ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 96dd83b0-70ea-11dc-addc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 53, person 65, org 6, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXI
2 masthead
V Praze, v pátek dne 18. prosince 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 345.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předpllácí sa v Praze v administrael na měsí na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonáške na me lta . . . . 7 K 50h ve dllalkách: K sot na měsíe. Pošton: n čtvrt leta . . . . 9 K 6nh s dvojí zisilkou a miěate
Praha
5 title
:: : .B k
6 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
7 article Kdo tu klame a kdo pravdy brání?
Kdo tu klame a kdo pravdy brání? Dalo se očekávat, že volná rozprava pa novníkova s poslanci českými při delegačním cerklu naplní německocentralistický tisk jednak velikou, škodolibou radostí, jednak velikou zlostí Jásají přímo proto, že eísař poslancům národ českého netajil své mrzutosti nad naší obstruke v parlamentě vídeňském, domlouvaje jim dů tklivě, že prý tímto svým odporem ničeho ne- dosáhnou. — Však zároveň opět div nepukaj zlosti nad důstojnými a mužnými odpovědm našich delegátův; nejvíce pálí je ovšem chrabrá odpověď delegáta dra. Kramáře, jenž odvo lávaje se »od krále nedobře zpraveného ke králi lépe informovanému« krátce a dobře vy ložil, co nám po čtyřletém trpělivém čekán vlisklo poslední tu obrannou čepel do rukou Nejpodleji ze všech vede si snad »Bohemie« Vyčítá dru. Kramářovi, že prý sám klamně in- formoval panovníka, když tvrdil, že šestimil lionový, vysoce vzdělaný národ český jest polu utlačovaným, pokud jazyk jeho jest vyháněn z úřadův vlasti jeho a pokud vláda státní ne- chce půldruhému millionu Čechů moravskýeh dopřáti české university v Brně, poněvadž Něme hrozí nejvážnějším odporem a ona se chýl před jejich velem. Nemohouc fakt těch ani slovem vyvrátiti »Bohemie « ulevuje si těmito impertinentními lžemit »Domnívá se snad dr. Kramář, že mocnáři nen známo, jak zpupně a sobecky Češ vůči Němcům hospodaří tam, kde jsou ve většině, totiž na sněmu če- ském, v obecním zastupitels: v pražském a ve všech zemských, jako městských korporacích Čech? Do- mnívají se snad čeští delegáti, že císař zapomněl. jak byl ustavičný, nemilosrdný útisk
Čecho Němec Brno Čechy Bohemia
8 article
Němců v Rakousku právě hlavním dílem Čechů. až vedl k živelnímu propuknutí bouře a vzpoury všech Němců? Koho chtějí Češi klamati, vydávají-li Němce za utlačovatele, kdežto přece panovníkovi nejlépe je známo, kterak ne- měli Němci od desitiletí žádného rozhodného vlivu na správu státu? Že se paněvník nedal klamnými informacemi dra. Kramáře zmýliti, vy- svitlo patrně z jemného obratu, jakým dal jed- nomu českému delegátu na uváženou, »že se německá většína na moravském sněmu vží dy osvědčovala býti mírumilovnější a povolnějsí nežli česká většina na sněmu českém«, anebo když jinému českému delegátu mocnář poukázal na poměry zavládnuvší ve sněmu českém věru nikoliv následkem mírumilovnosti české.« Diplomatům dána dle známé průpovědi Tal leyrandovy řeč k tomu, aby zatajili své pravé minění, ale orgánu německého kasina zdejšího dána je věru k tomu, aby co nejdrzeji obrace pravdu na ruby a lhal v hrdlo, že by v něm polypy měly růst. Ať uvede jediný případ, kdy a kde jsme my Čechové na zemském sněmu. v obeením zastupitelstvu pražském, ve všech ústavech zemských a městských korporacíe »zpupně a sobecky hospodařili na úkor něme- ckých spoluobčanův našich?«
Němec Čecho Čech Kramář Rakousko Tal
9 article
Ať uvede jedinou rakouskou vládu v niž by nebyli Němci měli své ministry, a probere všecka rakouská ministerstva od pade- sáti let a ukáže na jediné, v němž by ne byli bývali Němci měli většinu křesel minister ských? Za celou tu dobu půlstoleti nebylo v Ra kousku jediného ministerstva slovanského, č tvoříme my Slované převážnou většinu obyvatel- stva této říše. A vůči tomuto historickému faktu troufá si »Bohemie« tvrditi, že od desltileti Němci žádného vlivu na správu státní nemaji troufá si to tvrdit dnes za vlády Körbrovy, která bez potazu s německými pohlaváry kroku neučiní již veto německé levice je sněrodatným zákazem. Však vrchole prolhanosti dosáhlo drzé čel »Bohemie« najisto, když epe veřejnosti do očt
Němec Slovan Bohemia
10 article
báji o ustavičném nemilosrdném útisku Němeů v Rakousku, způsobeném hlavně Čechy, který prý trval »po dvě desitiletí, až dohnal všecky Němce k živelní vzpouře a přivodil všeobecný krach a slátní krisi, jež podnes není ukončena.« Žvaslem tím patrně chce »Bohemie« žalovat na éru Taaffovu, Windisehgrätzovu, Badenovu. Gautschovu a Thunovu, jakoby v nich byli Němci bývali mučeni a křižováni, až jim kosti praskaly. A zatím by byla ve smrtelných roz pacích, kdyby měla slušně dokázati, v čem, kdy a kde bylo za tu celou dobu právu národ- nímu Němcův i jen vlasu zkřiveno! Bouřili s Němci v Čechách i na Moravě proti vládě Taaffově, ale proč? Pro jazykové nařízení Němce Stremayera z dubna roku 1880, jímž se c. k. soudníma politickým úřadům v Čechách a na Moravě při- kázalo, že mají ve vnějším úřadování jednati s stranami jejich jazykem. Tento všude jinde na světě samozřejmý přikaz spořádané justice a správy vzali si však zdejší němečtí štváči v nedostatku všaké jiné příčiny za záminku k opposici a po dráždili německý, věci neznalý lid mrzkou lží. že prý jde o jeho počeštění, že všichni němečt úřadníci přijdou z chleba, že je to vražedný nájezd na německou národnost, až připadli na paličský postulát po rozdělení Čech dle národ nosti a po uzákonění státní němčiny; když pak jsme se my té vlastízrádné choutce jejich na sněmu českém vlastenecky opřeli, odesli na tři léta ze sněmu českého a tropili korybantský rámus ve Vídni, »až se okna hradu vídeňského otřásala« a ustrašený hrabě Taaffe po buřičské řeči Plenerově z 12. prosince 1889 uzavře s německými buřiči mír pověstnými vídeňským punktacemi.
Němec Taaffův Windisehgrätzův Badenův Gautschův Thunův Němcův Stremayer Taaff Plenerův Rakousko Čechy Morava Vídeň Bohemia
11 article
To bylo první osudné schýlení se auto rity státní před německou irredentou. Jen svrcho- vanému napjetí sil českého národa lze děkovat že zmařeno nebezpečí roztržení české vlasti zřízení v ní na hranicích Pruska »uzavřené země německé.« Za tento čin sebe brany vla- stenecké ztrestán byl národ český r. 1893 od téhož »slovanského Taaffa« stavem výmineč- ným a nejostřejší policejní persekucí. Takhle vypadalo to utlačení Němců za Taaffa. A Ba deni? Čím ten jim ublížil? Svými jazykovými nařízeními, dle nichž měl býti ve vnitřním úřa- dování v zemích českých rovně platným jazyk německý jako český, ale v dopisování s úřady centrálními a německými zůstával němčině vy- hražen monopol. Opět tu neubráno Němeům a jazyku jejich ani atomu práva, avšak němečtí štváči zdvihli nový poplach a novou bouři, křičíce opěto znásilnění a ohrožení Němcův, až rozkaceně divoce revoluční sani obstrukční vržen poctivý Badeni za oběť a povolán Němec Gautsch, aby ta jeho jazyková nařízení osekal a upravil dle přání Němcův. Učinil tak, rozděliv Čechy na národní oblasti úřadní. Mohli býti tedy Němci slušně s vítězstvím svým spokojeni. Ale nebyli. Chut jim vzrostla při jídle a oni znovu bouřili a obstruovali, až padl Gautsch i po něm Thun a německo-socialistická skandální obstrukce vynutila druhé pokoření autority státní zrušením i těch Gautschových nařízení ordonancemi Clarovými. A po všem tom neslýchaném oloupení ná- roda českého o dobré jeho právo opováží se dnes »Bohemie« prášiti, že Němci jsou zde utla- čovanými a my utlačovateli, ba opováží se říci, že prý dr. Kramář hleděl panovníka oklamati. když mu označil německou nespravedlnost a zlobu vůči národu našemu za původ všeho zla, hubí cího tuto řiši.
Taaff Němec Něme Němcův Gautsch Čecho Thun Gautschův Clarův Kramář Prusko Bohemia
12 article
Jak pak je tomu dávno, co přestali Něme zdejší vyhrožovat okamžitým obnovením nej ostřejší své obstrukce, jakmile by vláda českému národu po zákonu vyhověla v příčině rovno právnosti jazyka našeho v úřadech vlasti na- šich, jakož i v příčině české university na Mo- ravě? Jak pak je tomu dávno, co zkazila ně mecká nejírivolnější obstrukee zasedání sněm u království českého? Jak pak je tomu dávno, co vůdce Němeů moravských d' Elvert hrozil v »Neue Freie Presse« (ze dne 11. t. m.) vládě, že by i jen pouhý pokus její rozřešiti otázku české univer- sity pro Moravu dle přání Čechů »rozpla menil národnostní boj všech ra- kouských Němců, především ale Němeů moravských do nejvyššího stupněs Ejhle, tu má »Bohemie« tu mírumilovnost ně- mecké většiny na sněmu moravském v bengálském osvětlení z první ruky. Všickni soudní a spravedliví lidé dovedou tu věru snadno rozeznal, na čí straně bojuje právo a pravda a na či lež a křivda. A proto nic nás neleká, nezastraší ten lichý jásot německých fruktifikatorův slov panovničích, vyvozují-li z nich vítězství Körbrove a porážku spravedlivé věci naší. Pravda, za níž stojí a bojuje uvědomělý zachovalý národ, zvítězi navzdor všemu tal jistě, jako že po noci vzejde jitrol
Čecho Němec Morava Bohemia Něme moravský d ' Elvert Neue Frei Presse
13 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 17. prosince. Německo-židovský útok na svézákonnosť Ruska V „Novém Vremeni“ čteme následující pr hlášení: V Německu židovský, jinými slovy skoro všechen německý tisk obnovil agitaci v příčině cestujících obchodních agentů. Podle ruských zákonů Židé cizozemci právě tak, jako Žide ruští poddaní, nemají práva bydleni na celém prostranství Ruska. Německým Židům se to ne- líbí. Chtějí dosíci práva rozjížděti se po Rusku a žíti v něm, kde a pokud jim libo. Žádají, aby to právo bylo jim zabezpečeno při uzavření nov obchodní smlouvy mezi Ruskem a Německem. Nejprvé podle německé konstituce poddaní Ně- mecka nedělí se podle náboženství a požívaji rovnoprávnosti. Druhé, německým obchodním agentům bude nyní třeba více než jindy svobody jezditi a bydleti v Rusku, neboť rusko-sibirská dráha otevřela jim Asii. Třetí, němečtí poddaní jako tací nemusejí a nemohou se podrobovati středověkým ustanovením ruské vlády. Důvody tyto všecky možno rozbiti jedinou námitkou. Ruskožijesvými zákony a má právo žádati, aby se jimi všichni v Rusku spravovali. Máme zákon, zbraňující bydleti Židům za čarou jim k obývání vyměřenou. T platí pro každého Žida, nechť je poddaným kte- réhokoli státu, pokud se zdržuje v Rusku. V Ně- mecku i Židé těší se plnoprávnosti, v Rusku ale jsou srovnáni s ruskými poddanými hebrejského vyznání. V nové obehodsí smlouvě mezi Rusken a Německem nemohou míti místa body, kterése příčí našim základným zákonům.
Žid Praha Rusko Německo Nejprvá Asie
14 article Z Dálného Východu.
Z Dálného Východu. Rusko svým záhadným mlčením rozčiluje nervné Japonce k šílenství. Rozpuštění japon- ského parlamentu, vyslovivšího vládě nelibost za její nerozhodnou zahraničnou politiku, je dů- kazem, že mikado nedá se zvrátiti od míru- milovně politiky. Avšak Japonci málo se ohli žejí na vůli a mínění svého panovníka. V Ja- ponsku je mnoho politických. stran, jež se nyn všechny sjednotily v stranu protiruskou, ener gicky žádající války. Vůle mikadova může být zlomena hnutím národním. Proto musí býti Rusko připraveno na vše Dosud se nevysvětlilo, co dělá dvanáct vojen ských korábů japonských, jež odpluly neznámo kam. Myslí se, že vezou prvý transport japon ského vojska na Koreu. Jakmile by se to zjistilo bylo by po mírném vyjednávání. Japonské listy žádají, aby před vypověděním války předchá zely se strany Japonska nepřátelské skutky. Ta kovým skutkem zajisté by bylo nenadálé vysa zení japonského vojska na Koreu. Japonsko pomýšli na spolek všech asijských států pod jeho vedením a ochranou. Ono vábí do svých škol mladé Číňany, posílá své rádce. organisátory, agitátory a vojenské instruktor do Číny a úsilovně tíhne na jih do Siamu a d
Japonec Číňan východ Rusko Korea Japonsko Čína Siam
15 article
Indočíny. Podnikaví a čili Japonci začali se již velkým počtem usazovati v úrodných zemích siamských a zabývati se tam pěstováním rýže. V Bangkoku Japonci zorganisovali politický spolek, jehož účelem jest hájení japonských zá- jmů v Siamu. V siamské armádě, v soudníeh a administrativných úřadech Japonci zaujalí hlavní místa, vytlačivše úplně Evropany a za- davše tím citelnou ránu francouzskému vlivu. Posléze Japonci opanovali vývozný obchodv Indočíně. Slovem, Japonci do té míry opanoval položení v této části asijské pevniny, že koloni alná armáda francouzská nebyla by s to zdržet nával Siamců na Indočínu, kdyby to vtržení pod porovali Japonci. Ale kromě vojenské, průmyslové a země dělské kultury, již vnášejí neunavní a rychlese rozmnožující Japonci do malátných a chabých států Dálného Východu, kromě plemenného svazku s těmito národy Japonsko nyní vysoko vztyčuje prapor buddhismu, jejž vytrhuje z ruky porobené od Anglie Indie i z rukou tibetského dalajlamy, jejž ohrožují právě svou tajemnou výprávou Angličané. Nedávno buddhijský kněz jenž přijel z Indie do Tokia, pronesl tam řeč, ve které se prohlásil pro prvenství Japonska v ne- zbytné válce Východu se Západem, Asie s Evropou. Tak stojí věci. Ctižádosť Japonců je po drážděna tak velice, že svých plánů a svéh asijského poslání dobrovolně se nevzdají. Odročení jízdy admirála Alexějeva d Petrohradu je vážným příznakem poplašného po- ložení na Dálném Východě. Admirál byl povolán do Petrohradu, aby osobnými informacemi urychlil vyjednávání. Avšak je patrno, že jest už pozdě na to, aby se vzdálil se svého důležitéh místa, a že se obává, jakmile by vytáhl páty, že by Japonci zahájili nepřátelství naproti Rusům místo toho, aby trpělivě čekali, až se vráti s pal movou ratolestí v ruce.
Japonec Evropan Angličan Rus Indočína Bangkok Siam dálný východ Japonsko Anglie Indie Tokio východ západ Asie Evropa Alexějevo d Petrohrad Petrohrad
16 article
Politická závěť Alexandra Battenberga. Právě minulo deset let od smrti prvého bul harského knížete Alexandra Batfenberga. Bul harské listy při té příležitosti oznamují, že v so fijském konaku chová se v uzavřené obálee závěť zesnulého knížete s nápisem: „Otevříti de- set let po mé smrti.“ Listy důrazně žádají, aby kníže Ferdinand uveřejniti dal tento dokument na nějž má nárok všechen bulharský národ Z tonu bulharských listů vysvítá, že závěť Bat tenbergova byla již otevřena, avšak na rozkaz panujícího knížete že obsah její chová se v taj nosti. Přes to podařilo se časopisu „Blgaria něčeho se dopátrati. Píše, že mimo jiné závě obsahuje následující poučení knížeti Ferdinan dovi: „Chce-li kníže Ferdinand pa ovati a blaze působiti v Bulha sku, musí se varovati stambulov cův a udržovati vždycky nejlepš poměr k Rusku. Kníže Ferdinand dělá pravý opak této rady Proto nedá závěť Battenbergovu uveřejniti, prot ale také nebude dlouho možným na bulharském trůně. Židé a Tataři v Rusku se hýbají. Nejen v prospěchu národů balkánských nýbrž i samých Rusů v Evropě bude, nedo- pustí-li, aby hlavní síly jejich vyčerpávala Asie. Zkušenosť posledního desítiletí učí: čím se více Rusové engažují v Asii, tím více nepřátel vy vstává jim v Evropě, a to nejen zahraničných. nýbrž i vnitřních. Že mezi obojím nepřátelstvím proti Rusku je souvislosť, jest očividno. V poslední době pozoruje se mezi Židy Tatary v Rusku takový státu nepřátelský ruch. jakého nebylo od roku 1853, před válkou krym- skou. Již ani zahraniční zpravodajové netají. že mezi nepokojnými studenty, kterých se zmoe- nila policie, Židé mají většinu. Přepadání nejen bezbranného obyvatelstva, nýbrž i policie vojska židovskými tlupami stalo se v západníeh guberniích jevem docela obyčejným.
Battenberg Batfenberg Ferdinand Ferdinan Battenbergův Tatar Rus Žid Bata Rusko Evropa Asie
18 article
Nemenší fanatism pozoruje se mezi Tatary na Krymu i na Volze. Kdežto krymští, majíce blízko Turecko, stěhují se do této souvěrecké země, aby se nedráždili pohledem na vzrůst moci ďaurů, kteří jejich panství ztroskotali, Tataři na hořejší Volze, od Turecka vzdálení, dávají ča- stěji svému nepřátelskému smýšlení výraz či- nem. Tam oni jsou těmi „sedláky“, kteří podle západoevropských novin přepadají představítele ruské státní moci v guberniích, které volzští Ta- taři pořád ještě považují za své chanství, již Ivanem Hrozným rozbité. Kromě toho libují si volzští Tataři v tom, že na duchevní, konají-li ob- řad pod širým nebem, a zvláště jdou-li s velebnou svátosti, házejí blátem a kamením. Za božích služeb hromadí se kolem chrámů, lomozí, rou- hají se slovy i písněmi. Přijme-li některý Tatan křesťanskou víru, zakusí od svých bývalých sou- věrců ještě většího protivenství, než jakým se v podobném případě mstívají Židé. Všecky tyto jevy samy sebou netvoří žád- ného vnitřního nebezpečí pro Rusko. Rusko s nimi bude hotovo hned, jakmile se mu vrtění jinorodeů znechutí. Přes to nesmí je podceňo- vati, zejmena nesmí býti slepo k souvislosti tohoto vniterného nepřátelství se zahraničným
Tatar Hrozná Krym Volha Turecko Rusko
19 article
Doplňovací volba v Anglii. Výsledky doplňovacích voleb za oba okresy londýnské Lewishom a Dalwiek očekávány byly v Anglii se značným9 napjetím. Depeše sdělila již, že při obou zvítězili stoupenci Chamberlainovi proti liberálům a stoupencům svobodné tržby. Avšak dle pravdy třeba při- znali, že nelze z toho souditi ještě bezpečně, že by se bylo obyvatelstvo čtvrtí těch rozhodlo na dobro již pro celní projekty Chamberlainovy. Především v jednom z okresů těch konserva- tivní většina umenšila se o polovici a nadt oba vítězní kandidáti Coates a Harris, kteří na počátku kampaně volební úplně se pro Cham- berlaina vyslovili, během kampsně své názory silně zmírnili. Tak Coates, vyslovil se sice pro cla ochranná, ale jen dle potřeby a odkazoval celní projekt Chamberlainův do budoucnosti, poněvadž nedal by se provésti dnes bez zdra- žení potřeb životních. Také Harris na konec vrhl se v náruč konservativnímu spolku, jenž omezuje se na Balfourovy názory o celní poli- tice. Bez ústupkův těchto byli by oba kandi- dáti stěží, zvláště v dělnickém voličstvu, pro- nikli Oba okresy byly ostatně baštami toryův Socialní demokracie v Německu. Mezi stranami bourgeoisie a socialní demo- kracií v německém sněmu říšském nastala úplná roztržka. Po léta byl Singer předsedou komise pro jednací řád, ač strana jeho byla značně slabší než nyní. Nyní starešinové sněmu rozhodli se odníti socialní demokracii důležité místo to a vyhlédli národního liberála Sattlera za před- sedu v komisi zmíněné. Bojovná posice většiny proti socialní demokracii se tudíž ještě při- ostřila.
Chamberlain Chamberlainův Coates Harris Singer Sattler Anglie Cham Balfourův Německo
20 article
K debatě italské sněmovny o vnější politice. Také včerejší druhý den rokování o vnější politice ve sněmovně italské vylíčili jsme již v momentech hlavních depešemi. Promluvil tu však i podruhé již ministr vnějších věcí Tittoni, jenž co do prázdné hovornosti dle všeho nakazil se od Körbra a dílem také od Bülowa, jenž, jak čtenář sledovati může, ze všech sil nahra- žuje dnes řečněním újmu, kterou si v té věci uložiti musil pán jeho. Také Tittoni ve včerej- ších vývodech opakoval vlastně jen svoji řeč předvčerejší. Nové myšlenky nevyslovil témě žádné. Toť vůbec příznak politiky moderní, proud secessní odplavuje všechnu energii, všechnu initiativu k činům. Titloni rozhovořil se nejprvé o otrokářství v Benadiru, jež Italie hledí prý co nejvíce obmeziti a na to opakoval předchozí své prohlášení o politice balkánské. Zásada evropského koncertu bude prý dle slov
Tittoni Bülow
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — a. V Praze, 17. prosince
Praha
22 article
Temperovaná poesie. Barbaři, kteři ničite rázovité naše památk roztroušené po vlasti jako zlatý prach na bohatém vlasu krásky. Barbaři, kteří nemáte smyslu pro naše chaloupky a chaty, pro naše české stodůlky z pola z kamene vystavěné, z pola ze dřev roubené a doškem kryté, na nichž bují flora nej- rozmanitějších netřesků a jež kol dokonale jsou obrostlé kopřivami, mezi nimiž krči se sedmi krásky a zlatý květ pampelišky. Vizte tam ten úhledný stateček. Jak roz tomilý to obrázek. Obydelní stavení hezky obí leně, stáje i stodola ve stavu dobrém, na dvoře všechno v nejlepším pořádku a za humny za- hrádka dle všeho velice pečlivě pěstěná. »Jak šťastný asi v této živnosti žije člověk!« zvoláte mimoděk. A jako ozvěnu ze smutného kraje zasle chnete slova: »Myslíte? Šťastný ten člověk má zejtra třet dražbu na usedlost.« »Jak to možno?« »Je vidět, že jste z města a že tomu ne- rozumite. Veliký výměnek, dvěma sestrám po pěti tisících, potom stejí také něco barvička . . a než se rok s rokem sejde, je toho u žida na několika stránkách. A konec ?« »Opusti rodný statek a jde nádenničit.« »Nikoli. Zadlužený statek koupí záložna bývalému majiteli ho pronajme. Pak mu to jde.
23 article
Nic líbeznějšího než mezi lukami vinouc se švitorný potůček. Kraj sebe krásnější záhy přestane těšit, není-li v něm vody. Vodaje oživující element. A což když krajem přes ka meny hrči neregulovaná, za to ale tím půvab nější říčka. O jak se to večer prochází pe jejích bře zích, jaká to rozkoš, usednout pod vrbu s prutem v ruce čekat na rybku, až se na- bodne na zrádný ostrý háček. O, ta polom chutná! Vyšel jsem si jedneho krásného večera na břeh takovéto říčky, ale sotva že několik učinil jsem kroků, už tu jakýs nezdvořák z mnou: Kdo pak vám dal dovolení, plouhat mi louku? Což myslite, že ta tráva roste pro vás Co vás sem čerti nesou, zůstaňte si doma ve městě a courejte se tam po dláždění a n zdo !« »Ticho, ticho příteli. Uznávám, že vám trávu šlapu, ale domnívám se, že za dva zlaté . . . . Ještě jsem měl ruku v kapse, když dobrý muž, který na mne z počátku spustil tak zhurta, pojednou zkroušeně snal imitovanou vydrovku a hlasem přelibezným mi brevi manu udělil nej rozsáhlejší plnou moc, »plouhat« na břehu trávu dle libosti. Dobrá — pomyslil jsem si a na toms usnesl, že té plné moci využitkuji do kraj nosti. Když jsem asi hodinu kolem říčky chodi. pozoroval jsem, že na některých místech tvoř se na jejím povrchu jakési podezřelé bubliny. a z těch že vystupují plyny, o nichž by se ne- dalo tvrditi, že voní jako fialky. Snad náhodou tam, kde v zátočině voda stojí. Uvidíme. Vyňal jsem z náprsní kapsy pouzdro s náčiním rybářským, rozšrouboval hůl, jež rázem proměnila se ve prut, navlékl nan šnůru, nabodl červa a hodil to do poloviny reky. Déle než hodinu jsem čekal, až se splávek hne. Marně.
24 article
»Zde chcete chytit rybu ?« — ozval se hlas za mnou. »Co jiného?«, zněla úsečná má odpověd »Pošetilost. Vždyť odtud tři čtvrti hodiny vzdálen je cukrovar a víte, co to znamená?« »Vím« — vykládal jsem a měl se k od chodu. »Buďle rád, že vás tu četník nebo obeen strážník nebo hlídač nedopadl.« »Vždyť tu přece žádných ryb není !« »Ale navzdor tomu se zde chytat nesměji.o Dlouho uvažoval jsem o této nesrovnalosti Kde se tedy pro bůh zotavit? Kde jinde, než v lese. O, miluji les s ohněm a vřelostí mladi ckého blouznílka, jako miloval Paris Helenu jako Werther svou Lottu, jako Pavel svou Vi ginii. Les je mi velkolepým chrámem, v němž duše má jedině modliti se dovede, les skýtá mi tolik vznešené rozkoše, že marně bych se ohlížel po místečku, kde nalezl bych klid tak božskýa tak bohatý zdroj štěsti, jako pod zelenou klenbou na měkkém koberci mechovém. Co mi do toho, že u nás každý větší le je rozčtvrcen a každý kus že jiného má ma- jitele? Pokládám les za velkolepý dar boží, jejž Stvořitel ve své neskonalé lásce k nám uštědři lidstvu všechen, celý a nedilný. V lese zapomenu na všechny trampoty a bolest, v lese padá se mne každá tiha, v lese cítim se volným jako pták, les je můj a ve vě- domí tom citím se býti pod sosnami jako král a k smíchu jsou mi všechny tabulky, že se tam chodit zapovídá. »Kdo má k tomu práva?« zvolal jsem hlasem tura, když na takové jedné půvabné pro- cházce stanul jsem před sloupem, na němž upev něna byla tabulka s nápisem: Přístup do lesa se zapovídá! Jen po cestě jiti dovoleno ! —
Paris Helena Werther Lott Pavel
25 article
A tam, kde roste vysoké kapradí nebo kde ne beskou vůni šiři konvalinka, nesmím ? Proč ne »Proto, že také les, jako každý jiný po zemek, je soukromým majetkem, s nímž každý má právo disponovati, jak se mu uzdá.« »Není pravda, les, dle mého přesvědčení je statkem obecným, přístupným každému. Kde ho ovšem jakýmkoli způsobem poškodí — za- sluhuje, aby byl na první borovici oběšen.« »Dobře, dobře. Ještě letos bude zde tento obdélník, obsahující asi 8000 čtverečních metrů. vykácen, rovněž onen les v sousedství, jenž je o něco menší. Mladý pan hrabě prohrál onehdy v klubu mnoho tisíe zlatých, jež co ne- vidět musejí býti zaplaceny. O, jak je to zde hloupé, pořád blouditi pod těmi borovicemi klopýtali přes pařezy. Přál bych si také prožit noc v klubu, kde prý je to velice krásné, kde proudí pořád nejdražší vína, jež kredencují samě sličné dámy. Chtěl bych také hrát a hodně pro hrát — či vyhrát.« Zvláštní gusto, pomyslil jsem si, a demo kratická krev má divoce proudila mi tělem, když vzpomněl jsem si na to, že k vůli prostopášné hýřivosti na tisíce krásných sosen a jedlí má býti vymýtěno, aby tam, kde nyní každou noe provádějí oreády a dryády svůj poetický rej na příště provozoval ničící muziku topor dřevo- rubeů. Hajdy z venkova do města. I tam je pln poetických koutů, plno zátiší, kde duše usíná. aby dále se kolébala na křídlech Momových V těch úzkých uličkách, vysoko v mansardách nad pittoreskními lomenicemi domů dosti tklivých výjevů, jichž svědkem býti je větším požitkem než jindy skýtá mnohdy sebe půvabnější ven kovský ráj. Hospůdka v onom žlutém domku otevřen jakoby pro medilaci. Jen abych tam sedět
Hajda Momův
26 article
mohl hodně dlouho při soumraku nebo i potmě Sedám tak velmi rád, třeba dvě hodiny. Jak ti hodní lidé uměji živě vyprávět. »Jen se, prosím, neupejpejte a pojdte blíž! — Tak, má drahá. « — Domníváte se snad, že mluvím s dámou, není li pravda? Je to pravda, jenom že to dáma z tržnice, samorostlá a plná pražského humoru. Ji přizvukuje mladý muž se šístkami a s balonovou čepicí. Bodrý Podskalák, jenž zná naši Vllavu důkladněji než pan Kaftan. Líčí své veselé zkušenosti barvami tak sytými, že mi v těle až srdce poskakuje, cítím to pod vestou . Chtěli několikráte rozsvítit, já ale tomu bránil, i jednali dle mého přání —— až bylo již hodně pozdě. Kolik? Chci vytěhnout hodinky, abych se podíval, byly však — fučl Znáte cos zajímavějšího než je pražský pohřeb? Velký pohřeb s muzikou a s rozsvl- cenou elektrikou? Jak pěkně se to jde gardě po nasypaném písku, zejmena když je bláto Je tomu čtrnáct dní, když doprovázel jsem, kráčeje zrovna za rakví, do Olšan svého nej- milejšího přítele. Těžké slzy rosily mou větrem ošlehanou tvář a já cestou uvažoval o různých poblouzeních svých a o — věčném životě. Bylo mi tak úzko kolem srdce, že mi puknouti chtělo. Pojednou výstřel na znamení, že mrtvý druh můj stál před nepřitelem. Kněz dořekl své »amen«, vůz hnul se rychle ku předu a z ním ve fiakrech ti, kteři mu chtěli dáti průvod až ke hrobu. V okamžiku tom zahvizdla v ná- draží Františka Josefa k odjezdu připravená lo- komotiva, koně u zlatého corbillardu se splašili a než se kočí nadál, pádili ne na »vršíček smrti« za Král. Vinohrady, nýbrž na »vršíče života« k Žižkovu . .. Ubohý přitelil
Kaftan František Josef Král Olšany Žižkov