ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c1a5fcd0-66ef-11dc-9676-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 34, place 14, work 1, org 3
1 article
»Hohenzollern«, kde byli shromážděni princ Jindřich, velkokníže Alexej, družiny a admirálové. Polední hostina byla asi v 2 hodiny. Císař Vilém seděl mezi císařem Mikulášem a velkoknížetem Alexejem, po druhé straně císaře ruského seděl prino Jindřich, naproti císařům říšský kancléř Bülow mezi ruským ministrem záležitostí zahraničních hr. Lamsdorffem a mi- nistrem císařského dvora Frederickem. Po hostině bavili se mocnáři ještě dlouhou dobu a oslovili četné přítomné. Na to se oba císařové od velkoknížete Alexeje a prince Jindřicha odporučili co nejsrdečněji Velkokníže Alexej odebral se do Gdanska, princ Jindřich vrátil se k svému loďstvu. Dříve než opustili ruští hosté palubu, vyslovil císař Vilém ruskému ministru za- hraničních záležitostí svou radost nad tím, že jej mohl zde pozdraviti. Císař Mikuláš podal na rozloučenou říšskému kancléři hr. Bülowovi, členům družiny německého císaře a admirálům ruku a dal vřelými slovy výraz svému uspokojení nad způsobem, jakým strávil s císařem V- lémem poslední dny. Oba mocnářové vstoupili pak na do- pravní člun »Huldu«, kterýž je dopravil na »Standard«. Na palubě ruské carské vachty rozloučil se císař Vilém co nejsrdečněji se svým hostem. Když pak se vrátil císař Vi- lém na loď »Hohenzollern«, byly kotvy obou císařských vacht vyzdviženy a »Stan- dárd« odplul, následován »Hohenzollernem«. středem kotvícího loďstva.
Hohenzollern Jindřich Alexej Vilém Mikuláš Frederick Bülow Gdansko Hulda
2 article Titul.
Titul. Z Vídně, 14. září. (C.-B.) »Wiene Zeitung« oznamuje: Čísař udělil znalci v oboru zemědělství a bývalému hospodář- skému řediteli Josefu Krestanovi v Praze titul císařského rady s prominutím tax Náš košikářský průmysl. Píše Pavel Kredba v Žižkově. Nedá se upřiti, ze leželo u nás košikářství až do nedávna téměr ladem; mimo košatiny hrubé zboží přiváželo se k nám všechno zboží jemnější a cennější z ciziny, zejména z Francie, kde jest průmysl košikářský tou měrou vyvinut. že dosahuje do millionů hodnota vývozu zboží toho, jež vyniká vkusem a zvláště jemnou praci. Než nejen hotový výrobek, i loupané a tříděné proutí vyváží se z Francie do světa a přivádí tak slušné obnosy do země. Vynikli pak Francouzi v průmyslu tom jednak působením odborného školství — o něž bylo v čas dobře postaráno — jednak tím, že měli následkem vrozeného pudu tamního rol- nictva — čelícího k tomu, aby veškerá půda vhodným způsobem byla zužitkována — vždy dostatek materiálu. O holých, neplodných pastvi- nách tam není ani zdání a každá píď půdy do- chází tam přiměřeného využitkování. Břehy po- toků i řek, pastviny v přihodných polohách po- sázeny tu vrbovím, z něhož se dělají i vhodné ploty u polí a luk.
Krestan Pavel Kredba Francouz Vídeň Praha Žižkov Francie Wien Zeitung
3 article
Za všeobecné hospodářské tísně vzpomenuto konečně i u nás průmyslu košikářského a počí- nají se zakládati odborné školy. Bylo by žá- doucno, aby se rozšířením pěstování vrby i pak hojným zakládáním škol košikářských rozvo zanedbaného toho u nás průmyslu podporovaí a aby se cestou touto mnohé končiny naši mil vlasti oživily. Jeví pak se důležitým průmysl ten zejmen tím, že by se jím mohl zaměstnávati lid přede- vším v době zimní. Aby ale průmysl ten nabyl potřebného zdokonalení, třeba sázeti různé o- růdy vrby, čímž by se docílil dostatek potřeb- ného materiálu, aby pak nově zřízené závody nebyly nuceny potřebný materiál draze z ci- ziny kupovati. Dodavatelem materiálu nebyl by nikdo jiný, leč rolník, jenž by musil vrbě vě- novati tutéž péči jako jiným, dnes obvyklým plodinám.
4 article
Doporučujíce rolnictvu pěstování vrby jako podnik výnosný, musíme si z předu zodpovídati otázku: »Je-li pak u nás dosti pro vrbiny pří- hodné půdy a vyplácí-li se skutečně pěstování vrby?« A tu nelze jinak odpověděti, jak roz- hodným: ano. Půdy příhodné jest nadbytek výnosnost pěstování vrby jest nade vši pochyb- nost zjištěna i pro ten případ, že by se v brzku zkolikanásobilo. Podmínkou jest ovšem racio- nální pěstování. O dostatku vhodných pozemků přesvědčí nás pohled do kraje. Co tu holých pustých břehů, neosázených pastvin a občin, co tu pozemků, které dnes na místě obilí vrbou osázeny mnohem větších výnosů by poskyto- valy! Má-li býti řeč o výnosnosti, třeba míti na zřeteli sázení vhodných druhů; v lepších půdách třeba sázeti ušlechtilejší druhy, jež dá- vají proutí na jemné práce; v chatrnějších pů- dách a na březích potoků a řek nechť se sá- zejí druhy hrubší, dávajíce zboží trhové. Rozdíl ten třeba míti na zřeteli, neb jen tak rozkvete dotyčný průmysl, který jest s to chudinu slušně obživiti.
5 article
U nás již začíná se průmysl košikářský rozšiřovati, nuž, jen pokračujme a hleďme, aby ty statisíce, kteréž dosud za košikářské zboží do ciziny putují, v zemi zůstaly. — Podmínky výroby jsou tu: máme dostatek příhodných půd a pracovitý lid, který se skrovným výdělkem spokojí. Ke krajinám, které dosud v oboru hospo- dářského průmyslu byly jaksi po zadu a kterým by zavedení košikářského průmyslu bylo takřk velikým dobrodiním, náleží v první řadě j i ž n Čechy. — Proto s vřelými díky sluší uznat snahy předsednictva českého odboru zemědělské rady pro zvelebení českého jihu a přejisi upřímně, aby i tomuto odvětví sl. český odbor zeměděl. rady ráčil svou pozornost věnovati, aby až dosud zanodbaný průmysl košikářský v krajině jihočeské k všeobecnému prospěchu rozkvetl. Aby ale úspěch byl trvalý, třeba roz- hodně, by rozsáhlejší měrou zakládány byly nové »prutnice«, které by dávaly dostatek způ- sobilého materiálu. Toto odvětví hospodářské zasluhuje většího povšimnutí, než se mu dosud dostalo-
Čechy český odbor zemědělský rada pro zvelebený český jih
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mrtvola v truhle. Z Palíže se oznamuje : Ve vsi Malakov blíže Paříže nalezena v truhle, již dne 23. m. m. dala tam dopraviti žena, jež si najala skladiště, mrtvola muže as 30letého, oděná toliko šedou košilí a v tak pokročilém stavu hniloby, že se z počátku zdálo, že od smrti uplynuly aspoň tři měsíce. Žena, jež kolnu najala a dala tam dopraviti truhlu, udala, že se jmenuje A. Marinova a že bydlí v ulici Saint Sauveur, kdež však jest úplně neznáma. Později dopravila do kolny ještě několik beden s klobouky a umělými květinami. Policii podařilo s vypátrati vozku, jenž dovezl paní Marinovou s tru- hlou do Malakova. Vozka mohl podati dokonalý po- pis její osoby a mimo to nalezen na poště originá depeše, v níž Marinova oznamovala majitelce kolny, že dne 4. t. m. místnost tu vyklidí. Na základě takto zjištěných okolností podařilo se vypátrati vražednici. Jest to jakás paní Clementova, jež žila ve spo- lečné domacnosti s jakýmsi Larmettem, jenž byl stižen prsní chorobou a velmi slabý. Přestěhovala se minulého měsíce ze svého malého bytu v ulici St.
A Marinův Marinův Vozka Clementův Paříž Saint Sauveur St
7 article
Placide do většího a světlejšího v ulici Croix Niverte, kdež zločin spáchán. Clementova vzala k sebě do tohoto bytu též svého šesti neb sedmiletého syna Raymonda, jehož doposud měla na opatrování v jed- nom pařížském předměstí. Všichni, kdož ji znají, líčí ji jako ženu prostopášnou, oddanou pití, které chorobný, nevrlý a vysílený Larmette nebyl již vhod, ačkoli jsa 29letý byl mnohem mladší než jeho mi- lenka. Předpokládá se, že Clementova Larmetta otrávila, poněvadž ve společném jejich bytě nebylo možno nalézti nějaké stopy krve a mrtvola tak rychle přešla v hnilobu, že se z počátku zdálo, že zlo- čin spáchán již před několika měsíci. Z celého způ- sobu dopravy mrtvoly a chování se vražednice, jež patrně po skutku spáchaném v opilství aneb v hy- sterickém záchvatu pozbyla rozvahy, soudí policie, že spáchala zločin sama. Avšak dříve než Clemen- tova mohla býti zatčena, postřelila smrtelně svého synka, jenž několik dní potom zemřel v nemocnici, načež se sama zastřelila. Zanechala písemné vy- znání, že Larmetta usmrtila ze žárlivosti.
Clementův Raymond Larmett Croix Niverte Clemen
8 article
= Lupičství v Turecku. Reuterova kancelář oznamuje ze Soluně: Na silnici mezi Janinou a Mo- nastirem přepaden byl poštovní vůz dvaceti lupiči. Pět četníků, kteří poštu provázeli, zahájilo střelbu na útočníky; byli však ihned postříleni. Ve zmatku podařilo se poštovnímu vozu uniknout. Avšak druhý vůz, jenž se k vůli bezpečnosti byl připojil k poštov- nímu vozu, byl zastaven, neboť koně jeho postřílení. Ze dvou křesťanů, kteří se nalezali v tomto voze, zemřel jeden leknutím; drahý oloupen byl o všechen svůj majetek až na jednu tureckou libru, již mu lu- piči velkomyslně ponechali na cestu a dostal se do Monastiru pěšky. Vojsko prohledává celou krajinu, pátrajíc po lupičích, avšak doposud bez úspěchu. = Čtyři horníci zahynuli. Z Bloomingtonu, III., se oznamuje: Přetržením se drátěného provazu v dole Chenoa, byli čtyři horníci zabiti. Chtěli právě nastoupiti svou šichtu a usadili se do koše, aby se spustili do dolu, když se náhle provaz přetrhl a ne- božáci sřítili se do hlubiny 247 stop. Jeden muž a jeden chlapec, kteří rovněž měli se spustiti do dolu, zaslechli podezřelý praskot a ještě v posledním oka- mžiku z koše vyskočili. Tři ze zabitých byli Italové a jeden z nich zanechává v Italii manželku a devět
Reuterův Italos Turecko Soluň Monastir Bloomington
9 article
Krušina po světnici, s úsměvem štěstí — a usedl ke stolu. S nedočkavostí otevřel brašnu. Ryby a sýr V tom probudily se děti. Rychle povstaly a když každé dostalo krajíc chleba a rybu. usedlo do kouta. »Tu máš tedy, Kristo,« pravil Krušina. »zde vezmi, deset zlatých, celých deset, ví jsem nedostal. Vezmi je a schovej. Nechci je už vidět . .. už je nechci vidět, ani neříkej kam je uschováš.« Krista byla šťastnou. Vzala kapesní šátek rozestřela jej a peníze do něho zabalila. Krušina ji pozoroval — nemohl se s p nězi rozloučit. Krista otevřela potom skříň a peníze ulo žila rychle do kapsy svého kožichu Krušinovi krev se v těle vzepjala a duch jeho mohutněl. Potom Krista odklidila zbytky večeře a děti uložila ke spánku. Také Krušina brzo ulehl. Chtěl hned usnouti, zcela tvrdě usnouti, zcela tvrdě Unavena prací a častým bděním ulehla také konečně Krista a brzo usnula Jen Krušina nemohl najíti žádného spánku. Převaloval se se strany na stranu, tlačil víčk oční, pokrývkou zakrvl si i hlavu, ale nic na- plat, spánek se nedostavoval. Ustavičně něco ho vyrušovalo. Viděl Horského krčmu, slyšel a vi- děl, jak tam hrají: Eso! — Král! — už také hraje — někdo dal mu karty: Král! — Dáma — Trumf! — Desítka! — Krušina počítá čtyřicet, padesát, šedesát, sedmdesát — osm —
Krušina Krista Krist Král
10 article
desát — dost ! Hraje znovu — znovu čtyřicet, padesát a dál, zase má výhru. Teď hádá se se svými přáteli o peníze, až má před sebou hro- madu peněz, samé stříbro. Potom hraje dála má — štěstí. Právě dnes ! Vzal peníze a jd domů. No, teď bude zas dobřel Krušinovi vyvstával na čele pot a krev vbí- hala mu do spánku. »Dnes mohl jsem tolik vyhrát? . . Dnes ? Ano, dnes, vždyť viděl. to zcela jasně před očima. Pozdvihl se na posteli a rozhlédl kolem V kamnech doutnal ještě oheň. Tedy není ješte tak pozdě. Potom podíval se na spící ženu děti a srdcem projela mu bolest. Znovu ulehl Nemohl však zase spáti. Co má tedy dělat ? spát chce — musí spát, ale nemůže. Eso! Desítka ! Kluk! Král Jako dábelský tanec vířilo mu vše před očima a on v tomío dobře rozpoznával jedno- tlivé známé z krčmy od Horského. Slyšel jejich zpěv, tanec i řinkot sklenic Jedna karta za druhou dopadala na stůl. Teď přišel starý Šimek. Krušina počítal — nech ho počítat, vezmi si sám karty, mám sedm- desát a ještě eso — hlásím dvacet a hra jest mou! Peníze — hra — výhra . . . Smích a ra- dost! Krušina chce usnout, ale nemůže, nemá klidu. Všecky údy se mu chivějí. Rychle seskočil s postele. Hbitě se oblékl kalhoty, kabát, kožich, beranici ! Ještě peníze Porazil prkno a v tom probudila se Krista.
Krušina Ted Král Horský Šimek Krist
11 article
Seskočila s postele a vidouc muže oblečeného, rychle pochopila, postavila se u dveří, chtíc mu zastoupiti cestu. »Ty chceš jistě odejíti — a peníze mi zase vzíti — proč jsi mi je tedy dával? — — Z- staň, Franc, zůstaň . . « Bylo již pozdě. Krušina rychle otevřel skříň, sáhl do kožichu, vzal peníze, potom prudce odstrčil ženu a vyhěhl ze dveří ven. — — — — Horského krčma byla hodný kus cesty od- domu Krušinova. Již z daleka rozeznával hlasy hostů a proto urychlil krok. Vstoupil dovnitř. »Hleďme, Krušina!« volal naň jeden polo- zpitý voják, »co tak pozdě? . . . Jest přece sobota ? 1«. »Tedy začnem! — Já hraji s sebou !- zvolal Krušina. S radostí uchopil se karet a hra započala. Následujícího dne, v neděli, seděl Krušina smuten u stolu a vedle něho obě děti. Hlavu měl svěšenou k zemi. Žena jeho jedla kus suchého chleba a uschlou jeho kůru smáčela teplými slzami. »Proč už nenecháš toho hraní,« přerušila- dlouhé mlčení, »když aspoň už necitíš se mnou, proč to neučiníš k vůli dětem . . .« »Ne, ne, ne! Již nikdy více!« odpovídal nešťastný muž. »Přísahám ti, Kristo ! . . či snad- mi už více nevěříš? ... Příští sobotu dámi všecky peníze a potom budeš je dostávati vždy- cký a ...« »Nikdy už více . . .«
Franc Krušina Krušinův Ted Krista