3
masthead
19. ledna 1901. Číslo 19
4
article
Z Rudolfova u Čes. Budějovic se nám
ve věci té píše: Přes protest Čechů — »prýs
z nařízení místodržitelstva — ustanoven byl sčí-
tacím komisařem MUDr. Morie Huller, tamní
německo-židovský lékař. Celé německé obecní
zastupitelstvo bylo při sčítání lidu přítomno
s purkmistrem Kumpfmüllerem v čele. Ačkoli
již přítomnost obecního výboru stačila, aby mno
hého neuvědomělého a odvislého Čecha zastra-
šila, zneužíval ještě purkmistr svého postaven
k nezřízeným nátlakům na naše lidi. — Pr
sčitání nebyli vyslýcháni majitelé bytů, nýbrž
většinou ženy a cizí osoby, zaměstnavatelé
udávali své služebníky šmahem jako Němce, ač
tito ponejvíce ani slůvka německého neznaji.
Mnohá rodina ryze česká pak ze strachu před
obecním výborem sama k německé řeči se při-
hlásila. Občany, kteři přes to českou řeč udávali,
vyháněl purkmistr z místnosti
užival při tom výhrůžek, jež ne-
chceme opakovati. — Doklady máme
při praveny.
Čecho
MUDr
Huller
Němec
Rudolfov
Čes . Budějovice
5
article
Deputace uvědomělejších Čechů rudolfov
ských podala proti lakovému vúřadnímu výkonue
osobně protest u c. k. hejimansíví v Čes
Budějovicích, v němž nejkřiklavější případy uve
deny a žádáno za nové úřadní sčítání
Hejtmanství slíbilo se o všem informovati, »ale
sčítání provedené prý již zrušit
nemůže«.
V obci Seewiesen (okr. hartmanickýo
nasadili Němci, zvláště statkáři, všechny páky
aby při úřadním sčítání prokázali, že obec jejiel
jest »kerndeutsch«.
Majetník dvora Poschingerhofu sám svoje
nájemníky komisi sčítuci oznamoval tak věrně
že z 20 Čechů nepřihlášen ani je den
Jiní vyhrožovali vyhnáním z práce lidem, kteř
by chtěli svou řeč českou udati.
A tomuto smravnému« úsilí padlo za obě
ze 150 Čechův asi 125.
Na Kaplicku (v Něm. Benešově aj.
uděloval Némcům instrukce pro sčítání známý
odrodilec a německý fanatik Taschek a sic
s úspěchem, jak výsledky ukazují.
V Kapliei po velké agitaci a užiti všec
možných prostředků se strany německé by l
z 500 Čechů napočteno jich súřadně
jen asi 183.
Čecho
Němec
Poschingerhof
Čes Budějovice
Seewiesen
Kaplicko
Německo
Benešov
Čechův
6
article
Podobně stlačen nebo docela anullován poče
Čechů v Německém Benešově a v jeho
rozsáhlém okoli.
V Ravni už na 1 rodinu vši chn
občané bez otázání zapsáni jak
Němei.
Ve Ždáru dán Čechům roz ka z, žee-
vsichni při sčitání musí být
Němei.
V Čes. Krumlově, jak již sděleno
zůstali i přes zakročení hejtmanství sčítacími
komisary Němci slova českého niez na-
jící, kteří českým obyvatelům vyhrož u jí
že je dají zuvříti, nebudou-li s nimi miu-
viti německy. — Češi odeplrají proto hromadně
veškery údlaje.
V Chvalšinách sčítáno pomoe
11stků; ale lístky česky vyplněné p řepi-
sovány a Čechové voláni na rad
nici, kde přemlouváni k udán
němčiny a vyhrožováno jim.
V Blažejově (okr. Jindř. Hradec) za-
psal učitel Kölner jako německou i rodinu
české dělnice P., ač se tomu vzpírala.
V Sytné (okr. stříbrský) jmenován sěí
tacím komisařem Němec ze Stříbra. Sčítání
dělo se proti nařízení u představeného,
kamž byla vždy z rodiny předvolána jen jedna
osoba. Při sčítání tom byl u představeného při-
tomen horlivý agitator a vůdce Němců J. Dürr-
schmied. Mnozí z bázně před ním, by jim
nenškodil udáním v horách neb ve Stribře, hlá-
sili se k Němcům.
Na olázku komisařovu, jak kdo mluví, od
povídala většina českých lidí: »česky i ně-
mecky«, načež vesměs zapsání jako Němci. —
Tím stalo se, že ze 151 Čechů zby lo
jich po »úřadním« sčítání než 10.
Proti těmto machinacím podán protest.
V Horních Sekyřanech vyplnii
starosta J. Stromek (Němec) a rchy v še c
Čecho
Krumlův
Němec
Čech
Jindřichův
Kölner
J Dürr
Benešov
Ždár
Chvalšiny
Blažejov
Hradec
Stříbro
Horní Sekyřany
Němei
7
article
literátů jsou tu zastoupeni ještě Hanka, Kollár,
Štůr a Štule.9)
Smrt Šafařikova, která jedině dovedla ukon-
čiti jeho přátelství s velkým Rusem, nepřetrhla
Pogodinovy svazky s českým světem. Několikráte
daly obě strany výraz svým vzájemným sym-
patiím.
R. 1864 poslal Pogodin Palackému známý
list o evropských a slovanských věcech. Pogodin
vřadil jej do svých politických projevů, které
pod titulem »Polskyj vopros« v Moskvě r. 1867
vydal. Český překlad jest uveřejněn v »Osvětěe
1871. V květnu 1868 na podnět slavnosti
kladení základního kamene k Národnímu divadlu
v Praze pořádal Pogodin ve svých sadech banket ,
při kterém ličil vývoj všeslovanské myslenky
povinnosti Ruska k Slovanstvu. »Slavjanski
blagotvoritelnyj komitét« v Moskvě vypsal tehdy
cenu 1000 rublů na české drama z českých
nebo slovanských dějin, kterým by byla za-
hájena představení v zakládaném divadle.“)
K slavnostem pětisté ročnice narození M. Jana
Hank
Kollár
Štůr
Šafařikův
Pogodinův
Pogodin Palacký
Pogodin
Moskva
Praha
Rusko
národní divadlo
8
article
Husi, r. 1869 v Čechách pořádaným, poslal
Pogodin skvostný kalich, který koupil ze sou-
kromé sbírky. »Slavjanskij blagotvoritelnyj ko-
mitet« vypsal cenu 500 rublů na nejlepší dílo
o životě Husově v českém nebo jiném slovan
ském jazyce.)
Čechy odvděčily se velikému příteli zvlášt
r. 1871, když slaveno bylo v Moskvě padesáti-
letí jeho vědecké činnosti. Přední naše vědeck
a umělecké ústavy zaslaly Pogodinovi blaho-
přejné adresy. Palacký zvláštním listem po-
zdravil jubilanta jako spolubojevníka proti vlády
chtivosti Němců.9)
Dne 8. prosince 1875 Pogodin v Moskvé
zemřel. Tehdy nekrology dokončíly dlouhou
Pogodinskou kapitolu v českoruských styefeh
XIX. věku.
*) Do této publikace napsal Jar. Hrubý článek
»Styly M. P. P. se západ. Slovany« v »Osvětě
4) O tom anonymní brožura, vydaná r. 186
v Moskvě: »Slavjanskij sězd v Pragě i godovščin
sůzda v Moskvě«.
Malý, Naše znovuzrozeni, VI., 63.
) O tom »Moskovskýja Universitelskija Izvě
stija« na r. 1872.
Hus
Pogodin
Husův
Palacká
Němec
Malá
Universitelskija
Čechy
Moskva
Slovan
9
article
18e0
svých nájemníků sám bez jejicl
vědomí; samozřejmě zapsal je jako pří
slušníky německé.
V Dol. Sykyřanech a Vlkýš
kromě několika ráznějších rodin českých vypl-
něny archy u domácího pána bez vědo m
nájemníků, nebo předvoláni lidé od obee
závislí na obecní úřad, aby tam vypovídali pod
kontrolou. — Děti všech dělníků za
psány s řečí němeekou, »ježto pr
se narodily v německé obei a cho
dily do německé školy.«
Tento postup — jak dokázáno — byl v
všech třech obeích předem smluven
na utištění živlu českého. Také zde učiněny pa-
třičné kroky na ochranu českých občanů.
Jak počínal si c. k. okr. hejlman ve Střibře
při potvrzování sčítacích komisařů, patrno z toho.
že v převážně české obci Sulislavi zamítl pů
vodně obcí jmenovaného českého učitele p.R
jen proto, že prý ve smíšených obeích jsou
učitelé z úřadu sčitacích komisařů vyloučení
Avšak uznal za správno a potvrdil, když v
smíšené obei Butově zvolen za sčila-
cího komisaře německý učitel Hauke
v Piňovanech říd. učitel Schwetz.
neznalý českého jazyka a v Ulicích zuřivý
nepřítel všeho českého a německý náhončí říd
učitel Pecher, který sčítání to prováděl
v hospoděl
V Bečově u Mostu byli všichni témě
dělníci, čeledinové a služky — vesměs Češi —
beze všeho ptaní zapsáni sčíta
cími komisaři s obcovací řeč
německou, ač většina z nich vůbec an
němčiny mocna není. Vzorným příkladem před-
cházel ostatním Němcům farář místní, jenž
svého nájemníka Š. ba i kaplana Č
— rodilé Čechy — přihlásil s ob-
covací řečí německou.
V Kopistech u Mostu, obci, klerá ji
při předešlém sčítání r. 1890 měla 889 Němeo
a 963 Čechů, snaží se Němci vším úsilím počeo
Čechů snížiti na míru pokud možná nejmenší.
Sulislav
Hauke
Schwetz
Pecher
Čech
Němec
Čecho
Dolo
Bečov
Most
Čechy
Kopist
obecní úřad
10
article
Od ohecního úřadu vydávány byly půla r chové
tiskopisy jen německé, na které s
měla v každá rodině vypsati potřebná data
Většina rodin českých odepřela vyplniti tyto
prozatímní listky, na nichž rubřika obcovae
řeči ani nebyla. Spolehlivým německým pánům
domácím dodány vlastní archy sčilací přím
k vyplnění bez vědomí nájemníká.
V Žihlích fa Podbořansku volaj
jednotlivce na obecní úřad a tam se jich vyptá
vají; Čechy si nechávají až naposled a všem
možnými prostředky je přemlouvají, dokazujíce.
že v německých Žihiich jest obeovací řeč jer
německá.
V Libyni u Žihli zapsáni šmabem
všichni Češi jako Němci, ba i ti, kteři slov
německého neznají. V blízkých Partucho
vicích sbírána na obecním úřadé potřebn
data na kus papíru, ostatní prý si, říkal starosta.
sám vyplní. Výhodněji dopadlo sčítání
v Přehořově u Žihli, kde Čechové pře
dvojí vyzvání odepřeli jiti na obecní úřada
kde po stížnosti jejich, že jmenovaný sčítae
komisař neumí česky, provedl sčítání země
panský komisař.
Čecho
Čech
Němec
Libyně
Přehořov
Podbořansko
11
article
V »ryzev německé obci Dubici u Úst
n. Lab. napočteno ve dvoře hr. Sylva- Tarouccov
náležejícím 60 Čechů; za to však neprodlen
obecní výbor žádal, bý Češi dostal
ihned od správy panství výpověd
nestalo se však po vůli jejich. Jest z toho však
patrno, jak by ryze německé obce při nestran
ném sčítání vypadaly.
V Liběchově skončeno právě sčítání
Čechy nechala si sčítací komise naposled, snue
aby důkladněji se na ně přípravila. Sčítací ko
mise zdejší skládá se ze samých fanatickýc
Němců; jsouť členy jejími: vůdce zdejších
Němců, MUDr. Fröhlich, řídící učitel Nohl
bývalý ředitel panství Grasse. Při způsobu.
jakým zde sčílání prováděno, zbude zde Čechů
velmi málo. Arci tam, kde tušili trochu
uvědomělosti, Němci si netroufali, ale většina
Čechů ani nevěděla — vše vedeno německy —
co podepisují aneb jim to bylo jedno. Všude
tam, kde muží jsou Némci a ženy Češky, při-
hlášena celá rodina za německou, rovněž služky
i čeledínové čeští, u Němeů sloužicí. Poštmistr
zdejší udal slečnu expedilorku, svého praktikanta
i služku — všechny Čechy — jako Němce.
Kde pak obec má jen trochu vlivu, využila
ho vší měrou.
V Jablonci u Mimoně vyptával se
sčítací komisař výhradně na drůbež a počet
dobytka, po obcovací řeči se však ne-
tázal. Všichni Čechové zdejší, jak
se samo sebou rozumí, zaneseni jako Ně m ci
— Podobně provedl sčítací komisař sčítáni
na samotě Pilníkově a blízkých obcích
Chlumu a Prosičce.
V Arnultovicích u České Líp
provedeno sčitání s největším násilím; kdo
s odvahou přihlásil se za Čecha, vyhrož-
váno mu výpovědí z práce i z byt
a proto skoro celá česká menšína z mizela.
Sylva
Čecho
Čech
Němec
Fröhlich
Nohl
Grass
Češka
Dubice
Laba
Liběchov
Jablonec
Mimoň
Pilníkov
Chlum
Arnultovice
12
article
Sklář p. Josef Spěvák, jenž protí způsobu sčí-
tání stěžoval si u hejtmanstvl, dostal od
majitele sklárny výpověd. Však an
u hejtmanství nemožno dovolati se pomoci
uvědomělému Čechu, jenž stěžoval si u hejt-
manství v Čoské Lípě, dáno za odpověď, že to
není možné, aby někdo, kdo jest 17 let v Něm-
cích, neuměl německy a mohl se přihlásiti s ob
covací řečí českou. Zajímavé názory, jež zajisté
zaslouží pozornosti.
Na Češích v Haalbstadtě a Ru
prechticích u Broumova zejmena vlivem
vyšších úřadníků dráhy spácháno největší ná-
silí a zanešeni všichní do archů sčítacích s ob-
covací řečí německou.
V Rokytnici u Žamberka vynalez
si obeení úřad zcela zvláštní způsob prováděn
sčítání. Sčítání prováděno na radnici, kamz
napřed volání Němci, později Češi. Na Čechy
zatím s úsilím působeno, hrozeno, že kdo
se přihlásí k obcovací řeči české, toho jedno-
duše nechají z Rokytnice vyh nati.
Uvědomělému Čechu vykládal starosta města
Mannel, zavolav si ho do své úřadovny, že
stará se o to, by v městě zřízeno bylo hejt-
manství a že byl před krátkou dobou ve Vídni
a tam mu byl dán pokyn, aby pří sčítán
počet Čechů v městě nepřestou-
pil třetinu obyvatelstva, jinak že
bude hejímanství v Králikách a prolo že nutno
Spěvák
Čech
Broumův
Němec
Čecho
Německo
Rokytnice
Žamberk
Čechy
Mannel
Vídeň
Králik
Čoský lípa
13
article
se starati o to, aby ve městě bylo co nejméně
lidí s obeovací řečí českou. Na vdovu pí. B
s četnou rodinou, když přišla na radnici, by
též se dala zapsati do archů sčilacích, osopi
se městský strážník: »To je pozdě. My vás
po městě honiti nebudeme. Vše už je
dávno hotovo.« Stížnost naše, na hejt-
manství podaná, dosud vyřízena ne
byla.
V Libkovicích u Ducheova, kde
v r. 1890 napočíláno 606 Němců a pouze je-
den Čech, snažila se sčitaci komise, sestávajie
z německých učitelů, starosty, dvou radních
strážníka, by uhájilu německý ráz obce a kaž-
dému Čechu vykládáno, že prý obcovací řeč
jest ta, jíž jedná se na obecním úřadě a v kan-
celářích dolů, kde jsou zaměstnáni: kde otec
rodiny nepovolil, zapisovány aspoň dít ko
školou povinné s obeovací řeč
německou, že prý chodí do německé školy
a proto německy mluviti musí; v četných pří
padech, zejmena u našinců méně uvědomělýel
zapsali si sčítací komisaři, co se jim zlíhilo
sami. Jest však těžko utvořiti ryze německou
obec, když v ní, jak jsme podrobně provede
ným soukromým sčitáním zjistili, obývá 570
Čechů, z nichž dobrá polovice
nezákonným prováděním sčítán
arei se sčitaci komisi ztratila.
Na Duchcovsku vůbee sčílání prováděno tako
vým způsobem, že bylo by nejvýš žádoucno
aby ve všech obeích na útraty obcí provedeno
bylo sčítání znovu a spravedlivě, nestranným
zeměpanským úřadníkem, kteréhožto požadavku
dlužno se domáhati se vším úsilím. Pak objeví
se to, čeho naši sousedé viděti nechtějí: že
dnes jest okres duchcovský okre-
sem převahou český m.
Němec
Čech
Čecho
Libkovice
Ducheov
Čechy
14
article
Ze Svitav se nám píše: Dosud málc
ještě zpráv dostalo se na veřejnost o sčrtán
lidu v německém území moravském. K tomuto
počílá se též západní část Moravy s městy
Svitavami a Mor. Třebovou, tak zvaný kra
»Schönhengstů«. Ve Svitavách žíje asi 200
Čechů, nepodivíme se však nikterak, když vý-
sledek sčítání ukáže, že tam není Čech ani je-
diný, že jsou tam samí čistokrevní Němei. T-
ková asi byla dána parola před počátkem sěí
tání a v tom smyslu a duchu bylo provedeno
Snahou Němců bylo Svitavy od Čechů úplně
»očistit«, aspoň na papíře v »úřadním výkazes
Kdokoliv se přihlásil s českou obcovací řečí.
byl bez pardonu na papíře se světa sprovozen
povolán na obecní úřad a přinucen, ab
podepsal in bianco arch nový, kter
prý páni z radnice sami v příslušných rubri
kách vyplní. Poněvadž je, bohužel, ve Svitavách
český živel většinou odvislý, byl odpor proli
tomuto »nařízení« marný a páni vyplnili si sčí-
tací archy, jak chtěli, to jest s obcovae
řečí německou. Srdnatějším a nepodaj-
nějším vyhrožováno bylo všem ož-
ným způsobem, strašením, vypově-
zením z práce a odejmutím vý
dělku. Poukazováno k tomu, že pojídají ně-
mecký chléb, že mluví ve slažbé německy
dle toho že je zcela správno, když se jim na-
píše obcovací řeč německá. I řemeslníci, za-
městnaní v závodě svitavského Čecha p. An
derla, továrníka hospodářských strojů, nuceni
byli přihlásiti se s obcovaci řečí německou,
přes to, že jsou vesměs Češi a německého
chleba nejedi. Diktát na radnici byl rozhodu-
jlcí a nepomohly žádné protesty.
Mor
Němec
Čecho
Čech
Svitava
Morava
Třebová
Čechy
obecní úřad
Čech
15
article
Však nesmí se mysliti, že ten, kdo se
dobrovolně a bez valného odporu podal, získa
si vděku Svitaváků. Jsme jisti, že častován
bude co nejdřív obvyklými a pochvalnými tituly
jako »Sauböhm«, »böhmiseher Hund« atd. Jak
tu řádil furor tentonieus při sčítání lidu, dás
souditi i z následujícího případu. Katecheti svi-
tavských škol pání P. Kubíček a Bílek
vyplnili na přáni některých občanů jejich sčílael
archy a rozumi se, že ježto žadalelé byli Češi,
vyplnění stalo se podle toho. Zanesll správně
spravedlivě do archů obcovací řeč českou. Však
běda jim, taková troufalost pokládána za zločin
a došla od Svitaváků přiměřené odplaty. Ze dne
5. na 6. ledna vytloukli jim zbujní e
v noci okna v jich bytech a nahá-
zeli kameni a starých hrnců d
pokoje. Paní Bilková, matka katechety
při výtržnosti té omdlela a třeba se obávati,
aby rozrušení její z výjevu toho nezanechal
horších následků.
Svitavák
Sauböhm
Hund
P Kubíček
Bílek
Čech
Bilková
16
article
Co se všechno jednotlivcům dělo, nelze an
zaznamenati, pravdou však jest, že činěn by
ze strany zřízenců obecních všestra n n
nátlak na Čechy a jest jasno, že výsledek
sčítání bude podle toho též vypadati. Litovat
dlužno, že státní úřady, které při jiných příle-
žitostech mají tak bystré oko i ucho, nynějš
omezování práva a svobody občanské nevidí
hlasu volajícího po spravedlnosti neslyší.
V Trmici u Ústi n. L. již několik neděl
před sčítáním vyptávali se strážníci na data
různých občanů pod všelijakými záminkami.
Mezi lidmi rozšiřováno, že prý okresní hejtman
v Ústí řekl: Okres ústecký je čistě německý,
a sčítaci komisaři mají právo vyplníti rubriku
o obcovací řeči slovem »deutsch«. Úřadník
dráhy, žádající na hejímanství v Ústi sčílae
arch český, byl odbyt, že žádný c
nemají.
Při sčítání chodili obecní strážníci po do-
mech a vyptávali se na různá data, psali s
je na kus papíru a sčítací archy nebyly pak
lidem, hlavně dělníkům, ani uká z ány.
Čechy
Ústí
17
article
Rovněž tak činili domácí páni. Vyplňovali archy
sami, dozvěděvše se data od žen délníků. Když
jistý dělník domácího pána interpelloval, odvěti
mu, že už to napsal. Dělnik nebyl tím upo-
kojen a pan domácí mu pravil: »Stěžujte
si, vždyť nic nepořídítel Jestě u vi-
díte, co se bude v Trmici dít!« Na-
rážel snad na libovolně vypovídání, neboť přeu
vánocemi bylo as 40 rodin odsud vypovězeno-
většinou to dělníků českých.
Smutné jest, že někteří úřadníci hospo-
dářští a na uhelných dolech hanebně využívaj
odvislosti a nevědomosti svých dělniků.
Svolali dělníky a dělnice do kanceláří, vy
ptali se jich na všechna data a rubriku »obco-
vací řeč« vyplnili »deutsch«. Lidé ti jsou
takřka vesměs Češi. Stejně počínali si asi v roee
1890; ačkoli jest zde mezi 5000 obyvateli jistě
1000 Čechů, napočitáno jich jen 21.
Však i intelligentní osoby měly býti úskočn
podvedeny. Rozdány jim totiž hektografovan
Dělnik
Čech
Čecho
18
article
půlarchy konceptního papíru, na nichž bylc
5 rubrik, ale rubrika »obeovací řeč
byla úplně vynechána. Když tyto byl
odmítnuty, vzaty rychle z oběhu.
Při sčítání chodili k jednotliveům komisat
sčílací, vládou jmenování. I tu musil se bránit
každý. Komisař ptal se na všechny rubriky, al
»obcovací řeč« přeskočil a teprve po dů-
razném napomenutí ji vyplnil. Také u každého
dítěte musilo se mu říci zvláště, aby rubrik
obcovaci řeč vyplnil, jinak ochotně z
pomněl. Vyplňování této rubriky dělo se z
otázek: »Jste zde 12 let a umile německy
obcujete s námi německy?« »Jate státním úřad
níkem, tudíž je vaše obcovací řeč německá!«
»Jste v německém závodě« atd.
Z Liberce se nám píše ze dne 16. t. m.-
»Dnešního dne byl jsem v Liberci svědkem
toho, jaký nátlak činí se na tamější Čechy
kteří hlásí se k obeovací řeči české. Sestr
moje paní Š, která udala, že obcovací řeč jej
jest česká, dostala tento rozkaz, ovšem že ně
mecký: »Paní Š. má (soll) podep sa ti
Potvrzuji tímto, že v jednání sp
X. a jeho rodinou použivám řeč
německé. V Liberci, 15. ledna 1901. « —
Co se teď stane? Nepodepíše-li moje sestra to
hoto násilného fermanu, bude propuštěnazo
zaměstnání, kdežto v opáčném připadě bude
prohlášena na sčítacím archu jako Němkyne
Stane se však rozbodně věc první.«
Liberec
Čechy
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Cislajtánská »jednota«. Společným
heslem všech stran a Vídně je tak zvaný »jed
nolný stát«. Před člyřiceti léty chtěli mít jed-
notný stát i se zeměmi uherskými, v r. 1867
ale povolili. Doufáme, že povoli opětně, přáli
bychom si ovšem, aby nemusilo teprve před-
cházeti to, co vlastně bylo přičinou uherského
vyrovnání a co odehrálo se na zbrocených krví
polích u Králové Hradce. Jednotný stát! Tímt
heslem, kterého se každý chytá, které ale mnozí
velmi nesprávně vykládají, chtějí nepřátelé naš
ospravedlniti všechnu tu křivdu, všechno to ná
sili, jež na národu našem páchají již od r. 1620
Jednotný stát a přece by neměl politický karto
graf ani dost barviček, aby jimi označil državý
jednotlivých stran a straniček, na něž ctěná
společnost státní v Cislajtánii se roztřiďuje. Tal
jednotná je ta národní strakatina, že nikdo, kdo
v tom nebyl zrozen a kdo politický vývoj této říše
pozorně nesledoval, v couleursch a tonech jedno-
tlivých stran se naprosto nevyzná. Různost národní
a různý vývoj jednollivých částí toholo státu
by nebyl na úkor jeho velikosti a síle, kdyby
všichni národové cítili se ve svých speciálníeh
domovinách a tím i v celé říši spokojenými
šťastnými a kdyby z platných důvodů a z nej-
vlastnějšího zájmu svého jednotni byli ve
vůli a po případě v čínu chrániti
stát, jenž je jim tak přljemný m
bezpečným útulkem — ale politická
jeho rozštěpenost, vzájemné potírání se a nedo-
statek interessu u jednotlivých národů, proě
vlastně se pro tento stát rozčilovati a namáhati,
činí jej slabým, bezvýznamným a — řekněme
to přímo — nešťastným. Ve státě tomto žije
ne méně než devět národností, jejichž parlamentní
representace ve Vídni dělí se té doby neměne
než ve dvacetšest stran. Vypočitejme je.
Vídeň
Hradec
Cislajtánie
20
article
Především strany slovanské: Mladočeší (54).
čeští sgrárníci (5), národní dělníci (5), čeští
klerikálové (2), Poláci klubovní (60), polská
strana lidová (4), strana Stojalowského (5), Ru-
sové (10), Slovinci klerikální (11), Slovinci libe-
rální (4). Chorvatě (10) a Srbové (2). S lo-
vané rozdělují se tedy ve 12
stran a mají celkem 162 zástupee.
K tomu sluší připomenouti, že i Rusové nejsou
jednotní a že mezi nimi jsou tři proudy, tak že
by vlastně slovanských stran bylo 13 a všech
v Cislajtanii 28. Národové románstí roztři-
dují se ve tři strany a sice v Rumuny (5)
v Italy progressionistické (15) a v Italy kleri
kálně-konservativní (4). Strany německé jsou-
strana ústavovérných velkostatkářů (30), strana
německých pokrokárů (39), německá strana li-
dová (47), němečtí radikálové (22), němečt
agrárníci (3), německá strana střední (3), kleri-
kální střed (6), katolická strana lidová (23)
křesťanští sociálové (25). Němci rozdělují se
tedy v devět stran a maj1 198 poslanců
Konečně sluší uvěsti strany bez národního kri-
teria a sice: konservativní šlechtu (20 poslanců)
a sociální demokraty (11). Tak vypadá politický
arch vzorkový Cislajtanie. A tímto parlamentem
chtějí svět klamati a deklamovati o státní »jed-
notě«. Může li býti většího odporu mezi ideou
státu, jež nemůže býti jiná než naprostá spra-
vedlnost oproti všem jeho národům a mez
výmluvným faktem, že 81 millionu
Němců zastoupeno v něm parla-
mentně 198, 15 millionů Slovane
ale jen 162 poslanei? Ne jednotným
učinit dovedete Rakousko, nanejvýše je unifor
movat, potom ale stane se tato říše kasárnami
rozhodujícím v ní německý profous.
Polák
Slovinec
Srba
Rus
Rumun
Italos
Němec
Chorvata
Rakousko
strana Stojalowský
rutheniumsová
katolický strana lidový
21
article
— Maďarská láska. Ve Vídní se namá-
hají ze všech sil, které tam ještě mají —
mnoho jich ovšem není — aby tuto monarehi
jakž takž udrželi pohromadě, neboť ničeho s
neděsí tak, jako slov: personální unie. Vědí tam
velmi dobře, to že byl by počátek konce.
A rozhodující maďarští státníci na oko rovněž
tak se staví, jako by jim věcná spojitost s Ra-
kouskem byla nade všechno a jako by to byl
prospěch maďarský ji zachovati. Do jistě míry
mají pravdu. Dokud Cislajtanie vůbec není vy
ssáta na poslední krůpěj šťávy, dokud v ní třeb
jen ještě kapka mízy, bylo by škoda ji tam
nechat. Proto nechtějí snad ještě o uvolnění
svazku mezi oběma polovinami říše slyšet,
však zdá se, že veliký dav v Uhersku, pro-
niknut do duše košutovstvím, soudí jinak, než
pan Szell a jeho druhově. Dav nepočité, dav
cití jen ve velkých rysech a dle toho se řídi
A proto dnes v Uhrách hlučněji než kdekol
jinde ozývá se heslo: Pryč od Vídně! Pryč,
pryč! — Nemají v lásce Vídeň z dřivějšíel
dob, třeba že se jim koří a před nimi po
nížuje. Pocitili, co znamená její přízen
a láska a dle toho se k ní chovají. Z jakých
ale důvodů v této polovině lpí se tak houžev-
natě na reálném svazku s Uhrami? Mohlo by se
za to míti, že z dobrých důvodů hospodářských
Je to prospěch průmyslně pokročilé Cislajtanie,
najmě ale Čech a Moravy, zůstane-li jim volný
Szell
Čo
Vídeň
Uhersko
Uhry
Morava
22
article
uherský trh a nebude-li celní čára překážeti
výrobkům našich zemí v konkurončním zápase,
zvláště s Německem. Však v poslední době vy-
skytují se v Uhrách zjevy, které i tento ohled
na průmysl náš a obchod činí bezpředmětným.
Ne pouze soukromníci a akciové společnosti,
nýbrž i orgány veřejné, obecní správy, komitáty,
ba i ministerstvo, vypověděli boj všemu mimo-
madarskému, jinými slovy, všemu cislajtánskému.
Zadání každé větší práce, jakéhokoli vělšího pro-
jektu, je podmíněno tím, že materiál k tomu
nutný musi býti uherský a uherské též pracovní
síly. Proti tomu nedalo by se konečně ničeho
namitati, máť každý stát povinnost síliti svůj
průmysl, svou práci, to nepochopil dosud
jedině stát cislajtánský, však v poslední době
setkáváme se v ohledu tom v Maďári
s jinými ještě, neméně povážlivými zjevy.
Někleré komitáty výslovně na tom se usnesly,
že při veřejných stavbách je povinností užiti
jen domácího materiálu, že ale i na soukrom-
níky v tomto směru má se úřadně půšobiti.
Co znamená takové maďarské »úřadní pů-
sobení«, o tom netřeba šířiti slov. Jen
tom případě že má se užíti eizího materiálu,
když absolutně není maďarského, v šak a ni
potom nemá býti užito hmoti
výrobků rakouských, t. j. cislaj-
tánských, nýbrž z německé říše,
anebo odjinud z ciziny. — To prosím,
veřejně se prohlašuje a k tomu vyzývá veřejný
úřad. Tak vypadá ta »reálná unie« Cislaj-
tanie s Uherskem v praxi. Tak odměňuje s
na druhé straně snaha po spojenství, tak od-
měňuje se Uhersko za oběti, které se z této
poloviny přinášejí fantomu této unie. Nebylo
by za takových okolností mnohem moudřejší to,
co nazval Bismark »čistým rozchodem«, než
státoprávní alliance za takových poměrů?
Bismark
Německo
Uhry
Uhersko
23
article
— Poněmčování místních českých
jmen. Když dosazen byl nynější poštovni ře-
ditel do svého úřadu, mělo se za to, že jest
Čech a ještě nedávno jakýsi poměrů neznaly
Němec nám tohoto pána jako vyššího úřadníka
v Praze účtoval na náš vrub. Dnes snad ua
nikdo tvrditi nebude, že to muž, přes piůvod
jmeno slovanské, z našich řad. Naopak, je t
Němec skrz na skrz. Dokladem k tomu vůbee
veškerá poštovní správa v tomto královstvi.
Kdyby možno bylo překřtít a předělat všechna
slovanská topografická označení do němčiny,
pan Schaffarzick-Pschtross by tak učinil. Jižv
prvním čísle »Národních Listů«, tedy 1. ledn
1861 poukazováno k hrozným zkomoleninám
českých místních jmen na poštovních razítkách.
Němec
Schaffarzick
Čechy
Praha
24
article
Dnes tomu již 40 let, co vleče se nepřetržitá
řada stížností na tento nešvar veřejnými listy a
i jinde, však dosud setkáme se na poštovních
razítkách s »Wesseli an der Luschnitz«, s » Plana
an der Luschnitz«, »Mieschitz« atd. atd. Krčilo
se u nás nosem a déje se tak dosud nad agitací proti
německým razítkům, na místě aby se co nej-
rázněji zakročilo, aby hned v zárodku byl ne-
švar ten zardousen, neboť jest to prv ni
krok a sice velmi výdatný ku ger-
manisaci kraje. Německy zkrouceného
takového označení ihned se chopí úřadové
lidé ochotně po nich se opičící, a za třicet let
má ryze česká obec německě neb po německu
zkomolené jmeno, aniž by věděla, jak vlastně
se to stalo. V Prusku vymohli si na to aspon
zákon, když věc v Poznani a Slezsku prováděti
chtěli a potom to veřejně vyhlašovali, u nás
děje se tak potaji a bez okázalosti, ale se stej-
ným gustem. Tím ovšem jsou vinny příslušně
obce, kdyby každá z nich rázně zakročila, při-
pisů se zkomoleným jmenem nepřijímala
vůbec využitkovala všech prostředků proti tako-
vému libovolnému pankartění poctivých českých
názvů, ubránila by se, jak k tomu nejeden doklad.
Prusek
Německo
Poznaň
Plana an der Luschnitz
25
article
Kdo nám smí poctivou naší Lužníci překřuiti
v Luschnitzi? Což se u nás nepochopuje, že
hájiti ryzosti jmen znamená též hájiti národní
ryzosti půdy a kraje? A ve příčině té hřeší
nejen pošty, nýbrž hřeší také železnice. Největš
ale skandál je, když dráhy státní naše místn
jmena komolí a když proti tomu nikdo se
neozve.
— Rodinné zprávy. Slečna Boženka Fry m-
lova, dcera továrníka v Suticích u Semil a pan
Pavel Hlavatý, stavitel v Železném Brodě, slaviti
hudou sňatek svůj v úterý dne 22. t. m. o 11. hod.
dopolední v chrámu sv. Petra a Pavla v Semilech
— Úmrtí. Ve čtvrtek zemřel ve Střížkové u He-
nešova Václav Kuchta, právník. Pohřeh bude
zejtra o 2. hod. odpol. na hřbitov okrouhlický.
— Němčina na pražských farách. Píše
nám: Při sčítání lidu příložen býti měl o dělech,
narozených v letech 1881—1891 ke sčítacímu archu
též výtah z matriky, který bezplatně vyhotoviti
vydati povinny byly farní úřady. Aby práce se usnad-
nila, použily farní úřady tiskopisů a vyplnily je pří-
slušnými daty. Některé farní úřady pražské dopustily
se při tom veliké nevážnosti k jazyku českému. Vy-
dalyť i českým rodičům jen německé výtahy. Žádosti
za vydání výlahů českých prostě zamítiy. To stal
se na několika farách. Vizme doklady: »Zur Volka-
zählung: Stempel und Gebührenfrei. Hampejs Vilém,
Sohu des Viléma Hampejs und der Marie Zapotocký
ist zu Praze 441/II, am 9. prosince 1886 geboren
worden. Ausgefertigt zu Praze, am 17./1. 1901.
Unterschrift des Matrikenführers Lonek.« —— »Zu
Volkszählung: Stempel- und Gebührenírci. Hampej
Emanuel, Sohn des Viléma und der Marie ist zu
narozen v Praze, am 4. července 1891 geboren worden.
Boženek Fry
Pavel Hlavatá
Petro
Pavel
Kuchta
Hampejs
Matrikenführers Lonek
Emanuel
Sohn
Sutice
Semily
Železný Brod
Střížek u He
Soho
Praha
z Volkszählung
Zur Volek
Stempel und Gebührenfrei
und der Marie
441 / II
Stempelund Gebührenírec
Vilém und der Marie
26
article
Ausgelertigt v Praze, am dne 17./1. 1901. Unter-
schrift des Matrikenführers Víšek.« — Co si asi po-
myslil bodrý náš podskalský občan, když nesl z fary
trojické takovouto slátaninu? Co clrudá žena, ktera
marně prosila, aby na faře apolinářské vydaliji
tiskopis český? Smí pražský farář býli v ohledu ná-
rodním tak netečným?
— Vypovězení dělníci před říšským
soudem. Z Vídně, 18. ledna. (Zvl. tel. zpráva » Nár
Listů«.) Před říšským soudem stěžovali si dnes tři
dělníci na vypovězení. Josef Pospíšil byl 4. září m.
r. policejním komisařstvím v Mor. Ostravě vy-
povězen z obvodu moravsko-ostravského, ze všech
obcí moravských a slezských jako člověk nebezpečný
prý osobní bezpečnosti, a z důvodu veřejné bezpec-
nosti. Před vypovězením Pospíáil odpykal si 2měsíční
vězení pro některé delikty. Za stávky uhilokopů byl
řečníkem na četných schůzích a útočil v nich na
vládu a na úřady. Ve svých námitkách moravské
místodržitelství dovozuje, že Pospíšil za stávky byl
hlavním sgilálorem, a že dlužno jej pokládalí pro
jeho buřičské počínání za »individuum«, které ohro-
žuje veřejné zájmy měrou velikou. Ukazuje se dále
na poslední trest, k němuž Pospíšil byl odsouzen,
praví se, že r. 1897 byl okresním soudem brněnským
pro lehké zranění odsouzen do vězení na 24 hodin.
Při dnešním líčení jeho zástupce dr. Ingwer litoval,
že četní úřadníci nedbají rozsudku říšského soudu,
který rozhodl, že občané mohou býti
vypověděni pro nebezpečnost majetku
nebo osobní bezpečnosti jen tenkrále,
je-li prokizáno faktickými skutky ta-
kověto nebezpečí, čehož v tomto případě
není. — Havíř Josef Vostatek, zastupovaný drem.
Jahodou, byl loni okr. hejimanstvím duchcovským
vypovězen na vždy z obvodu duchcovského jako
Matrikenführers Víšek
Pospíšil
doktor
Ingwer
Havíř
Vostatek
Jahoda
Praha
Vídeň
Morava
Ostrava
Pospíáil