ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c0ad83d0-71f7-11dc-bdf4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 50, person 55, org 19, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 325.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty přnirlácí na v Praze v zdmlnisirani na měsíe . . . . . pa čtval lta . . . . 6K —h s dvají dos ěško a nišr něrtleha . . . . 7 K o0 k ve salich 2 K 20 za něcie. P'oštont za neste na čivrt keda s drejí zisilkou sa měs l : . . k eo
Praha
5 title
Onešní číslo pra Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 23. listopadu. V hod. večer. (Pův. telegr. zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Car nařídil, aby úřadníkům všech odborů v Port Arturu čítán byl, květnem tohoto roku počínaje, každý měsíc služby za celý rok. Balašev, zástupce Červeného kříže v Port Arturu, ujišťuje v listu svém, že Japonci, kteří znají místa, kde kotví lodi nemocniční, střílejí na ně, nerespektujíce nijak Červeného kříže. Dopisovatel »Rusi« sděluje, že o dvou dnů přichází mnoho obyvatelů do tábora ruského, dávajíce se do ochrany ruské. Sdělují, že celý kraj mezi šikem nepřátelským a meri opevněními byl zpustešen. Ministr vejenství telegrafoval Ku- ropatkinovi uznání carské za činnost lékařského a zdravotního personálu (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 4.
Artur Japonec Rus Petrohrad Ku
7 article Ke krisi v Uhrách.
Ke krisi v Uhrách. Všecek zájem politický soustřeďuje se stále kolem událostí v Uhrách, čemuž napomáhá vy- datně i zdrželivá rozprava rady říšské o zahajo- vaci řeči dra. Körbra, jíž se dosud mimo Poláky opatrně vyhýbají předáei velkých stran. Možno tudíž říci, že jest dosud nejasno v obou politi- ckých střediscích, jak v Pešti-Budině, tak ve Vídni. „Převrat“, způsobený lir. Tiszou, dle všech známek soudě, nezpůsobil v Uhrách takový roz- ruch, jaký opposiční skupiny očekávaly. Čty- řicet bez mála let vlastního ústavního života uherského, utvořeného vyrovnáním z r. 1867.. nemohlo minouti bez účinku na národ maďar- ský. Srovnání stavu, v jakémž se nalezají Uhry dnes se stavem do r. 1867, ukazuje takový chromný rozdíl, takový rozvoj v Uhrách, že změny nadešlé postihne i prostý občan. Tin dá se především vysvětliti, že veřejné míněn v Uhrách zůstává celkem v pravidelných kole- jich. Časopisy vládní a protivládní přinášejí sice osrědčení stoupenců svých stran, ale na tom asi prozatím zůstane. Hlubší příčinu tohoto po- měrného klidu dlužno hledati i v tom, že hlavní cíle opravdových politiků, jak na straně vládní. tak ve skupinách opposičních, jsou snahám ma- darským příznivé. V Uhrách věří v upřímnos vlastenectví v. Tiszy právě tak jako Košutova Hrabě Tisza po své roční činnosti jakožto před- seda ministerstva může se vykázati nejen do- časným oklestěním jednacího řádu sněmovního ale i značnými úspěchy v záležitostech vojen ských, a další úspěchy oznámil ještě před „pře- vratem“. Krom toho má vlastnosti a schopnosti ryze maďarské, vládne břitkým slovem i energi ckým činem, a to se líbi Maďarům, bez rozdílu politickéno přesvědčení. Tisza ve svých pro- jevech stejně vystoupil proti proudům staro- rakouským, jako proti programu osobní unie.
Polák Uher Tisza Košutův Maďar Uhry Pešť Vídeň Tisza Tina
8 article
Dovedl v Unrách vzbuditi přesvědčení, žev rámci posavadního vyrovnáni lze ještě mnoho dosíci, jak hospodářsky, tak politicky. Krom toho objevil se v posledních létech v Uhrách dosti silný, nový politický proud, nebezpečný zvláště stoupencům naprosté rozluky; jest to idea uherského imperialismu, myšlenka, že za chaost., panujícího v této polovině sou státí, Maďaři mohou nabýti konečné převahy utvořiti jádro celé monarcnie. Skupiny opposiční jsou sice četné, sjedno ceny, mají vice než půldruhého sta poslanců ale ideově jsou naprostou strakatinou, která do Tiszova „převratu“ se nezmohla na společný program. Nyní sice vydala opposice společnou adresu ke králi a společný manifest k národu. ale akty tyto jsou rázu pouze záporného, sku- tečného východiska z nynější situace neobsahuj a neposkytuji. Jest zajímavo, že nejrozšířenější časopis peštský, „Budap. Ilirlap“, stejně ostře odsuzuje násilné osekání jednacího řádu Tiszou, jako jed- nání původního hloučku obstrukčního, jejž ob- viňuje, že mařením zákonodárné činnosti po ně- kolika let vlastně více poškodil ústavu a vážnos
Maďar Uhry Tisza
9 article
parlamentu, než hr. Tisza; že počal se státním převratem a Tisza že vstoupil za ním na tutéž cestu. „Chovali se,“ tak píše, „jako lupiči chrá- moví, kteří se vydali na svůj lup, třímajíce v rukou kříž a monstranci, t. j. zneužívajíce nej- světějšícn myšlenek maďarského národa, aby zakryli svůj vlastní cíl. Vůbee jest mluva listů maďarských v tomto okamžiku dle našeho názoru dosti střízlivá kritisující. O nedělní schůzi voličstva peštského, svo lané Tiszovci, vyvedeni byli z klamu nejen ti kdož se osvědčovali pro opposici, ale i osoby jež volaly „ať žije Rakouskol“ Obě zápasící strany, čteme na př. v témž časopise, dopustily se velikých chyb a opome- nutí. Většina se domnívala, že může beztrestně porušiti sněmovní pravidla, menšina pak zápa- sila rozděleně, a srazila se, až když byla ha- nebně poražena. Většina náhle pozbyla trpěli- vosti, menšina pak velmi dlouho zneužívala svých práv, a když již bylo pozdě, teprve se postavila na zákonné stanovisko. Opposice podrobila se skutečným vůdcům, až když její řadoví vojáci všecko zadali. V dalším boji může spolehati na součinnost národa, jen když postavi každého na příslušné místo, a když nezapomene, že nad bojem musí se vznášeti myšlenky, jež zasluhují toho, aby se pro ně provedl boj. Ve vílězné vládní straně vyskytla se sku- pina Andrássyovců, která nechce se hlásiti vavříny a kořisť, ale před srážko mlčela. Podobně někdejší předsed strany lidové a jeho stoupenci opustili řady opposice, až když padlo rozhodnutí. Národ může od obou těchto skupin žádati vysvětlení proč svá zvláštní stanoviska neprohlásily dříve Sjednocená oposice může se státi vládě ne bezpečnou, neshlukla-li se ze strachu, ale z od hodlání neustoupiti, dokud nedosáhne nápravy.
Rakouskol Tisza
10 article
Ale jak dlouho vydrží hr. Apponyi v jedné řadě s Košutem? Košutovci sotva dopěli „Košutovu píseň“, podepsali adresu ke králi, jejíž autor byl hr. Apponyi; a přece význam oné pisně, ja kožto revoluční, jest ustálený, v adrese pak se skládá jediná naděje — v moudrost královu Neméně zajímavo jest, co se vypravuje o smýšlení v obchodních a průmyslových kru- zích peštských, jimž prý jest lhostejno, kdo sed. na křesle vládním, jen když udrží pořádek, aby nebyly jejich konjunktury obchodní a průmy- slové zhaceny. Tento názor zdá se býti zvláště povážlivý vždyť nevylučuje, že by pořádek takový moh opatřiti i některý — generál. A jméno toho ge nerála již se také v Uhrách proneslo a zní Rudolf Lobkowicz. Předseda ministerstva hr. Tisza trvá i v za- hraničných listech na tom, on že hájí ústavu uherskou, již ohrozila čásť spojené nyní oppo- sice. Tato myšlenka proskakuje v Uhrách od te doby, co obstrukce způsobila za Szella stav „mimozákonný“ (e lex) a zvláště od onoho okamžiku, co ústy vysokých vojenských hod- nostů ozvalo se pro úpravu uherských armád- ních požadavků dunivé napomenutí a před nim chlopský rozkaz armádní. Vše bude asi v Uhrách nyní na tom zále žeti, jak daleko pokročí vystupování poslanců ze řad Tiszovy většiny, a jak dlouho potrvá „jednota spojené opposice“. Jisto jest, že ve vět- šině jest mnoho živlů, kteréž budou ochotně sloužiti každé vládě, jako to činily posud. Rov- něž nemohou se naditi Košutovci, že hrab Apponyi nebo Andrássy (jeden z mužů budoue- nosti) nebo baron Banffy přistoupí na základya zásady jejich programu Ovšem nesmí se též přehlédnouti, že Ma- daři se doposud po každé osvědčili jakožto vý- toční taktikové v politických zápasech.
Košut Košutův Lobkowicz Tisza Apponyi Andrássy Banff Uhry spojený opposice Ma
11 article
Také byl poměr Košutovců ke stran vládní, zvláště co se týče vůdce jejich a opět ného jeho smířlivého zakročení, když šlo o vo- jenské požadavky, takový, že v dalším průběhu nynější krise v Uhrách dočkáme se asi v tomto ohledu ještě všelikého překvapení. Prozatím lze tolik pokládati za jisté, že z vnitřního zápasu Tiszovců a Košutovců Uhrách vzejde jenom sesílení národní energie maďarské — a ta prospěje, jak hr. Tiszovi, tak případnému jeho nástupci, a to bude nový či nitel při řešení otázky, jak dospěti v Uhrách ku poměrům „pravidelným Dokud však všeobecně se má za to, že sou- státí stojí na prahu řešení důležitých otázek ob- chodních styků zahraničných, reorganisace ar- mády, zvláště pak dělostřelectva, dotud hrabo Tisza bude asi pánem situace, protože program jeho poskytuje Maďarům naděje na opravdové úspěchy právě v těchte směrech. Česká a německá lékařská fakulta v rozpočtu státním na r. 1905. Nemůže býti zřejmějšího důkazu o tal zvaném „dvojím lokti“, kterým vláda měř Čechům a Němeům, než jaký poskytuje ob- jemná kniha, vídeňskou vládou každoročně vy- dávaná, pod názvem: „Návrh finančního zákona pro království a země, v říšské radě zastoupené.“ Kdo v knize té dovede čísti, přesvědčí se v každém díle jejím, že „dvojí loket“ není frásí nýbrž smutnou pro nás pravdou, která každo- ročně znova vládou vídeňskou jest potvrzována „Nejzkrácenější loket“ pro Čechy má vláda v věcech školských. Toho důkaz poskytuje ob zvláště porovnání rozpočtu pro r. 1905 na če- skou a německou lékařskou fakultu v Praze.
Maďar Čecho Uhry Praha Košutovec Uhry Tisza německý lékařský fakulta
12 article
Aby zaslepila zrak těm, kteří pouze zběžno přehlédnou rozpočet, nemohouce pro nedostatel času a pro neznalost vlastních poměrů a okol ností jednotlivostmi se zabývati, uveřejňuje vláda v přehledu na počátku rozpočtu minister stva vyučování (str. 2., 3., 20.—23.), vydání na obě pražské university v jedné sumě, tedy ni- koliv zvláště pro českou a zvláště pro německou universitu. Detaily nutno hledati dále na str. 56.—75. Pisatel probral jednotlivé peložky lékařské fakulty německé (str. 57.—59.) a české (str 65.—67.), pokud se řádných vydání týče a po- ložky na str. 73.—75., pokud se tyto k mimo- řádným vydáním obou lékařských fakult vzta- hují a shledal, že vláda věnuje v r. 1905 na němeekou lékařskou [akultu. která má sotva polovinu poslu- chačů z počtu české lék. Iakulty, 64.711 K více ve vydání řádném a o 84.865 korun více ve výdajích mimořádných, fedy za rok více o sumu 149.576 korun. Kdo zná námahu, s jakou čeští professoř musí dobývati 500korunové neb 1000korunové mimořádné dotace na ty nejnutnější vyučovae prostředky, žasne nad sumou 150.000 korun kterou méně navštěvovaná fakulta německá jes v jediném roce obdařena. Přistupme nyní k jednotlivostem, aby „dvojí loket“ byl lépe patrným Řádných professorů jest na obou fakultácl stejný počet (16), avšak mimořádných, place- ných, jest na německé fakultě 9, na české 7. Plat professorů řádných i mimořádných čin ročně na německé fakultě 165.033 korun, na české fakultě 151.067 korun; rozdíl 13.966 K stačil by pro jmenování dalších 3 mimořádných professorů na české fakultě.
13 article
Sluhů jest na německé fakultě 14, na če- ské 9; plat sluhů na německé fakultě obnáší 13.000 korun, na české 8000 korun. Starobních přídavků má na německé fakultě 11 sluhů (1717 korun), na české 7 sluhů (1133 korun) Aktivní přídavek má 14 sluhů na německé fa kultě (2700 korun), 9 slunů na české fakulte (1500 korun). Slipendia demonstrátorů obnášej na německé fakultě 7920 korun, na české fa- kultě 7100 korun. Pod titulem „příspěvky“, vykazuje vydán na německé fakultě 43.840 korun, na české fa- kultě 29.950 korun. Remunerace assistentů činí na německéf kultě 69.400 korun, na české fakultě 60.500 K Dotace řádné na německé fakultě obnášej za rok 213.010 kor., na české fakultě 194.110 kerun; rozdíl v neprospěch české fakulty čin 18.900 korun. Pokud se demonstrátorů týče, má německá anatomie 2 600 korun, česká 3 a 400 korun Německá physiologie má 2 a 600 korun, česk 1 600 korun. Německý ústav histologický m 1 demonstrátora a 600 korun, český 2 a 200 K Ústav pro lékařskou chemii německý má 1 de monstrátora 600 korun, český 1 a 400 kor Soudní lékařství německé má 1 demonstrátor a 600 kor., české 1 a 400 kor. Klinika I. lé kařská německá má 1 demonstrátora a 240 kor. časká žádného, II. lékařská německá 2 a 240 K česká žádného. Při německé chirurgické klinice jsou 2 stipendia a 600 kor., při české žádné, př německé gynaekologii 1 stipendium a 600 kor. při české žádné. Při německé fakultě je uvedena remunerne za přednášky o srovn. anatomii 2000 kor., př české scházi. Při německé fakultě remunerace
německý fakulta 11 sluha český 7 sluha český fakulta 194.110
14 article
za přednášky o topografické anatomii 2000 K při české nic. Dále chybí při české fakultě tyt položky, které při německé jsou uvedeny:z přednášky o soudním lékařství 600 korun, o po moci při úrazech 400 korun, za praktické evi čení v hygieně 1200 korun. — Mechanik př physiol. ústavě německém má služné 2800 K při českém 2000 korun. Německá fakulta má 33 placených assistentů, česká pouze 32. Při hygienickém ústavě německém je po ložka 1400 korun pro chemika, která při české fakultě chybí. Při německé dětské nemocnici je sekund lékař se 400 kor., při české fakultě položk ta není. Při německé fakultě jest uveden ústav pro srovn. anat. a vývojezpyt s dotací 1230 kor.; př české lékařské fakultě vůbec ústav takový není Chirurgická klinika německá má dotae 1200 kor., česká 1000 kor. Požadavky klinik německých činí úhrnen 140.000 kor., českých klinik 120.000 kor. Jediná položka, která jest při české fakulte větší než při německé jsou — daně, které stá- za universitu z jejího jmění platí. Daně a dávky při německé fakultě činí 2000 korun, při česko fakultě 3400 korun.
český lékařský fakulta
15 article
Co se mimořádných položek týče, nech je jednotlivě uváděti a stačí sděliti, že stá mimořádně vydá v r. 1905 na německou lékař skou fakultu 96.640 korun a na českou fakultr 11.775 korun. Tato fakta musí vzbuditi úžas a bolestv tom, kdo zná chudobu, která panuje v mnohýeh ústavech české lékařské fakulty. Dokázané zkra- cování této fakulty proti fakultě německé mus vzbuditi vážný odpor ve sboru professorském. jehož povinností jest, s větší energií zasaditise o opatření většího počtu vhodnějších místnosti pro ústavy, o náležité vypravení ústavů a opa- třeni učebných pomůcek i pomocných sil učitel- ských. Professorský sbor má právo požadovat. rovné měřílko pro českou fakultu, jakého se užívá pro německou. Dle spravedlnosti přísluší více frekventované fakultě větší obnos na všechna nutná vydám, větším počtem poslu- chačů podmíněná. Vylíčená fakta dokazují však úplný opak a česká lékařská fakulta musí se chopiti obrany. Uvedených fakt dále nechť všimnou si po slanci všech stran i ministr dr. Randa, aby žádali na příslušných místech vysvětlení a brzk napravení vylíčeného neudržitelného stavu.
Randa český lékařský fakulta český fakulta ústav a op
16 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna (Původní a zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 23. listopadu Slovanský den měla dnes poslanecká sně movna. Také prudký, nejkrajnější nesnášelivost proniknutý hovor místopředsedy, posl. prof Kaisra, namířen byl výhradně proti Čechům Polákům. Na stolci prvního místopředsedy, kde sedí již na pátý rok, tento Němec pranie se ne- změnil. Jest nesnášelivým, jakým byl za ně- mecké obstrukce roku 1897. Jest nepolepšeným a nepolepšitelným a jest ypem oněch Němců kteří se nemohou vyléčiti z klamu a bludu, že stát jest pouze pro ně a zanikne, přestane-li býti německým. Pováží-li se, že tento člen strany německo-lidové, náleži k její pravému, tak zv vládnímu křídlu a že vyhlásil nejurput nější boj proti všemu, co není ně- mecké a že prorokoval konec a rozbiti Ra- kouska, pak není daleko k úsudku, kam dospěly věci a poměry pátý rok po kapitulaci před ně meckým pychem a terrorem. Dva Poláci mluvili. Prvý ředitel vyšš reálky krakovské, dr. Petelenz a po něm dr Michejda. Oba mluvili polemicky. Oba co nej účelněji vyvrátili po stránce negativní námitky Němců proti slovanským parallelkám ve Slez sku a po stránce positivni dolíčili nesporn právo Čechů a Poláků v této korunní zemi n paedagogia samostatná zvláště a na vyučovae- ústavy vůbec. Oba nalezli k obraně nároků svýcl velmi vřelé akcenty. Oba snesli hojný statisti cký materiál. Oba uvedli vážné a přesvědčive argumenty a oba pak zaujali stanovisko skromn humanity, opravdové kultury a prosté lidskosti Dr. Michejda je znám jako pevný, ne ohrožený a vytrvalý zastance slovanské většiny ve Slezsku. Každá jeho řeč v parlamentu vídeň ském pronesená, jest provanula hněvem, roz-
Kaiser Čecho Polák Němec doktor Petelenz Michejda Vídeň Slezsko poslanecký sněmovna
17 article
V drobnéia prodeji sanní čísle o solě . . . za 8b . . . ns z odpoledni Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bh Inserát plali se hotové zapřel Předplacení a inserty přijímá admín strace v Maslanské ulici č.a Tama nacházejí se též redaka tiskárna a ezpodice „Národnich Listá- Rukopisy se novracejl.
Národnich Maslanský ulice Tama
18 article
hořčením a nevoli. Jimi chvěje se také jeno rmutný, mocný hlas a jeho výkonu oratorskému dodávají rázu a půvabu. Hlučný potlesk ozval se na vřech lavicích slovanských, když obrácen k Němeům, pravil: „Vy nám vyčitáte, ž: do- stáváme na školy, které by platit měl stát, a na které také vy připlácet byste měli, peníza od ruských a amerických soukmenovcův. Což nikdo nevidí, že dostáváte vy peníze všeněmeckéz Berlína, jakož i od spolku Gustava Alolís na své účely církevní a národní? A užíváte jich jen na odnárodnění děti našich! Poslanec Petelenz dostal se dnes rá- zem mezi přední řečníky polské delegace. Gra- tulujeme ji k této akvisici. Jakkoli je mužem evangelické mírnosti, jakkoli v loyalitě nahoru a vůči Němcům jde dále, než je žádoucno, má přece také táznosti dosti, zejmena, kde jde projev solidarity s národy slovanskými, v pří- čině jich opuštěných a potlačovaných menšin. Poslanci čeští vzdali jeho výkladům, pěkně pointovaným, hlučnou pochvalu. Mezi gratulanty byl také ministr dr. Randa.
Petelenz Němec Randa Berlín spolek Gustavo Alolís
19 article
Dalmatský Chorvat B: ankini měl krátký a — dlužno to uznati i vzhledem na poslane- ckou immunitu — ostrý plaidoyer pro naprostou rovnocennost a reciprocitu chorvatské university a rovnoprávnost jazyka chorvatského s vlaš- ským ve vniterním úřadování a proti snahám vládním do zemé, ve které není Němců, vpašovnt byrokratickou němčinu. Bylo zajímavo, poslech- nout, kterak tento zajímavý radikál proklamoval spojenectví s Vlachy nejen v této věci, ale také v zápasech o neněmecké university a ještě za- jimavější byla pochvala, kterou mu vzdali Vla- chové, když pravil, ža mají právo na svou uni- versitu. Ve střed své obžaloby položil však po- slanec ten známou afféru místodržitele Handla, o které pojednával beze vší animosity, protestuje ovšem rozhodně proti vysílání nejvyšších admi- nistrativních úřadníků z Vídně do země, jejiž peměry jsou jim neznámy a jejíhož jazyka ne- jsou mocni, a kde jsou tedy cizinci. Ale do- mnival-li se posl. Biankini, že jest Dalmacie v té příčině výjimkou, jest, žel, mr. omylu. Do Prahy, do Brna, do Opavy a jinam děje se stejně, jako do Zadru. Jakoby nejsevernějšía nejjižnější korunní země byly provinciemi vy- bojovanými a pokořenými. Že bar. Handel se svými praktikanty neuměl mluviti jejich jazy- kem, nýbrž mluvil s nimi jazyken. cizím, jazy- kem úřadním, jazykem německým, celému jeho konfliktu přidalo trpkosti. Pro taková inponde- rabilia, pro takové city a oprávněnou citlivost nemají ve Vídni porozumění.
Chorvat Němec Vlach Handl Vídeň Dalmacie Praha Brno Opava
20 article
Z Vídně, 23. listopadu. C. B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 15 hodině. Došlé spisy čtou se do slova. Jsou mez nimi dotazy posl. Fresla a sp. o námezdních služebních poměrech zřízenců a sluhů všech kategorií na státních dráhách v Čechách a o poměrech na pří- bramském nádraží a trati příbramsko-zdické; — Staňka a sp. po konfiskační praxi v Jindř. Hradci, zvláště pak po zabavení článků, jednajících o známém rozhodnutí říšského soudu stran českých škol ve Vídni: — Fresla a sp. po zlepšení poměrů vězeň- ských; — Kittla a sp. po rychlíkové dopravě na státních dráhách z Vídně do Prahy a z Duchcova do Plzně: — Hofera a sp. po nesankcionování dolno- rakouského školského zákona, že se má na všech tamních školách vyučovati jen německy; — Bergra a sp. po zřizování národních škol: — Albrecht a sp. popoměru okres. hejtmana v Poličce k něme ckým učitelům a okr. inspektoru pro německé školy v Poličce; — Pernerstorfera a sp. po bar- barské přísnosti generála Freunda na vojenském zeměpisném ústavu: — Fresla a sp. po stáve slévačů ve Škodových závodech v Plzni; — For- mánka a sp. po opatřeních proti cikánům v severa- východních Cechách; -. Dyka a sp. po berních exekucích v okresích klatovském a kralovickém ; — Biankina a sp. po dalmatském místodržiteli bar Handlovi.
Vetter Fresl Staněk Hofer Bergr Albrecht Freund Cikán Dyk Handl Vídeň Čechy Jindřichův Hradec Praha Duchcov Plzeň východní Cecha
21 article
Člení trvalo tři čtvrti hodiny, načež rokovalo s dále o vládním prohlášení. Posl. Kaiser mluvil o velikém znepokojení Němeů ve všech rakouských zemích, zejmena Slezsku, nej- novějším vládním opatřením. Nezasluhovali, aby za parlamentních prázdnin byli na několika místech p- škozeni. Demonstrace a protesty proti slezským paral- lelkám jsou vysvětlitelny, neboť jich zřízení nenl prvním krokem proti slezským Němcům. Kritisuje postátnění českého gymnasia v Opavě a podotýká, že při postátňování ústavu toho nebyl nijak závazno, že se nejen professoři, nýbrž i žáci jeho s nimi zůčastnili demonstrací, ba násilností. (Souhlas v levo. Posl. Václav Hrubý volá: Zcel nesprávně!) Mluví o událostech v Kateřinkách brojí proti postátnění polského gymnasia v Těšíně, jehož úspěch shledala prý vyučovací správa nedo- statečným. (Posl. Michejda odporuje.) Veškerá politika rakouská popuzuje obyvatetstvo k demon- stracím. Ministr vyučování dovolával se úmluv škol-
Posl Kaiser Němec Hrubá Michejda Slezsko Opava Kateřinka Těšín
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jihoslovanské výšivky. Zábřebská vzpomínka. Vykonala jsem s naším národním vyšíváním dvě cesty do ciziny: jednu před několika roky do Paříže, druhou předloňské zimy do Petro- hradu. Obě mne utvrdily v přesvědčení o správ nosti snah za obrozením, lidového vyšívání se nesoucích. Ze světové metropole nad Sekvanou i z mohutného stoličného města slovanského nad Něvou vrátila jsem se posilněna ve svém nazírání., Tam stejně, jak zde, klidily naše výšivky obdiv znalců i širokého obecenstva; v Paříži, kde též nové práce, na základě lidových motivů provedené, byly vystaveny, obzvláště jsemsi cenila chvály pana Vachona, tehdy, myslím, se- kretáře spolku Union des arts décoratifs. Vzpomínala jsem těch úspěchů v cizině dosaženýc. kolikráte, když jsem v posledních létech pozorovala, jak všeliké secessní nesmysly, ledabyle provedené, snad zvláštní, ale bůh ví, že ne hezké, vytlačovaly naší solidnou, rázo- vitou, vzorem i provedením tolik rozmanitou ná- rodní práci ze záliby těch, kdož za každou cenu honí se z modou. — Vzpomínala jsem těch všelikých, z hadříčků slálaných krajin, muž- ských vest a damských čelenek, z provázků perli upletených, tak asi na 3 kg těžkých, jež nám do Prahy poslány z Vídně, jako vzornéa snad vzorové práce, následování hodné a vzpo- mínala jsem jich znova zase, když jsem leto v květnu se zastavila v Záhřebě, abych po tam ním odborném školství dívěím se poohlédla. Bylo mi zároveň předmětem zajímavého pozoro vání srovnávati je se školstvím ruským, nedávno v Petrohradě poznaným.
Zábřebská Vachon Paříž Praha Vídeň Záhřeb Petrohrad Petrahrad spolek Union desátník kg
23 article
Výsledky těch odborných studii nespadaj v okruh zájmu širokého obecenstva. Zachycuji- tu nějakou vzpomínku, činím tak, že král. zem- ská odborná škola ženská v Záhřebě (Kralj. zem- stručna škola v Zagrebu) zasluhuje plně našich sympatii, právě pro to, co koná v zájmu pěstěn domorodého lidového umění textilního. Škola areiť osahuje i jiné obory, má od- dělení, kde se vyučuje šití prádla, konfeke šatů, hotovení klobouků a vše způsobem vskutku vzorným. Překvapila mne zručnost žakyň. A v- douc běloučké a čisté šití, přesně a vkusně vy- vedené živůtky, nad obvyklý průměr školníeh výsledků vynikající, poklonila jsem se přičinění učitelek a záviděla jim tak trochu velké pro- cento obratných a práci s láskou konajících ža- kyň. Talent pro ruční práce je napořád ještě na jiu slovanském domácí. Máme i v naší měst- ské průmyslové škole pražské příležitost stopo- vať jej na Bulharkách, jež rok za rokem hojněj u nás k budoucímu povolání učitelskému ve vlasti se připravují. Však vrátím se ke škole, která se mi, pře krátký pobyt v Záhřebě, stala tak sympatickou Je umístěna v krásné budově a všecko její za- řízení svědčí, jak o ni je dbáno. Mívá co rok kolem 400 žakyň. Asi dvacítičlenný sbor učitel- ský (též učitelka Češka) má tuhou práci, ale je na škole znát, že pracuje s láskou a porozumě- ním. Vynikající vlastností především ředitelky školy, slč. Klotildy Cvetišičovy, poznala jsem ze všeho, co mi výsledky školy pověděly, z milé kázně školní, z ducha, na škole panujícího paedagogických zásad. Jak škola působí v zájmu studia, zachování a užiti lidového, textilního umění, možno ostatně sledovati i ve školním museu chorvatském.
Kralj Češka Cvetišičův Záhřeb Zagreb
24 article
Ve škole nevyšívá se arciť výlučně v rázu národním — tak jako u nás — volí se pro jemné, bílé vyšívání též vzory barokové a mo- derní. Vyšívání malebnému, aplikaci, práci zla tem slouží za podklad běžné motivy, odjinud známé, Však lidových vzorů chorvatských je užito všude, kde volená technika, materiála účel připouštěly. A vzorů jest všude — což ještě více platí — s opravdovým porozuměním užito. Vedle výšivek pěstuje škola i umělé tkaní, u selského lidu chorvatského zdomácnělé. Z pře- bohaté sludnice motivů kobercových, tu rázo- vitě domácích, onde pod vlivem orientálních tradie vzniklých, lze tu čerpati. Škola pěstuje jak starou domácí techniku, při níž harmonick lad barev na jednoduchém geometrickém vzoru je hlavním elementem působivosti, tak i t. zv smyrenský způsob tkaní. Viděla jsem žakyně při práci i holové práce zvlášť skvělý výrobek, koberec, vynikající de sinem i provedením, který byl pracován pro po- slední světovou výstavu v Paříži a po ní zem skou vládou darován školskému museu.
Paříž
25 article
Školní museum („Hrv. školski muzej“) je druhým polem působnosti výborné ředitelky. Lituji, že jsem zajímavé té instituce, zalo žené r. 1901, nemohla věnovat studium podrob nější, ale co jsem viděla, mne utvrdilo v pře svědčení, že to zas jednou ústav, který si z ci ziny vybral přiklad jen potud, pokudse vskutku pro domácí potřeby hodí a ze svého přidal, co pro místní poměry je vhodného. Mí ním tu především národopisný materiál, sebraný jako vzory ku pracem školním. Přičiněním slč Cvetišičovy a družiny chorvatských učitelek učitelů je oddíl ručních prací výborně a bohatě opatřen. Nalezly tu místo různé práce, ve ško- lách provedené, mezi nimi vzorné věru ukázky prací ze zemské, odborné školy dívčí v Záhřebé z nichž rozsánlý obor prací, zde pěstovaných,je zřejmý. Výborně jsou zastoupeny lidové kroje, ně- které ve starých originálech. Tak z Privlak ve
Privlak
26 article
Slavonií, z Bukevje, z okolí Vinkoveí, z Ko- navlje. Jiné v kopiích, provedených školami a jimi museu darované. Chorvatsko, Slavonie i Dalmacie jsou tu representovány. Výběrem i uspořádáním této části musea patrny jsou pečlivé ruce a vzácné porozumění i zápal pro věc. Odnesla jsem si ze své zastávky v Záhřebě milé dojmy. Kolikrát za pobytu v Chorvatsku se mi událo vidět malebné zjevy žen v původ- ním, vlastním kroji! Kolikrát jsem se kochala pohledem na ušlechtile vkusnou úpravu bělost- ného, výšivkami zdobeného šatu chudých žen, zboží na trh nesoucích, s malebně otočenou „čevranou“, pružné postavy ve vyšívaném „oplečaku!“ Teskně při tom jsem pomýšlel na dobu, až také zde zmizí národní kroj a s ním zdravý, živý, umělecký cit lidu! Návštěva škol- ního musea a zemské odborné školy vštípily mi přesvědčení, že běžný pokrok, neb co pokrokem se nazývá, nebude mít u této větve našich jiho- slovanských pobratimů smutný následek, že by zanikla tvořivost umění výzdobného v duchu lidovém. Škola ve svém poslání tu zachycuje, pěstí a udržuje, co je ještě živého a ztrácející se nenechá zmizet, stavíc je vzorem do ruly živoucím dědičkám národní umělosti. Jos. Vaetrová
Slavonie Bukevj Vinkoveum ko Chorvatsko Dalmacie Záhřeb