ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c1ec56d0-70c2-11dc-b2d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 30, person 48, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXII.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 6. února 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 36.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předplácío sei v Praze v admlnisi raci 2r na měsía . . . . . 6 k - na čtvrt leta . . . s dveli čenáškou K (o na měsl na čtnit leta . . . . 7 K 50h ve slialkách: a K po za něsie- Feštent a mě síe na čtvrt lela s drojí zlsilkou na měsíe na čivrti leie
Praha
5 article Pozor na hru !
Pozor na hru ! Nevíme, je-li zkušeností potvrzeno přísloví že z nejhorších pytláků bývají nejlepší hajní ale že z nejrabiátnějších německých obstrukč níků včerejška mohou se změnou politického povětří státi »vzorně ctnostní milovníci a ob hájei« parlamentního řádu, toho jsme dne svědky v onom Bábelu nad Dunajem, zvaném parlamentem Cislajtanie. Titiž křesťanští sociá- lové, kteří do posledka vytrvali v táboře něme- ckých obstrukčníkův a svou vídeňáckou suro- vostí nadávek snad nejhůře poškodili pověs parlamentarismu cislajtánského, titíž Luegrové Patlaiové usilují dnes s horlivostí novopečených vrchnostenských hajných o dokonalé vyhubení ohavného obstrukčního pylláctví v revíru posla- necké sněmovny ostrou změnou jednacího řádu. Ostatní němečtí obstrukčníci byl snad tímto náhlým výpadem všech klerikálně konservativních matadorův — neboť také alpští klerikálové (dr. Fuchs) a naši »historičtí« kon- servativní šlechticové nalehají s nimi pojednou svorně na vypuzení dábla obstrukčního z těla nemocného parlamentu — v první chvili nemile překvapeni, aspoň se tvářili velmi ky s ele, horlíce o zpátečnickém úkladu, o spiknutí kleri kálů, feudálův a Mladočechův za účelem znovu- zřízení bývalé pravice, kteráž by pak, obrněna jsouc drakonickým jednacím řádem, vílězně mohla čelit nájezdům odzbrojené a spoutané německé levice. Proto nechtěli v první chvíli němečtí nacionálové a pokrokáři o změně jednacího řádu ani slyšet, i tleskali zapáleně pochvalu Pernerstorfferovi, když tento pilné návrhy sociálních klerikálův jako reakcionářský úklad na svobodu parlamentu vášnivě potíral.
doktor Fuchs Pernerstorffer Bábel nad Dunaj necký sněmovna
6 article
Leč neuběhlo mnoho vody Dunajem a hle, jaký to zajímavý obrat v celém ně- meckém táboře! Pánové si to, jako již tisíckráte, s tou věrností ke svobodě moudře — rozmyslili a dnes jsou již ve zdrav všickni pro revisi jednacího řádu, i pověři prací tou na zejtři valný výbor sně- movny. Pouze o jedno německým levičákám běží: aby ta změna nevypadla proti nim, a by jejich německé opposici nevymkla níkdy účinnou zbraň obstrukee z rukou, nýbrž aby ostří celé re- vise bylo obráceno proti nám Slo vanům, a zvláště proti nám Če chům. Četným menšinám v parlamentě, jakou jsou dnes na př. němečtí levičáci má býti oproti tyranii většiny v jednacím řádu vždy vyhrazeno s dostatek prostředků k ob- strukci. Nikoliv však stranám početně slabším. Těm mají býti novým jednacím řádem pod- vázána tak důkladně křídla, aby se nemohly ani hnouli.
Pánová Dunaj
7 article
Zejmena Slovanům nemá býti dovoleno. aby na budoucně v parlamentě říše převážně slovanské mluvili jinak než po německu. — Slovem, němečtí nacionálové a pokrokáři jsou ochotni svolit ke každé sebe zpá tečničtější změně jednacího řádu. jen když se jim vyhradi v něm možnost poraziti vždy každou formaci většiny slovanské neb slovansko-konservativní. Však budou li Slované kdy takými blázny aby si dali podobný na sebe uplésti bič? A prolo přispišila si již onehdy officiosní »Reichswehr«, aby domlouvala německým levi čákům k rozumu: aby se zhostili přece již jednou toho svého pošetilého strachu před mož- ným z mrtvých vstáním nebožky pravice, vůči níž hledí si vyhraditi naprosto nemožný privilej, ba monopol na svoji a pouze svoju německou obstrukci. To že přece dnes již nejde ani — v Rakousku ! Raději ať prý se občerství pomyšlením, že může se kolem německé levice skupiti většina parlamentní, jakmile jen bude jednou všeliká možnost ob- strukce všem stranám odňata. — Za týden na
Slovan Rakousko
8 article
to přišel linecký zemský hejtman, známý dr. Ebenhoch, aby rovně utěšil německé levi- čáky výrokem, že znovuzřízení staré pravice jest již zhola nemožné. — A nyní přichází hlavní řečník revisionářů, vůdee křesťanských sociálů dr. Pattai, aby teprre důkladně rozptýlil obavy a podez řen německých levičáků, jakoby snad přiskočením vídeňských antisemitů mohla bývalá pravice kdy znovu obživnouti! — »Bojíte se stále« — pravil dne 4. t. m v parlamentě k německým ústavákům doslova »že starý železný kruh pravice znovu se spáji Toto strašidlo železného kruhu činí vás tak opatrnými a nedůvěřivými. Nuže, přihléd- něme blíže tomu »strašidlu« ve tvář. Dle plat- ného volebního řádu mají němečtí po- slanci, pakli jen svorně k sobě drží, v tomt parlamentě vždy ještě většinu, nebo bezmála vět- šinu. Kdyby tedy Němci na způsob Poláků v Če- chách v národních věcech vždy svorně k sobě drželi, nemohlo by se jim žádné násilí přihoditi a to tím méně, jelikož Italové, jakmile se s nim přátelsky zachází, vždy spíše s námi, Němci. nežli se Slovany jdou. — Co přivodilo prvně rozkol mezi námi Němci?
Ebenhoch doktor Pattai Němec Italos Slovan
9 article
Těžká chyba staré liberální čili ústavo- věrné strany, že nás tak zv. klerikály, však správněji konservativce, neomluvitelným způso- bem odpudila a tak přímo do železného kruhu slovanské pravice vehnala. Leč poslední dobou železný ten kruh již tak pevně nedržel: nebot v klerikální straně hnulo se již živě svědomí, že přicházi v otázkách národních ve dvojaké postaveni které jest neudržitelným. Nyní však ne- obáváte se již ani tak tyrolských klerikálů. nýbrž — mluvím od plic — spíše nás kre- sťanských sociálů, že bychom mohl v otázkách národních od vás odpadnouti. Však lze-liž tuto obavu odůvodnit skut- ky? Za celé doby národního boje vydržela naše křesťansko-sociální stran až do posledka věrně při něme- ckém souručenství. Ano, my dostál této své povinnosti, ač jsme věděli, že nán ostatní strany německé nejsou zvlášť přátelsky nakloněny.
10 article
Nuže, představte si, že by nyní opě mohlo dojíti ke zřízení parlamentn většiny. Můžete si pomyslit, že za nynějších poměrův — kterěž jsou nad to sešinuty tím, že z obou slovanskýeh klubů (polského jako českého) vyloučilis živlové výstřední — mohl by opět vznik nouti onen útvar pravice? Sou dim, že jest to pouhý přízrak. Přirozeně vyvinou se věcí tak, že se sně- movna rozděli na tré velký ch skupin, čimž sama sebou již vy loučena jest možnost každého koliv majorisování.« Posléze dodává vůdce křesťanských sociálů vídeňských Pattai svým milým komilitonům na levici ještě srdnatosti poukázáním na spojení, jaké mají Němci až do vládnoucie kruhů státních, pročež nemohou být zde jak živi přitlačeni ke zdi, leč by se do pustili sami politických hloupostí: »ale nikdy nějakým bloudícím přízrakem znovu vzkřišenéh železného kruhu pravice , . « Jak známo, stavěl ve svých předvánočníel úvahách orgán dra. Stránského celou politickou konstrukci vytoužené budouenosti na obnovent bývalé pravice s přibráním vídeňských křesťan- ských sociálů. Nuže, včera pobořil vůdce těchže křesťanských sociálů, p. Pattai, moravský ten plán nemilosrdným odřeknutím svým do zá- kladů. Tu pak ovšem vzniká logieky otázkai Nenř-li naprosto žádné vyhlídky na restitue autonomistické většiny a kyne-li nám tedy pro budoucnost dozírnou jen nezvratně posta- vení opposiční menšiny v parla mentě tom — nekáže-li tu prozíravost, abychom vůči té akci na změnu jednacího řádu počínali si co nejostražitějí a ne- pomahali uplésti naposled provazy na vlastn ruce své?
Němec Stránský Pattai
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 5. února. (K situaci.) Sobotní schůze klubu Národní strany svobodomyslné nedělní porada výkonného výboru poutaly ve značné míře pozornost politických kruhů v Ra- kousku. Známý parlamentní zpravodaj Ivovské „Gaz. Narod.“ tvrdí, že „právem zraky všeeh politických kruhů byly upjaty na Prahu, ježto směle možno tvrditi, že se tam řešil osud par- lamentu, parlamentarismu a vůbec nejbližší bu- doucnosti vnitřní polítiky rakouské.“ Výsledel obou sehůzí upokojil jak ve Vídni, tak v HIaličii ve Vídni, jak už sděleno, kojí se nadějí, že na mladočeskou obstrukci již nedojde, Poláci pak vyčlli sice z pražských řečí správně, že ostří če- ských zbraní obrátí se nyní hlavně proti dru.
Polák Praha Vídeň Gaz
12 article
Körbrovi, celkem však očekávají, že se možno nadíti aspoň na čas klidného jednání říšské rady- V tom smyslu zpravuje krakovský „Czas“ stálý vídeňský referent tohoto listu. „Abych charakte- risoval dnešní sítuaci — píše — musím stvrditi. že dnes jest všeobecné mínění, že další parla- mentní práce budou se rozvíjeti poměrne pravidelně. Již sám fakt, že strany se shodly na rozpravě o jednacím řádu, věští ob- stojnou budoucnost.“ Přecházeje ke změně jed- nacího řádu, zpravodaj pokračuje: „Těžko se oddávati naději na takovou změnu jednacího řádu, která by zamezila každou obstrukci. Praxe posledních let dala platnému dosud jed- nacímu řádu takový smysl, že by k úplnému zne- možnění obstrukce bylo třeba změn od samého základu a tedy nezvyklých. K takovým změ- nám nesvoli ani německá levice a tím méně sociální demokraté. Možno se však naditi změn jež by znemožnily aspoň obstrukci malých par lamentních skupin. Dnes celá sněmovna uznává již obstrukci za zbraň nebozpečnou a velk strany lehkomyslně jí uživati nebudou (?), jak mile bude zkrocena svévolnost malých skupin jež se necítí za nic odpovědnými a hlodají na té cestě jen „slávy“ a mandátů.
Körbr
13 article
„Czas“ tu referuje, jak praveno, o náladě panující ve Vídni. Nám však se nezdá, že ch rakterisuje správně mínění, panující na př. v kruzích německé levice. Nevěříme, že by se velké německé strany chtěly na vždy vzdáti ob strukce a také se nám nezdá správným, že by chtěly znemožniti obstrukci jen malým sněmov- ním skupinám. Dle projevů orgánů německé le- vice jdle této o to, aby znemožnila obstrukci všen neněmeckým stranám, tedy i velkým stranám ale zachovala možnost obstrukce pro sebe. Ta kový jest smysl všech nedávných projevů strany pokrokové i nacionální, k nimž se připojí i všecky ostatní liberální strany německé, kdykoli půjde o to, aby se zamezilo spravedlivé rozdělován práva národům neněmeckým V Praze, 5. února. (Vládní předloha o vojenských přípřežích v dobe miru,) podaná včera sněmovně poslanců měníci ustanovení z let 1782 a 1784, obsahuje následující návrhy: Od povinnosti, dodávati při- přeže, mají býti osvobozeni panovník a členové panovnického domu rakouského, panující kníže lichtenštejnský, pokud se týče jeho dvorů ve Vídni a v Lednici, členové diplomatického sboru, příslušníci vojska, státní hřebčince, držitelé vo- jenských koní, propůjčených jim k užívání, pošt- mistři, duchovní a lékaři, pokud potřebují koní a vozů ke konání svých povinností. Může-li vo- jenská osoba, jež najímá připřež, najati tuto lacměji, než připouští zákon, může si ji opatřiti soukromě. Jinak jest povinna se žádostí o pří- přež obraceli se k obci, jež má povinnost pří- přežní děliti co možná stejnoměrně a ručí za správné vykonání této. Nestačí-li na vykonání přípřežní povinnosti jedna obec, má ji politický úřad rozděliti na několik sousedních obcí. Pro potřeby místní ponechává se zemskému zákono
Czas Vídeň Praha
14 article
dárství, aby v mezích tohoto zákona učinilo po- drobná opatření. Přípřež se může žádati bud na určité prostranství neb na čas, a sice buď na celý den, neb na půl dne. Vzdálenost při přímé jízdě nesmí převyšovati 30 kilom., v horách 20 kilometrů. Při jízdě dle času pokládá se osmi hodinná jízda za půl dne, delší jízda za celý den. Náhrada za přímou jízdu určuje se dle počtu kilometrů. Přípřeže vzaté na půl dne plat se tak, jakoby jely na vzdálenost 20 kilom. celodenní na 30 km. Za 1 km. platí se táž cena. která v té které krajině se platí poště; cena ta se určuje vždy na pět let. Mimo to jsou předloze zvláštní odstavce, týkající se náhrady za najaté jízdecké koně, za soumary a povozy s průvodčími. Náhrada za přípřeže odevzdává se obei. Při poškození vozů neb zvířat má jich majetník právo, žádati za slušnou náhradu. Ne- dodá-li se přípřež v čas neb v dostatečném množ- ství, může si osoba, přípřeže potřebující, najati tuto za cenu i vyšší. Nedbalý dodavatel přípřeže jest pak povinen nahraditi obci, oč musila pří- přež zaplatiti dráže. Může býti také potrestán pokutou do 200 K neb vězením do 20 dní.
km
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Arnanté ztrýznili ruské mnichy. Derviš paša r. 1881 arnautské povstalce krutě pobil u Ferizoviče na Kosovu. Od té doby mnoho vody uplynulo a Arnauté již dávno ne cíti na svých zádech výprasku Derviš-pašova Teprve nynější krotitel arnautský, Šemsi paša. opět na ně vyzrál. Ale Arnauté obrátili se do Cařihradu a žalovali naň, že rozkazy sultánovy příliš věrně plní. Ferid paša, nový velvezir, sám Arnaut, nemeškal a telegraficky nařídil Šemsi- pašovi, aby přestal Arnauty pronásledovat, t. j. zdržovat je od pálení, drancování a vraždění srbského obyvatelstva, Šemsi paša byl nucen podrobiti se vyššímu rozkazu, a vztek Arnautů rozpoutal se se zdvojenou prudkostí, při čemž turecké úřady jsou jim jako dříve na ruku. Tak v giljanském okrese propuštěni na svobodu všichni arnautští zbojníci, loupožníci a zloději kteří dosud byli zehytáni. U Kolašína ibarského uloupili Srbům 100 kusů ovcí atd.
Arnanté Srba Kosov Cařihrad Kolašín
16 article
Ale nejznamenitějším jejich kouskem je ztrýznění ruských mnichů, kteři byli ze Svaté Hory Athosské přišli do srbského monastýra Vysokých Dečan. Přišlo jich pouze několika ještě několik mělo přijíti za nimi. Účelem jejich příchodu bylo, aby chránili svou přítomností Vysoké Dečany od arnautské divokosti. Ale vidno, že ani tito ruští mniši, ani ti, kdož je poslali, neznají pánů Arnautů. A neznají ani Turků. Jakmile ruští mniši stihlí do Peči, byli podrobeni policejní prohlídce, nejsou-li to pře- strojení kozáci. Ale turecká policie nic pode- zřelého při nich nenašla. Když pak se zdvihli z Peči na cestu do Vysokých Dečan, rozjela se za nimi žandarmská hlídka, sestávající vesměs z Arnautů, dohonila je v širém poli, obklopila, hrozila postřílením a některé i zbíla. Na to je sebrali a svázané dohnali nazpět do Peči, kde okružný náčelník ovšem ihned je propustil na svobodu, prosil za odpuštění a omlouval Ar- nauty žendarmy, že tak učinili z nevědomosti. Že se tím ruští mniši nespokojili a ozná- mili to ruskému vyslanci v Cařihradě, rozum se samo sebou. Včera (31. ledna) byla v poutech do Skoplje dovedena Srbka Vidosava ze vsi Goraždevee jež zavraždila Arnauta, který jí před rokem za vraždil otce a bratra. Milanevy hosti zůstanou zachovány Rakousko-Uhersku. Bělehradské noviny oznamují, že ostatky Milana Obrenoviče nebudou z monastýra Kruše- dolu přeneseny do Bělehradu. Císař Františel Josef vyslovil se proti takovému přání krále
Turek Srbka Vidosava Arnaut Obrenovič Josef Peč Vysoký Dečan Cařihrad RakouskoUhersko Bělehrad Ara
17 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpoladní za 2h Vo úlislkách nn venkovš: ranní česla. . . . . . odpolodní . . . . . . . . 3h Inseráty plati ze hotové sapřel. Předplrcení a inserty přijímá dmini- strace v Marinuské ulkci č. 3. Tam v arházejí se též ro daben tlskárna s ezpešice. Národnich Leistáe, Rukopbsy se nevrserji. 10h
Rukopbsa Národnich Leistá
18 article
Alexandra z té příčiny, že Milan v poslední vůli si vyžádal, aby byl pohřben v Krušedole a nikoli na půdě království srbského. Tím padá kombinace některých novin, že slavným přenesením kostí Milanových měla být králi Alexandrovi urovnána cesta do Vídně. Milan Obrenovič plnou měrou si zasloužil, aby tělo jeho neodpočívalo po smrti v půdě vlasti, nýbrž v půdě Rakousko-Uherska, k jehož pro- spěchu obracelo se všechno jeho náružiívé pů- sobení. Němeům se již nelíbí v Rusku. Mezi německými kolonisty v Rusku kolují provolání, jež mezi ně pustil pruský spolek pro tak zv. „kolonisaci Poznaňska“, t. j. pro vy- hlazeni poznaňských Polákův, aby se odebrali do této země zaslibené, že jim tu všechno bude připraveno ku pohodlněmu bytu. Skutečně již na 5000 kolonistů se chystá, že se na jaře vystěhují do Poznaňska. Poznaňským Polákům nebude příznivé toto přenesení působiště pionýrů všeněmectví ze slo- vanského východu na slovanský západ. Kolo- nisté, které dosud hakatisté ze západních pro- vincií německých vodí do Poznaňska, mají pro vyhlazovací účely německé vlády tu vadu, že nejsou cvičeni k zápasu se Slovany a že jsou k němu lhostejni. S kolonisty, kteří se v tom boji vycvičili na ruské půdě, přijde Polákům do Poznaňska nepřítel nebezpečný, bojovný a fa- natický. Německé nebezpečí v Rusku se tím přemístěním neumenší. Zůstane jich tam pořád ještě dost, zůstane i jejich tajná, vojenská or ganisace a všeněmecké cíle.
Alexandr Milan Milanová Alexandrov Obrenovič Polákův Polák Slovan Vídeň RakouskoUhersko Rusko Poznaňsko
19 article
V Praze, 5. února. Dopis »N. L.
N L Praha
20 article
K zrušeni cla na polské knihy do Ruska. Oznámili jsme již, že ruská vláda zrušila elo na polské knihy do Ruska. Varšavské »Slovo Polské« vysvětluje, jak toto elo vzniklo. Bylo zavedeno r. 1891 na žádost vydava- telů náboženských knížek pol- ských v Častochové, kteří se tím chtěli zabezpečiti proti zahraničné konkurenci. Ale polští nakladatelé varšavští sťarali se po všechnu tu dobu, aby nespravedlivý harač opět zrušen, čehož nyní dosáhli.
Rusko
21 article Městská zdravotni komise
Městská zdravotni komise konala dne 4. t. m. za velikého účastenství schůzi, jíž předsedal primátor p. dr. Srb. Fysikus dr. Záho referoval nejprve o pohybu infekčních ne- mocí (v listopadu bylo hlášeno nemocí in- fekčních 266, v tom: spály 81, planých neštovic 57, spalniček 52, tyfu břišního 23; v prosinci: 325, v tom spály 89, planých neštovic 59, spolniček 71, tyfu břišního 89; v lednu: 390, v tom spály 42, planých neštovic 30, spalniček 32, tyfu břišního 220), načež přednesl zprávu o nynější epidemii tyfovč, která počala po druhé polovíci prosince r. 1902, když nastala veliké obleva po předcházejících silných mra- zech, jež trvaly od 17. listopadu. Od 19. prosince do 31. ledna hlášeno bylo 295 připadů, z nichž zemřelo 21; v tomto počtu jsou zahrnuti vojáci: 24 případy z nichž zemřel 1. Místně jsou nejvíce stíženi Hole- šovice 83 případy; dále vykazují Staré město 46, hořejší Nové město 45, dolejší Nové město 39, Hrad- čany 16 případů (a 24 vojáků): nejméně vykazují Li- beň 16, Menší město 14. Josefov 9 a Vyšehrad 3. Dle pohlaví jest mužů 159 a žen 136. V Holešovicích jest sídlo nemoci v okolí ulic Ka- mennické a Vinařské: ve veliké většině případů bylo zjistěno pití vody z vodovodu.
Srb doktor Zá Josefov Vyšehrad Holešovice Ka
22 article
Příčiny jsou tyto: Za nízkého stavu spodní vody dostavily se v polovici listopadu silné trvalé mrazy a nastalo klesnutí hladiny spodní vody. Tím objevil se citelný nedostatek vody pitné ve stud- nách a obyvatelstvo bylo téměř přinuceno píti vodu řičnou z vodovodu. Dne 15. prosince nastala náhlá obleva, sníh r led náhle roztál a spláchl veškeré od- padkové látky dlouho na povrchu hromaděné do ně- kterých špatně chráněných studen a do řeky. Jaká opatření byla provedena, je známo ze zpráv časopiseckých. Lze očekávati, že tylus břišní v únoru do svých starých mezí se vrátí. Tyfus břišní, který jest v Praze endemický, jev občasné vzplanutí a to tím způsobem, že vždy po dvou letech nastává pohyb silnější. Příčina opozdění pravidelného tohoto stoupnutí po 2 letech vysvětluje se, že zřízením městské zkušební stanice studny po
Praha
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 5. února. Před pěti léty byl to ješté zdravý, svěž muž, plný jarosti a života, s myslí veselou, silný a energický. Však jakýsi potutelný přítel mu vnutil tehdy knihu s nadpisem: »Umění, jak ve zdraví a s myslí svěží dosíci vysokého stáří,e a muž byl ztracen. »Pro bůh, co je ti, člověče ?« zvolal jsem udiven, když jsem se s ním asi před půl létem na ulici setkal. »Nic, pranic, však kdybých při tomto ostrém vzduchu jen několik ještě slov s tebou promluvil, zeela jistě by mne schvátila angina. Znám to, příteli, a varuji tě. Zdraví jest příliš vzácný poklad, než aby směl s ním člověk ha zardovati.« Poroučel se a zmizel. Však nemohl jsem na něho zapomenouti pátral jsem po něm a po jeho osudech dále. bylať mi hrozná změna, jež se s ním udála, nevyšvětlitelnou. Puzen zvědavosti, odhodla jsem se navštíviti pana Václava Flaštičku. Tatik jeho sice tak se nejmenoval, však my mu jako studentovi jinak neřikali, poněvadž nosil v kapse stále lahvičku s inkoustem, který několikráte s mu vylil na světlé kalhoty. Zde pak stůj věrohodné popsání mě ná vštěvy a všeho toho, co se při této příležitost událo. Mimochodem řečeno, byl to muž velice zá možný. Kapitalista. Bydlel v prvním patře elegantního domu jehož byl majitelem. Okna měl částečně na ulici, částečně do zahrady. Před vchodem do domu ležely dvě pravé anglické rohožky z kaučuku, jedna z nich
Václav flaštička Praha
24 article
ostrá, druhá měně ostrá. Vedle rohožek upou- talo mou pozornost velké jako mísa zdravotn plivátko s mírným roztokem kyseliny karbolové Na chodbách všude samé koberce a ve vzdále nosti dvaceti kroků přichystány všude trepky Na zdech rozvěšeny v rámeích průpovědío zdraví od Hippokrata, Gelena, Paracelsa prof. Hamerníka, polom nejnovější zdravotni pravidla od rady dra. Pelce a od dra. p. Záhoře Zaklepal jsem na zdař bůh na jedny dvéře. Zvonec zazněl a po chvilce objevil se Flaštička v dlouhém perském županu s cigaretou v ústech a s čepičkou se zlatým střapcem na hlavě. Dle té poznal jsem nade vši pochybnost, že je panem domácím. Podal mi ruku, ale pozoroval jsem, jakse obrátil ihned ke stolku toilettnímu a jak si po sypal dlaň jakýmsi práškem. Bylo to antisepti- kum, by chránil ruku před nákazou. Zavrtěl jsem hlavou, však byl bych musi míti hlav tolik jako lernejská hydra, kdybyeh byl nade vším ji vrtěl. Vyzval mne, abych od- ložil svrchník. Učinil jsem tak, však on nedo- pustil, abych hodil ho přes pohovku nebo za- věsil ho na věšák, nýbrž sáhl po něm a zavřel ho do jakési zvlášť sestrojené skříně. Za úče- lem desinfekce a potom, aby měl náležitou temperaturu, až si ho opět navléknu a vyjdu s ním na vzduch. »Človéče, jak to vypadáš?« — obořil se na mne ne právě zdvořile, když si mne byh pozorněji prohlédl. »Máš v nejvyšším stupni oční katar!« I byl tu ihned s Horstovou vo dičkou, kterouž mi oko vystříkal. A já zatím o kataru neměl ani tušení. »Jak se máš a co děláš?« spustil konečne na mne, když byl zavřel vyhlídku u jednoho z oken a do výklenku rozžhavených kamen po- stavil mísu s vodou. »Mám se normálně, však jak tobě přítel se daří? Nenudí tě věčné to stříhání kupono
Hippokrat Gelen Paracelsus profesor Hamerník Pelc Záhoř Máša Horstová
25 article
z cenných papírů a ukládání úroků a činže Čím po celý den se baviš, jaké je tvé zaměstnán a tvá práce ?« »Člověče! Pravím ti, že od rána do noc jsem na nohou a že bych ruce ve klín nesložil kdybych měl čtyři, misto dvou. A věř, že ne činím ničeho jiného, než že plním poctivě zdra votní předpisy a činím, jak se sluší na člo- věka intelligentního, veškerá hygienická opatření. jež věda ukládá. Zdali pak věříš, že's vnikl ke mně vlastně způsobem nezvyklým? U mne každý host, i ten nejmilejsí, podrobiti se musí čtyřhodinné karanténě, než ho pustím dále. Mám k tomu zařízenou zvláštní komůrku. Pravím ti, že je to opatření velenutné. Vzduch je plný mikroorganismů, jež vniknuvše do těla, rozru- šují hrozným způsobem organismus. Člověk jdoucí po ulici rozhrnuje milliardové shluky bacillů a tu je přirozeno, že jich na tisíce, b na milliony zůstane lpět na něm a tolikéž že jich vnikne do něho. Jest zázrakem, že nás více neumírá. O, příteli, jak lehkomyslně, jak frivolně se u nás žije!« »Snad věc poněkud přepináš, kdybychom všichni měli se říditi příkladem tvým, kde by- chom nabrali času k jiným nutným pracím »Hleď, sám o tom někdy přemýšlím, al nemohu si pomoci, já po celý život vedu bo- pro život. Samo sebou se rozumí, že budeě mým hostem.« Na to vzal mne za ruku a uvedl do nád herně zřízené jídelny. Polévka a la reine. Po česku polévk z kuřátek. Byla dobrá, ale — neslaná. Ohlíže jsem se po slánce. Zpozoroval to i pravíl »Z mé kuchyně je sůl vypovězena. Má za ná- sledek zpuchřelost cév a mnohdy netušený ko- nec katastrofou. Člověk soli nemá zapotřebí, je to pouhý zvyk, ošklivý a škodný zvyk. Proč sypati do polévky a na ostatní jídla právě
26 article
chlorid sodnatý, proč ne jinou sloučeninu s ha logeny ?« »A což hovězí maso ?« »Nejím je!« Ve větším množství požitc způsobuje dnu a různé choroby orgánů vymě- šovacích. Zdali pak, příteli, zkoušíš urin každého dne lakmusovým papírem? O, toho nikdy ne zanedbej, je veliký rozdíl, zbarví-li se na modro nebo na červeno. Největším hříchem prot vlastnímu zdraví je požitek masa tučného. Kdo v tom si libuje a požívá při tom lihovin, zhyne zcela jistě na zlučnění srdce. Mám nesčetné k tomu doklady. Ostatně jsem v ohledu tom sám na vlastním organismu konal poučné expe- rimenty. Zjistil jsem, že k neutralisaci čtvrt kila tučné uzeniny a dvou litrů piva je zapotřeb dvakrát v hodině vyšplhati se na Nebozízek.« »Lihovin tedy také nepiješ? Dle měho mínění sklenička nebo dvě dobrého plzeňského nemůže škodit.« »O pivu v mé přítomnosti ani nemluv. Co nezničila kořalka, to dodělává pivo. Uhlohydráty jsou lidskému organismu nejnebezpečnější jedy nechť již se vyskytují v jakékoli formě. Kdybyeh byl poslancem, všechno úsilí bych soustředil ve snaze prosaditi zákon, jímž by pití piva byl zapovězeno. Hlasoval bych pro to, aby kdo po- stižen bude při piti piva, potrestán byl ztrátou svobody na určitou dobu a mimo to ztrátou čestných práv občanských, kdo by usvědčen byl. že pivo vaří aneb prodává, toho bych ztresta na hrdle.« A což kouření připouštíš?« I byl jsem zvědav, co mi odpoví, neboť nehorázně bafal »Kouření bych nazval chronickou sebe vraždou.« »Vždyť ale kouříš sám.« »Ale co! Cigaretty proti obtížím asthma tickým.« »A což koupání?«
27 article
»Skočiti do řeky, nebo do bassinu, nebo do vany, do vody teplé, do vlažné nebo do studené je nesmysl. Kdyby byl bůh chtěl, abychom se koupali, byl by nás sestrojil tak, abychom se udrželi na vodě a nemusíli za umění to platiti hříšné peníze na plovárně. Všechna zvířata plavou, musí plavati, poněvadž jinak by se nedovedla očistiti, jen člověk ne, na doklad, že čistiti se má mytím. Myti musí býti ale účelné. Já na příklad užívám k němu střiku. Mám pro každý úd těla zvláštní střik« . . . »Jsi tedy kneippianem ?« »Ani mne nenapadne. Neznám látky dost důkladné, jež by nohy mé chránila před na- stuzením. Kdo pak by bosýma nohama trávu šlapal ?« »Nejsi tedy ani vegetariánem ?« »Také tím nejsem. Vypočítal jsem, že kdybychom nejedli telecí, zmohlo by se v krá- lovství českém za sto let tolik volů, že by po- tom sežrali nás. A to by mne právě ne- těšilo.« »Teď ale, milý příteli — tak obrátil se po dessertu ke mně — odpustíš, vyzvu-li tě, abys pobyt svůj v měm jinak hostinném domě ne- prodlužoval. Hodinu musím nyní spát, potom podrobiti se musím massáži.« — — Poroučel jsem se. Měl jsem návštěvy bez- toho až po krk. Proč to vypravuji? Poněvadž mne včera došlo phrte s oznámením, že pan Václav Flasti- čka odebral se na věčnost. Bylo mu sotva 48 let. Znám v jedné jihočeské vesnici tak zva- ného »obecního lumpa«, jenž vypil více ko- řalky, než co by jí navařil za rok dobrým kontingentem opatřený lihovar, jenž polovinu noci, nechť je jakékoli počasí, prospí v přikopě a člověk ten obtěžuje své spoluobčany již bezmála 80 le.
bůh Václav Flast