Číslo 345.

V Praze, dne 17. prosince 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace expedice: Praha, Pštrossova ulico. číelo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Kexapečetěné reklamace jsou porta prosty.

KAl hserty účtujeme levně u při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Teleton redakce č. 1126 Slunce vychází v 7 hodin 55 minut ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 57 minut večer.

UILKt

Pondělí: Sv. Lazara, biskupa. Čtyřicetihodinná pobožnosť v chrámu Páně v Emausích na Slovanech od 13.—17. t. m. Předplatné pro Praku s donáškou do domu měsíčně. . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. K 3.— čtvrtletně . .. K 8.— celoročně. ... K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.. .. K 48.— Do Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: čtvrtletně.. K 13.20 celoročně ... K 52.80 Telefon redakce č. 1126

Listy ze Švýcarska. (Všeobecné hlasování. — Švýcarské finance. Hrozný netvor. — Jak dlouho mají trvati sněmy?) V listopadu měli ve Švýcařích zase refe- rendum. Lid hlasoval o tom, zdali zástupci jeho do spolkové a národní rady mají býti posíláni proporcio- nálně, t. j. podle počtu hlasů v různých stranách, či má-li zůstati dosavadní způsob. Návrh o poměrném zastoupení byl, jak se dalo očekávati, zavržen. Zají- mavo jest však zvěděti, proč mu mnozí nepřáli, ač- koliv zasluhoval lepšího osudu. Vyšlo na jevo, že v mnohých kantonech hlasovali, ne jak by to pro- spělo celému Švýcarsku, nýbrž jednotlivcům a stra- nám. Tak byli lucernští proti tomu návrhu proto, že by, kdyby byl přijat, jednoho poslance ztratili. V kan- toně frýburském byli protestanté také proti němu, aby jejich souvěrci proporcionálním zastoupením ne- pozbyli moci. Avšak titíž protestanté si naříkají, že v kantonální vládě frýburské nejsou zastoupeni atd.

Také důslednost a upřímnost! I to má své temné stránky, když každý občan má právo hlasovati o dů- ležitých záležitostech celé země. Mnohý člověk nevidí ani na dva kroky před sebe, hledí si svého osobního prospěchu a proto šmahem zavrhuje, co by prospělo celku. V mnohých kantonech jest na denním pořádku otázka finanční. Několik kantonů, jako Bern, Nef- šatel, Ženeva, Soloturn, Basileje mají od několika let tak patrný deficit, že jim třeba pomýšleti na to, jak by si pomohly. V kantoně frýburském není v té pří- čině dosud nic, co by znepokojovalo; nemá ještě chronického deficitu. Oposice maluje sice budoucnost barvami nejčernějšími, protože administrace prý po- hlcuje mnoho peněz; ale není tomu tak. Dle dra. Steigera, který o té věci vydal statistické tabulky. kanton frýburský zaujímá co do výdajů, převyšujících příjmy, teprvé jedenácté místo. Ve veliké radě kantonu bernského rozčeřil zajímavý případ vlny parlamentání. Péquinot, posl. katol. jura. interpeloval řid. osvěty v příčině vyučování náboženství na učitelském ústavě v Porrentruy. Věc zdá se býti neuvěřitelna: katolickému náboženství tam vyučuje protestant, zednář. Pan Gobat, řiditel osvěty, tvářil se, jakoby interpelaci nerozuměl, a podobně se cho- vali poslanci protestantští. Ujal se tedy slova Dürren- matt, aby jim věc objasnil řka: Protestant učí nábo- ženství katolickému na učit. ústavě v Porrentruy. Chtěli byste, aby na vašem protest. ústavě v Hofwylu katolík učil náboženství protestantskému? Tak rázné řeči nebylo možno neporozuměti. Gobat dal tedy odpověd, a to v ten smysl, že zmíněný profesor nedává svému

vyučování rázu konfessionálního, a že prý, jsa pře- tížen, rád se té práce vzdá. Protože se ozvalo proti takovému nemístnému jednání ještě několik jiných poslanců, pan ministr vyučování musí povoliti; pře- stane tedy tím způsobem sváděti katolíky na víru protestantskou. Nejednou již vynořila se otázka, má-li se veliká rada v kantonech scházeti jen dvakráte do rokaa trvati, pokud nevyřídí všech důležitých záležitostí, či má-li se scházeti aspoň každý druhý měsíc na dva až pět dní. V Bernu, v Curychu, v Ženevě schází se častěji, jinde jen dvakráte do roka, obyčejně na jaře a na podzim. Dosud však přes všechnu zkušenost nevědí, který systém jest lepším. Zdá se sice, že časté ač kratší schůze by lépe konaly povinnost, ale není tomu vždycky tak. V tomto případě různé komise musí referovati hned v prvý den, a jak vládě jest míti pohotově vždy několik návrhů, aby bylo o čem rokovati. Záleži- tosti se také nevyřizují rychleji. Tak v Bernu plesniví již celá řada nevyřízených záležitostí, což jednoho poslance (Moora) pohnulo k otázce, zdali by se jednou již neměli dáti do toho »reservního fondu«. Přes to přese všecko veliká rada se rozešla; o zmí- něný fond ani nezavadila, snad aby plíseň neuškodila pánům poslancům.

Zprávy polhtické. V Praze, 17. prosince. * Schůze zemských důvěrníků národní strany svobodomyslné konána včera dopoledne na pražské radnici staroměstské za účasti 250 osob. Zahájil ji I. místopředseda profesor dr. Blažek za nedostavivšího se do schůze předsedu poslance Vá- clava Jandu, jenž se omluvil. Předsedající sdělil pak jména omluvivších se poslanců. Zapisovately byli pp. dr. Šebor, starosta v Mnichovu Hradišti, a poslanec Maštálka, tajemník v Sobotce. Předem uděleno slovo p. dru. Heroldovi, jenž jako referent vý- konného výboru mladočeského podal v delší řeči ča- stým souhlasem přerušované zprávu o přípravách k říšským volbám, o jednání se stranou dělnictva a se stranou agrární i vyzval přítomné k součinné plodné práci při volbách. Na to přečteno volební provolání. Pan dr. V. Škarda, předseda výkonného výboru strany mladočeské, oznámil kandidáty pro V. kurii, města a venkovské obce, vytkl příčinu kandi- datury p. V. Hrubého v Opavě a dodal, že pro venkovské obce budějovické a pro obchodní komory budou kandidáti jmenováni ještě dodatečně. De- baty súčastnili se pp. posl. Jindřich Maštál ka,

Starosta Vavřinec, dr. Vejvar, posl. Jaroš, starosta Čihák, poslanec Adámek a továrník Klika. Kandidatury i volební provolání jednohlasně schváleny. Schůze skončena doslovem dra. Herolda a prof. dra. G. Blažka, v němž apelováno na svorné volby v zájmu a prospěchu celého českého národa. Rozmnožený výkonný výbor klubu ně- mecko-pokrokových sněmovních poslanců koná dnes o 5. hod. odpol. v německém domě schůzi. Klub sám sejde se zítra o 9. hod. dop. ve své míst- nosti v budově sněmovní. Dalmatský sněm konal včera mimořádnou schůzi, ve kteréž však byl učiněn pouze smuteční projev za zemřelého přísedícího zemského výboru Jana Vankoviče. Předseda sněmu dr. Joče- vič promluvil vřelou posmrtnou vzpomínku, ve kte- réž poukázal na veliké zásluhy, kterých o zemi získal si Vankovič za své 37leté parlamentární činnosti a z účinnosti, jež po 34 let vyvíjel v zemském výboru. Protože dnes konán bude pohřeb Vankovičův, bude míti sněm svou příští schůzi teprv zítra v úterý. Koloman Tisza, bývalý předseda uherského ministerstva, slavil včera své 70. narozeniny. Císa zaslal mu za tou příčinou velice vřele psaný blaho- přejný telegram.

Sňatek princezny asturské. Španělská krá- lovna vladařka obdržela dopis hraběte z Caserty, v němž ji tento jménem svého syna Carlosa žádá za ruku princezny z Asturie. Dnes bude zaslána oběma španělskou sněmovnou poselství, v němž ozna- muje se sňatek princezny asturské. Rumunská sněmovna pokračovala v sobotu v adresní debatě. Ku konci schůze ujal se slova předseda ministerstva Carp. Pravil, že podobá se, jakoby oposice nechápala vážnost situace. Řečník nečekal sice, že by zřekla se svých politických ten- dencí, ale doufal, že najde u ní vlastenecký ohled, kteréhož však oposice neprokázala. Co se týká hlavní otázky, pravil předseda ministerstva, že první péčí jest likvidování toho, co se stalo. Doufá, že Rumun- sko během tří měsíců nabude opětně dřívější pruž- nosti úvěru. Úspory v té míře, v jaké je naznačil liberální poslanec Costimeses, nejsou možné, nemá-li stát býti desorganisován, a země vržena zas nazpět do poměrů, v jakých se nalézaia před 30 roky. Scho- dek tohoto roku nebude přesahovati 18 milionů. Vý- dajový rozpočet musí zůstati při 228 mil., ku kterým nedostává se pouze 8 mil., jež dojista opatřeny budou novými příjmy, označenými v nových osnovách zá- konů. Na to byla povšechná debata skončena a sně- movna přijala 81 proti 12 hlasům osnovu za základ

FEUILLETON. Zimní výlet.

Konati výlety v době letní, kdy příroda celou silou svou se rozvíjí, a odnésti si z výtetu takového dojmy nejradostnější a nejpříjemnější, je všedností, jejíž líčení lépe je si uspořiti. Konati výlet v době zimní na saních blesku- rychle uhánějících po uhlazené silnici, vinoucí se za- sněženou plání, vroubenou tmavými bory, jež v dálí mrtvým tichem zimním dýší, může také vzbuditi po- city příjemné. Že by ale výlet v deštivém dni pro- sincovém mohl zanechati vzpomínky příjemné a za- vdati příčinu k hlubšímu uspokojivému rozjímání, to nepatří ku zjevům všedním. Když jsem v první třetině letošního prosince vyjížděl z kajského města do šíré budějovické pláně, na níž se leskly četné kaluže, tvořené hojným de- štěm sotva ustalým, když vůz se drkotal po zablá- cené silnici, co všemi jeho skulinami do vnitř dralo se sychravé chladno, netěšil jsem se velikou nadějí, že den příjemně mi uplyne. Po jízdě asi hodinu trvající, při níž minul jsem několik osad německých, mimo jiné i historicky zají- mavý Rudolfov, zastavil se povoz náš v Libniči právě v době služeb Božích. Přiznávám se, že jsem si umínil prvními kroky svými zamířiti do chrámu Páně, což tím více bylo

potřebno, když vlhké mlhy naplňovaly ovzduší a ne- jen cesty, ale i pěšinky mokrem se leskly a proto rád jsem tomu byl, když laskavý hostitel, jenž k výletu mne pozval, zamířil k bráně kostela, z něhož zvučný sborový zpěv zbožných věřících zazníval. Co to však znamená? Čítí snad ten vlídný ko- stelíček, že o otevření brány pokouší se ruka nehodná Tlačím na dvéře, ty povolují, ale opět zase se zavírají. Opru se o dvéře silněji, a tu pozoruji, že zpáteční tlak způsobuje neproniknutelná zeď u dveří těsně směstnaných mužů, kteří i při nejlepší vůli místa učiniti nemohli nově příchozímu. Zbožný úmysl můj byl překažen — snad jen zvědavost má, jak to vypadá v takovém venkovském kostelíčku, nebyla ukojena. Odešel jsem po krátké pobožnosti venku vykonané od chrámu, abych pro- hlédl v krásném údolíčku na polední stráni něžně rozloženou villu »Gabrielu« a poohlédl se v krajince zimní sice, ale přece jen malebné, pod jejímž chlad- ným vzezřením tušiti se dalo, co krásy chová v době jarního vzpružení a letního rozkvětu. Po chutném obědě ve Schwarzenberských lázních »Dobré Vodě«, které zajímavy jsou mimo pevnostní silou zdí lázeňské budovy a jinými zajímavostmi, také svou »Židovnou«, zvláštním to odděleným sta- vením, které před časy určeno bylo za koupelny židům, již mezi křesťanské hosty lázeňské přístupu neměli, dočkali jsme se konečně odpoledních služeb Božích, požehnání.

Vešli jsme znovu do chrámu, který opětně jsme shledali přeplněným, tak že stěží jsme dveřmi pronikli. Přední prostoru chrámovou plnily ženy a dívky klečící, v pozadí mužové stáli. Plným sborem roz- léhal se chrámem zbožný zpěv, kdežto u oltáře jarým hlasem, přišedivělý kněz, konal obřadní modlitby. Jaký nezvyklý pohled naskytoval se tu mému zraku. Šlýchal jsem. že pobožnosti v lidu ubývá, neboť neunavní jsou hlasatelé zásady, že prý zby- tečno jest v Boha věřiti a k Bohu se obraceti, že prý tmářství klerikální nesluší našemu národu, že není vlastenecky moudrým nechati se lákati od kněží panovačností posedlých v poddanost vlivu římského! Což veškera tato hesla moderně likerální nepro- nikla do této osady, blízké krajskému městu, jejíž lázně jsou navštěvovány hosty z města, v níž pře- krásné villy pánů Zátků svědčí o tom, že se těší značné přízni panstva městského i velkoměstského. Co takto rozjímám, kněz zvučným hlasem žehná vě- řícím, proto poklonil jsem se Nejvyššímu. Nejeviti zbožnesti na tomto místě bylo by hříchem. Sem pojďte, vy hlasatelé hesla »Pryč od Říma«! Sem pojďte vy, kdo často ne tak z potřeby duševní, jako pro mrzký zisk odvrátili jste se od své církve. Sem pojďte vy, kteří za zrádcovský žold sebraný k vlastní odměně v Němcích otravujete důvěřivý český lid jedem nenávisti k církvi katolické, svádě- jíce jej do náručí všelikých starodávných i moder.