2
masthead
V Praze, v úterý dne 17, záři.
Praha
4
masthead
Čisto v Praze za 2b
a na venkově za 3 h
Praha
6
article
Na »Národní Listv«
ranní a odpolední
spříl. („Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlídka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
národní Listv
7
article
Teleřonické zprávy „Nár. Listů“,
O kompromisu ve velkostatkářské
kurii.
Z Vídně, 17. září. Za příčinou dnešní
porady konservativního velko-
statku v království českémo
kompromisu s německými velkostatkáři, opo-
važuje se »Neues Wiener Tagblatt«, který
možno právem pokládati za orgán ně-
mecké šlechty, naproti konservativcům
mluvy, která se docela srovnává s tónem,
na jaký včera uhodila Körbrova »Montags-
revue«. Tato, jak jsme zaznamenali, pohro-
zila historické šlechtě, že bude celá vy-
puzena ze sněmu českého a z říš-
ské rady, nepostoupí-li dobrovolně Němcům
mandáty.
Dnes opět adresuje se hrozba na nej-
vyššího maršálka království českého, knížete
Jiřího Lobkovice, ve které se praví,
že hr. Frant. Thun a kníže Alfred
Windischgrätz se podrobili vůli ko-
runy a ukázali, že nechtějí uvaliti na sebe
výtky, že zmařili kompromis. Nikoliv jeho
političtí odpůrcové to jsou, kteří prý soudí,
že by nemohl zastávati svou funkci nadále,
kdyby dnes večer bylo oznámeno, že rozbil
kompromis on, ustoupiv radikálnímu nátlaku
zdola.
Zcela nepokrytě se tedy praví ke kní-
žeti Lobkovicovi, že nebude opět jme-
nován nejvyšším maršálkem sněmu královstv
českého, nebude-li ve všem po vůli hraběti
Osvaldu Thunovi a soudr.
Historická hrdá šlechta nechť uváží
sama, zdali se srovnává s její důstojností,
aby takovým způsobem vídeňské žurnaly na
ni houkaly.
Němec
Lobkovic
František
Thun
Windischgrätz
Osvald Thun
Vídeň
Körbrov
Montags
Neue Wiener Tagblatt
8
article
Všeněmecké „nikdy“.
Z Vídne. 17. září. »Ostdeutsche
Rundschau« shrnuje požadavky Vše-
němců v příčině úpravy jazvkových
poměrů takto: Napřed státní němčinu,
potom budeme mluviti dále: jednotné právo
jazykové pro celé německé Rakousko —
žádného zvláštního práva pro
Čechy. Němci v Čechách mají zajisté
oprávněný narok, aby měli pokoj ve svém
jazykovém území od Čechů, avšak nikdy ne-
svolí prý Němci k tomu, aby tento pokoj
byl vykoupen resignací na veškeren politický
vliv. Nikdy nevzdají se Němci nároku, aby
němčina platila v celém Rakousku i v krá-
lovství českém, které dříve, nežli se sem při-
stěhovali Čechové, bylo prý zemí německou,
a které náleželo později bez přestávky k ně-
mecké říši a k německému Bundu.
Vídnout
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
Ostdeutsche Rundschau
9
article
Nový maršálek v Haliči.
Nový maršálek v Haliči.
Z Vídně, 17. září. Ze Lvova se ozna-
muje: Úmysl maršálka hr. Stani sla va
Badena, vzdáti se hodnosti maršálka zem-
ského a nepřijati ji na novém sněmu, jest
nezvratný. Hrabě již se také přestěhoval.
Všechny pokusy jej přemluviti a pohnouti.
aby setrval v úřadě, byly marny. Vyjednává
se nyní s hr. Ondřejem Potockým,
který sem v nejbližších dnech přibude zá-
roveň s místodržitelem hr. Pininským.
Wolf v Aši.
Z Vídně, 17. září. »Arbeiter Zeitung«
oznamuje z Aše, že tam přibyl v posledních
dnech posl. Wolf a byl uvítán nejpředněj-
šími továrníky. Wolf a poslanci všeněmečtí
dopraveni byli v kočárech do soukromých
vil. Wolf a jeho paní byli ubytováni ve
vile Fischerově, kde pro ně byly při-
praveny 4 pokoje a zůstali tam jako hosté
4 dni. V pondělí dne 9. září prohlížel si
Wolf továrnu jako nějaký potentát. Paní
Fischerová dala všechny prostory to-
vární vyčistiti a poručila, aby Wolf po-
zdraven byl při svém vstupu do továrny
provoláváním »Heil« a při svém odchodu
prozpěvem »Wacht am Rhein«.
Kolej jeronymská.
Ze Záhřeba, 17. září. Bán uložil
všem županům, aby zamezili všeliké projevy
v záležitosti koleje sv. Jeronyma. Rektor
Pazman, kterému zastaveny byly platyv
Římě, zaslal sem žádost, aby se mu dal plat
universitního professora za měsíc srpena
září, jelikož jest zbaven veškerých prostředků.
Arcibiskupská kancelář pomohla mu z tísně,
jelikož platy professorů nebyly dosud likvidní.
Pazman jest na dovolené. Zůstane na dále
v Římě.
Staňa
Baden
Potocká
Wolf
Fischerův
Fischerová
svatý . Jeronym
Rektor Pazman
Halič
Vídeň
Lvov
Aš
Záhřeb
Řím
Arbeiter Zeitung
Wacht be Rhein
10
article
Předpla cení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
11
article
Dll
Dll
a expedice.
Pryč od Říma.
Z Vídně, 17. září. »Ostdeutsche
Rundschau« oznamuje, že v prvním
pololetí tohoto roku v Předlitavsku přestou-
pilo z církve římsko-katolické 3035 osob.
Řečtina zůstane.
Z Vídně, 17. září. Ondyno bylo sdě-
leno, že ředitelé gymnasií dolnorakouských
se prohlásili pro postupné zrušení vyučování
jazyku řeckému. Dnes sděluje se z minister-
stva vyučování, že se nikterak nepo-
mýšlí na nějakou přetvorbu středních škol
a na vyloučení řečtiny z učebního plánu.
Chystá se toliko relativně povinné
vvučování francouzskému a an-
glickému jazyku, povinné v ten rozum,
že jest obligátním pro ony žáky, jejichž ro-
dičové si toho přejí.
Vojenské úřady proti žurnalistům.
Ze Lvova, 16. září. První dni měsíce
října bude se před porotním soudem konati
velké přelíčení. Na žádost X. armádního
sboru podalo státní zastupitelství žalobu na
devět redaktorů pro články, v nichž byly kri-
tisovány různé nešvary u vojska. Redaktoři
chtějí provésti důkaz pravdy. Za tím účelem
žádají zmínění redaktoři za předvolání 150
svědků.
Řím
Vídeň
Předlitavsko
Lvov
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Osobní.
Z Vídně, 17. září. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař udělil děka-
novi a faráři v Jičíně, Janu Menčíkovi,
zlatý záslužný kříž s korunou a řediteli kan-
celáře poslanecké sněmovny vládnímu radovi
Aloisu Bauerovi z Bargehru titul a
charakter dvorního rady s prominutím tax.
Jmenování komisařů při rigo-
rosech.
Z Vídně, 17. září. (C.-B.) »Wiene
Zeitung oznamuje, že byli pro nastáva-
jící studijní rok dle řádu o rigorosech
z mediciny ze dne 1872 pro konání
přísných zkoušek jmenováni tito funkcionáři:
Na české universitě v Praze vlád. komisařem
zem. zdravotní referent dv. rada dr. Ignác
Pelc, jeho zástupcem zem. zdrav. inspektor
Menčík
Bauer
doktor
Pelc
Vídeň
Jičín
Praha
Wien Zeitung
český univerzita
Wiener Zeitung
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na houbách.
Vedro k nesnesení. Sotva vánek hýbá li-
stím. Jenom paprsky žhoucího slunce nelítostně
praží, jakoby to teplo v nás vleptat chtěly. Ko-
nečně tlakoměr, ten náš »venkovský meteorolog«,
ukazuje na déšť.
A skutečně!
Na západě vystupují k večeru mráčky
shlukují se a za nedlouho slyšeti jest vzdálené
burácení.
»Kéž bůh dá deštíček!« volá vroucně pan
táta Tvrdý. »Snad nám to takhle všecko vy
práhne.«
»A rostly by houby !« přizvukuje Malinovic
Andulka.
»Eh! houby nehouby; jen když bychom
měli co jíst. Ovsy beztak nebudou po lonských
ječmenech. Zapáchá nám to zase nouzí.«
Takto uvažoval pantáta Tvrdů.
Leč o tyto věci nestarala se Andulka Ma
linovic. Jí šlo o houby. A proč? Inu! Mladé
hříbky s několika vejci není nic špatného
v zimě jsou sušené také dobré. A k tomu
pomáhá je Andule sbírat »pan prachtikant«.
O 3. hodině vstávala Andulka, ve tři oblé
kal se již »mladý pán«. Ovšem! »Mladý páne
pověděl vždy předem krásné sběratelce o »mí-
stech«, kde hub hojně roste. — — A rostlo.
Andulka přinesla vždy plný koš krásných
hříbků. Jiných nesbírala. A nač. Za hodinu byli
s mladým pánem s houbami hotovi a pak zbý-
valo času dost na nějaké to milkování. Jak
volně, jak sladce bylo jim, když košíček hříbků
byl jediným němým svědkem jich lásky; lásky
rychlé a proto žhoucí, jak to slunko ve dne.
Mladý pán nadarmo tedy časně nevstával.
Do snídaně měl sprý« mladý pán obhlednutý
celý les. A zatím to byly buď jenom »Jordán«
neb »Pečinka«, nebo »Vrcha«.
»Franc« i pravil jednou pan fořt k večeru,
když mladý pán se vracel z obchůzky; »mohl
byste mi »vyrůfovat« toho »vidláčka«. Došei
bych si ho zejtra neb pozejtří skolit na pout
Rozumíte ?«
»Jak ráčíte poroučet, pane fořt. Jsem
k službám.«
Časně ráno byl mladý pán zase na nohou.
Tvrdá
Malinův
ma
Andula
Andulka
Pečinka
Vrcha
Franc
ko
Jordán
14
article
Mělt dvojí dnes úkol: pomáhat Andulce př
sbírání a pak najíti »vidláka«.
»Vyvolám tě, budu o tobě vědět, nechám
tě v pokoji a pak půjdu sbírat na »Vrchae
s Andulkou«, pomyslil si p. Franc a tak
udělal.
Zašel pod »Pečinka« k lukám a poča
»růfovat«.
Ale ký div! Již po třetím zavolání přisko-
čila srna na dvou nožkách, místo srnce o dvou
»růžkách«. Andulka přiskákala, přiskočil i pan
Franc a něco zavznělo, jako když »rána selže«
a nejspíš i druhá.
Na »vidláka« se zapomnělo a přivolaný
párek »sbíral«.
Při snídani vypravoval pan Frane poutavě,
jak krásně mu »přiskákal«.
»Dobrá! Půjdeme zejtra na něj spolu pod
»Pečinka«!
»Račte poroučet«l
Druhý den o 3. hodině vážně vedle sebe
kráčejí k »Pečinkám« pan Fořt s panem Fran-
cem. Komu pak »přiskočí« ?
Pan Fořt vyhledal si místo, kde myslil, že
jistě mu »přijde do rány«. Pan Franc zašel
trochu do vršku.
Myslil si: »Když nepřijde panu fořtovi ná-
hodou, bouchnu v lese a řeknu, že jsem chy-
bil«. Stáli.
Pan Franc »zarůfoval«. — Nic. — Opět
volá a zase nic, až teprve po třetím.
A hle!
»Přiskakuje«, je slyšet. A zrovna na pana
fořta. — Už vyráží z huštinky. Ká ! — Panu
fořtovi přiskákala srnka — Andulka.
Ale co to překvapení a ten dřívější spěch
houštinou? Co to zapýření?
Pan fořt, starý praktikus, poznal vše
ihned: Franc »růfoval«, aby mu přiskakovala
Andulka!
»Vidlák« nepřišel a Andula, »srnka«, jak
ji pan Fořt na rozloučenou potituloval, odešla.
Od té doby (ovšem, že to pan fořt sám
zavedl), říkali Andulce Malinovic »srnka«. Ona
však na houby už nechodila. Snad se jí pře-
jedly !
Pan Franc byl za 14 dní přeložen na
Karlštejn. Snad byl tomu rád.
Ferda Křešín s ký.
Andulka
Franc
Pečinka
Fran
Fořt
Vidlák
Andula
Malinův
Dobrá
Karlštejn
Ferda Křešín