1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 30. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 29.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listve
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K 80h
Naka
6
article
LSTY
LSTY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Křesťanští sociálové a příští ministerstvo ve-
řejných prací.
Z Vídně, 30. ledna. Čtyřhodinná porad.
konaná včera u dra. Luegra, dosti povážlivě
churavého a dlouhý pobyt minister-
ského předsedy bar. Becka na po-
radě té — tyto vnější známky jsou důkazem
že poměr mezi stranou křesťansko-
sociální a jejími ministry na jedné straně
celým kabinetem na druhé straně s t a
se velmi vážným. Tvrdí se sice, že mez
bar. Beckem a stranou křesťansko-sociální
již včera nastalo vyjasnění, avšak takové
konflikty jako nynější nejsou valně zdrávy ka-
binetu v nynějším jeho složení.
O poradě křesťanských sociálů vydána byla
úřadní zpráva, ve které se praví, že bar. Beck
učinil tam vyjádření, která docela u s po-
kojila křesťansko-sociální vůdce. Tito prý ni-
kdy nežádali, aby se pro aktivování ministerstva
veřejných prací volil výhradně postup naři-
zovací, naopak uznáváno prý, že jest právem
poslanecké sněmovny k nové konstrukci zaujat
stanovisko aspoň pokud jde o povolení ná-
kladů na nové ministerstvo. Pro
které věci bude zvolen postup nařizovací a pro
které postup zákonodárný, záležeti bude na ma-
terii samé, jež se novému resortu přikáže. Podle
této zprávy možno a dlužno souditi, že se
bar. Beck rozhodl pro dvoudíl-
nost, že bude proveden jak postup nařizovací,
tak postup zákonodárný.
Beck
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Dnešní »N. F. Presse« vznáší na bar.
Belcka těžkou obžalobu, že prý vydal o své
řeči, ve výboru rozpočtovém promluvené, docela
jiný tekt, než jak skutečně mluvil.
Prohlásil prý se výhradně a výlučn e
pro postup zákonodárný, avšak ve
vydané oficielní zprávě se tato výhradnost
výlučnost již nenalézá. »N. F. Presse« myslí
že trvalý smír mezi křesťanskými sociály a bar.
Beckem není možný, poněvadž tito se ne-
chtějí nikomu podříditi, nýbrž chtějí nad každým
jenom vládnouti. Nejsme prosti obav, že vy-
rovnání mezi stranou křesťansko-sociální a bar.
Beckem se stalo, ba stane, ale záležeti bude
na tom, na čí útraty.
Z Vídně, 30. ledna. O poměru křesťansko-
sociální strany ke vládě, jak se utvářil po vče-
rejší poradě parlamentní komise
této strany s ministerským předse-
dou bar. B eckem v saloně dra. Luegra.
sděluje „D. Volksbl.“, že vzato s povděkem na
vědomost prohlášení, kteréž učinil šéf vlády
o ministerstvu veřejných prací, zvláště když by
dr. Gessmann projevil souhlas s názorem,
že ministerstvo to aktivovati se ma
zákonem. Nevyrovnány však zůstaly neshody
v příčině oborů působnosti tohota
ministerstva. Na přetřes se dostala tak
otázka jiného rozdělení resortů. Strana kře-
sťansko-sociální žádati bude tři
ministerstva, mezi nimi nikoliv minister-
stvo veřejných prací, nýbrž místo něho mini-
sterstvo financí. Vyjednávání s baronem
Beckem není ještě zkoncováno, podobá se však,
že zajištěno jest setrvání obou ministrů křesťan-
sko-sociálních dra. Ebenhocha a dra. Gessmanna
v kabinetě a že netřeba se báti krise.
N F
Beck
D Volksbl
Gessmann
Vídeň
9
article
Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny
Z Vídně, 30. ledna. Rozprava o rozpočtové
položce »ministerská rada« nabyla ve-
likých rozměrů. Jest ještě 9 řečníků přihlášeno
a kromě toho čeká se, že ministerský předseda
sv. p. Beck promluví také ještě jednou.
Výbor rakouské delegace pro věci zahraničné.
Z Vídně, 30. ledna. Dnes zasedati bude tak
výbor cislajtánské delegace pro za-
hraniční záležitosti. Výklad, který uči-
nil sv. pán Aehrenthal ve výboru maďarské dele-
gace, bude v rakouské podroben zevrubné kri-
tice.
Ministr Peschka na cestách.
Z Vídně. 30. Jedna. Německý ministr-
krajan Peschka, který ve Štyrském
Hradci promluvil útočnou řeč, jež vzbudila
krajní nevoli všech Čechů a Slovinců, pojede
do Tyrolska, kdež dne 17. února promluví
v Inšpruku, později pak v Bolzanua
v Meranu. Účelem cesty té jest prý, že se
chce ministr informovati o národních a hospo-
dářských poměrech v jižním Tyrolsku. Spiše
Beck
Aehrenthal
Peschek
Čecho
Vídeň
Tyrolsko
Inšpruk
Bolzanu
Merano
Spiš
poslanecký sněmovna
Štyrský Hradec
maďarský dele
10
article
bychom věřili, že vavřiny prof. Mayera nedávaji
panu Peschkovi spáti.
Proti češtině v úřadech.
Z Vídně, 30. ledna. Telegrafuje se sem
z Trutnova, že na tamější schůzi něme-
ckého pokrokového spolku dvorní rada profesor
Bachmann pojednal o posledníich
soudních událostech v otázce ja-
zykové v Chebu, České Lipěa
Šluknově. Odsuzoval prý co nejrozhodněji,
že dějí se zase nové pokusy Čechů vedrati
se do uzavřeného území něme-
ckého a tam vynutiti úřadní češtinu via facti.
Prohlásil jménem německých poslanců z krá-
lovství českého, že tito pokračovati bu-
dou vakci proti těmto pokusům,u
vlády již zahájené.
Boykot pro vykonanou povinnost.
Z Vídně, 30. ledna. »N. F. Pr.« telegra-
fuje se z Marianských Lázní, že zá-
stupcové tamějších německých spolků se usnesli
prováděti boykot proti radovi zemského soudu
Adamovi, který vyřídil české podání v ja-
zyku podacím. Pan rada Adam bude tedy za
správné jednání své od německých šovénů
z důvodů národnostních společensky boyko-
tován.
profesor
Mayer
Peschek
Bachmann
Čecho
Adam
Vídeň
Trutnov
Cheb
spolek dvorní rada
Český Lipě Šluknov
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Hokování v adrese v anulickém parlamentě.
Z Londýna, 29. ledna. (K. k.) (Dolní sněmov-
na.) Dolní sněmovna, jež byla velmi četně navští-
vena, zahájila rokování o adrese, kterou se
odpovídá na trůnní řeč. Předseda minister-
stva Campbell-Bannerman pro vážné one-
mocnění svého bratra se nedostavil. Na jeho místě
fungoval kancléř pokladního úřadu Asquith jako
ředitel sněmovny. Adresa byla navržena Lehma-
nem, jenž poukázal na návštěvu německého císaře
a německé císařovny a pravil, že mu působí zvláštní
radost pozoruje-li, že návštěva císaře a císařovny.
ačkoli rázu hlavně soukromého, přece měla uspoko-
jivý výsledek jak pro národ německý, tak i pro An-
glii. Je opravdovým přáním každého vlastence, aby
přátelské vztahy tímto způsobem upevněné nikdy
nebyly oslabeny nedůvěrou a nedorozuměním, k ně-
muž není důvodu ani v minulosti, ani v nynějších
vzájemných poměrech obou zemí. Řečník zmínil se
pak ještě s největším uspokojením o norské smlouvě
garanční.
Campbell
Bannerman
Lehma
Ana
Londýn
Dolní sněmovna
sněmovna
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Číňané 1000 let před Kolumbem
v Americe.
Yankeecvé vypovídají dnes z plemenné zášti bo
Asiatům a snaží se všemožně zameziti zvláště Japon-
cům a Číňanům vstup na americkou půdu a prece
byli to obyvatelé východní Asle, kteří přinesli na pev-
ninu americkou první kulturu. Často se tvrdilo, že
Vikingové na svých plavbách již v 9. stoleti dospěl
k Severní Americe, ale ze zápisů starých čínských
kronik lze souditi, ze buddhističtí kněži navštívil
západní pobřeží Ameriky jako misionáři již mnohem
dříve, totiž v 5. století. Zajímavé zprávy o této otáz
ce přináší „Le Monde Moderne“
Že obyvatelé východní Asie na svých plavbác
podél pobřeži přišli až k Behringovu průlivu, přeplul
jej a podél amerického pobřeží se dostali až do Me-
xika, není nikterak pravdě nepodobno, buddhistická
mísie v Kalifornii také tvrdí, že se opět ujímá díla.
které buddhisté v Severní Americe počali již tisíc
let před Kolumbem. Věrohodná čínská kronika mluv
o zemi Fusanu nebo Fusu, která leží asi 6500 mil na
východ od asijské pevniny a má prý délku 3250 mi.
Jmeno Fusan, jež bylo dáno tomuto novému světu.
jest odvozeno od rostliny agave, která se v Mexiku
tak jmenuje.
V archivech dynastie Lyanů nalézá se zpráva
o cestě buddhistického kněze z Kabulu jménem Huj
Sen, kterého uvádí jeden z největších čínských histo-
riků, Ma Tuan Lin, takže lze tuto zprávu pokládati
za věrohodnou. Huj Šen sděluje r. 502 císaři Vu i
o svých podivuhodných cestách. Před ním, tak vy-
pravuje, přišlo roku 458 pět buddhistických kněží do
Fusanu a zabájili tam úspěšnou činnost misionářskou.
Všechny podrebnosti této zprávy, zvláště údaje o pod-
nebí, zvířeně, rostlinstvu, státním a rodinném zřízení
podávají úplný obraz Mexika.
Číňan
Kolumbus
Asle
Viking
Behringův
Sen
Amerika
severní Amerika
Asie
Kalifornie
Mexiko
Fusan
Ma Tuany Lin
Le Monde Moderne
Ixik
13
article
Původní obyvatelé Mexika nezanechali žádných
písemných památek, ale v jejich ústním podání žije
vzpomínka na neobyčejnou osobu, která přišla z da-
lekých zemí a nosila dlouhý oděv. Byl to kazatel
jenž učil novým mravům. Ve vesnici Maddaleně na-
lézá se ještě socha, postavená tomuto muži, jenž se
jmenoval „Vi-ši-pekoša“, dle všeho jest toto mexicke
jméno přetvoreninou čínského jména Huj Šen Cikšu
Další podobnosti lze nalézti v jiných mexických
jménech. Jméno Buddhy, jenž byl u buddhistů zván
též Gautama nebo dle svého původu Sakia, nalézá se
v různých obměnách. Guatemeea, Huatamo, Guati-
mozin, Zatekas, Sakatepe.
Mexičtí kněží jmenují se tlamové, což od slov
lama, jak se označují kněži v Tibetu a v severn
Číně. Také patrné stopy buddhistické kultury nachá-
zejí se v Mexiku. V Compeachy byla nalezena socha
představující buddhistického kněze v ornátě, v Pa
lenque secha Buddhy, sedícího se zkříženýma no-
hama na dvou lvech. Nalezena také hlava slona.
jenž představuje indického boha Ganešu, avšak lev
i slon jsou v Americe neznámi, takže zbývá jen
domněnka, že známost o těchto zvířatech byla tam
přinesena z Asie.
Lze tedy bezpečně souditi, že Asiaté objevili
Ameriku dávno před Kolumbem a jisto také je, že
kultura buddhistická, kdyby bývala v Americe pro
nikla, byla by se stala původním obyvatelům po-
žehnáním, kdežto Evropané, kteří za 400 let tento dí
světa zcivilisovali po svém způsobu, šířili před se-
bou záhubu a otroctví, vyhladili téměř rudé ple-
meno a rvou dnes svými velrybářskými stanicemi o
ústa potravu posledním zbytkům amerických Esky-
máků v krajích arktických.
Maddalena
Buddha
Gautam
Sakia
Guat
Sakatepe
Asiat
Kolumbus
Evropan
Mexiko
Čína
Amerika
Asie
Esca
bůh Ganešo
14
article
= Soudce Lynch. Roku 1907 bylo v Americe
lynchováno neméně než 75 osob, což znamená pro
tento rok příbytek 35 osob proti roku 1906. 50 z těch-
to obětí byli černoši, mezi ostatními bylo několik
černošských žen a také čtyři běloši. Devatenáct těch-
to hrozných exekucí bylo vykonáno za bílého dne,
aniž mohla policie oběti slepé nenávisti vyrvati z ru-
kou trýznitelů. Z obětí bylo 32 oběšeno, 17 zastře-
leno, 2 osoby zastřeleny a mrtvoly jejich spáleny.
Zvláště hrozným způsobem popraven byl jistý čer-
noch; pověsili jej na strom a pak sloužil tak dlouho
za terč revolverů, pokud ho smrt nevysvobodila z
útrap. A příčiny? Právě ty vrhají zvláštní světlo na
„lidovou spravedlnost“. Jeden černoch byl usmrcen,
poněvadž jeho syn obtěžoval bělošku, jiný proto, že
přemohl bělocha v zápase. Jeden černoch urazil bě-
locha a jiný byl svému vrahu dlužen 3 dollary. Ko-
nečně stal se jeden černoch obětí lynchové justíce,
poněvadž ukradl bělochu 75 centů. Není žádné po-
chybnosti, že tyto hrozné výjevy nejsou projevem
lidové spravedlnosti, nýbrž téměř výhradně výsled-
kem plemenné nenávisti, která ve Spojených státech
nijak neochabuje.
= Kopnická aféra v Rusku. Jak se z Oděsy
sděluje, obdržel metropolit podolský asi před dvěma
nedělemi dopis od okresního výboru anarchistických
komunistů, v němž se žádalo o daň 40.000 rublů.
V dopise byl udán den, kdy splnomocněný vyslanec
přijde do paláce, aby peníze přijal. List byl odevzdán
policii a věc oznámena guvernerovi, jenž učinil opa-
tření, aby palác byl střežen vojenským oddílem
deseti mužů s důstojníkem. V den, kdy měla dan
býti převzata, ohlásil důstojník metropolitovi, že
přijel sám guverner s dvěma adjunkty a sekretá řem.
Lynch
Kopnická
Amerika
ko
spojený stát
Rusko
cent
15
article
Před palácem zastavila krásná trojka a z ní vystou-
pila Jeho Excelence v uniformě generála jízdy s řády
na prsou a jeho průvodčí rovněž v uniformách. Stráž
vzdala čest, pánové vešli do paláce, kdež je sluha
provázel po schodech a nahoře byli přijati metro-
politem. Za půl hodiny pánové opět vyšli, vstoupili
do čekajících saní a odjeli, zatím co stráž presen-
tovala. Minulo asi půl hodiny a důstojník se odebral
do paláce, aby metropolitovi, jak obvykle, podul
zprávu. Nalezl Jeho Eminenci v pracovně přiváza-
ného k lenošce se zacpanými ústy, kaplan a sluhově
nalezeni rovněž spoutáni a se zacpanými ústy za-
vřeni v knihovně. Na krku měl metropolit těžký py-
tel, jenž mu táhl hlavu k zemi a způsopil mu mno-
ho úzkosti, neboť „guverner“ mu sdělil, že je v něm
puma. Pytel byl zavolanými vojáky s největší opa-
trností zanesen na blízkou louku, ale, jak se zjistilo;
obsahoval jen písek a cihlu. Anarchisté, jejichž skvě-
lé uniformy důstojníka oklamaly, odnesli s sebou
z ohlášené návštěvy 56.000 rublů ve zlatě a skvosty,
odhadnuté na 12.000 rublů. Guvernera znal sice me-
tropolit, ale nikoli stráž a důstojník. Po obratných
lupičích není dosud stopy.
Pytel