ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bfe209c0-65ff-11dc-b317-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 97, place 78, work 12, org 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. ledna 1901. Číslo 19
4 article
Z Rudolfova u Čes. Budějovic se nám ve věci té píše: Přes protest Čechů — »prýs z nařízení místodržitelstva — ustanoven byl sčí- tacím komisařem MUDr. Morie Huller, tamní německo-židovský lékař. Celé německé obecní zastupitelstvo bylo při sčítání lidu přítomno s purkmistrem Kumpfmüllerem v čele. Ačkoli již přítomnost obecního výboru stačila, aby mno hého neuvědomělého a odvislého Čecha zastra- šila, zneužíval ještě purkmistr svého postaven k nezřízeným nátlakům na naše lidi. — Pr sčitání nebyli vyslýcháni majitelé bytů, nýbrž většinou ženy a cizí osoby, zaměstnavatelé udávali své služebníky šmahem jako Němce, ač tito ponejvíce ani slůvka německého neznaji. Mnohá rodina ryze česká pak ze strachu před obecním výborem sama k německé řeči se při- hlásila. Občany, kteři přes to českou řeč udávali, vyháněl purkmistr z místnosti užival při tom výhrůžek, jež ne- chceme opakovati. — Doklady máme při praveny.
Čecho MUDr Huller Němec Rudolfov Čes . Budějovice
5 article
Deputace uvědomělejších Čechů rudolfov ských podala proti lakovému vúřadnímu výkonue osobně protest u c. k. hejimansíví v Čes Budějovicích, v němž nejkřiklavější případy uve deny a žádáno za nové úřadní sčítání Hejtmanství slíbilo se o všem informovati, »ale sčítání provedené prý již zrušit nemůže«. V obci Seewiesen (okr. hartmanickýo nasadili Němci, zvláště statkáři, všechny páky aby při úřadním sčítání prokázali, že obec jejiel jest »kerndeutsch«. Majetník dvora Poschingerhofu sám svoje nájemníky komisi sčítuci oznamoval tak věrně že z 20 Čechů nepřihlášen ani je den Jiní vyhrožovali vyhnáním z práce lidem, kteř by chtěli svou řeč českou udati. A tomuto smravnému« úsilí padlo za obě ze 150 Čechův asi 125. Na Kaplicku (v Něm. Benešově aj. uděloval Némcům instrukce pro sčítání známý odrodilec a německý fanatik Taschek a sic s úspěchem, jak výsledky ukazují. V Kapliei po velké agitaci a užiti všec možných prostředků se strany německé by l z 500 Čechů napočteno jich súřadně jen asi 183.
Čecho Němec Poschingerhof Čes Budějovice Seewiesen Kaplicko Německo Benešov Čechův
6 article
Podobně stlačen nebo docela anullován poče Čechů v Německém Benešově a v jeho rozsáhlém okoli. V Ravni už na 1 rodinu vši chn občané bez otázání zapsáni jak Němei. Ve Ždáru dán Čechům roz ka z, žee- vsichni při sčitání musí být Němei. V Čes. Krumlově, jak již sděleno zůstali i přes zakročení hejtmanství sčítacími komisary Němci slova českého niez na- jící, kteří českým obyvatelům vyhrož u jí že je dají zuvříti, nebudou-li s nimi miu- viti německy. — Češi odeplrají proto hromadně veškery údlaje. V Chvalšinách sčítáno pomoe 11stků; ale lístky česky vyplněné p řepi- sovány a Čechové voláni na rad nici, kde přemlouváni k udán němčiny a vyhrožováno jim. V Blažejově (okr. Jindř. Hradec) za- psal učitel Kölner jako německou i rodinu české dělnice P., ač se tomu vzpírala. V Sytné (okr. stříbrský) jmenován sěí tacím komisařem Němec ze Stříbra. Sčítání dělo se proti nařízení u představeného, kamž byla vždy z rodiny předvolána jen jedna osoba. Při sčítání tom byl u představeného při- tomen horlivý agitator a vůdce Němců J. Dürr- schmied. Mnozí z bázně před ním, by jim nenškodil udáním v horách neb ve Stribře, hlá- sili se k Němcům. Na olázku komisařovu, jak kdo mluví, od povídala většina českých lidí: »česky i ně- mecky«, načež vesměs zapsání jako Němci. — Tím stalo se, že ze 151 Čechů zby lo jich po »úřadním« sčítání než 10. Proti těmto machinacím podán protest. V Horních Sekyřanech vyplnii starosta J. Stromek (Němec) a rchy v še c
Čecho Krumlův Němec Čech Jindřichův Kölner J Dürr Benešov Ždár Chvalšiny Blažejov Hradec Stříbro Horní Sekyřany Němei
7 article
literátů jsou tu zastoupeni ještě Hanka, Kollár, Štůr a Štule.9) Smrt Šafařikova, která jedině dovedla ukon- čiti jeho přátelství s velkým Rusem, nepřetrhla Pogodinovy svazky s českým světem. Několikráte daly obě strany výraz svým vzájemným sym- patiím. R. 1864 poslal Pogodin Palackému známý list o evropských a slovanských věcech. Pogodin vřadil jej do svých politických projevů, které pod titulem »Polskyj vopros« v Moskvě r. 1867 vydal. Český překlad jest uveřejněn v »Osvětěe 1871. V květnu 1868 na podnět slavnosti kladení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze pořádal Pogodin ve svých sadech banket , při kterém ličil vývoj všeslovanské myslenky povinnosti Ruska k Slovanstvu. »Slavjanski blagotvoritelnyj komitét« v Moskvě vypsal tehdy cenu 1000 rublů na české drama z českých nebo slovanských dějin, kterým by byla za- hájena představení v zakládaném divadle.“) K slavnostem pětisté ročnice narození M. Jana
Hank Kollár Štůr Šafařikův Pogodinův Pogodin Palacký Pogodin Moskva Praha Rusko národní divadlo
8 article
Husi, r. 1869 v Čechách pořádaným, poslal Pogodin skvostný kalich, který koupil ze sou- kromé sbírky. »Slavjanskij blagotvoritelnyj ko- mitet« vypsal cenu 500 rublů na nejlepší dílo o životě Husově v českém nebo jiném slovan ském jazyce.) Čechy odvděčily se velikému příteli zvlášt r. 1871, když slaveno bylo v Moskvě padesáti- letí jeho vědecké činnosti. Přední naše vědeck a umělecké ústavy zaslaly Pogodinovi blaho- přejné adresy. Palacký zvláštním listem po- zdravil jubilanta jako spolubojevníka proti vlády chtivosti Němců.9) Dne 8. prosince 1875 Pogodin v Moskvé zemřel. Tehdy nekrology dokončíly dlouhou Pogodinskou kapitolu v českoruských styefeh XIX. věku. *) Do této publikace napsal Jar. Hrubý článek »Styly M. P. P. se západ. Slovany« v »Osvětě 4) O tom anonymní brožura, vydaná r. 186 v Moskvě: »Slavjanskij sězd v Pragě i godovščin sůzda v Moskvě«. Malý, Naše znovuzrozeni, VI., 63. ) O tom »Moskovskýja Universitelskija Izvě stija« na r. 1872.
Hus Pogodin Husův Palacká Němec Malá Universitelskija Čechy Moskva Slovan
9 article
18e0 svých nájemníků sám bez jejicl vědomí; samozřejmě zapsal je jako pří slušníky německé. V Dol. Sykyřanech a Vlkýš kromě několika ráznějších rodin českých vypl- něny archy u domácího pána bez vědo m nájemníků, nebo předvoláni lidé od obee závislí na obecní úřad, aby tam vypovídali pod kontrolou. — Děti všech dělníků za psány s řečí němeekou, »ježto pr se narodily v německé obei a cho dily do německé školy.« Tento postup — jak dokázáno — byl v všech třech obeích předem smluven na utištění živlu českého. Také zde učiněny pa- třičné kroky na ochranu českých občanů. Jak počínal si c. k. okr. hejlman ve Střibře při potvrzování sčítacích komisařů, patrno z toho. že v převážně české obci Sulislavi zamítl pů vodně obcí jmenovaného českého učitele p.R jen proto, že prý ve smíšených obeích jsou učitelé z úřadu sčitacích komisařů vyloučení Avšak uznal za správno a potvrdil, když v smíšené obei Butově zvolen za sčila- cího komisaře německý učitel Hauke v Piňovanech říd. učitel Schwetz. neznalý českého jazyka a v Ulicích zuřivý nepřítel všeho českého a německý náhončí říd učitel Pecher, který sčítání to prováděl v hospoděl V Bečově u Mostu byli všichni témě dělníci, čeledinové a služky — vesměs Češi — beze všeho ptaní zapsáni sčíta cími komisaři s obcovací řeč německou, ač většina z nich vůbec an němčiny mocna není. Vzorným příkladem před- cházel ostatním Němcům farář místní, jenž svého nájemníka Š. ba i kaplana Č — rodilé Čechy — přihlásil s ob- covací řečí německou. V Kopistech u Mostu, obci, klerá ji při předešlém sčítání r. 1890 měla 889 Němeo a 963 Čechů, snaží se Němci vším úsilím počeo Čechů snížiti na míru pokud možná nejmenší.
Sulislav Hauke Schwetz Pecher Čech Němec Čecho Dolo Bečov Most Čechy Kopist obecní úřad
10 article
Od ohecního úřadu vydávány byly půla r chové tiskopisy jen německé, na které s měla v každá rodině vypsati potřebná data Většina rodin českých odepřela vyplniti tyto prozatímní listky, na nichž rubřika obcovae řeči ani nebyla. Spolehlivým německým pánům domácím dodány vlastní archy sčilací přím k vyplnění bez vědomí nájemníká. V Žihlích fa Podbořansku volaj jednotlivce na obecní úřad a tam se jich vyptá vají; Čechy si nechávají až naposled a všem možnými prostředky je přemlouvají, dokazujíce. že v německých Žihiich jest obeovací řeč jer německá. V Libyni u Žihli zapsáni šmabem všichni Češi jako Němci, ba i ti, kteři slov německého neznají. V blízkých Partucho vicích sbírána na obecním úřadé potřebn data na kus papíru, ostatní prý si, říkal starosta. sám vyplní. Výhodněji dopadlo sčítání v Přehořově u Žihli, kde Čechové pře dvojí vyzvání odepřeli jiti na obecní úřada kde po stížnosti jejich, že jmenovaný sčítae komisař neumí česky, provedl sčítání země panský komisař.
Čecho Čech Němec Libyně Přehořov Podbořansko
11 article
V »ryzev německé obci Dubici u Úst n. Lab. napočteno ve dvoře hr. Sylva- Tarouccov náležejícím 60 Čechů; za to však neprodlen obecní výbor žádal, bý Češi dostal ihned od správy panství výpověd nestalo se však po vůli jejich. Jest z toho však patrno, jak by ryze německé obce při nestran ném sčítání vypadaly. V Liběchově skončeno právě sčítání Čechy nechala si sčítací komise naposled, snue aby důkladněji se na ně přípravila. Sčítací ko mise zdejší skládá se ze samých fanatickýc Němců; jsouť členy jejími: vůdce zdejších Němců, MUDr. Fröhlich, řídící učitel Nohl bývalý ředitel panství Grasse. Při způsobu. jakým zde sčílání prováděno, zbude zde Čechů velmi málo. Arci tam, kde tušili trochu uvědomělosti, Němci si netroufali, ale většina Čechů ani nevěděla — vše vedeno německy — co podepisují aneb jim to bylo jedno. Všude tam, kde muží jsou Némci a ženy Češky, při- hlášena celá rodina za německou, rovněž služky i čeledínové čeští, u Němeů sloužicí. Poštmistr zdejší udal slečnu expedilorku, svého praktikanta i služku — všechny Čechy — jako Němce. Kde pak obec má jen trochu vlivu, využila ho vší měrou. V Jablonci u Mimoně vyptával se sčítací komisař výhradně na drůbež a počet dobytka, po obcovací řeči se však ne- tázal. Všichni Čechové zdejší, jak se samo sebou rozumí, zaneseni jako Ně m ci — Podobně provedl sčítací komisař sčítáni na samotě Pilníkově a blízkých obcích Chlumu a Prosičce. V Arnultovicích u České Líp provedeno sčitání s největším násilím; kdo s odvahou přihlásil se za Čecha, vyhrož- váno mu výpovědí z práce i z byt a proto skoro celá česká menšína z mizela.
Sylva Čecho Čech Němec Fröhlich Nohl Grass Češka Dubice Laba Liběchov Jablonec Mimoň Pilníkov Chlum Arnultovice
12 article
Sklář p. Josef Spěvák, jenž protí způsobu sčí- tání stěžoval si u hejtmanstvl, dostal od majitele sklárny výpověd. Však an u hejtmanství nemožno dovolati se pomoci uvědomělému Čechu, jenž stěžoval si u hejt- manství v Čoské Lípě, dáno za odpověď, že to není možné, aby někdo, kdo jest 17 let v Něm- cích, neuměl německy a mohl se přihlásiti s ob covací řečí českou. Zajímavé názory, jež zajisté zaslouží pozornosti. Na Češích v Haalbstadtě a Ru prechticích u Broumova zejmena vlivem vyšších úřadníků dráhy spácháno největší ná- silí a zanešeni všichní do archů sčítacích s ob- covací řečí německou. V Rokytnici u Žamberka vynalez si obeení úřad zcela zvláštní způsob prováděn sčítání. Sčítání prováděno na radnici, kamz napřed volání Němci, později Češi. Na Čechy zatím s úsilím působeno, hrozeno, že kdo se přihlásí k obcovací řeči české, toho jedno- duše nechají z Rokytnice vyh nati. Uvědomělému Čechu vykládal starosta města Mannel, zavolav si ho do své úřadovny, že stará se o to, by v městě zřízeno bylo hejt- manství a že byl před krátkou dobou ve Vídni a tam mu byl dán pokyn, aby pří sčítán počet Čechů v městě nepřestou- pil třetinu obyvatelstva, jinak že bude hejímanství v Králikách a prolo že nutno
Spěvák Čech Broumův Němec Čecho Německo Rokytnice Žamberk Čechy Mannel Vídeň Králik Čoský lípa
13 article
se starati o to, aby ve městě bylo co nejméně lidí s obeovací řečí českou. Na vdovu pí. B s četnou rodinou, když přišla na radnici, by též se dala zapsati do archů sčilacích, osopi se městský strážník: »To je pozdě. My vás po městě honiti nebudeme. Vše už je dávno hotovo.« Stížnost naše, na hejt- manství podaná, dosud vyřízena ne byla. V Libkovicích u Ducheova, kde v r. 1890 napočíláno 606 Němců a pouze je- den Čech, snažila se sčitaci komise, sestávajie z německých učitelů, starosty, dvou radních strážníka, by uhájilu německý ráz obce a kaž- dému Čechu vykládáno, že prý obcovací řeč jest ta, jíž jedná se na obecním úřadě a v kan- celářích dolů, kde jsou zaměstnáni: kde otec rodiny nepovolil, zapisovány aspoň dít ko školou povinné s obeovací řeč německou, že prý chodí do německé školy a proto německy mluviti musí; v četných pří padech, zejmena u našinců méně uvědomělýel zapsali si sčítací komisaři, co se jim zlíhilo sami. Jest však těžko utvořiti ryze německou obec, když v ní, jak jsme podrobně provede ným soukromým sčitáním zjistili, obývá 570 Čechů, z nichž dobrá polovice nezákonným prováděním sčítán arei se sčitaci komisi ztratila. Na Duchcovsku vůbee sčílání prováděno tako vým způsobem, že bylo by nejvýš žádoucno aby ve všech obeích na útraty obcí provedeno bylo sčítání znovu a spravedlivě, nestranným zeměpanským úřadníkem, kteréhožto požadavku dlužno se domáhati se vším úsilím. Pak objeví se to, čeho naši sousedé viděti nechtějí: že dnes jest okres duchcovský okre- sem převahou český m.
Němec Čech Čecho Libkovice Ducheov Čechy
14 article
Ze Svitav se nám píše: Dosud málc ještě zpráv dostalo se na veřejnost o sčrtán lidu v německém území moravském. K tomuto počílá se též západní část Moravy s městy Svitavami a Mor. Třebovou, tak zvaný kra »Schönhengstů«. Ve Svitavách žíje asi 200 Čechů, nepodivíme se však nikterak, když vý- sledek sčítání ukáže, že tam není Čech ani je- diný, že jsou tam samí čistokrevní Němei. T- ková asi byla dána parola před počátkem sěí tání a v tom smyslu a duchu bylo provedeno Snahou Němců bylo Svitavy od Čechů úplně »očistit«, aspoň na papíře v »úřadním výkazes Kdokoliv se přihlásil s českou obcovací řečí. byl bez pardonu na papíře se světa sprovozen povolán na obecní úřad a přinucen, ab podepsal in bianco arch nový, kter prý páni z radnice sami v příslušných rubri kách vyplní. Poněvadž je, bohužel, ve Svitavách český živel většinou odvislý, byl odpor proli tomuto »nařízení« marný a páni vyplnili si sčí- tací archy, jak chtěli, to jest s obcovae řečí německou. Srdnatějším a nepodaj- nějším vyhrožováno bylo všem ož- ným způsobem, strašením, vypově- zením z práce a odejmutím vý dělku. Poukazováno k tomu, že pojídají ně- mecký chléb, že mluví ve slažbé německy dle toho že je zcela správno, když se jim na- píše obcovací řeč německá. I řemeslníci, za- městnaní v závodě svitavského Čecha p. An derla, továrníka hospodářských strojů, nuceni byli přihlásiti se s obcovaci řečí německou, přes to, že jsou vesměs Češi a německého chleba nejedi. Diktát na radnici byl rozhodu- jlcí a nepomohly žádné protesty.
Mor Němec Čecho Čech Svitava Morava Třebová Čechy obecní úřad Čech
15 article
Však nesmí se mysliti, že ten, kdo se dobrovolně a bez valného odporu podal, získa si vděku Svitaváků. Jsme jisti, že častován bude co nejdřív obvyklými a pochvalnými tituly jako »Sauböhm«, »böhmiseher Hund« atd. Jak tu řádil furor tentonieus při sčítání lidu, dás souditi i z následujícího případu. Katecheti svi- tavských škol pání P. Kubíček a Bílek vyplnili na přáni některých občanů jejich sčílael archy a rozumi se, že ježto žadalelé byli Češi, vyplnění stalo se podle toho. Zanesll správně spravedlivě do archů obcovací řeč českou. Však běda jim, taková troufalost pokládána za zločin a došla od Svitaváků přiměřené odplaty. Ze dne 5. na 6. ledna vytloukli jim zbujní e v noci okna v jich bytech a nahá- zeli kameni a starých hrnců d pokoje. Paní Bilková, matka katechety při výtržnosti té omdlela a třeba se obávati, aby rozrušení její z výjevu toho nezanechal horších následků.
Svitavák Sauböhm Hund P Kubíček Bílek Čech Bilková
16 article
Co se všechno jednotlivcům dělo, nelze an zaznamenati, pravdou však jest, že činěn by ze strany zřízenců obecních všestra n n nátlak na Čechy a jest jasno, že výsledek sčítání bude podle toho též vypadati. Litovat dlužno, že státní úřady, které při jiných příle- žitostech mají tak bystré oko i ucho, nynějš omezování práva a svobody občanské nevidí hlasu volajícího po spravedlnosti neslyší. V Trmici u Ústi n. L. již několik neděl před sčítáním vyptávali se strážníci na data různých občanů pod všelijakými záminkami. Mezi lidmi rozšiřováno, že prý okresní hejtman v Ústí řekl: Okres ústecký je čistě německý, a sčítaci komisaři mají právo vyplníti rubriku o obcovací řeči slovem »deutsch«. Úřadník dráhy, žádající na hejímanství v Ústi sčílae arch český, byl odbyt, že žádný c nemají. Při sčítání chodili obecní strážníci po do- mech a vyptávali se na různá data, psali s je na kus papíru a sčítací archy nebyly pak lidem, hlavně dělníkům, ani uká z ány.
Čechy Ústí
17 article
Rovněž tak činili domácí páni. Vyplňovali archy sami, dozvěděvše se data od žen délníků. Když jistý dělník domácího pána interpelloval, odvěti mu, že už to napsal. Dělnik nebyl tím upo- kojen a pan domácí mu pravil: »Stěžujte si, vždyť nic nepořídítel Jestě u vi- díte, co se bude v Trmici dít!« Na- rážel snad na libovolně vypovídání, neboť přeu vánocemi bylo as 40 rodin odsud vypovězeno- většinou to dělníků českých. Smutné jest, že někteří úřadníci hospo- dářští a na uhelných dolech hanebně využívaj odvislosti a nevědomosti svých dělniků. Svolali dělníky a dělnice do kanceláří, vy ptali se jich na všechna data a rubriku »obco- vací řeč« vyplnili »deutsch«. Lidé ti jsou takřka vesměs Češi. Stejně počínali si asi v roee 1890; ačkoli jest zde mezi 5000 obyvateli jistě 1000 Čechů, napočitáno jich jen 21. Však i intelligentní osoby měly býti úskočn podvedeny. Rozdány jim totiž hektografovan
Dělnik Čech Čecho
18 article
půlarchy konceptního papíru, na nichž bylc 5 rubrik, ale rubrika »obeovací řeč byla úplně vynechána. Když tyto byl odmítnuty, vzaty rychle z oběhu. Při sčítání chodili k jednotliveům komisat sčílací, vládou jmenování. I tu musil se bránit každý. Komisař ptal se na všechny rubriky, al »obcovací řeč« přeskočil a teprve po dů- razném napomenutí ji vyplnil. Také u každého dítěte musilo se mu říci zvláště, aby rubrik obcovaci řeč vyplnil, jinak ochotně z pomněl. Vyplňování této rubriky dělo se z otázek: »Jste zde 12 let a umile německy obcujete s námi německy?« »Jate státním úřad níkem, tudíž je vaše obcovací řeč německá!« »Jste v německém závodě« atd. Z Liberce se nám píše ze dne 16. t. m.- »Dnešního dne byl jsem v Liberci svědkem toho, jaký nátlak činí se na tamější Čechy kteří hlásí se k obeovací řeči české. Sestr moje paní Š, která udala, že obcovací řeč jej jest česká, dostala tento rozkaz, ovšem že ně mecký: »Paní Š. má (soll) podep sa ti Potvrzuji tímto, že v jednání sp X. a jeho rodinou použivám řeč německé. V Liberci, 15. ledna 1901. « — Co se teď stane? Nepodepíše-li moje sestra to hoto násilného fermanu, bude propuštěnazo zaměstnání, kdežto v opáčném připadě bude prohlášena na sčítacím archu jako Němkyne Stane se však rozbodně věc první.«
Liberec Čechy
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Cislajtánská »jednota«. Společným heslem všech stran a Vídně je tak zvaný »jed nolný stát«. Před člyřiceti léty chtěli mít jed- notný stát i se zeměmi uherskými, v r. 1867 ale povolili. Doufáme, že povoli opětně, přáli bychom si ovšem, aby nemusilo teprve před- cházeti to, co vlastně bylo přičinou uherského vyrovnání a co odehrálo se na zbrocených krví polích u Králové Hradce. Jednotný stát! Tímt heslem, kterého se každý chytá, které ale mnozí velmi nesprávně vykládají, chtějí nepřátelé naš ospravedlniti všechnu tu křivdu, všechno to ná sili, jež na národu našem páchají již od r. 1620 Jednotný stát a přece by neměl politický karto graf ani dost barviček, aby jimi označil državý jednotlivých stran a straniček, na něž ctěná společnost státní v Cislajtánii se roztřiďuje. Tal jednotná je ta národní strakatina, že nikdo, kdo v tom nebyl zrozen a kdo politický vývoj této říše pozorně nesledoval, v couleursch a tonech jedno- tlivých stran se naprosto nevyzná. Různost národní a různý vývoj jednollivých částí toholo státu by nebyl na úkor jeho velikosti a síle, kdyby všichni národové cítili se ve svých speciálníeh domovinách a tím i v celé říši spokojenými šťastnými a kdyby z platných důvodů a z nej- vlastnějšího zájmu svého jednotni byli ve vůli a po případě v čínu chrániti stát, jenž je jim tak přljemný m bezpečným útulkem — ale politická jeho rozštěpenost, vzájemné potírání se a nedo- statek interessu u jednotlivých národů, proě vlastně se pro tento stát rozčilovati a namáhati, činí jej slabým, bezvýznamným a — řekněme to přímo — nešťastným. Ve státě tomto žije ne méně než devět národností, jejichž parlamentní representace ve Vídni dělí se té doby neměne než ve dvacetšest stran. Vypočitejme je.
Vídeň Hradec Cislajtánie
20 article
Především strany slovanské: Mladočeší (54). čeští sgrárníci (5), národní dělníci (5), čeští klerikálové (2), Poláci klubovní (60), polská strana lidová (4), strana Stojalowského (5), Ru- sové (10), Slovinci klerikální (11), Slovinci libe- rální (4). Chorvatě (10) a Srbové (2). S lo- vané rozdělují se tedy ve 12 stran a mají celkem 162 zástupee. K tomu sluší připomenouti, že i Rusové nejsou jednotní a že mezi nimi jsou tři proudy, tak že by vlastně slovanských stran bylo 13 a všech v Cislajtanii 28. Národové románstí roztři- dují se ve tři strany a sice v Rumuny (5) v Italy progressionistické (15) a v Italy kleri kálně-konservativní (4). Strany německé jsou- strana ústavovérných velkostatkářů (30), strana německých pokrokárů (39), německá strana li- dová (47), němečtí radikálové (22), němečt agrárníci (3), německá strana střední (3), kleri- kální střed (6), katolická strana lidová (23) křesťanští sociálové (25). Němci rozdělují se tedy v devět stran a maj1 198 poslanců Konečně sluší uvěsti strany bez národního kri- teria a sice: konservativní šlechtu (20 poslanců) a sociální demokraty (11). Tak vypadá politický arch vzorkový Cislajtanie. A tímto parlamentem chtějí svět klamati a deklamovati o státní »jed- notě«. Může li býti většího odporu mezi ideou státu, jež nemůže býti jiná než naprostá spra- vedlnost oproti všem jeho národům a mez výmluvným faktem, že 81 millionu Němců zastoupeno v něm parla- mentně 198, 15 millionů Slovane ale jen 162 poslanei? Ne jednotným učinit dovedete Rakousko, nanejvýše je unifor movat, potom ale stane se tato říše kasárnami rozhodujícím v ní německý profous.
Polák Slovinec Srba Rus Rumun Italos Němec Chorvata Rakousko strana Stojalowský rutheniumsová katolický strana lidový
21 article
— Maďarská láska. Ve Vídní se namá- hají ze všech sil, které tam ještě mají — mnoho jich ovšem není — aby tuto monarehi jakž takž udrželi pohromadě, neboť ničeho s neděsí tak, jako slov: personální unie. Vědí tam velmi dobře, to že byl by počátek konce. A rozhodující maďarští státníci na oko rovněž tak se staví, jako by jim věcná spojitost s Ra- kouskem byla nade všechno a jako by to byl prospěch maďarský ji zachovati. Do jistě míry mají pravdu. Dokud Cislajtanie vůbec není vy ssáta na poslední krůpěj šťávy, dokud v ní třeb jen ještě kapka mízy, bylo by škoda ji tam nechat. Proto nechtějí snad ještě o uvolnění svazku mezi oběma polovinami říše slyšet, však zdá se, že veliký dav v Uhersku, pro- niknut do duše košutovstvím, soudí jinak, než pan Szell a jeho druhově. Dav nepočité, dav cití jen ve velkých rysech a dle toho se řídi A proto dnes v Uhrách hlučněji než kdekol jinde ozývá se heslo: Pryč od Vídně! Pryč, pryč! — Nemají v lásce Vídeň z dřivějšíel dob, třeba že se jim koří a před nimi po nížuje. Pocitili, co znamená její přízen a láska a dle toho se k ní chovají. Z jakých ale důvodů v této polovině lpí se tak houžev- natě na reálném svazku s Uhrami? Mohlo by se za to míti, že z dobrých důvodů hospodářských Je to prospěch průmyslně pokročilé Cislajtanie, najmě ale Čech a Moravy, zůstane-li jim volný
Szell Čo Vídeň Uhersko Uhry Morava
22 article
uherský trh a nebude-li celní čára překážeti výrobkům našich zemí v konkurončním zápase, zvláště s Německem. Však v poslední době vy- skytují se v Uhrách zjevy, které i tento ohled na průmysl náš a obchod činí bezpředmětným. Ne pouze soukromníci a akciové společnosti, nýbrž i orgány veřejné, obecní správy, komitáty, ba i ministerstvo, vypověděli boj všemu mimo- madarskému, jinými slovy, všemu cislajtánskému. Zadání každé větší práce, jakéhokoli vělšího pro- jektu, je podmíněno tím, že materiál k tomu nutný musi býti uherský a uherské též pracovní síly. Proti tomu nedalo by se konečně ničeho namitati, máť každý stát povinnost síliti svůj průmysl, svou práci, to nepochopil dosud jedině stát cislajtánský, však v poslední době setkáváme se v ohledu tom v Maďári s jinými ještě, neméně povážlivými zjevy. Někleré komitáty výslovně na tom se usnesly, že při veřejných stavbách je povinností užiti jen domácího materiálu, že ale i na soukrom- níky v tomto směru má se úřadně půšobiti. Co znamená takové maďarské »úřadní pů- sobení«, o tom netřeba šířiti slov. Jen tom případě že má se užíti eizího materiálu, když absolutně není maďarského, v šak a ni potom nemá býti užito hmoti výrobků rakouských, t. j. cislaj- tánských, nýbrž z německé říše, anebo odjinud z ciziny. — To prosím, veřejně se prohlašuje a k tomu vyzývá veřejný úřad. Tak vypadá ta »reálná unie« Cislaj- tanie s Uherskem v praxi. Tak odměňuje s na druhé straně snaha po spojenství, tak od- měňuje se Uhersko za oběti, které se z této poloviny přinášejí fantomu této unie. Nebylo by za takových okolností mnohem moudřejší to, co nazval Bismark »čistým rozchodem«, než státoprávní alliance za takových poměrů?
Bismark Německo Uhry Uhersko
23 article
— Poněmčování místních českých jmen. Když dosazen byl nynější poštovni ře- ditel do svého úřadu, mělo se za to, že jest Čech a ještě nedávno jakýsi poměrů neznaly Němec nám tohoto pána jako vyššího úřadníka v Praze účtoval na náš vrub. Dnes snad ua nikdo tvrditi nebude, že to muž, přes piůvod jmeno slovanské, z našich řad. Naopak, je t Němec skrz na skrz. Dokladem k tomu vůbee veškerá poštovní správa v tomto královstvi. Kdyby možno bylo překřtít a předělat všechna slovanská topografická označení do němčiny, pan Schaffarzick-Pschtross by tak učinil. Jižv prvním čísle »Národních Listů«, tedy 1. ledn 1861 poukazováno k hrozným zkomoleninám českých místních jmen na poštovních razítkách.
Němec Schaffarzick Čechy Praha
24 article
Dnes tomu již 40 let, co vleče se nepřetržitá řada stížností na tento nešvar veřejnými listy a i jinde, však dosud setkáme se na poštovních razítkách s »Wesseli an der Luschnitz«, s » Plana an der Luschnitz«, »Mieschitz« atd. atd. Krčilo se u nás nosem a déje se tak dosud nad agitací proti německým razítkům, na místě aby se co nej- rázněji zakročilo, aby hned v zárodku byl ne- švar ten zardousen, neboť jest to prv ni krok a sice velmi výdatný ku ger- manisaci kraje. Německy zkrouceného takového označení ihned se chopí úřadové lidé ochotně po nich se opičící, a za třicet let má ryze česká obec německě neb po německu zkomolené jmeno, aniž by věděla, jak vlastně se to stalo. V Prusku vymohli si na to aspon zákon, když věc v Poznani a Slezsku prováděti chtěli a potom to veřejně vyhlašovali, u nás děje se tak potaji a bez okázalosti, ale se stej- ným gustem. Tím ovšem jsou vinny příslušně obce, kdyby každá z nich rázně zakročila, při- pisů se zkomoleným jmenem nepřijímala vůbec využitkovala všech prostředků proti tako- vému libovolnému pankartění poctivých českých názvů, ubránila by se, jak k tomu nejeden doklad.
Prusek Německo Poznaň Plana an der Luschnitz
25 article
Kdo nám smí poctivou naší Lužníci překřuiti v Luschnitzi? Což se u nás nepochopuje, že hájiti ryzosti jmen znamená též hájiti národní ryzosti půdy a kraje? A ve příčině té hřeší nejen pošty, nýbrž hřeší také železnice. Největš ale skandál je, když dráhy státní naše místn jmena komolí a když proti tomu nikdo se neozve. — Rodinné zprávy. Slečna Boženka Fry m- lova, dcera továrníka v Suticích u Semil a pan Pavel Hlavatý, stavitel v Železném Brodě, slaviti hudou sňatek svůj v úterý dne 22. t. m. o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Petra a Pavla v Semilech — Úmrtí. Ve čtvrtek zemřel ve Střížkové u He- nešova Václav Kuchta, právník. Pohřeh bude zejtra o 2. hod. odpol. na hřbitov okrouhlický. — Němčina na pražských farách. Píše nám: Při sčítání lidu příložen býti měl o dělech, narozených v letech 1881—1891 ke sčítacímu archu též výtah z matriky, který bezplatně vyhotoviti vydati povinny byly farní úřady. Aby práce se usnad- nila, použily farní úřady tiskopisů a vyplnily je pří- slušnými daty. Některé farní úřady pražské dopustily se při tom veliké nevážnosti k jazyku českému. Vy- dalyť i českým rodičům jen německé výtahy. Žádosti za vydání výlahů českých prostě zamítiy. To stal se na několika farách. Vizme doklady: »Zur Volka- zählung: Stempel und Gebührenfrei. Hampejs Vilém, Sohu des Viléma Hampejs und der Marie Zapotocký ist zu Praze 441/II, am 9. prosince 1886 geboren worden. Ausgefertigt zu Praze, am 17./1. 1901. Unterschrift des Matrikenführers Lonek.« —— »Zu Volkszählung: Stempel- und Gebührenírci. Hampej Emanuel, Sohn des Viléma und der Marie ist zu narozen v Praze, am 4. července 1891 geboren worden.
Boženek Fry Pavel Hlavatá Petro Pavel Kuchta Hampejs Matrikenführers Lonek Emanuel Sohn Sutice Semily Železný Brod Střížek u He Soho Praha z Volkszählung Zur Volek Stempel und Gebührenfrei und der Marie 441 / II Stempelund Gebührenírec Vilém und der Marie
26 article
Ausgelertigt v Praze, am dne 17./1. 1901. Unter- schrift des Matrikenführers Víšek.« — Co si asi po- myslil bodrý náš podskalský občan, když nesl z fary trojické takovouto slátaninu? Co clrudá žena, ktera marně prosila, aby na faře apolinářské vydaliji tiskopis český? Smí pražský farář býli v ohledu ná- rodním tak netečným? — Vypovězení dělníci před říšským soudem. Z Vídně, 18. ledna. (Zvl. tel. zpráva » Nár Listů«.) Před říšským soudem stěžovali si dnes tři dělníci na vypovězení. Josef Pospíšil byl 4. září m. r. policejním komisařstvím v Mor. Ostravě vy- povězen z obvodu moravsko-ostravského, ze všech obcí moravských a slezských jako člověk nebezpečný prý osobní bezpečnosti, a z důvodu veřejné bezpec- nosti. Před vypovězením Pospíáil odpykal si 2měsíční vězení pro některé delikty. Za stávky uhilokopů byl řečníkem na četných schůzích a útočil v nich na vládu a na úřady. Ve svých námitkách moravské místodržitelství dovozuje, že Pospíšil za stávky byl hlavním sgilálorem, a že dlužno jej pokládalí pro jeho buřičské počínání za »individuum«, které ohro- žuje veřejné zájmy měrou velikou. Ukazuje se dále na poslední trest, k němuž Pospíšil byl odsouzen, praví se, že r. 1897 byl okresním soudem brněnským pro lehké zranění odsouzen do vězení na 24 hodin. Při dnešním líčení jeho zástupce dr. Ingwer litoval, že četní úřadníci nedbají rozsudku říšského soudu, který rozhodl, že občané mohou býti vypověděni pro nebezpečnost majetku nebo osobní bezpečnosti jen tenkrále, je-li prokizáno faktickými skutky ta- kověto nebezpečí, čehož v tomto případě není. — Havíř Josef Vostatek, zastupovaný drem. Jahodou, byl loni okr. hejimanstvím duchcovským vypovězen na vždy z obvodu duchcovského jako
Matrikenführers Víšek Pospíšil doktor Ingwer Havíř Vostatek Jahoda Praha Vídeň Morava Ostrava Pospíáil