ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 c1c9fa90-70ea-11dc-899a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 40 celkem · entity: person 207, place 58, org 12, work 8
1 masthead
18. prosince 1903
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 345.
4 masthead
Strana 9
5 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Praze, 17. prosince. (Z rozmluv panovníkových s uherskými dele- gáty.) Při včerejším přijetí uherské delegace panovník oslovil také všechny delegáty. Nejprv mistopředsedu Kolomana Szella, jenž zaslupuje churavícího předsedu hr. Julia Szapara a pak po řadě ostatní delegáty. Z rozhovorů těch vybí- ráme některé všeobecně zajímavé. Delegátu Fr. Bolgarovi, který jest členem vojenského vý- boru delegačního, panovník pravil: „Vojenský rozpočet neobsahuje letos, žel, nic nového. Tč- šilo by mne velice, kdyby rekrutský zákon moh býti v Uhrách zkoncován co nejdříve. Lituji náhradních záložníků, kteři budou trpěti za politické poměry v Uhrách, až bude třeba povolati je 1. ledna do zbraně.“ V roz- mluvě s Gabr. Danielem panovník projevi naději, že delegace vykonají letos rychle své práce a dodal k tomu, jak by bylo krásné, kdyby takě uherská poslanecká sněmovna mohla jed- nati tak hladce. Del. Daniel projevil na to na- ději, že aspoň část věcí, jež mají býti vyřízeny. budou sněmovnou projednány ještě do konce tohoto roku. S člonem býv. strany národní Ho- dossem, jenž letos nevystoupil spolu s hr.
Szell Szapar Bolgar Daniel Praha Francie Uhry poslanecký sněmovna národní ho
6 article
Apponyem z liberálního klubu, panovník roz- milouval obzvláště vřelo. Rozmluva týkala se vý- hradně vnitřní politické situace v Úhrách. P- novník vzdal uznání Hodossyově politické čin- nosti a uznal jeho značné zásluhy o rozmotán vnitřních uherských zmatků. Mimochodem podo- týkáme při té příležitosti, že hr. Apponyi, který jest také členem uherské delegace, schválně se nezúčastnil prvých schůzí proto, aby nemusil jíti na hrad. Del. Edm. Miklos zmínil seo tom, že panovník vypadá nyní dobře. Císař po- znamenal k tomu: „Klid působil na mne dobře po těžkých starostech tohoto roku. Ze všech pánovnických starosti rmoutí mne nejvice, že ci- zlna špatně chápe a vykládá události v této říši, čímža trpí vážnost říše. Ze Lvova, 15. prosince. (Přeplně n středníeh škol.) Stará bolest, kterou strá- dají střední školy v Haliči, trvá i v letošním roce. Téměř všechny školy jsou opět přeplněny. Na gymnastích jest letos 23.575 žáků, o 1653 více, než loni; na reálkách 3687 žáků, o 264 více. Ale počet středních škol nerozmnožen. Ná- sledek toho jest, že řešovské gymnasium má lelos přes 1000 žáků; čtvrté gymnasium ve Lvově přes 900; polská gymnasia v Tarnopoli, v Stanislavově, v N. Sači, dvě jiná ve Lvově jedno v Přemyšli, pak ruské gymnasium ve Lvově přes 800 žáků; dvě krakovská gymnasia, pak ústavy v Sanoku, Jasle a Stryji přes 700 žáků; gymnasia v Břežanech, Samboře, Jaroslavi Bochni a Tarnově přes 600 žáků; všechna ostatní pak přes 400 neb 500 žáků, vyjma sou- kromé v Chyrově a nižší gymnasium v Debici které mají normálný počet žactva.
Appony Apponyi Miklos Stanislavův Jasl Bochni Lvov Halič Tarnopoli Přemyšl Sanok Stryj Břežany Sambora Tarnov
7 article
Ze Záhřeba, 16. prosince. (Ze sněm u.) Hned v prvé sněmovní schůzi podal posl. Ru- belič pilný návrh, aby sněm zrušil své usnesen z předešlého zasedání, jímž opposiční poslanei Tuškan, Vinkovič a Harambašič byli vyloučeni na celou řadu schůzí ze sněmu, tak že se ne- mohou účastniti ještě ani nynějšího zasedání. Sněmovní vělšina sice pilnost návrhu uznala návrh mohl býti ihned projednán, ale vládní vět- šinou byl zamítnut, když byl předseda sněmu Gjurgjevič prohlásil, že opatření, proti nimž návrh čelí, bylo nezbytně nutno proti „řádění ob- strukce“ a sněm prostředku toho použije i nyní kdyby si opposice usmyslila rušiti sněmovn jednání. Předložený sněmu rozpočet na rok 1904 vykazuje potřebu 20,601.068 K, v úhradě však jen 17,592.719 K, tak že se jeví defiei 3,008.349 K. Poněvadž Chorvatsko dluhů dělati ne'smí, dosaženo rovnováhy v rozpočtu tím, že státní pokladna uherská se zavázala poskytnouti Chorvatsku potřebnou částku peněz s podmín- kou, že jí bude splacena, až bude uzavřeno defi- nitivní finanční vyrovnání uhersko-chorvatské Důkazem toho, jak nedostatečny jsou finančn prostředky království chorvatského za platnosti dosavadního finančního vyrovnání s Uhrami, jest rezpočtová položka na účely školní a osvětové. Celý rozpočet oddělení pro osvětu obnáš 4,201.916 K, a z toho se mají hraditi všechny výdaje na universitu, střední školy a národní školství pro půltřetího millionu obyvatelů. Z takových poměrů jest pochopitelno, proč má Chorvatsko dosud na 70% bezgrámotného oby vatelstral
Harambašič Záhřeb Chorvatsko Uhry
8 article Z literatury.
Z literatury. Knihovny cizích románů. 2— Po většině je to modní a obchodn snaha, která vyvolává u nás překladovon hore čku, přes to však ta výroba překladů v massách nepoštrádá také lepších, literárně zdůvodněných intencí. Překladům belletrie nemůže se uzavirat žádná literatura a nové systematické sbírky pře- kladů velkých firem německých jako Diederich- sovy, Seemanovy, Marchlenského, svědčí, jak i literatura tak bohatá jako německá, chápe dů- ležitost překládání soustavného a překládan dobrých věcí. Výběr a systém v překladech rozhodují právě o jejich ceně pro literaturu i duševní život — předpokládaje překlad správný. Ve spoustě našich biblioték a knihoven některé obraly si za úkol takové rozumnější. účelně pěstované překládání dle jistého plánu s určitým cílem. Ze starších je to na př. Po spišilova Bibliotéka vynikajíeích děl cizojazyě- ných, klerá však od roku 1893 nepokračuje. Šlo jí o význačnější díla všech literatur, měla i vybrané překlady z němčiny (Schiller, Suder- mann) a pozoruhodná čísla jako Elilotové Černý mlýn. Vilímkova knihovna románů cizojazyčnýeh pěštuje převahou romány francouzské (vyšly v n na př. Maupassantův Miláček, Zolův Docleur Pascal s Zkáza) a kdyby obrala si literaturu francouzskou za svůj výhradní obor (ostatní literatury jsou bez tak v značné menšině) mohl by se literárněji ješté lépe uplatniti Toto jazykové a národnostní omezení pro- vedeno je v několika překladových knihovnách účelně. Počíná Polská knihovna, ve které vyšla Prüsova Loutka a Prusíkův překlad Reymonfovy Zaslibené země, pak Knihovna srbská, rovněž s dvěma čísly, nejlépě a nejsoustavněji však plní dosud svůj úkol Otlova Knlhovna ruská a anglická. Určitý plán, přeložit postupně řadu vynikajících spisovatelů určitého národa z káždého azs na úplneu žadu jeho dél, má
Seemanův Marchlenský Schiller Vilímkův Maupassantův Miláček Zolův Prusíkův Docleur Pascal francouzský Reymonfův Zaslibený země
9 article
již svojí váhu pro literaturu i pro čtenáře, je-li dobře a promyšleně proveden. Ruská knihovna je starší a také ucelenějsí: Tolstoj, Turgeněv, Dostojevskij vykazují již po velké řadě svých děl, Gogol, Gončarov, Pisemskij po několika svazcích, Puškin a Ščedrin počinají. Plán je patrně rozsáhlý, zápasí ještě — vzhledem k mnohým překladům starším — se značnými obchodními překážkami, nepochybuji však, že taková vytrvalá, soustavná práce překladatelská má blahodárný vliv na čtouci obecenstvo, které učí se Um přemýšleti o autorech, srovnávati jejich tvorbu a styl, vystihovati duševní proudy v té duševní stravě, kterou jindy hltá bez roz- vahy a bez přemýšlení. Životopisy a úvahy o autorech překládaných, jimiž redakce dříve J. Hrubého a nyní P. Papáčka opatřuje jedno- dlivě svazky, přispívá značně ke kulturnímu po- slání takových překladů. Zdá se mi dokonce, že by trochu více místa, věnovaného těmt studiím a třeba i opakování jich u každébo většího díla, nezmenšilo prodejnost svazků a nalezlo u intelligentního čtenářstva schválení.
Tolstoj Turgeněv Dostojevský Gogol Gončarov Pisemskij Puškin Ščedrin J Hrubý Papáček
10 article
Knihovna anglická je mladší a vykazuje trochu kolísavější program. Redakce ruské knihovny má ovšem výbodu, že výběr slavných jmen je dán sám sebou, kdežto J. Bartoš je nucen hledat, odvažovat, vybírat, ačkoliv třeba přiznati, že má v moderních dilech, z kterých voli, šťastnou ruku, i když se vyhýbá věcem již překládaným. Kiplingův Kim, oba romány Barrieovy — zvlást sentimentální Tomy — Blackmore i Mark Twain, jsou novinkami a dobrými novinkami českým čtenářům, třeba že redaktor úzkostlivě hledí ne- vybočit z mezí tak zvané četby rodinné. Ne- pochybuji však, že i když sáhne k jménům jako Oskar Wilde nebo George Elliotová a j. neztrati oblibu u svěho čtenářstva. Zajímavý pokus učinil redaktor překladem staršího díla. Sternovy »Sentimentalní cesty«. Přál bych mu srdečně, aby se mu pokus podařil a povzbudi ho k pokračování. Starší literatura anglická má mnoho věcí, které by zasloužily, aby je poznalo české čtenářstvo a které nám, mimo Sotta na při zůstávají stále bohužel neznámy a nápravu lze zde, právě tak jako v bezúčelném častopřekládán moderního braku, očekávati jen tehdy, když na budou v naší literatuře pevné půdy podniky. vedené intelligentními redaktory dle určitého plánu a s dobrým porozuměním, tak že výběr i způsob překladu přestanou býti odvisly na nahodilých, často jen řemeslných překladatelích
J Bartoš Kiplingův Kim Barrieův Toma Blackmore Twain Wild Elliotová Sternův Sentimentalní cesta
11 article
České spisy.
12 article
* Literární Ježišek. Trli vánoční letos překvapil několika dily, jež nemají jen pomíjivou štědrovečerní nýbrž přímo trvalou cenu literární, ba i uměleckou. Z těch na prvém místě sluší uvésti Němcové »Ba- bičku«, jejíž publikaci »Unie« těsně před zahájením doby vánoční ukončila. Nejbohatší toto vydání jest provedeno umělecky až do svých různobarevných typů písma a do volby papíru jemného. Barvotisky dle obrazů Rašparových zdobici dlo, byly jež na ji ném místě listu našeho příznivě posouzeny. Dílo opatřeno i originální vazbou z kůže zelené safiánové. zlatem zdobené, s růžovou předsázkon z roku 1890. Vazba sama opatřena jest rázovitou kresbou Kašpa rovou a tisk ladných trichromií jest proveden s celou pěčí. — Zcela jiného rázu jsou ovšem »Praž ske paláce a sady« od dra. Luboše Jeřábka. Tak dospělým budou milým prů odcem po staré Praze. jejíž krásy skryté a tisicerým Pražanům ještě neznám odhalují, znázorňujíce je nalebně i čtyřmi podaře- nými akvarely Šetelíkovými a 10 folo grafiemi. P úvodě, jenž jest pravou apologií starých těchlo poe- tických odkazů umělečtější i prirozenější zároveňí mi nulosti, provádi nás spsovatel líčením živým, ale plným údajův bohatých Lobkovicovým palacem, Fu- stenbergskou, Schöubornovskou, bolanickou i semi- nářskou zahradou, zajdeme i k Milosrdným a jinem a teprve víme, kolik že krás měli jsme, nic nel šíce na blízku, zatím co hledali jsme je — jinde. — Ori- ginálnou jest kniha »O Hastrmanovi«, kterou napsala Joža Schwaigrova, roztřídivší ji v 6 pohádek a pověstí k 6 celostránkovým obrazům a k 12 men ším obrazům chotě svého, Hanuše Schwaigra. Jsou to nejnovější kresby rázovitého malíře našeho, jenž zde více snad než kde jinde dovedl se přizpůsobuli k pohádkové, pitvorné latce starých těchto podání.
Němcová Rašparový Jeřábek Pražan Šetelíkův Lobkovicův Ori Schwaigrův Schwaigr Praha
13 article
Nad tímhle dllem nejedna dětská bytost radostným úžasem ruce spráskne. — Mezi nádherná dila illu- strovaná řaditi jest také Hipmanovu serii obrazův připomínající českou činnost ať valečnou, ať kulturní v cizině »Za českou slávou«. Obrazy, prove- dené ostře a jisně — voleny zpravidla při nich po hledy nejmalebnější — provoděny jsou stručným jen textem, ale v němž obsaženo jest dost, aby nejen poučil, ale i v mládeži oživil dychtení, by budouc- nost naše rovnala se naší minulosti nejen co do slávy ale i co do práce plodné. Okázalá úprava a přesnost díla i v cizině, Anglii a jinde došly povšimnutí. —
Hipmanův Anglie
14 article
Není tak nepřirozený přechod od obrazových děl velké umělecké ceny k obrázkovým knížkám pro nej- menší z malých, zvláště volíme-li pro přechod ten obrazy, jimiž vyplnil Richard Landa obrázkovou knihu »Radosti malých- Unií vydanou. Umělec snaživý, právě tím, že podává tu (na 24 stranách) život ditěte ne dle fantasie neb dle vzorů cizích, nýbrž tak jak sám je na venkově pozoroval, sku- tečné venkovské dítě naše v jeho divokosti i v jeho skotačení, vmluví se hned při prvém otevření knížky do dušiček dětí našich, také kdyby i přístupného lextu a říkadel dětských při tom nebylo. A dokonce vážné umělecké aspirace jeví tato kniha dětská a takých — zcela původních — není u nás mnoho Povedenou zábavu poskytne dětem našim levnější knížka obrázková »Dítkám k ponaučení« (s veršíky) a jiná »Obrázkové radosti« (oběu Hejdy a Tučka) pestrými barvami dětem různé před- měty se slovným jich označením u velikém množslví znázorňující. Velmi originální jest »Jiříkovo vi- dění« vydané Weinfurtrem, nad nímž drobotina naše bude skutečně jako u vidění. — Přecházejíce vážným a poučným knihám pro mládež dospí- vající, vzpomenouti musíme na prvém místě velikých a bohatých atlasů obrazových vydaných Kobrem.
Landa Hejda Tuček Jiříkův
15 article
Jest to především Jobnův »Atlas rostlin« o 8 tabulích barvotiskem dle skutečného vzhledu rostlin přesně do detailův provedených. Rovněž »AtI a motýlův« vystižením přírody a bobatostí svou dojde uznání každého pozorovatele. Prof. Klapál ka »Atlas broukův« právě dokončený, spolehlivým provedením bezpočetných, dokonalých illustrací řaditi se může bez všelikého reklamního přepínání k po- dobným velkým dílům cizích literatur; cenným do- plněním jest mu i text obsáblý. Atlas plák ů překvapí pak nejen studující mládež, nýbrž i zkuše ného ornithologa věrnými, hojnými barevnými obrazy zvláště pak ale i tex em prof. Jandy, bohatým báda ním a pozorováním, jež autor vykonal nejen po vla- stech našich, nýbrž i na dálném severu. Obrazů snadno postrádati bude vzhledem na text napínavě vyprávěný i na novost objevů a bádání v nich podaných čtenář dv u levných ale obsahem bohatých svazečků Z přírody«, jež Šimáček vydal z přírodozpýlných studií prof. Kurze. Velmi populárně a jak živě. jak román napinavě líčí tu autor objevy nejvýznam- nější z řysiky, z geologie, astronomie, o životu zví- řat a rostlin atd., nezapomínaje ani Darvinismu Zvláště upoutá tu črta »Strategie tkanin«a pobaví i »Přírodopis v místních jménech českých«. Velmi dobrým vodítkem po vědeckých objevec jsou laké a k tomu i úžasně levné, populárně věde- cké knížečky »Světové knihovnye Ottovy. znázorňující vývoj astronomie, geologie, fysiky, zdra- votnictví atd. Z posledních děl těch uvádime zvláště »Sopky« a živě ličené »Dějiny Francie v XIX. sto- letí«, sahající do dob nejposlednějších. Pravou po choutkou pro mládež milující líčení života zcela od lišného od našeho, různotvarnébo a překvapujícího v neuvěřilelných skorem zjevach svých jest »Au
Atlas profesor Klapál Janda Šimáček Kurz Ottův Sopko Ati Francie
16 article
stralie«, řada kulturních obrazů od Kořenského provázená obražy a přílohami. Jak přozajímav umí- Kořenský mládeži vyprávěti, nemusíme doklá dati. Škoda, že veliké, bohatě illustrované dílo jeho »K protinožcům«, jež otvírá nám z Kořenského cesty poslední panorama, překvapující novotou zjavů dokončeno jest teprve v prvním dílu svém. Zmíněné ale (celé již) dílo »Australie« vyličuje mimo jiný hojný obsah i zajímavé vzpomínky na opětný pobví Pacltův v Australii a črtu o zapadlých krajanech našich v horách novozelandských, jež na této opáčné částí světa objevila Kořenského turistická všelečnost. Rovněž nový zcela pro nás svět, svět pravých divů pro mládež odhaluje nám Vrázovo veliké dílo »V zemi bílého slona«. Románový a posticky místy a přece názorný jest způsob Vrázova líčení této země východoasíjské (Siamu) a má před- nost velikou: co ličí i osobně prožil. Co novostiv této silně, nádherně vypravené knize pro mladého Čecha, co novostí přírodopisných, zeměpisných kulturních a co dobrodružství! — Nejpohnutější doby historie naší znázorňují nám v její mužích r- presentativních přehojně illustrovaný a dramatickým stylem vábící veliký spis u Vilímka vydaný: »Veli- káni našich dějin«. Břelislav, Přemysl Oto kar II., Karel IV., Hus. Žižka, Robáč z Dubě. Vílém z Pernštejna, Kamenský, Sereta, Baibín. Palacký.
Kořenský Pacltův Vrázův Čecho Přemysl Ota Karel Iva Hus Žižek Robáč Kamenský Seret Baibín Palacká Austrálie Pernštejn II
17 article
Havlíček a jiní líčení tu v čmnosti své jako vzor veliký veškeré mládeži naši. Ve formě spíše povíd kové seznamuje mládež s nejstarší dobou dějin na- šich výmluvný sty! Žofie Podlipské knize »Ludmila a sv. Vácslav«, i barvotisky autorčin děti lákající. Vnitřní hluboký život ož vuje staré postavy dějin našich a prost suché uče- nosti, má celé porozumění pro blahé i neblahé stránky velkého přerodu, jímž prošel tehdy náro český. Nejen lásce k vlasti učí kniha tato mláď naši, ale i zušlechťovati sama sebe. A tak historií octí jsme se u románových líčení pro děti naše. Zdálo se, že tu zvláště v oboru, zvláště tak zv dobrodružných cest, nelze podati již nic nového a přece něco zcela nového podala u Tučka vydaná kniha anglických autorů — bohužel u nás dosud zcela zanedbanýci
Havlíček Podlipský Ludmila svatý . Vácslav Tuček
18 article
— Macleana a Sqhara »Do středu Afriky n kře ledové. Dobrodružství bílého me- dvěda«. Již tím, že dobrodruhy jsou tu místo lidí především zvířata, kniha podává něco zcela nového a originálního. Pro děj napínavý, bizarrnost a fan- tastičnost a především pro humor její čtenář malý přečte knihu tu — ovšem též illostrovanou — jistě na jeden ráz — a poučí se v ní, nejen pobaví; zrovna roztomily jsou novostí a rozmarnosti svou scény její: vzpomlnáme na její jen hovor hrochas medvědem a jiné vtipné nápady a výpady. Všaktě nebudeme se musit již ani k Juliu Verneoví uchy- lovati: ve »Hře Osudu« (u Vilímka s čelnými obrazy vydané), od Karla Hlouchy, máme skutečně českéhu Vernea. Usmáli jsme se nejprve ozna- čení tomu; ale čtouce, přesvědčili jsme se, že pokus zdařil se úplně. Tato kniha, urcená prostředkem formy zábavné učiti zeměpisu a zjevům přírodozpytným, vystih je zůplna vzor francouzský co do svěžestía živosti slohu, prostého balastu nezáživnéhe a ne- nucenosti v líčení. — Teplem, sálavým teplem lásky k malému a drobnému i mimo ten život lidský vroucím porozuměním pro přírodu celou, dýše krásná kniha Vimy Sokolové: »Za slunce i mra z u- (u Šimáčka). Povídky z přírody — ale jak vyprá- věné. Autorka, ve stálém styku s dušinkami malých umí vyprávěti, umí, aby jí i nejmenší havěť roz- uměla, aby cítila s ní! Jak dojme n. př. ta »Mateří- douška« čtenáře malikého, jak ho rozjaří na př
Maclean Sqhar Julius Verneový Hlouch Verne Šimáček Afrika Vima Sokol bílý I
19 article
»Zkonška zajíčků«. Vhodnou knihou pro dospíva- jící dívky jest A. B. Šťastného »Vychovate! ka«. dívčí román vlastenecké tendence. Líčí se v něm za- jímavě život a působení mladistvé vychovatelky Ji- řiny ve zněmčeném území v domě továruíka odro dilce, jehož dceři postavena byla po bok. Spory Jiři- niny s továrníkem o národnost a českou školu. změna ve výchově málé Emmy, nepřátelství Němcův k české vychovatelce, otevření české školy, útok na českou besedu, prohlédnutí továrníkovo a jeho ko- nečný sňatek s Jiřinou a návrat k českému lidu — vše to v knize, provázené přiléhajícímí obrazy Ně- mečkovými, udržovati bude duši pokročilých čte- nářek v živém až ponkonec napjetí. — Vendyšova povídka »Ve strážním domku« ze života že- lezničního (illustr. Černým) novotou látky i dějem dramatickým zalibi se členářům větším i menším právě tak jako dojemné a látkou z většiny rovněž zcela nové (uvádíme jen »Švýcarský sýr«) povídky o dětech pro děti »Hned pláč hned smích«a kouzelný kaleidoskop pohádek »Čarodějnou si- lou« od Radostova, osvědčeného vyprávěče malých.
zajíček A B Němcův Jiřina Vendyšův Černá Radostov
20 article
Obě knihy tyto děje nejpestřejšího a nejrozmarněj- šího jsou, díky barvotiskům dle obrazů Hudečkových a Olivových, i skutečné hodnoty umělecké. Také »dědictví Komenského« podalo knihami »K Je- žlšku« a »Koledas (obrazy Hoenigovy) pěkné knížky pohádkové, rovněž tak »Maje několik pobá- dek nového rázu z angličiny. Výše ještě klademe pro vážnou tendenci její a přece o slohu mládež přístupném knihu Elišky Krásnohorské (obrazy od B. Pechové) »Domov« (Zvonky — Zlatý chocholouš — Pod troskami). Přední tato spisova- telka naše knihou tou vzněcuje nejušlechtilejší city mládeže, vychovává je v pravém slova smyslu — vychovává bez únavy. A to tím, že po tak zv. kaza- telském tonu není v knize ani stopy: hravě a mile získává se tu malá duše pro ideály. Pestrou smě básní, povídek, pohádek i poučných črt skýtají illu- strované »Sedmikrásy«, u Stýbla pro 6 —9let děti vydané. Přátelé bujného a přece nevinného hu moru pobaví znamenitě Stahlovy illüstrované » P ří hody Palečkovy«. Zásobu představení pro dět ské divadélko loutkové na celý věru rok poskytnou dva svazky »Komedií a her M. Kopeckého«
Hudečkův Olivův Komenský Koledas Hoenigův Krásnohorská B Pech Zvonek Stýblo Stahlův Palečkův M Kopeckij Maja
21 article
třeba že někde stylu dost drsného, přes nějž ale rozmar mládeže bez stop se přenese. (Poslední tř knihy u Al. Storcha). Novou serii her vydalo ve svých 6kr. sešitcích také Storchovo »Loutkové di- vadlo«. — Básnická tvorba pro mládež jest u nás dost omezena. Velmi vhod přišla proto právě skon- čená II. antologie z básní Jaroslava Vrchlického (u Otty), kniha hluboká a vzácná, ovšem jen pro mládež pokročilejší se hodící. Vedle toho lze sáhnouti k básnickým výběrům »Světové knihovny« z Nerudy a z Vrchlického (Ballady). Také několik svazků ze sebraných spisů Heydukových (u Orty) a Čechových (u Topiče) lze klástí do ruky mládeži, v níž cheeme probuditi opravdový, hlubší život vnitřní. Mezi anto- logii dlužno zařaditi také výborný »Výbor prosy Jana Nerudy u Otty) od J. Kabelíka Výborný, jelikož z výborného spisovatele jest volen se skutečným taktem vychovatelským. Cestopisné črty jsou tu, vzpomínky, literární (Šmilovský) i umělecké úvahy (Manes) i táčky divadelní a několik těch ara- besek, jež i mládež bujnou do duše rozechvějí (Lo- retánské zvonky a jiné). Zajímati budou i dva připo- jené listy Nerudovy Raisoví a Ak. čt. spolku.
Storch Storchův Vrchlický Ott Heydukův Ort Čechův Neruda J Kabelík Výborná u Al
22 article
Antologii zvláštního rázu a pro mládež, jež bez tak až přítiš propadá odrhovačkám, zvláště vhodnou jest též »Sto lidových písní českoslovan- ských« s rozbory Bartošovými a kresbou Alšovou »Osiřelo dítě« . . . Obě knihy vyšly v knihovně, vy- dávané »Ústředním spolkem professorů«, z jejíž ně- kterých posledních svazků viděli bychom rádi na stolku dětském zvláště i povídky a vzpomínky Ji- ráskovy »Ze zašlých dob«, protože kniha t vzpruží jistě k šlechetnosti i k osobní statečnosti duši mladou, dost deprimovanou tisní doby a mo- rální její chabostíl. A pak jsou historky tyto (» Na Chlumku«, »Kozák a Turek«, »Za vokalistu«) vyprá věny právě o chlapcích neb aspoň pro ně (»Z čer- ných hodinek«) psány. Z časopisecké literalury pro mládež — několik listů v posledních dobách přestalo vycházeti — dlužno uvésti zvláště přehojné také barvotisky illustrované ročníky Vilímkova »Malého čtenáře« pro menší i dospělejší mládež a Bač- kovského »Malé Noviny pro děti« pro děti 6—9leté, kteréž obsahují za peníz nepatrný přepe- strý výběr básniček, povidek, pohadek, říkadel, článkův historických a vůbec poučných, úkolův a rozmarův Tak přáli bychom si vídati hodně těch knih v ru kou dětí našich. Víc jim přinesou, než kterýkoliv dárek jiný: nesouť i těm nejchudším, ba i těm mrznou cím — teplo do duší. J. Pachmayer
Bartošův Alšův Turek Vilímkův J Pachmayer Kozák
23 article Ze slovanského světa
Ze slovanského světa * Srbský národní počla. Dne 10. t. m. oslavoval srbský národ sedmdesáté narozeniny Zmaje Jo- vana Jovanoviče. Oslava tichá, ale byla výra zem veliké piety, kterou národ ke svému věštci chová Mysl všech Srbů vyla toho dne obrácena ke Sremské Kamenici na širém Dunaji, kde básník v posledních letech na svěm poelickém „Zmajevci“ tráví.
Jovanovič Srba Dunaj
24 article
Jovanovič není jen pravý národní pěvec, svého vžšího kmene, ale je skutečným poelou slovansk myšlénky. Žádný srbský veršovec tolik se neosvědči Slovanem, jako Zmaj. Pospolitost osudů Slovanstva byla mu vždy vyšší a vůdčí ideou. Z horoucích jeho veršů zvídala srbská mládež, že v zápasech svých malý národ není osamocen, že má oč opříti svoj bytost, o zástup bratři velikých i malých, silných počtem i duchem a šlechetně cílících. Zmajoví ne- dopustil slovanský cit, aby podlehl nešťastnému zá- ludu idejí; který na radost nepřátel rozštěpil národní sílu Jihoslovanstva. Zmaj nikdy se necitil Srbem proto, aby měl nenávidět — Chorvála. Přes půl sto- letí byl duchovním vůdcem svého lidu, nacházeje poe- tický výraz pro každé hnutí jeho mysli, pro každou významnou chvíli jeho žití Protolze jeho »llenukuji« pokládati za poetický codex idef, které za dobu padesáti roků hýbaly srdcem i myslí srbského národa. Tak se jeví Zmaj Jovanovič skutečným národním básníkem, pravým srbským Tirteem. Jeho básnické dílo tvoří živou, originální. upřímnou historii všeho, co malý, ale čilý kmen n slovanském Jihu přes půl věku doufal a věřil. V šedesálých letech, kdy vznikla srbská Omla- dina, hnutí veliké a ideálné, byl Zmaj její bás- níkem. Hlavní principy sympatického zjevu polit- ckého, zrcadli se v Jovanovičově poesii té doby V pozdějším boji Srbska a Černě Hory za neodvislos národní, zněly struny varyta Tirteova písní slovan- ského osvobození. A tak v každé pro národ významn události zasahoval do duše lidu zvuk jeho uchva- cujícího nástroje.
Jovanovič Srb Jovanovičův Tirteův Srbsko
25 article
My Srbové milujeme své veřejné povahy, jsme ně hrdi a jsme šťastní, že o nich s uznáním se mů- žeme na veřejnosti vyslovovati a ne jen doma, ale přede vším osvíceným Slovanstvem. Nepravíme, že Zmaj jest velik a hoden oslav jen proto, že býval vždy hlasatelem idealismu poli- tického. Všecka jeho poesie, i ta, která není v žádné souvislosti s veřejným životem, jest ideálná, plna čisté srbské, slovanské elhiky. Dlouho jsem nebyl v Čechách a nevím, na kolik zde váhy klade kritika do národního citu ve tvorb poalické, ale tolik vím, že síla našeho srbského národ- ního poěty, je právě v této národní povaze jeho ducha. Ten jest především v jeho upřímnosti, která označuje srbského sedláka a vůbec každého pravého Srba. Vedle toho je ve zpěvech jeho plno lásky, víry a dobn vůle. Čtete a cítíte, že tu mluví člověk dobrého srdce muž, který věří ve svoji myšlenku, Slovan, který tak rád idealisuje. Verše Zmajovy jsou v lidu velice roz šířeny, zpívají se v národě a mnohým není ani známo že to plod umělé tvorby a kdo je původcem. Tak dosáhl Zmaj Jovanovič nejvyšší radosti bá- snické, vědomí velikého vlivu na svůj národ, na směr a způsob jeho myšlení a cítění. Vliv ten byl mnohem mocnější než na př. u spisů Dositea Obradoviče a slad- kých románů Milovana Vidakoviče. V novější době leda Svetozaru Markoviči podařilo se dobýti podobné suggestivní moci na psychu srbské veřejnosti, jake Zmaj se těšil od počátku. Kdo zná srbské poměry ví, že není srbského domu, aby byl bez svazku básní Zmajových; a neviděti-li snad někde knihy, tedy leda proto, že tam verše národního pěvce jsou dávno vryty v paměti srbské, v srdci, hluboko vtisknuty ať tónem veselým, ať smutným V Praze, v prosinci.
Srba Jovanovič Dosite Obradovič Milovan Vidakovič Markovič Čechy Praha
26 article
Ze slovanských listů. * Království polské navštiveno bylo letos povod němi. Aby i literáti něčím přispěli k ulehčení stavu poškozených, vyzval Henryk Sienkiewic z své soudruhy v péře, aby sestoupili se ve výbor, jenž by po celém království pořádal přednášky ve pro spěch postižených. Vláda povolila přednášky a hne utvořily se dvě skupiny. Sienkiewicz bude čísti novou svoji novellu »Dvě louky«, Weyssenhof dvě kapitoly z nového románu »Marnotrstný syn« atd. * Ruský tisk stěžuje si na úpadek hereckého stavu na Rust. Propuštěný telegrafista, sběhlý stu- dent, písař advokátní a borší ješté individna zastaví své bodinky za šest roblů, pět rublů složí jako členský příspěvek v »Divadelním spolku«, za šestý rubl objednají si zvučné visitky a jsou herci! A ještě horší živly slávají se čieny »Divadelního spolku« se strany krásného pohlaví. Ozývají se hlasy po zave- dení censu, zkoušek a jiných obmezení. Za r. 190 bylo členů »Divadelního spolku« 4600! Spolek dis ponoval 113.000 rubly základního kapitálu, 10.837 rubly na vystavění pensijního útulku 50.000 rubly penstjního fondu. Agenturou divadelního spolku uza- vřeno bylo roku 1902 2217 kontraktů. * lzvěstija St. Petěrg. Blagotv. Ob sčestva« rozepisují se obsáble o refurmách na
Sienkiewic Sienkiewicz St . Petěrg
27 article
Černé Hoře, o Husových slavnostech v Praze o českých záležitostech vůbec, o fysickým typu Slo vana a o mnoha jiných pro Slovany důležitýc otázkách. Kolik je u nás odběratelů důležiteho listu slovanského ?í * Mládeží středních škol v Petro hradě zakázána návštěva skoro všech divadel vyjma Alexandrinské, Michajlovské, Mariinské a Su vorinovo. I do divadla Nového (kněžny Barjatynské) ba i do lidového domu cara Nikolaje II. není mlá deži vstup dovolen * Divadelní list petrohradský »Těatr a isk u stvo« dostal tyto dny konkurenta v listu »Petěr burgskij dněvnik těatrala«, jejž vydává dramatický spisovatel a divad. kritik A. A. Pleščejev * Vienac« káře ostře divadelní správu zahřeb skou, že na pořadu slibuje sice české hry, ale sliby své neplní. Zvláště přimlouvá se »Vienac« za vy pravení her J. Kvapila, F. X. Svobody a M. A. Š má ka.
Husův Michajlovský Nikolaj II Pleščejev Vienac J Kvapil X Svoboda A Š Praha Petra hradit
28 article
*»Glas Crnogorca« přináší vřele psaný článek ke 150. jubileu narozenin Josefa Dobrovského * Jakousi reminiscenci z dob našeho probuzen je věta z »Lužice«: Naš kolportér J. Henka v krát kém čase na 100 knih rozprodal. Lid náš víc a víc ke čtení lne, poznávaje lépe, co to je kniha a jaký má význam pro život...« V tomtéž čísle je přelo žena scéna ze Sienkiewiczových »Křižáků«. * 48letou památku smrti Mickiewiczov uctivá tisk polstý studiemi a vzpomínkami. »Kurjen Warszawski« pořídil zvláštní číslo mickiewiczowské Zajímavá podrobnost: Mickiewicz r. 1829 byl v Kar- lových Varech a bydlel na »Nové Louce« v domě »Zum Pfeil«. Majitelka domu (označen tabulkou mra morovou se jménem básníka) s velkou pietou c ová »Album ke cti Mickiewiczově«, do níž zapsali se po čase skoro všichni polští spisovatelé, umělci ald. meškající na jakýsi čas v Karlových Varech. Prvn zápis je z r. 1870. Čteme tu jména Odyniec, Chodžko Batucki, Zaleski, Jiří Brandes, Petr Chmielowski, hr Krasicki a m. j. 20. července zapsal se i Edvard Je tínek; píše tam, že Mickiewiczovy básně v Čechácl mořno nalézti i v selských chalupách, uvádí toho příklad odkudsi od Turnova, kde selské děvče znalo celé stránky českého překladu »Pana Tadeusze«- Mr. Penn.
Glas Crnogorca Dobrovský J Henek Sienkiewiczův Mickiewicz Mickiewiczův Odyniec Chodžko Batucký Zaleski Brandes Chmielowski Krasický Tadeusz Penn Lužice Kara Karlová Vary Turnov dům » Zum Pfeil Naš kolportér Kurjen Warszawski
29 article
Z cizích revuí.
30 article
* Zprávám, že i mezi Němci (jako mezi Fran couzi) je stále menší a menší počet porodů, opírá se živě »Globus«, dokazuje statisticky na jediném Ber líně, že každý měsíc hlášeny jsou dva až tři případy narození 20. až i 28. dítěte z téže matky. Z toho vyvozuje nepravdivost zpráv o degeneraci Němeů Za to pozorovati je rapidní rozmnožení předčasných sňatků, kdy totiž ženich není ještě 20tetý a nevěsta nedosáhla 16 let. Zjev až povážlivý. * G. Pelissier v »La Revue« stopuje rukopisy slavných spisovatelů a dle oprav jimi učiněných soudí na sloh a na způsob jejich psání. Ukázky jsou prostředkem ku poznání ducha i povahy. * Události anglického knižního trhu je velká Morleyova biografie zvěčnělého lorda Gladstona Veškery anglické revue obírají se rozborem (Review of reviews podává i obšírnou tresť) slavného třísvazkového díla. Stead pravi o něm: »piu Aenea s biographed from pius Achates«n Mr. Penn.
Němec Fran G Pelissier Gladstone Aeneas Penn Achates Review Le revue
31 article Bibliografie.
Bibliografie. * Hanffovy pohádky. Zpracování pro mládež. Se 4 barevnými, 8 vloženými a 36 obrázky v texlu V Telči, nákladem Emila Solce. — Tyto pohádky velmi nadaného německého romanopisce V. Hauf upomínají pestrosti fantasie na Tisíc a jednu noc mohou býti dohře doporučeny mládeži kolem 14 le *O závod s pěníčkou. Písně a písničky od Grossmannově-Brodské. Cena 30 hal. Nakla- datel O. Hlavel v Blatné * Raněná duše. Verše Františka Ungra. Ce- na 50 hal. Nákladem spisovatelovým (básníka-samo- uka) ve Lhotě u Č. Kostelce * Šimona Lomnického z Buděe Vybrané rýmování Vydal Euz. Šubert. („Světové knihovny“ čís. 35 a 359.) Cena 40 hal. Nakladatel J. Otto v Praze. * Z mého zpěvníku. Verše Rudolfa Stupav ského Cena 1 K. Nákladem „Nového Živola“ v Nov Jičíně na Moravě. O zajíčkovi. Pro malé i velké děti. Cena 24h Nakladatel Josef Pelcl v Praze * Vpád. Novella. Napsal Fr. Em Zelenka Cena 1 K 50 h. Nakladatel Jindřich Steinhauser v Žiž- kově. * Vychovatelka Dívčí román. Napsa! A. B. Štastný. Illustroval akad. malíř A. Němeček- Cena 2 K. Nakladatel Rudolí Storch v Karlíně * Honza hrdina. Libretto k národní opeře o Karla Dostála-Lutinova. Cena 80 hal. Ná- kladem „Nového Života“ v Novém Jičíně na Moravě.
Hanffův Emil Solec V Hauf Grossmannův Brodská O Hlavel Ungr Šimon lomnický Šubert Otta Rudolf Stupava Pelcl em Zelenka Steinhauser Napsa A B Štastná A Němeček Storch Honza hrdina Dostál Lutinův Telč Nakl Blatná Lhota Č . Kostelec Praha Nova Jičín Morava Francie Žiž Karlín Nový Života Nový Jičín národní opera
32 article
* Kollárova dobrozdání a nástin životopis- ný z roku 1849. Vydal a úvodem opatřil dr. Jose Karásek. (Sbírka pramenů ku poznání literárního života v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Skupina II. číslo 7.) Nákladem České akademie cís. Františka Jo- sefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze * Nauka o pěstování rostlin hospodářských. Upra- vili Bauer, Burket, Hevrdle, Půhoný, Cicvárek, Ná- dvorník, Burghart a Stříteský. Díl II. Část podrobná. Druhé opravené vydání. Sešit 1., v předplacení na celé dílo 2 K 40 hal. Nakladatel J. Otto v Praze. * Praktika testamentu. Napsal Rajmund Lul- lius. Vydal Otakar Zachar. Cena 2 K. Nakla- datel Fr. Řivnáč v Praze. * H. Scbwaiger. Pohled do jeho živola a díla. Tert napsal Fr. Táborský. 66 obrazů. Cena váz. vý- tisku 66 K. Nákladem České grafické společnosti Unie v Praze. Slovník staročeský. Sestavil Jan Geba u e Díl I. A—J. Cena 36 K. Vydávají Česká akademie cís. Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie v Praze * Šumava, kraj a lid. Přírodní, místopisné, kul- turní, národnostní a národopisné poměry na Šumavě Napsal Leopold M. Zeithammer. Cena 3 K Nakladatel Gustav Dubský v Českých Budějovicích * Žalmy kosmické. Sestavil Bedřich Jiříček Cena 1 K. Nákladem „Nového zivota“ v Novém Jičíně na Moravě.
Kollárův Jose František Jo Bauer Burket Hevrdle Půhoný Cicvárek Ná Burghart Stříteský Otta Rajmund Zachar K Nakl Řivnáč H Scbwaiger Táborský Geb I A František Josef M Zeithammer Dubská Bedřich Jiříček Čechy Morava Slezsko Praha Francie Šumava Český Budějovice Nový Jičín Český akademie cís Český grafický společnost Unia
33 title
Zájmová společenstva zemědělská
35 article
Přechází na to k olázce zastoupení velikých slalků v okr. společenstvech a přimlouvá se za jich zařadění do všeobecných společenstev okresnícha vyslovuje se proti zřízení zvláštních velkostatkářských společenstev. Jinak se ale vyslovuje proti instituci vi- rilistů v okresních výborech společenstev- ních, jak to přejala z osnovy zemědělské rady osnova vládní Úprava zemědělské rady navrhována oběma osnovami souhlasně, rozdíl jeví se jen potud — a to k lepšímu — že se zástupcům spolků, které jsou povolány ke zvelebem zemědělství, včítaje v to i lesnický a zemědělský průmysl, jichž působnost se vztahuje na celé království nebo valnou jeho část. přiznává (maximálně 6) míst ve výboru rady země- dělské, neobmezených na pouhý hlas poradní. Do- tyčného ustanovení osnovy zemědělské rady osnova vládní nepřejala. Za to zhoršena věc tím, že roz- hodování o právu na místo ve výboru rady zemědělské složeno v ruce — místodržitelství (nikoli zemského výboru). Šestina míst výboru vyhražuje se stejně obě- ma osnovami velkostatkářů. Povinnost, znáti oba zem- ské jazyky co do předsedů odborů, přijímá i vládní osnova Období volební trvá 6 let (šestiletí přijato vlád- ní osnovou i pro okresní společenstva),
rada země rada zemědělský
36 article
Co se úhrady nákladů týče, přijímá vládní osnova veskrze ustanovení osnovy zemědělské rady (maximální 4% přirážky k pozemkové dani ve pro- spěch okresních spol. a 2% přirážky k téže daní ve prospěch zemědělské rady). Osnovou vyslovena rovněž zásada, že každé společenstvo má si svoje náklady hraditi samo. Tím stane se, že právě společenstva chudších krajů, tedy potřebnějších, budou míti ne- dostatek prostředků. Referent má za to, že by se právě po této stránce doporučovalo vysloviti otevřeně zásadu, že kraje bohatší mají přispívati na potřeby krajů chudšich. Snad tím způsobem, že by se při zvý- šení maxima přirážkového pro zemědělskou radu na 39% uložilo této, aby tohoto plus užila pro chudší — plati to zvláště i o krajích s českými minoritami — kraje?
37 article
Referent přechází na to k otázce národnost- ní. V tom směru postupují obě osnovy souhlasně. Do- savadní rozdělení rady zemědělské má býti podrženo a také v organisaci okresních spol. proklestěna cesta ideji národnostního rozdělení. Proti tomuto bodu osno- vy vyvřel největší odpor. Ale i tak stojí za úvahu, po- kud pojem menšiny zemědělské se kryje s pojmem menšiny národní, pokud okresní spol. hosp. jsou k menšinovým pracem povolány a zvláště, do jaké míry my v životě sami po hospodářské stránce usi- lujeme o samostatné řešení svých hospodářských snah a otázek. Řečník dotýká se vývoje hospodářského po- sledních let, snah, vyznačených heslem „Svůj k své- mu“ a dovozuje, že — pokud jde o hospodářské snahy — jest úsilí emancipační od německých vlivů u ná velmi silné. Výhradně ale z toho na složení rady ze- mědělské usuzovati byto by již proto nesprávno. pro- tože jde o organisaci i s posláním správním o organisaci, stojící po boku administrativě státnía zemské, tedy pracující i v oborech, kde se rozdělení plně a právem bráníme. Zachování ústředního sbor jest dokladem, jak mocnými tyto snahy proti rozdělení jsou. Když se byl referent ještě stručně dotkl otázky rozpuštění společenstev, končil za souhlasu shro- máždění svou přednášku.
38 article
Dr. Polák souhlasí rovněž se závazností příslu- šenství, která agilací ohrožena. Agitace způsobena zvláště tím, že málo lidí kvalifikovaných se o otázku společenstev zajímá a tak má agitace volné pole Zemědělská rada spočívá na základech, které umožňují tam víiv živlům, které tam nepatří. Nutnost úprav poměrů těch je příliš jasnou. Intelligence osnovami vylučována není, jen třeba pevněji určiti podmínky připuštění. Nepokládá definici zemědělce, referentem podanou, za plně vyhovující, ale žádá spodní hranici příslušenství. Dr. Švácha vytýká přílišnou výši spodní meze příslušenství ke společenství. Přimlouvá se za ana- logii §120. živn. řádu co do zemědělského dělnictva. Tak alespoň tyto vrstvy budou s to, aby v organisacíe přednesly svá přání. Doporučuje i užití myšlenky rentovních statků dělnických. Sociální program vládní osnovy neslačí. Otázka zemědělského dělnictva jest kořenem krise a měla býti jeho organisace spjata s provedením nové organisace zemědělské. Dr. Viškovský soudí, že zenith společenstev, zřízených na zákl. zákona z r. 1873, jest překonáván. Společenstva, která nejsou pevně vázána, která dnes jsou a zejtra nikoli, nejsou organisacemi budoucna.
doktor Polák Švácha Viškovský
39 article
Jest potřeba společenstev jednotně založených, shrnu- jících veškery osoby stavu, jak tomu u zájmových společenstev, jež jsou zatím ještě embryem. V bu- doucnu mohou převzíti a také snad převezmou úkoly společenstev z r. 1873. Vládní osnova je centra- listní, referent však místy přece nadsadil. Mnoho spadá na účet neopatrně kodifikovaného zákona říš- ského Přeje si, aby zřizování komisí ke zjištění členů okresních společenstev a ustavení jich stanoven bylo povinně. Otázka ingerence státních úřadů souvisí s otázkou rozvoje a pojímání autonomie vůbec. Nutno jíti stále v dnešních dvojích, trojích kolejích? Dotýká se otázky stanovení příslušnosti v okresech smíšených a vykládá oběírně řešení otázky té. Co se týče státní kontroly, vyhražují se státu kontroly finanění dle názoru řečníkova ne neprávem. Vyslovuje se dů- razně proli výdělečné činnosti a poukazuje na nešvary v družstevnictví poslední dobou se vyskytující. Pro- zatím společenstvům vyměřeno práce dosti, bude otáz- kou vývoje, jak doplniti ji v budoucnu. Vyslovuje s pro minimální hranici členství, pokládá však diffe renciaci co do zastoupení ve výboru, jak referentem navrhována, za neproveditelnu. Myšlenka zastoupení dělnictva zasluhuje úvahy, ač ji bude obtížno zařa- diti do rámce osnovy, což široce dokládá. Doporučuje se spíše separátní zákonná úprava všech poměrů zemědělského dělniclva, ovšem jest úprava tato velm nuikavá.
40 article
BpaaB 3ypurnk.