1
masthead
18. prosince 1903
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Praze, 17. prosince. (Z rozmluv
panovníkových s uherskými dele-
gáty.) Při včerejším přijetí uherské delegace
panovník oslovil také všechny delegáty. Nejprv
mistopředsedu Kolomana Szella, jenž zaslupuje
churavícího předsedu hr. Julia Szapara a pak
po řadě ostatní delegáty. Z rozhovorů těch vybí-
ráme některé všeobecně zajímavé. Delegátu Fr.
Bolgarovi, který jest členem vojenského vý-
boru delegačního, panovník pravil: „Vojenský
rozpočet neobsahuje letos, žel, nic nového. Tč-
šilo by mne velice, kdyby rekrutský zákon moh
býti v Uhrách zkoncován co nejdříve. Lituji
náhradních záložníků, kteři budou
trpěti za politické poměry v Uhrách, až bude
třeba povolati je 1. ledna do zbraně.“ V roz-
mluvě s Gabr. Danielem panovník projevi
naději, že delegace vykonají letos rychle své
práce a dodal k tomu, jak by bylo krásné, kdyby
takě uherská poslanecká sněmovna mohla jed-
nati tak hladce. Del. Daniel projevil na to na-
ději, že aspoň část věcí, jež mají býti vyřízeny.
budou sněmovnou projednány ještě do konce
tohoto roku. S člonem býv. strany národní Ho-
dossem, jenž letos nevystoupil spolu s hr.
Szell
Szapar
Bolgar
Daniel
Praha
Francie
Uhry
poslanecký sněmovna
národní ho
6
article
Apponyem z liberálního klubu, panovník roz-
milouval obzvláště vřelo. Rozmluva týkala se vý-
hradně vnitřní politické situace v Úhrách. P-
novník vzdal uznání Hodossyově politické čin-
nosti a uznal jeho značné zásluhy o rozmotán
vnitřních uherských zmatků. Mimochodem podo-
týkáme při té příležitosti, že hr. Apponyi, který
jest také členem uherské delegace, schválně se
nezúčastnil prvých schůzí proto, aby nemusil
jíti na hrad. Del. Edm. Miklos zmínil seo
tom, že panovník vypadá nyní dobře. Císař po-
znamenal k tomu: „Klid působil na mne dobře
po těžkých starostech tohoto roku. Ze všech
pánovnických starosti rmoutí mne nejvice, že ci-
zlna špatně chápe a vykládá události v této říši,
čímža trpí vážnost říše.
Ze Lvova, 15. prosince. (Přeplně n
středníeh škol.) Stará bolest, kterou strá-
dají střední školy v Haliči, trvá i v letošním
roce. Téměř všechny školy jsou opět přeplněny.
Na gymnastích jest letos 23.575 žáků, o 1653
více, než loni; na reálkách 3687 žáků, o 264
více. Ale počet středních škol nerozmnožen. Ná-
sledek toho jest, že řešovské gymnasium má
lelos přes 1000 žáků; čtvrté gymnasium ve
Lvově přes 900; polská gymnasia v Tarnopoli,
v Stanislavově, v N. Sači, dvě jiná ve Lvově
jedno v Přemyšli, pak ruské gymnasium ve Lvově
přes 800 žáků; dvě krakovská gymnasia, pak
ústavy v Sanoku, Jasle a Stryji přes 700 žáků;
gymnasia v Břežanech, Samboře, Jaroslavi
Bochni a Tarnově přes 600 žáků; všechna
ostatní pak přes 400 neb 500 žáků, vyjma sou-
kromé v Chyrově a nižší gymnasium v Debici
které mají normálný počet žactva.
Appony
Apponyi
Miklos
Stanislavův
Jasl
Bochni
Lvov
Halič
Tarnopoli
Přemyšl
Sanok
Stryj
Břežany
Sambora
Tarnov
7
article
Ze Záhřeba, 16. prosince. (Ze sněm u.)
Hned v prvé sněmovní schůzi podal posl. Ru-
belič pilný návrh, aby sněm zrušil své usnesen
z předešlého zasedání, jímž opposiční poslanei
Tuškan, Vinkovič a Harambašič byli vyloučeni
na celou řadu schůzí ze sněmu, tak že se ne-
mohou účastniti ještě ani nynějšího zasedání.
Sněmovní vělšina sice pilnost návrhu uznala
návrh mohl býti ihned projednán, ale vládní vět-
šinou byl zamítnut, když byl předseda sněmu
Gjurgjevič prohlásil, že opatření, proti nimž
návrh čelí, bylo nezbytně nutno proti „řádění ob-
strukce“ a sněm prostředku toho použije i nyní
kdyby si opposice usmyslila rušiti sněmovn
jednání.
Předložený sněmu rozpočet na rok
1904 vykazuje potřebu 20,601.068 K, v úhradě
však jen 17,592.719 K, tak že se jeví defiei
3,008.349 K. Poněvadž Chorvatsko dluhů dělati
ne'smí, dosaženo rovnováhy v rozpočtu tím, že
státní pokladna uherská se zavázala poskytnouti
Chorvatsku potřebnou částku peněz s podmín-
kou, že jí bude splacena, až bude uzavřeno defi-
nitivní finanční vyrovnání uhersko-chorvatské
Důkazem toho, jak nedostatečny jsou finančn
prostředky království chorvatského za platnosti
dosavadního finančního vyrovnání s Uhrami, jest
rezpočtová položka na účely školní a osvětové.
Celý rozpočet oddělení pro osvětu obnáš
4,201.916 K, a z toho se mají hraditi všechny
výdaje na universitu, střední školy a národní
školství pro půltřetího millionu obyvatelů. Z
takových poměrů jest pochopitelno, proč má
Chorvatsko dosud na 70% bezgrámotného oby
vatelstral
Harambašič
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
8
article
Z literatury.
Z literatury.
Knihovny cizích románů.
2— Po většině je to modní a obchodn
snaha, která vyvolává u nás překladovon hore
čku, přes to však ta výroba překladů v massách
nepoštrádá také lepších, literárně zdůvodněných
intencí. Překladům belletrie nemůže se uzavirat
žádná literatura a nové systematické sbírky pře-
kladů velkých firem německých jako Diederich-
sovy, Seemanovy, Marchlenského, svědčí, jak
i literatura tak bohatá jako německá, chápe dů-
ležitost překládání soustavného a překládan
dobrých věcí. Výběr a systém v překladech
rozhodují právě o jejich ceně pro literaturu
i duševní život — předpokládaje překlad
správný.
Ve spoustě našich biblioték a knihoven
některé obraly si za úkol takové rozumnější.
účelně pěstované překládání dle jistého plánu
s určitým cílem. Ze starších je to na př. Po
spišilova Bibliotéka vynikajíeích děl cizojazyě-
ných, klerá však od roku 1893 nepokračuje.
Šlo jí o význačnější díla všech literatur, měla
i vybrané překlady z němčiny (Schiller, Suder-
mann) a pozoruhodná čísla jako Elilotové Černý
mlýn. Vilímkova knihovna románů cizojazyčnýeh
pěštuje převahou romány francouzské (vyšly v n
na př. Maupassantův Miláček, Zolův Docleur
Pascal s Zkáza) a kdyby obrala si literaturu
francouzskou za svůj výhradní obor (ostatní
literatury jsou bez tak v značné menšině) mohl
by se literárněji ješté lépe uplatniti
Toto jazykové a národnostní omezení pro-
vedeno je v několika překladových knihovnách
účelně. Počíná Polská knihovna, ve které vyšla
Prüsova Loutka a Prusíkův překlad Reymonfovy
Zaslibené země, pak Knihovna srbská, rovněž
s dvěma čísly, nejlépě a nejsoustavněji však
plní dosud svůj úkol Otlova Knlhovna ruská a
anglická. Určitý plán, přeložit postupně řadu
vynikajících spisovatelů určitého národa
z káždého azs na úplneu žadu jeho dél, má
Seemanův
Marchlenský
Schiller
Vilímkův
Maupassantův Miláček
Zolův
Prusíkův
Docleur Pascal
francouzský
Reymonfův Zaslibený země
9
article
již svojí váhu pro literaturu i pro čtenáře, je-li
dobře a promyšleně proveden. Ruská knihovna
je starší a také ucelenějsí: Tolstoj, Turgeněv,
Dostojevskij vykazují již po velké řadě svých
děl, Gogol, Gončarov, Pisemskij po několika
svazcích, Puškin a Ščedrin počinají. Plán je
patrně rozsáhlý, zápasí ještě — vzhledem
k mnohým překladům starším — se značnými
obchodními překážkami, nepochybuji však, že
taková vytrvalá, soustavná práce překladatelská
má blahodárný vliv na čtouci obecenstvo, které
učí se Um přemýšleti o autorech, srovnávati
jejich tvorbu a styl, vystihovati duševní proudy
v té duševní stravě, kterou jindy hltá bez roz-
vahy a bez přemýšlení. Životopisy a úvahy
o autorech překládaných, jimiž redakce dříve
J. Hrubého a nyní P. Papáčka opatřuje jedno-
dlivě svazky, přispívá značně ke kulturnímu po-
slání takových překladů. Zdá se mi dokonce,
že by trochu více místa, věnovaného těmt
studiím a třeba i opakování jich u každébo
většího díla, nezmenšilo prodejnost svazků a
nalezlo u intelligentního čtenářstva schválení.
Tolstoj
Turgeněv
Dostojevský
Gogol
Gončarov
Pisemskij
Puškin
Ščedrin
J Hrubý
Papáček
10
article
Knihovna anglická je mladší a vykazuje trochu
kolísavější program. Redakce ruské knihovny má
ovšem výbodu, že výběr slavných jmen je dán
sám sebou, kdežto J. Bartoš je nucen hledat,
odvažovat, vybírat, ačkoliv třeba přiznati, že má
v moderních dilech, z kterých voli, šťastnou
ruku, i když se vyhýbá věcem již překládaným.
Kiplingův Kim, oba romány Barrieovy — zvlást
sentimentální Tomy — Blackmore i Mark Twain,
jsou novinkami a dobrými novinkami českým
čtenářům, třeba že redaktor úzkostlivě hledí ne-
vybočit z mezí tak zvané četby rodinné. Ne-
pochybuji však, že i když sáhne k jménům
jako Oskar Wilde nebo George Elliotová a j.
neztrati oblibu u svěho čtenářstva. Zajímavý
pokus učinil redaktor překladem staršího díla.
Sternovy »Sentimentalní cesty«. Přál bych mu
srdečně, aby se mu pokus podařil a povzbudi
ho k pokračování. Starší literatura anglická má
mnoho věcí, které by zasloužily, aby je poznalo
české čtenářstvo a které nám, mimo Sotta na při
zůstávají stále bohužel neznámy a nápravu lze
zde, právě tak jako v bezúčelném častopřekládán
moderního braku, očekávati jen tehdy, když na
budou v naší literatuře pevné půdy podniky.
vedené intelligentními redaktory dle určitého
plánu a s dobrým porozuměním, tak že výběr
i způsob překladu přestanou býti odvisly na
nahodilých, často jen řemeslných překladatelích
J Bartoš
Kiplingův
Kim
Barrieův
Toma
Blackmore
Twain
Wild
Elliotová
Sternův
Sentimentalní cesta
12
article
* Literární Ježišek. Trli vánoční letos překvapil
několika dily, jež nemají jen pomíjivou štědrovečerní
nýbrž přímo trvalou cenu literární, ba i uměleckou.
Z těch na prvém místě sluší uvésti Němcové »Ba-
bičku«, jejíž publikaci »Unie« těsně před zahájením
doby vánoční ukončila. Nejbohatší toto vydání jest
provedeno umělecky až do svých různobarevných
typů písma a do volby papíru jemného. Barvotisky
dle obrazů Rašparových zdobici dlo, byly jež na ji
ném místě listu našeho příznivě posouzeny. Dílo
opatřeno i originální vazbou z kůže zelené safiánové.
zlatem zdobené, s růžovou předsázkon z roku 1890.
Vazba sama opatřena jest rázovitou kresbou Kašpa
rovou a tisk ladných trichromií jest proveden s celou
pěčí. — Zcela jiného rázu jsou ovšem »Praž ske
paláce a sady« od dra. Luboše Jeřábka. Tak
dospělým budou milým prů odcem po staré Praze.
jejíž krásy skryté a tisicerým Pražanům ještě neznám
odhalují, znázorňujíce je nalebně i čtyřmi podaře-
nými akvarely Šetelíkovými a 10 folo grafiemi. P
úvodě, jenž jest pravou apologií starých těchlo poe-
tických odkazů umělečtější i prirozenější zároveňí mi
nulosti, provádi nás spsovatel líčením živým, ale
plným údajův bohatých Lobkovicovým palacem, Fu-
stenbergskou, Schöubornovskou, bolanickou i semi-
nářskou zahradou, zajdeme i k Milosrdným a jinem
a teprve víme, kolik že krás měli jsme, nic nel šíce
na blízku, zatím co hledali jsme je — jinde. — Ori-
ginálnou jest kniha »O Hastrmanovi«, kterou
napsala Joža Schwaigrova, roztřídivší ji v 6 pohádek
a pověstí k 6 celostránkovým obrazům a k 12 men
ším obrazům chotě svého, Hanuše Schwaigra. Jsou
to nejnovější kresby rázovitého malíře našeho, jenž
zde více snad než kde jinde dovedl se přizpůsobuli
k pohádkové, pitvorné latce starých těchto podání.
Němcová
Rašparový
Jeřábek
Pražan
Šetelíkův
Lobkovicův
Ori
Schwaigrův
Schwaigr
Praha
13
article
Nad tímhle dllem nejedna dětská bytost radostným
úžasem ruce spráskne. — Mezi nádherná dila illu-
strovaná řaditi jest také Hipmanovu serii obrazův
připomínající českou činnost ať valečnou, ať kulturní
v cizině »Za českou slávou«. Obrazy, prove-
dené ostře a jisně — voleny zpravidla při nich po
hledy nejmalebnější — provoděny jsou stručným jen
textem, ale v němž obsaženo jest dost, aby nejen
poučil, ale i v mládeži oživil dychtení, by budouc-
nost naše rovnala se naší minulosti nejen co do slávy
ale i co do práce plodné. Okázalá úprava a přesnost
díla i v cizině, Anglii a jinde došly povšimnutí. —
Hipmanův
Anglie
14
article
Není tak nepřirozený přechod od obrazových děl
velké umělecké ceny k obrázkovým knížkám pro nej-
menší z malých, zvláště volíme-li pro přechod ten
obrazy, jimiž vyplnil Richard Landa obrázkovou
knihu »Radosti malých- Unií vydanou. Umělec
snaživý, právě tím, že podává tu (na 24 stranách)
život ditěte ne dle fantasie neb dle vzorů cizích,
nýbrž tak jak sám je na venkově pozoroval, sku-
tečné venkovské dítě naše v jeho divokosti i v jeho
skotačení, vmluví se hned při prvém otevření knížky
do dušiček dětí našich, také kdyby i přístupného
lextu a říkadel dětských při tom nebylo. A dokonce
vážné umělecké aspirace jeví tato kniha dětská a
takých — zcela původních — není u nás mnoho
Povedenou zábavu poskytne dětem našim levnější
knížka obrázková »Dítkám k ponaučení« (s
veršíky) a jiná »Obrázkové radosti« (oběu
Hejdy a Tučka) pestrými barvami dětem různé před-
měty se slovným jich označením u velikém množslví
znázorňující. Velmi originální jest »Jiříkovo vi-
dění« vydané Weinfurtrem, nad nímž drobotina
naše bude skutečně jako u vidění. — Přecházejíce
vážným a poučným knihám pro mládež dospí-
vající, vzpomenouti musíme na prvém místě velikých
a bohatých atlasů obrazových vydaných Kobrem.
Landa
Hejda
Tuček
Jiříkův
15
article
Jest to především Jobnův »Atlas rostlin« o 8
tabulích barvotiskem dle skutečného vzhledu rostlin
přesně do detailův provedených. Rovněž »AtI a
motýlův« vystižením přírody a bobatostí svou
dojde uznání každého pozorovatele. Prof. Klapál ka
»Atlas broukův« právě dokončený, spolehlivým
provedením bezpočetných, dokonalých illustrací řaditi
se může bez všelikého reklamního přepínání k po-
dobným velkým dílům cizích literatur; cenným do-
plněním jest mu i text obsáblý. Atlas plák ů
překvapí pak nejen studující mládež, nýbrž i zkuše
ného ornithologa věrnými, hojnými barevnými obrazy
zvláště pak ale i tex em prof. Jandy, bohatým báda
ním a pozorováním, jež autor vykonal nejen po vla-
stech našich, nýbrž i na dálném severu. Obrazů
snadno postrádati bude vzhledem na text napínavě
vyprávěný i na novost objevů a bádání v nich podaných
čtenář dv u levných ale obsahem bohatých svazečků
Z přírody«, jež Šimáček vydal z přírodozpýlných
studií prof. Kurze. Velmi populárně a jak živě.
jak román napinavě líčí tu autor objevy nejvýznam-
nější z řysiky, z geologie, astronomie, o životu zví-
řat a rostlin atd., nezapomínaje ani Darvinismu
Zvláště upoutá tu črta »Strategie tkanin«a
pobaví i »Přírodopis v místních jménech českých«.
Velmi dobrým vodítkem po vědeckých objevec
jsou laké a k tomu i úžasně levné, populárně věde-
cké knížečky »Světové knihovnye Ottovy.
znázorňující vývoj astronomie, geologie, fysiky, zdra-
votnictví atd. Z posledních děl těch uvádime zvláště
»Sopky« a živě ličené »Dějiny Francie v XIX. sto-
letí«, sahající do dob nejposlednějších. Pravou po
choutkou pro mládež milující líčení života zcela od
lišného od našeho, různotvarnébo a překvapujícího
v neuvěřilelných skorem zjevach svých jest »Au
Atlas
profesor
Klapál
Janda
Šimáček
Kurz
Ottův
Sopko
Ati
Francie
16
article
stralie«, řada kulturních obrazů od Kořenského
provázená obražy a přílohami. Jak přozajímav
umí- Kořenský mládeži vyprávěti, nemusíme doklá
dati. Škoda, že veliké, bohatě illustrované dílo jeho
»K protinožcům«, jež otvírá nám z Kořenského
cesty poslední panorama, překvapující novotou zjavů
dokončeno jest teprve v prvním dílu svém. Zmíněné
ale (celé již) dílo »Australie« vyličuje mimo jiný
hojný obsah i zajímavé vzpomínky na opětný pobví
Pacltův v Australii a črtu o zapadlých krajanech
našich v horách novozelandských, jež na této opáčné
částí světa objevila Kořenského turistická všelečnost.
Rovněž nový zcela pro nás svět, svět pravých
divů pro mládež odhaluje nám Vrázovo veliké
dílo »V zemi bílého slona«. Románový a
posticky místy a přece názorný jest způsob Vrázova
líčení této země východoasíjské (Siamu) a má před-
nost velikou: co ličí i osobně prožil. Co novostiv
této silně, nádherně vypravené knize pro mladého
Čecha, co novostí přírodopisných, zeměpisných
kulturních a co dobrodružství! — Nejpohnutější
doby historie naší znázorňují nám v její mužích r-
presentativních přehojně illustrovaný a dramatickým
stylem vábící veliký spis u Vilímka vydaný: »Veli-
káni našich dějin«. Břelislav, Přemysl Oto
kar II., Karel IV., Hus. Žižka, Robáč z Dubě. Vílém
z Pernštejna, Kamenský, Sereta, Baibín. Palacký.
Kořenský
Pacltův
Vrázův
Čecho
Přemysl Ota
Karel Iva
Hus
Žižek
Robáč
Kamenský
Seret
Baibín
Palacká
Austrálie
Pernštejn
II
17
article
Havlíček a jiní líčení tu v čmnosti své jako vzor
veliký veškeré mládeži naši. Ve formě spíše povíd
kové seznamuje mládež s nejstarší dobou dějin na-
šich výmluvný sty! Žofie Podlipské
knize »Ludmila a sv. Vácslav«, i barvotisky
autorčin děti lákající. Vnitřní hluboký život ož
vuje staré postavy dějin našich a prost suché uče-
nosti, má celé porozumění pro blahé i neblahé
stránky velkého přerodu, jímž prošel tehdy náro
český. Nejen lásce k vlasti učí kniha tato mláď naši,
ale i zušlechťovati sama sebe. A tak historií octí
jsme se u románových líčení pro děti naše. Zdálo se,
že tu zvláště v oboru, zvláště tak zv dobrodružných
cest, nelze podati již nic nového a přece něco zcela
nového podala u Tučka vydaná kniha anglických
autorů — bohužel u nás dosud zcela zanedbanýci
Havlíček
Podlipský
Ludmila
svatý . Vácslav
Tuček
18
article
— Macleana a Sqhara »Do středu Afriky n
kře ledové. Dobrodružství bílého me-
dvěda«. Již tím, že dobrodruhy jsou tu místo lidí
především zvířata, kniha podává něco zcela nového
a originálního. Pro děj napínavý, bizarrnost a fan-
tastičnost a především pro humor její čtenář malý
přečte knihu tu — ovšem též illostrovanou — jistě
na jeden ráz — a poučí se v ní, nejen pobaví;
zrovna roztomily jsou novostí a rozmarnosti svou
scény její: vzpomlnáme na její jen hovor hrochas
medvědem a jiné vtipné nápady a výpady. Všaktě
nebudeme se musit již ani k Juliu Verneoví uchy-
lovati: ve »Hře Osudu« (u Vilímka s čelnými
obrazy vydané), od Karla Hlouchy, máme skutečně
českéhu Vernea. Usmáli jsme se nejprve ozna-
čení tomu; ale čtouce, přesvědčili jsme se, že pokus
zdařil se úplně. Tato kniha, urcená prostředkem formy
zábavné učiti zeměpisu a zjevům přírodozpytným,
vystih je zůplna vzor francouzský co do svěžestía
živosti slohu, prostého balastu nezáživnéhe a ne-
nucenosti v líčení. — Teplem, sálavým teplem lásky
k malému a drobnému i mimo ten život lidský
vroucím porozuměním pro přírodu celou, dýše krásná
kniha Vimy Sokolové: »Za slunce i mra z u-
(u Šimáčka). Povídky z přírody — ale jak vyprá-
věné. Autorka, ve stálém styku s dušinkami malých
umí vyprávěti, umí, aby jí i nejmenší havěť roz-
uměla, aby cítila s ní! Jak dojme n. př. ta »Mateří-
douška« čtenáře malikého, jak ho rozjaří na př
Maclean
Sqhar
Julius Verneový
Hlouch
Verne
Šimáček
Afrika
Vima Sokol
bílý I
19
article
»Zkonška zajíčků«. Vhodnou knihou pro dospíva-
jící dívky jest A. B. Šťastného »Vychovate! ka«.
dívčí román vlastenecké tendence. Líčí se v něm za-
jímavě život a působení mladistvé vychovatelky Ji-
řiny ve zněmčeném území v domě továruíka odro
dilce, jehož dceři postavena byla po bok. Spory Jiři-
niny s továrníkem o národnost a českou školu.
změna ve výchově málé Emmy, nepřátelství Němcův
k české vychovatelce, otevření české školy, útok na
českou besedu, prohlédnutí továrníkovo a jeho ko-
nečný sňatek s Jiřinou a návrat k českému lidu —
vše to v knize, provázené přiléhajícímí obrazy Ně-
mečkovými, udržovati bude duši pokročilých čte-
nářek v živém až ponkonec napjetí. — Vendyšova
povídka »Ve strážním domku« ze života že-
lezničního (illustr. Černým) novotou látky i dějem
dramatickým zalibi se členářům větším i menším
právě tak jako dojemné a látkou z většiny rovněž
zcela nové (uvádíme jen »Švýcarský sýr«) povídky o
dětech pro děti »Hned pláč hned smích«a
kouzelný kaleidoskop pohádek »Čarodějnou si-
lou« od Radostova, osvědčeného vyprávěče malých.
zajíček
A B
Němcův
Jiřina
Vendyšův
Černá
Radostov
20
article
Obě knihy tyto děje nejpestřejšího a nejrozmarněj-
šího jsou, díky barvotiskům dle obrazů Hudečkových
a Olivových, i skutečné hodnoty umělecké. Také
»dědictví Komenského« podalo knihami »K Je-
žlšku« a »Koledas (obrazy Hoenigovy) pěkné
knížky pohádkové, rovněž tak »Maje několik pobá-
dek nového rázu z angličiny. Výše ještě klademe
pro vážnou tendenci její a přece o slohu mládež
přístupném knihu Elišky Krásnohorské
(obrazy od B. Pechové) »Domov« (Zvonky — Zlatý
chocholouš — Pod troskami). Přední tato spisova-
telka naše knihou tou vzněcuje nejušlechtilejší city
mládeže, vychovává je v pravém slova smyslu —
vychovává bez únavy. A to tím, že po tak zv. kaza-
telském tonu není v knize ani stopy: hravě a mile
získává se tu malá duše pro ideály. Pestrou smě
básní, povídek, pohádek i poučných črt skýtají illu-
strované »Sedmikrásy«, u Stýbla pro 6 —9let
děti vydané. Přátelé bujného a přece nevinného hu
moru pobaví znamenitě Stahlovy illüstrované » P ří
hody Palečkovy«. Zásobu představení pro dět
ské divadélko loutkové na celý věru rok poskytnou
dva svazky »Komedií a her M. Kopeckého«
Hudečkův
Olivův
Komenský
Koledas
Hoenigův
Krásnohorská
B Pech
Zvonek
Stýblo
Stahlův
Palečkův
M Kopeckij
Maja
21
article
třeba že někde stylu dost drsného, přes nějž ale
rozmar mládeže bez stop se přenese. (Poslední tř
knihy u Al. Storcha). Novou serii her vydalo ve
svých 6kr. sešitcích také Storchovo »Loutkové di-
vadlo«. — Básnická tvorba pro mládež jest u nás
dost omezena. Velmi vhod přišla proto právě skon-
čená II. antologie z básní Jaroslava Vrchlického
(u Otty), kniha hluboká a vzácná, ovšem jen pro
mládež pokročilejší se hodící. Vedle toho lze sáhnouti
k básnickým výběrům »Světové knihovny« z Nerudy
a z Vrchlického (Ballady). Také několik svazků ze
sebraných spisů Heydukových (u Orty) a Čechových
(u Topiče) lze klástí do ruky mládeži, v níž cheeme
probuditi opravdový, hlubší život vnitřní. Mezi anto-
logii dlužno zařaditi také výborný »Výbor
prosy Jana Nerudy u Otty) od J. Kabelíka
Výborný, jelikož z výborného spisovatele jest volen
se skutečným taktem vychovatelským. Cestopisné črty
jsou tu, vzpomínky, literární (Šmilovský) i umělecké
úvahy (Manes) i táčky divadelní a několik těch ara-
besek, jež i mládež bujnou do duše rozechvějí (Lo-
retánské zvonky a jiné). Zajímati budou i dva připo-
jené listy Nerudovy Raisoví a Ak. čt. spolku.
Storch
Storchův
Vrchlický
Ott
Heydukův
Ort
Čechův
Neruda
J Kabelík Výborná
u Al
22
article
Antologii zvláštního rázu a pro mládež, jež bez tak
až přítiš propadá odrhovačkám, zvláště vhodnou jest
též »Sto lidových písní českoslovan-
ských« s rozbory Bartošovými a kresbou Alšovou
»Osiřelo dítě« . . . Obě knihy vyšly v knihovně, vy-
dávané »Ústředním spolkem professorů«, z jejíž ně-
kterých posledních svazků viděli bychom rádi na
stolku dětském zvláště i povídky a vzpomínky Ji-
ráskovy »Ze zašlých dob«, protože kniha t
vzpruží jistě k šlechetnosti i k osobní statečnosti
duši mladou, dost deprimovanou tisní doby a mo-
rální její chabostíl. A pak jsou historky tyto (» Na
Chlumku«, »Kozák a Turek«, »Za vokalistu«) vyprá
věny právě o chlapcích neb aspoň pro ně (»Z čer-
ných hodinek«) psány. Z časopisecké literalury pro
mládež — několik listů v posledních dobách přestalo
vycházeti — dlužno uvésti zvláště přehojné také
barvotisky illustrované ročníky Vilímkova »Malého
čtenáře« pro menší i dospělejší mládež a Bač-
kovského »Malé Noviny pro děti« pro
děti 6—9leté, kteréž obsahují za peníz nepatrný přepe-
strý výběr básniček, povidek, pohadek, říkadel, článkův
historických a vůbec poučných, úkolův a rozmarův
Tak přáli bychom si vídati hodně těch knih v ru
kou dětí našich. Víc jim přinesou, než kterýkoliv
dárek jiný: nesouť i těm nejchudším, ba i těm mrznou
cím — teplo do duší.
J. Pachmayer
Bartošův
Alšův
Turek
Vilímkův
J Pachmayer
Kozák
23
article
Ze slovanského světa
Ze slovanského světa
* Srbský národní počla. Dne 10. t. m. oslavoval
srbský národ sedmdesáté narozeniny Zmaje Jo-
vana Jovanoviče. Oslava tichá, ale byla výra zem
veliké piety, kterou národ ke svému věštci chová
Mysl všech Srbů vyla toho dne obrácena ke Sremské
Kamenici na širém Dunaji, kde básník v posledních
letech na svěm poelickém „Zmajevci“ tráví.
Jovanovič
Srba
Dunaj
24
article
Jovanovič není jen pravý národní pěvec, svého
vžšího kmene, ale je skutečným poelou slovansk
myšlénky. Žádný srbský veršovec tolik se neosvědči
Slovanem, jako Zmaj. Pospolitost osudů Slovanstva
byla mu vždy vyšší a vůdčí ideou. Z horoucích jeho
veršů zvídala srbská mládež, že v zápasech svých
malý národ není osamocen, že má oč opříti svoj
bytost, o zástup bratři velikých i malých, silných
počtem i duchem a šlechetně cílících. Zmajoví ne-
dopustil slovanský cit, aby podlehl nešťastnému zá-
ludu idejí; který na radost nepřátel rozštěpil národní
sílu Jihoslovanstva. Zmaj nikdy se necitil Srbem
proto, aby měl nenávidět — Chorvála. Přes půl sto-
letí byl duchovním vůdcem svého lidu, nacházeje poe-
tický výraz pro každé hnutí jeho mysli, pro každou
významnou chvíli jeho žití
Protolze jeho »llenukuji« pokládati za poetický
codex idef, které za dobu padesáti roků hýbaly srdcem
i myslí srbského národa. Tak se jeví Zmaj Jovanovič
skutečným národním básníkem, pravým srbským
Tirteem. Jeho básnické dílo tvoří živou, originální.
upřímnou historii všeho, co malý, ale čilý kmen n
slovanském Jihu přes půl věku doufal a věřil.
V šedesálých letech, kdy vznikla srbská Omla-
dina, hnutí veliké a ideálné, byl Zmaj její bás-
níkem. Hlavní principy sympatického zjevu polit-
ckého, zrcadli se v Jovanovičově poesii té doby
V pozdějším boji Srbska a Černě Hory za neodvislos
národní, zněly struny varyta Tirteova písní slovan-
ského osvobození. A tak v každé pro národ významn
události zasahoval do duše lidu zvuk jeho uchva-
cujícího nástroje.
Jovanovič
Srb
Jovanovičův
Tirteův
Srbsko
25
article
My Srbové milujeme své veřejné povahy, jsme
ně hrdi a jsme šťastní, že o nich s uznáním se mů-
žeme na veřejnosti vyslovovati a ne jen doma, ale
přede vším osvíceným Slovanstvem.
Nepravíme, že Zmaj jest velik a hoden oslav
jen proto, že býval vždy hlasatelem idealismu poli-
tického. Všecka jeho poesie, i ta, která není v žádné
souvislosti s veřejným životem, jest ideálná, plna
čisté srbské, slovanské elhiky.
Dlouho jsem nebyl v Čechách a nevím, na kolik
zde váhy klade kritika do národního citu ve tvorb
poalické, ale tolik vím, že síla našeho srbského národ-
ního poěty, je právě v této národní povaze jeho ducha.
Ten jest především v jeho upřímnosti, která označuje
srbského sedláka a vůbec každého pravého Srba.
Vedle toho je ve zpěvech jeho plno lásky, víry a dobn
vůle. Čtete a cítíte, že tu mluví člověk dobrého srdce
muž, který věří ve svoji myšlenku, Slovan, který tak
rád idealisuje. Verše Zmajovy jsou v lidu velice roz
šířeny, zpívají se v národě a mnohým není ani známo
že to plod umělé tvorby a kdo je původcem.
Tak dosáhl Zmaj Jovanovič nejvyšší radosti bá-
snické, vědomí velikého vlivu na svůj národ, na směr
a způsob jeho myšlení a cítění. Vliv ten byl mnohem
mocnější než na př. u spisů Dositea Obradoviče a slad-
kých románů Milovana Vidakoviče. V novější době
leda Svetozaru Markoviči podařilo se dobýti podobné
suggestivní moci na psychu srbské veřejnosti, jake
Zmaj se těšil od počátku. Kdo zná srbské poměry
ví, že není srbského domu, aby byl bez svazku básní
Zmajových; a neviděti-li snad někde knihy, tedy leda
proto, že tam verše národního pěvce jsou dávno vryty
v paměti srbské, v srdci, hluboko vtisknuty ať tónem
veselým, ať smutným
V Praze, v prosinci.
Srba
Jovanovič
Dosite Obradovič
Milovan Vidakovič
Markovič
Čechy
Praha
26
article
Ze slovanských listů.
* Království polské navštiveno bylo letos povod
němi. Aby i literáti něčím přispěli k ulehčení stavu
poškozených, vyzval Henryk Sienkiewic z své
soudruhy v péře, aby sestoupili se ve výbor, jenž
by po celém království pořádal přednášky ve pro
spěch postižených. Vláda povolila přednášky a hne
utvořily se dvě skupiny. Sienkiewicz bude čísti novou
svoji novellu »Dvě louky«, Weyssenhof dvě kapitoly
z nového románu »Marnotrstný syn« atd.
* Ruský tisk stěžuje si na úpadek hereckého
stavu na Rust. Propuštěný telegrafista, sběhlý stu-
dent, písař advokátní a borší ješté individna zastaví
své bodinky za šest roblů, pět rublů složí jako
členský příspěvek v »Divadelním spolku«, za šestý
rubl objednají si zvučné visitky a jsou herci! A ještě
horší živly slávají se čieny »Divadelního spolku« se
strany krásného pohlaví. Ozývají se hlasy po zave-
dení censu, zkoušek a jiných obmezení. Za r. 190
bylo členů »Divadelního spolku« 4600! Spolek dis
ponoval 113.000 rubly základního kapitálu, 10.837
rubly na vystavění pensijního útulku 50.000 rubly
penstjního fondu. Agenturou divadelního spolku uza-
vřeno bylo roku 1902 2217 kontraktů.
* lzvěstija St. Petěrg. Blagotv. Ob
sčestva« rozepisují se obsáble o refurmách na
Sienkiewic
Sienkiewicz
St . Petěrg
27
article
Černé Hoře, o Husových slavnostech v Praze
o českých záležitostech vůbec, o fysickým typu Slo
vana a o mnoha jiných pro Slovany důležitýc
otázkách. Kolik je u nás odběratelů důležiteho listu
slovanského ?í
* Mládeží středních škol v Petro
hradě zakázána návštěva skoro všech divadel
vyjma Alexandrinské, Michajlovské, Mariinské a Su
vorinovo. I do divadla Nového (kněžny Barjatynské)
ba i do lidového domu cara Nikolaje II. není mlá
deži vstup dovolen
* Divadelní list petrohradský »Těatr a isk u
stvo« dostal tyto dny konkurenta v listu »Petěr
burgskij dněvnik těatrala«, jejž vydává
dramatický spisovatel a divad. kritik A. A. Pleščejev
* Vienac« káře ostře divadelní správu zahřeb
skou, že na pořadu slibuje sice české hry, ale sliby
své neplní. Zvláště přimlouvá se »Vienac« za vy
pravení her J. Kvapila, F. X. Svobody a M. A. Š
má ka.
Husův
Michajlovský
Nikolaj II
Pleščejev
Vienac
J Kvapil
X Svoboda
A Š
Praha
Petra hradit
28
article
*»Glas Crnogorca« přináší vřele psaný
článek ke 150. jubileu narozenin Josefa Dobrovského
* Jakousi reminiscenci z dob našeho probuzen
je věta z »Lužice«: Naš kolportér J. Henka v krát
kém čase na 100 knih rozprodal. Lid náš víc a víc
ke čtení lne, poznávaje lépe, co to je kniha a jaký
má význam pro život...« V tomtéž čísle je přelo
žena scéna ze Sienkiewiczových »Křižáků«.
* 48letou památku smrti Mickiewiczov
uctivá tisk polstý studiemi a vzpomínkami. »Kurjen
Warszawski« pořídil zvláštní číslo mickiewiczowské
Zajímavá podrobnost: Mickiewicz r. 1829 byl v Kar-
lových Varech a bydlel na »Nové Louce« v domě
»Zum Pfeil«. Majitelka domu (označen tabulkou mra
morovou se jménem básníka) s velkou pietou c ová
»Album ke cti Mickiewiczově«, do níž zapsali se po
čase skoro všichni polští spisovatelé, umělci ald.
meškající na jakýsi čas v Karlových Varech. Prvn
zápis je z r. 1870. Čteme tu jména Odyniec, Chodžko
Batucki, Zaleski, Jiří Brandes, Petr Chmielowski, hr
Krasicki a m. j. 20. července zapsal se i Edvard Je
tínek; píše tam, že Mickiewiczovy básně v Čechácl
mořno nalézti i v selských chalupách, uvádí toho
příklad odkudsi od Turnova, kde selské děvče znalo
celé stránky českého překladu »Pana Tadeusze«-
Mr. Penn.
Glas Crnogorca
Dobrovský
J Henek
Sienkiewiczův
Mickiewicz
Mickiewiczův
Odyniec
Chodžko Batucký
Zaleski
Brandes
Chmielowski
Krasický
Tadeusz
Penn
Lužice
Kara
Karlová Vary
Turnov
dům » Zum Pfeil
Naš kolportér
Kurjen Warszawski
29
article
Z cizích revuí.
30
article
* Zprávám, že i mezi Němci (jako mezi Fran
couzi) je stále menší a menší počet porodů, opírá se
živě »Globus«, dokazuje statisticky na jediném Ber
líně, že každý měsíc hlášeny jsou dva až tři případy
narození 20. až i 28. dítěte z téže matky. Z toho
vyvozuje nepravdivost zpráv o degeneraci Němeů
Za to pozorovati je rapidní rozmnožení předčasných
sňatků, kdy totiž ženich není ještě 20tetý a nevěsta
nedosáhla 16 let. Zjev až povážlivý.
* G. Pelissier v »La Revue« stopuje rukopisy
slavných spisovatelů a dle oprav jimi učiněných
soudí na sloh a na způsob jejich psání. Ukázky jsou
prostředkem ku poznání ducha i povahy.
* Události anglického knižního trhu je velká
Morleyova biografie zvěčnělého lorda Gladstona
Veškery anglické revue obírají se rozborem
(Review of reviews podává i obšírnou tresť) slavného
třísvazkového díla. Stead pravi o něm: »piu
Aenea s biographed from pius Achates«n
Mr. Penn.
Němec
Fran
G Pelissier
Gladstone
Aeneas
Penn
Achates
Review
Le revue
31
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Hanffovy pohádky. Zpracování pro mládež. Se
4 barevnými, 8 vloženými a 36 obrázky v texlu
V Telči, nákladem Emila Solce. — Tyto pohádky
velmi nadaného německého romanopisce V. Hauf
upomínají pestrosti fantasie na Tisíc a jednu noc
mohou býti dohře doporučeny mládeži kolem 14 le
*O závod s pěníčkou. Písně a písničky od
Grossmannově-Brodské. Cena 30 hal. Nakla-
datel O. Hlavel v Blatné
* Raněná duše. Verše Františka Ungra. Ce-
na 50 hal. Nákladem spisovatelovým (básníka-samo-
uka) ve Lhotě u Č. Kostelce
* Šimona Lomnického z Buděe Vybrané rýmování
Vydal Euz. Šubert. („Světové knihovny“ čís. 35
a 359.) Cena 40 hal. Nakladatel J. Otto v Praze.
* Z mého zpěvníku. Verše Rudolfa Stupav
ského Cena 1 K. Nákladem „Nového Živola“ v Nov
Jičíně na Moravě.
O zajíčkovi. Pro malé i velké děti. Cena 24h
Nakladatel Josef Pelcl v Praze
* Vpád. Novella. Napsal Fr. Em Zelenka
Cena 1 K 50 h. Nakladatel Jindřich Steinhauser v Žiž-
kově.
* Vychovatelka Dívčí román. Napsa! A. B.
Štastný. Illustroval akad. malíř A. Němeček-
Cena 2 K. Nakladatel Rudolí Storch v Karlíně
* Honza hrdina. Libretto k národní opeře o
Karla Dostála-Lutinova. Cena 80 hal. Ná-
kladem „Nového Života“ v Novém Jičíně na Moravě.
Hanffův
Emil Solec
V Hauf
Grossmannův
Brodská
O Hlavel
Ungr
Šimon lomnický
Šubert
Otta
Rudolf Stupava
Pelcl
em Zelenka
Steinhauser
Napsa
A B
Štastná
A Němeček
Storch
Honza hrdina
Dostál
Lutinův
Telč
Nakl
Blatná
Lhota
Č . Kostelec
Praha
Nova Jičín
Morava
Francie
Žiž
Karlín
Nový Života
Nový Jičín
národní opera
32
article
* Kollárova dobrozdání a nástin životopis-
ný z roku 1849. Vydal a úvodem opatřil dr. Jose
Karásek. (Sbírka pramenů ku poznání literárního
života v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Skupina II.
číslo 7.) Nákladem České akademie cís. Františka Jo-
sefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze
* Nauka o pěstování rostlin hospodářských. Upra-
vili Bauer, Burket, Hevrdle, Půhoný, Cicvárek, Ná-
dvorník, Burghart a Stříteský. Díl II. Část podrobná.
Druhé opravené vydání. Sešit 1., v předplacení na celé
dílo 2 K 40 hal. Nakladatel J. Otto v Praze.
* Praktika testamentu. Napsal Rajmund Lul-
lius. Vydal Otakar Zachar. Cena 2 K. Nakla-
datel Fr. Řivnáč v Praze.
* H. Scbwaiger. Pohled do jeho živola a díla. Tert
napsal Fr. Táborský. 66 obrazů. Cena váz. vý-
tisku 66 K. Nákladem České grafické společnosti Unie
v Praze.
Slovník staročeský. Sestavil Jan Geba u e
Díl I. A—J. Cena 36 K. Vydávají Česká akademie cís.
Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká
grafická společnost Unie v Praze
* Šumava, kraj a lid. Přírodní, místopisné, kul-
turní, národnostní a národopisné poměry na Šumavě
Napsal Leopold M. Zeithammer. Cena 3 K
Nakladatel Gustav Dubský v Českých Budějovicích
* Žalmy kosmické. Sestavil Bedřich Jiříček
Cena 1 K. Nákladem „Nového zivota“ v Novém Jičíně
na Moravě.
Kollárův
Jose
František Jo
Bauer
Burket
Hevrdle
Půhoný
Cicvárek
Ná
Burghart
Stříteský
Otta
Rajmund
Zachar
K Nakl
Řivnáč
H Scbwaiger
Táborský
Geb
I A
František Josef
M Zeithammer
Dubská
Bedřich Jiříček
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
Francie
Šumava
Český Budějovice
Nový Jičín
Český akademie cís
Český grafický společnost Unia
33
title
Zájmová společenstva zemědělská
35
article
Přechází na to k olázce zastoupení velikých
slalků v okr. společenstvech a přimlouvá se za jich
zařadění do všeobecných společenstev okresnícha
vyslovuje se proti zřízení zvláštních velkostatkářských
společenstev. Jinak se ale vyslovuje proti instituci vi-
rilistů v okresních výborech společenstev-
ních, jak to přejala z osnovy zemědělské rady osnova
vládní
Úprava zemědělské rady navrhována
oběma osnovami souhlasně, rozdíl jeví se jen potud
— a to k lepšímu — že se zástupcům spolků, které
jsou povolány ke zvelebem zemědělství, včítaje v to
i lesnický a zemědělský průmysl, jichž působnost se
vztahuje na celé království nebo valnou jeho část.
přiznává (maximálně 6) míst ve výboru rady země-
dělské, neobmezených na pouhý hlas poradní. Do-
tyčného ustanovení osnovy zemědělské rady osnova
vládní nepřejala. Za to zhoršena věc tím, že roz-
hodování o právu na místo ve výboru rady zemědělské
složeno v ruce — místodržitelství (nikoli zemského
výboru). Šestina míst výboru vyhražuje se stejně obě-
ma osnovami velkostatkářů. Povinnost, znáti oba zem-
ské jazyky co do předsedů odborů, přijímá i vládní
osnova Období volební trvá 6 let (šestiletí přijato vlád-
ní osnovou i pro okresní společenstva),
rada země
rada zemědělský
36
article
Co se úhrady nákladů týče, přijímá vládní
osnova veskrze ustanovení osnovy zemědělské rady
(maximální 4% přirážky k pozemkové dani ve pro-
spěch okresních spol. a 2% přirážky k téže daní ve
prospěch zemědělské rady). Osnovou vyslovena rovněž
zásada, že každé společenstvo má si svoje náklady
hraditi samo. Tím stane se, že právě společenstva
chudších krajů, tedy potřebnějších, budou míti ne-
dostatek prostředků. Referent má za to, že by se
právě po této stránce doporučovalo vysloviti otevřeně
zásadu, že kraje bohatší mají přispívati na potřeby
krajů chudšich. Snad tím způsobem, že by se při zvý-
šení maxima přirážkového pro zemědělskou radu na
39% uložilo této, aby tohoto plus užila pro chudší —
plati to zvláště i o krajích s českými minoritami —
kraje?
37
article
Referent přechází na to k otázce národnost-
ní. V tom směru postupují obě osnovy souhlasně. Do-
savadní rozdělení rady zemědělské má býti podrženo
a také v organisaci okresních spol. proklestěna cesta
ideji národnostního rozdělení. Proti tomuto bodu osno-
vy vyvřel největší odpor. Ale i tak stojí za úvahu, po-
kud pojem menšiny zemědělské se kryje s pojmem
menšiny národní, pokud okresní spol. hosp. jsou k
menšinovým pracem povolány a zvláště, do jaké míry
my v životě sami po hospodářské stránce usi-
lujeme o samostatné řešení svých hospodářských snah
a otázek. Řečník dotýká se vývoje hospodářského po-
sledních let, snah, vyznačených heslem „Svůj k své-
mu“ a dovozuje, že — pokud jde o hospodářské snahy
— jest úsilí emancipační od německých vlivů u ná
velmi silné. Výhradně ale z toho na složení rady ze-
mědělské usuzovati byto by již proto nesprávno. pro-
tože jde o organisaci i s posláním správním
o organisaci, stojící po boku administrativě státnía
zemské, tedy pracující i v oborech, kde se rozdělení
plně a právem bráníme. Zachování ústředního sbor
jest dokladem, jak mocnými tyto snahy proti rozdělení
jsou. Když se byl referent ještě stručně dotkl otázky
rozpuštění společenstev, končil za souhlasu shro-
máždění svou přednášku.
38
article
Dr. Polák souhlasí rovněž se závazností příslu-
šenství, která agilací ohrožena. Agitace způsobena
zvláště tím, že málo lidí kvalifikovaných se o otázku
společenstev zajímá a tak má agitace volné pole
Zemědělská rada spočívá na základech, které umožňují
tam víiv živlům, které tam nepatří. Nutnost úprav
poměrů těch je příliš jasnou. Intelligence osnovami
vylučována není, jen třeba pevněji určiti podmínky
připuštění. Nepokládá definici zemědělce, referentem
podanou, za plně vyhovující, ale žádá spodní hranici
příslušenství.
Dr. Švácha vytýká přílišnou výši spodní meze
příslušenství ke společenství. Přimlouvá se za ana-
logii §120. živn. řádu co do zemědělského dělnictva.
Tak alespoň tyto vrstvy budou s to, aby v organisacíe
přednesly svá přání. Doporučuje i užití myšlenky
rentovních statků dělnických. Sociální program vládní
osnovy neslačí. Otázka zemědělského dělnictva jest
kořenem krise a měla býti jeho organisace spjata
s provedením nové organisace zemědělské.
Dr. Viškovský soudí, že zenith společenstev,
zřízených na zákl. zákona z r. 1873, jest překonáván.
Společenstva, která nejsou pevně vázána, která dnes
jsou a zejtra nikoli, nejsou organisacemi budoucna.
doktor
Polák
Švácha
Viškovský
39
article
Jest potřeba společenstev jednotně založených, shrnu-
jících veškery osoby stavu, jak tomu u zájmových
společenstev, jež jsou zatím ještě embryem. V bu-
doucnu mohou převzíti a také snad převezmou
úkoly společenstev z r. 1873. Vládní osnova je centra-
listní, referent však místy přece nadsadil. Mnoho
spadá na účet neopatrně kodifikovaného zákona říš-
ského Přeje si, aby zřizování komisí ke zjištění členů
okresních společenstev a ustavení jich stanoven
bylo povinně. Otázka ingerence státních úřadů
souvisí s otázkou rozvoje a pojímání autonomie vůbec.
Nutno jíti stále v dnešních dvojích, trojích kolejích?
Dotýká se otázky stanovení příslušnosti v okresech
smíšených a vykládá oběírně řešení otázky té. Co se týče
státní kontroly, vyhražují se státu kontroly finanění
dle názoru řečníkova ne neprávem. Vyslovuje se dů-
razně proli výdělečné činnosti a poukazuje na nešvary
v družstevnictví poslední dobou se vyskytující. Pro-
zatím společenstvům vyměřeno práce dosti, bude otáz-
kou vývoje, jak doplniti ji v budoucnu. Vyslovuje s
pro minimální hranici členství, pokládá však diffe
renciaci co do zastoupení ve výboru, jak referentem
navrhována, za neproveditelnu. Myšlenka zastoupení
dělnictva zasluhuje úvahy, ač ji bude obtížno zařa-
diti do rámce osnovy, což široce dokládá. Doporučuje
se spíše separátní zákonná úprava všech poměrů
zemědělského dělniclva, ovšem jest úprava tato velm
nuikavá.
40
article
BpaaB 3ypurnk.