1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 257. ze dne 17. září 190l.
3
article
= Spořivost na anglickém dvoře. Z Lon-
dýna se oznamuje: Znamením, že nastal konec do-
savadního dobráckého hospodářství u královského
dvora anglického, jest následující vyhláška, uveřej-
něná kastelanem zámku windsorského: »21. srpna
1901. Oznamuje se tímto, že ode dneška veškeří
sluhové smějí si počítati toliko lístky třetí třídy při
jízdě na dráze na svých služebních cestách.« — Až
dosud nahražována úřadníkům královských zámků
cesta na dráze v první třídě a sluhům cestovné ve
druhé třídě.
= Podivný případ otravy. Z Paříže se
oznamuje podivný případ otravy černě barvenou
obuví. Záložník 15. pluku pěchoty Philippon nastou-
pil před několika dny 28 denní cvičení ve zbraniu
svého pluku. Erární střevíce, jež mu byly dodány.
nepadly mu a způsobovaly mu bolesti, pročežs
sám koupil pár střevíců. Poněvadž však byly ze
žluté kůže, koupil si lahvičku s černou barvou na
kůži a obarvil jí koupené střevíce. Den na to vyko-
nal se svým plukem delší pochodové cvičení a když
se vrátil z pochodu do vykázaného obydlí, bylo mu
podivným způsobem nevolno. Ve všech údech cítil
podivnou sklíčenost a nehty, rty a oční víčka mu
zmodraly. Poděšen odebral se ke svému bratrovi a
ulehl. Bratr poslal ihned pro lékaře, avšak dva
z nich nevěděli si rady. Teprve třetí lékař rozpo-
znal, že to případ otravy anilinem, způsobený černou
barvou na obuv, jenž se mu byl již jednou v jeho
praxi naskytl. Černá barva na obuv, obsahující anilin
pronikla kůži a když se nohy následkem dlouhého
pochodu rozpařily, vníkla i do těla. Na rychlo uži
tými vhodnými prostředky podařilo se záhy odstra
niti nebezpečí hrozící pacientovi.
Lon
Paříž
královský dvůr
4
article
= Budova se sřítila. Bernitt Hall v Hobo
kenu, New York, vlastně přední třípatrová budova,v
které se nalezaly hostinec, místnosti pro schůze lóží
a ložnice majitelky paní Heleny Bernittové, sklepníka
Geo. Koernera a kuchařky Emy Reischové, se těchto
dnů sřítila. Bohužel, přišel při tom sklepník Geo.
Koerner o život, neboť z trosek byl vytažen již jako
mrtvola. Neštěstí přihodilo se ráno po 6. hodině.
Koerner v hostinci čistil, když náhle zpozoroval, že
se zdí kolísají a totéž pozorovala i kuchařka Emma
Reischova, která byla právě v kuchyni. George po-
mocí mluvící roury upozornil paní Bernittovou, která
byla dosud ve své ložnici, na hrozící nebezpečí.
avšak hned na to budova se sřítila. Paní Bernittová
utrpěla sice dosti vážná poranění, přece však dostala
se konečně na ulici, načež byla v ambulanci dopra-
vena do hospitálu. Za to byl George Koerner v tros-
kách zasypán a když byl konečně vytažen, byl již
mrtev. Kuchařka Reischova vyvázla beze všeho po-
ranění takřka zázrakem. Možno mluviti o štěstí, že
se budova nesřítila večer, kdy bývala v hostinci vždy
četná společnost. Po poslední bouři, kterou bylo Ho-
boken postiženo, pozorovala paní Bernittová, že bu
dova jest vážně poškozena, a po poradě se stavebnim
inspektorem Steigleitrem pomýšlela na to, že se vy-
stěhuje, nežli však k ťomu došlo, nastala katastrofa.
= Ohavný zločin, jehož pachatel sám na
sobě vykonal trest, spáchán minulého týdne v lon-
dýnském předměstí Camden Toweru. Pod lživým
předstíráním, že jest synem bohatého velkostatkáře.
zapředl prodavač v obchodě s plátnem 20letý E. W.
Hall
Bernittová
Koerner
Reisch
Reischův
George
Kuchařka Reischův
E W
New York
HOSPITÁLU
Steigleitr
Camden Tower
5
article
Reymond s neobyčejně krásnou a vzdělanou 18letou
Alicí Dellowovou, dcerou majitele »Railway Tavern«
na Sandell Roadu známost, jež konečně vedla k za-
snoubení. Otec dívčin úplně uvěřil údajům mladíko-
vým a dovolil mu, aby vedl dceru jeho na ples, jenž
prý měl býti pořádán u jeho vdané sestry na Bryan-
ston Square. Mr. Dellow svolil též k tomu, aby
dívka zůstala přes noc u sestry Reymondovy. Ve
škeré tyto údaje mladíkovy byly vylhány. Pod zá-
minkou, že se obleče na ples, vzal dívku do domu
svých rodičů na Carlton Roadu. Byt byl prázdný
Reymond zavedl dívku do salonu, kdež, jak se zdá,
po hrozném zápase dopustil se na dívce násilí, na-
čež ji usmrtil kladivem. Potom usmrtil se sám,
otráviv se. Rodičové, žijící v poměrech dosti skrov
ných, vrátili se k ránu a naleznuvše byt z vnitřku
zamčený, musili vniknouti dovnitř oknem. V pokoji
nalezli obraz hrozné spousty. Dívce byly strhány
všechny šaty s těla, takže měla na sobě toliko stře-
více, punčochy a rukavičky. Ústa nešťastnice ucpána
byla hadry z roztrhané košile. V hrozných bole-
stech, jež vrah zakusil následkem otravy, svalil se
k nohám své oběti, kde zůstal ležet v kaluži krve.
Reymond
Dellowová
Dellow
Reymondův
Bryan
Railway Tavern
Carlton Road
6
article
= Jubileum Cooperovo. Dne 14. září 1851
zemřel jeden z nejpopulárnějších romanopisců ame-
rických, James Fenimore Cooper. Byl původcem tak
zvaných »indianských historií«, v nichž život far-
mářů a Indiánů dobrodružně přibarven a idealiso-
ván a jež dosud jsou oblíbenou četbou mládeže,
jakkoli napodobitelé jeho, padělající toliko vnější ráz
a ústředí těchto historií, značně poškodili pověsť to-
hoto druhu literatury. V jejich indiánských histo-
riích není ani stopy poeticky dojemného líčení ži-
vota v pralesech amerických, jako ve slavných dí-
lech Cooperových »Posledním Mohykánu« atd. Vedle
krás a brůz pralesa vábilo jej mocně moře. Jeho
náklonnost k námořnickému životu přiměla jej
v mladistvém věku, aby vstoupil do námořnictva,
jež však záhy opustil, aby se věnoval literatuře. Ná
ruživá láska k moři neopustila jej po celý život
jeví se nejzřejměji v jeho námořnických románech.
jež byly vzorem nejnadanějšímu jeho žáku Frede
ricku Marryatovi. Díla jeho byla přeložena takřka do
všech jazyků a dosud působí zvláštním kouzlem na
mladistvé čtenáře, třeba by nebylo lze zvát je mo
derními.
Zemřelí v Praze.
Dne 11. září 1901: Černochová Josefa, man
želka rukavičkáře, 27 roků, 221—III. Bunzlová Julie
manželka soukromníka, 67 roků, 55—V. Lhotanová
Aloisie, manželka strojníka, 41 rok, 1479—II. Pekár
kova Bohumila, dcera krejčího, 3 roky a 3 měsíce
1932—II. — Ve všeobecné nemocnici: Hej-
kova Marie, služka, 25 roků. Kheil Beno, obuvník.
54 roky. Šach Josef, dělník, 28 roků. — U milo-
srdných bratří: Pokorný Jaroslav, truhlářský
nčeň, 17 roků. — U milosrdných sester
Tůmova Anna, služka, 23 roky. — V josefovské
nemocnici: Schüttenhofen Juda, 78 roků.
Cooperův
James Fenimore Cooper
Indián
Fred
Marryat
Julie
V Lhotanová
Aloisie
Pekár
Marie
Kheil
Josef
Jaroslav
Tůmův
Anna
Praha
Černochová Josef
kov Bohumil
Schüttenhofen Juda
7
title
Pštkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Král
Pštkovo divadlo
8
article
V úterý 17. září.
V úterý 17. září.
Ve prosněch pohořelých v Novém Bydžově.
22183
Hamlet, prine dánský,
Drama o 5 jedn. od W. Shakespeara.
W Shakespeare
Nový Bydžov
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
297. hra v předplacení
V úterý 17. září.
1. čtvrtka.
Romeo a Julie.
Tragedie o 5 dějstvích. Anglicky napsal Wiliam
Shakespeare. Nově přeložil J. V. Sládek, Režisér:
Jaroslav Kvapil.
Po prvním a čtvrtém dějství přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/211. hod.
Král
Romeo
Julie
Shakespeare
Sládek
Kvapil
Praha
národní divadlo 297
10
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
V úterý 17. září.
Začátek o 7. hod.
Poloviční ceny míst. Cyklus her Anonymových II.
Hraběnka z Podskalí, 22168
Lidová hra o 5. jednáních. Režisér p. Karel Lier.
Anonymův
Lier
Smíchov
Podskalí
11
article
Novotiny jemných latak
Novotiny jemných latak
na svrchníky a zimníky jakož
i jemné látky na podzimní a
zimní obleky, doporučuje v neví-
daném jinde výběru
3669
12
article
J. Novák v Praze,
J. Novák v Praze,
ve Vodičkově ulici, „U Štajgrů
J Novák
Praha
Vodičkův ulice
14
article
Antikvárn
Antikvárn
učebnice
pro veškeré ústavy v Praze i na
venkově nabízí levně antikvariát
a knihkupectví
Praha
15
article
A. Storch syn v Praze,
A. Storch syn v Praze,
Staroměstské nám., 20.
Objednávky vyřizují se přesně
dle předepsaných vydání obra-
tem pošty-
A Storch
Praha
staroměstský já
16
article
Knihy nové vždy na skladě.
Knihy nové vždy na skladě.
21884
18
article
Začátek o 1/27. hod.
19
article
košné osadě se společností, odpovídající tolik vlastnímu
jeho vkusu. Spřízněné duše všude se najdou, víte, slečno
Vichersova! Tak jest! tak jest! Ještě jednou: přeji
dobré odpoledne !«
Vichersův
20
article
Sylvie propukla ve smích, když dvéře za knězem
se uzavřely.
Podotkla zároveň:
»Jaký to směšný tvor! Požehnán buď tento muž se
svými rukavičkami, se svým slunečníkem, svými nakade-
řenými vlasy a se svojí voňavkou. Mám-li si tak pomysliti,
že tento vyfintěný panáček má mi ukazovati cestu k nebi!
Věru, raději mám starého Boweesa, tatínku, ač jest slepý
jako krtek a ačkoli zlobí vás tolik, když vynáší své
trumfy, jak vy tomu říkáte.«
Vichers pravil ale vážně:
»Drahá moje Sylvie, víš však, že pan Meekin jest
kněz!«
Sylvie opáčila:
», ano, vím to, ale kněz má mluviti jako muž —
což on nedovede tak? Proč sem posílají takové lidi? Jsem
jista, že by doma spíše mohli prospěti. Ale u příležitosti
té chci ti ještě něco říci, tatínku: starý Donny se opět
vrátil. Řekla jsem mu, aby šel do kuchyně. Nemáš nic
proti tomu, tatínku?«
Vichers, polibiv dítě, děl:
Budeš míti brzy plný dům takých tulákův, kotě.
Jak vidím, budu ho musit zde již nechati. Co dělal ale teď?«
Dcerka odvětila :
309 —
Sylvius
Meekin
21
article
»Z muže, jenž byl s námi, z druhého muže
však víš?«
»Z ubohého Batesa ?«
»Ne, z Batesa nikoli. Z trestance! Jak jen slul?«
Frere děl, jakoby byl sám jméno zapomněl:
», ano, z trestance! Nu, víš přece, miláčku, že
byl poslán do Port Arturu.«
Sylvie tázala se, zachvěvši se:
»Ach — a jest ještě tam?«
Frere, svraštiv čelo, jakoby tento předmět hovoru
byl nepříjemným, odpověděl:
»Myslím, že ano!«
Vichers vmísil se v rozhovor:
»Myslím, že chlapík ten bude musit být dopraven
sem k vůli výslechu! Budeme musit zjistiti totožnost ni-
čemův lapených.
Frere namítl, zřejmě jsa znepokojen:
»Což nemohli bychom tak učiniti vy a já?«
»Nemyslím! Po pěti letech minulých nechtěl bych
s klidným svědomím přísahati ani na jednoho muže.«
Frere zvolal:
»Při svatém Jiří — já ano! Viděl-li jsem jednou
tvář muže některého — pro mne to stačí.«
Vichers, jenž chtěl ukončiti rozhovor o tom,
pravil:
»Bylo by lépe dopraviti sem některé trestance, kteří
v oné době byli v Macquarie Harbouru. Nechtěl bych za
žádnou cenu, aby ničemové mně mezi prsty proklouzli.«
Meekin tázal se:
»Jsou trestanci v Port Arturu již staří lidé ?«
Vichers odvětil mu:
Ztracen pro život.
Frere
Artur
Sylvius
Vichers
Jiří
Meekin
Macquarie Harbour
Port Artur