ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bfdd75e0-65ff-11dc-95c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 68, person 108, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 19. ledna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 19.
4 article
Na ranní a odpol. list předp láeíi sen v Praze v adminislra i a něsí na čivrt pta. . . . 6 K — s dřojí donáško na měsíe n etnt lets . . . . 7 K 5 9h ve stislkách: a K oo na měsíc . Toštent na mllaíe ke na čtvrt lela s dvají zisilken B etnnt lete
Praha
5 article Vláda a krajní Němci.
Vláda a krajní Němci. Orgán Wolfův namáhá se všemožně, aby rozmnožení počtu poslanců »nefalšovaných« nafoukl na jakousi světodějnou událost, a hloučku tomu se nedostává veškerých pod- mínek, jakéž předpokládá — konečny úspěch věcný. Úspěchů volebních bylo v této polovině říše za éry ústavní již velmi mnoho a mnohem pronikavějších, ale věcné, vlastní, programové úspěchy ani v jediném případě nebyly zakončením úspěchů voleb- ních. Příčiny toho jsou všeobecně známy, parlament skrálovství a zemí na radě říšské zastoupených« nikdy nebyl rozhodujícím či- nitelem a také na něm se nežádalo nic, než aby byl dělný, t. j. povolil či odhlasoval státní nezbytnosti a ostatní požadavky té které vlády Skupina Schönererovců a Wolfovců by zasluhovala fanfar, jež si sama vytrubuje a jež jiní ochotně podle její časopisů dále rozhla- šují, jen tenkráte, kdyby byla vyšla zjednat nápravu málomoci rady říšské a snažilase proměniti vídeňský parlament v opravdový rozhodující sbor zákonodárný Nic nebylo Schönererovců vzdálenější než tato myšlenka a nic jich není vzdálenější ani nyní! Oni chtějí si získati zásluh jiných a jinde a proto tak toužebně hledí jinam a snaži se dodati si lesku vynášením svých zásluh na jiném poli.
Němec Wolfův Schönererovec Nico
6 article
Tak právě vypravuje na př. »Ostdeutsche Rundschau« svým čtenářům v domnělém do- pise z Petrohradu: Napjatě se očekávalo ná- rodní vítězství Němectva nad nejnovější my šlenkou státní, především ovšem v německ říši a bylo uvítáno s radostí a zadostučině ním. Neočekávaný dar nového armádníh sboru pro německou jihovýchodní hranici ne- byl by opravdu také mohl poskytnouti Něme cku lepší záruky bezpečnosti a ochrany jeho zád, než tyto mocné projevy německého Ra- kouska, že jest si i dnes ještě vědomo syého poslání jako dříve Přes dobytá vítězství skupinou Wolfovou a Schönererovou nikdo se neubrání úsměvu, vida, že si orgán jejich sám připisuje takové zásluhy o velmoc sousední, zásluhy pro- tektorské, na něž asi nikdy se nedočká stejně naivní — kvilancel Jsou ovšem politikové v této polovině říše, kteří od dob zrušení jazykových na- řízení nemají na mysli nic jiného, než ho- věti veškerým » pokynům a přáním«, jež vy- cházejí ze skupiny pro opatřování náhrany »za nové armádní sbory potřebné k ochraně Německa v týle« a nepřekvapilo by tudíž, kdyby vzali ve vážnou úvahu i nejnovější povel Schönererův, jenž obsahuje tato tři přikázání: Snažiti se o spojenecko-právní poměr německo-rakouských zemí (bývalých částí německého buntu) k říši německé; po- tírati každou vládu, která působí proti to- muto cíli a očistiti němectví od židovského vlivu a Říma.
Nout Wolfův Schönererová Petrohrad Německo Řím Ostdeutsche Rundschau
7 article
Tento program Schönererův pro nej bližší dobu určený ovšem valně se rozcházi s věčně stejným programem vídeňských vlád. jenž dá se shrnouti v dělnost rady říšské a vyřízení státních nezbytností, tentokráte zvláště lakavě obložených garniturou — in vestiční. Pan předseda ministerstva není ovšem tak vybíravý, jako »Ostd. Rundschau« a pan Schönerer a zkouší své štěstí, jak se po- dobá, u všech stran, povolávaje k sobě dle starého, naprosto pochybenéh zvyku jednotlivé poslance aby vyšetřil půdu na níž nová rada říšska se ocitne Nepočal sice pan předseda ministerstva s panem Schönererem, ale neopomenul po
Schönerer
8 article
zvati pana Wolfa. A tu náhle roznáší se po Vídni názor: že němečtí, právě zvolení radi- kálové nejsou tací, jako byli dřívější, že zkrátka to není stará strana radikálů něme- ckých. I »demokratickému« listu vídeňskému zdá se býti tento výklad a názor něčím ne- obyčejným, pravíť: Ani jim nenapadlo ještě před dobou kratinkou, že bude se počítati i s jejich po- mocí při budování děl nosti rady říšské. Pokud se týče pana Wolfa, prozatím se rozhlašuje, že na pozvání došlé se omlu- vil; co pak se týče dalšího postupu, od- kázáni jsme až dosud jen na kusé zprávy o tom, kteří poslanci již“ s předsedou mini- sterstva se setkalí. Není ještě ani známo, kdy se rada říš ská sejde, ačkoliv volby byly vlastně teprve včera ukončeny, takže zvolení poslanci sami ještě mezi sebou se nesetkali, ve skupiny se nesestoupili, tím méně pak byli s to nějaká usnesení ohledně činnosti na příští radě říšské učiniti — a proto činí tyto předběžné poradý s jednotlivými poslanci po událostech doby poslední dojem tím smíšenější, čím méně jest dosud dáno důvodů, aby jednotliví poslanci byli považováni za mluvčí a před- stavitele dosud neustavených klubů. Ministerstvo nynější neposlouží tím ani sobě, ani těm kterým pánům poslancům, jež takto před ostatními svou pozorností vyzna- menává — vždyť všechny chorobne zjevy minulé rady říšské prý štily z nedostatku publicity chy staných krokůl I kdyby jednalo se o věci nejobyčej- nějších počátečných formalií, nemáme za ne- zbytno takovéto předvolávání po- slanců, protože i ty jsou přesně dány zá- kony a řádem sněmovním.
Wolf Vídeň
9 article
Ale v nynějším případě jest věc tato tím povázlivější, že nadbíhání německým poslancům i toniny nejvyslovenější počíná nabývati rozměrů tak povážlivých, že již nyní to činí dojem, jakoby je někdo doporučoval jakožto vůdčí stranu budoucí rady říšské. Vedle hlasu, jehož jsme se již dotkli a jenž o vyjedná- vání s radikály německými promluvil se šta- noviska ústavověrné šlechty — tedy s ja- kýmsi pocitem vlastního zklamání — píšese v témž protekčním smyslu z kruhu jejich: Strana německých nacionálů jest jediná vedle Poláků a Schönererovců, jež jest s výsled- kem voleb naprosto spokojena. Svou državu rozšířila velmi značně a vrací se jakožto nejsilnější německá strana, způsobilejší více než kdykoliv dříve, převzíti vedení veškeré německé levice. Vůdce její má na skupinu německých radikálních poslanců takový osobní vliv, že mohou nacionálové němečtí ve všech důležitých věcech skupinu tuto připoutati.
Polák
10 article
Činí bezpráví radikálním Němcům, pokládá-li je někdo za lidi, již se dali voliti jedině proto, aby obnovením obstrukce ubili parla- ment. Takový úmysl snad mají nejbližší přá- telé Schönererovi, ale většině radikálů, bliž- ších Wolfovi, jest úmysl tento vzdálený. Tito pánové chtějí býti činni pro ně- mecký národ, a proto si přejí, aby říšská rada byla dělná, aby ukázali světu, jak dovedou organisovaní Němci pracovati. Neopětuje-liž se tu tatáž taktika, jako dosud, když opětně se počíná nadsazováním významu půl druhého tuctu »nefalšovaných« a když se z ochoty k nim tlačí do popředí skupiny, jejichž poslanci dle výše vzpome- nutého projevu Schönererova mohou býti pokládání pouze za »hosty« — protože ještě otevřeně nepřistoupili na tři články jeho nej- novějšího politického vyznůní víry V takovémto ovzduší sotva asi se po daří nynějšímu ministerstvu najíti mezi ostat ními poslanci dosti ochotných duší, kteréž by chtěly býti přívěskem — hostů nejkraj nější frakce německé!
Němec Wolf
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. ledna. (Volby do říš ské rady ukončeny) dnešní volbou v dolno- rakouském velkostatku. Voleno bylo dle dvou kandidátních listin, konservativní se třemi jmeny (opat Dungl, bar. Geusau a Schmoll) a kom- promisní s osmi jmeny (opat Dungl, 4 ústavo- věrní velkostatkáři baroni Skrbenský, Doblhof Kielmannsegg. Freudenthal, Ehrenfels a Alfre Eltz a člen strany středu bar. Ludwigstorff). Prošla listina komípromisní téměř jednohlasně (155 až 152 hlasy) vyjma barony Freudenthala a Ehrenfelsa, kteří dostali 95 a 94 hlasy. Jici protikandidáti bar. Geusau a Schmoll obdržel 62 a 64 hlasy. Výsledek posledních dvou voleb dolnorakouských sestaven na následujíe tabulce.
Dungl Skrbenský Freudenthal Ehrenfels Alfre Eltz Ehrenfelsa Praha Doblhof Kielmannsegg
13 article Volební okre
Volební okre Dolní Rakonsy, obchodní komora, 17. ledna Něm. pokrok Ryt. Jul. Kink, továrník 1. Víden Rud. Kitschelt, továrník Něm pokrok 18. ledna. takousy, velkostatky. Něm. katolík Adalb. Dungl, opat Ústavověr. Bar. Ant. Skrbenský Ústavověr. Bar. Jindř. Doblhot Ustavověr- Bar. Kar. Kielmannseg Bar. Ant. Ludwigstorí Strana středu Alfred Eltz, velkostat. Ústavověr. Bar. Kar. Freudenthat Ústavověr. Ústavověr.
Ryt Jula Adalb Dungl Ústavověrečný Skrbenský Jindřichův Eltz Dolní Rakonsa Německo Kielmannseg Bara
14 article
Bar. Bern. Ehreníels 8. k Po těchto posledních volbách dělilo bys všech 196 zvolených Němců dle politických stran asi takto: klerikálů 25, novoklerikálové2 katolické centrum 5, ústavověrní velkostatká 29, antisemitě 21, pokrokoví 38, nacionálov 47, radikálové 22, agrárníci 3 a divocí á Přesné rozdětení je na tu dobu ještě ne možno.
Němec Bern
15 article
V Praze, 18. ledna. (Příšti poli tické strany. Volby jsou skončeny a časo pisy snaží se vystihnouli, v jaké a jak silné strany se na říšské radě rozstoupí 425 zvole ných zástupců rakouských národů a stavů Němcům jde přirozeně především o přišu osud »německého souručenství«. V té věci sdě- luje se pražskému orgánu německého kasina, že koncem přístltío týdne sjedou se do Vídne důvěrníci německých stran, aby se poradi o nové organisaci a zejmena o znovuzřízení ně- meckého souručenství. Zminěný list očekává, že bývalá organisace opět oživne a že se dá i s ně meckými radikály prostřednietvím nacionálů po- říditi jakési volně sdružení. Bude-li to možno se všemi radikály, jest velmi pochybno; al jedna část jich snad by nebyla neochotna vy maniti se z područí přiliš přísného p. Schöne rera. Aspoň liberecká radikální »Volkszeitunge projevuje dnes nevoli nad včerejším úkazen Schönererovým a prohlašuje, že přívržene směru radikálního znají své povinnosti, budou jich také dbalí, ale že nemají všichni chuti státi se nohosledy Schönerera, který svým he slem »Pryč od Říma« jeví se nábožensky ješto méně tolerantním, než němočtí klerikálové. Pokud se týče Vlachů, sděluje se z Terstu, že tyrolští vlaští poslanci jsou ochotni vstoupiti opět do společného klubu s Vlachy přímořskými, tak že by nový vlaský klub n říšské radě záležel opět z 19 poslanců. Zpráva o utvoření společného r uskéh klubu se dnes popírá. Orgán polonofilských Malorusů »Ruslan« sděluje jednak, že Bar- viňský nouzavře nijakého spolku s radikálním
Němec Schön Schönerer Vlach Malorus Ruslan Praha Řím Terst
16 title
Dolní 1. Dol Rakousy
Dolní 1 Dolo Rakousy
17 article
Romančukem, jednak přichází zpráva z Vídně že tam dlel tyto dni prof. Barviňský a vy jednával jmenem umírněných Rusů s drem- Šusteršičem stran obnovení bývalého křesťansko- slovanského svazku, jehož členy v minulém parlamentě byli Jihoslované, umírnění Rusové P. Stojan z Moravy. Ze Záhřeba, 16. ledna. (Důtka ob- chodní komoře. Sčítání lidu.) Příčina nelibosti, projevené bánem obchodní komoře záhřebské, nebyla telegrafní kanceláři sdělena správně. Obchodní komora si nepřála, aby ra- kouští poddaní v Srbsku, pro něž se zřizuje podpůrný spolek, byli zvání »rako u s ko- chorvatskými« poddanými, nýbrž aby v tom odstavci stanov, kde se mluví výhradně jen o »uherských« poddaných, psáno bylo správně »uhersko-chorvatští« poddaní, což by spíše vyhovovalo vyrovnání královstv ehorvatského s Uhrami, než pouhý náze suherský«. Bánovým projevem nelibosti není věc ostatně ještě vyřízena. Komora v příštím zasedání bude se jí pilně obírati. — Časopisy uveřejňují předběžné výsledky s čítání li du v Záhřebě. Dle toho napočítáno v hlavním městě chorvatském 57.930 obyvatelů v 2999 domech bez vojska; s vojskem bude všeho obývatelstva nyní přes 60.000. R. 1890 mě Záhřeb 38.742 obyv., vzrostí tedy za poslední desetiletí skoro o 50 proc. obyvatelstva. Strana
Romančuk profesor Barviňský Rus Jihoslovan Vídeň Morava Záhřeb Srbsko Uhry
18 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. ledna. Ruský hlas o věcech rakouských po volbách. »HoBo« předvidají z výsledku voleb do říšské rady, že národní boj v Rakousku nejen se neoslabí, nýbrž se přiostří. Podobá se,že ministerstvo Körbrovo odstoupí dříve, než se říšská rada sejde. Němci drží v strachu vídeň skou vládu. Všichni ti Schönererové a Wolfové nedělají nic jiného, leč rozvinují pangermánskou agitaci a zastrašují rakouskou vládu hrozbami. že se spojí s Německem. Pangermanism nen to, co panslavism; to není pouhé slovo, nýbrž realný pojem. Wolf ve svém volebním provo- lání výslovně pravil, nebude-li Němcům v Ra- kousku dána vláda nad Slovany, že budou při- nucení hledat oporu v Německu. A to není politický terror? A vláda berlinská k tomu mníči? Ejhle, pangermanism je ten nepřítel, který vkroči do nového parlamentu a který vážně začiná znepokojovat už i Maďary. Ne- přítel dm nebezpečnější, že se vydává za přítele.
Němec Wolf Maďar Praha Rakousko Německo Slovan
19 article
Mlaďaři sami postarali se o zbudování trojspolku Německu trojspolek je prostředkem rozalřiti se od Baltického moře k Adrii. Němcům žije se v Rakousku lépe, než v Německu, a přec ukládají o záhubu Rakouska. O smiru národ- nosti v Rakousku nemůže být už ani řeči O něm mohlo se mluviti, dokud Němci necítili za sebou podporu Německa. Němci, naplněn vědomím, že jim vláda ve všem vyhověti musí, nesleví ani zbla se svých nespravedlivých ná- roků, o nichž Slované nemohou ani mluvit. Němci vtrhnou do parlamentu vší silou tradi- cionálné politiky terroru a obstrukce. Volby rakouské jsou zajímavy i se stanoviska evrop- ského mezinárodního spolku. Rakousk vláda učiní dobře, uteče-li se v ča k systemu federalismu jako žt k jedinému prostředku, mohou- címu ještě zastavit úspěchy pan- germanské agitace v Rakousku Nový karlistický odboj? Madridský »Correo« uveřejňuje dopis z Na- varry, dle něhož hrozí nový výbuch karlistické vzpoury. Podloudnictví se zbraněmi trvá neru- šeně dále. Celé království navarrské jest přímo
Mlaďar Adrie Němec Slovan Německo Rakousko Correo
21 article
zaplaveno mnichy, karlisticky smýšlejícími. Na všech veřejných a mnohých soukromých domech byly z podnětu jejich jako vyzývavé poznávaci znaménko připevněny plakátky se »srdcem Ježí- šovým«. V zasedacích siních mnohých obecních zastupitelstev nahraženy byly již obrazy krá- lovské rodiny krucifixy. V horách, jakož i v kra- jích, kdež neměli téměř žádného výtěžku z vino- braní, hlásá se bez mnohých okolků, že na- dešla doba rozhodných činů. Také mezi emigranty španělskými v pohraničných okresích francouzských jeví se neobyčejný ruch. Vláda španělská hodlá prý žádati Francii, aby emigranty ty internovala na místech vzdálenějších. Spor mezi Venezuelou a Spoje- nými státy nabyl v posledních dnech veliké příkrosti. Vláda venezuelská zabavila totiž dva parníky společ- nosti pro plavbu na Orinoku, kteréž náležejí Američanům. Amerika odpověděla na to vy- sláním další válečné lodi. Konflikt zostřen jest nad to revolučními zmatky, jež jeví se ve Vene- zuele. O původu rozporů mezi oběma státy dlužno připomenouti: Podnětem bylo zakročení vlády venozuelské proti podniku občanů Spo- jených států »National-Asphalt-Company«, jež má rozsáhlou téžbu v Bermudes ve Venezuele. Společnost ta založila i obec Guanaco. Se strany Spojených států praví se, že vláda venezuelská pokoušela se opětně, ale marně, odvolati vý- sady, udělené zmíněné společnosti americké.
Američan Guanaco Francie Venezuela spo spojený stát NationalAsphaltCompany
22 article
Ještě dne 13. prosince m. r. prohlásil prý před- seda venezuelské republiky, Castro, americkému vyslanci, Loomisovi, osobně, že vláda uznává práva společnosti té, několik hodin na to ale dal zabaviti jmění její a rozděliti mezi jiné strany. Předseda hodlá prý také drahocennou koncesi na téžení asťaltu uděliti novým ucha- zečům na úkor původních majitelů její. Generál Andrews, místopředseda zmíněné společnosti ame- rické, obrátil se tudíž do Washingtonu se žá- dosti o pomoc. V dopise k akcionářům pro- hlásil, že všechny zákonné prostředky proti vene- zuelské vládě jsou vyčerpány, vláda že zabavila celý majetek společnosti, i život Američanů že ohrožen, nezakročí-li vláda Spojených státůva nevyšle-li válečné lodi do Venezuely. I vyslána americká loď dělová do La Guayry. Předseda Mac Kinley slibil, že bude společnost podporo- vati a doporučil, aby vyčkáno bylo rozsudku nejvyššího soudu venezuelského, před nějž zatím záležitost byla přednešena. Dodati dlužno ještě, že obě strany vytýkaji si, že použito bylo úplatků k získáni koncesse.
Castro Loomis Andrews Američan Mac Kinley Washington Venezuela Le Guayry
23 article
Generál Poreza roznítil ve státu venezuolském Mirande povstání proti presidentu republiky Castrovi i sebral v okrese Guarico silný voj. načež vláda vyslala pod generálem Fondesm 2500 mužů proti vzbouřencům Ve Washingtoně soudí však, že jsou vzbou- řenci zrovna tak jako vláda venezuelská zaujati proti všemu severoamerickému. Konají dle toho opatření. Přes to vše ale dlužno pochybovati, že by se Mac Kinley dal strhnouti naleháním zmíněné těžařské společnosti, ač její dollary jsou mocným činitelem, až i k válce s Vene- zuelou. Majíť Spojené státy starostí na jiných stranách více než dost. lak se provádi „úřadni“ sčitání lidu. Kronika německých násilností při úřadním sčítání páchaných i nesčetných protestů, jež s české strany proti nim jsou podávány, ne- ustále roste a nabude nepochybně netušených rozměrů — diky neurvalosti a fanatičnosti na- šich protivníků na straně jedné a slabosti i ne- tečnosti povolaných orgánův úřadních na straně druhé, kterým posud nepodařilo se napraviti ani nejhrubší křivdy, ani zabrániti množícím se no vým nepřístojnostem
Poreza Castro Fondesm Mac Kinley Washington Ven spojený stát
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Michal Petrovič Pogodin a Čechy Podává Jaroslav Adám ek. Od brány XX. věku obrací se slovanský svět za slavným jmenem velikého Rusa. Dvacát třetí listopad a osmý prosinec, den stých naro zenin a dvacáté páté výročí smrti Michala Pe- troviče Pogodina západovou záři v jubilejních vzpomínkách věku ostře osvilily smělé obrysy jeho životného dila. 5) V ruském zivotě XIX. století zůstavil P godin stopy lva. O úspěchu jeho učitelské čin nosti svědčí četná v ruské historiografli proslulá jmena jeho žáků. Ruská literatura děkuje mu za rozsáhlé práce v oboru domácích dějin. O vědecké práce uchyloval se Pogodin k belletri- stické tvorbě, kde už v mládi zkoušel své lite- rární síly a vytvořil díla, z nichž některým an Puškin nezdráhal se vzdáti své pochvalné uznání Neposlední zásluhy získal si Pogodin také jako publicista, hlavně »Moskvitjaninem«, jejž v le tech 1841—1856 redigoval. Jubilejní vzruch přenesl se přes hranice Pogodinovy vlasti a vzbudil živý ohlas po celém světě slovanském. Bylť Pogodin vřelým přítelem slovanských národův a horlivým zápasníkem z myšlénku slovanské vzájemnosti mezi svými kra jany. Na cestách po Evropě důkladné se se známil s kulturním a politickým živolem slovan ských zemí a s předními jejich muží uzavře přátelské svazky. O cestovních zkušenostech po dával zprávy ministru národní osvěty zárovei s návrhy, kterak by Rusko mělo osvědčit účinnou pomocí zájem pro ostatní Slovanstvo Pogodinovou zásluhou bylo urychleno zřízen stolic pro slovanské jazyky při universitách ) Mezi blografiemi P. vyniká dílo Barsukova U nás obšírně o P. psal Jan Havelka »Casop. mus král. čes.« 1876.
Petrovič Pogodin Čecho Jaroslav Ada Rus Michalus Pogodin Puškin Pogodinův Barsukův Havelka Evropa Rusko
25 article
Rusku. K slavistickým kathědrám v Petrohradě, Moskvě a Charkově, které r. 1839 byly uzáko- něny, záhy přibyly kathedry v Kazani a v Ki- jevě. Roku 1858 na Pogodinův podnět založen byl »Slavjanskij blagotvorifelnyj komilet«v Moskvé, a Pogodin byl zvolen prvním jeho před- sedou. Z jeho iniciativy provedeny byly nesčetn podniky, zejmena ve prospěch Jihoslovanů, kte- rými Pogodin dovršil svou rozsáhlou činnost v službách slovanské věci. ?) Také pro nás jest Pogodin jmenem boha- tých vzpomínek. Na svých cestách býval častým hostem v Praze. V srpnu 1835 příjel do Prahy po prvé Tehdy seznámil se s Jungmannem, Šafaříkem Palackým, Čelskovským, Hankou, Štuleem aj O svých českých přátelích zapsal si do cestov ního denníku tato slova: »S velíkou úctou po hlížel jšem na tyto poustevníky, kteři v nouzi ba v bídě a pohrdáni zasvětili se svatému dílu národního obrození a dali mu v obět všečhno blaho tohoto světa. Čost vám a sláva, velcí bo jovníci, ozdoby člověčenstva! Vaše práce ne zahyne. Dobré sémě vydá stonásobný ploda vaše jmena budou zářiti v dějinách vedle nej- šlechetnějších dobrodinců lidstva.« V únoru 1839 byl Pogodin v Praze po druhé. Přijel přes Vratislav, kde marně pře- mlouval prof. Purkyni, aby odebral se do Rusk za řednele Demidovského lycea v Jaroslavi. Po krátkém pobytu rozloučili se čeští přátelé s Po- godinem večerem u dra. Václava Slaňka, kter vyzněl v projev slovanské vzájemnosti. Druhéh dne odcestoval Pogodin do Vídně. R. 1842 jel Pogodin Prahou do Marian ských Lázní, kde už za minulého pobytu v Če chách se léčil. Odtud výdal se na cestu do Francie a přes Vídeň vracel se do Ruska. Dne 29. října sjel se Pogodin ve Vídni s Havličkem 1) O P. jako pěstiteli slov. vzájemnosti zmiňuje se také Perwolf v čl. »Slovanská myšlénka na Rust v »Osvětě« 1879.
Pogodinův Slavjanskij Pogodin Jihoslovan Jungmann Šafařík Palacká Čelskovský Hanka Štuleus Vratislav profesor Purkyně Slaněk Mariana ský Perwolf Rusko Petrohrad Moskva Charkov Kazaň ki Praha Rusk Vídeň Francie
26 article
Borovským, kterého na doporučení P. Šafaříka přijal za domácího učitele. Prátahy a vydáním průvodního listu zavinily, že Havliček nemohl jeti současně s Pogodinem na Rus a přijel do Moskvy až v únoru příštího roku. Po krátkém čase svolil Pogodin, aby se stal Havlíček vy- chovatelem u jeho přítele a universitního prok. Štěp. Petroviče Ševyreva. Aristokratické ovzduší nového domu příčilo se přímé povaze Havlí- čkově, který v červenci 1844 svého místase Na čtvrté své cestě r. 1846 pobyl Pogodin opělně v Praze a v Marianských Lázních Z lázní odjižděl do Prešpurka, touže poznat Ludevíta Štůra, o kterém slyšel v Praze stesky jako o původci jazykové rozluky mezi Čechy Slováky. Nezastihnuv Štura v Prešpurku, od- cestoval do Pešti za Kollárem. Seznámili se spolu r. 1835 v Praze, když Kollár jel tudy do Německa na svou svatbu, Krátce po tom na skytla se Pogodinovi příležitost, aby osvěděil své přátelství k velkému básníku. Počátkem r. 1839 maďarská agitace proti Kollárovi vzrůstala a vy hrožováním chtěla ho svésti od jeho činnost věnované Slovensku. Tehdy právě meškal v Pešt na studijní cestě Bodjanský, kandidát a pozděj professor slavistiky na universitě v Moskvě který psal Pogodinovi o Kollárových nesnázieh a jeho úmyslu přestěhovati se do Ruska. Po godin hned jal se vyjednávati s ministrem ná rodní osvěty o vhodném místé pro Kollára mezi přáteli sbíral mu na cestu. Zatím všal Kollár, nachtěje dáti výsledky své dlouholeté práce nepřátelům na zmar, svého záméru se
P Šafařík Havliček Pogodin Štěp Petrovič Ševyrev Ludevít Štůr Čecho Slovák Kollár Kollárův Moskva Praha Prešpurk Pešť Německo Slovensko Rusko
28 article
vzdal. V pozdějších letech ještě několikráte po byl Pogodin v Praze. O prázdninách r. 1875 byl tu naposled. Své návštěvy v Čechách vy psal v cestovním denníku, který pod titulem »God v čužich krajach« v Moskvě r. 184 vydal, pak články hlavně v »Moskvitjaninu « a v »Zurnalu ministerstva narodnago prosvěšče nija.« Pevnou páskou mezi ním a českým světem bylo jeho přátelství s Pavlem Šafaříkem. Už za prvého pobytu v Praze počítil Pogo- din kouzlo Šafaříkovy osobnosti. »Poslouchal jsem tohoto velikého muže«, píše Pogodin v svém denníku, »sotva odvážil jsem se dýchati, boje se, abych nepřerušil ani jediného jeho slova a patřil jsem naň se zbožností. Zdálos mi, že slyším hlas z onoho světa a že stoji přede mnou muž apoštolských dob.« Šafařikova velikost vzrůstala v očích Po- godinových na pozadí jeho strastiplného rodin ného života. Pronásledován pro své evangelické vyznání a roztrpčen neblahými poměry veřej nými, vzdal se Šafařik professury při gymnasiu v Novém Sadě a v květnu r. 1833 přestčhoval se do Prahy. Podpora 480 zl., kterou po pěl lot kruh jeho přátel zavázal se mu spláceli, byla jediným jeho důchodam. Pogodin, chtěje zbaviti Šafařika klopotných starostí o denní chléb, po návratu z první svě cesty do Ruska vyzval hraběte Stroganova, popečitele university
Pogodin Pavel Šafařík Šafaříkův Šafařik Stroganov Praha Čechy Moskva Rusko pogo
29 article
Moskvě, aby Safařikovi nabídl zřizovanou stolici slavistiky při famní universitě. Šafařik v únoru 1836 obdržel pozvání a odpověděl k němu záporně. V listu k Pogodinovi 21. února 1836 Šafařik píše o motivech tohot kroku. Obává se, že by ruské podnebí škodilo jeho zdravi. Nedoufá, že by byl s to, aby splnil naděje a očekávání. »Moji přátelé«, píše »přeceňují mé vlohy a vědomosti. Citím nej lépe sám, že jsem jen prostřední člověk a moh při sobé chváliti jen trochu dobré vůle a píli.e A za hlavní důvod uvádí: »Jsem k Práze k Čechám a k Rakousku připoután (olikerým pouty vděčnosti a lásky, že jich dobrovoln pokud tu krajanům prospěti mohu, nikdy ne opustím. Znám prospěchy, které mi v Rusk kynou, a vím, že v Čechách čeká mě jen chu doba a nouze. Však to mě neleká. Mán příliš mnoho stoické mysli, odhodlanosti, vy trvalosti a resignace, než abych pro pozemsk cile na duševní t. j. především na literární cile svých krajanů zapomněl a tyto oněm oběto- val . . . Ostatně důvěřuji v Boha, který svých neopouští . . . Vzdejte se proto zcela každé myšlenky, že bych se kdy přestěhoval do
Safařik Pogodin bůh Moskva Čechy Rakousko Rusk
30 article
Moskvy . . . Rusko má muže, a počet jejich rok za rokem se množí, kteři mě na slovanské katedře trojnásobně nahradí. Zůstanu v Če- chách. To jest mé pevné a nezvratné roz- hodnuti.« Odmítnut se svým šlechetným záměrem, Pogodin poskytoval Šafařikovi pomoc aspoň při jeho védecké práci, zejmena při »Slovanských Starožitnostech«. Ochotně odpovídal k četným dotazům a posilal Šafaříkovi ruské knihy,o které si psával. Dověděv se o finančních pře- kázkách, které zdržují tísk »Slovanských Staro- žitností«, vydalnou peněžitou podporou Šafai- kovi přispěl. Chtěje Šafařika aspoň částečně odměniti za jeho epochální dílo, vymohl mu Pogodin u ruské akademie zlatou prostřední medailli. Sotva obdržel první sešit »Slovanských Starožitnosti«, hned psal Šafaříkovi o překla- datelské právo. Překladu podjal se Bodjanskij.
Pogodin Šafařík Moskva Rusko
31 article
Veliké výlohy a malý odbyt, který byl způsoben nepříznivým soudem některých historiků ruských o Šafařikové dile, zavinily, že Pogodin vydal jen tři knihy překladu. Úplné ruské vydání vyšlo až roku 1848. Za přátelské služby Pogodinovy vzdal Ša- fatík veřejný dik v předmluvě k »Slovanským Starožitnostem«. Poděkovav všem, kdož byli mu při nich nápomocni, a zejmena Palackému, praví: »Budiž i Tobě díka, rozmilý Michale Pe- troviči Pogodine, jenž, vidév v čas pobytu svého u nás v srpnu 1835 dílo ještě necelé, ocenil s je duší opravdového Slovana, a od té doby ne- ustal's zakládati mne všelikou pomocí k obo- hacení a snadnějšímu vydání jeho.« Krásným pomníkem jejich přátelství jest bohatá sbírka Šafařikových listů k Pogodinovi. S ostatní korrespondencí Pogodinovou vydal je professor Nil Popov v knize »Písma k M. p Pogodinu iz slavjanskich zemel«. Z českých
Pogodin Pogodinův Palacký Michalus Slovan Šafařikový Popov Nil