ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c0cf1590-71f7-11dc-af91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 62, person 105, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 326.
5 article
biti na soudní akci. Ať rozhodnou soudy dle zákona, bez ohledu na přání stran a vlády, jak zákon před- pisuje. Jejich nález ať platí. Osud vlašské faknity inšprucké má v rukou sněmovna. Vyučování v Inš pruku nemůže se konat ze známých příčin. Fakticky vlašské university v Inšpruku již není a my, již jsme ji prohlásili za prozatímnou, nemáme proč, ji obnovovati. (Slyšte!) Všechny strany jsou s tím spokojeny. (Souhlas.) Proti formálnímu uzavření není mezinárodní překážky. Jediným — jak myslím - nezvratným důvodem proti bezodkladnému formál nímu uzavření jest oprávněný požadavek studentů na této fakultě zapsaných, myslím těch, kdo nezú- častnili se událostí 3. t. m., aby neztratili jeden se mestr, což zvyšuje se ještě událostmi na jiných universitách. Není to umíněnost vlády, nýbrž udržení práva, jež nás nutí upozorniti německé strany, aby se spřátelily s naším stanoviskem. Nevyhledáváme triumfu v této žalostné události, žádáme však úclu k nabytým právům, troufajíce v tom býti za jedno se smýšlením německého lidu. Ať tedy sněmovna co možná záhy projedná vládní předlohu, aby nový ústav mohl zřídili se co nejdříve.
6 article
Přecházím ke své rozmluvě s českým zástupci, jež byla tolik komentována. Pozorovav z konferenci u zemského maršálka smýšlení obou stran českého sněmu, jejž vláda svolala přes odpon se všech stran, a mírnější disposice, navrhl jsem koruně opětně jmenování ministra-krajana a potom z vlastního popudu obrátil jsem se na vůdce če- ského národa s přáním, by umožnili dělnost sně movny. Jsem jim vděčen, že se ke mně dostavili Vzdají-li se obstrukce, dosud ne vím, ale doufám. (Výkřiky.) V těchto roz- mluvách jsem nie nezakoupil, ani ne- zaprodal. Musím vydati pánům svě- dectví, že nemluvili o žádném ob- chodu. Řekl jsem jim, že jejich rozhodnutí záleží na tom, věříli vládě, že přeje jejich národu dbá pečlivě jeho přání a žádostí tak jak jiných ná- rodů. Jinak rakouská vláda mluviti nemůže. Neotevřel jsem však žádné luogo di trafficoa nevybízel nikoho k výměnnému obchodu. Stojíme nezvratně na stanovišti, že tam, kde zákon velí, my ho poslouchati musíme a myslíme, že v základ- ních národních problemech bez doroz- umění se stran není zdárného rozře- šení. Měříme význam německého ná- roda v Rakousku týmž měřítkem ja ko dosud a mohu ubezpečiti, že nehod- láme zadati žádný německý zájem u nikdy nám nenapadne jednati jinak naproti jinému národu. Jedna věc nesmí se přeblédnouti. Co vláda uči nila, stalo se pro obnovení dělnosti říšské rady. To bylo dosud nejvyšším cílem vám, pánové, vládě, všem váženým lidem ve státu zůstalo nej- vyšším cílem, jenž nesmí býti zatemněn anio pravdu vážnými událostmi. Dělnost sněmovny je vykoupením státu z největších jeho starostí, pro strany osvobozením ode všech nebezpečí, jež jim hrozí v případech, kdyby obstrukce trvala dále. Dělná sněmovna drží stále hozící ruce nad hlavou vlády.
Rakousko
7 article
Když však sněmovna dále nepracuje, dosáhne vláda souhlasu obyvatelstva ke všemu, co podnikne pro stát a obyvatelstvo. (Posl. Heilinger: O ne Jedno právo máme přece. Naše ústava musí zů- stati. Všecko možné vláda provozovali nemůžel Nežádáme dísů, snažíme li se o nezkrácené zacho- vání vánosti sněmovny. Myslím, že naše snahy dělnost nemusejí vzbuzovat obavy. (Posl. Heilin- ger ustavičně pokřikuje.) Práce sblíží strany, Vnitřní boje jsou skoro vý hradně národního rázu, neboť dovolují vášním vše- liké stupňování a sémě nejradikálnější bují. Tu jsou možny orgie, výkřiky s urážkami, jež sice parlamen před světem snižují, ale působí na jistou čásť volič- stva. Třeba dělné sněmovny, aby vyřídily se státní nutnosti a zachoval se státní pariamentarismus Avšak je jí třeba také ve jménu veřejné morálky Při práci platí znalost věci. Mnoho povolaných, jima jsou protivny výstupky, spojené s národními sporya již v nich zamlkají, vystoupí do popředí a dají své vědění do veřejné služby, avšak umlkne také mnoho těch, kdo byli prostořekými, protože nehodí se k věcné tiché činnosti. (Hlučná pochvala.) Dělnost očisti sněmovnu a obstrukce bude ta tam. jakmile dostaví se vážná práce. Až budou vyřízeny pilné předlohy o pomoci v nouzi, vlašské právnické fakultě a zatímném roz- počtu, celá říše oddechne si a osvobození obyva- telstva z těžké tísně bude zárukou, že strany nepo- važují obstrukci za užitečnou. (Výkřiky.) Avšak také národní snahy vyjdou ze změny té vytříbeny, což pozná se na umirnění, jež usnadní jejich splnění.
Posl
8 article
Pánové, do práce ! (Pochvala a potlesk.) Rokování přerušuje se. Posl. hr. Palíty v dotazu k předsedovi praví, že v předposlední schůzi zneužívalo se svobody slov tak, že i dynastie byla hanebně stržena do debaty. (Hluk.) Jménem svého, dále polského a rumunského klubu, středu, Slovinců a slovanských stran prote- stuje proti tomuto neslýchanému jednání a ptá se předsednictva, zda — pamětlivo svých povinností a zodpovědnosti — učiní čeho třeba, aby se také zlo- řády zamezily. (Hlučná pochvala a potlesk; hluk odpor.) Posl, bar. Ludwigstorfí v dotazu k předsedovi dovozuje, že některé levičácké řeči způsobily ondy velké rozhořčení. Tyto řeči odporují nejprimitivnějším konstitučním povinnostem lidového zastupitelstva (Posl. Schuhmeier: Vy nejste žádný zástupce lidu!) — a jsou na ujmu vážnosti sněmovny, zejmen neslýchané útoky na císařský rod urážejí naše nej světější city (Výkřiky mezi Všeněmci a sociálním demokraty: K tomu bylo třeba tolik času ?! Slyšte Trará—trará.) — a pohoršuje nás. Ptá se předsedy hodlá-li zameziti takové urážlivé případy nejostřej šími prostředky jednacího řádu. (Hlučná pochvala pollesk; hluk a výkřiky.)
Posl
9 article
Předseda hr. Vettar, odpovídaje na oba dotazy lituje výrazů, jež hluboce urážejí city každého vla- stence. (Pochvala a odpor.) Vymlouvá se na špatnou akustiku sálu (Posměch.), takže nemůže v čns řečníka zakřiknout a po případě odejmout mu slovo a teprve po nahlédnutí do stenografického zápisníku může volati k pořádku. Vzdor všem těm nesnázím při řízení a dohlídce na jednání předsednictvo bude snažiti se, aby dle svých sil dostálo úplně svým povinnostem. (Pochvala a potlesk.) Posl. Daszyňski protestuje jménem svých přáte proti pokusu privilegovaných vetřelců stavěti se za vrchní kuratory předsednictví a jednacího řádu, a proti neslušnému vyjednávání hr. Palffa a Ludwigs- torfa a čte — opětně předsedou volán k věci, což vyvolalo prolesty jeho přátel — různé výroky kře- sťanských sociálů v dolnorakouském sněmě, aby objasnil řádně vlastenectví této strany. Konečně pro- hlašuje, že socialisté nedoráželi nikdy na nositele koruny, ale nikdo jim nezabrání říci pravdu o ka- marile v Rakousku panující.
Vettar Posl Rakousko
10 article
Posl. Völkl (v dotazu k předsedovi) slýská si na jednoho radu ministerstva obchodu. Po opětném vyzvání, aby přednesl svůj dotaz předseda odňal Völklovi slovo. (Ustavičný hluk.) Posl. hr. Sternberg žádá opětně, aby bylo odvo- láno onehdejší jeho volání k pořádku, neboť neurazi dynastii, nýbrž konal jen svou vlasteneckou povin nost, zmíniv se o hrubém porušení práva, Za ustavičného hluku posl. Völk! žádal zase za slovo, ale předseda ukončil schůzi. Rozčilení trvalo ještě nějaký čas. Najednou ozvala se úžasná vřava s II galerie, s níž křičeno Fuj. Lueger! Pryč se zhoubci školy! Sláva svo- bodné interkonfessionální škole! Většina poslanců zůstala v zasedací síni, díva jíce se na galerii, odkud lítaly lístky s nápisy: Pry s klerikálními ničiteli školy Za ustavičné vřavy vyprázdňovala se ponenáhlu galerie i sín. Konec schůze ve 4.20 hod. odpol.; příští bude v úterý. Nová spolková budova Obchodnického spolku „Merkur“. Napsal Arnošt Gross ma nn.
Posl Völkl Völk Lueger Gross Sternberg II galerie NN
11 article
K významné slavnosti chyslá se české kupectvo Jen několik ještě dnů a nový nádherný dům, zbudo vaný obchodnickým spolkem „Merkur“, který zdobit bude královskou Prahu, slavnostně odevzdán bude svému účeli! Tužby dávných let docházejí splnění vybízejí k tomu, abychom obrátili zraky svě k mi- nulosti a po zásluze zaznamenali dějiny tohoto důle žitého spolkového podniku. Loni slavil spolek „Merkur““ čtyřicetilelí své čin nosti. Skromné byly jeho počátky a cesta, již na stoupil, byla trnitá. Započav činnost v poslední době absolutismu, mě na počátku hojovali proti libovůli vládních orgánů neméně však proti tehdejším úzkoprsým poměrům i proti panujícím předsudkům, pokládajícím obchod- nictvo a jeho instituce za něco méně cenného. Z prvu složení utrakvistického zbavil se „Merkur brzo télo přítěže, kráčel na dále pod vlajkou českou. působil k odchově kupectva po stránce národní, stal se zastancem jeho životních zájmů a pevnou hradbou proti těm, kdož byli českému hospodářskému rozvoj nepřáteli. Na počátku let šedesátých nalezáme zařízujíc výhor „Merkuru“, v jehož čele stál p. Jos. Wohank pozdější president Obchodní a živnostenské komory člen panské sněmovny, v místnostech tehdejší lito- měřické pivnice, v místnostech dle zápisů spolkových naprosto nevhodných, kde v poradách, týkajících se stanov, censurním úřadem opětně k přepracování vrá- cených, stále byl vyrušován a oblěžován. Jest zají- mavo, že již z těchlo prvních obtíží vzešla touha po vlastním, byť i skromném spolkovém krbu, kteráž ani při pozdějších změnách spolkových místností. když „Merkur“ přesídlil do ulice Poštovské, pozděj do třídy Jungmannovy, pak na náměstí Slaroměstské a posléze na náměstí Václavské a měl místnosti pro- stornější, nikdy neutuchala a vždy znovu a znovu o vlastní svůj domov se hlásila.
Merkur Jos Jungmannův Praha panská sněmovna
12 article
Byla to touha po samostatnosti, po neodvislosti souvisící úzce s individualitou kupce, jemuž k čino rodé práci jest třeba neodvislosti. Proto zůstalo poří zení vlastní, účelně zařízené budovy ve všech pe riodách spolkového života „Merkuru“ stálým před mětem porad a jednání, však splnění těchto snah vy- žadovalo ovšem nemalé vytrvalosti a ještě větší spo- řivosti. Spolku stavělo se mnoho v cestu, bylo nutno překonati četné překážky ano i existenční krise, hro- zící udusiti spolek v zá rodku. Leč se sebevědomím ve vlastní tvůrčí sílu, s zrakem upřeným k metě svého snažení, s nadšením láskou ke stavu svému kráčel „Merkur“ mužně v před Nelekal se překážek a obtíží, neboť není v povaze kupce dáti se zastrašiti nahodilým nezdarem a upu- stiti od myšlénky jednou pojaté. Po vzoru muže pro- zíravého, majícího na zřeteli dobro svých milých jich budoucnost, ukládal „Merkur“ spořivě rokz rokem hřivnu ke hřivně, aby bylo prostředků, kdyby došlo ku pořízení vlastního domu spolkového. Dobrá shoda a svornost mezi členstvem byla mu nemalou oporou v jeho počínání.
13 article
Během let vyšinul se „Merkur“ na výši významné národohospodářské korporace, členstva přibývalo, úspory spolkové se množily a každoroční přebytky plesu „Merkuru“ byly taktéž výdatným zdrojem k sesílení spolkových. financí. Když pak za obe- zřelého vedení nynějšího starosty panr cís. rady Karla Tichého dosáhlo jmění spolku a jeho odborů potěšitelné výše, počal se „Merkur“ vážně zabývati otázkou vlastní budovy. Vyjednával o koup různých domů, jelikož však jich adaplace značných nákladů měla vyžadovati, rozhodl se správní výbor zbudovati dům nový, potřebám spolkovým veskrz vyhovující a hleděl opatřiti stavební pozemek v ně- které vhodné poloze města, což při známém nedo- statku příhodných míst v Praze nebylo úkolem snad- ným. Místo nemělo býti zastrčené, také ne malě neboť stánek českého kupectva měl se i na venel representovati, měl býti důstojným pomníkem jeho snažení. Proto zůstala olázka stavby nového domu tak dlouho nerozřešenou.
Tichý Praha
14 article
Až když pražská obec přikročila k assanaci, čím olevřen byl nový terrain k stavebnímu podnikání, p- tral výbor spolku po vhodném stavebním pozemku a rozhodl se po delším jednání pro nárožní parcelu ve třídě Mikulášské ve výměře 213 čtver. sáhů, po blíže velebné radnice staroměstské. Volba byla velice štastnou, neboť padla na jednu z nejkrásnějších tříd města, vynikající již dnes skvost nou stavební Iysiognomií Po tolika obtížích ocinul se „Merkur“ konečn u cíle svého snažení a uložil spolkové stavební komisi skládající se z pp.: cís. rady Karla Tichého,A Anderle, V. Kemra, F. Macháčka, Józ Papeže, V. Šrámka a cís. rady F. Tůmy, by nemeškala a úkolu svého rázně se ujala. Stavba, projektovaná panem Janem Veirychem archilektem v Praze, zadána byla panu cís. radoviv Nekvasilovi, slaviteli v Karlíně, který ji s chvályhod- nou rychlostí a solidností provedl. Dohled na stavbu měl p. stavilel F. Kalousek. Malby umělecké provedl mistr Mfikuláš Alež, sochy modeloval professor Popp Dále provedli: dekorativní práce malítské Josef Hla- váček a firma Fröhlichova, práce truhlářské V. Fela zámečnické V. Neumann, instalatérské J. Koranda spol., natěračské V. Volfel, klempířské F. Kasl, po- krývačské Walter a Dohnálek, sklenářské Wolf a Štětka, štukalérské Vorel a Čapek, vedení elektrické K. Kližík, tělesa osvětlovací Suda a Kolěšovec, že- leznou konstrukci sířechy Českomoravská továrna na stroje, dlažbu mosaikovou Barta a Tichý, frýzové pod- lahy K. Hainitz a spol., kamna a krby Rtakovnická to- várna, lapely a lambrie F. Zeman, staročeský de- věný sírop A. Baumgartl a spol., atd.
Tichý Anderle V Kemr F Macháček Józ Papež V Šrámek F Tůma Veirych Nekvasil F Kalousek Mfikuláš Popp Hla Fröhlichův V Fel J Koranda V Volfel F Kasl Walter Dohnálek Wolf Štětka Vorel Čapek K Kližík Sud Tichá K Hainitz F Zeman A Baumgartl Praha Karlín Bart
15 article
Celkový stavební náklad včelně pozemku a za- řízení činí přes 400.000 K. Budova provedena jest ve staročeské renesanci, vykazuje skvostnou dekora- tivní facadu bohatou na originální motivy a činí s mohutnou vysokou věží na nároží hrdě vztýčenou imposantní dojem. Průčelí budovy zdobí poprsí „Mer- kura“, modelované prof. Poppem, po stranách obou frent nalezáme jména mužů o český národohospo- dářský rozvoj zasloužilých. Vnitíní stavební disposice byly vesměs velmi účelně rozřešeny. Velká dvorana s vrchním světlem, se stropem z mdle ornamentova- ného skla, s umělecou dekorativní malbou a bohatými bronzovými lustry presentuje se přímo nádherně. Na dvoranu hraničí celá řada spolkových místností. Za- sedací síň se staročeským krbem jest milou a útulnou místností; hovorna, čítárna, knihovna, archiv a úřa- dovna jakož i šatna jsou velmi účelně zařízené. V při zemí jsou dvě alegantní restaurační místnosti opatřen vším co moderní restaurant vyžaduje, z nichž větší ve slohu staročeském vyzdobena jest uměleckými malbami Mikuláše Alše, druhá pak umělecky pro- vedeným drevěným stropem, Stavební problémy byly. jak vidno, dobře rozluštěny a měla slavební komise jak při volbě projeklanta tak i stavilele velmi šťast- nou ruku. O stavbu stamala se komise s nevšední horlivostí a neméně velkou obratností a počínala si ve všem podnikání opatrně a svědomitě, začež jí budiž dík i chvála vzdána a horlivé činnosti náměslk staroslova pana Fr. Macháčka zvláště vděčně vzpomenulo. Nemožno též opomenouti zaznamenati obětavost příznivců, kteří oceňujíce význam spolkové budovy z vlastního popudu štědrými dary ji obmyslili.
profesor Popp Aleš Macháček Francie
16 article
Tak daroval starosta spolku p. cís. rada Karel Tichý šamotový materiál v ceně 6000 K; p. řed.. Procházka v mědi tepanou sochu Merkura v ceně 3000 K: komerční rada p. Jan Štětka zrcadla a katedrální skla v ceně přes 1000 K; Rakovnická továrna na kamna skvostný staročeský krb; firmy Hynek Gott- wald a J. Novák draperie a koberce; pp. Čmuchálek F. Broft a A. Baumgartl různé předměty. Na hotovosti věnovali: firma L. G. Bondy 2000 K, p. c. r. Jakub Lederer 400 K, p. K. Kubka 200 K. Kromě toho došlo oznámení značnějších peněžitých darů od cís. radů pp J. Wohanky a J. Otty, od Společnosti pro výrobu ky- seliny uhličité, od pp. Aloisa Wiesnera, V. K. Nebe- ského a j. v. Doufáme, že i jiní příznivci spolku následují vzorného příkladu předchá zejících. Nebylo úkolem této stati líčiti vše, co „Merku za dobu svého trvání v ohledu vlasteneckém, národně- ekonomickém, kulturním, humanilním a representač- ním byl vykonal. Činnost „Merkuru“ jako pilného pracovníka v hospodářském snažení našeho národa jest známa a trvalým písmem zapsána i netřeba se o ní zvláště šířiti. Proto omezili jsme se toliko na podání oněch dat, jež se týkají spolkové budovy. Nuž, vyplněno jest již přání dávných let, dokon- čeno jest dílo nádherné, jež slavnostně bude otevřeno v neděli dne 4. prosince t r. o 11. hodině dopolední Kéž to, co s láskou zbudováno, po věky s láskou bylo zachovánoi
Tichá Štětka Gott J Novák F Broft A Baumgartl G Bond Lederer K Kubek J Wohanka J Ott Wiesner V K
17 article
Z počátků těžkých malé naše símě se vzpjalo a juž roste v bujný kmen, jenž vznáší vesele ve oblak týmě, do dálky skvostem snětí rozložen. Tak praví Jaroslav Vrchlický v básni věnovano „Merkuru“ u příležitosti oslavy 25leté ročnice Doufejmu, že vyplní se slova básníkova „bujný kmen, že skvostem nových snětí bude rozložen? a s novou budovou českého kupeclva že započne též nová éra v jeho spolkovém žitíl Kéž stane se krásný len dům stře- diskem všeho českého kupectva, kéz stane se oním pojítkem, jež soustředí veškeré obchodní spolky v jeden im- posantní celekl
Vrchlický
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. listopadu. (K situaci vnítřní.) Dr. Körber vyhověl dnes na polo požadavku spojené německé levice. Ještě dnes psal orgán německé lidové strany, že nepostačí faktické zavření vlašské fakulty inšprucké, v niž se před- nášky konati nemohou, poněvadž je od Nemeů rozbila, nýbrž že vláda musí i formálně prohlásiti, že se fakulta zavírá. Jen takové ofi- ciální zavření fakulty mohou prý Němci poklá- dati za zjevné znamení, že si vláda přeje se- trvati i nadále v dobrém poměru k německým stranám, kdežto dosavadní zdráhání Körbrovo musí býti pokládáno za důkaz, že vládě nejde už o přátelské styky s Němci. »Takovým způ- sobem — dodává »Volks-Zlg.« — stává se ona požadovaná formalita vážnou otázkou politickou a Němci přejí si, aby stanovisko vlády kní bylo v čas a náležitě vysvětleno«. Přes to však, že jeden ze členů čtyřělenného výboru něme- ckých stran prohlásil, že přerušení styků s drem.
doktor Körber Němec Praha
19 article
Körbrem neznamená ještě přecho do opposice, přes to, že čelní předáci ně- meckých stran již dříve ohlásili, že liberální strany německé do cpposice vůbe přejíti nemohou a musejí se naopak do- máhati vlivuplného místa v majoritě, jestliže na její utvoření dojde: dr. Körber vyho věl již dnes požadavku německých stran a prohlásil v parlamentě, že vládě ne- záleží na tom, aby vlašská fakulta v Inšpruku byla kdy ještě znovu zřízena. Vyhradil si to- liko to, co bylo jako kompromisní návrh ohlá- šeno už včere, že posluchači vlašské fakulty nemají ztratiti zimní semestr. V Praze, dne 24. listopadu. (Zprá vy z Uher.) Obé válčící strany uherské dostávají už z venkova projevy souhlasu. Vládní strana, jíž slouží státní úřady, jest ovšem ve výhodě před opposicí a proto má takových projevů více než opposice. Prvý souhlas s Tiszovým násilím přišel od stoličného výboru z Báčského Bodragu, svolaného schvalně za tím účelem vrchním žu- panem Latinoviesem. Podobné projevy obdržel buď hr. Tisza neb předseda liberální strany, bar. Podmanický, z Kaniže od tamního liberál- ního klubu, z Karanšebeše, z Márošského Va- šarhelu, z háromsecké stolice, z Lugoše, vesměs od liberálních klubů. Spojené opposici vyslovil souhlas košutovci z Mezököveše, býv. vrehní župan bar. Vesselenyi, posluchači pečužskéa sigetské právnické akademie a některé jiné ko- sutovské kluby. Projevy ovšem se v nejbližších dnech budou množili. Nynější síla liberální strany jevi se v následujících číslech. Při posledních vše- obecných volbách bylo zvoleno 275 poslanců s programem liberálním. Z těch následkem úmrti a jmenování ubylo 19, tak že jich na jaře r. 1904 zbývalo 256. Vystoupením pří- vrženců Apponyových z liberální strany sklesl ten počet na 243. Nyní po secessi frakce Andrassyovy zbývá v liberálním klubu 224 členů.
Körber Tiszův Latinovies Inšpruk Praha Uhry Márošský Virginie Mezököveš vlašský fakulta Báčský Bodrag Tisza
20 article
Vláda má tento počet, k němuž v případě po- třeby může připočísti ještě 40 delegátů chorvat- ského sněmu, za dostalečný, aby mohl čeliti opposici, čítající asi 160 hlav. Frakce Andras syova k opposici se ovšem nepočitá. Nový důvod pro zostření jed- nacího řádu sděluje vídeňský zpravodaj »Gl. Nar.«. Dle výkladu jakéhosi politi ka uher- ského hr. Tisza má zostření jednacího řádu za nutné nikoliv z obavy před maďarskou opposicí, nýbrž z obavy před poslanci národními. V Uhrách dojde v brzku na reformu volebního řádu, kteráž bude míti za následek značné roz- množení počtu poslanců nemaďarských. Počítá se, že Rumuni, Slováci, Sasíci, Srhové a snad i karpatští Rusové budou pak voliti své lidi takže počet národních poslanců může snadno dostoupiti čísla 50 a padesát nemaďarských poslanců mohlo by za platnosti nynějšího libe- rálního jednacího řádu snadno zmařiti každé sněmovní jednání. Hr. Tisza skutečně v jedné ze svých sněmovních řečí upozornil, že jednací řád nutno opraviti pro ten případ, kdyby se ve sněmovně objevil někdy větší počet poslanců nepatriotických, jimiž dle jeho názoru mohou býti jen poslanci, nesmýšlející ma- darsky. Z Černovců, 24. listopadu. (Doplňo- vací volba říšská.) Při dnešní volbě říš- ského poslance za druhý velkostatkářský sbor
Rumun Slovák Sasík Srhová Rus Nara Uhry Hradec Černovec Tisza
21 article
bukovinský, byl na místo bar. Jiřího Vasilka, který byl povolán do panské sněmovny, zvolen všemi 73 odevzdanými hlasy zemský poslane dr. Alexandr bar. Hormuzaki (Rumun). Z Inšpruku, 23. listopadu. (Opětné pro- puštění Vlachů z vězení.) Včera pro- puštěno z vyšetřovací vazby dalších 31 vlašských studentů a dopraveno pod ochranou policejní stráže na nádraží, aby mohli odjeti do svého domova. Ve vyšetřovací vazbě zůstalo ještě 46 Vlachů, mezi nimiž také vrchní redaktor časo- pisu »Popolo«, dr. Battisti. Z Lublaně, 23. listopadu. (Slovins ký ú spěch ve Štyrsku.) O malém národním uvědomění slovinského lidu ve venkovských obcích jižního Štyrska svědčí mimo jiné i ta okol- nost, že jsou tam podnes obce téměř veskrz slo- vinské a mají přece správu německou. Jednou z takových obei byla doposud vesnice Gočova u Mariboru, v níž vedle více nož 300 Slovinců bydli asi deset osob, jež se přihlásily k obcova- címu jazyku německému. A tato obec měla do- sud správu německou. Teprve při nových obec- ních volbách, jež se konaly dne 19. listopadu. zvoleni do obecního zastupitelstva vesměs ná- rodně uvědomělí Slovinci, tak že obecní správa bude nyní očištěna od Němců a poněmčenců. Ze Zadru, 20. listopadu. (Železničn spojení s Dalmacií.) »Narodní List« má zprávu z Vídně, že se v brzku bude stavěti železnice přes Liku do Knina v Dalmacii. Ma- daři prý již svolili k stavbě této dráhy, kterou vojenské kruhy pokládají za nezbytně nutnou. Bylo by to prvé železniční spojení Dalmacie s Chorvatskem a zároveň kus dráhy, jíž se jižní, zanedbané Chorvatsko dávno již domáhá. Ale právě proto přijímáme zprávu »Nar. Listu« s pochybnosími.
Vasilko doktor bar Rumun Vlach Battisti Gočův Němec Inšpruk Lublaň Štyrsko Maribor Zadr Vídeň Lika Dalmacie Ma Chorvatsko Nara panská sněmovna
22 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. listopadu. Polská »Národní liga«. Polská »Národní liga«, komitét pro uspo- řádání polské revoluce v Rusku, vydala kom munikát, daný ve Varšavě dne 27. října 1904, jejž otiskl »Przeglad Wszechpolski«, orgán »Národní ligy«. Kommunikát dokazuje, že nyní nadešel okamžik, aby Poláci vystoupili a dali Rusku »poslední ránu« Na kommunikát odpovídá nejprve »Dzienník Poznaúski«: »Byť i pravda bylo, že Rusko je desorganisováno, jak kommunikát tvrdí, nesmí býti přeceňována síla polská. Je pravda, že leccos v Rusku vázne, ale to nikterak nezna- mená úpadek ruské moci. »Liga« zapomíná, že dnes není v Evropě druhého státu, který by za daných podmínek s to byl vésti válku, vyžadující tolik chrabrosti, tolikumění, tolik ži- votů a tolik nákladu, jako je válka Ruska s Japonskem a zmoci se na takou výpravu námořní, která je neslýchaně smělá, jako jest expe- dice admirála Rožestvenského. A proti té ohromné síle chce »Národní liga« bojovati »mladou energií«, osvědčující se mulo- mocnými demonstracemi? Velice se mýli »Ná- rodní liga«, spatřuje-li v »opposici« (husí nožky v originále) pro sebe »spojence«. Ruská vláda, vyhoví-li našim tužbám, bude nám mnohem upřímnějším spojencem. Nemůžeme spoléhati ani na změnu vládní soustavy v Rusku, kdyby nani došlo. Mějme na paměti, že Prusko je státem konstitučním a že my v něm přes tu konstituei jsme v horších poměrech než v Rusku; v Rusku prospíváme morálně, hospodářsky i finančně, v Prusku hyneme.
Polák Rožestvenský Praha Rusko Varšava Evropa Japonsko Prusko národní liga Przeglad Wszechpolski
23 article
Papež a Francie. Římský dopisovatel pařížské »Patrie« sdě- luje z diplomatických kruhů tamních: »Papež nepřipustí nežli úplnou odluku státu od církve ve Francii i bude žádati za volné disponování s budovami potřebnými pro kult, shledávaje prý odiosním, aby katolíci musili platiti státu nájem z kostelů, vystavěných z většiny za vlastní pe- níze jejich. Pius X. raději prý dá před- nost tomu, aby kněží četli mši ve stodolách neb pod širým nebem, než aby vyžádal si od vlády jako přízeň to, co po- kládá za právo katolického kněžstva. Nepřátelské akci ministerstva proti církvi opře se papež sám akcí energickou a přijme zápas se všemi jeho důsledky; když pakt bude jednou zrušen, Pius X. nebude chtiti žádnému na dál servitutu. Ve smyslu tom budou dány kněžstvu francouzskému instrukce encyklikou.« Lze říci k tomu jen, že polévka nejídá se tak horká jak se uvaří a to že osvědčí se nepo- chybně i v těchto »hrozbách« Vatikánu.
Pius Francie Vatikán Patria
24 article
Anglické hrozby Německu. Ideu, klíčící v mnohých anglických hlavách, vyslovuje hojně čtený anglický týdenník »Va- nity Fair«. Píše olevřeně takto: »Námořnt situace dnešní doby nasvědčuje tomu, že Ně- mecko chce napadnouti Angliiv létech 1908—1913. Dnem i nocí připravuje se Německo k přepadení Anglie. Než, bude-li udeřeno, odpoví se opětně úderem. Podaří-l se Anglii zničiti německé loďslvo pak bude evropský mír na dvě ge- nerace zajištěn, neboť Anglie a Francie, nebo Anglie a Amerika, či všichní tři dohro mady postarají se o to, aby stavbě nové- ho loďstva se zabránilo, zejmena stavbě loďstva tak ctižádostivé, panovačné a kolonisační velmoci, jakou jest Německo...« Zajímavo, že imperialistický list »Daily Chronicle« pod názvem »Německé ne- bezpečí na moři« ono místo týdenníku »Vanity Fair« cituje bez slova odporu a že analogický postup myšlenkový vysloven jest iv odborném listě anglickém »Army and Navy Gazette«, jež píše: »Anglie zničila už několikráte loďstvo cizí vel- moci, když pozorovala, že může jí býti na škodu. V dobách budoucích bude to v prvé řadě Německo, jež prestiž Anglie na moři chce zničiti. Pamatujme si to dobře!«
Německo Virginie Anglie Francie Amerika
25 article
Voják musí se dát od představeného bez obrany ubíti. V Německu budí značnou sensaci rozsudek vojenského soudu dessavského, dle něhož svo bodník Günther a voják Voigt byli odsouzeni každý na pět let do káznice, protože poddůstoj- níku Heine šavli, kterou jal se v opilství do nich sekati, v sebeobraně vytrhli. Heine oproti tomu dostal jen tři měsíce vězení bez degra- dace. Zástupce obžaloby prohlásil, že pro v - jáka neexistuje žádné právo sebe- obrany vůči představeným. Na otázku obhájce, zdaž tedy voják musí se bez obrany nechat klidně ublti oředstaveným, i když tento použivá zbraně své proti daným předpisům vo- jenským, zástupce žaloby přisvědčil k této nej- krajnější konsekvenci svého předchozího výroku. Toto stanovisko vojenských kruhů stanes ovšem ještě předmětem kroků v říšském sněmu německém. Soudní aíféry francouzské. Kasační soud v Paříži ukončil anketu v příčině revisní záležitosti Dreyfusovy a gene- rální prokurátor a referent mají nyní sepsati elaboráty své. Než se tak stane, uplyne ale ještě hodně času. Státní zastupitelstvo, obdrževši od vyšetřu- jícího soudce spisy v záležitosti Syvetonově, od- kázalo věc ihned před porotu, protože řada svědků prokázala, že Syveton jednal s rozvahou, tedy úkladně. Původně měla, dle »Eeho de Paris«, vláda sto chutí napodobiti vládu rakou- skou v jednání jejím za persekuce české opposice, totiž z obavy, že porota pařížská Syvetona pro- pustí, delegovati porotu jinou, ale pak tato my- šlenka, jež vyšla od Combesa, byla prý po- chována.
Günther Voigt Hein Dreyfusův Syveton Německo Paříž Ee jít Paris
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Boj proti úplné germanisaci Krkono setkal se, jak jsme před několika dny sdělili, potud s úspěchem, že majitelé horských chýží či bud na turistických cestách, náležejících hr. Janu Harrachovi, byli poukázáni opatřiti se také personálem i česky mluvícím a vykládati rovno- právně jídelní lístky, aby se tak vyhovělo i če- ským turistům, v celých zástupech hory na- vštěvujícím. Požadavek tento i jeho splnění jest tak přírozeným, že na sjezdu německo-ra- kouského a říšsko-německého krkonošského spolku, m. m. konaném, němečtí štváči zůstali v menšině se svým návrhem na »zakročení« proti opatřením v krkonošských hostincích, če- ským potřebám vyhovujícím. Sjezd usnesl se naopak upustiti »prozatím« ode všech kroků,a vůbec »vytrvati na úplně nepolitickém, jednou již zahájeném stanovisku«. Toto usnesení na- zvala berlínská »Deutsche Ztg.« »michláctvím prvního řádu«, bezděčným znamením německé nesmělosti a pohodlnosti. Tyto vlastnosti osvěd- čily prý právě kruhy, v první řadě povolané, aby se proti »drze postupujícím Čechům posta- vily«. Takové usnesení vypadá prý zrovna jak pozvání k dalším českým výpadům. Za deset let to bude smutně vypadat s Krkonoši, proro- kuje berlínský list, všechny boudy budou v českých rukou, což jest totožné s úplným spustnutím české strany Krkonoš. Tou dobou sice vyzvání k hojné návštěvě Krkonoš českými turisty není právě nejvčasnější, ale zdá se, že jest v rukou či lépe v nohou českých turistů, nedopustiti, aby se splnilo proroctví berlínského
Harrach Čecho Krkonoše spolek , m . m Deutsche Ztg
27 article
— Utlačení němečtí porotci. Brno zas jednou pobouřeno strašnou křivdou na němectvu spáchanou, jevištém hrozné urážky stala se do- konce budova zemského trestního soudu. Po ukončení posledního přelíčení tohoto obdobi, konaného ostatně po česku, ježto obžalovaný byl české národnosti, rozloučil se předseda přeličení rada zemského soudu dr. Švéda s porotci jenom v jazyce českém. Smrtelně pokoření němečti porotci běželi s touto děsnou pohanou do redakce »Tagesbota«, jenž v rozlíceném článku útočí na dra. Švédu a prohlašuje, že za možné nepo- kládal, aby v německém (l) městě Brně rakouský úřadník mohl se dopustiti takové bezohlednosti vůči německým občanům. List prý neví, zdali němečtí porotci panu zemskému radovi na místě nedali příslušné poučení o tom, kterak se má k nim chovati; na »každý pád« však musí prý činitelé k tomu povolaní pana radu upozorniti na jeho povinnosti a zjednati tak bezohledně přehlédnutým německým porotcům přiměřené zadostučinění. Rány, jež musí Němci v Rakousku snášeti, jsou opravdu do nebe volajíeí i jest zá- hadou, jak dlouho to německý bůh, jenž dal, jak známo, železu růsti, bude ještě trpěti tento vyhlazovací boj radů zemského soudu v Brně proti německým občanům. Prozatím jsme dy- chtivi, k jakému zadostučinění vůči německým porotcům bude rada dr. Švéda přinucen.
doktor Švéda rada Rán Němec Brno Rakousko
28 article
— Oprava. Pan Alois Brey, velko- obchodnik v Karlině, zástupce České akciové společnosti pro raffinování petroleje v Kolině, oznamuje nám ke zprávě ve včerejších odpo- ledních listech, že jest firmou českou a že německý oběžník o změně místnosti nemilým nedopatřením dostal se do obálky pod českou a dresou do Poděbrad zaslané. — Firma Bratří Potůčkové v Žitné ulici nám píše: Firma J. Puch ve Štyrském Hradci nepoužívá vý- hradně německých letáků a tiskopisů, nýbrž vlastním nákladem každoročně vydává české cenníky. Její plakáty jsou francouzské, jelikož výrobky této firmy jdou do celého světa. To- várna zaměstnává českého korrespondentaa množství českých dělníků, zvláště v oddělení pro stavbu motocyklů, kde i dílovedoucí jest Čech, pan Přítel z Nymburka. Veškeré dotazy a dopisy z Čech dostává naše firma jakožto hlavní zástupkyně Puchovy továrny k vyřízení — Jmenování. V minulém sezení zemské školní rady potvrzena byla presentace Václava Vrby z Č. Kostelce na místo ředitele měšťanské školy v České Skalici. — Rovněž potvrzeny presentao Karla Pleskače z Babí u Náchoda na míst řídícího učitele v České Skalici a Fr. Berana m učitelské místo v Náchodě. — Učitel Fr. Moravee ve Slaném dán byl na dočasný odpočinek.
Brea Karlin Puchův Vrba Pleskač Beran Moravee Poděbrady Štyrský Hradec Čechy Nymburk Č . Kostelec Český Skalica Babí Náchod Francie Slaný Český akciový společnost Český Skalica
29 article
— Úmrti. V Novém Brázdimě u Brandýsa n. I. zemřel v noci na středu ve věku 64 let pan Jose! Macháček, rolník na odpočinku, otec zemského poslance a ředitele První českomoravské továrny n stroje v Praze, pana J. Macháčka, Zesnulý byl vzorem přičinlivého, poctivého českého rolníka, který z ne- patrných počátků svoji usedlost značně rozšířil zvelebil, a pro svou přímou a bodrou povahu po- žíval u svých spoluobčanů úcty a vážnosti. Těžc nesl ztrátu, která jej v únoru letošního roku stihla úmrtím jeho manželky a od té doby churavěl, až p necelých deseti měsících na věčnost ji následoval. Pohřeb koná se dnes v pátek o 10. hod. dopolednl z domu smutku v Brázdimě na hřbitov ve Sluhách
Jose Macháček J Macháček Nový Brázdim Brandýs Praha Sluhy