1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 29. ze dne 30. ledna 1908
2
article
Spolek pro České feriální osady
města Prahy a předměstí
Spolek pro České feriální osady
města Prahy a předměstí
konal ve středu svou 26. valnou hromadu v zase-
dací síni na staroměstské radnici za hojného úča-
stenství členstva. Schůzi zahájil starosta spolku pan
Ferdinand Melan, jenž, uvítav přítomné, na-
črtl v delší řeči činnost spolkovou v minulém právě
roce. Poukázav k tištěné výroční zprávě, vzpomněl
zemřelých přátel a dobrodinců spolku, jichž památku
uctilo shromáždění povstáním. Z obsáhlé zprávy vý-
roční, kterou sestavil ředitel kanceláře p. Jarosl av
Švestka, uvedl předsedající: Roku letošního vy-
slal spolek 595 dětí na osady do Luže, Cerekvice
Těchobuze a Strážova a uvedl v život opět cestovní
kolonii studentskou. Přes to, že o 50 dětí vyslal proti
loňsku více, že uhradil za tisk plakátu přes 600 K,
že rozmnožil inventář spolkový, jeví se zůstatek
hotovosti pokladní za rok 1907 téměř o 2000 K větší
než v roce předešlém. Za to děkuje spolek obětavé
přízni členstva a dárců, vzácné benevolenci a pod-
poře české žurnalistiky, učitelstvu a profesorstvu,
jež podporovalo sbírky školské, úřadům školníma
mnohým jiným činitelům. V první řadě podporo-
vatelů a příznivců spolku stojí naše matička Praha
se svým starostou, slovutným p. JUDrem. Karlem
Grošem, jeho náměstky a celou městskou radou
v čele, k ní pak druží se representace města Král.
Vinohradů, z jehož obyvatelstva též mnoho přátel
spolek získal. Hlavním zdrojem příjmů jest národní
slavnost žofínská. Přízeň, jakéž se podniku tomu co
rok dostává z kruhů občanstva, jest jedinou odměnou
damského zábavního výboru, jehož honlivé práci
po několik let již vzorem jest obětavá a neúnavná
předsedkyně pí. Pavlína Bauerová, jíž pravou
rukou jest jednatelka slečna Růžena Janouško-
va, a již v práci podporuje celá řada jiných dam.
Melan
Švestka
Groš
Král
Pavlín Bauerová
Janouško
Praha
Luže
Strážov
spolek pro Český feriální
Cerekvice Těchobuz
3
article
Lékaři čeští v Praze a předměstích i v místech, kde
osady prodlévají, obětavě a nezištně skytali rady
i pomoci, sl. učitelky, pp. učitelé i choti ředitelů
osad pak obětovali o práždninách volný svůj čas
i práci řádnému a úspěšnému vedení osad a výchově
mládeže. Veškeré osady byly letos nayštívenya
revidovány členy výboru a reditelem kanceláře, luž-
ská osada pak poctěna byla návštěvou primátora
města Prahy dra. Karla Groše a jeho vzácné choti,
jež na osadu doprovázel předseda spolku Ferd. Mel-
lan. Vyznamenání tomu dal výbor projev vděčnosti
vylíčením této návštěvy ve výroční zprávě spolkové.
Pamětihodnou událostí byla druhá audience u pa-
novníka na hradě pražském v době nejvyššího po-
bytu v Praze. Snahy a výsledky spolkové činnosti
uznal panovník co nejvýznamněji. Žel, že dosud ne-
dostallo se spolku „odpory státní, žel, že země ne-
může přispívati větším obnosem. Mecenáš, který by
přispěl k úhradě dluhu hypotečního, získal by si
o děti české zásluh nesmrtelných. Přehled příjmů
a vydání vykazuje, že příjem činil letos 37.417 K
47 h, vydání 30.601 K 86 h, tak že zbývá pro rok
letošní 6815 K 61 h. Cifry ty mluví o činnosti vý-
boru samy, ciíry ty dokazují pilnou práci všech po-
volaných funkcionářů spolku. Vděčím se zde rád
p. místopředsedovi dru. Vl. Klímovi a pí. místo-
předsedkyni Bože Hrdličkové-Pervolf ové,
jednateli p. Richardu Purghartovi a zvláště
pak dlouholeténu spolupracovníku, na jehož bedrách
leží největší díl práce, řediteli kanceláře p. Jarosl.
Groš
Klím
Bož Hrdlička
Purghart
Praha
spolek Ferd
4
article
Švestkovi, kteří mne v předsednictví podporovali.
Všem těm, jakož i ostatním členům výboru patří
můj upřímný dík, k němuž se zajisté i ctěné shro-
máždění přidává. Vedle jmenovaných pak jest to
p. starosta MUDr. Frant. Hamza, který morálně
i hmotně ze všech sil podporuje snahy spolkové,
jakož i pp. okresní školní inspektoři: pražský Rud.
Jedlička, vinohradský Jos. Libický a smí-
chovský Bedř. Hallaburt, kteří s nevšední ocho-
tou bezprodteně a příznivě vyřizují žádosti spolku
c. k. okr. škol. radám řízené a tak při každé příle-
žitosti osvědčují porozumění pro snahy i práci spol-
ku našeho. Vděčím se p. MUDru. Veselému, ře-
diteli lázní luhačovických, i p. Tomanovi, maj. lázní
ve Mšeně, kteří opatřují po léta několika studujícím
zdarma byt, stravu i léčení. Spolek náš dle sil svých
podpořil i několik dětí školy „Komenského“ ve Vídni,
přijav je zdarma na osady, jakož i několik dětí z Vít-
kovic na Moravě, jimž pobyt za poloviční náhradu
byl povolen. — Ředitelství a Družstvo Ná-
rodního divadla, slovutného cestovatele p. E.
St. Vráze a MUDra. Boh. Klusáčka řadíme
k novým zdatným přátelům. Dáma, jež si nepřála
býti jmenována, odevzdala předsedovi 1000 K pro
spolek, jako splnění slibu daného v těžké nemoci
svého dítka. Bylo zachráněno, životu zachováno —
ona pak darem svým zachovala život několika cizím
dělem. Kéž je následována, šlechetná tato dobro-
ditelka! Nemožno nevzpomenouti obětavé péče a
starostlivosti p. ministra dra. Bedř. Pacáka, který
vždy a všude spolek náš podporoval vlivem svým.
Švestka
MUDr
František
Hamza
Jedlička
Jos
Mudra
Veselý
Toman
Komenský
Vráz
Klusáček
Pacák
Mšeno
Vídeň
Vít
Morava
spolek c
rodní divadlo
5
article
Ostatní dárce a dobrodince — končil předseda pro-
slov svůj — seznáte z výroční zprávy tištěné. Děkuji
ještě jednou všem vám, již přítomností svojí dáváte
na jevo účašt o zdar a rozkvět spolku a prose vás
a všecky pracovnice i pracovníky na humanitním
vlasteneckém našem poli a vytrvání, provolávám
další vaší práci srdečné „Na zdar!“ (Hlučný potlesk.)
Potom oznámil předseda, že protokol o minulé valné
hromadě byl verifikován. Od čtení zprávy jednatel-
ské, pokladniční, účetní, hospodářské a revisorské
bylo upuštěno a zprávy ty jednomyslně schváleny.
Nikdo nehlasoval proti schválení, nikdo se hlasování
nezdržel. Potom přikročeno bylo k volbám a zvolení
jednomyslně: do výboru pp. PhDr. Frant. Drtina,
univers. profesor, PhDr. J. U. Jarník, univ. profesor,
sl. Růž. Janouškova, učitelka, Ant. Kamarýt, odbor.
učitel, Ferd. Mellan, obchodník, JUDr. Jan. Vaníček
ml., advokát, na 3 roky a Jos. Košťálek, učitel, na
2 roky; náhradnicí sl. L. Filipova, učitelka, na
3 roky; revisory účtů na 1 rok pp. Jul. Wihan, obch.
s techn. pom., Ed. Bošek, kníž. komor. rada; vy-
setřujícími komisary: pp. Stan. Jirsa, učitel
měšť. školy, Alois Vávra, říd. uč. v Karlíně, Karel
Škvára, učitel v Praze (vesměs na 3 léta). Na to při-
kročeno k volbě čestného člena spolku. Starosta p
Ferd. Mellan, poukázav na zásluhy, jichž si o spolek
získal starosta kr. hl. m. Prahy p. JUDr. Karel Groš,
navrhl shromážděným, aby jej zvolili čestným čle-
nem spolku. Návrh byl přijat jednomyslně a prová-
zen bouřlivým souhlasem. Poněvadž nebyly ohlášeny
žádné volné návrhy, ukončil předsedající valnou hro-
madu přáním, aby spolek v klidné a vytrvalé práci
byl i na dále všemi přítomnými i nepřítomnými přá-
teli podporován.
PhDr
František
Drtina
Jarník
Janouškův
Kamarýt
Mellan
JUDr
Jan
Vaníček
Košťálek
L Filipov
Jula
Wihan
Ed
Bošek
Jirsa
Vávra
Karel škvára
Groš
Jos
Karlín
Praha
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Spory z divadelního ovzduší.
(Pře civilní.)
(Národní divadlo — Jiří Huml.)
V minulých dnech uveřejnili jsme obsah žalob-
ních spisů, týkajících se sporu Společnosti Národního
divadla proti členům na dodržení smlouvy, pokud se
týče na zaplacení pokut. Líčení v záležitosti proti
panu Jiřímu Humlovi nařízeno jest u zem. souduv
Praze na 11. února. V žalobní odpovědi především
namítá se nepříslušnost pražského soudu z toho dů-
vodu, poněvadž sporné strany se výslovně a písemně
pražským soudům nepodrobily. Okolnost, že služební
nabídka pana Jiřího Humla obsahuje podrobení se
pražským soudům nestačí, poněvadž není dokázáno
ani tvrzeno, že též Společnost Národního divadla vý-
slovně příslušnost tohoto soudu uznala.
Co se týče věci samé, vytýká pan Jiří Huml, že
mu byl pobyt ve svazku Národního divadla nemo-
žným učiněn, poněvadž nebyl dostatečně zaměstnán
a poněvadž zaměstnání neodpovídalo obsahu uza-
vření smlouvy. Žalovaný přijat byl na obor prvního
basisty, a měl tudíž býti zaměstnán v rolích urče-
ných pro první basisty. Žaloba sama uvádí, že ne-
dostatečné zaměstnání žalovaného má příčinu svou
v tom, že žalovaný ještě nepobyl dosti dlouhý čas
ve svazku divadla a že teprve dalším pobytem v en-
semblu v této příčině nastati může náprava.
Huml
národní divadlo
7
article
Žalovaný však oproti tomu namítá, že sice
v prvních měsících svého pobytu v Praze a zejmena
v prvním měsíci zaměstnán byl v rolích jemu nále-
žejících a že zaměstnán byl tak často, jak se to po-
zději vzdor delšímu pobytu v Praze nikdy více ne-
stalo. V posledních měsících však někdy ani jednou
v měsíci nevystupoval, aneb jen v menších episo-
dách. Žalovanému bylo sice vícekráte se strany pana
chefa opery přislíbeno přidělení partií a zejmena
v novinkách, kteréžto sliby však nebyly spiněny.
Žalovaný zastává dále stanovisko, že služební smlouva,
uzavřená s výkonným umělcem, nemůže býti posu-
zována obvyklým způsobem, dle něhož má služebník
toliko nárok na plat a že vyplácením gáže povinno-
sti divadelní správy jsou splněny, nýbrž že při po-
dobné smlouvě jsou zde závazky vzájemné, dle nichž
se umělci musí poskytnouti příležitost, aby své umění
uplatnil a se zdokonalil. Jestliže však v tomto směru
závazky divadelní správy splněny nebyly, shledává
žalovaný v tom příčinu, která jej opravňuje k zru-
šení uzavřené smlouvy. Dále namítá žalovaný, že 1.
října 1907 sice dopsal ředitelství divadla, že vystu-
puje ze svazku Národního divadla, jak to v žalobě
jest uvedeno, uvádí však, že dopis ze dne 11. října
1907, kterým byl vyzván opětně se vrátiti ke svým
povinnostem, nebyl prvním vyřízením jeho dopisu.
Neboť hned 2. října 1907 přinesly pražské no-
viny v oficielní rubrice divadelní správy oznámení,
že žalovaný vystoupil ze svazku Národního divadla,
že však jeho odchodem umělecká výkonnost v oboru
basovém u Národního divadla ani v nejmenším není
dotčena.
Žalovaný vytýká v tomto směru, že v divadelním
životě jest to neobvyklé, že divadelní správa kriti-
suje umělecký význam člena, a že zejména nepří-
Praha
národní divadlo
8
article
»Nuže, uvidíme! . . Nestačí-li půst a napájení sla-
nou vodou, nalezneme nějaký jiný prostředek, líbeznější.«
Artur Holme rozkřikl se nyní ještě vášnivěji na
trýznitele svého:
»Bídníku !«
Zároveň zvedl se na ráz a s krajním napjetím si
poněkud na lůžku svém.
Zvedl i lokte a pěsti vší silou svojí ..
Vilém Jordison sehnul se prudce k němu a v oka-
mžiku tom pouta vězňova zavadila o tvář jeho a rozdrá-
sala ji ..
Nicméně Jordison děl dost klidně a tonem skorem
mravokárným:
»Nemáte být tak divokým, tak zlým, holečku můj
Při tom ustoupil pán »Červeného domu« rychle na
krok zpět.
Dodal pak:
»Nuže, my vás zkrotíme důkladně ještě, hošku můj.«
Artur Holme sklesl bezvládně na otep bídné slámy.
Pohled nešťastného muže metal ale blesky na věz-
Bývalý ředitel změnil pak ton a pokračoval do-
mlouvavě:
»Proč nejste trochu aspoň rozumným, sire Holme ?.
Jste to přece vy, kterýž vyvoláváte toto jednání.«
A stišil hlas skorem k prosbě:
»Jest přece tak málo, co na vás žádám! Potřebu-
jete mi říci všechno toliko, co víte o Arturu Sleriousovi
a dávám vám slovo čestné, že vás okamžitě propustím
z tohoto vězení . . . Vrátím vám svobodu úplnou.«
Holm
Jordison
Slerious
11
article
Náhle přerušen byl Vilém Jordison v nenávistných
myšlenkách svých.
Ozval se kdesi rachot řetězů.
Jordison jal se naslouchati bedlivěji.
Bylo to zřejmě dole pod ním.
Hned na to rachot řetězů ozval se poznovu v pro-
stoře, pod komnatou jeho se nalezající.
K řečenému rachotu tomu připojilo se úpění čímsi
tlumené.
Bývalý ředitel bankovní naslouchal napjatě ještě po
několik okamžiků.
Zatím zavládlo ale v dolejší místnosti úplné a teskně
působící ticho.
Po malé chvíli ozval se však opět zvuk řinčivý, ale
silnější, než dříve.
Připadalo to tak, jakoby nějaké zvíře, na těžký řetěz
upoutané, snažilo se osvoboditi se vší mocí z těchto
těžkých pout svých.
Rty bývalého ředitele bankovního zkřivily se ke ška-
redému úsměvu.
V tomtéž okamžiku ale Vilém Jordison sestoupil už
* lože svého.
Jal se oblékati co nejrychleji, házeje jen ledabyle šat
na sebe.
Potom vzal malou svítilnu, kterou měl v ložnici
vždy po ruce a rozsvítil ji.
Otevřev dvéře, jal se po schodech sestupovati.
Došed dolů, Vilém Jordison zaměřil rovnou do ko-
Za oddělením, kdež koně byli přivázáni, hozena
byla otep slámy na zemi.
„Cerný automobu,
nírny.
Jordison