1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 25. listopadu 1904
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v alminislraei
na něsje
ns čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čenářkeu
s něs
na čtvit lota . . . . 7 K 50 k
ve flislkích: 2 K 9oh
na měsíc . . .
Pošton:
a měsle
Běrrt lela . . . . 9 K 60n
s dvejí zisilkes
na nř í
n čtvrt lota“ . . . 11 K cok
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Port-Saidu, 24. listopadu. (C.-B.
Ruská eskadra sem připlula. Byla
učiněna opatření, aby za-
bránilo se při plavbě prů-
plavem každé srážce.
Z Port Saidu, 24. listopadu. (C.-B.)
Renterova kaneclář sděluje: Ruské
bitevní lodi »Sisoj Veliký«, »Navarin«,
křižáci »Zemajg« a »Světlana« i »Al-
mos«, jakož i sedm torpedoboreů
a devět dopravních lodí připlulo sem
o 8. hodině ráno. Vyměněn při jich
připlutí obvyklý pozdrav. Kapely ru-
ských lodí hrály britskou hymnu ná-
rodní, poněvadž britský křižák »Fu-
rious« v přístavu kotvil. Lodi naloží
čerstvé zásoby, seno pro dobytek ja-
tečný a 3000 tun (?) čerstvé vody.
Uhlí neobjednáno. Věnuje se
zde značná pozornost okol-
nosti, že tři yachty jménem
»Florentina«, »Catarin a«a
»Emeralde před krátkou do-
bou vpluly do průplavu smě-
rem k Suezu. Dle rejstříku yacht
náleží »Florentina« hr. Vitablu;
vlastník »Catariny« nen
v rejstříku uveden; »Emeralde
jest pak asi turbinová yachla, jež
členu sněmovny Krištofa Farnessu
naležela.
(Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz
na straně 3.)
Renterův
Světlana
Al
Florentin
Catarina
Krištof
PortSaid
Port Said
Navarino
Suez
Catarina
Vitabl
6
article
Nejnovější prohlášení vlády
Körbrovy.
Nejnovější prohlášení vlády
Körbrovy.
Kdokoliv sledoval bedlivě celou okružní
čáru toho »napjetí«, »odeizení«, »ne-
dorozumění« a »sváru«, jež od letních
prázdnin zavládlo dle líčení žurnálů a řečníků
německých mezi drem. Körbrem a jeho posa-
vadními německo - centralistickými chráněncia
milci, — nemohl veškerou tu mnohdy dosti
prudkou manželskou válku jejich bráti věru
tragicky. Mohl předvídati, že si to nejen ně-
mečtí pokrokáři, alébrž i němečtí nacionálové
třikráte dobře rozmysli, než do opravdy poženou
věci na rozvod, t. j., než vypovědí Körbrovi válku
a přejdou ze služebnosti do opposice. »Opatrně
Nekácet!« napomínali napořád nejen němečt
velkostatkáři, ale i němečií pokrokáři od Opavy
až za Inšpruk horkokrevnější své německo-
nacionální kamarády a tak vypadala do dneška
celá ta šramotná německá mobilisace proti Kör-
brovi, jako »když se chudý král chystá do
boje.« Hubování nadbytek, ale skutek — utek.
Opava
7
article
Jako hladoví kapři čekali do věíra hrdinové ně-
mečtí na »jediné dobré« slovo svého — »ne
věrného« Körbra, aby mu mohli vše — od-
pustit. Jen ať vyhovi německému furiantství
a prohlásí, že zrušuje tímto dnem vlašskou
fakultu ve vší formě a pak ať jim
řekne, že ničeho Čechům neslíbil za
to, vzdají-li se obstrukce.
Nuže včera tedy Körber v parlamente
vídeňském podruhé rozvázal ústa svá, aby s
svým milým a věrným ze všech »letních hříchůe
svých od Dalmacie až po Opavu, od Prahy až
po Inšpruk zkroušeně ospravedlnil a ujistil je,
že »přese všechno«, co se »šustlo«, zůsla
pořád tím starým jejich nezměněným přilelem,
který se však jakožto správce říše, složené po-
hříchu jen ze 36 procení německého, ale zato
ze 64 procent neněmeckého obyvatelstva, ociťuje
v té fatální situaci, že musí časem a případné
též na velmi oprávněné požadavky a stížnost
těchto 64 procent nějaký zřetel bráti. Tuto oblíž
daného rakouského problému nechť němečt
kritikové jeho činů nedávných laskavě mají na
mysli prvě, než ho chtějí hněvně odsuzovat.
Čecho
Körber
Dalmacie
Opava
Praha
8
article
Tak omlouval svůj výnos jihoslovanský, jako
svůj »hřích« opavský, těšínský a inšprucký,
kdežto restituovaného českého ministra krajana
svedl na svou nesmírnou touhu po — dělnosti
parlamentu. Však v politice tón tvrdí muziku
proto poslyšme si již tón včerejší jeho »veliké-
orace pro uchlácholení německých nespokojencův
Co jim řekl tedy v přičině »velepalčivés
jejich otázky inšprucké? Prohlásil se včera
v parlamentě doslovně takto
»Osud vlašské právnické fakuliy v Inšpruku
má tato sněmovna ve svých rukou. Vyučování
nemůže se na ní ze známých příčin konat
Fakticky tedy nestává v Inšpruku
žádné vlašské fakulty více, a my.
kteři jsme ji od prvopočátku předurčili toliko
krátký prozatímný život, nemáme žádn
příčiny, abychom ji znovu zřizo-
vali. (Slyšte !) Vždyť jsou s tím všickni sroz-
uměni. Formálnímu jejímu zavření nepře-
kážejí žádné hlubší úvahy a tolikéž žádné
mezinárodní obavy... Překáží mu
toliko jediný, avšak po měm náhledu ne-
zvratný důvod a ten jest: oprávněný
požadavek studentů na té fakultě zapsaných
a do událostí z dne 3. listopadu nezapletených,
aby bez viny své neztratili studij-
ního semestru, kteréžto nebezpečí pro ně
ještě událostmi na ostatních universitách se zvý-
šuje. Není to tedy svéhlavost vlády, nýbrž jedině
úcta ku právu, jež nás přiměla, že jsme
domlouvali stranám německým, aby se s našim
jednáním spřátelili.
Nevyhledáváme v této žalostné záležitost
věru žádného triumfu, avšak prosime za
šetření vymožených práv a doufáme, že
9
article
se tím neoctneme v odporu se smýšlením ně-
meckého lidu. Kéž sněmovna co možná nej-
rychleji vezme příslušnou předlohu vládní
v poradu, aby nová vlašská fakulta
mohla být co nejdříve otevřena.«
Vida! Vida! Když jde o národní a kul-
turní právo 700.000 Vlachů rakouských, tu prosí
Körber Němce za šetření jich vymo-
žených práv, ale vrátit vymoženě,
však opět uloupené právo šesti-
millionovému národu českému, o to jeho
právní cit nedbá a neprosí. Pro 700.000 Vlachů
předložil parlamentu návrh zákona na zří-
zeni vlašské vysoké školy v Roveredu a na-
lehá dnes na jeho co možná nejrychlejší
vyřizení parlamentem. Avšak pro 1,600 000
Čechů moravsko-slezských nepředkládá
parlamentu žádného návrhu zá-
kona na zřízení české university
na Moravě a nevolá za žádné co možná nej-
rychlejší vyřízení této kulturní záležitosti národa
českého, jenž by měl u poměru své lidnatosti
práva nejméně na tři university.
Proč asi hned po té vlašské univer-
sitní otázce dotkl se Körber — otázky če-
ské? Ale vizme jak! Počal vykládati svým
nakvašeným a nedůvěřivým Němcům, jakse
stalo, že nám dal znovu ministra-krajana. Za
posledního »zasedání« () sněmu českého vycíti
prý z rozprav obou národních stran, u zemského
maršálka vedených, čeho v Čechách nikdo ne-
vycítil, totiž vlání jakési prý »mírnější« ná-
lady. To prý jej přimělo ke znovu obsazení
místa českého ministra-krajana.
Vlach
Němec
Čecho
Körber
Čechy
nový vlašský fakulta
český univerzita na Morava
10
article
Ponavrhl jej císaři, načež prý se z nej
vlastnějšího svého popudu obrátil na vůdce če-
ského lidu s přáním, aby umožnili-
dělnost parlamentu.
»Jsem jim za to každým způsobem po
vděčen — pokračoval pak dr. Körber doslovně
— že se ke mně dostavili. Zdali upustí
od obstrukce posud nevím; mohu
jen v to doufat. Za těchto rozmluv s nimi
jsem ničeho nekupoval a ničeho
neprodával; a musím také pánům
(Čechům) vydati svědectví, že se
o žádný obchod nedomlouvali.
Pravil jsem jim, že rozhodnutí jeji ch
na tom závisí, věří-li vládě, že ona při-
náší jejich lidu tutěž blahovůli a jeho
tužbám tentýž pečlivý ohled
vstříc, jako přáním všech ostatních
kmenů národních? Jinak nemůže žádná
rakouská vláda mluvit. Neotevřel jsem žádné
»luego di traffico« a nepozval nikoho k ob-
chodu směnnému. M v stojíme nezměnitelně
na stanovisku, že máme dbáti toho, co
nám zákon velí a myslíme, že zákl ad-
ních národních problémů nelze řešiti
trvale a s úspěchem bez dohodnutí se
obou stran samých. My měříme
význam německého lidu v Rakou-
sku — týmž měřitkem jako dosud, i mohu
tím více ujistit, že nehodláme zadati žádného
německého interessu, rovněž jako nám
nikdy napadnouti nemůže, abychom vzhledem
na jiný národ jednali jinak. Avšak jedno
neračte přehlédnouti: Vše, co vláda učinila.
stalo se za tím účelem, aby byla znovu zřízena
dělnost říšské rady, což jest a zůstává
nám nejvyšším cílem — naším!«
Svou oraci pro znovuzískání důvěry ně-
meckých nespokojoncův končil dr. Körben
appellem na nás, abychom mu propustili aspoň:
1. Předlohu nouzovou. 2. Vlašskou fakullu
v Roveredě (nebo kde Vlaši budou chtít)a
3. Prozatímní rozpočet.
Körber
Čecho
Körben
Raka
Rovereda
11
article
Učiníme-li mu to k vůli, pak prý si celá
řiše oddychne. Neučiníme-li však, pak prý nás
i vlastní náš národ zatratí!
Nuže, na německé souručníky působila
řeč Körbrova dojmem dosti tišivým. Opposie
mu dělati již nebudou, nýbrž „chtějí vyčkat
dalších skutkův“.
Ale v zástupcích národa českého sotva
vzbudí tato řeč Körbrova důvěru v jeho
opravdovou, dobrou vůli, vůč
oprávněným požadavkům, tužbám
a stížnostem našeho národa. Na-
opak, to jeho okázalé ujišťování Něm-
cův, že nám ani jediného slibu nedal.
prozrazuje drasticky, jak dalek jest posu
dr. Körber odhodlaného úmyslu
plniti vůči národu našemu platné
základní zákony ústavy, dle jichž
jasného příkazu náleží nám i plná rovno-
právnost našeho jazyka ve státních úřadech na-
šich vlastí i česká universita na Moravě. —
Körbrův
doktor
Körber
Německo
český univerzita na Morava
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 24. listopadu.
Dlouhá, skoro pětihodinná schůze, z po-
čátku klidná, ba nudná, skončila za velkého
rozruchu a všeobecné houře. Při tom poprvé
zase spolupůsobila galerie. Mezi ní a krajní le-
vicí byl kontakt jako mezi jevištěm a hledištěm.
Takové projevy a demonstrace, jakéž odbyly se
dnes na místech, publiku vyhražených, byly
ve vídeňském parlamentě roku 1884, když jed-
nalo se o postátnění dráhy severní, byly r. 1896,
když odepřeno bylo potvrzení volby dra. Luegra
purkmistrem vídeňským, byly r. 1897 za ně-
mecké obstrukce a byly v památné noci na
9. červen 1900. Dnes byl jen rozdíl potud, že
manifestovalo se teprve po offieiálně vyhláše-
ném uzavření schůze.
Pan K. H. Wolf dostal se opět ke slovu.
Měl je celé dvě hodiny. Posluchačstvu těšil se
hojnějšímu nežli zajisté sám se nadál. Sou-
hlasu a pochvaly dostal více nežli zasluhoval.
Thema měl jen jediné: všechno v Rakousku
děje se jen pro Čechy a pro Poláky a tito oba
Dlouhá
Wolf
Polák
Vídeň
Rakousko
Čechy
poslanecký sněmovna
13
article
národové jsou všemohoucími v celé administra
tivě. My pokládali bychom se šťastnými, kdyby
jen čásť byla pravdou toho, co sesazený vůdce
Němců rakouských tvrdí. Žel, opak jest skuteč-
ností. Třeba jen konstatovati, že jsou cel
ressorty, ve kterých na místech čelných není
ani jediného Čecha.
Po nedlouhé polemice Vlacha Lenassia, po
vstal ministerský předseda dr. Körber. V debatě
politické promluvil po čtvrté a nejdéle. Za
býval se nejobšírněji za stálého odporu posl
Němec
Čecho
Vlach Lenassius
doktor
Körber
14
article
Biankina, Borčiče a Klaiče afférou dalmatského
mistodržitele Handla, výnosem ve příčině chor
vatských zkoušek právnických a všemi před
měty, o kterých za pětidenní rozpravy stala se
zmínka. Také však o jednom, o kterém zmínka
se nestala. Nestala žádným Čechem, neboť do
dnes žádný příslušník českého národa v dis-
kussi dosavadní se nepronesl. Tato čásť výkladu
ministerského předsedy zajímá nás ovšem nej
více. Ministerský předseda prohlásil důrazně.
že není žádného paktu mezi ním a českými
poslanci, ujišťoval, že vláda „konati chee
předpisy zákonné.“ My tolik k tomu mů
žeme říci, že český národ nikde a nikdy nedo-
máhal se žádných výsad, nýbrž nalehal, aby
ve všech oborech státní správy plnily se zá-
kony bez ohledu na to, je-li to někomu
vhod čili nic, aby plnily se zejmena
bez předehozího souhlasu protiv-
níků, aby nebyl národní odpůrce, nýbrž jedině
zákon rozhodčí, tam, kde jde o důvodné nároky
naše. To jest prapřirozená, prajednoduchá po-
vinnost každé vlády, zvláště tak zvané ne
stranné. A že právě kabinet Körbrův neza-
chovává příkazu, kterýž mu ukládá pří-
saha na ústavu, jest příčinou krajního od-
boje poslanců českých. Tolikéž jest na jevě, že
tento nemůže býti zastaven dříve, doku
i zákonně zaručené rovnosti a rovnocennosti na-
šeho jazyka také ve vyšších sférách administra-
tivy nebude zjednána platnost a průchod. Roz
hodnutí tudíž o příští taktice poselstva českého
má jen a jedině exekutiva. Podle její činů za-
choval a zachová se český národ.
Borčič
Klaič
Handl
Čecho
Körbrův
Roza
15
article
Ve sněmovně poslanecké osvědčila se dnes
na novo pravda, že všeho moc škodí a zbyteč
nosti že jsou nebezpečné. Nebylo pražádné po
třeby a nutnosti ke dvěma projovům nevole nad
řečmi některých poslanců, proti členům císař
ského domu namířeným, připojovati ještě třetí.
Bylo zrazováno šlechticům konservativcům z po
kusu toho, ale marně, Poslanci čeští nepři
pojili se k němu a s dobrou se potázali. Ne
jen se stanoviska své opposice, nýbrž také se
zřetele všeobecného. Neboť, pokládá-li se oppor
tunním, také ze středu sněmovny zakřiknout
poslance, protože nemile dotkli se někoho, pal
nemůže býti také bráněno komukoliv ve sně-
movně, aby žádal zakročení předsedy proti
členu parlamentu, který pronesl ostrý, třeba
spravedlivý soud nad některým byrokratem
A právě šlochticové měli by býti ve věci te
zdrželivými, neboť jejich přívrženci obsazeny
jsou hlavní stupně rakouské hierarchie. Hrabě
Pálfíy a baron Ludwigstorff vybízel
předsednictvo k nejostřejším prostředkům. Je
jich appell způsobil hlučnou, lomoznou odezvu
sociálních demokratů, Všeněmců a naposledy
také galerie. Daszyňski a patrnou chutí citova
řeči křesťanských sociálů proti koruně v po
sledním zasedání dolnorakouského sněmu.
Pálfía
Ludwigstorff
16
article
Völklovi, německému lidovci, za nevylíčitelného
zmatku odňato bylo slovo a ke všemu ještě při
šel do mlýna se svou troškou hr. Sternberg
Manifestace dynastické, které dějí se za ohlu-
šujícího pokřiku, které vynucují se fysickou
silou předsednictva, které končí buchotem před
sedy na jeho stolek a rozbitím jeho zvonku
mají cenu problematickou nejen pro aranžéry
ale také pro toho činitele, pro nějž jsou pořá
dány. Dělaná loyalita není žádnou loyalitou
pravá loyalita jest v pravdě a upřímnosti.
Když o 3. hod. 45 min. prohlásil předseda
hr. Vettor schůzi za skončenu a sebrav své
spisy, opustil zasedací síň, několik set mladýel
mužů na druhé galerii uspořádalo bouřlivou de-
monstraci. Pokřik byl tak silný, že nemohlo se
rozeznati, co se dolů volá. Bylo později zjištěno
že byly na galerii tři skupiny. Jedna všeněme
cká, patrně studenti, provolávala slávu Vše
němcům. Druhá, křesťansko-sociální, volala
Chceme práci v parlamentě, pryč s národním
sváry! Třetí skupina, nejhojnější, byli sociáln
demokraté. Ta volala: Pryč s Luegrem, pryč
s klerikálními kněžourskými pacholky, ať žije
svobodná, bezkonfessijní škola! Zároveň se
volalo: ať žije práce, ať žije mezinárodní so-
ciální demokracie! Poslanci zůstali v sále státi
seskupili se ve velké skupiny a křesťanští so
ciálové provázeli demonstrace na galerii ironi
ckým potleskem. Ohlušující křik na galerii trva
celou čtvrt hodiny. Posl. Iro obrácen na galerii
volá: Křičení nic nepomůže, Los von Rom
Když sluhové vybízeli demonstranty k odchodu
hodili tito dolů několik set bílých cedulek, na
kterých bylo vytištěno: Pryč s klerikálními ka
ziči škol! Sláva bezkonfessijní škole!
Völkl
Posl
Sternberg
Los on Romo
17
article
Po demonstracích srazili se dole na chodbě
posl. Seitz s Prochaskou. Někteří křesťanští so
ciální poslanci šli si stěžovati do předsednictva
proč se pouští tolik sociálních demokratů na ga-
lerie. Bylo jim odpověděno, že při rozdáván
vstupenek nemůže býti ozpoznáno někomu na
tváři, co zamýšlí. Několik demonstrantů byle
sluhy dovedeno do předsednictva, kde byli po-
káráni. K zakročení proti nim není příčiny, po-
něvadž jednání samo neporušili, nýbrž začali
své demonstrace teprve, když byla schůze
úřadně prohlášenr za skončenou.
Z Vídně, 24. listopadu. (C.-B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1
hod. dopol.
Dotazy čtou se do slova. Podali je poslanci
Holanský a sp. po opravě zákona o úrazech s
zřetelem k malovýrobnickým přáním a po jednán
správce živnostenské pokračovací školy v Hluboké
Seitz
Prochaska
Vetter
Vídeň
18
article
— Choc a sp. po vybírání mostního mýta na s
— Choc a sp. po vybírání mostního mýta na s
nici ze Smíchova na Zbraslav; — Fresl a sp, po
pracovních poměrech v topírnách státní železnice
v Plzni; — Grossl a sp. po českém výslechu
florisdorfského soudu; — Hofmann a sp. po vý-
minečném tarifu pro novinové telegramy mezi Franci
a Uhrami; — Wilhelm a sp. po snížení cukerní
daně; — Alvín Hanich a sp. po škodách cukrářo
z obchodu, provozovaného milosrdnými sestramiv
Duchcově a po chování se hlavní bratrské pokladny
duchcovské k horníkům; — Sylvester a sp. po
předloze lékařského řádu; — Cinger a sp. po
jednání politických úřadů při povolování a zřizování
lékáren.
Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Irův
dolaz po učitelském ústavu mariborském, že třeba
dbáti učitelů znalých slovinčiny, nebo na ústavě
vzdělávají se také síly pro školy slovinské.
Na dotaz posl. Březnovského po rozdělení příjmů
jednotlivých far katolických, že správa řídí se při
vyměřování příjmů katolického duchovenstva zákonem
ze dne 19. září 1898 a že při velké různosti příjmů
místních nelze vyhnouti se, aby příjmy byly ne
stejné.
Sněmovna rokovala dále o vládním pro-
blášení.
Posl. Woli je přesvědčen, že ministerskému
předsedovi by dělná sněmovna vhod nebyla. On je
důsledným pokračovatelem poslovaňovací soustavy
zahájené Badenem a Thunem. Charakteristickým jes
i to, že ve své řeči vyhnul se každému projevu
zdvořilosti k Němcům. O své srážce s drem. Körbrem
v první schůzi prohlašuje, že nemínil ministerského
předsedu nijak uraziti. Byl prý roztrpčen, že Körben
neměl pro vlašské studenty káravého slova, ale posl.
Erlera odbýval jako školáka. Körbrův výrok »Neod-
važujte se na mne« byl využitkován k pomluvám
Schönererem, jenž prý chce Wolfa úplně zničiti.
Choc
Fresl
Hofmann
Franek
Wilhelm
Alvín Hanich
Sylvester
Cinger
doktor
Hartel
Irův
Posl
Thun
Němec
Körben
Erler
Körbrův
Schönerer
Wolf
Smíchov
Zbraslav
Plzeň
Uhry
Duchcov
Woli
19
article
Dr. Körber je řádný člověk, praví Wolí, jenžje
přesvědčen, že svých slov užil jen jako příležitost
ných frází. Řečník troufá, že ministerský předseda
v inšprucké afřéře vyhoví Němcům, aby zapomněli
jiných svých stížností. Proto mluvil jen o Inšpruku
a ne o Opavě, chorvatském výnosu, o stálém zřizo
vání českých škol v uzavřeném německém území,
zanedbávaní německého vyučování. Za všecka tato
protiněmecká opatření je zodpověden jedině dr-
Körber a nikoli odborný ministr dr. Hartel, nebo
jen český a polský ministr krajan dělají co chtějí
ostatní ministři jsou pouhými vykonavateli Kör
brovy vůle. Škodlivost výnosu o chorvatských stu
dentech záleží v tom, že studenti nekonají dopiňo
vací zkoušku před německou, nýbrž chorvatskou ko
misí. Lidé ti přijdou pak do Dalmacie a Istrie, a p
přlpadě i do alpských zemí.
Výnos chorvatský je provokací Němců, zřízen
slezských parallelek jest osvědčením nepřátelstvi
k Němcům a vládním ucházením se o českou přízeň.
Rozčilení německé nezpůsobují agitatoři. Každý
Těšín, každá Opava, každý Inšpruk přivádějí Němeům
tisíce nových bojovníků a opatřují jim jednotu na
podkladě národního egoismu. Hartlova autorita je
pouhým štitem řady polských a jiných slovanských
sgentů. Takovým je zvláště polský ministr krajan.
Německé peníze obracejí se k poslovaňovacím úče
lům. Mluví o poslovaňování ústředních ústav
zvláště ministerstva osvěty a ministerského presidia.
obrací se proti rekonstrukci kabinetu a praví, že
byla již připravována, kdy činěn pokus, aby Němei
ustali od obstrukce na zemském sněmu.
doktor
Körber
Němec
Hartel
Hartlův
Opava
Dalmacie
Istria
Těšín
20
article
Nápadno jest, že hr. Buquoy, odpůrce vyrovnán
s Uhrami, chce býti v kabinetu, jehož jen jediným
určením jest, vyrovnání to způsobiti. Tu jest na
snadě domnénka, že dr. Körber dle Taaffova receptu
přijal hr. Buquoye, který jest u německých agrár-
níků v Čechách a u nejradikálnějších Němců velmi
oblíben, do kabinetu, aby utvořil stranu, která by
objímala všechny agrárníky, a odstrčil politické strany
německé.
Nejzajímavějším z ministrů v novém kabinetě
Körbrově je dr. rytíř Randa, který následkem
svých osobních vlastností jest nejnebezpečnějším ne
přítelem, kterého kdy Němci měli.
Dr. rytíř Randa jest přes 40 let vědecky čin
ným, ale nikdy nezastrkoval hlavu jen do foliantu
nýbrž naopak, nikdy neztrácel souvislosti s politi-
ckým životem svých krajanů. Byl vždy chytrým poli
tikem a poněvadž byl tak opatrným, že nikdy se
nepřidal k žádné z českých stran, proto je také nej-
vhodnější osobností, která prostředkovati může mez
všemi frakcemi českého klubu. Dr. Randa vždycky
se snažil o to, aby ceština sloužiti mohla za ře
vědy. Je-li dnes možným požadavek české úřadní
řeči, mají Čechové co děkovat jen rytíři Randovi
Randa jest dále podporou české university. Vyškrt-
něte jeho jméno z ní, pak nezbude mnoho z veli
kosti české slávy. Z toho lze s určitostí souditi
jaký vliv bude míti Randa v rakouském kabinetu
Cena, za kterou Čechové od obstrukce upustí, jes
zavedení české vniterní úřadní řeči via facti a zří-
zení české university na Moravě, ať je to již v Brně.
Buquoy
doktor
Körber
Taaffův
Němec
Randa
Čecho
Randa Randa
Uhry
Čechy
Brno
český univerzita na Morava
21
article
Olomouci anebo v kterémkoli městě, kde moravšti
Němci budou tak hloupí a nechají si zřídit českou
universitu.
Ještě nikdy nemluvil žádný německý minist
v Rakousku tak, jako Randa nedávno v českém klubu.
Za to jsme slyšeli minist. předsedu Körbra v Ha-
liči, který v největší pokoře před šlachčici omlouval
se, že neumi polsky. Minulost Randova jest Čechům
zárukou, že jejich nejvřelejší požadavky jsou blízky
splnění. Minulost tato ukazuje také, jakého druhu
jsou ústupky, které budou učiněny Čechům a tyto
ústupky uči nás, že nemůžeme pohodlně složiti
ruce v klín a dřímat, jestliže snad vláda odvolá in-
špruckého místodržitele bar. Schwarzenaua, neb
zavře vlašskou právnickou fakultu v Inšpruku; na-
opak, my musíme i pak ještě pro jiné věci souditi
dra. Körbra.
Nelze nadále již mluviti o tom, že by Němei
klidně přihliželi k jeho jednání. (Souhlas.) My ne-
užijeme již dnes nejostřejších slov; to by bylo
snad politicky nemoudré. Ale musíme dáli Körbrovi
na vědomí, že jsme hotovi s největší energii a všemí
proslředky železnou a neoblomnou opposicí vystoupit
proti pokusu, aby na účet němectví byla vykoupene
česká obstrukce a za pomoci velkopolské a všeslo
vanské agilace vládlo se v Rakousku na účet ně
mectví, v Rakousku, které vydržují jen Němci svou
obětavostí. (Bouřlivý potlesk a souhlas; čeští radiká-
lové volají ironicky: »Heil !«)
Němec
Randa
Randův
Čecho
Olomouc
Rakousko
22
article
Posl. Lenassi myslí, že ministerský předseda
želí-li skutečně inšpruckých události, postará se, aby
se pro budoucnost odvrátily. Vlašská mládež byla
nucena proti své vůli choditi na sludie do nehostin-
ného města, kde bývala tupena a týrána. Ať vláda
vyhoví dávnému požadavku vlašskému a zřídí vlaš-
skou universilu v Terstu, jenž se k tomu nejlépe
hodí. Vlaši od Terstu neupustí. (Pochvala mez
Vlachy.) Odporuje vývodům ministra vyučovánío
vlašských professořích a Erlerovy vývody prohlašuje
za liché a nepravdivé. Zůstavuje spravedlivému po
souzení sněmovny i veřejnosti, jsou-li pravdivy ža
loby a urážky na jeho soukmenovce. (Hlučná po-
chvala mezi Vlachy.)
Předseda ministerstva dr. Körber: Nebylo sna
zcela slušno vyčítati mi, že jsem mnohé událost
poslední doby nepojal do své první řeči; řeklť jsem.
že dost příležitosti k tomu bude při dotazech a ná-
vrzích. Tyto jsou tu a proto mohu odpověděti na ně
a na různé rekriminace. Divím se, jak posl. Perners-
torfer mohl tvrditi, že vláda zapsala se jedné straně
v Dolních Rakousích (Posl. Ellenbogen: Vždy
uvidíme!), žádaje před tím, abychom respektovali
dolnorakouský sněm jako autonomní korporaci. (Po-
slanec Schuhmeier: A veřejné mínění!) Ani to
jsme vždycky nemohli, neboť když jsme některá
asnesení nemohli schvalovati, žádali jsme jejich ná-
V drobuém prodeji
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odlpolelní
. . . . za 2h
Ve dlialkách na venkovš
ranní číslo. . . . ..
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
plati se hotově napřei
Předplatení a inserty přijímná sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se téš rrěske
tiskárna s expedíce „Náredních Lista-
Rukoplsy se novracuji.
10h
Posl
Vlach
Erlerův
doktor
Körber
Ellenbogen
Terst
Perners
Dolní Rakousy
Náredne List
23
article
ležitou změnu, jež provedena, načež teprve jsme i
vyžádali sankci koruny. Tak stane se i budoucně.
Budeme si vážiti projevu vůle každé korporace
v oboru jejího působení
Poslanec Völkl: Excellence, proti těmto škol-
ským zákonům je veškeré obyvatelstvo Dolních Ra-
kous. (Odpor mezi křesťanskými sociály.) Opakují zde
v parlamentě: veškeré obyvatelstvo od universitních
professorů až do posledního dělníka! Ta předloha j
— dle mého náhledu — zločinem. (Hluk. Předsed
zvoní.) Musím říci předsedovi ministerstva ve všl
dobrotě: Považujeme za největší poblouzení vlády.
předloží-li tento zákon k schválení.
Předseda zvoní a praví: Pane Völkle, nemáte
slovo!
Posl. Völkl: Opakuji to zde bez zášti proti vám
jménem celého Dolno-Rakouska. (Smích mezi křesťan-
skými sociály.
Předseda (zvoní): Pane poslanče, nesmíte
mluviti, neboť slovo má předseda ministerstva, ne vy.
Posl. Ellenbogen: Vždyť na sněmě mluviti
nesmí.
Posl. Völkl: Nesmím mluviti v ministrpředsed-
nickém saloně, ani na sněmu a proto musím projeviti
zde své mínění jako poctivý člověk naproti poctivému
člověku — je to dr. Körber. (Hluk. Předseda zvoní
Žádá jej, by ministerský předseda nebyl vyrušován.)
Ministerský předseda dr. Körber (pokračuje)
Poslanec Pernerstorfer by musil své tvrzení lépe do-
kázat a dokud tak neučiní, musí dovolit, aby se tuze
nevěřilo jeho a jiným tvrzením, že jsem za jedno se
sociálními demokraty.
Posl. S chuhmeier: Přečtěle si zprávu o schůzi
obecní rady ze dne 18. října, co tam pravil Gessmann.
Völkl
Posl
doktor
Körber
Pernerstorfer
Dolní Ra
Rakousko
obecní rada
24
article
Posl. Šeitz: Ministr vyučování pravil včera, ze
je to ve všech novinách.
Posl. Ellenbogen: Bude uzavřena písemn
smlouva. Vzali na to zápis.
Min. předseda dr. K örber: Posl. Pernerstorfe
ví, co je na tom pravdy. Tak se to má také s jinými
našimi spolky. Takové úmluvy jsou vůbec jen možny
a pochopitelny v parlamentě, kde se naskytuje vládě
spolehlivá většina. Zde, kde jsou různé národnosti a
politické menšiny, bylo by takové počínání chybným
i jalovým zároveň. Vlády bývají odkázány při hlaso-
vání na střídavé většiny, neboť úsudek o tom, co se
má státi v tom neb onom případě, neshoduje se
vždy s názorem téže strany. V tom záleží nesnáz
každého rakouského kabinetu, jenž nemůže vždy ho-
věti přáním týchž stran, nechce-li ublížiti citům
jiných. V tom záleží rakouský problem, jehož roz-
řešení nezávisí na větším nebo menším umění vlády.
ale skoro zcela na uznání stran. (Výkřiky.)
Posl. Wolf kritisuje naše jednání překonával se
svými nadsázkami, ač dosavadní jeho činnost parla-
mentní jen v nich záleží. (Souhlas.) Nemíním proná-
sledovati ho a prohlásiti, co soudím o jeho politice
a politických prostředcích. Mohu jen říci, že pře
ním bylo ve sněmovně jinak. (Pochvala) Výklad, ja-
kého došla událost v dřívější schůzi ve veřejnosti.
nebyl, tuším, zcela správný
Přecházeje k afléře dalmatského místodržitele
bar. Handla, líčí celý příběh, jenž vznikl ze žádosti
mladého úřadníka za dovolenou, jež byla povolena.
Posl
doktor
Wolf
Handl
25
article
Místodržiteli připisuje se urážlivý výrok o dalmat-
ském lidu. Dle dosvědčení jednoho kanovníka místo-
držitel urážlivého výroku nepronesl.
Posl. Klaič: Jak se jmenuje ten kanovník
To je to nejnovější
Dr. Körber: Posl. Biankini považoval svj
tak slavně ohlašovaný důkaz také zde za tajný.
Posl. Biankini: Excellenci, četl jste dotazr
Dr. Körber: To je něco jiného. Věc je mi
zcela prosta. Místodržitel, jenž za svého úřadování
ujímal se Dalmacie skutečně velmi vřele, nemohlji
uraziti. O »čestném slovu dalmatském« nebyla žádná
řeč; domníval se to slyšeti jen mladý úřadník, jenž
zatím z politické služby vystoupil. Možná tomu vě-
řiti? Jsem pevně přesvědčen, že místodržitel nepro-
nesl urážky, jež se mu připisuje. Avšak posl. Bian-
kini tomu věří na základě svého materiálu. Zde by
mohl rozhodnout jen fonograf, jenž by opakoval
místodržitelova slova. Hlavní svědek nebo svědci
páně Biankinovi — jak jsem již řekl - vzdal se
politické kariery
Posl. Biankini: A proč?
Dr. Körber: Pochybuji, že poslanec Biankin
změnil by svůj náhled, kdyby nahlédl do spisů, jež
mu dávám k disposici, ač upokojení jeho užší vlasti
by mělo větší cenu. Avšak sněmovnu — doufám —
přesvědčil jsem, že místodržitel zemi, o niž poctivě
se staral, nechtěl urazit a také jistě neurazil. Služba
je nesnadna a zodpovědnost velmi veliká. Konstatuji
s povděkem, že obyvatelstvo to čím dále více uznává.
Poslanec Klaič: Jaké obyvatelstvo
Poslanec Biankini: Nesmí ani na ulici
(místodržitel Handel).
Posl
Klaič
Körber
Biankini
doktor
Biankin
Biankin
26
article
Dr. Körber: Poslanec Romančuk vytkl zlep-
šení v některých záležitostech. Troufám, že klidně
zastupovaných přání jeho národa bude také budoucně
v této sněmovně náležitě šetřeno, rovněž v haličském
sněmě i u vlády. Nyní bude se snad mírněji posu-
zovati, jednal-li jsem nesprávně, vyzvav jeho stranu
k přátelské shodě se lvovským sněmem
Tvrdilo se, že události na sněmech svědčí o ber-
výslednosti naší politiky. Není pravda, že činnost
sněmů byla mařena z opposice proti vládě. Jest po-
chopitelným zjevem, že boje v zemských zastupitel-
stvech, kde národní strany stojí proti sobě, jsou
prudké a kompromissy jsou velmi nesnadné.
Mimo to působí na ně také zvratně události
v této sněmovně. Protože zde již po léta převládá
obstrukce, bylo by s podivením, kdyby menšiny
všude, kde se naskytne příležitost, neužily této
zbraně. Myslím, že — až sněmovna bude dělnou —
bude to míti dobrý účinek také na sněmy. (Výkřiky.)
Proto musíme se vynasnažit o pozdravení této sně-
movny. Láska k užší vlasti svede strany na pravou
cestu a pominou také jině žalostné zjevy, budou-l
moci zástupci vlády účastniti se s povinnou horli-
vostí sněmovních prací. Jest jim nařízeno věnovati
veškeru pozornost potřebám svěřených jim zemí.
doktor
Körber
Romančuk
27
article
Výnos o připuštění absolventů záhřebské uni-
vetsity do rakouské státní služby obsahuje omezení,
neboť prohlašuje se tam, že vstup do státní služby
v různých oborech a použití v centrálních úřadech
je podmíněn v jazykovém ohledu zvláštními poža-
davky. Proto nelze pochopiti námitky proti onomu
výnosu. Nedostatek způsobilého úřadnického dorostu
v Dalmacii byl jeho podnětem. Vláda již před lety
dala upozorniti úřadníky na zvláštní výhodya
rychlý postup v Dalmacii ty, kdo uměji chorvatsky.
Také studující byli na to upozorňováni, ale
marně, tak že nezbývalo než nastoupiti nynější cestu.
Záhřebská universita je velice vážená, má hojné pro-
středky a znamenité učitele. Kvalifikaci pro státní
službu rakouskou zjednává žádaná zkouška ve Vídni.
Jinak jsme učiniti nemohli, neboť Dalmacie požaduje
právem spořádanou službu. Složená zkouška sama
ještě neopravňuje na státní službu a přihlásí-li s
právníci, studovavší na rakouské universitě, budou
míti přednost. (Výkřiky.) Ať se hlásí dostatečný počet
kandidátů a výnos pozbude praktického významu.
Bude-li studijní mládež v Rakousku dbát, aby se na-
učila druhé zemské řeči, čímž svému národnímu
smýšlení nezadá, prospěje svým zájmům velicea
zbaví strany i vládu velkých starostí. Ostatně sluší
poznamenati, že výnos má na zřeteli zvláště úřad-
níky v chorvatských krajinách přímořských.
Jak slovanské parallelky v Opavě a Těšíně
vznikly, vyložil ministr vyučování. Při svém rozho-
dování nejednali jsme svévolně suverenně. Až se
uskuteční zamýšlený kompromis, přijmeme ochotně
jeho základ.
Ve příčině inšprucké záležitosti prohlašuje před-
seda ministerstva, že nepokusil a nepokusí se půso-
Dalmacie
Vídeň
Rakousko
Opava
Těšín