2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. listopadu 1904.
5
article
biti na soudní akci. Ať rozhodnou soudy dle zákona,
bez ohledu na přání stran a vlády, jak zákon před-
pisuje. Jejich nález ať platí. Osud vlašské faknity
inšprucké má v rukou sněmovna. Vyučování v Inš
pruku nemůže se konat ze známých příčin. Fakticky
vlašské university v Inšpruku již není a my, již
jsme ji prohlásili za prozatímnou, nemáme proč, ji
obnovovati. (Slyšte!) Všechny strany jsou s tím
spokojeny. (Souhlas.) Proti formálnímu uzavření není
mezinárodní překážky. Jediným — jak myslím -
nezvratným důvodem proti bezodkladnému formál
nímu uzavření jest oprávněný požadavek studentů
na této fakultě zapsaných, myslím těch, kdo nezú-
častnili se událostí 3. t. m., aby neztratili jeden se
mestr, což zvyšuje se ještě událostmi na jiných
universitách. Není to umíněnost vlády, nýbrž udržení
práva, jež nás nutí upozorniti německé strany, aby
se spřátelily s naším stanoviskem. Nevyhledáváme
triumfu v této žalostné události, žádáme však úclu
k nabytým právům, troufajíce v tom býti za jedno
se smýšlením německého lidu. Ať tedy sněmovna co
možná záhy projedná vládní předlohu, aby nový
ústav mohl zřídili se co nejdříve.
6
article
Přecházím ke své rozmluvě s českým
zástupci, jež byla tolik komentována. Pozorovav
z konferenci u zemského maršálka smýšlení obou
stran českého sněmu, jejž vláda svolala přes odpon
se všech stran, a mírnější disposice, navrhl jsem
koruně opětně jmenování ministra-krajana a potom
z vlastního popudu obrátil jsem se na vůdce če-
ského národa s přáním, by umožnili dělnost sně
movny. Jsem jim vděčen, že se ke mně dostavili
Vzdají-li se obstrukce, dosud ne
vím, ale doufám. (Výkřiky.) V těchto roz-
mluvách jsem nie nezakoupil, ani ne-
zaprodal. Musím vydati pánům svě-
dectví, že nemluvili o žádném ob-
chodu. Řekl jsem jim, že jejich rozhodnutí záleží
na tom, věříli vládě, že přeje jejich národu
dbá pečlivě jeho přání a žádostí tak jak jiných ná-
rodů. Jinak rakouská vláda mluviti nemůže.
Neotevřel jsem však žádné luogo di trafficoa
nevybízel nikoho k výměnnému obchodu. Stojíme
nezvratně na stanovišti, že tam, kde zákon velí, my
ho poslouchati musíme a myslíme, že v základ-
ních národních problemech bez doroz-
umění se stran není zdárného rozře-
šení. Měříme význam německého ná-
roda v Rakousku týmž měřítkem ja ko
dosud a mohu ubezpečiti, že nehod-
láme zadati žádný německý zájem u
nikdy nám nenapadne jednati jinak naproti jinému
národu.
Jedna věc nesmí se přeblédnouti. Co vláda uči
nila, stalo se pro obnovení dělnosti říšské rady.
To bylo dosud nejvyšším cílem vám, pánové,
vládě, všem váženým lidem ve státu zůstalo nej-
vyšším cílem, jenž nesmí býti zatemněn anio
pravdu vážnými událostmi. Dělnost sněmovny je
vykoupením státu z největších jeho starostí, pro
strany osvobozením ode všech nebezpečí, jež jim
hrozí v případech, kdyby obstrukce trvala dále. Dělná
sněmovna drží stále hozící ruce nad hlavou vlády.
Rakousko
7
article
Když však sněmovna dále nepracuje, dosáhne vláda
souhlasu obyvatelstva ke všemu, co podnikne pro
stát a obyvatelstvo. (Posl. Heilinger: O ne
Jedno právo máme přece. Naše ústava musí zů-
stati. Všecko možné vláda provozovali nemůžel
Nežádáme dísů, snažíme li se o nezkrácené zacho-
vání vánosti sněmovny. Myslím, že naše snahy
dělnost nemusejí vzbuzovat obavy. (Posl. Heilin-
ger ustavičně pokřikuje.)
Práce sblíží strany, Vnitřní boje jsou skoro vý
hradně národního rázu, neboť dovolují vášním vše-
liké stupňování a sémě nejradikálnější bují. Tu jsou
možny orgie, výkřiky s urážkami, jež sice parlamen
před světem snižují, ale působí na jistou čásť volič-
stva. Třeba dělné sněmovny, aby vyřídily se státní
nutnosti a zachoval se státní pariamentarismus
Avšak je jí třeba také ve jménu veřejné morálky
Při práci platí znalost věci. Mnoho povolaných, jima
jsou protivny výstupky, spojené s národními sporya
již v nich zamlkají, vystoupí do popředí a dají své
vědění do veřejné služby, avšak umlkne také mnoho
těch, kdo byli prostořekými, protože nehodí se k věcné
tiché činnosti. (Hlučná pochvala.)
Dělnost očisti sněmovnu a obstrukce bude ta tam.
jakmile dostaví se vážná práce. Až budou vyřízeny
pilné předlohy o pomoci v nouzi, vlašské
právnické fakultě a zatímném roz-
počtu, celá říše oddechne si a osvobození obyva-
telstva z těžké tísně bude zárukou, že strany nepo-
važují obstrukci za užitečnou. (Výkřiky.) Avšak také
národní snahy vyjdou ze změny té vytříbeny, což
pozná se na umirnění, jež usnadní jejich splnění.
Posl
8
article
Pánové, do práce ! (Pochvala a potlesk.)
Rokování přerušuje se.
Posl. hr. Palíty v dotazu k předsedovi praví, že
v předposlední schůzi zneužívalo se svobody slov
tak, že i dynastie byla hanebně stržena do debaty.
(Hluk.) Jménem svého, dále polského a rumunského
klubu, středu, Slovinců a slovanských stran prote-
stuje proti tomuto neslýchanému jednání a ptá se
předsednictva, zda — pamětlivo svých povinností a
zodpovědnosti — učiní čeho třeba, aby se také zlo-
řády zamezily. (Hlučná pochvala a potlesk; hluk
odpor.)
Posl, bar. Ludwigstorfí v dotazu k předsedovi
dovozuje, že některé levičácké řeči způsobily ondy
velké rozhořčení. Tyto řeči odporují nejprimitivnějším
konstitučním povinnostem lidového zastupitelstva
(Posl. Schuhmeier: Vy nejste žádný zástupce
lidu!) — a jsou na ujmu vážnosti sněmovny, zejmen
neslýchané útoky na císařský rod urážejí naše nej
světější city (Výkřiky mezi Všeněmci a sociálním
demokraty: K tomu bylo třeba tolik času ?! Slyšte
Trará—trará.) — a pohoršuje nás. Ptá se předsedy
hodlá-li zameziti takové urážlivé případy nejostřej
šími prostředky jednacího řádu. (Hlučná pochvala
pollesk; hluk a výkřiky.)
Posl
9
article
Předseda hr. Vettar, odpovídaje na oba dotazy
lituje výrazů, jež hluboce urážejí city každého vla-
stence. (Pochvala a odpor.) Vymlouvá se na špatnou
akustiku sálu (Posměch.), takže nemůže v čns
řečníka zakřiknout a po případě odejmout mu slovo
a teprve po nahlédnutí do stenografického zápisníku
může volati k pořádku. Vzdor všem těm nesnázím
při řízení a dohlídce na jednání předsednictvo bude
snažiti se, aby dle svých sil dostálo úplně svým
povinnostem. (Pochvala a potlesk.)
Posl. Daszyňski protestuje jménem svých přáte
proti pokusu privilegovaných vetřelců stavěti se za
vrchní kuratory předsednictví a jednacího řádu, a
proti neslušnému vyjednávání hr. Palffa a Ludwigs-
torfa a čte — opětně předsedou volán k věci, což
vyvolalo prolesty jeho přátel — různé výroky kře-
sťanských sociálů v dolnorakouském sněmě, aby
objasnil řádně vlastenectví této strany. Konečně pro-
hlašuje, že socialisté nedoráželi nikdy na nositele
koruny, ale nikdo jim nezabrání říci pravdu o ka-
marile v Rakousku panující.
Vettar
Posl
Rakousko
10
article
Posl. Völkl (v dotazu k předsedovi) slýská si na
jednoho radu ministerstva obchodu.
Po opětném vyzvání, aby přednesl svůj dotaz
předseda odňal Völklovi slovo. (Ustavičný hluk.)
Posl. hr. Sternberg žádá opětně, aby bylo odvo-
láno onehdejší jeho volání k pořádku, neboť neurazi
dynastii, nýbrž konal jen svou vlasteneckou povin
nost, zmíniv se o hrubém porušení práva,
Za ustavičného hluku posl. Völk! žádal zase
za slovo, ale předseda ukončil schůzi.
Rozčilení trvalo ještě nějaký čas. Najednou
ozvala se úžasná vřava s II galerie, s níž křičeno
Fuj. Lueger! Pryč se zhoubci školy! Sláva svo-
bodné interkonfessionální škole!
Většina poslanců zůstala v zasedací síni, díva
jíce se na galerii, odkud lítaly lístky s nápisy: Pry
s klerikálními ničiteli školy
Za ustavičné vřavy vyprázdňovala se ponenáhlu
galerie i sín.
Konec schůze ve 4.20 hod. odpol.; příští bude
v úterý.
Nová spolková budova
Obchodnického spolku „Merkur“.
Napsal Arnošt Gross ma nn.
Posl
Völkl
Völk
Lueger
Gross
Sternberg
II galerie
NN
11
article
K významné slavnosti chyslá se české kupectvo
Jen několik ještě dnů a nový nádherný dům, zbudo
vaný obchodnickým spolkem „Merkur“, který zdobit
bude královskou Prahu, slavnostně odevzdán bude
svému účeli! Tužby dávných let docházejí splnění
vybízejí k tomu, abychom obrátili zraky svě k mi-
nulosti a po zásluze zaznamenali dějiny tohoto důle
žitého spolkového podniku.
Loni slavil spolek „Merkur““ čtyřicetilelí své čin
nosti. Skromné byly jeho počátky a cesta, již na
stoupil, byla trnitá.
Započav činnost v poslední době absolutismu, mě
na počátku hojovali proti libovůli vládních orgánů
neméně však proti tehdejším úzkoprsým poměrům
i proti panujícím předsudkům, pokládajícím obchod-
nictvo a jeho instituce za něco méně cenného.
Z prvu složení utrakvistického zbavil se „Merkur
brzo télo přítěže, kráčel na dále pod vlajkou českou.
působil k odchově kupectva po stránce národní, stal
se zastancem jeho životních zájmů a pevnou hradbou
proti těm, kdož byli českému hospodářskému rozvoj
nepřáteli.
Na počátku let šedesátých nalezáme zařízujíc
výhor „Merkuru“, v jehož čele stál p. Jos. Wohank
pozdější president Obchodní a živnostenské komory
člen panské sněmovny, v místnostech tehdejší lito-
měřické pivnice, v místnostech dle zápisů spolkových
naprosto nevhodných, kde v poradách, týkajících se
stanov, censurním úřadem opětně k přepracování vrá-
cených, stále byl vyrušován a oblěžován. Jest zají-
mavo, že již z těchlo prvních obtíží vzešla touha po
vlastním, byť i skromném spolkovém krbu, kteráž
ani při pozdějších změnách spolkových místností.
když „Merkur“ přesídlil do ulice Poštovské, pozděj
do třídy Jungmannovy, pak na náměstí Slaroměstské
a posléze na náměstí Václavské a měl místnosti pro-
stornější, nikdy neutuchala a vždy znovu a znovu
o vlastní svůj domov se hlásila.
Merkur
Jos
Jungmannův
Praha
panská sněmovna
12
article
Byla to touha po samostatnosti, po neodvislosti
souvisící úzce s individualitou kupce, jemuž k čino
rodé práci jest třeba neodvislosti. Proto zůstalo poří
zení vlastní, účelně zařízené budovy ve všech pe
riodách spolkového života „Merkuru“ stálým před
mětem porad a jednání, však splnění těchto snah vy-
žadovalo ovšem nemalé vytrvalosti a ještě větší spo-
řivosti. Spolku stavělo se mnoho v cestu, bylo nutno
překonati četné překážky ano i existenční krise, hro-
zící udusiti spolek v zá rodku.
Leč se sebevědomím ve vlastní tvůrčí sílu, s
zrakem upřeným k metě svého snažení, s nadšením
láskou ke stavu svému kráčel „Merkur“ mužně v před
Nelekal se překážek a obtíží, neboť není v povaze
kupce dáti se zastrašiti nahodilým nezdarem a upu-
stiti od myšlénky jednou pojaté. Po vzoru muže pro-
zíravého, majícího na zřeteli dobro svých milých
jich budoucnost, ukládal „Merkur“ spořivě rokz
rokem hřivnu ke hřivně, aby bylo prostředků, kdyby
došlo ku pořízení vlastního domu spolkového. Dobrá
shoda a svornost mezi členstvem byla mu nemalou
oporou v jeho počínání.
13
article
Během let vyšinul se „Merkur“ na výši významné
národohospodářské korporace, členstva přibývalo,
úspory spolkové se množily a každoroční přebytky
plesu „Merkuru“ byly taktéž výdatným zdrojem
k sesílení spolkových. financí. Když pak za obe-
zřelého vedení nynějšího starosty panr cís. rady
Karla Tichého dosáhlo jmění spolku a jeho
odborů potěšitelné výše, počal se „Merkur“ vážně
zabývati otázkou vlastní budovy. Vyjednával o koup
různých domů, jelikož však jich adaplace značných
nákladů měla vyžadovati, rozhodl se správní výbor
zbudovati dům nový, potřebám spolkovým veskrz
vyhovující a hleděl opatřiti stavební pozemek v ně-
které vhodné poloze města, což při známém nedo-
statku příhodných míst v Praze nebylo úkolem snad-
ným. Místo nemělo býti zastrčené, také ne malě
neboť stánek českého kupectva měl se i na venel
representovati, měl býti důstojným pomníkem jeho
snažení. Proto zůstala olázka stavby nového domu
tak dlouho nerozřešenou.
Tichý
Praha
14
article
Až když pražská obec přikročila k assanaci, čím
olevřen byl nový terrain k stavebnímu podnikání, p-
tral výbor spolku po vhodném stavebním pozemku
a rozhodl se po delším jednání pro nárožní parcelu
ve třídě Mikulášské ve výměře 213 čtver. sáhů, po
blíže velebné radnice staroměstské.
Volba byla velice štastnou, neboť padla na jednu
z nejkrásnějších tříd města, vynikající již dnes skvost
nou stavební Iysiognomií
Po tolika obtížích ocinul se „Merkur“ konečn
u cíle svého snažení a uložil spolkové stavební komisi
skládající se z pp.: cís. rady Karla Tichého,A
Anderle, V. Kemra, F. Macháčka, Józ
Papeže, V. Šrámka a cís. rady F. Tůmy, by
nemeškala a úkolu svého rázně se ujala.
Stavba, projektovaná panem Janem Veirychem
archilektem v Praze, zadána byla panu cís. radoviv
Nekvasilovi, slaviteli v Karlíně, který ji s chvályhod-
nou rychlostí a solidností provedl. Dohled na stavbu
měl p. stavilel F. Kalousek. Malby umělecké provedl
mistr Mfikuláš Alež, sochy modeloval professor Popp
Dále provedli: dekorativní práce malítské Josef Hla-
váček a firma Fröhlichova, práce truhlářské V. Fela
zámečnické V. Neumann, instalatérské J. Koranda
spol., natěračské V. Volfel, klempířské F. Kasl, po-
krývačské Walter a Dohnálek, sklenářské Wolf a
Štětka, štukalérské Vorel a Čapek, vedení elektrické
K. Kližík, tělesa osvětlovací Suda a Kolěšovec, že-
leznou konstrukci sířechy Českomoravská továrna na
stroje, dlažbu mosaikovou Barta a Tichý, frýzové pod-
lahy K. Hainitz a spol., kamna a krby Rtakovnická to-
várna, lapely a lambrie F. Zeman, staročeský de-
věný sírop A. Baumgartl a spol., atd.
Tichý
Anderle
V Kemr
F Macháček
Józ Papež
V Šrámek
F Tůma
Veirych
Nekvasil
F Kalousek
Mfikuláš
Popp
Hla
Fröhlichův
V Fel
J Koranda
V Volfel
F Kasl
Walter
Dohnálek
Wolf
Štětka
Vorel
Čapek
K Kližík
Sud
Tichá
K Hainitz
F Zeman
A Baumgartl
Praha
Karlín
Bart
15
article
Celkový stavební náklad včelně pozemku a za-
řízení činí přes 400.000 K. Budova provedena jest
ve staročeské renesanci, vykazuje skvostnou dekora-
tivní facadu bohatou na originální motivy a činí
s mohutnou vysokou věží na nároží hrdě vztýčenou
imposantní dojem. Průčelí budovy zdobí poprsí „Mer-
kura“, modelované prof. Poppem, po stranách obou
frent nalezáme jména mužů o český národohospo-
dářský rozvoj zasloužilých. Vnitíní stavební disposice
byly vesměs velmi účelně rozřešeny. Velká dvorana
s vrchním světlem, se stropem z mdle ornamentova-
ného skla, s umělecou dekorativní malbou a bohatými
bronzovými lustry presentuje se přímo nádherně. Na
dvoranu hraničí celá řada spolkových místností. Za-
sedací síň se staročeským krbem jest milou a útulnou
místností; hovorna, čítárna, knihovna, archiv a úřa-
dovna jakož i šatna jsou velmi účelně zařízené. V při
zemí jsou dvě alegantní restaurační místnosti opatřen
vším co moderní restaurant vyžaduje, z nichž větší
ve slohu staročeském vyzdobena jest uměleckými
malbami Mikuláše Alše, druhá pak umělecky pro-
vedeným drevěným stropem, Stavební problémy byly.
jak vidno, dobře rozluštěny a měla slavební komise
jak při volbě projeklanta tak i stavilele velmi šťast-
nou ruku. O stavbu stamala se komise s nevšední
horlivostí a neméně velkou obratností a počínala si ve
všem podnikání opatrně a svědomitě, začež jí budiž
dík i chvála vzdána a horlivé činnosti náměslk
staroslova pana Fr. Macháčka zvláště vděčně
vzpomenulo.
Nemožno též opomenouti zaznamenati obětavost
příznivců, kteří oceňujíce význam spolkové budovy
z vlastního popudu štědrými dary ji obmyslili.
profesor
Popp
Aleš
Macháček
Francie
16
article
Tak daroval starosta spolku p. cís. rada Karel
Tichý šamotový materiál v ceně 6000 K; p. řed..
Procházka v mědi tepanou sochu Merkura v ceně 3000
K: komerční rada p. Jan Štětka zrcadla a katedrální
skla v ceně přes 1000 K; Rakovnická továrna na
kamna skvostný staročeský krb; firmy Hynek Gott-
wald a J. Novák draperie a koberce; pp. Čmuchálek
F. Broft a A. Baumgartl různé předměty. Na hotovosti
věnovali: firma L. G. Bondy 2000 K, p. c. r. Jakub
Lederer 400 K, p. K. Kubka 200 K. Kromě toho došlo
oznámení značnějších peněžitých darů od cís. radů pp
J. Wohanky a J. Otty, od Společnosti pro výrobu ky-
seliny uhličité, od pp. Aloisa Wiesnera, V. K. Nebe-
ského a j. v. Doufáme, že i jiní příznivci spolku
následují vzorného příkladu předchá zejících.
Nebylo úkolem této stati líčiti vše, co „Merku
za dobu svého trvání v ohledu vlasteneckém, národně-
ekonomickém, kulturním, humanilním a representač-
ním byl vykonal. Činnost „Merkuru“ jako pilného
pracovníka v hospodářském snažení našeho národa
jest známa a trvalým písmem zapsána i netřeba se
o ní zvláště šířiti. Proto omezili jsme se toliko na
podání oněch dat, jež se týkají spolkové budovy.
Nuž, vyplněno jest již přání dávných let, dokon-
čeno jest dílo nádherné, jež slavnostně bude otevřeno
v neděli dne 4. prosince t r. o 11. hodině dopolední
Kéž to, co s láskou zbudováno, po věky s láskou
bylo zachovánoi
Tichá
Štětka
Gott
J Novák
F Broft
A Baumgartl
G Bond
Lederer
K Kubek
J Wohanka
J Ott
Wiesner
V K
17
article
Z počátků těžkých malé naše símě
se vzpjalo a juž roste v bujný kmen,
jenž vznáší vesele ve oblak týmě,
do dálky skvostem snětí rozložen.
Tak praví Jaroslav Vrchlický v básni věnovano
„Merkuru“ u příležitosti oslavy 25leté ročnice
Doufejmu, že vyplní se slova básníkova „bujný
kmen, že skvostem nových snětí bude rozložen?
a s novou budovou českého kupeclva že započne též
nová éra v jeho spolkovém žitíl
Kéž stane se krásný len dům stře-
diskem všeho českého kupectva, kéz
stane se oním pojítkem, jež soustředí
veškeré obchodní spolky v jeden im-
posantní celekl
Vrchlický
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. listopadu. (K situaci
vnítřní.) Dr. Körber vyhověl dnes na
polo požadavku spojené německé
levice. Ještě dnes psal orgán německé
lidové strany, že nepostačí faktické zavření
vlašské fakulty inšprucké, v niž se před-
nášky konati nemohou, poněvadž je od Nemeů
rozbila, nýbrž že vláda musí i formálně
prohlásiti, že se fakulta zavírá. Jen takové ofi-
ciální zavření fakulty mohou prý Němci poklá-
dati za zjevné znamení, že si vláda přeje se-
trvati i nadále v dobrém poměru k německým
stranám, kdežto dosavadní zdráhání Körbrovo
musí býti pokládáno za důkaz, že vládě nejde
už o přátelské styky s Němci. »Takovým způ-
sobem — dodává »Volks-Zlg.« — stává se ona
požadovaná formalita vážnou otázkou politickou
a Němci přejí si, aby stanovisko vlády kní
bylo v čas a náležitě vysvětleno«. Přes to však,
že jeden ze členů čtyřělenného výboru něme-
ckých stran prohlásil, že přerušení styků s drem.
doktor
Körber
Němec
Praha
19
article
Körbrem neznamená ještě přecho
do opposice, přes to, že čelní předáci ně-
meckých stran již dříve ohlásili, že liberální
strany německé do cpposice vůbe
přejíti nemohou a musejí se naopak do-
máhati vlivuplného místa v majoritě, jestliže na
její utvoření dojde: dr. Körber vyho věl
již dnes požadavku německých
stran a prohlásil v parlamentě, že vládě ne-
záleží na tom, aby vlašská fakulta v Inšpruku
byla kdy ještě znovu zřízena. Vyhradil si to-
liko to, co bylo jako kompromisní návrh ohlá-
šeno už včere, že posluchači vlašské fakulty
nemají ztratiti zimní semestr.
V Praze, dne 24. listopadu. (Zprá vy
z Uher.) Obé válčící strany uherské dostávají
už z venkova projevy souhlasu. Vládní strana,
jíž slouží státní úřady, jest ovšem ve výhodě
před opposicí a proto má takových projevů více
než opposice. Prvý souhlas s Tiszovým násilím
přišel od stoličného výboru z Báčského Bodragu,
svolaného schvalně za tím účelem vrchním žu-
panem Latinoviesem. Podobné projevy obdržel
buď hr. Tisza neb předseda liberální strany,
bar. Podmanický, z Kaniže od tamního liberál-
ního klubu, z Karanšebeše, z Márošského Va-
šarhelu, z háromsecké stolice, z Lugoše, vesměs
od liberálních klubů. Spojené opposici vyslovil
souhlas košutovci z Mezököveše, býv. vrehní
župan bar. Vesselenyi, posluchači pečužskéa
sigetské právnické akademie a některé jiné ko-
sutovské kluby. Projevy ovšem se v nejbližších
dnech budou množili.
Nynější síla liberální strany jevi
se v následujících číslech. Při posledních vše-
obecných volbách bylo zvoleno 275 poslanců
s programem liberálním. Z těch následkem
úmrti a jmenování ubylo 19, tak že jich na
jaře r. 1904 zbývalo 256. Vystoupením pří-
vrženců Apponyových z liberální strany sklesl
ten počet na 243. Nyní po secessi frakce
Andrassyovy zbývá v liberálním klubu 224 členů.
Körber
Tiszův
Latinovies
Inšpruk
Praha
Uhry
Márošský Virginie
Mezököveš
vlašský fakulta
Báčský Bodrag
Tisza
20
article
Vláda má tento počet, k němuž v případě po-
třeby může připočísti ještě 40 delegátů chorvat-
ského sněmu, za dostalečný, aby mohl čeliti
opposici, čítající asi 160 hlav. Frakce Andras
syova k opposici se ovšem nepočitá.
Nový důvod pro zostření jed-
nacího řádu sděluje vídeňský zpravodaj
»Gl. Nar.«. Dle výkladu jakéhosi politi ka uher-
ského hr. Tisza má zostření jednacího řádu za
nutné nikoliv z obavy před maďarskou opposicí,
nýbrž z obavy před poslanci národními.
V Uhrách dojde v brzku na reformu volebního
řádu, kteráž bude míti za následek značné roz-
množení počtu poslanců nemaďarských. Počítá
se, že Rumuni, Slováci, Sasíci, Srhové a snad
i karpatští Rusové budou pak voliti své lidi
takže počet národních poslanců může snadno
dostoupiti čísla 50 a padesát nemaďarských
poslanců mohlo by za platnosti nynějšího libe-
rálního jednacího řádu snadno zmařiti každé
sněmovní jednání. Hr. Tisza skutečně v jedné
ze svých sněmovních řečí upozornil, že jednací
řád nutno opraviti pro ten případ, kdyby se ve
sněmovně objevil někdy větší počet poslanců
nepatriotických, jimiž dle jeho názoru
mohou býti jen poslanci, nesmýšlející ma-
darsky.
Z Černovců, 24. listopadu. (Doplňo-
vací volba říšská.) Při dnešní volbě říš-
ského poslance za druhý velkostatkářský sbor
Rumun
Slovák
Sasík
Srhová
Rus
Nara
Uhry
Hradec
Černovec
Tisza
21
article
bukovinský, byl na místo bar. Jiřího Vasilka,
který byl povolán do panské sněmovny, zvolen
všemi 73 odevzdanými hlasy zemský poslane
dr. Alexandr bar. Hormuzaki (Rumun).
Z Inšpruku, 23. listopadu. (Opětné pro-
puštění Vlachů z vězení.) Včera pro-
puštěno z vyšetřovací vazby dalších 31 vlašských
studentů a dopraveno pod ochranou policejní
stráže na nádraží, aby mohli odjeti do svého
domova. Ve vyšetřovací vazbě zůstalo ještě 46
Vlachů, mezi nimiž také vrchní redaktor časo-
pisu »Popolo«, dr. Battisti.
Z Lublaně, 23. listopadu. (Slovins ký
ú spěch ve Štyrsku.) O malém národním
uvědomění slovinského lidu ve venkovských
obcích jižního Štyrska svědčí mimo jiné i ta okol-
nost, že jsou tam podnes obce téměř veskrz slo-
vinské a mají přece správu německou. Jednou
z takových obei byla doposud vesnice Gočova
u Mariboru, v níž vedle více nož 300 Slovinců
bydli asi deset osob, jež se přihlásily k obcova-
címu jazyku německému. A tato obec měla do-
sud správu německou. Teprve při nových obec-
ních volbách, jež se konaly dne 19. listopadu.
zvoleni do obecního zastupitelstva vesměs ná-
rodně uvědomělí Slovinci, tak že obecní správa
bude nyní očištěna od Němců a poněmčenců.
Ze Zadru, 20. listopadu. (Železničn
spojení s Dalmacií.) »Narodní List« má
zprávu z Vídně, že se v brzku bude stavěti
železnice přes Liku do Knina v Dalmacii. Ma-
daři prý již svolili k stavbě této dráhy, kterou
vojenské kruhy pokládají za nezbytně nutnou.
Bylo by to prvé železniční spojení Dalmacie
s Chorvatskem a zároveň kus dráhy, jíž se
jižní, zanedbané Chorvatsko dávno již domáhá.
Ale právě proto přijímáme zprávu »Nar. Listu«
s pochybnosími.
Vasilko
doktor
bar
Rumun
Vlach
Battisti
Gočův
Němec
Inšpruk
Lublaň
Štyrsko
Maribor
Zadr
Vídeň
Lika
Dalmacie
Ma
Chorvatsko
Nara
panská sněmovna
22
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24. listopadu.
Polská »Národní liga«.
Polská »Národní liga«, komitét pro uspo-
řádání polské revoluce v Rusku, vydala kom
munikát, daný ve Varšavě dne 27. října 1904,
jejž otiskl »Przeglad Wszechpolski«, orgán
»Národní ligy«. Kommunikát dokazuje, že nyní
nadešel okamžik, aby Poláci vystoupili a dali
Rusku »poslední ránu«
Na kommunikát odpovídá nejprve »Dzienník
Poznaúski«: »Byť i pravda bylo, že Rusko je
desorganisováno, jak kommunikát tvrdí, nesmí
býti přeceňována síla polská. Je pravda, že
leccos v Rusku vázne, ale to nikterak nezna-
mená úpadek ruské moci. »Liga« zapomíná, že
dnes není v Evropě druhého státu,
který by za daných podmínek s to
byl vésti válku, vyžadující tolik
chrabrosti, tolikumění, tolik ži-
votů a tolik nákladu, jako je válka
Ruska s Japonskem a zmoci se na
takou výpravu námořní, která je
neslýchaně smělá, jako jest expe-
dice admirála Rožestvenského.
A proti té ohromné síle chce »Národní liga«
bojovati »mladou energií«, osvědčující se mulo-
mocnými demonstracemi? Velice se mýli »Ná-
rodní liga«, spatřuje-li v »opposici« (husí nožky
v originále) pro sebe »spojence«. Ruská vláda,
vyhoví-li našim tužbám, bude nám mnohem
upřímnějším spojencem. Nemůžeme spoléhati ani
na změnu vládní soustavy v Rusku, kdyby nani
došlo. Mějme na paměti, že Prusko je státem
konstitučním a že my v něm přes tu konstituei
jsme v horších poměrech než v Rusku; v Rusku
prospíváme morálně, hospodářsky i finančně,
v Prusku hyneme.
Polák
Rožestvenský
Praha
Rusko
Varšava
Evropa
Japonsko
Prusko
národní liga
Przeglad Wszechpolski
23
article
Papež a Francie.
Římský dopisovatel pařížské »Patrie« sdě-
luje z diplomatických kruhů tamních: »Papež
nepřipustí nežli úplnou odluku státu od církve
ve Francii i bude žádati za volné disponování
s budovami potřebnými pro kult, shledávaje prý
odiosním, aby katolíci musili platiti státu nájem
z kostelů, vystavěných z většiny za vlastní pe-
níze jejich. Pius X. raději prý dá před-
nost tomu, aby kněží četli mši ve
stodolách neb pod širým nebem, než
aby vyžádal si od vlády jako přízeň to, co po-
kládá za právo katolického kněžstva. Nepřátelské
akci ministerstva proti církvi opře se papež
sám akcí energickou a přijme zápas se
všemi jeho důsledky; když pakt bude
jednou zrušen, Pius X. nebude chtiti žádnému
na dál servitutu. Ve smyslu tom budou dány
kněžstvu francouzskému instrukce encyklikou.«
Lze říci k tomu jen, že polévka nejídá se tak
horká jak se uvaří a to že osvědčí se nepo-
chybně i v těchto »hrozbách« Vatikánu.
Pius
Francie
Vatikán
Patria
24
article
Anglické hrozby Německu.
Ideu, klíčící v mnohých anglických hlavách,
vyslovuje hojně čtený anglický týdenník »Va-
nity Fair«. Píše olevřeně takto: »Námořnt
situace dnešní doby nasvědčuje tomu, že Ně-
mecko chce napadnouti Angliiv
létech 1908—1913. Dnem i nocí připravuje
se Německo k přepadení Anglie. Než, bude-li
udeřeno, odpoví se opětně úderem. Podaří-l
se Anglii zničiti německé loďslvo
pak bude evropský mír na dvě ge-
nerace zajištěn, neboť Anglie a Francie,
nebo Anglie a Amerika, či všichní tři dohro
mady postarají se o to, aby stavbě nové-
ho loďstva se zabránilo, zejmena
stavbě loďstva tak ctižádostivé,
panovačné a kolonisační velmoci,
jakou jest Německo...«
Zajímavo, že imperialistický list »Daily
Chronicle« pod názvem »Německé ne-
bezpečí na moři« ono místo týdenníku
»Vanity Fair« cituje bez slova odporu a že
analogický postup myšlenkový vysloven jest iv
odborném listě anglickém »Army and Navy
Gazette«, jež píše: »Anglie zničila
už několikráte loďstvo cizí vel-
moci, když pozorovala, že může jí
býti na škodu. V dobách budoucích bude
to v prvé řadě Německo, jež prestiž Anglie
na moři chce zničiti. Pamatujme si to dobře!«
Německo
Virginie
Anglie
Francie
Amerika
25
article
Voják musí se dát od představeného bez
obrany ubíti.
V Německu budí značnou sensaci rozsudek
vojenského soudu dessavského, dle něhož svo
bodník Günther a voják Voigt byli odsouzeni
každý na pět let do káznice, protože poddůstoj-
níku Heine šavli, kterou jal se v opilství do
nich sekati, v sebeobraně vytrhli. Heine oproti
tomu dostal jen tři měsíce vězení bez degra-
dace. Zástupce obžaloby prohlásil, že pro v -
jáka neexistuje žádné právo sebe-
obrany vůči představeným. Na otázku
obhájce, zdaž tedy voják musí se bez obrany
nechat klidně ublti oředstaveným, i když tento
použivá zbraně své proti daným předpisům vo-
jenským, zástupce žaloby přisvědčil k této nej-
krajnější konsekvenci svého předchozího výroku.
Toto stanovisko vojenských kruhů stanes
ovšem ještě předmětem kroků v říšském sněmu
německém.
Soudní aíféry francouzské.
Kasační soud v Paříži ukončil anketu
v příčině revisní záležitosti Dreyfusovy a gene-
rální prokurátor a referent mají nyní sepsati
elaboráty své. Než se tak stane, uplyne ale ještě
hodně času.
Státní zastupitelstvo, obdrževši od vyšetřu-
jícího soudce spisy v záležitosti Syvetonově, od-
kázalo věc ihned před porotu, protože řada
svědků prokázala, že Syveton jednal s rozvahou,
tedy úkladně. Původně měla, dle »Eeho de
Paris«, vláda sto chutí napodobiti vládu rakou-
skou v jednání jejím za persekuce české opposice,
totiž z obavy, že porota pařížská Syvetona pro-
pustí, delegovati porotu jinou, ale pak tato my-
šlenka, jež vyšla od Combesa, byla prý po-
chována.
Günther
Voigt
Hein
Dreyfusův
Syveton
Německo
Paříž
Ee jít Paris
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Boj proti úplné germanisaci Krkono
setkal se, jak jsme před několika dny sdělili,
potud s úspěchem, že majitelé horských chýží
či bud na turistických cestách, náležejících hr.
Janu Harrachovi, byli poukázáni opatřiti se také
personálem i česky mluvícím a vykládati rovno-
právně jídelní lístky, aby se tak vyhovělo i če-
ským turistům, v celých zástupech hory na-
vštěvujícím. Požadavek tento i jeho splnění jest
tak přírozeným, že na sjezdu německo-ra-
kouského a říšsko-německého krkonošského
spolku, m. m. konaném, němečtí štváči zůstali
v menšině se svým návrhem na »zakročení«
proti opatřením v krkonošských hostincích, če-
ským potřebám vyhovujícím. Sjezd usnesl se
naopak upustiti »prozatím« ode všech kroků,a
vůbec »vytrvati na úplně nepolitickém, jednou
již zahájeném stanovisku«. Toto usnesení na-
zvala berlínská »Deutsche Ztg.« »michláctvím
prvního řádu«, bezděčným znamením německé
nesmělosti a pohodlnosti. Tyto vlastnosti osvěd-
čily prý právě kruhy, v první řadě povolané,
aby se proti »drze postupujícím Čechům posta-
vily«. Takové usnesení vypadá prý zrovna jak
pozvání k dalším českým výpadům. Za deset
let to bude smutně vypadat s Krkonoši, proro-
kuje berlínský list, všechny boudy budou
v českých rukou, což jest totožné s úplným
spustnutím české strany Krkonoš. Tou dobou
sice vyzvání k hojné návštěvě Krkonoš českými
turisty není právě nejvčasnější, ale zdá se, že
jest v rukou či lépe v nohou českých turistů,
nedopustiti, aby se splnilo proroctví berlínského
Harrach
Čecho
Krkonoše
spolek , m . m
Deutsche Ztg
27
article
— Utlačení němečtí porotci. Brno zas
jednou pobouřeno strašnou křivdou na němectvu
spáchanou, jevištém hrozné urážky stala se do-
konce budova zemského trestního soudu. Po
ukončení posledního přelíčení tohoto obdobi,
konaného ostatně po česku, ježto obžalovaný byl
české národnosti, rozloučil se předseda přeličení
rada zemského soudu dr. Švéda s porotci jenom
v jazyce českém. Smrtelně pokoření němečti
porotci běželi s touto děsnou pohanou do redakce
»Tagesbota«, jenž v rozlíceném článku útočí na
dra. Švédu a prohlašuje, že za možné nepo-
kládal, aby v německém (l) městě Brně rakouský
úřadník mohl se dopustiti takové bezohlednosti
vůči německým občanům. List prý neví, zdali
němečtí porotci panu zemskému radovi na místě
nedali příslušné poučení o tom, kterak se má
k nim chovati; na »každý pád« však musí prý
činitelé k tomu povolaní pana radu upozorniti
na jeho povinnosti a zjednati tak bezohledně
přehlédnutým německým porotcům přiměřené
zadostučinění. Rány, jež musí Němci v Rakousku
snášeti, jsou opravdu do nebe volajíeí i jest zá-
hadou, jak dlouho to německý bůh, jenž dal,
jak známo, železu růsti, bude ještě trpěti tento
vyhlazovací boj radů zemského soudu v Brně
proti německým občanům. Prozatím jsme dy-
chtivi, k jakému zadostučinění vůči německým
porotcům bude rada dr. Švéda přinucen.
doktor
Švéda
rada
Rán
Němec
Brno
Rakousko
28
article
— Oprava. Pan Alois Brey, velko-
obchodnik v Karlině, zástupce České akciové
společnosti pro raffinování petroleje v Kolině,
oznamuje nám ke zprávě ve včerejších odpo-
ledních listech, že jest firmou českou a že
německý oběžník o změně místnosti nemilým
nedopatřením dostal se do obálky pod českou
a dresou do Poděbrad zaslané. — Firma
Bratří Potůčkové v Žitné ulici nám píše: Firma
J. Puch ve Štyrském Hradci nepoužívá vý-
hradně německých letáků a tiskopisů, nýbrž
vlastním nákladem každoročně vydává české
cenníky. Její plakáty jsou francouzské, jelikož
výrobky této firmy jdou do celého světa. To-
várna zaměstnává českého korrespondentaa
množství českých dělníků, zvláště v oddělení
pro stavbu motocyklů, kde i dílovedoucí jest
Čech, pan Přítel z Nymburka. Veškeré dotazy
a dopisy z Čech dostává naše firma jakožto
hlavní zástupkyně Puchovy továrny k vyřízení
— Jmenování. V minulém sezení zemské školní
rady potvrzena byla presentace Václava Vrby
z Č. Kostelce na místo ředitele měšťanské školy
v České Skalici. — Rovněž potvrzeny presentao
Karla Pleskače z Babí u Náchoda na míst
řídícího učitele v České Skalici a Fr. Berana m
učitelské místo v Náchodě. — Učitel Fr. Moravee
ve Slaném dán byl na dočasný odpočinek.
Brea
Karlin
Puchův
Vrba
Pleskač
Beran
Moravee
Poděbrady
Štyrský Hradec
Čechy
Nymburk
Č . Kostelec
Český Skalica
Babí
Náchod
Francie
Slaný
Český akciový společnost
Český Skalica
29
article
— Úmrti. V Novém Brázdimě u Brandýsa n. I.
zemřel v noci na středu ve věku 64 let pan Jose!
Macháček, rolník na odpočinku, otec zemského
poslance a ředitele První českomoravské továrny n
stroje v Praze, pana J. Macháčka, Zesnulý byl vzorem
přičinlivého, poctivého českého rolníka, který z ne-
patrných počátků svoji usedlost značně rozšířil
zvelebil, a pro svou přímou a bodrou povahu po-
žíval u svých spoluobčanů úcty a vážnosti. Těžc
nesl ztrátu, která jej v únoru letošního roku stihla
úmrtím jeho manželky a od té doby churavěl, až p
necelých deseti měsících na věčnost ji následoval.
Pohřeb koná se dnes v pátek o 10. hod. dopolednl
z domu smutku v Brázdimě na hřbitov ve Sluhách
Jose
Macháček
J Macháček
Nový Brázdim
Brandýs
Praha
Sluhy