1
masthead
24. listopadu 1904.
2
masthead
Přiloha „Národních Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. listopadu. (K sit u ae
vnitřní.) Parlamentní zpravodaj »Gazety Na-
rod.«, mluvě o vnitřní situaci rakouské, ukazuje
na německou panovačnost jako na hlavní při-
činu parlamentní bídy v Rakousku. Navykli si,
ač jsou v parlamentě pouhou menšinou, rozka-
zovati parlamentu i vládě a dovolí-li si vládu
vydati jakékoli nařízení bez jich předchozího
svolení, už to prohlašují za porušení svých práv.
Letos jde o povolení úvěru pro kraje, stižené
živelními pohromami. Ale projednání této, i pro
Němce výhodné předlohy, německá levice činí
závislým od bezpodmínečné kapitu-
lace české delegace. »Takový poža-
davek — píše »Gaz. Narod.« — může činit
jen taková politická strana, která sama chee
v daném případě provozovati obstrukci. A t
německé strany chtějí. Hněvají se na dra.
Körbra, že ve své řeči dne 17. t. m. neměl
pro ně vřelejších tonů, ba vytknul jim, že ne-
návist a pronásledování jiných národnosti ne-
může býti nezbytnou podmínkou politického sta-
noviska Němců v Rakousku. Němci jsou
hotovi okamžitě se opět chopit obstrukce, jak
mile zpozorují, že Vlaši, smrielně od nich ura-
žení v Inšpruku, hlasují proti nim spolu s ostat-
ními neněmeckými poslanci a že následkem toho
se oetli v beznadějné menšině. Němci dávaj
přednost absolutismu před sněmovnou, ve ktere
nemají umělé většiny. Německé obstrukce by
však nepřečkal kabinet, který si učinil zásadou
nikdy nedopustiti, aby se Němci opět vrátili
k obstrukci. Bylo by divnou hrou osudu —
konči »Gaz. Narod.« — kdyby se to stalo v
chvíli, v které se vyskytují příznaky, že kabinet
se chce (?) vymaniti z té jednostranné závislosti
od německých stran, která byla dosud jedním
z jeho dvou hlavních hřichů.«
V Praze, 23. listopadu. (Zprávy z
Němec
Vlach
Praha
Rakousko
6
article
Uher.) Hlavní událost včerejšího dne jest list
jímž bývalý ministerský předseda Koloman
Szell oznamuje svým voličům ve Sv. Goit-
hardě, že se vzdává mandátu. Svou resignae
na poslanecký mandát Koloman Szell oznámil
také již předsednictvu sněmovny a tím potvr-
zena pověst o jeho brzké resignaci. Vládní listy
uherské prohlašují sice jednohlasně, že resig-
nace Szellova není projev nedůvěry k nynějš
vládě, že má příčiny zcela osobní (Szell prý
vstoupí opět v čelo jakéhosi velikého peněžního
ústavu), ale významným zůstává a zůstane, že
Szell, jemuž pomohl se sedla hlavně hr. Tisza
svými výtkami, že jako ministerský předseda
nechce proti obstrukci použíti prostředků ráz-
ných, opouští vládní stranu právě ve chvíli,
kdy její nový vůdce k oněm rázným prostřed-
kům sáhl. Přese všechno ubezpečování vládních
kruhů, že Szell se k nim zachoval vždycky
správně, důstojně a loyálně, opposice vidí
musí v kroku Szellově viděti pomoc, poskytnu
tou jí třebas jen nepřímo. Poněvadž v posled-
ním dni z liberální strany vystoupil také vůdce
agrární aristokratické frakce hr. Karolyi a hra-
bata Mich. Esterházy a Alex. Staray, ztratila
vládní strana již osmnáct členů.
Uher
Szell
Karolyi
Mich
Esterházy
Alex
Tisza
7
article
Opposiční adresa a manifes
mají už 150 podpisů. Strana neodvislosti do-
dala jich 79, národní strana Apponyova 16, li-
dová strana 21, ugronovci 11, nová strana
Bánffova 5 a divocí poslanci 18. Z aristokrati-
ckých odštěpenců nepodepsal se ani jediný. Na
listiny, hájící ústavních práv uherských, hodí
so nejméně podpis bar. Bánífa, o němž jes
ještě v dobré paměti, jakými zbraněmi snažil
se polírati obstrukci r. 1898, když on byl mi-
nisterským předsedou. Jeden z vídeňských listů
prozrazuje, že činil tehda králi návrhy na po-
tření obstrukce, v nichž se nevyhýbal ani stři
lení. Tehdejší společný ministr financi, Kallay
řekl prý panovníkovi: »Bánífy nestojí za stří
lení!« A to byla příčina, proč Bánffy padl, týz
Bánffy, za jehož vlády se provedly v Uhrách
nejnásilnější sněmovní volby a který nyní se
epe mezi obhájce uherských svobod!
V Praze, 23. listopadu. (Vlašská fa-
kulta.) Ve Vídni učiněn prý kompromisní ná-
vrh, jehož účelem jest vyhověti inšpruckým
Němcům a zároveň zameziti, aby vlašští poslu-
chači inšprucké fakulty ztratili zimní semestr.
Kallay
Němec
Uhry
Praha
Vídeň
národní strana Apponyov 16
vlašský posel
8
article
Vlašská fakulta nemá býti zavřena, ale počát-
kem příštího semestru má již býti zřízena v jiném
městě.
Z Lublaně, 21. listopadu. (Požadav ky
terstských Slovinců), obsažené v reso-
luci, přijaté v nedělní schůzi »Edinosti«, znějí
Zřízení slovinské školy v Terstu; vydržován
slovinských mateřských škol městem Terstem
zřízení potřebných slovinských škol v okolí
Terstu; zřízení slovinských poboček při státním
gymnasiu a státní průmyslové škole v Terstu
a zřízení slovinské obchodní školy.
Z Turč. sv. Marlina, 22. listopadu. (Dr
Miloš Štefanovič j) Proslulý slovinský
právník a politik dr. Miloš Štefanovič zemřel
dne 21. t. m. ve stáři 50 let. Štefanovič, jenž
se narodil dne 2. listopadu 1854 v B. Darmo-
tách, byl dlouhou dobu advokátem v Prešpurku
a dobyl si vynikajícího postavení mezi tamějšími
právníky. Jeho politické články a brožury vná
šely v národní život slovenský nové myšlenky
jeho obrany slovenských redaktorů před porol-
ními soudy byly plny těžkých žalob na uherskou
vládu, dusící národní život slovenský. V poslední
době přestěhoval se do Sv. Martina, kdež by
hlavním ředitelem banky »Tatry«. Dlouholetá
srdeční choroba sklátila mladý poměrně život,
v nějž bratři Slováci skládali veliké naděje
Budiž mu věčná pamět.
Marlin
Štefanovič
doktor
Martino
Slovák
Lublaň
Terst
Prešpurk
státní průmyslový škola
Tatra
9
article
Rozpočet obce pražské na r. 1905.
Rozpočet obce pražské na r. 1905.
Po předchozích důkladných poradách v odborec
a komisích byl rozpočet obce pražské vyřízen před-
včírem v městské radě, nyní je vyložen na radnic
k veřejnému nahlédnutí a bude pak vyřízen ve sboru
obecních starších. Referent přednosta účtárny p. rad
Fleissig připomenul v městské radě, že rozpočet byl
na přišti rok vypracován ve snaze, aby obecní při-
rážky nebyly zvýšeny a kromě opatření peněz
na dalekosáhlou akci opatření pitné vody aby ne-
byla v příštím roce žádná nová výpůjčka uzavřena.
Z rozpočtu tohoto uvádíme hlavní odstavce s ko-
nečnými číslicemi k vůli snadnějšímu přehledu.
Rozpočet důchodů obecních vykazuje na rok
1905 řádnou potřebu . . . 11,316.984 K
10,884 210
(loni . ..
ádnou úhradu . . . . . . 6,812. 102 ,
6,665 965
(loni . . .
4,504.882
scho de k řádný
4,218. 245
(loni . . .
Fleissig
10
article
K uhražení tohoto schodku navrhuje se, aby
přirážky obecní k daním zůstaly v dosavadní výši a
sice 16 proc. k dani pozemkové, 15 proc. k dani
činžovní a 30 proc. k ostatním daním, pokud jsou
přirážkám podrobeny; dále poplatky z nájemného
aby zůstaly rovněž nezměněny a sice 4 a 6 proc.
Výnos přírážek a poplatek z nájemného vynese
4,654378 K, končí tedy rozpočet přebytkem
v obnosu 149 496 K, jehož použije se k částečnému
hražení mimořádného rozpočtu,
Do rozpočtu mimořádného zařaděny
tyto položky: na adaplace a případné rozšíření úřad-
ních mistností 12.000 K, na opatření elektrického
osvětlení v úřadovnách 5000 K, na zařízení isolační
nemocnice ve vychovatelně Olivových 8000 K, na tisk
zprávy fysikátu o zdravotních poměrech 6000 K, na
nátěr řčních lázní u Křižovníků 3000 K, na zřízení
stanice diagnosticko-bakteriologické 5000 K, na zřízení
telefonického spojení 6 okresním lékařům 5200 K
na přístroje a bicykly pro sbor hasičský 4400 K.
na zametací stroj 2500 K, na zřízení dvou veřejných
záchodků v Libni 4800 K, na reformu sbírání a odvozu
smelí z domů 5000 K, na zřízení elektr. osvětlení
v ulicích u býv. kadctky 5617 K, na totéž na novém
nábřeží sv.-vojtěšském 22.260 K, na nové čerpadlo
v Podole 14.000 K, na vodovody v různých částech
města 178.922 K, na detnily skizz k výzdobě vesti-
bulu staroměstské radnice 4000 K, opravy průčeli
radnice a přilehlých domů 6000 K, oprava věže atd.
Olivův
diagnostický
Libeň
11
article
4000 K, na opravu odkrytých částí Prašné brány po
sbourání domků 2500 K, na nejnutnější opravu po-
břežních zdí a průčelí budov žofínských k nábřeží
Vojtěšskému 6200 K, pro lázně žolínské tři nov
měděné reservoiry 15.000 K, na nový kotel se za-
zdivkou 20.870 K, na restauraci pavillonu Dienzen-
hofrova 462—II. 20.000 K, na odstranění dřevokazní
houby v č. 120—IV. 8000 K, na opravu hladové
zdi 2000 K, na stavbu sklenníku a ústřední topení
v Rajské zahradě 13.000 K, na úpravu v sadech, pro-
váděnou v zimě 10.000 K, na zřízení budovy v za-
hradě Kinské 37.000 K, na opravy jezů a kobyl
12.000 K, na opravu dlažby mostu přes Štvanici 6000
K, na totéž na mostě libeňském 4000 K, na dlažby
zařaděn do rozpočtu obnos 302.070 K (na vydlá ždění
Staroměstského náměstí povolen obnos 130.000 K, dále
usneseno vydlážditi, předlážditi, neb opraviti tyto
ulice: u Král. Obory, Rybní, na Ovocném trhu, Vá-
vrovy, mostu Palackého, ulice Jenštejnské, Karlova
náměstí, Biskupské ulice, Eliščiny třídy, ulice Jindřiš-
ské, Malostranského a Loretánského náměstí, ulice
Kinská
Král
Jenštejnská
staroměstský náměstí
Karlov náměstí
biskupský ulice
Eliščin třída
Jindřiš
loretánský náměstí
Palacký
12
article
Vikářské, Neklanovy, Podlipného a Rohanské). Dále
na zimní práce pro nezaměstnané dělnictvo 30.000
K, na úpravu ulice Grégrovy v Libní 9000 K, Balbí-
novy 20.000 K, Rokycanovy 10.000 K a silnice Chot-
kovy 26.000 K, za návrhy na úpravu města 10.000 K.
na přípravné práce k vydání elaborátu o regulaci Male
strany 8000 K, na vytisknutí jeho 10.,000 K, na re-
stauraci kaple sv. Kříže v ulici Karoliny Světlé 5000
K, na restauraci kostela sv. Mikuláše na St. městě
40.000 K, na kancelář pro zpracování výsledků sčítán
v roce 1900 10.397 K, příspěvek na zřízení pomníku
dru. Riegrovi 6000 K, na zřízení filiálek obecní filiálky
na Hradčanech a na Vyšehradě 2000 K, na zřízení
odbočky čítárny na Vyšehradě 1000 K, na adresál
města Prahy pro rok 1906 28.000 K atd.
Mimořádná potřeba obnáší . 1,345.666 K
301.517
úhrada . . . . . ..
Neklanův
Podlipný
Rohanský
Grégrův
Rokycanův
Kříž
Mikuláš
Riegr
Libeň
Balbit
Karolina Světlá 5000
Hradčany
Vyšehrad
Praha
13
article
Schodek . . . . . . . . . . 1,044.149
uhradí se přebytkem řádného rozpočtu, druhým re
servním fondem v obnosu 420..500 K a větším od
vodem z plynárny.
V roce 1905 mají býti provedeny tylo investice
slavba chlévů v trhu dobytčím nákladem 80.000 K
doplatek na přístavbu porážky vepřového dobytk
v jatkách 180.000 K, na slavbu nové chladírny a roz-
šíření tržnice masa 50.000 K, na rozšíření volnéhe
tržiště v jatkách 20.000 K, na stavbu lidových lázn
80.000 K, předposlední splátka za ostrov Štvanici
105.213 K, na zakoupení pozemku k rozšíření olšan-
ského hřbitova 20.000 K, na stavbu nové budovy pre
vychovatelnu v Libni 100.000 K, na práce kanalisačnít
na stavbu čisticí stanice kanalisační v Bubenči 400.000
K, stavba stoky v ulici Plynárenské a Rohanské
50.000 K, na rekonstrukci hlavní stoky pod elektrár-
nou 5000 K, na stavby stok následkem provedení
okružní dráhy 10.000 K, na stoku v hořejší části Je-
leního příkopu 35.000 K, na zřízení dešťové výpustě
v Chotkově třídě 50.000 K, na stavbu stok na pozem-
cích Richtrových 40.000 K, na stoky v ulici Bubenské
10.000 K, na hlavní sběrač v ulici Lužické přes Kampu
k ulici Říční 100.000 K, na přestavbu dřevěného
můstku přes Čertovku v ulici Lužické 46.000 K, n
hlavní sběrač č. V. v ulici Uršulínské, Pštrosově, My-
slikově a Náplavní 210.000 K, na č. III. v ulici Karo-
liny Světlé, Divadelní a na Tylově nám. 120.000 K, n
č. VII. v ulici Železné, Havířské, na Příkopě a v ulici
Panské 50.000 K, č. VIII. v ulici Celetné, Hybernské
a stok v ulici a náměstí Havlíčkově, na stoky podél
regulovaného Boliče 50.000 K, na stoky v ulici Vra-
tislavově a Libušině 50.000 K, na hlavní stoku v ulici
u Milosrdných, v Kozí ulici, Vězeňské a Bílkově
Richtrův
Havlíčkův
Libeň
Bubeneč
Chotkov
Kampa
říční 100.000 K
lužický 46.000
Uršulínský
Karalino
Tylův já
Celetná
a náměstí
kozí ulice
Libušin 50.000 K
14
article
120.000 K, na stoky v novom. ass. obvodu 60.000 K.
na rekonstrukci stoky hradební 60.000 K, na stoku
v ulici Rokycanově v Libni 30.000 K atd., celkem
na práce kanalisační 2,075.000 K. Na přípravné práce
pro stavbu staroměstské radnice (na ceny) 32.000 K
na zaměstnání příslušníků pražských na hradbách
60 000 K, na přípravné práce pro stavbu městské
knihovny 20.000 K. Celkem činí potřeba na inve-
stico 2,837.086 K, k jejíž uhražení navrhuje se realiso-
vání výpůjčky, v roce 1901 povolené, ve výši 785.000
korun. Ostatní potřeba uhradí se ze zbytků výpůjčky,
která letos byla kontrahována
Výpůjčka assanační obnášela 22 mill.
korun a má na r. 1905 zapotřebí: na úroky 876.066 K.
na umoření 127.840 K, na koupí vyvlastněných domů
1,670.000 K, jiných domů 530.000 K, na bourání
demů 197.000 K, na správky, daně, pojistné z domů
assanačních 286.000 K, na stavbu řemeslnického
domu s dílnami 260.000 K. Celková potřeba assanační
obnáší 4,618.663 K, úhrada 1,312.200 K, schodek
3,306.463 K uhradí se kapitálem, uloženým u Zemské
banky.
Rokycanův
Libeň
stavba staroměstský radnice
15
article
Podnik elektrotechnický má dluhů
21,950.553 K a v roce 1905 zaplati na úrocích
876.268 K, splátky kapitálu 177.136 K atd. Potřeba
1,083.271 K uhradí se z výnosu podniku.
Ze státní subvence v obnosu 1,600.000 K
v roce 1905 má býti provedeno: zabezpečení mostu
Karlova nákladem 45.000 K, doplatek na stavbu lávky
spojovacího mostu 32.500 K, na stavbu mostu z Mi-
kulášské třídy 220.000 K, na stavbu mostu u Ru-
dolfina 220.000 K, na stavbu silnice k Podolí a do-
platek na tunel 108.000 K, na prodloužení nábřeží
Palackého 250.000 K, na stavbu nábřeží podskalského
200.000 K, na stavbu nábřeží Vojtěšského 100.000 K
na výkup pozemků pro stavbu nábřeží 250.000 K.
stavba nábřeží u Botiče a přemostění jeho 150.000
K, na přípravné práce na stavbě nábřeží uvnitř města
24.500 K.
nábřeží Palacký 250.000
nábřeží u Botič
Karlův náklad
16
article
Rozpočet společné vodárny Prahy a před-
městí vykazuje na rok 1905 potřebu 1,800.000 K
k níž obec pražská má dle klíče přispěti 58.47% =
1,051.200 K. K uhražení této potřeby navrhuje se
kontrahování půjčky, která by se v případě potřeby
postupně realisovala.
Rozpočel školní. Na školách českých jes
tříd: měšťanských 109, ohecných 310, 2 třídy pomocné
pro slabomyslné, úhrnem 422 tříd, na nichž působ
501 učitelská síla a sice 472 řádných, 7 zat. učit. si
exira stat., 7 zal. učitelů II. tř., 3 zat. učitelky
II tř., 6 výp. učitelů a 6 výp. učitelek s remune
rací. Na německých školách je 10 tříd měšťan
ských, 45 obecných a 2 smíšené, celkem 57, učitel
ských sil je 59.
Potřeba českých škol obnáší . . 2,371.127 K
(oproti letošku více o 126.267 K)
potřeba německých škol. . . . . 304.781 K
na 21 opatroven se 157 osobami . 205.659 k
na 9 jeslí s 31 osobou . . . . 34.172
Celková polřeba . . . 2,915.739K
Úhrada . . . . . . 218.564 K
Řádný schodek . . . 2,697.175 K
k jehož uhražení navrhují se přirážky školní
v té výši jako letos a sice 15% k daním reálním
27% k ostatním daním. Přírážkami těmi získá se
přebytek 91.679 K, jehož bude použito k uhražení
mimořádného rozpočtu školního, který vykazuje
potřebu 612.000 K (na koupi staveniště pro stavbu
školy u sv. Petra 100.000 K, na stavbu měšťanské
školy dívčí u sv. Vojtěcha 200.000 K, na staveništi
pro opatrovnu v okolí sv. Šlěpána 40.000 K, na školy
ibeňské 257.000 K.
Dluhy obce pražské jsou tylo-
plynárny . . . . . . 1,717.024 K
obecní investice . . . 55,346. 824
dluhy školní. . . . . 6,829.433
assanace
. . 21,925.374
elektrických podniků . . 21,950.554
Celkem . . . 107.769..209 K
Na úroky a splátky v roce 1905 z celkového
tohoto obnosu zaplatí se 5,545.657 korun.
Petro K
Praha
II třída
17
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Válka a telegraf.
Telegrafní linie východoasijské, jež hraj
v nynější válce rusko-japonské tak značnou roli,
patří, jak známo, skoro výhradně »Veliké seve-
řanské telegrafní společnosti« onoho světového
podniku se sídlem v Kodani, založeného millio-
náři dánskými, francouzskými a ruskými. Prv-
ním ředitelem této společnosti jest dánský ko-
moří Suenson. Sotva která jiná soukromá
společnost jest na průběhu války tak interesso-
vána jako tato. Válka přirozeně zvýší nesmírn
příjmy společnosti telegrafní, ale také znamení
pro ni veliké risiko. Žádati náhradu za zničené
telegrafní linie neb kabel ve válce, ukázalose
až dosud velice illusorním. Za války mezi Ja-
ponskem a Čínou, jakož i za povstání boxerů
zůstaly linie telegrafní, této společnosti patříci.
bez poškození, takže výnos jejich byl zna
menitým.
Ve válce rusko-japonské jest však tomu
poněkud jinak a risiko společnosti jest znač-
nějším, neboť nejméně pět kabelových spojen
mezi Koreou, Japonskem a Činou, jakož i mez
břehy sibiřskými a Evropou nachází se v oblast
válečné a vydáno jest neustále nebezpečí poško-
zení. Zajímavý přehled o stavu linii a kabelů,
této společnosti patříeích, během devitiměsíčního
trvání války podal ředitel společnosti zpravodaji
listu »Vort Land« asi takto: Dne 9. února
uzavřeli Rusové vladivostockou linii, která slo-
žena jest ze dvou kabelů a obstarává spojení
Japonska s Evropou, odkud přes Vladivostok,
Mandžursko do Irkutska a odtud přes Moskvu
a Petrohrad dopravují se telegrafické depeše.
Rus
Kodaň
Čína
Korea
Japonsko
Evropa
Vladivostok
Mandžursko
Irkutsk
Moskva
Petrohrad
Report Land
18
article
Uzavření této linie znamenalo pro společnost
ohromnou ztrátu na příjmech; aby se této spo-
lečnost vyhnula, otevřela rychle novou a nedo-
končenou ještě linii přes Pekin-Irkutsk.
Tato linie běží Mongolskem, není dotčen
událostmi válečnými a obstárává ostatně nej-
kratší telegrafleké spojení, jaké kdy mezi vý-
chodní Asii a Evropou může existovati. Spo-
lečnost původně zamýšlela odevzdati tuto linii
službě veřejnosti s velikou pompou, avšak vá-
lečnými událostmi byla donucena učiniti tak
skoro nepozorovaně dne 28. února. Výhody to-
hoto východo-asijsko-avropského spojení vysvitnou
nejlépe z tohoto: Depeše ze Šanchaje do Ko-
daně dojde v 35 minutách; jest o celý frank
na slovu levnější, nežli depeše expedovaná an-
glickým kabelem přes Indii a Suez. Jako kurio-
situ uvedl ředitel společnosti, že Japonci až
doposud nepoužívají této linie, nemajíce snad
o ní důkladných zpráv. Jak značný jest rozdí
v ceně, pozná se z toho, že slovo po této linii
telegrafované stojí 6.05 franku, kdežto přes
Indii a Suez 7.05 franku! Že Japonci nechtějí
používati této linie, vykládá se s jejich strany
jako závazek morální poviňnosti k Anglii. Pr
telegrafické zprávy válečné a zejmena pro služby
zpravodajské ustanovila společnost zvláštní slevy.
Japonec
Peking
Irkutsk
Mongolsko
Asie
Evropa
spo
Šanchaj
ko
Indie
Suez
Anglie
19
article
Ovšem ruská vláda vymínila si i na této tral
provádění censury.
Že linie Nagasaki-Šanchaj-Pekin-Irkutska
Moskva dosud fungují, za to děkovati dlužno
jedině té okolnosti, že Japonci nezbytně tohoto
kabelového spojení pro svou vlastní potřebu po-
třebují. Ovšem značnou roli tu hraje také ná-
hoda; neboť ku přetržení kabelu stačí obyčejná
vlečná kotva, hluboko spuštěná. Při kabelech,
jež společnost má položeny v severním moři,
jest tento případ přetržení kabelu kotvou dosti
častým. Stane-li se tak, pak měřením proudu
s obou stran dá se konstatovati dosti snadno
místo poruchy a ihned vypraví se zvláště kon-
struovaná loď k reparatuře. Pohyby baltického
loďstva na jeho cestě na dálný Východ sledo-
vány jsou společností s velikým inte ressem,
neboť jsou obavy, že Rusové zúmyslně kabe
na některém místě přeruší, aby o stavu loďstva
baltického nemohla býti vyzvědači japonskými
na některém důležitém bodě podána zpráva.
Japonec
Rus
Nagasaki
Šanchaj
Peking
Irkutsk
Moskva
východ
20
article
Zprávy.
Zprávy.
Nové vynálezy Teslovy. Geniální elektrotechnik
Tesla, jehož jméno s Marconim a Edisonem jest
trojhvězdím v století elektřiny, neustává rozšiřovat
svoji myšlenku přenášení elektřiny bez pomoci vodiče
Nespokojil se vynálezem telegrafie bez drátu a nyn
objevil, jak celá řada odborných listů oznamuje,
bezdrátné přenášení elektřiny a ne-
smírné intensitě. Za účelem pokusným a sou-
časně už i k praktické potřebě zřídil Telsa ve Warden-
clyffe u Nového Yorku velikou věž, železné kon-
strukce, plné železných, do vzduchu trčících hrotův
takže zevnějšek věže připomíná obrovského ježka
Spodní čásť věže, osmihranná, má základnu 29 m2
výška této stavby obnáší 47 metrů, avšak nad ní na-
chází se kopule tvaru polokoule o poloměru 20 metrů.
lakže celková výše věže činí 67 metrů. Uvnitř vedou
pak dřevěné, točité schody až pod samý vrcholek báně.
Teslův
Marconi
Edison
Warden
Nový York
Tesla
21
article
Pomocí konstrukce této věže chce Tesla řešiti úkol
přenášení ohromné síly clektrické na
továrny novoyorské, na osvěllování celého Nového
Yorku a měst okolních, k napájení sitě elektrických
dráh a podobně. Také lodím na širém moři má býti
dodávána z této věžní zásobárny elektřina. Tesla
tvrdí, že k napájení věže elektřinou používá elektřiny
atmosferické, již jím konstruovaná věž ssaje v tako-
vém množslví, že může býti docileno napjelí 100 mil-
lilionů volt, respektive 10.000 HP. Napjetí toto dá se
regulovati až na 5 HP. Zdaří-li se Teslův pokus, po-
řízeno bude na různých místech několik takovýchto
věží, jež slačí, aby zásobovaly obvod 48 kilometrů
čtverečných. Tesla chce system svůj zříditi po celé
Severní Americe. V listě, který o svém vynálezu na-
psal časopisu „Electrical Worid and Engineer“, sdě-
luje Tesla, že k docíleni báječné síly elektrické, a to
10 millionů koňských sil, tedy dvakráte tolik, jako
vydati může vodopád niagarský, má již svůj klíč, klerí
ve vhodném okamžiku sdělí veřejnosti. Také prý ob-
jevil, jak možno s napjetím 10 millionů volt úplně
bez nebezpečí zacházeti. Podpory ke svým vynálezům
dochází Tesla zvláště u známého mnohonásobného
millionáře T. P. Morgana.
Teslův
T P Morgan
Nový York
severní Amerika
Tesla
Vocal Worid and Engineer
HP
22
article
Továrna na lélací stroje. Není to naprostá no
vinka, aspoň se vyskytla asi přede dvěma léty zpráva.
že v Anglii zřízena byla továrna na létací stroje. Není
to ovšem zboží právě levné, neboť létací stroj repre-
sentuje cenu 300.000 až 500 000 franků. Nyní uve-
řejňuje »Patrie« zprávu, že bratří Lebaudyoví hodlají
známý svůj létací stroj »Le Jaune«, jenž se při čel-
ných pokusech v poslední době dobře osvědči!, zhoto-
víli ve zmenšeném měřítku a vystaviti jej již příštíbo
měsíce v salonu automobilů. Tento létací stroj, zvaný
»Lebaudy Simplex«, bude opatřen motorem v síle
šedesáti koní o čtyřech válcích, bude pořízen přesně
podle vzoru »Le Jaune č. 2« a bude lze jej dodali
čtyři měsíce po objednávce. Bude státi pouze 200. 000fr.
ale poněvadž majitel bude musit pořídit pro svůj stro
zvláštní kolnu, činil by první náklad celkem 500. 00 fr
Za balon ručí se jeden rok. Zatím pokračuje »Le
Jaune« ve svých pokusných vzletech a hodlá v nej.
bližších dnech podniknouti cestu 60 kilometrů z Mois-
sonu s návratem k místu vzletu.
Lebaudyový
Anglie
Le Jaune
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se Rydelovo drama »Na vždy« (1. čivrlka předpl.)
s paní Kvapilovou, pp. Vávrou, Innemanem, Kafkou
a Steinsbergem; roli cizince hráti bude pohoslinsku
člen Národního divadla brněnského pan Ladislav Pech.
— Zejtra bude se opakovati francouzská veselohra
»Dvojí methoda« od Alí. Capusa; pozejtří bude
též odpolední představení a to pro děti Kvapilova po-
hádka »Princezna Pampeliška« a večer Char-
pentierova opera »Louisa«. Na sobotní odpolední
představení možno obdržeti vstupenky již dnes. Ada
mova opera »Postillon z Lonjumeau«, již
v novém obsazení sl. Kubátovou, pp. Mařákem, Krůs-
singem, Polákem a Pollertem nasludoval a řídili bude
kapelník pan Anger, určena je na neděli večer; zá-
znamy k ní přijímá denní pokladna. Činohra studuje
nyní dělskou hru »Pohádka o Sněhurce« od
V. B. Plumlovské s hudbou Vachovou a Angrovou
premiéra bude v sobotu 3. prosince. Hned potom dne
10. prosince vypravena bude nová původní veselobra
»Cop« od Boženy Vikové-Kunětické. V opeře konají
se stále klavírní zkoušky k Ostrčilově opeře »Vlasly
skon«, jež za řízení chefa opery pana Kovařovice
a režie páně Polákovy vypravena bude 8. prosince.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze —VII. Dnes
hraje se Tylova báchorka se zpěvy »Jiříkovo vidění«-
Režisér Boh. Kovář Dírigent E. Starý. V úloze Ka-
čenky poprvé vystoupí slč. Loardova. Jiříka hraje
p. Čekanský, ostatní hlavní role dámy: Vejvodová.
Rydelův
Kvapilův
Vávra
Inneman
Kafka
Steinsberg
Pech
Alí
Louisa
Kubátův
Mařák
Krůs
Polák
Pollert
Anger
Vachův
Božena
Kovařovic
pán Polákův
Tylův
Jiříkův
Kovář Dírigent
E Stará
Jiřík
Vejvodová
Chara
Lonjumeau
Praha
Ka
národní divadlo
Ostrčilův opera
lidový divadlo
Vlaslo skon
24
article
Bitrmanova, Spurná, Světlá a pp. Hlavatý, Pražský
Spurný, Čonský, Rabský. Začátek o 7. hod. večer.
Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. —
Zejtra jako 10. hra v předplacení hraje se poprvé
»Japonská princezna«, burleska se zpěvy o 3 jedn.
Napsal L. Windhopp. Přeložil V. Táborský. Hudbu
komponoval E. Korolanyi. Dirigent E. Starý. Režisé
B. Kovář. — Ve čtvrtek jest benefiční představent
zasloužilé a vynikající herečky pí. Anny Bermanově,
která zvolila si frašku o pěti »poschodích«: »Nájem-
níci pana domácího«.
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dnes hraje
se jakožto 17. hra v předplacení (čtvrteční) Blodkova
komická opera »V studni« a operetta »Krásná kajíe
nice«. V úloze Janka vystoupí jako host se svolením
ředitelství Nár. divadla p. Hlaváček. — Zejtra v pátek
jest premiéra nově studované operetty »Vodnik
Apajuna«. — V sobotu mají svoji benefici členové
orkestru smíchovských divadel a zvolili k němu
operettu »Angot, dcera zeleného trhu« se slečnou
Hadrbolcovou v titulní roli. Lístky v předprodeji
u p. Fr. A. Urbánka, knihkupce vedle Nár. divadla
a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se ve prospěch p. Jos. Rozsívala poprvé
novinka »V bludišti vášně« (Láska či umění?), pů-
vodní hra o 5 jedn. Napsal V. Batik. Režisér Bedř.
Halla. — Zejtra při malých cenách po čtvrté »Syn
pouště«.
Bitrmanův
Spurná
Čonský
L Windhopp
V Táborský
E Korolanyi
E Stará
Bermanův
Blodkův
Janko
Hlaváček
Vodnik Apajun
Hadrbolcův
A Urbánek
Král
Hall
Smíchov
Režisé B
smíchovský divadlo
národní . divadlo
Pištěkův lidový divadlo
komický opera
25
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Zápas o »Challenge Cup 1904—1905«. K
zápasu tomuto vylosovány byly předevčírem ve Vídni
jednotlivá utkání. Přihlášky dopadly qualitativně
velmi dobře, neb mimo »First Viennu« hlásily se
všecky vynikající kluby vídeňské. Uhry zastoupeny
jsou klubem »Magyar Uszo Egyesület« z Pešti
Čechy »Athletik klubem Sparta«. Jednotlivé hry sli-
bují býti velmi zajímavé, neb losováním uvedeny
dosti stejně silné kluby dohromady. Výsledek loso
vání byl:
1. Cricketeři proti »Rapidu«.
2. Athletikové proti »Vlehofen F. K.«
3. »Graphia« proti »Sportvereinigungen«.
4. »Viktoria« (bez hry).
5. Vítěz ze zápasu 2 proti vítězi z 1.
6. »Viktoria« proti vílězi z 3 zápasu.
7. Vítěz ze zápasu 6 proti vítězi z 5.
8. »M Uszo Egyesület« proti »Spartě«.
Rozhodující zápas:
Vltěz ze zápasu 7 proti vítězi ze zápasu8.
Amatérská fotografie.
** Český klub fotografů amatér
v Praze má v pátek dne 25. listopadu o 7. hod.
večerní členskou schůzi v restaurantu p. K. Teissiga
ve Spálené ulici.
Uher
Magyar Uszo
Graphia
Viktoria
K Teissig
Vídeň
Pešť
Čechy
Praha
Challenge Cup
First Vienna
Athletik klub
Sparta
Rapid
Viktoria
Uszo Egyesület
Vltěz
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
K otázce sestálnění severní dráhy. Polský kluh
tedy provisoriem pana dra. Körbra, kterým se sice
dostává Haliči výhod sazeb dopravních na státních
dráhách platných i co do severní dráhy, kterým
ale se eventuálně odkládá sestátnění úráhy této na
neurčitou dobu, spokojen není. Kolo polské přijalo
po delší debatě jednohlasně návrh, aby trváno
bylo i na dále na původní žádosti sestátniti dráhu
tulo. Pan dr. Körber se svými provisorii štěstí nemá
A ani nemůže míti. Odsunutí definitivního řešení tě
kleré otázky budí jen tím více volání po konečném
rozhodnuti a utvoření trvalého stavu. Platí to tím
více v této olázce. Řešením pana dra. Körbra do-
stává se sice Haliči výhod státních tarifů železnič-
nich, leč pouze sazeb daných. Případné budoucí sa-
zební reformy, a po celé řadě jich Halič volá, n
státních dráhách bylo by nutno učiniti předmětem
nových dohod, nehledě ani k tomu, že zhoršené vý-
nosové poměry mohou snadno vésti dráhu k tomu
aby pracovala k zvrácení platné dnes úmluvy. A kromě
toho: co do sazební politiky státních dráh dovedlo
si kolo vybojovati významné slovo, o soukromě
dráze to říci nelze. Na ní tvoří se úmluvou stav
pro delší dobu. A tak vede zájem vlastní kolo k dů-
razné opětné žádosti sestátňovací. Není pochyby, že
lclo rozhodnutí bude speciálně vítáno na Morav
která tak neobyčejně trpí dnešním vedením dráhy
severní císaře Ferdinanda.
Körbr
doktor
Körber
Ferdinand
Halič
Morava
27
article
Úpravu. plalebních podminek tkalcoven. Jakse
dovídáme, vedly poslední úpadky v textilnictví víden
ském k opětnému navazování styků za účelem sjed
nání podmínek platebních co do režného zboží ba
vinářského. O úpravu podmínek těchto jednáno již
loni, leč bezvýsledně, protože některé veliké závody
se postavily na stanovisko, že úpravou touto budou
jen zlepšeny poměry menší soutěže. Tento egoistn
názor zmařil pokusy tehdejší, ne bezvýhledné. P
zmaru jednání přiostřily se poměry opětně. Devít
měsíční ihůta platební náleží ještě k nejpříznivějším
takže továrny nuceny zvětšovati podstatně svůj pro
vezovací kapitál. Že tento stav na dlouho udržitelným
není, jest přirozeno a tak činí se pokusy navázati tam
kde loni jednání přerušeno. Současně projektuje s
rozšířiti po případné dohodě co do surového zbož
jednání i na pestré a manipulované zboží. Pokusy ne-
vyšly patrně ze stadia příprav, ale naučení z posled-
ních úpadků dávají jim ráz aktuálnosti. O cenove
úmluvy v daném jednání ovšem nejde.
Bavlna. Byla-li vyčkávavost znakem obchodu n
trhu bavlnářském již v předminulém témdni, možno
fíci, že se v týdnu minulém ještě význačněji vyhránila
Řada momenlů padá tu na váhu. O vydatnosti a dobré
jakosti nové sklizně americké bavlny nepochybuje se
již ani tam, kde pessimism udržoval se nejdéle. O
hady soukromé rozcházejí se však dosti značně a při
dnešní malé zásobenosti průmyslu bavinářského může
pronikavý sestupný vývoj býti vzbuzen pouze hodně
bohatou sklizní. A tak vyčkává se s dosti značnýn
28
article
napjetím úřadní odhad novoyorský, který bude vydán
počátkem prosince o který přinese data čekaného vý-
nosu na 1 akru a úhrnnou číslici výnosu celkového
co do americké sklizně. Odhad tento bude jakýmsi kor-
rektivem rozcházejících se odhadů soukromých a stane
se základnou odhadů dalších a směrodatných. Alo
ještě jiné okolnosti jsou zdrojem zdrželivosti. Dovozy
nové sklizně jsou v Americe stále silny, ale také
poplávka spotřeby jest dosti vydatná. Ačkoli se v ob-
vodu fallriverském dosud nepracuje (pokus o obno-
vení normálních poměrů ztroskotal o neochotu děl-
nictva, kterého se ku práci dostavil jen malý zlomek),
jest průmysl bavlnářský obvodů ostatních velmi hodně
zaměstnán a nákupy suroviny z jeho strany značně
vyšší loňských (dosud o 226.000 bal.). Také Angliea
Ala
Amerika
29
article
Evropa oslatní hodně kupují. Nicméně hromadí sei
za této podstatně silné kupnosti zásoby stále. Rovno-
měrně s uhražováním nejnaléhavější potřeby oslabuje
však poptávka — bude tímto laktem zlomena poměrná
zdrželivost prodejová se strany pěstitelů bavlny a na-
budou konečně přesvědčení, že zvýšená sklizeň nutně
bude vyjádřena pokleslými cenami? Jest tedy hojně
důvodů pro názor těch, kdož mají za to, že přes po-
čáteční značnou potřebu průmyslu, na které budovali
pěstitelé bavlny svou naději na udržení cen, bude
přece jen překonána prodejní zdrželivost farmářůa
dáno znamení k cenovému obratu tak dlouho a tak
toužebně očekávanému. Zatím ovšem nucen průmysl
kupovati drahou bavlnu — moment důležitý pro ce-
nový stav lovarů. Zaměstnanost průmyslu jest ve-
skrze dobrá a spociálně v Čechách jest průmysl hojně
opatřen objednávkami, začasté až do jara příštího
roku. Slav tento zračí se nejlépe v tom, že
mzdové tkalcovny režného zboží bavlněného docilují
značně výhodnějších podmínek a že pohotové zboží
režné cenově stouplo Cenový vývoj novoyorského
trhu bavlny dán těmito čísly:
bavlna
listopad pohotová na listonad na leden na březen
12. 10.25 970 9.95 10..07
975 9.99 10.10
14. 10. 25
16. 10.25 9.69 9.85
9.97
17. 1005 954 9.71
9.82
18. 10.00
9.57 . 9.7
9.84
9.59
19. 10. 00
9. 65
9.78
10 00
9.70
9. 82
Evropa
Čechy
9.84
30
article
Železářská cla. Neudržitelně poměry, způsobené
postupem železářského kartelu v Rakousku, budí po-
chopitelně i zájem ciziny. V prvé řadě Německa, jehož
průmysl železářský v posledních létech tak netušeně
vzrostl a jehož vývozní snahy, nulné a dané přílišným
vzrůstem výroby, by jen se zadostiučiněním přijary
eventuální prolomení celní ochrany železářské v tomto
státě. Naše stanovisko v této otázce je známo. K vůli
zajímavosti uvádím dnes hlas „Berl. Tgbl.“ Zmiňuje
se předem o agilaci proti rakouskému kartelu železář-
skému a slanovisku vlády, vytčenému odpovědí mi-
nistra Calla společenstvu zámečníků, dodává uvedený
list: „Zatím měla agitace výsledek, že spojené ra-
kouské a uherské železárny nezvýšily ceny nosičů,
jak původně projektovaly. S jistým napjetím očekává
se zadání dodávek kolejnic pro alpské
dráhy. Není vyloučeno, že rakouské železniční
ministerstvo v tom případu, bude-li nabizená
cena příliš vysoko nad úrovní něme-
ckých cen kolejnicových, vstoupí
v jednání s německými váleovnámi.“
Jak patrno, nesrovnala by ani vláda p. dra. Körbra,
která dosud tak málo dbala v pravém slova smyslu
hospodárného základu finanční správy, se svou zod-
povědností, aby platila ceny diktované karlelem.A
může a smí býti téže vládě lhostejno, jak postupuje
cenová politika kartelu proti širokým vrstvám spo-
třebním?
Berl
Körbr
Rakousko
Německo
31
article
Jednání o obohodní smlouvě německo-rakouské.
Jak se zdá, byl optinfism, šířený vídeňskými tisty,
co do brzkého výsledného ukončení porad o nové
obchodní smlouvě německo-rakouské poněkud před-
časný. Nasvědčuje tomu alespoň zpráva o včerejší
poradě ministerské. Včera konána byla totiž delší kon-
ference, které se zúčastnili hr. Posadowsky, hr. Go-
luchowski, bar. Cali a hr. Bouquoy. Současně pokra-
čoval i komitét ve svých poradách. Na včerejšek če-
káni do Vídně i uherský ministerský předseda Tisza
a obchodní ministr uherský Hieronymi — cesta tato
však odložena a není dosuc ustanoveno, kdy bude
společná porada. Záleží na tom, kdy referenti zúpina
připraví příslušný materiál. Jedním z hlavních bodů
jednacích jest elo na ječmen a slad. Také otázka do-
hody zdravotnické není dosud rozřešena. I cla prů-
myslová nejsou dosud plně stanovena. V řadě otázek
docileno ovšem dohody. Největší rozpory zbývají však
pochopitelně co do agrárních položek.
Český výnos hnědouhelný. Od 13. do 19. listopadu
dopraveno saskými státními dráhami 235.849
(+ 19,683) t. uhlí. Z toho bylo českého uhlí
hnědého 84.678 (+ 8424) k., německého hnědého uhlí
64.470 (+ 5595) t a saského i pruského uhlí kamen-
ného 86.701 (+ 5664) t.
Posadowsky
Cali
Vídeň
Tisza
32
article
Hnědouhelná dopraya labská. V posledním týdnu
stála voda v Ústi v pondělí na 123 cm., v sobotu na
25 cm nad norm., tak že tímto rapídním opadáváním
vody nosnost lodí zase už ztenčena. Na sazby do-
vozné, jež při plné splavnosti nijak nesníženy, zůstas
změna vody a nosnosti lodní bez vlivu. Doprava uhlí
na překladiště labská v předešlém týdnu byla. velmi
živá; v pondělí dne 14. listopadu dopraveno v Úst
k Labi 914 vagonů uhlí, za celý týden 4958 a v Ro-
savicích 1370. Od 1. do 19. října dosloupila doprava
uhelná k Labi v Ústí 8693 vagonů. Na závadu plnému
rozvinutí vývozu labského byla trvalá nouze
o lodi; vykládání dopluvších lodí a zásoba lodí
prázdných na překladištích uhelných nestačily z da-
leka k uspokojení velmi živé poplávky a celá řada
zakázek nemohla proto býti vyřízena. Vzhledem k
tomu nelze se naditi, že by nynější chvilkové oživení
dopravy labské bylo s to, aby aspoň z části vyrovnalo
letošní úbylek ve vývozu labském. Sazby lodní zů-
staly po celou dobu nezměněny
Bavorsko-rakouské spojení železniční. Rakouským
vyslancem hr. Zichym a bavorským ministrem bar.
Podewilsem sjednána nová státní úmluva — s vý-
hradou ústavního schválení — o bavorsko-rakouském
spojení železničním. Státní úmluva týká se tratí
z Waldkirchen do Volar, z Pírortenu do Reuttea
z Berchlesgadendu do St. Georgen—Drachenloch.
Ke slavu cukerního průmyslu. Ve své poslodní
zprávě píše Licht: Cukernatost řep v Německu ná-
sledkem poměrně mírného počasí opět poklesiaa
řepa bude asi tím spíše jen vyháněti kořeny a chřást.
Podewils
Drachenloch
Labe
Ústí
Waldkirchen
Volary
Pírorten
Reuttea
Berchlesgadend
St . Georgen
Německo
centimetr
33
article
Následkem toho vyklizeň také všeobecně poklesla a
nutno si přáti, aby počasí stalo se chladnějším.
Zřejmé zásoby cukerní a zásilky vodní činí: 1904:
1,210343; 1903: 2,324.402: 1902: 2,243.147 t
Americký úsudek o cukerní hausse. Novoyorská
firma M. G. Wanzor posuzuje ve svém oběžníku takto
cukerní haussu evropskou: Spekulace evropská na-
pomáhá všemi silami hausse. Jak se zdá, jest tamní
spekulační obecenstvo plně přesvědčeno o výhodné
příležitosti, dané dnešním stavem cukerním. Speku-
lace tato má zdravý základ a možno míti za to, že
by i bez ní ceny cukerní stoupaly, ovšem nikoli tak
rychle. Nová doba prospority patrně vzchází cuker-
nímu průmyslu a nutno jen litovati, že americký ob-
chodní svět nebyl prohlédavějším co do větších před-
kupů. Ve skutečnosti jsou naši rafinéři opatře ni
surovinou jen do konce tohoto roku.
Výhoda rostoucích cen prospívá nyní producentům.
Možno si jen přáti, aby kubská sklizeň neutrpěla letos
dešti a vlhkem.
Různé zprávy. V minulém témdní konalr se po-
rada zástupců dunajské paroplavební spo-
lečnosti a zástupců uherských státních
drah, které zastupují i uherskou říční a námořní
paroplavební společnost. Uherské státní dráhy žádají
vyšší podíl na dopravě do Vídně, kterého jim ale du-
najská paroplavební společnost skytnouti nechce. —
K založení mezinárodního svazu želez-
ných nosičů oznamuje „Frkf. Ztg.“: Proslýchá se,
že zástupci francouzských závodů vyslovili souhlas
projektem založiti mezinárodní svaz nosičový.
Smlouva bude prý v tomto týdnu ještě podepsána. —
Příimové přebytky harpenské báňské činily
M G
Spek
Vídeň
mezinárodní svaz železa