního místo-
předsedy. Němečtí nacionálové by sami této
funkce již nepřevzali; pročež doporučuje ko-
nečně posl. Pommer pro místo to bud
člena německého velkostatku aneb
antisemitu.
Kolej jeronymská.
Z Vídně, 21. září. Profesor dr. Randa
uveřejňuje v »N. Fr. Presse« přípis, dany
Němec
Čecho
profesor
Pommer
doktor
Randa
Vídeň
poslanecký sněmovna
Prad uprázdněný
Neue Frei Presse
9
article
v Bolzanu, o sporu ve příčině ú stavu sv.
Jeronyma. K listu tomu přimělo jej fak-
tum, že ve své známé knize o držbě za-
bývá se spornými otázkami, které se zále-
žitosti jmenované dotýkají. Prof. Randa
uznává, že praetor dbal největší nestrannosti
při této příležitosti, že však rozhodnutí spo-
čívá na bludných předpokladech a vésti mu-
silo k nesprávnému výsledku.
Jaworski ve Vídni.
Z Vídně, 21. září. Ze Lvova se ozna-
muje, že předseda kola polského Jaw or
ski nejspíše na pozvání minist. předsedy
odebral se do Vídně.
Jmenování.
Z Vídně, 21. září. Professor státního
německého gymnasia v Olomouci dr. Jakub
Ueberegger jmenován ředitelem státního
německého gymnasia v Moravské Třebové.
svatý . Jeronym
profesor
Randa
Jaworský
doktor
Ueberegger
Bolzano
Vídeň
Lvov
Olomouc
moravský Třebová
Jawa
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Terstu, 20. září. (C.-B.) Vrchní ko-
misař Kréty princ Jiří řecký přibyl sem
večer na palubě lloydového parníku »Úrano«
a odcestoval rychlíkem jižní dráhy do
Vídně.
Z Paříže, 20. září. (C.-B.) Ačkoliv
bylo poloúřadně sděleno, že car ruský dnes
do Paříže nepřijede, bylo náměstí před se-
verním nádražím a Rue Lafayette od deseti
hodin ráno přeplněno zvědavci, kteří se te-
prve po několikahodinném čekání vzdálili.
Z Cařihradu, 20. září. (C.-B.) Su-
tán přijal dnes ruského velevyslanca Zino-
věva a anglického velevyslance O' Connora
ve slyšení.
Jiří řecký
Zina
Terst
Kréta
Vídeň
Paříž
Rue Lafayette
Cařihrad
11
article
Čím se udržuje německá nadvláda
v Čes. Budějovicích.
Čím se udržuje německá nadvláda
v Čes. Budějovicích.
V Českých Budějovicích po zápisu do škol.
Srdce každého člověka, jenž má cit
rozum, muselo se sevřiti bolestí, když v pon-
dělí potkával veliké řady žáků a žakyň zdejších
německých škol, ubírající se do kostela k vzý-
vání ducha svatého: kdyby nebylo ně-
meckého hovoru učitelů a učite-
lek, vedle žactva kráčejících, mo-
hlo by se míti za to, že jsou to děti
z českých škol, neboť děti ty až na
pranepatrné výminkyhovořily me-
zi sebou česky. Používaly totiž jazykové
svobody, jaká se jim poskytuje, ale jen při za-
čátku školního roku, kdy totiž hrozí ještě mož-
nost, že by je rodiče vzali ze školy německéa
dali do české, kam patří, neboť jsou
to děti české. Později učitelé za ká ží
dětem, pokud jdou v řadě pod jejich dozorem,
hovor český a tu pak české děti, poněvadž ně-
mecky neumějí, buď mlčí, neb mluví mezi sebou
jen v okamžicích nestřežených.
Čes . Budějovice
Český Budějovice
12
article
Nejlépe lze tedy pozorovati, jak české děti
plní německé školy, v Čes. Budějovicích, ve
dnech po zápisu, dokud ještě nebyly zastrašeny,
dokud nebyl jim český hovor za-
kázán. Je to žalostný, přežalostný úkaz,
dotvrzující, že kdyby nebylo zrádných,
hloupých, neuvědomělých a bez-
citných českých rodičů, nemohla
by v Č. Budějovicích existovati
ani polovice dnešních německých
škol. České školy obecné i měšťanské (čítaje
v to též soukromé) mají tu sice ke 3000 žáků
a žakyň, letošní zápis vykazuje opět přírů-
stek v celku asi 150 dětí, ale stav ten mohl
by býti ještě mnohem lepší, kdyby všecky
české děti do českých škol chodily a kdyby
nebylo smutného fakta, že téměř 1000 če-
ských dětí navštěvuje tu školy ně-
mecké.
Snad v žádném městě není tak rozšířen
nešvar, mrzačiti české děti v německých ško-
lách v tak ohromném množství, jako děje se
dosud v Českých Budějovicích.
Čí jest to hanbou? Především naší, ne-
boť výmluva na nátlak a ohledy -různé nemá
býti přípustna tam, kde se jedná o tak těžké
poškození věci národní a o ničení budoucnosti
vlastních dětí. Jenom tímto způsobem
udržuje se také v Č. Budějovicích
tak neuvěřitelně dlouho nadvláda
německá, jen tím způsobem jsme
tu udržováni my Češi v hmotnéi
národní a politické porobě.
Jak dlouho budeme k těm zrádcům a du-
ševním mrzákům, kteři tuto naši porobu pro-
dlužují, shovívavými? Častokráte hrozilo se jim
praný řem, ale nikdy k tomu nedošlo.
Čech
Čes . Budějovice
Č . Budějovice
Český Budějovice
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Excelsior!
Excelsior
14
article
Sport vzduchoplavecký jest nyní velmi
v modě. Smělé pokusy Santos-Dumontovy se
řiditelným balonem vzrušují celý vzdělaný svět.
Sníme o cestování ve vzduchu.
Zeměkoule je nám již malá a nepohodlná.
zvláště od té doby, co na všech její cestách
počínají se hemžiti rychlokolé, splašené auto-
mobily.
Emile Gautier, známý vědecký feuilletonista
a kronikář »Figara« a »Le Journalu«, věnoval
zajímavou studii tomuto novému rozruchu
vzduchoplavectví. Hlavní zásluhu o obnovení
zájmu veřejnosti pro vzduchoplavbu a zejmena
o dávný a zneklidňující problém balonů řidi-
telných má smělý, energický mladý muž pan
Santos-Dumont, který v několika měsících učinil
pro populárnost svého sportu více, nežli za
dlouhá leta všichni aeronauti professionální.A
za příkladem mladého odvážlivce pozvedá se
touha naše do výše, do vzduchu, do nadoblačné
volnosti a opakujeme krásné heslo Longfellowovy
básně: »Excelsior !«
Pokusy Santos-Dumontovy pobouří zajisté
mnoho hlav oněch nešťastných vynálezců, kteří
sní o problému řiditelných balonů, jako dříve
různí chimeričtí vynálezci snili o záhadě per-
petua mobile nebo o alchymistické výrobě zlata.
Věda stěží něco získá touto horečkou blouz-
nivců, spíše vrstvy choromyslných, jež mají
mnoho zneuznaných geniů a zklamaných vyná-
lezců ve svých smutných zdech.
Santos
Dumontův
Gautier
Figar
Dumont
Longfellowův
Excelsior
15
article
Santos-Dumont poletuje se svým řiditelným
balonem nad mnohými rozpálenými lebkami, jež
blouzní o podobných experimentech, od jichž
zdaru závisí, zda si konečně člověk dovede po-
drobiti i volnou prostoru nad sebou. Bohužel.
uskutečnění tohoto snu je stále ještě velmi da
leké i po panu Santos-Dumontovi.
Jeho krkolomně pokusy, jež mohou též
skončit tragicky, nedokazují, že se uchopil
správné cesty k rozluštění problému. Balon,
který nedovede vzdorovati mírnému větruo
rychlosti 12 metrů za vteřinu, vanoucímu skoro
stále nad Paříží, nelze zváti »řiditelným«. Proto
též uznati dlužno neobyčejnou odvahu Santos-
Dumontovu, který svěruje svůj mladý život do-
pravnímu prostředku tak nebezpečnému, závrat
nému a kapriciosnímu.
Ani to, že mladý vynálezce a vzducho-
plavec obeplul za 15 minut Eiffelovu věž
vrátil se na místo vyplutí, neznamená, že pro-
blém řiditelného balonu je rozluštěn. Též to
není závadou, že balon nevydrží v podélné po-
loze, ale hlavní příčinou nezdaru je, že balon
je lehči a tudíž slabší nežli vítr, proti němuž
chce plouti a s nímž chce zápoliti.
Zatím co tisk a reklama se starají o roz-
hlášení jmena Santos-Dumontova do všech úblů
světa, bylo skoro zapomenuto, že dva větro-
plavci němečtí dokázali velký čin, který by
plným právem měl též vzbuditi jakousi sensaci.
Santos
Dumont
Dumontův
Eiffelův
Santos
Paříž
16
article
Pánové Berson a Suring, z metereologické
kanceláře berlínské, při poslední své plavbě ba-
lonem dosáhli výše 10.000 metrů! To je re-
kord, který zasluhuje nemenší obdiv nežli re-
kord nějakého cyklisty či automobilisty.
Dosud žádný větroplavec nevystoupil tak
vysoko jako Berson a Suring.
Poslední podobný pokus, dosáhnouti co
možná největší výše, skončil tragicky. Balon
s krásným, symbolickým jmenem »Zenith«, vy-
stoupl r. 1875 do výše 8000 metrů, ale větro-
plavci Sivel a Crucé zaplatili svou prometheov-
skou smělost smrtí. Nikdo dosud nepřekročil
výši 9000 metrů, je tudíž rekord Bersona
Suring něčím mimořádným a bude zaznamenán
slavně do análů aeronautiky. Jest to skoro zá-
zračné, že němečtí větroplavci vrátíli se zdrávi
z těch vražedných výšek, kde vládne smrtící
prázdno ledového prostoru.
Kyslik je sice jakýmsi prostředkem proti
smrtícím následkům atmosférické depresse. Paul
Bert dokázal, že stálé a pravidelné vdechování
kyslíku omezuje nebezpečí na minimum. Proto
též vzduchoplavci zásobují se dostatečně kyslí-
kem komprimovaným, který se přechovává ve
zvláštních ocelových rourách.
Emile Gautier vypravuje, že vykonal plavbu
balonem se Spelteriním přes Alpy, ale poně-
vadž nikde nepřekročili výši 4100 m., nemusili
sáhnouti ke své zásobě kysliku. V té výši ne-
pocítili nijakých obtiží, žádných bolestí, žádný
znepokojující příznak, teprye ve výši 5000 m.
stává se dýchání obtížným a musí se vdecho-
vati kvslík.
Berson
Suring
Zenith
Sivel
Crucé
Paul Bert
Gautier
Alpy