ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bfa40150-8f13-11dd-a58b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 120, person 74, org 8, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 26. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 203.
4 article
Ha ranni a večerní liety předplácí se V Praze v administrael: na čtvrt leta . . . . R —h s dvojí donáškou na měsie. . . 2 K M na čtvrt leta : . . . 7 K elh ve filiálkáchu na měsio . . . . . 2 K 8o na másla. Poštou na čtvrt feta : . . . 9 K 30h s dvajl zásilkou na měsle. na divrt lsta . . . . K do h
Praha
5 article
V Praze, 26. července.
Praha
6 article
Ani vítězství srbského a řeckého vojska ani vojenské zakročení Rumunska, ani ture- cký vpád do bulharského území, ani domluvy velmocí nebudou snad působit na rychlé uza- vření míru tolik, jako ponurý host, kterého přivedli na vardarské bojiště Bulhaři od Ča- taldže — cholera. Cholera řádila strašně v bulharském vojsku, a od té doby, co nad ním zvítězilo srbské vojsko, jako nevítaná ko- řist dostala se cholera v úděl i Srbům. I kuse zprávy, které máme z bojiště, mluví o straš- ných ztrátách, které cholera působí u Štipu Krivolaku a Velesu. Diplomatická akce, v Niši zahájená, po- sud nebyla ověnčena úspěchem. Nevíme, jaké pružiny působí na Bulhary, ale každá jiskřička naděje na cizí pomoc dodává jim odvahy od- mítat stále rostoucí požadavky vítězných spo- jenců. Mezi Rumunskem a Bulharskem, zdá se, není sice příliš ostrého napětí, ústupnost bulharská vůči Rumunům šla do krajností Rumuni — prý pod vlivem domluv rakou- ských a ruských — začali tlačit na Srbya Řeky, aby vyslovili souhlas aspoň s příměřím Tento nátlak budil v Bělehradě pochopitelne rozčilení, ale v poslední chvíli přišly prý z Bu- kurešti příznivější zprávy. I Rakousko-Uhor- sko včera jako ostatní velmoci zakročilov Athénách a v Bělehradě ve prospěch míru s Bulhary, ale učinilo to způsobem co nejkon- ciliantnějším. Diplomatická akce stojí teď v jiném smě- ru bez rady: co si počít s Turky, kteří táhnou od Odrinu dále na Plovdiv? Jak proti nim zakročit? Bylo by ovšem možno věc vyřídi snadno, pověřit Rusko, aby Turecko zkrotilo. Rusko mohlo by tak učinit ze dvou stran, od Cařihradu a od Kavkazu. Ale zde právě vězi nebezpečí. Evropa přišla by do strašných roz- paků, kdyby tak prostě měla být vyřízena otázka průlivů Bosporského a Dardanelského a východní části Anatolie — Arménie.
Bulhar Čo Srba Rumun Turek Rumunsko Niš Bulharsko Bělehrad Rakousko Uhor Atény Plovdiv Rusko Turecko Cařihrad Kavkaz Evropa Arménie Štip Krivolako Veles Anatolie
7 article
Není pochyby, že by Rusko ochotně vza- lo na sebe takovou úlohu, ale také není po- chyby, že by proti tomu bylo stejně Německo jako Anglie. Stojíme zde ve tmě dohadů. Před několika dny začalo se mluvit o paraleln akci Ruska i Rakouska na Balkáně, skutečně ve Vídni i v Petrohradě změnili svůj dosavad- ní ostrý tón a zahovořili o společných zá- jmech Ruska i Rakouska na Balkáně. Co znamená tato pozdní láska? Z Petro- hradu vzkazují, bude-li Rakousko se stanovi- ska svých zájmů mluvit o sandžaku, že Rusko promluví o průlivech. Ale ve Vídni horlivě tvrdí, že na sandžak nemyslí. Jednali snado druhých zájmech? Je snad ruský postup proti Arménii v nějaké souvislosti s tendencí Ra- kouska na Balkáně? Stojíme před neřešenými záhadami, jichž rozřešení by mohlo znamenat veliký převrat na území jižního toku Dunaje. Srbsko by mělo velmi si dáti pozor v dnešní zapletené sítuaci. Odnáší si z dosavad- ního boje uspokojující vědomí, že vrátilo „za Kosovo Kumanovo i za Slivnicu Bregalnicu“ ale v tom by mělo míti zadostučinění, ne krajním zkrušení Bulharska, jak po tom touž nynější spojenec Srbů, Řecko. Nebude štěstím pro Srby a bude neště- stím pro Slovany, bude-li Bulharsko zatlačeno docela od Egejského moře a bude-li zbaveno zemí, kterých dříve dobylo na Turcích v Tra- kii. Na to měli by pamatovat balkánští poli- tikové, protože konec konců bude lépe, do- hodnou-li se sami, než když začne mezi nimi dělat Evropa pořádek. Tiszovské heslo „svo- boda a neodvislost balkánských států“ platilc jen pro svobodu vzájemného boje, ale při ko- nečném dělení právě ti činitelé, kteří tak kří- čeli o cizích krocích pro smír na Balkáně, bu- dou největším nebezpečím svobodě balkán ských států.
Kosův Slivnica Bregalnica Srba Turek Rusko Německo Anglie Rakousko Balkán Vídeň Petrohrad Arménie Dunaj Bulharsko Řecko Evropa Petrahrad Slovan
8 title
Válka na Balkáně.
Balkán
9 article Jednání o příměří.
Jednání o příměří. Z Bukurešti, 26. července. [Ag. Tel. Roum. Plnomocníci Srbska, Řecka a Černé Hory opu- stili dnes ráno parníkem Bělehrad a odjeli do Bukurešti, kam přibudou v pondělí. Venizelos. jenž pozván byl osobně, neurčil dosud den svého příjezdu. Bulharsko prohlásilo ochotu jmenovati své plnomocníky. Z Berlína, 26. července. Z Bukurešti, oznamují „Morgenpostu“: Potvrzuje se, že Srbové a Řekové za žádnou cenu nechtějí pře- rušiti nepřátelství. Jest domněnka, že spo- jenci hodlají obsaditi Sofiji, aby tam diktovali mír. Dále docházejí znepokojivé zvěsti, že Srbové snaží se obsaditi Vidin. V tomto případě vtáhla by také rumunská armáda do Vidinu.
Roa Venizelos Srba Řek Bukurešť Srbsko Řecko Bělehrad Bulharsko Berlín Morgenpost
10 article Energické zakročení Ruska.
Energické zakročení Ruska. M. Z Kolína n. R., 26. července. „Köln. Zeitung“ oznamuje z Petrohradu: Dnes vrátí se car do Petrohradu a očekává se, že po jeho návratu Rusko energicky zakročí jak proti balkánským státům tak proti Tu- recku. Z Londýna, 26. července. „Daily Ex- press“ oznamuje z Říma, že z absolutně spolehlivého pramene se proslýchá, že trojspolekatrojdohodadoruči- ly Rusku notu se žádostí, a by obsadilo Armenii a takovým způsobem donutilo Turecko přerušiti operace proti Bul- harsku, resp. proti Drinopoli. Z Petrohradu, 26. července. („N. W. T.“ „Novoje Vremja“ píše: Prohlášení ruské vlá- dy, že přílišné ponížení a zmenšení Bulharska nestrpí a že nalezeny budou prostředky i ce- sty, donutiti Turecko, aby dbalo rozhodnutí Ruska a ostatních velmocí, je krátké, ale ob- sažné. Balkánská koalice měla by si z toho vzíti cenné pokyny pro stanovení podmínek míru a turecká vláda nechť v prohlášení tom vídí vážnou výstrahu. Podobná prohlášení či- ní se jenom v případech, jsou-li již učiněna všechna konečná rozhodnutí. „Rěč“ praví: Ruskou vládou ohlášené prostředky musí se najíti hned, protože před Tureckem ustupující Evropa sotva by byl s to, aby měla náležitý vliv na nastávající vy- jednávání v Níši. Z Petrohradu, 26. července. („N. W. T. „Novoje Vremja“ předpovídá, že všechny ra- dy a výstrahy evropské diplomacie budouv Caříhradě bezvýslednými, protože tato diplo macie, zejména diplomacie trojdohody, pozby- la veškeré autority. Nechť proto Rusko bez průtahu rozvine dardanel- skou otázku a obsadí neprodleně část tureckého území s Ruskem sousedícího.
Köln Rusko Kolín Petrohrad Londýn Řím Turecko Bulharsko Evropa Novoj Vremja Daily ex
11 article
Stanovisko velmocí. Z Říma, 26. července. V římských diploma- tických kruzích jest malá nálada pro námoř- ní demonstraci proti Turecku. Taková demonstrace, ujišťuje se zde, byla by dvojseč- nou zbraní. Buď by vedla k fiasku anebo by vyvolala v Turecku vnitřní převrat. Zrovna tak se nevěří v nějakou separátní akci Ruska. Italie a Německo navrhují, aby se vyvíjela snaha, aby v dohodě s ostatními velmocemi bylo Turecko pohnuto k povolnosti. Velmoci by měly pamatovati na to, že Bulharsko nesmí býti připraveno o ovoce svého vítězství a že konečně Turecko smí žádati rekti- fikacihranic Enos-Midija, jakož i zá- ruky pro Mohamedány v Thrákii. Z Petrohradu, 26. července. Ačkolivv Berlíně nikterak nepřijímají sympaticky roz- hodné stanovisko Ruska proti Turecku a do- konce vyslovují se proti námořní demonstraci přikročí přecejen Rusko, jestliže ná- mořní demonstrace a finanční nátlak, jakož veškeré jiné prostředky selžou, k dočas- nému obsazení Arménska. Krok ten- to podporován jest hlavně Anglií a Francií. k obsazení Armenie jest Rüsko, jak se praví odhodláno pro případ, že by Rakousko-Uher sko přikročilo k obsazení sandžaku. Rakousko-italské zakročení proti Srbům a Řekům.
Srba Řek Řím Turecko Rusko Německo Bulharsko Thrákie Petrohrad Berlín Anglie Francie Rakousko Uhry Italia
12 article
Z Paříže, 26. července. „Echo de Paris“ uveřejňuje dva sensační telegramy, jeden z Říma a druhý z Vídně. Dle těchto telegramů jest Rakousko-Uhersko a Italie odhodlána zameziti řecký a srb- ský postup na Sofiji za všech okolností. Obě vlády se již o zakročení dohodly. List apeluje na francouzskou vládu. aby odhodlala se k vhodnému opatření, aby Srbové a Řekové ve svém spravedlivém po- stupu nebyli rušeni. Z Londýna, 26. července. „Daily Mailu“ oznamují z Athén, že včerejší opětné zakro- čení Rakousko-Uherska za tím účelem, aby docíleno bylo příměří mezi válčícími státy, dá- lo se sice ve formě přátelské, ale velmi energické. Tento nátlak cizí velmoci zbu- dil v Athénách velkou nevoli. Na směrodat- ných místech se prohlašuje, že Bulharsko. které obrátilo se na cizí velmoci o usnadněn míru, jest přece ještě velmi velkomyslné, aby uznalo, že bylo poraženo. Pro řeckou vládu nebude vojenská situace ještě dlouho vyjasně- na, neboť Dumica nebyla ještě obsazena.
Paris Srba Řek Paříž Řím Vídeň RakouskoUhersko Londýn Atény Bulharsko Daily Maila
13 article Ústup Bulharů.
Ústup Bulharů. Dobytí průsmyku kresenského Řeky. M. Z Kolína n. R., 26. července. Zprá- vy ze Soluně o ústupu Bulharů po vyklizen posic kresenských k Džumaji a staré bulhar- ské hranice, znějí stále povážlivěji. Kázeř vojska velmi trpí, důstojníci nejsou s to do- nutiti mužstvo, aby vytrvalo, nemoci, hlad a vyčerpání vyžaduje si vždy více obětí Bulhaři vyklidili také Dedeagač a poslali své dělostřelectvo do Gümüldžiny. Generál Kutinčev zajat? — Nová porážk Bulharů. Z Bukurešti, 26. července. „Minerva“ uveřejňuje ve zvláštním vydání zprávu že Srbové zajali bulharského generála Kutinčeva. Na pravém břehu Nišavy došlo včera k tuhému boji mezi Bulhary a Srby, kterýskončilúplnou po- rážkou Bulharů, kteří byli až doposledníhomuže porubáni Turecký vpád do Bulharska. Z Cařihradu, 25. července. (K. k.) „Tanin“ oznamuje, že celé území až k starým bulhar- ským hranicím jest obsazeno tureckým voj skem. Kapitán Rešid, syn maršála Fuada paši byl při pronásledování Bulharů severně o Drinopole zabit. Z Berlína, 26. července. Jeden z býv. vel- kovezírů prohlásil cařihradskému dopisovateli „Lokalanzeigru“: „Postoupíme ještě dále. Bylo by zločinem oproti národu, kdybychom tak neučinili. Kdo má „trumfy“ v ruce, může diktovati své podmínky. Dříve byli to Bul- haři, dnes je řada na nás. Rozervaná armáda dnes je pevna a zjedná nám čest. Budeme po-
Bulhar Řek Kutinčev Minerva Srba Rešid Fuada paš Kolín Soluň Džumaja Bukurešť Nišava Bulharsko Cařihrad Drinopol Berlín Lokalanzeigra
14 article NLI
NLI ečerní
15 article
stupovati tak dlouho, až se buď proti nám postaví síla, proti které bojovati bylo by sebe- vraždou, nebo až odpůrce přijme naše pod- mínky. Nejsme posedlí velikášstvím, využit- kujeme situace méně, než to učinili jiní, čeho však žádáme, musí se hladce přijmouti. Ani Srbové, ani Řekové nebo Rumuni nás nezadrží. Naším politickým cílem je: abychom zůstali neodvislým, neutrálním Tureckem, pokud to vůbec je možným. Nechceme se vrhnouti Ru- sku v objetí, ačkoli zcela dobře víme, že by nás páni na Něvě přijali s otevřenou náručía že by nám dali mnohem více, nežli bychom mohli žádati. Při všem protahování jsme pře- svědčeni, že záhy přece dojde k evropské kon- ferenci, která všechny otázky právoplatně vy- řídí. Nepřejeme si nic lepšího. Ovšem žádáme, abychom se jí směli zúčastniti. Ze Sofije, 26. července. (K. k.) (Ag. Tel Bulg.) Turecká jízda pronikla v kraji Kizil- agačském na starobulharské území a vtrhla do četných osad. Turci zapálili mnohé osady a pobili veliké množství obyvatelstva, které zděšeně prchá.
Srba Řek Rumun Turek Turecko Něva Tel Bulgie
16 article
Dohoda Srbska, Černé Hory a Řecka o nových hranicích? Z Petrohradu, 26. července. (Reichspost.) Dl bělehradského telegramu „Nového Vremene“ u- snesly se Srbsko, Černá Hora a Řecko na této do- hodě: Řecko-bulharská hraníce půjde od Osenov podél Strumy až k Ovčímu poli, při čemž města Kratovo, Kocana, Štip, Radoviště a Strumica při- padnou Srbsku, Dojran a Demir-Hissar Řecku Řecko-srbská hranice táhne se jižně od Ochrid- ského jezera tak, že Florina a Vodena budou řecká kdežto Srbsko bude používati Soluna jako svobod- ného přístavu. Na Egejském moři obdrží Srbsko svůj vlastní přístav. Černá Hora obdrží čásť sta- rého Srbska s městy Peči a Dakovou. Srbsko bu- de pak miti rozlohy 100.000, Řecko 110.000, Rumun- sko 140.000, Bulharsko 130.000 čtver. kilometrá Rumunsko proti Turecku i Srbsku a Řecku M. Z Kolína n. R., 26. července. „Köln Ztg.“ oznamuje z Bukurešti. Jeden člen ru- munského kabinetu sdělil, že Rumunsko ne- strpí dalšího postupu Turků a že prohlásí také svůj nesouhlas s obsazením Drinopole. V tom smyslu bude zaslána nota velmocem. V diplo- matických kruzích rumunských jest názor, že není vyloučeno uzavření zvláštního míru Ru- munska s Bulharskem, budou-li balkánské státy dále tak neústupn Rumunské vládní kruhy nechtějí za žádných okolností připustiti úplné oslabení Bulharska a odvodí důsledky z toho, jestliže balkánské státy nepovolí.
Kratův Kocan Štip Radoviště Strumica Demir Florin Voden Rumun Köln Ztg Turek Srbsko Černá Hora Řecko Petrohrad Nový Vremen Dojran Ochrid Peč Bulharsko Rumunsko Turecko Kolín Bukurešť Drinopol
17 article
Z Vídně, 26. července. (K. k.) Z Bukurešti se oznamuje „Politische Korrespondenz“: Se zřete- lem na nedůvěru, kterou má srbská a řecká vláda proti přímému vyjednávání s Bulharskem, upustila rumunská vláda od žádosti, aby před uzavřením příměří konaly se porady v Níši, po nichž by ná- sledovalo vyjednávání v Bukurešti, ale ne- vzdala se stanoviska, že před vyjed- náváním v Bukurešti musí býti zasta- veno nepřátelství. V zájmu Bulharska klade se v Bukurešti veliká váha na to, aby spojenci při- stoupili na tento názor. Jestliže Srbsko a Řeck odmítají předběžně porady v Niši skutečně jenom z toho důvodu, poněvadž z nedůvěry k Bulharsk nechtějí s ním přímo vyjednávati, pak podstatný bod této tázky nenalézá se více na poli vojenském a není více žádné oprávněné příčiny nepřistoupiti na zastavení nepřátelství, kterého přeje si celý po- litický svět. Kdyby však nedůvěra proti Bulharsku byla jenom záminkou, za kterou se skrývá úmysl dalších vojenských dobývačných akcí, pak postu spojenců, jak se prohlašuje v zasvěcených kruzích. překročuje míru nároků, které Rumunsko může trpěti. Rumunská armáda nebyla mp bi- lisována, aby Srbům a Řekům usnad- nila vojenské úspěchy, nýbrž aby vy nutila zastavení nepřátelství. Ohraničení Aibanie.
Srba Řek Vídeň Bukurešť Bulharsko Srbsko Niš Rumunsko Politische Korrespondenz
18 article
Z Londýna, 26. července. („N. F. Pr.“) Příštího týdne se rozhodne, zdali konference velvyslane- cká vyřídí konečně otázku úpravy hranic albán- ských. Sir Edvard Grey hodlá totiž ke konc příštího týdne Londýn opustiti, takže konference velvyslanecká déle nežli do této lhůty zasedati ne- může. S rozřešením otázky Egejských ostrovů vel- vyslanci se již vůbec nepočítá, ale očekává se že velvyslanci dohodnou se příštího týdne o sta- tutu pro Albanii. Pochybným však je, dohodnou-li se o jižní její hranice. Rakousko-Uhersko a Italie trvají bezpodmínečně na tom, aby, když velvy- slanci sami neurčí hranice Albanie a věc tato přenechá se mezinárodní konferenci, velevyslanci určili aspoň hlavní rysy hranic albánských, které by pak sloužily za podklad jednání konference. Velevyslanci se dohodli, že mys Stylos tvořiti bu- de hranici u moře, ale v příčině hranic na pevnině jeví se ještě odchybná mínění, která dle náhledu Rakousko-Uherska a Italie aspoň v hlavních ry- sech musí býti urovnána. Neprorazí-li tento ná- hled, rozejde se velvyslanecká konference bezvý- sledně a jednotlivé velmoci budou míti opět vol- nost své akce. Avšak i když dojde k dohodě, nesmí se zapomenouti, že Řecko sporná území obsadile a že nastane otázka, jak přiměti Řeky, aby územi která nebudou jim přiřknuta, opustili.
Grey Italia Řek Londýn Albánie Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Řecko
19 article
Řekové v Dedeagačí. Z Athén, 25. července. (K. k. — Ag. d'Athěnes. Dedeagač byl včera ráno obsazen řeckou eskadrou. Když před obsazením spatřili konsulové křižovati u břehu torpedoborce, tázali se admirála Coun- douriotise, zda zamýšlí eskadra obsaditi město. Admirál k tomu přisvědčil. Dedeagač byl obsazen z vojenských důvodů a také proto, aby chráněno bylo řecké obyvatelstvo Thracie, protože bulharské vojsko dopustilo se proti němu násilností. Část města byla Bulhary zapálena. V Makri a Xanti by- lo Bulhary odvezeno mnoho set řeckých notablů mnoho jiných zavražděno. Když Bulhaři vyklidili ú- zemí, ponechali je v plné anarchii v rukou komitů. Obsazení Dedeagače bylo také provedeno vzhledem k nebezpečnému postupu turecké armády.
Řek Athěnes Coun Bulhar Dedeagač Atény Thracie
20 article Hrůzy války.
Hrůzy války. Ze Solije, 26. července. (K. k.) „Ag. Tel. Bulg. oznamuje: Z Athén šířené zprávy, že Bulhaři za- pálili Dobriniště a Bansko, dokazují, že dějí se po- kusy, aby Bulhaři byli obvinění z ukrulnosti, které páchají sami Řekové. Stejně tomu bylo při udá- lostech v Kukuši. Gevgheli a Sěru. Dobriniště a Bansko, které jsou ryze bulharskými osadami, byly zapáleny Řeky, stejně jako Baňa. Řekové pobili etarce a děti, které nalezli. ání.
Bulhar Řek Atény
21 article Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém. Konservativní velkostatkářští přísedící zemského výboru se vzdali svých míst. Z Prahy, 26. července. C. k. te legrafní korespondenční kancelář dovídá se z autoritativní strany, že konservativ ní velkostatkářští členové zemského vý boru oznámili ve schůzi zemského vý- boru dne 23. t. m. po prohlášení nejvyš- šího zemského maršálka, že vzdávají se svých mandátů a přípojili, že jich roz- hodnutí nabude platnosti, až bude příjata demise nejvyššího maršálka. Po demisi nejvyššího maršálka prince Lobkovice. Veškeré listy pražské, až na „Čas“, sho dují se v tom, že nemůže býti žádné pochyb nosti o tom, že nejvyšší maršálek princ L ob kovic v Išlu podal panovníkovi svou demis a že byla jím přijata. Princ Lobkovic dnes přijel do Prahy, zúčastní se schůze konserva- tivního velkostatku a dle „Prager Tagblattu odůvodní svoje rozhodnutí, jež za- mýšlí prýi publikovati. Také zemský výbor a sněmovní strany zpraví o svém roz- hodnutí. Jediný „Čas“ vzpírá se věřiti, že v Išlu padlo již definitivní rozhodnutí; sdělujeť, že jv politických kruzích počítá se s možností, ž mocnář vysloví přání, aby zemský výbor ob- novil úsilí opatřiti peníze a obnoviti jednání dobodu, aby nemusilo se užíti prostředků mi- mořádných.“ K ospravedlnění této zprávy vy- kládá „Čas“, že císař nemá chuti k oktrojírce.
Lobkovic Praha Išlu
22 article
Z toho důvodu prý bylo voleno i složení zem- ské správní komise čís. I. ve formě zemského výboru. Ve hvězdách to stojí psáno . . . ne- věříml V rubrice domácí politiky byl dnes „Čas obdařen opět jednou po dlouhé době zdravěj ším záchvatem uvažování a jasnějšího politi- ckého vidění. Za poslední obrat v zemské kris jsou tam totiž činění zodpovědnými velko statkáři. „Čas“ sděluje, že vlastní strůjce posledního obratu nutno hledati v kruzích velkostatkářských, v němž vedoucí roli měl velkostatek ústavověrný, jemuž prý se „pro- půjčil velkostatek konservativní za povolný nástroj.“ Občanští přísedící byli, jak se „Času zdá, jen pasivními účastníky v této celé hře. pouze prý dr. Pinkas jej podporoval. Prav- du by měl „Čas“, kdyby věcně domyslil se těžké situace občanských příse- dících českých, kteří jsou v zemském výboru bez konservativně-velkostatkářských přísedících sami o sobě menšinou a sice n základě volební arithmetiky Schmerlingovské ústavy, kterou český národ před čtyřiceti lety neuznal . .. Bývalý orgán staročesko - klerikáln „Národní Politika“ napadá prudce odstou- pivšího nejvyššího maršálka prince Lobkovice.
Pinkas Lobkovic Pravy
23 article
Praví: „Jestliže se očekávalo, že princ Lob- kovic pevně vytrvá na místě nejvyššího strážce zemské samosprávy, ukázalo se nyní. že tatonaděje byla klamná. Nepochy- bujeme o nejupřímnějších snahách zemského maršálka, ale do situace, jaká byla vyvolána zlovolnou obstrukcí německou, zjevně podpo- rovanou z Vídně, nedostávalo se mu oné povahové nepodajnosti a tvr- dosti, sjakoubylo bymožno úspěš- ně čeliti obstrukci té i na samém sněmu. Tímto krokem prince Lobkovice o- straněny rázem veškeré překážky, jež dosud vládě Stürgkhově a německým obstrukčníkům stály v cestě k odstranění zemského výboru, zrušení ústavy a dosazení komisariátu pro Če- chy. Litovati jest jen upřímně, že k těmto koncům došlo a že nejvyšší maršálek králov- ství Českého princ Ferdínand Lobkovie svým odstoupením vládě její po čínání umožnil neb usnadnil. Státoprávně - pokroková „Samostatnost“ prozrazuje svoje informace, jež dosud prý musí se tajiti, a dle těchto informací „je princ Lobkovic do Išlu, aby panovníkovi vy- ložil kritický stav zemského hospodářství požádal ho jménem výboru zemského, aby na- řídil vládě, by poskytla království Českému z pokladničních přebytků potřebné prostředky do určité doby. Kdyby panovník nevyhověl tomuto požadavku, byl princ Lobkovic hotov požádati o propuštění z úřadu svého. JJsme jisti — pokračuje pak — že princ Lobkovic učinil, co slíbil. Odešel však jako rytíř zlatého rouna. Odjel z Išlu jako nejvyšší maršálek zemský ve stavu demise. Lze tedy souditi, že panovník nepřiklonil se k mínění nej- vyššího maršálka a že přiklonil se k návrhům cislajtánského ministerského předsedy hraběte
Lobkovic Stürgkhův Ferdínand Vídeň Išlu
24 article
Stürgkha.“ — A „Samostatnost“ věří, že přes demisi maršálkovu „zemský výbor tu bu- de, i kdyby vláda vyhnala jej z úřadoven na Pětikostelním náměstí násilím, třeba bajonety Zemský výbor může konati schůze i jinde.“ „České Slovo“ dnes už ani nesanuje zem- ské finance novou půjčkou, jen nadává a ma luje na zeď strašidlo stanného práva pro Pra hu. Více nedovede! Místodržitel kníže Thun není srozuměn s demisí prince Lobkovice? Z Děčína, 26. července. (Tel. zpr. „Ná Listů“.) „Nordböhm. Tagblatt“ sděluje Vídně: „Pozoruhodné jest, že místodržite V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za sh večorni . . . za dk Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5k lnaerátv plati se hotově napřed. Přodplaceni a innorty administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se tál redakce, tiskárna a expedle „Národnich Listů“ Rukopiay se nevracsji
Stürgkh Thun Lobkovic Národnich List Rukopiay Pětikostelní náměstí Děčín Vídeň
25 article
kn. Thun na konferencích v Išlu nebere účasti. Ve Vídní se z toho usu- zuje, že poměr mezi kn. Thunem a mini- strem vnitra bar. Heinoldem se přiostřil; tomu však tak není. Je však pravdou, že kn. Thun není srozuměn s demisí nejvyššího maršálka prince Lob- kovice a že tentojeho názor neni na rozhodujících místech sdí- len. Hlasy listů o složení správní zemské komise. Bývalý staročeský orgán „Hlas Národa“ posuzuje dnes úkoly příští zemské správní komise zcela odlišně od posudku dnešní „Národní Politiky“, rovněž bývalého orgánu staročeského. Kdežto „Národní Politika“ tvrdí už předem, ačkoli složení této komise není ještě známo, že složení její bude „podle chuti německých obstrukčníků“, a že vláda při jejím sestavování „jedná bez jakého- koli ohledu na Čechy“ — což nemůže býti pravdou — „Hlas Národa“ věnuje svou po- zornost poslání této komise a shledav. že „hlavním úkolem správní komise bude zjednati pořádek v hospodářství zemském“, praví: „A v té příčině bylo by dosazení správní komise se stra- ny české spíše vítati než zavrho- vati. Po léta všechen německý tisk v Ra- kousku i za hranicemi bouří veřejné mínění: kterak prý „česká“ většina v zemském vý- boru nehospodaří se zemskými penězi, zvláště
Thun Išlu Vídeň Čechy
26 article
Němci odváděnými, kterak používá své moci k očividnému zkracování německého obyva- telstva a nadržování Čechům. Teprve nedávno sám př. zemského výboru dr. Werunsky musil veřejně vyvrátiti jednu německou lež takového druhu. A z německých finančních referentů, co jsme jich dosud měli, ani jediný nevystoupil veřejně a netvrdil, že zemský vý- bor plýtvá zemskými penězi. Ale to vše zůstá- valo bez povšimnutí. Mimočeská veřejnost vžila se tak v myšlenku českého nehospodář- ství, že marným zůstávalo všeliké úsilí po- učiti ji. Činností správní komisev ohledu finančním bude proká- záno, bylo-li toto soustavné ob- viňování většiny sněmovní správ- né či nesprávné. I v tom bude výhoda, že „správní“ komise opatří zemi to, čeho ne- zbytně potřebuje v zájmu obou ná- rodů v ní obývajících, totiž pro- středky pro hospodářství zemské.
Němec Čecho doktor Werunsky
27 article
A opatří je zadarmo a nebude chtíti především na zástupcích národa českého, aby dříve upsali se Něm- cům krví, že ze zvýšení zemských přirážek a zavedení čtyřkorunové dávky pivní po- volí jim vše, co duše jejich ráčí Nové zemské přírážky a novou dávku pivní budou němečtí poplatníci tak jako čeští pla- titi a potom snad vyprostí se z mámení ob- strukce, že dohoda mezí oběma národy musí se vymutiti a nikoliv vzájemně a spravedlivě ujednati.“ — Německé listy stále tlumočí nespoko- jenost Němců i s druhou správní komisí zemskou. „Prager Tagblatt“ praví, že ve věci složení této komise hr. Stürgkh „ničemu se nepřiučil z prvního tažení“ a že „něme- ckou kritiku první komise zůstavil nepovšim- nutou. Co se týče kardinálního poža- davku německého do národnostního složení komise, nebude požadavku po paritě vyhověno, Česká většina bude nedotknutelnou. Němečti poslanci však musejí vystoupiti proti každé komisi, která nezabezpečí národnostně-paritativním složením objektiv- ní projednávání jejich zájmů. Ať už je česká většina komise složena ze zemského výboru, politiků či z úřadníků — efekt z ní pro Němce bude vždycky stejný: znamenáť vždycky odstrčení národních otázek německých. Zú- stane-li tedy při navrhované většině komise, postaví se Němci energicky na obranu a že dovedou bojovati, dostatečně už dokázali.“
Němec Prager Stürgkh Německo
28 article
„Bohemia“ předpokládá možnost, že vlá- da urychlí dosazení komise, aby předešla usnesení jak českých, tak i německých posla- neckých klubů a že postaví obě národní sku- piny před hotovou událost. Bude-li vláda sku- tečně takto postupovati, bude to prý míti za následek, že politický a merální dějový pro- stor Němců v Čechách bude mnohem vol- nější. Správní komise bude míti „v něme- ckých členech pozorné kritiky, kteří prý se mohou proměniti v účinné, neovladatelné kri- tiky, jestlíže by právům a životním potřebám německého národa v Čechách i zde bylo co dělati se stranickou úmyslností. Čeští sociální demokraté zmobilisováni do boje pro volební opravu v Čechách. Dnešní „Právo Lidu“ naznačuje, čemu byly věnovány třídenní porady představenstva strany česko-slovanské sociálně-demokrati- cké: uveřejňujeť manifest „Dělnictvu Velké Prahy“ a redakční článek s nadpisem: „Jsme připraveni!“, v nichž se dělnictvo vyzývá k nejrozhodnějšímu boji za volební opravu do sněmu král. Českého. Manifest „Dělnictvu Velké Prahy!“, v němž se toto vybízí ku po- hotovosti do posledního muže, je podepsán „Odborovou komisí českoslovan- skou“, z čehož bylo by možno vyvozovati, že českoslovanská sociální demokracie za- mýšlí podporovati svou akci pro volební opravu snad i případnou krátkodobou demonstrativní stávkou.
Němec Čechy Praha Bohemia Velká Praha