1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 26. července 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní liety
předplácí se
V Praze v administrael:
na čtvrt leta . . . . R —h
s dvojí donáškou
na měsie. . .
2 K M
na čtvrt leta : . . . 7 K elh
ve filiálkáchu
na měsio . . . . . 2 K 8o
na másla. Poštou
na čtvrt feta : . . . 9 K 30h
s dvajl zásilkou
na měsle.
na divrt lsta . . . . K do h
Praha
5
article
V Praze, 26. července.
Praha
6
article
Ani vítězství srbského a řeckého vojska
ani vojenské zakročení Rumunska, ani ture-
cký vpád do bulharského území, ani domluvy
velmocí nebudou snad působit na rychlé uza-
vření míru tolik, jako ponurý host, kterého
přivedli na vardarské bojiště Bulhaři od Ča-
taldže — cholera. Cholera řádila strašně
v bulharském vojsku, a od té doby, co nad
ním zvítězilo srbské vojsko, jako nevítaná ko-
řist dostala se cholera v úděl i Srbům. I kuse
zprávy, které máme z bojiště, mluví o straš-
ných ztrátách, které cholera působí u Štipu
Krivolaku a Velesu.
Diplomatická akce, v Niši zahájená, po-
sud nebyla ověnčena úspěchem. Nevíme, jaké
pružiny působí na Bulhary, ale každá jiskřička
naděje na cizí pomoc dodává jim odvahy od-
mítat stále rostoucí požadavky vítězných spo-
jenců. Mezi Rumunskem a Bulharskem, zdá
se, není sice příliš ostrého napětí, ústupnost
bulharská vůči Rumunům šla do krajností
Rumuni — prý pod vlivem domluv rakou-
ských a ruských — začali tlačit na Srbya
Řeky, aby vyslovili souhlas aspoň s příměřím
Tento nátlak budil v Bělehradě pochopitelne
rozčilení, ale v poslední chvíli přišly prý z Bu-
kurešti příznivější zprávy. I Rakousko-Uhor-
sko včera jako ostatní velmoci zakročilov
Athénách a v Bělehradě ve prospěch míru
s Bulhary, ale učinilo to způsobem co nejkon-
ciliantnějším.
Diplomatická akce stojí teď v jiném smě-
ru bez rady: co si počít s Turky, kteří táhnou
od Odrinu dále na Plovdiv? Jak proti nim
zakročit? Bylo by ovšem možno věc vyřídi
snadno, pověřit Rusko, aby Turecko zkrotilo.
Rusko mohlo by tak učinit ze dvou stran, od
Cařihradu a od Kavkazu. Ale zde právě vězi
nebezpečí. Evropa přišla by do strašných roz-
paků, kdyby tak prostě měla být vyřízena
otázka průlivů Bosporského a Dardanelského
a východní části Anatolie — Arménie.
Bulhar
Čo
Srba
Rumun
Turek
Rumunsko
Niš
Bulharsko
Bělehrad
Rakousko
Uhor
Atény
Plovdiv
Rusko
Turecko
Cařihrad
Kavkaz
Evropa
Arménie
Štip Krivolako
Veles
Anatolie
7
article
Není pochyby, že by Rusko ochotně vza-
lo na sebe takovou úlohu, ale také není po-
chyby, že by proti tomu bylo stejně Německo
jako Anglie. Stojíme zde ve tmě dohadů. Před
několika dny začalo se mluvit o paraleln
akci Ruska i Rakouska na Balkáně, skutečně
ve Vídni i v Petrohradě změnili svůj dosavad-
ní ostrý tón a zahovořili o společných zá-
jmech Ruska i Rakouska na Balkáně.
Co znamená tato pozdní láska? Z Petro-
hradu vzkazují, bude-li Rakousko se stanovi-
ska svých zájmů mluvit o sandžaku, že Rusko
promluví o průlivech. Ale ve Vídni horlivě
tvrdí, že na sandžak nemyslí. Jednali snado
druhých zájmech? Je snad ruský postup proti
Arménii v nějaké souvislosti s tendencí Ra-
kouska na Balkáně? Stojíme před neřešenými
záhadami, jichž rozřešení by mohlo znamenat
veliký převrat na území jižního toku Dunaje.
Srbsko by mělo velmi si dáti pozor v
dnešní zapletené sítuaci. Odnáší si z dosavad-
ního boje uspokojující vědomí, že vrátilo „za
Kosovo Kumanovo i za Slivnicu Bregalnicu“
ale v tom by mělo míti zadostučinění, ne
krajním zkrušení Bulharska, jak po tom touž
nynější spojenec Srbů, Řecko.
Nebude štěstím pro Srby a bude neště-
stím pro Slovany, bude-li Bulharsko zatlačeno
docela od Egejského moře a bude-li zbaveno
zemí, kterých dříve dobylo na Turcích v Tra-
kii. Na to měli by pamatovat balkánští poli-
tikové, protože konec konců bude lépe, do-
hodnou-li se sami, než když začne mezi nimi
dělat Evropa pořádek. Tiszovské heslo „svo-
boda a neodvislost balkánských států“ platilc
jen pro svobodu vzájemného boje, ale při ko-
nečném dělení právě ti činitelé, kteří tak kří-
čeli o cizích krocích pro smír na Balkáně, bu-
dou největším nebezpečím svobodě balkán
ských států.
Kosův
Slivnica Bregalnica
Srba
Turek
Rusko
Německo
Anglie
Rakousko
Balkán
Vídeň
Petrohrad
Arménie
Dunaj
Bulharsko
Řecko
Evropa
Petrahrad
Slovan
8
title
Válka na Balkáně.
Balkán
9
article
Jednání o příměří.
Jednání o příměří.
Z Bukurešti, 26. července. [Ag. Tel. Roum.
Plnomocníci Srbska, Řecka a Černé Hory opu-
stili dnes ráno parníkem Bělehrad a odjeli do
Bukurešti, kam přibudou v pondělí. Venizelos.
jenž pozván byl osobně, neurčil dosud den
svého příjezdu. Bulharsko prohlásilo ochotu
jmenovati své plnomocníky.
Z Berlína, 26. července. Z Bukurešti,
oznamují „Morgenpostu“: Potvrzuje se, že
Srbové a Řekové za žádnou cenu nechtějí pře-
rušiti nepřátelství. Jest domněnka, že spo-
jenci hodlají obsaditi Sofiji, aby tam diktovali
mír. Dále docházejí znepokojivé zvěsti, že
Srbové snaží se obsaditi Vidin. V tomto
případě vtáhla by také rumunská
armáda do Vidinu.
Roa
Venizelos
Srba
Řek
Bukurešť
Srbsko
Řecko
Bělehrad
Bulharsko
Berlín
Morgenpost
10
article
Energické zakročení Ruska.
Energické zakročení Ruska.
M. Z Kolína n. R., 26. července. „Köln.
Zeitung“ oznamuje z Petrohradu: Dnes
vrátí se car do Petrohradu a očekává se, že
po jeho návratu Rusko energicky zakročí
jak proti balkánským státům tak proti Tu-
recku.
Z Londýna, 26. července. „Daily Ex-
press“ oznamuje z Říma, že z absolutně
spolehlivého pramene se proslýchá, že
trojspolekatrojdohodadoruči-
ly Rusku notu se žádostí, a by
obsadilo Armenii a takovým
způsobem donutilo Turecko
přerušiti operace proti Bul-
harsku, resp. proti Drinopoli.
Z Petrohradu, 26. července. („N. W. T.“
„Novoje Vremja“ píše: Prohlášení ruské vlá-
dy, že přílišné ponížení a zmenšení Bulharska
nestrpí a že nalezeny budou prostředky i ce-
sty, donutiti Turecko, aby dbalo rozhodnutí
Ruska a ostatních velmocí, je krátké, ale ob-
sažné. Balkánská koalice měla by si z toho
vzíti cenné pokyny pro stanovení podmínek
míru a turecká vláda nechť v prohlášení tom
vídí vážnou výstrahu. Podobná prohlášení či-
ní se jenom v případech, jsou-li již učiněna
všechna konečná rozhodnutí.
„Rěč“ praví: Ruskou vládou ohlášené
prostředky musí se najíti hned, protože před
Tureckem ustupující Evropa sotva by byl
s to, aby měla náležitý vliv na nastávající vy-
jednávání v Níši.
Z Petrohradu, 26. července. („N. W. T.
„Novoje Vremja“ předpovídá, že všechny ra-
dy a výstrahy evropské diplomacie budouv
Caříhradě bezvýslednými, protože tato diplo
macie, zejména diplomacie trojdohody, pozby-
la veškeré autority. Nechť proto Rusko
bez průtahu rozvine dardanel-
skou otázku a obsadí neprodleně
část tureckého území s Ruskem
sousedícího.
Köln
Rusko
Kolín
Petrohrad
Londýn
Řím
Turecko
Bulharsko
Evropa
Novoj Vremja
Daily ex
11
article
Stanovisko velmocí.
Z Říma, 26. července. V římských diploma-
tických kruzích jest malá nálada pro námoř-
ní demonstraci proti Turecku. Taková
demonstrace, ujišťuje se zde, byla by dvojseč-
nou zbraní. Buď by vedla k fiasku anebo by
vyvolala v Turecku vnitřní převrat. Zrovna
tak se nevěří v nějakou separátní akci Ruska.
Italie a Německo navrhují, aby se vyvíjela
snaha, aby v dohodě s ostatními velmocemi
bylo Turecko pohnuto k povolnosti. Velmoci
by měly pamatovati na to, že Bulharsko nesmí
býti připraveno o ovoce svého vítězství a že
konečně Turecko smí žádati rekti-
fikacihranic Enos-Midija, jakož i zá-
ruky pro Mohamedány v Thrákii.
Z Petrohradu, 26. července. Ačkolivv
Berlíně nikterak nepřijímají sympaticky roz-
hodné stanovisko Ruska proti Turecku a do-
konce vyslovují se proti námořní demonstraci
přikročí přecejen Rusko, jestliže ná-
mořní demonstrace a finanční nátlak, jakož
veškeré jiné prostředky selžou, k dočas-
nému obsazení Arménska. Krok ten-
to podporován jest hlavně Anglií a Francií. k
obsazení Armenie jest Rüsko, jak se praví
odhodláno pro případ, že by Rakousko-Uher
sko přikročilo k obsazení sandžaku.
Rakousko-italské zakročení proti Srbům
a Řekům.
Srba
Řek
Řím
Turecko
Rusko
Německo
Bulharsko
Thrákie
Petrohrad
Berlín
Anglie
Francie
Rakousko
Uhry
Italia
12
article
Z Paříže, 26. července. „Echo de Paris“
uveřejňuje dva sensační telegramy, jeden
z Říma a druhý z Vídně. Dle těchto telegramů
jest Rakousko-Uhersko a Italie
odhodlána zameziti řecký a srb-
ský postup na Sofiji za všech
okolností. Obě vlády se již o zakročení
dohodly. List apeluje na francouzskou vládu.
aby odhodlala se k vhodnému opatření, aby
Srbové a Řekové ve svém spravedlivém po-
stupu nebyli rušeni.
Z Londýna, 26. července. „Daily Mailu“
oznamují z Athén, že včerejší opětné zakro-
čení Rakousko-Uherska za tím účelem, aby
docíleno bylo příměří mezi válčícími státy, dá-
lo se sice ve formě přátelské, ale velmi
energické. Tento nátlak cizí velmoci zbu-
dil v Athénách velkou nevoli. Na směrodat-
ných místech se prohlašuje, že Bulharsko.
které obrátilo se na cizí velmoci o usnadněn
míru, jest přece ještě velmi velkomyslné, aby
uznalo, že bylo poraženo. Pro řeckou vládu
nebude vojenská situace ještě dlouho vyjasně-
na, neboť Dumica nebyla ještě obsazena.
Paris
Srba
Řek
Paříž
Řím
Vídeň
RakouskoUhersko
Londýn
Atény
Bulharsko
Daily Maila
13
article
Ústup Bulharů.
Ústup Bulharů.
Dobytí průsmyku kresenského Řeky.
M. Z Kolína n. R., 26. července. Zprá-
vy ze Soluně o ústupu Bulharů po vyklizen
posic kresenských k Džumaji a staré bulhar-
ské hranice, znějí stále povážlivěji. Kázeř
vojska velmi trpí, důstojníci nejsou s to do-
nutiti mužstvo, aby vytrvalo, nemoci, hlad
a vyčerpání vyžaduje si vždy více obětí
Bulhaři vyklidili také Dedeagač a poslali
své dělostřelectvo do Gümüldžiny.
Generál Kutinčev zajat? — Nová porážk
Bulharů.
Z Bukurešti, 26. července. „Minerva“
uveřejňuje ve zvláštním vydání zprávu
že Srbové zajali bulharského generála
Kutinčeva. Na pravém břehu Nišavy
došlo včera k tuhému boji mezi Bulhary
a Srby, kterýskončilúplnou po-
rážkou Bulharů, kteří byli až
doposledníhomuže porubáni
Turecký vpád do Bulharska.
Z Cařihradu, 25. července. (K. k.) „Tanin“
oznamuje, že celé území až k starým bulhar-
ským hranicím jest obsazeno tureckým voj
skem. Kapitán Rešid, syn maršála Fuada paši
byl při pronásledování Bulharů severně o
Drinopole zabit.
Z Berlína, 26. července. Jeden z býv. vel-
kovezírů prohlásil cařihradskému dopisovateli
„Lokalanzeigru“: „Postoupíme ještě dále. Bylo
by zločinem oproti národu, kdybychom tak
neučinili. Kdo má „trumfy“ v ruce, může
diktovati své podmínky. Dříve byli to Bul-
haři, dnes je řada na nás. Rozervaná armáda
dnes je pevna a zjedná nám čest. Budeme po-
Bulhar
Řek
Kutinčev
Minerva
Srba
Rešid
Fuada
paš
Kolín
Soluň
Džumaja
Bukurešť
Nišava
Bulharsko
Cařihrad
Drinopol
Berlín
Lokalanzeigra
14
article
NLI
NLI
ečerní
15
article
stupovati tak dlouho, až se buď proti nám
postaví síla, proti které bojovati bylo by sebe-
vraždou, nebo až odpůrce přijme naše pod-
mínky. Nejsme posedlí velikášstvím, využit-
kujeme situace méně, než to učinili jiní, čeho
však žádáme, musí se hladce přijmouti. Ani
Srbové, ani Řekové nebo Rumuni nás nezadrží.
Naším politickým cílem je: abychom zůstali
neodvislým, neutrálním Tureckem, pokud to
vůbec je možným. Nechceme se vrhnouti Ru-
sku v objetí, ačkoli zcela dobře víme, že by
nás páni na Něvě přijali s otevřenou náručía
že by nám dali mnohem více, nežli bychom
mohli žádati. Při všem protahování jsme pře-
svědčeni, že záhy přece dojde k evropské kon-
ferenci, která všechny otázky právoplatně vy-
řídí. Nepřejeme si nic lepšího. Ovšem žádáme,
abychom se jí směli zúčastniti.
Ze Sofije, 26. července. (K. k.) (Ag. Tel
Bulg.) Turecká jízda pronikla v kraji Kizil-
agačském na starobulharské území a vtrhla
do četných osad. Turci zapálili mnohé osady
a pobili veliké množství obyvatelstva, které
zděšeně prchá.
Srba
Řek
Rumun
Turek
Turecko
Něva
Tel Bulgie
16
article
Dohoda Srbska, Černé Hory a Řecka
o nových hranicích?
Z Petrohradu, 26. července. (Reichspost.) Dl
bělehradského telegramu „Nového Vremene“ u-
snesly se Srbsko, Černá Hora a Řecko na této do-
hodě: Řecko-bulharská hraníce půjde od Osenov
podél Strumy až k Ovčímu poli, při čemž města
Kratovo, Kocana, Štip, Radoviště a Strumica při-
padnou Srbsku, Dojran a Demir-Hissar Řecku
Řecko-srbská hranice táhne se jižně od Ochrid-
ského jezera tak, že Florina a Vodena budou řecká
kdežto Srbsko bude používati Soluna jako svobod-
ného přístavu. Na Egejském moři obdrží Srbsko
svůj vlastní přístav. Černá Hora obdrží čásť sta-
rého Srbska s městy Peči a Dakovou. Srbsko bu-
de pak miti rozlohy 100.000, Řecko 110.000, Rumun-
sko 140.000, Bulharsko 130.000 čtver. kilometrá
Rumunsko proti Turecku i Srbsku a Řecku
M. Z Kolína n. R., 26. července. „Köln
Ztg.“ oznamuje z Bukurešti. Jeden člen ru-
munského kabinetu sdělil, že Rumunsko ne-
strpí dalšího postupu Turků a že prohlásí také
svůj nesouhlas s obsazením Drinopole. V tom
smyslu bude zaslána nota velmocem. V diplo-
matických kruzích rumunských jest názor, že
není vyloučeno uzavření zvláštního míru Ru-
munska s Bulharskem, budou-li balkánské
státy dále tak neústupn Rumunské vládní
kruhy nechtějí za žádných okolností připustiti
úplné oslabení Bulharska a odvodí důsledky
z toho, jestliže balkánské státy nepovolí.
Kratův
Kocan
Štip
Radoviště
Strumica
Demir
Florin
Voden
Rumun
Köln Ztg
Turek
Srbsko
Černá Hora
Řecko
Petrohrad
Nový Vremen
Dojran
Ochrid
Peč
Bulharsko
Rumunsko
Turecko
Kolín
Bukurešť
Drinopol
17
article
Z Vídně, 26. července. (K. k.) Z Bukurešti se
oznamuje „Politische Korrespondenz“: Se zřete-
lem na nedůvěru, kterou má srbská a řecká vláda
proti přímému vyjednávání s Bulharskem, upustila
rumunská vláda od žádosti, aby před uzavřením
příměří konaly se porady v Níši, po nichž by ná-
sledovalo vyjednávání v Bukurešti, ale ne-
vzdala se stanoviska, že před vyjed-
náváním v Bukurešti musí býti zasta-
veno nepřátelství. V zájmu Bulharska klade
se v Bukurešti veliká váha na to, aby spojenci při-
stoupili na tento názor. Jestliže Srbsko a Řeck
odmítají předběžně porady v Niši skutečně jenom
z toho důvodu, poněvadž z nedůvěry k Bulharsk
nechtějí s ním přímo vyjednávati, pak podstatný
bod této tázky nenalézá se více na poli vojenském
a není více žádné oprávněné příčiny nepřistoupiti
na zastavení nepřátelství, kterého přeje si celý po-
litický svět. Kdyby však nedůvěra proti Bulharsku
byla jenom záminkou, za kterou se skrývá úmysl
dalších vojenských dobývačných akcí, pak postu
spojenců, jak se prohlašuje v zasvěcených kruzích.
překročuje míru nároků, které Rumunsko může
trpěti. Rumunská armáda nebyla mp bi-
lisována, aby Srbům a Řekům usnad-
nila vojenské úspěchy, nýbrž aby vy
nutila zastavení nepřátelství.
Ohraničení Aibanie.
Srba
Řek
Vídeň
Bukurešť
Bulharsko
Srbsko
Niš
Rumunsko
Politische Korrespondenz
18
article
Z Londýna, 26. července. („N. F. Pr.“) Příštího
týdne se rozhodne, zdali konference velvyslane-
cká vyřídí konečně otázku úpravy hranic albán-
ských. Sir Edvard Grey hodlá totiž ke konc
příštího týdne Londýn opustiti, takže konference
velvyslanecká déle nežli do této lhůty zasedati ne-
může. S rozřešením otázky Egejských ostrovů vel-
vyslanci se již vůbec nepočítá, ale očekává se
že velvyslanci dohodnou se příštího týdne o sta-
tutu pro Albanii. Pochybným však je, dohodnou-li
se o jižní její hranice. Rakousko-Uhersko a Italie
trvají bezpodmínečně na tom, aby, když velvy-
slanci sami neurčí hranice Albanie a věc tato
přenechá se mezinárodní konferenci, velevyslanci
určili aspoň hlavní rysy hranic albánských, které
by pak sloužily za podklad jednání konference.
Velevyslanci se dohodli, že mys Stylos tvořiti bu-
de hranici u moře, ale v příčině hranic na pevnině
jeví se ještě odchybná mínění, která dle náhledu
Rakousko-Uherska a Italie aspoň v hlavních ry-
sech musí býti urovnána. Neprorazí-li tento ná-
hled, rozejde se velvyslanecká konference bezvý-
sledně a jednotlivé velmoci budou míti opět vol-
nost své akce. Avšak i když dojde k dohodě, nesmí
se zapomenouti, že Řecko sporná území obsadile
a že nastane otázka, jak přiměti Řeky, aby územi
která nebudou jim přiřknuta, opustili.
Grey
Italia
Řek
Londýn
Albánie
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Řecko
19
article
Řekové v Dedeagačí.
Z Athén, 25. července. (K. k. — Ag. d'Athěnes.
Dedeagač byl včera ráno obsazen řeckou eskadrou.
Když před obsazením spatřili konsulové křižovati
u břehu torpedoborce, tázali se admirála Coun-
douriotise, zda zamýšlí eskadra obsaditi město.
Admirál k tomu přisvědčil. Dedeagač byl obsazen
z vojenských důvodů a také proto, aby chráněno
bylo řecké obyvatelstvo Thracie, protože bulharské
vojsko dopustilo se proti němu násilností. Část
města byla Bulhary zapálena. V Makri a Xanti by-
lo Bulhary odvezeno mnoho set řeckých notablů
mnoho jiných zavražděno. Když Bulhaři vyklidili ú-
zemí, ponechali je v plné anarchii v rukou komitů.
Obsazení Dedeagače bylo také provedeno vzhledem
k nebezpečnému postupu turecké armády.
Řek
Athěnes
Coun
Bulhar
Dedeagač
Atény
Thracie
20
article
Hrůzy války.
Hrůzy války.
Ze Solije, 26. července. (K. k.) „Ag. Tel. Bulg.
oznamuje: Z Athén šířené zprávy, že Bulhaři za-
pálili Dobriniště a Bansko, dokazují, že dějí se po-
kusy, aby Bulhaři byli obvinění z ukrulnosti, které
páchají sami Řekové. Stejně tomu bylo při udá-
lostech v Kukuši. Gevgheli a Sěru. Dobriniště a
Bansko, které jsou ryze bulharskými osadami, byly
zapáleny Řeky, stejně jako Baňa. Řekové pobili
etarce a děti, které nalezli.
ání.
Bulhar
Řek
Atény
21
article
Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém.
Konservativní velkostatkářští přísedící
zemského výboru se vzdali svých míst.
Z Prahy, 26. července. C. k. te
legrafní korespondenční kancelář dovídá
se z autoritativní strany, že konservativ
ní velkostatkářští členové zemského vý
boru oznámili ve schůzi zemského vý-
boru dne 23. t. m. po prohlášení nejvyš-
šího zemského maršálka, že vzdávají se
svých mandátů a přípojili, že jich roz-
hodnutí nabude platnosti, až bude příjata
demise nejvyššího maršálka.
Po demisi nejvyššího maršálka prince
Lobkovice.
Veškeré listy pražské, až na „Čas“, sho
dují se v tom, že nemůže býti žádné pochyb
nosti o tom, že nejvyšší maršálek princ L ob
kovic v Išlu podal panovníkovi svou demis
a že byla jím přijata. Princ Lobkovic dnes
přijel do Prahy, zúčastní se schůze konserva-
tivního velkostatku a dle „Prager Tagblattu
odůvodní svoje rozhodnutí, jež za-
mýšlí prýi publikovati. Také zemský
výbor a sněmovní strany zpraví o svém roz-
hodnutí.
Jediný „Čas“ vzpírá se věřiti, že v Išlu
padlo již definitivní rozhodnutí; sdělujeť, že jv
politických kruzích počítá se s možností, ž
mocnář vysloví přání, aby zemský výbor ob-
novil úsilí opatřiti peníze a obnoviti jednání
dobodu, aby nemusilo se užíti prostředků mi-
mořádných.“ K ospravedlnění této zprávy vy-
kládá „Čas“, že císař nemá chuti k oktrojírce.
Lobkovic
Praha
Išlu
22
article
Z toho důvodu prý bylo voleno i složení zem-
ské správní komise čís. I. ve formě zemského
výboru. Ve hvězdách to stojí psáno . . . ne-
věříml
V rubrice domácí politiky byl dnes „Čas
obdařen opět jednou po dlouhé době zdravěj
ším záchvatem uvažování a jasnějšího politi-
ckého vidění. Za poslední obrat v zemské kris
jsou tam totiž činění zodpovědnými velko
statkáři. „Čas“ sděluje, že vlastní strůjce
posledního obratu nutno hledati v kruzích
velkostatkářských, v němž vedoucí roli měl
velkostatek ústavověrný, jemuž prý se „pro-
půjčil velkostatek konservativní za povolný
nástroj.“ Občanští přísedící byli, jak se „Času
zdá, jen pasivními účastníky v této celé hře.
pouze prý dr. Pinkas jej podporoval. Prav-
du by měl „Čas“, kdyby věcně domyslil se
těžké situace občanských příse-
dících českých, kteří jsou v zemském
výboru bez konservativně-velkostatkářských
přísedících sami o sobě menšinou a sice n
základě volební arithmetiky Schmerlingovské
ústavy, kterou český národ před čtyřiceti lety
neuznal . ..
Bývalý orgán staročesko - klerikáln
„Národní Politika“ napadá prudce odstou-
pivšího nejvyššího maršálka prince Lobkovice.
Pinkas
Lobkovic
Pravy
23
article
Praví: „Jestliže se očekávalo, že princ Lob-
kovic pevně vytrvá na místě nejvyššího
strážce zemské samosprávy, ukázalo se nyní.
že tatonaděje byla klamná. Nepochy-
bujeme o nejupřímnějších snahách zemského
maršálka, ale do situace, jaká byla vyvolána
zlovolnou obstrukcí německou, zjevně podpo-
rovanou z Vídně, nedostávalo se mu
oné povahové nepodajnosti a tvr-
dosti, sjakoubylo bymožno úspěš-
ně čeliti obstrukci té i na samém
sněmu. Tímto krokem prince Lobkovice o-
straněny rázem veškeré překážky, jež dosud
vládě Stürgkhově a německým obstrukčníkům
stály v cestě k odstranění zemského výboru,
zrušení ústavy a dosazení komisariátu pro Če-
chy. Litovati jest jen upřímně, že k těmto
koncům došlo a že nejvyšší maršálek králov-
ství Českého princ Ferdínand Lobkovie
svým odstoupením vládě její po
čínání umožnil neb usnadnil.
Státoprávně - pokroková „Samostatnost“
prozrazuje svoje informace, jež dosud prý
musí se tajiti, a dle těchto informací „je
princ Lobkovic do Išlu, aby panovníkovi vy-
ložil kritický stav zemského hospodářství
požádal ho jménem výboru zemského, aby na-
řídil vládě, by poskytla království Českému
z pokladničních přebytků potřebné prostředky
do určité doby. Kdyby panovník nevyhověl
tomuto požadavku, byl princ Lobkovic hotov
požádati o propuštění z úřadu svého. JJsme
jisti — pokračuje pak — že princ Lobkovic
učinil, co slíbil. Odešel však jako rytíř zlatého
rouna. Odjel z Išlu jako nejvyšší maršálek
zemský ve stavu demise. Lze tedy souditi, že
panovník nepřiklonil se k mínění nej-
vyššího maršálka a že přiklonil se k návrhům
cislajtánského ministerského předsedy hraběte
Lobkovic
Stürgkhův
Ferdínand
Vídeň
Išlu
24
article
Stürgkha.“ — A „Samostatnost“ věří, že
přes demisi maršálkovu „zemský výbor tu bu-
de, i kdyby vláda vyhnala jej z úřadoven na
Pětikostelním náměstí násilím, třeba bajonety
Zemský výbor může konati schůze i jinde.“
„České Slovo“ dnes už ani nesanuje zem-
ské finance novou půjčkou, jen nadává a ma
luje na zeď strašidlo stanného práva pro Pra
hu. Více nedovede!
Místodržitel kníže Thun není srozuměn
s demisí prince Lobkovice?
Z Děčína, 26. července. (Tel. zpr. „Ná
Listů“.) „Nordböhm. Tagblatt“ sděluje
Vídně: „Pozoruhodné jest, že místodržite
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě . . za sh
večorni
. . . za dk
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní
. . . . . . . . 5k
lnaerátv
plati se hotově napřed.
Přodplaceni a innorty
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se tál
redakce, tiskárna a expedle
„Národnich Listů“
Rukopiay se nevracsji
Stürgkh
Thun
Lobkovic
Národnich List
Rukopiay
Pětikostelní náměstí
Děčín
Vídeň
25
article
kn. Thun na konferencích v Išlu
nebere účasti. Ve Vídní se z toho usu-
zuje, že poměr mezi kn. Thunem a mini-
strem vnitra bar. Heinoldem se přiostřil;
tomu však tak není. Je však pravdou, že
kn. Thun není srozuměn s demisí
nejvyššího maršálka prince Lob-
kovice a že tentojeho názor neni
na rozhodujících místech sdí-
len.
Hlasy listů o složení správní zemské komise.
Bývalý staročeský orgán „Hlas Národa“
posuzuje dnes úkoly příští zemské správní
komise zcela odlišně od posudku dnešní
„Národní Politiky“, rovněž bývalého orgánu
staročeského. Kdežto „Národní Politika“
tvrdí už předem, ačkoli složení této komise
není ještě známo, že složení její bude
„podle chuti německých obstrukčníků“, a že
vláda při jejím sestavování „jedná bez jakého-
koli ohledu na Čechy“ — což nemůže býti
pravdou — „Hlas Národa“ věnuje svou po-
zornost poslání této komise a shledav.
že „hlavním úkolem správní komise
bude zjednati pořádek v hospodářství
zemském“, praví: „A v té příčině bylo by
dosazení správní komise se stra-
ny české spíše vítati než zavrho-
vati. Po léta všechen německý tisk v Ra-
kousku i za hranicemi bouří veřejné mínění:
kterak prý „česká“ většina v zemském vý-
boru nehospodaří se zemskými penězi, zvláště
Thun
Išlu
Vídeň
Čechy
26
article
Němci odváděnými, kterak používá své moci
k očividnému zkracování německého obyva-
telstva a nadržování Čechům. Teprve nedávno
sám př. zemského výboru dr. Werunsky
musil veřejně vyvrátiti jednu německou lež
takového druhu. A z německých finančních
referentů, co jsme jich dosud měli, ani jediný
nevystoupil veřejně a netvrdil, že zemský vý-
bor plýtvá zemskými penězi. Ale to vše zůstá-
valo bez povšimnutí. Mimočeská veřejnost
vžila se tak v myšlenku českého nehospodář-
ství, že marným zůstávalo všeliké úsilí po-
učiti ji. Činností správní komisev
ohledu finančním bude proká-
záno, bylo-li toto soustavné ob-
viňování většiny sněmovní správ-
né či nesprávné. I v tom bude výhoda,
že „správní“ komise opatří zemi to, čeho ne-
zbytně potřebuje v zájmu obou ná-
rodů v ní obývajících, totiž pro-
středky pro hospodářství zemské.
Němec
Čecho
doktor
Werunsky
27
article
A opatří je zadarmo a nebude chtíti
především na zástupcích národa
českého, aby dříve upsali se Něm-
cům krví, že ze zvýšení zemských přirážek
a zavedení čtyřkorunové dávky pivní po-
volí jim vše, co duše jejich ráčí
Nové zemské přírážky a novou dávku pivní
budou němečtí poplatníci tak jako čeští pla-
titi a potom snad vyprostí se z mámení ob-
strukce, že dohoda mezí oběma národy musí
se vymutiti a nikoliv vzájemně a spravedlivě
ujednati.“ —
Německé listy stále tlumočí nespoko-
jenost Němců i s druhou správní komisí
zemskou. „Prager Tagblatt“ praví, že ve věci
složení této komise hr. Stürgkh „ničemu
se nepřiučil z prvního tažení“ a že „něme-
ckou kritiku první komise zůstavil nepovšim-
nutou. Co se týče kardinálního poža-
davku německého do národnostního
složení komise, nebude požadavku po
paritě vyhověno, Česká většina
bude nedotknutelnou. Němečti
poslanci však musejí vystoupiti
proti každé komisi, která nezabezpečí
národnostně-paritativním složením objektiv-
ní projednávání jejich zájmů. Ať už je česká
většina komise složena ze zemského výboru,
politiků či z úřadníků — efekt z ní pro Němce
bude vždycky stejný: znamenáť vždycky
odstrčení národních otázek německých. Zú-
stane-li tedy při navrhované většině komise,
postaví se Němci energicky na obranu a že
dovedou bojovati, dostatečně už dokázali.“
Němec
Prager
Stürgkh
Německo
28
article
„Bohemia“ předpokládá možnost, že vlá-
da urychlí dosazení komise, aby předešla
usnesení jak českých, tak i německých posla-
neckých klubů a že postaví obě národní sku-
piny před hotovou událost. Bude-li vláda sku-
tečně takto postupovati, bude to prý míti za
následek, že politický a merální dějový pro-
stor Němců v Čechách bude mnohem vol-
nější. Správní komise bude míti „v něme-
ckých členech pozorné kritiky, kteří prý se
mohou proměniti v účinné, neovladatelné kri-
tiky, jestlíže by právům a životním potřebám
německého národa v Čechách i zde bylo co
dělati se stranickou úmyslností.
Čeští sociální demokraté zmobilisováni do
boje pro volební opravu v Čechách.
Dnešní „Právo Lidu“ naznačuje, čemu
byly věnovány třídenní porady představenstva
strany česko-slovanské sociálně-demokrati-
cké: uveřejňujeť manifest „Dělnictvu Velké
Prahy“ a redakční článek s nadpisem: „Jsme
připraveni!“, v nichž se dělnictvo vyzývá k
nejrozhodnějšímu boji za volební opravu do
sněmu král. Českého. Manifest „Dělnictvu
Velké Prahy!“, v němž se toto vybízí ku po-
hotovosti do posledního muže, je podepsán
„Odborovou komisí českoslovan-
skou“, z čehož bylo by možno vyvozovati,
že českoslovanská sociální demokracie za-
mýšlí podporovati svou akci pro volební
opravu snad i případnou krátkodobou
demonstrativní stávkou.
Němec
Čechy
Praha
Bohemia
Velká Praha