ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c0cca490-71f7-11dc-a94d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 45, person 99, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 25. listopadu 1904
Praha
3 masthead
Číslo 326.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v alminislraei na něsje ns čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí čenářkeu s něs na čtvit lota . . . . 7 K 50 k ve flislkích: 2 K 9oh na měsíc . . . Pošton: a měsle Běrrt lela . . . . 9 K 60n s dvejí zisilkes na nř í n čtvrt lota“ . . . 11 K cok
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Port-Saidu, 24. listopadu. (C.-B. Ruská eskadra sem připlula. Byla učiněna opatření, aby za- bránilo se při plavbě prů- plavem každé srážce. Z Port Saidu, 24. listopadu. (C.-B.) Renterova kaneclář sděluje: Ruské bitevní lodi »Sisoj Veliký«, »Navarin«, křižáci »Zemajg« a »Světlana« i »Al- mos«, jakož i sedm torpedoboreů a devět dopravních lodí připlulo sem o 8. hodině ráno. Vyměněn při jich připlutí obvyklý pozdrav. Kapely ru- ských lodí hrály britskou hymnu ná- rodní, poněvadž britský křižák »Fu- rious« v přístavu kotvil. Lodi naloží čerstvé zásoby, seno pro dobytek ja- tečný a 3000 tun (?) čerstvé vody. Uhlí neobjednáno. Věnuje se zde značná pozornost okol- nosti, že tři yachty jménem »Florentina«, »Catarin a«a »Emeralde před krátkou do- bou vpluly do průplavu smě- rem k Suezu. Dle rejstříku yacht náleží »Florentina« hr. Vitablu; vlastník »Catariny« nen v rejstříku uveden; »Emeralde jest pak asi turbinová yachla, jež členu sněmovny Krištofa Farnessu naležela. (Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Renterův Světlana Al Florentin Catarina Krištof PortSaid Port Said Navarino Suez Catarina Vitabl
6 article Nejnovější prohlášení vlády Körbrovy.
Nejnovější prohlášení vlády Körbrovy. Kdokoliv sledoval bedlivě celou okružní čáru toho »napjetí«, »odeizení«, »ne- dorozumění« a »sváru«, jež od letních prázdnin zavládlo dle líčení žurnálů a řečníků německých mezi drem. Körbrem a jeho posa- vadními německo - centralistickými chráněncia milci, — nemohl veškerou tu mnohdy dosti prudkou manželskou válku jejich bráti věru tragicky. Mohl předvídati, že si to nejen ně- mečtí pokrokáři, alébrž i němečtí nacionálové třikráte dobře rozmysli, než do opravdy poženou věci na rozvod, t. j., než vypovědí Körbrovi válku a přejdou ze služebnosti do opposice. »Opatrně Nekácet!« napomínali napořád nejen němečt velkostatkáři, ale i němečií pokrokáři od Opavy až za Inšpruk horkokrevnější své německo- nacionální kamarády a tak vypadala do dneška celá ta šramotná německá mobilisace proti Kör- brovi, jako »když se chudý král chystá do boje.« Hubování nadbytek, ale skutek — utek.
Opava
7 article
Jako hladoví kapři čekali do věíra hrdinové ně- mečtí na »jediné dobré« slovo svého — »ne věrného« Körbra, aby mu mohli vše — od- pustit. Jen ať vyhovi německému furiantství a prohlásí, že zrušuje tímto dnem vlašskou fakultu ve vší formě a pak ať jim řekne, že ničeho Čechům neslíbil za to, vzdají-li se obstrukce. Nuže včera tedy Körber v parlamente vídeňském podruhé rozvázal ústa svá, aby s svým milým a věrným ze všech »letních hříchůe svých od Dalmacie až po Opavu, od Prahy až po Inšpruk zkroušeně ospravedlnil a ujistil je, že »přese všechno«, co se »šustlo«, zůsla pořád tím starým jejich nezměněným přilelem, který se však jakožto správce říše, složené po- hříchu jen ze 36 procení německého, ale zato ze 64 procent neněmeckého obyvatelstva, ociťuje v té fatální situaci, že musí časem a případné též na velmi oprávněné požadavky a stížnost těchto 64 procent nějaký zřetel bráti. Tuto oblíž daného rakouského problému nechť němečt kritikové jeho činů nedávných laskavě mají na mysli prvě, než ho chtějí hněvně odsuzovat.
Čecho Körber Dalmacie Opava Praha
8 article
Tak omlouval svůj výnos jihoslovanský, jako svůj »hřích« opavský, těšínský a inšprucký, kdežto restituovaného českého ministra krajana svedl na svou nesmírnou touhu po — dělnosti parlamentu. Však v politice tón tvrdí muziku proto poslyšme si již tón včerejší jeho »veliké- orace pro uchlácholení německých nespokojencův Co jim řekl tedy v přičině »velepalčivés jejich otázky inšprucké? Prohlásil se včera v parlamentě doslovně takto »Osud vlašské právnické fakuliy v Inšpruku má tato sněmovna ve svých rukou. Vyučování nemůže se na ní ze známých příčin konat Fakticky tedy nestává v Inšpruku žádné vlašské fakulty více, a my. kteři jsme ji od prvopočátku předurčili toliko krátký prozatímný život, nemáme žádn příčiny, abychom ji znovu zřizo- vali. (Slyšte !) Vždyť jsou s tím všickni sroz- uměni. Formálnímu jejímu zavření nepře- kážejí žádné hlubší úvahy a tolikéž žádné mezinárodní obavy... Překáží mu toliko jediný, avšak po měm náhledu ne- zvratný důvod a ten jest: oprávněný požadavek studentů na té fakultě zapsaných a do událostí z dne 3. listopadu nezapletených, aby bez viny své neztratili studij- ního semestru, kteréžto nebezpečí pro ně ještě událostmi na ostatních universitách se zvý- šuje. Není to tedy svéhlavost vlády, nýbrž jedině úcta ku právu, jež nás přiměla, že jsme domlouvali stranám německým, aby se s našim jednáním spřátelili. Nevyhledáváme v této žalostné záležitost věru žádného triumfu, avšak prosime za šetření vymožených práv a doufáme, že
9 article
se tím neoctneme v odporu se smýšlením ně- meckého lidu. Kéž sněmovna co možná nej- rychleji vezme příslušnou předlohu vládní v poradu, aby nová vlašská fakulta mohla být co nejdříve otevřena.« Vida! Vida! Když jde o národní a kul- turní právo 700.000 Vlachů rakouských, tu prosí Körber Němce za šetření jich vymo- žených práv, ale vrátit vymoženě, však opět uloupené právo šesti- millionovému národu českému, o to jeho právní cit nedbá a neprosí. Pro 700.000 Vlachů předložil parlamentu návrh zákona na zří- zeni vlašské vysoké školy v Roveredu a na- lehá dnes na jeho co možná nejrychlejší vyřizení parlamentem. Avšak pro 1,600 000 Čechů moravsko-slezských nepředkládá parlamentu žádného návrhu zá- kona na zřízení české university na Moravě a nevolá za žádné co možná nej- rychlejší vyřízení této kulturní záležitosti národa českého, jenž by měl u poměru své lidnatosti práva nejméně na tři university. Proč asi hned po té vlašské univer- sitní otázce dotkl se Körber — otázky če- ské? Ale vizme jak! Počal vykládati svým nakvašeným a nedůvěřivým Němcům, jakse stalo, že nám dal znovu ministra-krajana. Za posledního »zasedání« () sněmu českého vycíti prý z rozprav obou národních stran, u zemského maršálka vedených, čeho v Čechách nikdo ne- vycítil, totiž vlání jakési prý »mírnější« ná- lady. To prý jej přimělo ke znovu obsazení místa českého ministra-krajana.
Vlach Němec Čecho Körber Čechy nový vlašský fakulta český univerzita na Morava
10 article
Ponavrhl jej císaři, načež prý se z nej vlastnějšího svého popudu obrátil na vůdce če- ského lidu s přáním, aby umožnili- dělnost parlamentu. »Jsem jim za to každým způsobem po vděčen — pokračoval pak dr. Körber doslovně — že se ke mně dostavili. Zdali upustí od obstrukce posud nevím; mohu jen v to doufat. Za těchto rozmluv s nimi jsem ničeho nekupoval a ničeho neprodával; a musím také pánům (Čechům) vydati svědectví, že se o žádný obchod nedomlouvali. Pravil jsem jim, že rozhodnutí jeji ch na tom závisí, věří-li vládě, že ona při- náší jejich lidu tutěž blahovůli a jeho tužbám tentýž pečlivý ohled vstříc, jako přáním všech ostatních kmenů národních? Jinak nemůže žádná rakouská vláda mluvit. Neotevřel jsem žádné »luego di traffico« a nepozval nikoho k ob- chodu směnnému. M v stojíme nezměnitelně na stanovisku, že máme dbáti toho, co nám zákon velí a myslíme, že zákl ad- ních národních problémů nelze řešiti trvale a s úspěchem bez dohodnutí se obou stran samých. My měříme význam německého lidu v Rakou- sku — týmž měřitkem jako dosud, i mohu tím více ujistit, že nehodláme zadati žádného německého interessu, rovněž jako nám nikdy napadnouti nemůže, abychom vzhledem na jiný národ jednali jinak. Avšak jedno neračte přehlédnouti: Vše, co vláda učinila. stalo se za tím účelem, aby byla znovu zřízena dělnost říšské rady, což jest a zůstává nám nejvyšším cílem — naším!« Svou oraci pro znovuzískání důvěry ně- meckých nespokojoncův končil dr. Körben appellem na nás, abychom mu propustili aspoň: 1. Předlohu nouzovou. 2. Vlašskou fakullu v Roveredě (nebo kde Vlaši budou chtít)a 3. Prozatímní rozpočet.
Körber Čecho Körben Raka Rovereda
11 article
Učiníme-li mu to k vůli, pak prý si celá řiše oddychne. Neučiníme-li však, pak prý nás i vlastní náš národ zatratí! Nuže, na německé souručníky působila řeč Körbrova dojmem dosti tišivým. Opposie mu dělati již nebudou, nýbrž „chtějí vyčkat dalších skutkův“. Ale v zástupcích národa českého sotva vzbudí tato řeč Körbrova důvěru v jeho opravdovou, dobrou vůli, vůč oprávněným požadavkům, tužbám a stížnostem našeho národa. Na- opak, to jeho okázalé ujišťování Něm- cův, že nám ani jediného slibu nedal. prozrazuje drasticky, jak dalek jest posu dr. Körber odhodlaného úmyslu plniti vůči národu našemu platné základní zákony ústavy, dle jichž jasného příkazu náleží nám i plná rovno- právnost našeho jazyka ve státních úřadech na- šich vlastí i česká universita na Moravě. —
Körbrův doktor Körber Německo český univerzita na Morava
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 24. listopadu. Dlouhá, skoro pětihodinná schůze, z po- čátku klidná, ba nudná, skončila za velkého rozruchu a všeobecné houře. Při tom poprvé zase spolupůsobila galerie. Mezi ní a krajní le- vicí byl kontakt jako mezi jevištěm a hledištěm. Takové projevy a demonstrace, jakéž odbyly se dnes na místech, publiku vyhražených, byly ve vídeňském parlamentě roku 1884, když jed- nalo se o postátnění dráhy severní, byly r. 1896, když odepřeno bylo potvrzení volby dra. Luegra purkmistrem vídeňským, byly r. 1897 za ně- mecké obstrukce a byly v památné noci na 9. červen 1900. Dnes byl jen rozdíl potud, že manifestovalo se teprve po offieiálně vyhláše- ném uzavření schůze. Pan K. H. Wolf dostal se opět ke slovu. Měl je celé dvě hodiny. Posluchačstvu těšil se hojnějšímu nežli zajisté sám se nadál. Sou- hlasu a pochvaly dostal více nežli zasluhoval. Thema měl jen jediné: všechno v Rakousku děje se jen pro Čechy a pro Poláky a tito oba
Dlouhá Wolf Polák Vídeň Rakousko Čechy poslanecký sněmovna
13 article
národové jsou všemohoucími v celé administra tivě. My pokládali bychom se šťastnými, kdyby jen čásť byla pravdou toho, co sesazený vůdce Němců rakouských tvrdí. Žel, opak jest skuteč- ností. Třeba jen konstatovati, že jsou cel ressorty, ve kterých na místech čelných není ani jediného Čecha. Po nedlouhé polemice Vlacha Lenassia, po vstal ministerský předseda dr. Körber. V debatě politické promluvil po čtvrté a nejdéle. Za býval se nejobšírněji za stálého odporu posl
Němec Čecho Vlach Lenassius doktor Körber
14 article
Biankina, Borčiče a Klaiče afférou dalmatského mistodržitele Handla, výnosem ve příčině chor vatských zkoušek právnických a všemi před měty, o kterých za pětidenní rozpravy stala se zmínka. Také však o jednom, o kterém zmínka se nestala. Nestala žádným Čechem, neboť do dnes žádný příslušník českého národa v dis- kussi dosavadní se nepronesl. Tato čásť výkladu ministerského předsedy zajímá nás ovšem nej více. Ministerský předseda prohlásil důrazně. že není žádného paktu mezi ním a českými poslanci, ujišťoval, že vláda „konati chee předpisy zákonné.“ My tolik k tomu mů žeme říci, že český národ nikde a nikdy nedo- máhal se žádných výsad, nýbrž nalehal, aby ve všech oborech státní správy plnily se zá- kony bez ohledu na to, je-li to někomu vhod čili nic, aby plnily se zejmena bez předehozího souhlasu protiv- níků, aby nebyl národní odpůrce, nýbrž jedině zákon rozhodčí, tam, kde jde o důvodné nároky naše. To jest prapřirozená, prajednoduchá po- vinnost každé vlády, zvláště tak zvané ne stranné. A že právě kabinet Körbrův neza- chovává příkazu, kterýž mu ukládá pří- saha na ústavu, jest příčinou krajního od- boje poslanců českých. Tolikéž jest na jevě, že tento nemůže býti zastaven dříve, doku i zákonně zaručené rovnosti a rovnocennosti na- šeho jazyka také ve vyšších sférách administra- tivy nebude zjednána platnost a průchod. Roz hodnutí tudíž o příští taktice poselstva českého má jen a jedině exekutiva. Podle její činů za- choval a zachová se český národ.
Borčič Klaič Handl Čecho Körbrův Roza
15 article
Ve sněmovně poslanecké osvědčila se dnes na novo pravda, že všeho moc škodí a zbyteč nosti že jsou nebezpečné. Nebylo pražádné po třeby a nutnosti ke dvěma projovům nevole nad řečmi některých poslanců, proti členům císař ského domu namířeným, připojovati ještě třetí. Bylo zrazováno šlechticům konservativcům z po kusu toho, ale marně, Poslanci čeští nepři pojili se k němu a s dobrou se potázali. Ne jen se stanoviska své opposice, nýbrž také se zřetele všeobecného. Neboť, pokládá-li se oppor tunním, také ze středu sněmovny zakřiknout poslance, protože nemile dotkli se někoho, pal nemůže býti také bráněno komukoliv ve sně- movně, aby žádal zakročení předsedy proti členu parlamentu, který pronesl ostrý, třeba spravedlivý soud nad některým byrokratem A právě šlochticové měli by býti ve věci te zdrželivými, neboť jejich přívrženci obsazeny jsou hlavní stupně rakouské hierarchie. Hrabě Pálfíy a baron Ludwigstorff vybízel předsednictvo k nejostřejším prostředkům. Je jich appell způsobil hlučnou, lomoznou odezvu sociálních demokratů, Všeněmců a naposledy také galerie. Daszyňski a patrnou chutí citova řeči křesťanských sociálů proti koruně v po sledním zasedání dolnorakouského sněmu.
Pálfía Ludwigstorff
16 article
Völklovi, německému lidovci, za nevylíčitelného zmatku odňato bylo slovo a ke všemu ještě při šel do mlýna se svou troškou hr. Sternberg Manifestace dynastické, které dějí se za ohlu- šujícího pokřiku, které vynucují se fysickou silou předsednictva, které končí buchotem před sedy na jeho stolek a rozbitím jeho zvonku mají cenu problematickou nejen pro aranžéry ale také pro toho činitele, pro nějž jsou pořá dány. Dělaná loyalita není žádnou loyalitou pravá loyalita jest v pravdě a upřímnosti. Když o 3. hod. 45 min. prohlásil předseda hr. Vettor schůzi za skončenu a sebrav své spisy, opustil zasedací síň, několik set mladýel mužů na druhé galerii uspořádalo bouřlivou de- monstraci. Pokřik byl tak silný, že nemohlo se rozeznati, co se dolů volá. Bylo později zjištěno že byly na galerii tři skupiny. Jedna všeněme cká, patrně studenti, provolávala slávu Vše němcům. Druhá, křesťansko-sociální, volala Chceme práci v parlamentě, pryč s národním sváry! Třetí skupina, nejhojnější, byli sociáln demokraté. Ta volala: Pryč s Luegrem, pryč s klerikálními kněžourskými pacholky, ať žije svobodná, bezkonfessijní škola! Zároveň se volalo: ať žije práce, ať žije mezinárodní so- ciální demokracie! Poslanci zůstali v sále státi seskupili se ve velké skupiny a křesťanští so ciálové provázeli demonstrace na galerii ironi ckým potleskem. Ohlušující křik na galerii trva celou čtvrt hodiny. Posl. Iro obrácen na galerii volá: Křičení nic nepomůže, Los von Rom Když sluhové vybízeli demonstranty k odchodu hodili tito dolů několik set bílých cedulek, na kterých bylo vytištěno: Pryč s klerikálními ka ziči škol! Sláva bezkonfessijní škole!
Völkl Posl Sternberg Los on Romo
17 article
Po demonstracích srazili se dole na chodbě posl. Seitz s Prochaskou. Někteří křesťanští so ciální poslanci šli si stěžovati do předsednictva proč se pouští tolik sociálních demokratů na ga- lerie. Bylo jim odpověděno, že při rozdáván vstupenek nemůže býti ozpoznáno někomu na tváři, co zamýšlí. Několik demonstrantů byle sluhy dovedeno do předsednictva, kde byli po- káráni. K zakročení proti nim není příčiny, po- něvadž jednání samo neporušili, nýbrž začali své demonstrace teprve, když byla schůze úřadně prohlášenr za skončenou. Z Vídně, 24. listopadu. (C.-B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.1 hod. dopol. Dotazy čtou se do slova. Podali je poslanci Holanský a sp. po opravě zákona o úrazech s zřetelem k malovýrobnickým přáním a po jednán správce živnostenské pokračovací školy v Hluboké
Seitz Prochaska Vetter Vídeň
18 article — Choc a sp. po vybírání mostního mýta na s
— Choc a sp. po vybírání mostního mýta na s nici ze Smíchova na Zbraslav; — Fresl a sp, po pracovních poměrech v topírnách státní železnice v Plzni; — Grossl a sp. po českém výslechu florisdorfského soudu; — Hofmann a sp. po vý- minečném tarifu pro novinové telegramy mezi Franci a Uhrami; — Wilhelm a sp. po snížení cukerní daně; — Alvín Hanich a sp. po škodách cukrářo z obchodu, provozovaného milosrdnými sestramiv Duchcově a po chování se hlavní bratrské pokladny duchcovské k horníkům; — Sylvester a sp. po předloze lékařského řádu; — Cinger a sp. po jednání politických úřadů při povolování a zřizování lékáren. Ministr vyučování dr. Hartel odpověděl na Irův dolaz po učitelském ústavu mariborském, že třeba dbáti učitelů znalých slovinčiny, nebo na ústavě vzdělávají se také síly pro školy slovinské. Na dotaz posl. Březnovského po rozdělení příjmů jednotlivých far katolických, že správa řídí se při vyměřování příjmů katolického duchovenstva zákonem ze dne 19. září 1898 a že při velké různosti příjmů místních nelze vyhnouti se, aby příjmy byly ne stejné. Sněmovna rokovala dále o vládním pro- blášení. Posl. Woli je přesvědčen, že ministerskému předsedovi by dělná sněmovna vhod nebyla. On je důsledným pokračovatelem poslovaňovací soustavy zahájené Badenem a Thunem. Charakteristickým jes i to, že ve své řeči vyhnul se každému projevu zdvořilosti k Němcům. O své srážce s drem. Körbrem v první schůzi prohlašuje, že nemínil ministerského předsedu nijak uraziti. Byl prý roztrpčen, že Körben neměl pro vlašské studenty káravého slova, ale posl. Erlera odbýval jako školáka. Körbrův výrok »Neod- važujte se na mne« byl využitkován k pomluvám Schönererem, jenž prý chce Wolfa úplně zničiti.
Choc Fresl Hofmann Franek Wilhelm Alvín Hanich Sylvester Cinger doktor Hartel Irův Posl Thun Němec Körben Erler Körbrův Schönerer Wolf Smíchov Zbraslav Plzeň Uhry Duchcov Woli
19 article
Dr. Körber je řádný člověk, praví Wolí, jenžje přesvědčen, že svých slov užil jen jako příležitost ných frází. Řečník troufá, že ministerský předseda v inšprucké afřéře vyhoví Němcům, aby zapomněli jiných svých stížností. Proto mluvil jen o Inšpruku a ne o Opavě, chorvatském výnosu, o stálém zřizo vání českých škol v uzavřeném německém území, zanedbávaní německého vyučování. Za všecka tato protiněmecká opatření je zodpověden jedině dr- Körber a nikoli odborný ministr dr. Hartel, nebo jen český a polský ministr krajan dělají co chtějí ostatní ministři jsou pouhými vykonavateli Kör brovy vůle. Škodlivost výnosu o chorvatských stu dentech záleží v tom, že studenti nekonají dopiňo vací zkoušku před německou, nýbrž chorvatskou ko misí. Lidé ti přijdou pak do Dalmacie a Istrie, a p přlpadě i do alpských zemí. Výnos chorvatský je provokací Němců, zřízen slezských parallelek jest osvědčením nepřátelstvi k Němcům a vládním ucházením se o českou přízeň. Rozčilení německé nezpůsobují agitatoři. Každý Těšín, každá Opava, každý Inšpruk přivádějí Němeům tisíce nových bojovníků a opatřují jim jednotu na podkladě národního egoismu. Hartlova autorita je pouhým štitem řady polských a jiných slovanských sgentů. Takovým je zvláště polský ministr krajan. Německé peníze obracejí se k poslovaňovacím úče lům. Mluví o poslovaňování ústředních ústav zvláště ministerstva osvěty a ministerského presidia. obrací se proti rekonstrukci kabinetu a praví, že byla již připravována, kdy činěn pokus, aby Němei ustali od obstrukce na zemském sněmu.
doktor Körber Němec Hartel Hartlův Opava Dalmacie Istria Těšín
20 article
Nápadno jest, že hr. Buquoy, odpůrce vyrovnán s Uhrami, chce býti v kabinetu, jehož jen jediným určením jest, vyrovnání to způsobiti. Tu jest na snadě domnénka, že dr. Körber dle Taaffova receptu přijal hr. Buquoye, který jest u německých agrár- níků v Čechách a u nejradikálnějších Němců velmi oblíben, do kabinetu, aby utvořil stranu, která by objímala všechny agrárníky, a odstrčil politické strany německé. Nejzajímavějším z ministrů v novém kabinetě Körbrově je dr. rytíř Randa, který následkem svých osobních vlastností jest nejnebezpečnějším ne přítelem, kterého kdy Němci měli. Dr. rytíř Randa jest přes 40 let vědecky čin ným, ale nikdy nezastrkoval hlavu jen do foliantu nýbrž naopak, nikdy neztrácel souvislosti s politi- ckým životem svých krajanů. Byl vždy chytrým poli tikem a poněvadž byl tak opatrným, že nikdy se nepřidal k žádné z českých stran, proto je také nej- vhodnější osobností, která prostředkovati může mez všemi frakcemi českého klubu. Dr. Randa vždycky se snažil o to, aby ceština sloužiti mohla za ře vědy. Je-li dnes možným požadavek české úřadní řeči, mají Čechové co děkovat jen rytíři Randovi Randa jest dále podporou české university. Vyškrt- něte jeho jméno z ní, pak nezbude mnoho z veli kosti české slávy. Z toho lze s určitostí souditi jaký vliv bude míti Randa v rakouském kabinetu Cena, za kterou Čechové od obstrukce upustí, jes zavedení české vniterní úřadní řeči via facti a zří- zení české university na Moravě, ať je to již v Brně.
Buquoy doktor Körber Taaffův Němec Randa Čecho Randa Randa Uhry Čechy Brno český univerzita na Morava
21 article
Olomouci anebo v kterémkoli městě, kde moravšti Němci budou tak hloupí a nechají si zřídit českou universitu. Ještě nikdy nemluvil žádný německý minist v Rakousku tak, jako Randa nedávno v českém klubu. Za to jsme slyšeli minist. předsedu Körbra v Ha- liči, který v největší pokoře před šlachčici omlouval se, že neumi polsky. Minulost Randova jest Čechům zárukou, že jejich nejvřelejší požadavky jsou blízky splnění. Minulost tato ukazuje také, jakého druhu jsou ústupky, které budou učiněny Čechům a tyto ústupky uči nás, že nemůžeme pohodlně složiti ruce v klín a dřímat, jestliže snad vláda odvolá in- špruckého místodržitele bar. Schwarzenaua, neb zavře vlašskou právnickou fakultu v Inšpruku; na- opak, my musíme i pak ještě pro jiné věci souditi dra. Körbra. Nelze nadále již mluviti o tom, že by Němei klidně přihliželi k jeho jednání. (Souhlas.) My ne- užijeme již dnes nejostřejších slov; to by bylo snad politicky nemoudré. Ale musíme dáli Körbrovi na vědomí, že jsme hotovi s největší energii a všemí proslředky železnou a neoblomnou opposicí vystoupit proti pokusu, aby na účet němectví byla vykoupene česká obstrukce a za pomoci velkopolské a všeslo vanské agilace vládlo se v Rakousku na účet ně mectví, v Rakousku, které vydržují jen Němci svou obětavostí. (Bouřlivý potlesk a souhlas; čeští radiká- lové volají ironicky: »Heil !«)
Němec Randa Randův Čecho Olomouc Rakousko
22 article
Posl. Lenassi myslí, že ministerský předseda želí-li skutečně inšpruckých události, postará se, aby se pro budoucnost odvrátily. Vlašská mládež byla nucena proti své vůli choditi na sludie do nehostin- ného města, kde bývala tupena a týrána. Ať vláda vyhoví dávnému požadavku vlašskému a zřídí vlaš- skou universilu v Terstu, jenž se k tomu nejlépe hodí. Vlaši od Terstu neupustí. (Pochvala mez Vlachy.) Odporuje vývodům ministra vyučovánío vlašských professořích a Erlerovy vývody prohlašuje za liché a nepravdivé. Zůstavuje spravedlivému po souzení sněmovny i veřejnosti, jsou-li pravdivy ža loby a urážky na jeho soukmenovce. (Hlučná po- chvala mezi Vlachy.) Předseda ministerstva dr. Körber: Nebylo sna zcela slušno vyčítati mi, že jsem mnohé událost poslední doby nepojal do své první řeči; řeklť jsem. že dost příležitosti k tomu bude při dotazech a ná- vrzích. Tyto jsou tu a proto mohu odpověděti na ně a na různé rekriminace. Divím se, jak posl. Perners- torfer mohl tvrditi, že vláda zapsala se jedné straně v Dolních Rakousích (Posl. Ellenbogen: Vždy uvidíme!), žádaje před tím, abychom respektovali dolnorakouský sněm jako autonomní korporaci. (Po- slanec Schuhmeier: A veřejné mínění!) Ani to jsme vždycky nemohli, neboť když jsme některá asnesení nemohli schvalovati, žádali jsme jejich ná- V drobuém prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8h odlpolelní . . . . za 2h Ve dlialkách na venkovš ranní číslo. . . . .. odpolední . . . . . . . . 3h Inserát plati se hotově napřei Předplatení a inserty přijímná sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se téš rrěske tiskárna s expedíce „Náredních Lista- Rukoplsy se novracuji. 10h
Posl Vlach Erlerův doktor Körber Ellenbogen Terst Perners Dolní Rakousy Náredne List
23 article
ležitou změnu, jež provedena, načež teprve jsme i vyžádali sankci koruny. Tak stane se i budoucně. Budeme si vážiti projevu vůle každé korporace v oboru jejího působení Poslanec Völkl: Excellence, proti těmto škol- ským zákonům je veškeré obyvatelstvo Dolních Ra- kous. (Odpor mezi křesťanskými sociály.) Opakují zde v parlamentě: veškeré obyvatelstvo od universitních professorů až do posledního dělníka! Ta předloha j — dle mého náhledu — zločinem. (Hluk. Předsed zvoní.) Musím říci předsedovi ministerstva ve všl dobrotě: Považujeme za největší poblouzení vlády. předloží-li tento zákon k schválení. Předseda zvoní a praví: Pane Völkle, nemáte slovo! Posl. Völkl: Opakuji to zde bez zášti proti vám jménem celého Dolno-Rakouska. (Smích mezi křesťan- skými sociály. Předseda (zvoní): Pane poslanče, nesmíte mluviti, neboť slovo má předseda ministerstva, ne vy. Posl. Ellenbogen: Vždyť na sněmě mluviti nesmí. Posl. Völkl: Nesmím mluviti v ministrpředsed- nickém saloně, ani na sněmu a proto musím projeviti zde své mínění jako poctivý člověk naproti poctivému člověku — je to dr. Körber. (Hluk. Předseda zvoní Žádá jej, by ministerský předseda nebyl vyrušován.) Ministerský předseda dr. Körber (pokračuje) Poslanec Pernerstorfer by musil své tvrzení lépe do- kázat a dokud tak neučiní, musí dovolit, aby se tuze nevěřilo jeho a jiným tvrzením, že jsem za jedno se sociálními demokraty. Posl. S chuhmeier: Přečtěle si zprávu o schůzi obecní rady ze dne 18. října, co tam pravil Gessmann.
Völkl Posl doktor Körber Pernerstorfer Dolní Ra Rakousko obecní rada
24 article
Posl. Šeitz: Ministr vyučování pravil včera, ze je to ve všech novinách. Posl. Ellenbogen: Bude uzavřena písemn smlouva. Vzali na to zápis. Min. předseda dr. K örber: Posl. Pernerstorfe ví, co je na tom pravdy. Tak se to má také s jinými našimi spolky. Takové úmluvy jsou vůbec jen možny a pochopitelny v parlamentě, kde se naskytuje vládě spolehlivá většina. Zde, kde jsou různé národnosti a politické menšiny, bylo by takové počínání chybným i jalovým zároveň. Vlády bývají odkázány při hlaso- vání na střídavé většiny, neboť úsudek o tom, co se má státi v tom neb onom případě, neshoduje se vždy s názorem téže strany. V tom záleží nesnáz každého rakouského kabinetu, jenž nemůže vždy ho- věti přáním týchž stran, nechce-li ublížiti citům jiných. V tom záleží rakouský problem, jehož roz- řešení nezávisí na větším nebo menším umění vlády. ale skoro zcela na uznání stran. (Výkřiky.) Posl. Wolf kritisuje naše jednání překonával se svými nadsázkami, ač dosavadní jeho činnost parla- mentní jen v nich záleží. (Souhlas.) Nemíním proná- sledovati ho a prohlásiti, co soudím o jeho politice a politických prostředcích. Mohu jen říci, že pře ním bylo ve sněmovně jinak. (Pochvala) Výklad, ja- kého došla událost v dřívější schůzi ve veřejnosti. nebyl, tuším, zcela správný Přecházeje k afléře dalmatského místodržitele bar. Handla, líčí celý příběh, jenž vznikl ze žádosti mladého úřadníka za dovolenou, jež byla povolena.
Posl doktor Wolf Handl
25 article
Místodržiteli připisuje se urážlivý výrok o dalmat- ském lidu. Dle dosvědčení jednoho kanovníka místo- držitel urážlivého výroku nepronesl. Posl. Klaič: Jak se jmenuje ten kanovník To je to nejnovější Dr. Körber: Posl. Biankini považoval svj tak slavně ohlašovaný důkaz také zde za tajný. Posl. Biankini: Excellenci, četl jste dotazr Dr. Körber: To je něco jiného. Věc je mi zcela prosta. Místodržitel, jenž za svého úřadování ujímal se Dalmacie skutečně velmi vřele, nemohlji uraziti. O »čestném slovu dalmatském« nebyla žádná řeč; domníval se to slyšeti jen mladý úřadník, jenž zatím z politické služby vystoupil. Možná tomu vě- řiti? Jsem pevně přesvědčen, že místodržitel nepro- nesl urážky, jež se mu připisuje. Avšak posl. Bian- kini tomu věří na základě svého materiálu. Zde by mohl rozhodnout jen fonograf, jenž by opakoval místodržitelova slova. Hlavní svědek nebo svědci páně Biankinovi — jak jsem již řekl - vzdal se politické kariery Posl. Biankini: A proč? Dr. Körber: Pochybuji, že poslanec Biankin změnil by svůj náhled, kdyby nahlédl do spisů, jež mu dávám k disposici, ač upokojení jeho užší vlasti by mělo větší cenu. Avšak sněmovnu — doufám — přesvědčil jsem, že místodržitel zemi, o niž poctivě se staral, nechtěl urazit a také jistě neurazil. Služba je nesnadna a zodpovědnost velmi veliká. Konstatuji s povděkem, že obyvatelstvo to čím dále více uznává. Poslanec Klaič: Jaké obyvatelstvo Poslanec Biankini: Nesmí ani na ulici (místodržitel Handel).
Posl Klaič Körber Biankini doktor Biankin Biankin
26 article
Dr. Körber: Poslanec Romančuk vytkl zlep- šení v některých záležitostech. Troufám, že klidně zastupovaných přání jeho národa bude také budoucně v této sněmovně náležitě šetřeno, rovněž v haličském sněmě i u vlády. Nyní bude se snad mírněji posu- zovati, jednal-li jsem nesprávně, vyzvav jeho stranu k přátelské shodě se lvovským sněmem Tvrdilo se, že události na sněmech svědčí o ber- výslednosti naší politiky. Není pravda, že činnost sněmů byla mařena z opposice proti vládě. Jest po- chopitelným zjevem, že boje v zemských zastupitel- stvech, kde národní strany stojí proti sobě, jsou prudké a kompromissy jsou velmi nesnadné. Mimo to působí na ně také zvratně události v této sněmovně. Protože zde již po léta převládá obstrukce, bylo by s podivením, kdyby menšiny všude, kde se naskytne příležitost, neužily této zbraně. Myslím, že — až sněmovna bude dělnou — bude to míti dobrý účinek také na sněmy. (Výkřiky.) Proto musíme se vynasnažit o pozdravení této sně- movny. Láska k užší vlasti svede strany na pravou cestu a pominou také jině žalostné zjevy, budou-l moci zástupci vlády účastniti se s povinnou horli- vostí sněmovních prací. Jest jim nařízeno věnovati veškeru pozornost potřebám svěřených jim zemí.
doktor Körber Romančuk
27 article
Výnos o připuštění absolventů záhřebské uni- vetsity do rakouské státní služby obsahuje omezení, neboť prohlašuje se tam, že vstup do státní služby v různých oborech a použití v centrálních úřadech je podmíněn v jazykovém ohledu zvláštními poža- davky. Proto nelze pochopiti námitky proti onomu výnosu. Nedostatek způsobilého úřadnického dorostu v Dalmacii byl jeho podnětem. Vláda již před lety dala upozorniti úřadníky na zvláštní výhodya rychlý postup v Dalmacii ty, kdo uměji chorvatsky. Také studující byli na to upozorňováni, ale marně, tak že nezbývalo než nastoupiti nynější cestu. Záhřebská universita je velice vážená, má hojné pro- středky a znamenité učitele. Kvalifikaci pro státní službu rakouskou zjednává žádaná zkouška ve Vídni. Jinak jsme učiniti nemohli, neboť Dalmacie požaduje právem spořádanou službu. Složená zkouška sama ještě neopravňuje na státní službu a přihlásí-li s právníci, studovavší na rakouské universitě, budou míti přednost. (Výkřiky.) Ať se hlásí dostatečný počet kandidátů a výnos pozbude praktického významu. Bude-li studijní mládež v Rakousku dbát, aby se na- učila druhé zemské řeči, čímž svému národnímu smýšlení nezadá, prospěje svým zájmům velicea zbaví strany i vládu velkých starostí. Ostatně sluší poznamenati, že výnos má na zřeteli zvláště úřad- níky v chorvatských krajinách přímořských. Jak slovanské parallelky v Opavě a Těšíně vznikly, vyložil ministr vyučování. Při svém rozho- dování nejednali jsme svévolně suverenně. Až se uskuteční zamýšlený kompromis, přijmeme ochotně jeho základ. Ve příčině inšprucké záležitosti prohlašuje před- seda ministerstva, že nepokusil a nepokusí se půso-
Dalmacie Vídeň Rakousko Opava Těšín