1
masthead
16. června 1904
5
article
Eulty záhřebské bez znalosti něme-
ckého jazyka připouštějí do státní služby
cislajtanské, pořádají němečtí buršáci vídeňské
university v úterý dne 21. června velkou schůzi
s jednacím pořadem „O sud rakouských
právník ů“
6
article
Vlašská universita.
7
article
Z Vídně, 15. června. Večerní „Fremden-
blatt“ uveřejňuje tento telegram inšprucký:
„Neue Tyroler Stimmen“ oznamují: „Proslých
se, že ve vládních kruzích mají plán, rozřeši
otázku vlašské university ještě před
zimním semestrem postupem nařizovacím, v ten
rozum, že v Iašpruku zřídí se právni-
cká a státovědecká vlašská fa-
kulta, zcela oddělená od univer-
sity německé. Soudí se, že umírnění Vlaši
se tím uspokojí. Ale zdejší vlašské listy prohla-
šují: „Děje se akce v příčině vlašských před-
nášek na universitě inšprucké. Ale akce ta děje
se jen za účelem přemístění vlašských přednášek
v ten způsob, aby děly se docela jinde, než
konají se přednášky německé. Jde o jakési pro-
visorium vlašské university. Plán.
zřídit ji v Roveredě, jest pochován. Ale
na druhé straně je přání Vlachů, by dostala se
do Terstu, naprosto nesplnitelné.
Srhsko a Černá Hora.
j. Z Bělehradu, 15. června. V zasvěcených
kruzích se proslýchá, že králův tajemník “ dr.
Nenadovič, který včera odjel do Cetyně.
veze knížeti Nikolovi nejen řád Jiřího, ale
i vlastnoruční dopis králův, obsahující pod-
mínky doho dv.
Proslý
Vlach
Srhsko
doktor
Nenadovič
Jiří
Vídeň
Terst
Černá Hora
Bělehrad
Neue Tyroler Stimmen
8
article
Domnělý attentát na cara.
n. Z Bertína, 15. června. »Local Anzeiger
sděluje, že vyvrácená pověst o atfentátu na
cara v Carském Selu povstala tím, že k earovi
na procházce v parku přistoupil zaměstnaný
v něm zahradník, klekl před ním na kolena
přiznal se, že uprchl z trestanecké kolonie n
Sachalinu, kam byl dopraven k doživotní nu-
cené práci, ke které byl odsouzen pro zavra-
ždění nevěrné své ženy. Zahradní prosil cara
o milost, protože se obává, že jej policie vy-
pátrá a zatkne.
Svělový list proti sociální demokracii.
n. Z Berlina, 15. června. „Vorwärts
uveřejňuje stať, nadepsanou „Nový světový lis
proti sociální demokracii“. Sděluje se, že za-
kládá se nový časopis s názvem: „Německé říš
ské noviny pro všechny říše“. Původně zamý-
šleno vydávati jej od 1. září o nákladu 500.000
výtisků dvakráte denně. Termin však musil být
odročen, protože se nesešlo dosti kapitálu.
Anzeiger
Sachalin
Berlín
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Národní strana maďarská.
Z Pešti, 15. června. (C.-B.) Národní strana
měla dnes ustavující schůzi. Předsedou jejím
zvolen posl. Julius Gulner, místopředsedou
posl. Bela Saghy.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 15. června. (C.-B.) Předsed
Perezel zahájil schůzi poslänecké sněmovny
půl 11. hod.
Po přečtení došlých spisů pokračovalo se
v jednání o indemnitní předloze.
M.-p. hr. Tisza prohlásil, že v debatě
bylo proneseno obvinění, že vláda, ač nastou-
pivši úřad hájila a i později vždy stanovisko
spořivosti, přece předstoupila se značným zvý
šením jak vnitřních tak vojenských výdajů. Zá-
vazky, které vláda převzala z vlastního popudu
a vůči několika společenským řiditelům, způso-
bily tak obrovské zvětšení výdajů, že bude ne-
zbytně třeba v ostatních oborech státního života
velice spořit. Již tehda poukazoval, že bude
Iřeba zlepšiti platy zřízenců státních, stoličních,
obecních a náboženských. Je pravda, že opělné
zaližení rozpočtu bude způsobeno také z veliké
části vojenskými výlohami. On byl vždy pře-
svědčen, že musíme míti bezpodminečně na
zřeleli bezpečnost státu, nevydávati ani o krejcan
víc, než třeba, ale před vojenskými výdaji, které
jsou nezbytně nutny v zájmu existence madar
ského národa, musí ustoupiti do pozadí všecky
ostatní potřeby. Ví, že nová vojenská břemen
dolehnou těžce na stát a společnost. Ale nutno
odpověděti na otázku, učinily-li skutečně jen
zmáhající se vojenské výdaje naši finanční si-
tuaci tak nesnadnou. Pořídil si obrazec z uher-
ského rozpočtu a užil k tomu číslic z r. 1870,
1880, 1890 a 1900. Zkoumají-li se tyto roz-
počty, shledá se, že společné výdaje v r. 1870
činily 121 proc., v r. 1880 13 proc., v r. 1890
8 3 proc. a v r. 1900 7 proc. Tato číslice
klesala tudiž od desetiletí k desetiletí.
Julius Gulner
Bela Sagha
Tisza
Pešť
10
article
Dále odmital řečnik výčitky některých stran
pro mimořádné úvěry vojenské, projednaněv
delegaci, ohražoval se proti výčitce, že vlád
neprovedla poctivě vojenské reformy a prohlásil,
že trvá při svém programu a zvlášť o trestním
řádu vojenském může slíbiti, že předloha bud
do roka podána. Odmítnuv výčitky pro nový
zákon o národních školách a finančním vyrov
nání s Chorvatskem, ubezpečoval, že vláda pro-
váděla v každé příčině národní a také liberální
politiku. Liberální byla prý ve všem, co učinils,
aby odstranila příznaky rozkladu v zemi a obec-
nou anarchii, čímž troufá, prokázala liberalismu
největší službu. Konečně doporučoval předlohu.
(Hlučná pochvala v pravo.)
Posl. Gejza Polony i poukazoval k tomu,
že strana neodvislosti za slátoprávní debaty
o sňatku arciknížete Františka Ferdinanda vy-
slovila se v ten rozum, že dle státního práva
uherského následníkova choť má takou hodnost
jsko on sám. Diví se, že narození následníkova
svna nebylo ohlášeno v úřadních novinách jako
druhdy narození dcery korunního prince Ru-
dolfa. Uherský parlament je povinen gratulo-
vati následníkovi i jeho choti, která časem bude
mit práva královny uherské a jejíž syn jest
určen pro uherský trůn. Na tom ničeho nemění,
že choti následníka trůnu se strany dvora ne-
dostává se titulů, které jí náležejí. Řečník činí
resoluční návrh, by sněmovna uložila předsedovi
blahopřáti arciknížeti Františku Ferdinandov
k narození prince Arnošta Alfonsa.
Posl
Gejza Polon
František Ferdinand
František Ferdinandov
Arnošt Alfonso
Chorvatsko
11
article
Řečník polemisoval s Tiszou, vyčHaje vládě.
že bez zřetele na Chlopy dopustila zvýšiti kvotu
a eivilní listu a tím, jakož i novými vojenskými
břemeny a mímořádnými úvéry a úpravou úřad-
nických platů — tento pouze ke kortešským
účelům — rozmnožila rozpočet skoro o půl mi-
liardy. Vyčítá předsedovi ministerstva, že ne-
dostál svým slibům jemu před nastoupením
vlády v soukromých rozmluvách daným a ko-
nečně prohlásil, že vláda dala obstrukci legi-
timnou zbraň.
Ministerský předseda Tisza namitá,že
v rozmluvách s členy opposice před jeho na-
stoupením nejednalo se o žádné tajné stipulace,
opakoval prý všem, co tehdy v soukromém ho-
voru řekl a při tom trvá ještě teď. Také bu-
doucně bude si troufati s Polonyem soukromě
rozmlouvati, protože by se každý potupně smál.
kdyby v případě odchylky mezi líčením minister-
ského předsedy a Polonyovým někdo tvrdil, ž
on (Tisza) řekl pravdu. (Hlučná veselost.)
Po Polynyově replice bylo další rokování
položeno na zejtřek.
Hr. Khevenhüller.
Z Pařiže, 15. června. (C.-B.) U rakousko-
uherského vyslance hr. Khevenhüllera
konalo se včera ve vyslaneckém paláci první offi-
ciální vítání, ke kterému dostavili se kníže mo-
nacký, členové diplomatického sboru, býv. pre-
sident republiky Kazimír Perrier, president
senátu Falliéres, president sněmovny Bris-
son, ministerský předseda Combes se členy
kabinetu a četné jiné osoby. Při hostině hrál
cikánská kapela.
Polonyův
Polynyův
Khevenhüller
Perrier
Hradec
Tisza
senát
12
article
Z Ruska.
Z Petrohradu, 15. června. (C. B.) Velitel
X. armádního sboru general-lieutenant Slučev
ský odcestoval na bojiště.
Car přijal dnes nově jmenovaného vojen
ského zmocněnce německého, majora von den
Wenge.
Z Petrohradu, 15. června. (C.-B.) G.-l
Sobolen jmenován velitelem VI. armádního
sboru sibířského.
Výročí královské volby v Srbsku.
Z Bělehradu, 15. června. (C.-B.) Za příči
nou výročí královské volby slouženy dopoledne
v hlavním chrámu slavné bohoslužby a po nich
bělehradské obyvatelstvo holdovalo králi před
novým konakem.
Král odpověděl na purkmistrův proslov
řečí, v níž dovozoval, že uvítání při návratu
do rodného města propůjčilo mu síly ku pře-
konání těžkých úkolů, jež ho očekávaly. Vzpo-
mněl důkazů lásky a oddanosti za návštěvy
srbského venkova a pokračoval: Nepřátelé po-
kojného vývoje pokoušeli se ukázati světu —
třebas jen na oko — že mezi city sídelního
města a venkova srbského není potřebné soli-
darity. Avšak pokusy ty maří se oddaností
věrnosti obyvatelstva. Král konstatoval s povdě-
kem, že úctou k ústavě a zákonům obnoven
právní pořádek a tím podmínky hmotného
mravního vývoje země. Vážnost Srbska vzmáhá
se stále a tím také zabezpečeny naděje v
šťastnou budoucnost. Král končil svou nadšeně
přijatou řeč ubezpečením, že jeho život je vě-
nován blahu vlasti.
Z Bělehradu, 15. června. (C. B.) Slavnost
výročí královské volby má programový průběh.
Wenge
Rusko
Petrohrad
Srbsko
Bělehrad
13
article
Italská zněmovna.
Z Říma, 15. června. (C.- B.) Ve sněmovne
odpověděl státní podlajemník Fusinato na
dotaz poslanců Laurenzana a Delbalza, že vláda
zakročila opět u Porty, aby vhodnými opatřeními
zamezila nepokoje v Arménsku a po případě
je potlačila. Obavy před novým povstáním
v Makedonii jsou liché.
Na další Laurenzanův dotaz prohlásil, že
dle zprávy »Agenzia Stefani« vláda považujez
výraz svých náhledů v otázkách zahraničné poli-
tiky pouze úřadní communiquě a prohlášen
v parlamentě.
Úplatková afféra kartusiánská.
Z Paříže, 15. června. (C.-B.) Vyšetřujl
komisi v millionové afféře kartusiánské vydány
na její žádost spisy vyšetřujícího soudce.
Z Paříže, 15. června. (C.-B) Komise k vy-
šetření úplatkové afféry se dnes ustavila. Před-
sedou zvolen posl. Flandin 18 hlasy. Také
ostatní členové předsednictva patří k opposici.
neboť ministerští členové nechtěli býti v něm
zastoupeni.
Z Paříže, 15. června. (C. B.) Komise pro
vyšetřování kartusiánské millionové affěry vy-
slechla dnes večer ministra obchodu Terpuil-
lota, který potvrdil, že Ch a lrol to byl.
který franeouzskému generálnímu konsulu na
světové výstavě ve St. Louisu Michalu Lagravovi
sdělil, že kartusiáni jsou ochotní nabídnout
předsedovi ministerstva 2 milliony franků, před-
loží-li se sněmovně osnova zákona jim příznivá.
Komise zamitla návrh na vyslání několik
členů komise do Havru, by vyslechli Lagrava
hned po jeho příjezdu. Dnes večer vyslechnuti
budou ještě ministerský předseda Com be s
posl. Millera nd.
Laurenzan
Port
Ch
Lagrav
Miller
Řím
Makedonie
Paříž
St . Louis
Havre
Como
Agenzia Stefan
14
article
Říšský sněm německý.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 15. června. (C.-B.) Řišský
sněm přijal v druhém čtení předlohu o říšské
garancii za železnici z Dar es Salalm u do
Mrogora.
Během debaty prohlásil osadní ředilel
Stübel, že německým osadám se dobře vede.
Musíme — praví — bojovat sice s mnohými
nesnázemi, ale vývoz poslední léta množil se
stále a byl tak veliký, jako nikdy jindy. Východní
Afrika je vývoje schopna, avšak musí mít
potřebné dopravní prostře dky.
Císař Vilém II
Z Postupimi, 15. června. (C.-B) Némecký
císař s choti odjel večer do Homburku.
Kielská schůze.
Z Londýna, 15. června. (C.-B.) První lor
admirál eari of Selborne doprovodí krále do
Kielu jako zástupce ministerstva.
Vrah manželů Beerových odzouzen k zmrti.
Z Prešpurku, 15. června. (C B) Cikán
Ladislav Lakates byl pro zavraždění
hostinského Jiřího Beera a jeho manželky
Libeneku u Chebu r. 1901 odsouzen
smrti provazem.
sněm
Vilém II
Beerův
Lakates
Beer
Berlín
východní Afrika
Postupim
Homburk
Londýn
Kiel
Prešpurk
Libenek u Cheb
C B
15
article
Rozhodčí nález ve sporu Brit-Guineje
s Brasilii.
Z Říma, 15. června. (C.-B.) Rozhoděí ná-
lez ve sporu brilské Guineje s Brasilií zní:
Hranice mezi oběma zeměmi stanoví čára od
hory Yokontipu na východ od rozvodí a
k pramenům Ireng-Mahu, dále podél této řeky
až k jejímu stoku s Takutem, odkudž táhne
se vzhůru až k jeho pramenům, kde spojuje se
s hranicí, ustanovenou deklarací, jež byla při-
pojena k rozhodčí smlouvě, uzavřené oběm
spornými stranami v Londýně dne 6. listopadu
Po tomto rozhraničení připadne východní
část sporného území Velké Britanii, západní část
Brasilii. Hranice Irengi-Mahu-Takutu bude tvořiti
poříčí a řeky ty otevrou se oběma sousedním
státům svobodné plavbě. Pro případ, že byse
rozdělily na víc ramen, půjde hranice po vý-
chodní jejich straně.
Propuštěný velitel kanadský.
Z Ottawy, 15. června. (C. B.) Úřadním
výnosem oznamuje se propuštění earla o
Dumdonalda z velitelství milice proto, že
ve veřejné řeči nařkl vládu, že provedla povy-
šování ve vojště za politickými účely.
Brita
Mah
Guinea
Brasilia
Řím
Hranice
Londýn
Velká Británie
Ottawa
IrengiMah
16
title
Národní hospodář.
17
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Anketa.
Z Vídně, 15. června. (C.-B.) Dne 13. t. m.
a dnes konala se v úřadě pro statistiku práce
za předsednictví míst. r. Gasteigera anketao
pracovní době v továrních skla-
dech. Ministerstva obchodu a vnitra byla za-
stoupena delegáty; dále zúčastnili se jí členové
živnoslenského výboru stálé pracovní rady, zá-
stupci obehodní komory vídeňské, gremium ví-
deňského obchodnictva a pomocnického výboru
jeho. Vyslechnuti znalci z Vídně, Prahy a Brn
a to zevrubně o pracovní době a příslušných
poměrech. Výsledek ankety zapsán do protokolu,
jenž bude uveřejněn.
Bývalý fond venkovských poštovních zřízenců.
Z Vídně, 15. června. „Fremdenblatt
oznamuje: Následkem rozpuštění pensijního
fondu pro venkovské poštovní zřízence a ná-
sledkem inkamerace majetku tohoto spolku
9 míll. K byla tato suma v květnu správě státní
odevzdána. Majetek ten záležel po většině z kon-
vertované společné renty a státních losů. 71
mill. K společné renty finanční správa zadala
skupině Rothschildově a bankám s ní spojeným;
ostatní ponecháno ve správě státní. Stalo se
tak vzhledem na přání, aby vyhověno bylo even-
tuální potřebě ve fondech státem spravovaných
po rentě. Podotčená skupina finanění prodal
převzaté renty již dále. Příjem z těchto trans-
akcí nalezá se již v úhradě letošních potřeb vše-
obecné kasovní správy. Pensijní etat poskytnutím
státního zaopatření venkovským poštovním zří-
zencům vyžaduje v roce letošním 0.399 mill. K.
Příspěvek těchto zřízenců však činí 0.506 mil.
korun.
Rothschildův
Vídeň
Praha
Brno
18
article
Dividenda.
Z Vídně, 15. června. („N. Fr. Presse“.
Simeringská továrna na vagony a stroje
vyplati 6—8 mill. K dividendy. Předešlého roku
nevyplatila žádné.
Úvěrní ústav pro dopravní podniky.
Z Vídně, 15. června. („Neue Fr. Presse“.)
Úvěrní ústav pro podniky dopravní, který je ve
spojení s eskomptní společností, převzal za
234 mill. K 4%, daně prostých obligací lokální
dráhy Švarcenava-Světlá (Dolní Rakousy).
Převaha rakouského Lloydn.
Z Terstu, 15. června. (C.-B.) Turecká paro-
plavební společnost »Société d'Egče«, která má
sídlo v Mytilene a dojížděla j i ž po lé ta
až do Terstu, nyní plavby tyto za-
stavila, proto že jí nebylo možno konku-
rovati dále s rakouským Lloydem, jenž na
levantské trati používá nových moderních
parníků.
Obchodní smlouva německo-rumunská.
Z Bukurešti, 15. června. (C.-B.) Přibyli
sem němečtí delegáti vyjednávati obchodní
smlouvu německo-rumunskou. S rumunské strany
ustanoveni za vyjednavatele ředitel národní
banky senátor Carp, poslanec Bratiano, před
seda obchodní komory Assan, býv. hl. ředitel
ministerstva obchodu Bajeojano a ředitel oddě-
lení konsulátního Burghelse.
Lloyd
Carp
Bratiano
Assan
Vídeň
Francie . Presse
Dolní Rakousy
Terst
Bukurešť
Société d ' Egč
národní banka
ŠvarcenavaSvětlá
19
article
Dražší nosiče.
Z Düsseldorfu, 15. června. (Frankf Zlg.)
Ocelářský svaz zvýšil ceny nosičů o 3 mk. na
tuně od 1. července t. r.
Redukce výroby anglických přádelen bavlny.
Z Londýna, 15. června. (Zvl. tigrm. »Ná-
rodních Listů«.) Ve včerejší schůzi zástupeů
přádelen americké bavlny prohlásil Macara, ze
úřadní zpráva o curyšském kongresu bude sdru-
žení záhy dodáná a dodal: »Největší dojem
způsobí naprostá jednomyslnost delegátů o ne-
vyhnutelné potřebě mezinárodního svazu. Kdo
se k němu nepřipojí, bude obchodovati jen ze
ztrpení, nebo těžiti bude z oběti. Výbor dospěl
k náhledu, že se doporučuje navrhnouti schůzi
by se do konce července pracovalo jen 479
hodiny a stopoval se obchod, by mohly se uči-
niti další návrhy.
Vyplenění nebezpečného škůdce bavlny?
Z Londýna, 15. června. („N. W. Tagblatí“.)
Botanikovi zemědělského úřadu ve Washingtoně
Cookovi podařilo se nedávno po dlouhém
zkoumání rozřešiti otázku, pro bavlnářský prů-
mysl velice důležitou, kterak by možno bylo zni-
čiti brouka nosatce (Rüsselkäfer) na bavlníku.
Tento škůdce objevuje se ve velkém množství
v bavlněných plantážích a každoročně působl
škodu několika millionů dollarů. Dosud ne-
osvědčil se proti němu žádný prostředek. Cook
objevil nyní v Quatemale silného mravence,
který instinktivně podniká hon za nosatcem, na-
jde zranitelné místo pod jeho křídlem, zakousne
se a vpusti tam svůj jed. Zanáší pak do brouka,
okamžitě ochromeného, svá vejce. Pomocí
tohoto mravence, který má být aklimatisován
Severní Americe, doufá Cook, že nosatce v něko-
lika letech vyplení.
Frankf Zlg
Macar
N W
Cook
Düsseldorf
Londýn
Washington
Quatemala
severní Amerika
20
article
st. Z Pešti, 15. června. (Zvl. tlyr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 16.000 metr. centů
o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 70
K 9.45, 79 kg K 9.221, 77 kg K 8.97.
76.8 kg K 8 90, horňácká 76 kg K 8.974.
banátská 76.8 kg K 9.05; žito K 6.40
6.50; ječmen K 6 20 až 6.50; ove
K 5.65 až 6.—; kukuřice K 5.25.
Terminový obchod byl klidný n
deštivé počasl.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
9.06, žito na říjen K 6.85, oves na říjen
K 5.86, kukuřice na červenec K 5.21, na
srpen K 5.31, na květen 1905 K 5.50, řepka
na srpen K 10.50.
Sádlo smluveno po K 61.50; jiné zbož
beze změny.
Počasí na déšt.
Z Pešti, 15. června. (C.-B.) Meteorologický
ústav oznamuje, že všude pršelo mimo severo-
západní a předdunajské komitáty. V Alföldu
pršelo celý den. Teplota byla normální.
Z Liverpoolu, 15. června. (Závěrek.) (4 hod.
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červen 6.35, 0.—, na červen-červenec 6.25, 0.—
na červenecsrpen 6.19, 0.—, na srpen-září 5. 96
0.—, na září-říjen 5.53, 0.—, na říjen-listopad 5.31.
0.—, na listopad prosinec 5.25, 0.—, na prosinec- leden
5.22, na leden-únor 5.21, na únor-březen 5.30, 0.—.
Smýšlení ochotně.
Z Nového Yorku, 15. června. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pše-
nice na červenec 915/s, na září 845/4
kukuřice na července 54.—, cukr (Fair
Muscovados.) 33/2, bavlna 12.10. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
ochotné.
Slosování a tahy.
Z Pešti, 15. června. (C B.) Hlavní výbra bu-
dínských losů 40.000 K připadla č. 47.689,
2000 K vyhrává č. 36.765.
Platil
Sádlo
Pešť
Alföld
Liverpool
Nový York
kg
90
6.50
21
article
Za českým průmyslem textilním.
III.
B. Vývoj tkalcovského průmyslu bavlnář
ského, továrně provozovaného, činil v posledních
létech na Semilsku a Jilemnicku rychlé pokroky.
Staršími závody jsou tu vlastně jediné mechani-
cké tkalcovny firem T. H. a V. Mastný v Lomniei
n. Pop. (jedna z nejstarších českých továren
z nejstarších tkalcoven království vůbec, před-
chůdci dnešních vlastníků založená a po malém
přerušení v rodině udržená, zaměstnávající dnes
přes 820 mechanických stavů, libštátská me-
chanická tkalcovna (majitel posl. dr. Karel
Kramář, zaměstnávající ve mzdě i některé menší
tkalcovny mechanické), Melich a syn v Jilem-
nici (520 mechanických sťavů) a J. Mašek (me-
chanická tkalcovna v Hořenní Sitové u Jilem-
nice). Závody ostatní povstaly teprve v době
nejnovější. Ruch podnikatelský vyšel z Libštát-
ska. Zde dány počátky onoho processu, o němž
jsme psali v prvém článku a zde zrály prvé če-
ské úspěchy, které měly příkladem buditi a sí-
líti. Tři mužové stáli tu obzvláště v popředí
ruchu“ p. St. Hybler, dnes spoluvlastník ve-
liké tkalcovny v Košťálově, p. J. Jína, dnes
majitel mechanické tkalcovny v Bělohradě,
F. Matouš, dnes spolumajitel tkalcovny v
Bělohradě a přádelny v Benešově u Semil. Pro-
pracovali se z malých počátků k úspěchu a bu-
dili slovem i skulkem, vlastně zvláště skutkem.
V Mastná
Pop
doktor
Kramář
Melich
J Mašek
Stanislav
Hybler
J Jína
Semilsko
Jilemnicko
Jilem
Hořenní Sitová
Libštát
Košťálov
Bělohrad
Benešov
Semily
22
article
Z nepatrných počátků vyveden, rozmáhal se za-
kladatelský ruch na Lomnicko, Semilsko a Ji-
lemnicko, aby loňským rokem vedl k založení
tkalcovny v městě, nejvýše v království polo-
ženém, ve Vysokém nad Jizerou. Tkalcovny
rožného zboží jsou v tomto mladém průmyslu
nejsilněji zastoupeny, z důvodů vývoje přiroze-
ného, minule dotčených. Rukodílný, domácky
provozovaný průmysl udržel se ovšem i na-
dále. Ze Semilska sice zatlačen, na Jilemnicku
a Lomnicku udržuje však svůj význam dále.
Lomnicko
Semilsko
Vysoký nad Jizera
Jilemnicko
položený
23
article
Obchodně jest zde průmysl tento v českých
rukou. Kdežto na Jilemnicku převládá produkce
lnářská, stojí na Lomnicku v popředí bavlnář-
ská. Její budoueno není zatím tak bezvýhledno,
jak se tu a tam tvrdívá a jak ještě ukážeme.
Úspěchy pohoří Krkonoš působily i do
kraje. Jen tak povstaly dvě tkalcovny v No-
vém Bydžově (J. Pour a firma E. Doležal,
A. Řezáč a Zd. Doležal), vyrábějící zboží pestré
a těšící se značnému odbytu zvláště v království
českém. Ale toť jen krajní periferie — závodů
k horám dále přibývá. V rozkošném zákoutí
lázní Bělohradu, jehož znamenité podmínky
výrobní vytěžovala po léta plně firma německá,
stojí dnes značné a veliké dvě továrny (mecha-
nické tkalcovny) české, firmy F. Matouša
Kremlička a J. Jina), obě moderně zaří-
zené, s pevnými základy dalšího rozmachu. Ne-
obyčejně šťastně položeny, jdou vstříc dalšímu
vzrůstu, k němuž majitelé úsilně pracují. Vyrá-
bějí zboží režné. Zde jsme již blíže vlastnímu
ústředí. Sem také zasahá silněji nový ruch.
V Ústí u St. Paky staví právě p. J. Pěnička
novou mechanickou tkalcovnu (na 200 stavů)
v údolí, ktoré mu skýtá možnost dalšího šířenl.
Dříve společník firmy Pěnička a Kučera jde po
létech práce k samostatnému podniku. Původní
společný závod v Stružnici u Lomnice
n. Pop. převzal bývalý spoluvlastník p. J. Ku-
čera sám, ne bez úmyslů zvětšovacích (dnes
pracují tam 204 mech. stavy).
J Pour
E Doležal
A Řezáč
Zdeněk
Doležal
F Matouša Kremlička
J Pěnička
Kučera
Pop
Jilemnicko
Krkonoše
vý Bydžov
Ústí
St . Paka
Stružnice u Lomnica
Ku
lázeň Bělohrad
Pěnička
24
article
Zde v Lomnicí nad Pop. jsme již v plném
ruchu. Starý závod firmy Mastných, dobře
vedený, kterému mladé síly zajisté záhy přinesou
nový vzmach, působil na snahy české podnika-
vosti blahodárně. Nejen v tom směru, že vedl
nové síly k stavbě tkalcoven, ale i tím, že jeho
majitelé byli vždy pohotově radou novým za-
čátečníkům. Jest zajímavo, s jakým interessem
jeden ze spoluvlastníků sleduje podnikatelské
počátky nových lidí. Lomnice má ovšem ještě
silný průmysl domácký. Vyrábí zboží pestréa
stolní, ložní a p., kde propracovanost vzorku
hraje značnou úlohu a kde tedy individualita
pracovníka dochází stále ještě ku platnosti.
V poslední době sice i průmysl tento trpí sou-
těží tovární, leč její působení nemůže býti tk
pronikavo, protože i tovární výroba v tomto
směru musí počítati s větší režií a nemůže tedy
přílišně stlačovati ceny. A tak hájí řada firem
pevně své postavení a svůj význam. Starý podnik
Šlechtů, udržující se v rodině po generace,
stojí tu v popředí, přecházeje z valné části
k výrobě tovární. Firmy Cermanova, Crho-
va, Sýkorova, Brabinkova a j. dobyly
si dobrého jména svými tovary. V posledních
létech zapouští zde kořeny výroba zástěr,
způsobená zajímavými obchodními styky a po-
znatky v Uhrách. Nalezá se zatím v počáteích,
ale i v nich možno seznati účelnost jich. Majitel
(uvádím z autopsie) na př. vyrábí na vlastních
mechanických stavech látku na zástěry, na
zvláštních strojích vyšívá a je obrubuje a vede
sám obchodně svůj mladý podnik. Jeho zboží
nalezá znamenitý odbyt v Uhrách a jest tam-
nímu vkusu výborně přizpůsobeno. Vkus tamní
Šlechta
Cermanův
Crha
Sýkorův
Brabinkův
Lomnice
Uhry
Mastná
25
article
poznal podnikatel jako obchodník podomní.
Měl oči otevřené a myslil. Vedle průmyslu tkal-
covského vznikla zde řada závodů, vyrábějíeích
stroje a přístroje proň (na př. J. Hornych
synové, Jos. Horák a j.), jichž produkty se
těší zaslouženému rozšíření a jichž odbyt neob-
mezuje se jen na království.
Zajímavou cestou dospíváme v krátce Lib-
štátu. Mechanická libštátská tkalcovna (přes
800 stavů) svými zčernalými zdmi upozorňuje
v prvé řadě. V ní četní čeští podnikatelé nabyli
prvých zkušeností. Dnes není zde již sama. V pů-
vabném okolí, plném zeleni a lesů, jichž je ma-
jitel továrny vřelým zakladatelem, bělají se bu-
dovy mechanické tkalcovny firmy St. Hybler
a V. Kučera (620 mechanických stavů). Je
to moderní závod, jehož zakladatel si získal
v ruchu podnikatelském čestné zásluhy. Neob-
mezuje se jen na výrobu zboží režného a zvět-
šuje svůj okruh stále. A nyní jsme již v kraji
plném ruchu a života. V slunném údolí, vinou-
cím se podél vody k Semilům, seznamujeme se
s podnikateli, ať staršími, ať novějšími, většími,
ať menšími. Ke starému mlýnu přistavěli zde
pp. Jar. Šádek a Kovář 60 mech. stavůa
v Suticích propracoval se p. Fryml v
mlýně, který rovněž stále zdokonaluje, k 2 10.
mech. stavům. Využívá zde účelně vodní síly
(zařizuje turbinu) a prací let zakoupil dosti širé
luční okolí svého závodu. V bezprostředním
okoli Semil klade počátky dalšího vývoje v tkal-
covně o 80 stavech p. Koudel k a.
Semily se svým bližším okolím mají dnes-
silný tkacký průmysl. I tkalcovský i přádel-
nický. Starší firma Melich a syn (520 stavů)
pokračuje i v tomto ruchu dále. K ni druží se:
veliká a prosperující přádelna a tkaleovna firmy
J. V. Hybler, tkalcovna mechanická bratří
Hamáčků, nově postavená tkaleovna p.
J Hornych
Jos
Horák
V Kučera
Šádek
Kovář
Fryml
Hybler
Hamáček
Libra
Semily
Sutice
St . Hybler
Melich
26
article
Poslta, vesměs dobře vodené a kvetoucí.
V Benešově u Semil razí si dráhu k další
práci a zaslouženému rozkvětu přádelna bavlny
firmy F. Matouš, kde nalezali noví podni-
katelé vždy hojně rady a pokynů, v Kuchel-
né tkalcovna mechanická p. C. Buriánka,
v Podmoklicích tkalcovna p. Fiedlera,
zatím co odtud zvolna pronikal tkalcovský to-
vární průmysl k Vysokému n. Jiz. Mechanická
tkalcovna Novotného a synů v Příkrém
(204 stavy) tvoří prvý náběh, letos v dubnu pak
otevřená a velmi účelně vystavěná mechanická
tkalcovna firmy Kramář a spol. ve Vyso-
kém n. Jiz., druhý. Zde v horách, kde jest
s druhé strany postup německého kapitálu
značný, má tento rozvoj průmyslu českého ne-
obyčejnou váhu. Kdyby se nebyl nalezl český
kapitál, byl by výhodné situace zdejší využil
kapitál německý. Postavení české tkaleovny (na
200 stavů) mělo ve Vysokém zajímavý zjev v
zápětí. Zdejší pracovní síly, vychované silnou
tradicí tkalcovskou, tvořily tmel dělnictva něme-
ckých závodů německého přilehlého kraje, silně
průmyslového. Nyní vrací se ochotně zpět v če-
ský závod a tento proud dalším rozmachem če-
ským jen sesíli. Dělnictvo nabylo v německých
závodech dobrou školu ku prospěchu nových
českých podniků. Podmínky výrobní nejsou zde
nevýhodny. Uhlí dováží se sem za podmínek
stejných jako do Semil a sil pracovních a do-
brých jest dosti. S nejvyššího bodu oxkurse vra-
címe se k Jilemnici. Řadou závodů, o nichž se
zmíníme příště, po malé exkursi do okolí.
Poslt
Buriánek
Fiedler
Novotný
Benešov
Semily
Kuchel
Podmoklice
Jizera
Jilemnice
27
article
Technická kamcelář rady zemědělské pro král.
české vydala právě zajímavou zprávu o své činnosti
za loňský rok, z níž uvádíme: Ve zprávě z roku loň-
ského poukázáno bylo na stálé až dosud stoupání
počtu žádostí o nové projekty meliorační, který r. 190
dosáhl čísla 473. V roce 1903 nastalo ve směru tomto
značné ochabnutí, byloť podáno nových žádostí pouze
336, tudíž o 137 méně. Ochabnutí toto lze vysvětlit
zvláště krutými živelními pohromami. Tíseň, na země-
dělce dolehnuvší, způsobila témuž příliš mnoho těž-
kých starostí o neodkladné opatření nejnutnějších
potřeb životních a musila přirozeně pro prvou dobu
udusiti jakoukoliv myšlenku a snahu po zvelebení
hospodářství polního meliorací půdy. Ochabnutí toto,
pokud se nových projektů týče, dlužno vzhledem k to-
mu považovati za přechodné, čehož dokladem jest
také, že počet žádostí z krajin neúrodou postižených
na podzim r. 1903 zase stoupl. Kdyby však i opětného
vzrůstu toho nebylo, jsou nároky na výkonnost tech-
nické kanceláře dosud činěné tak veliké, že jí není
již skoro ani možno, bráti na se vypracování nových
projektů; dozor a vedení při provádění meliorací a
regulací, komise vodoprávní a kollaudační, přehlídky,
revise projektů soukromých techniků atd. zaměstná-
vají personál technické kanceláře takřka výhradně.
rada zemědělský pro král
28
article
Bylo-li také r. 1903 pro nové projekty měřeno, dělo
se také zvláště vzhledem ku převzatým závazkům
z doby dřívější aneb z ohledu na zvláštní odbornou
důležitost projektu. Obmezováním vlastních prací pro-
jektních a přenášením těchže z největší části na sou-
kromé kulurní techniky vyhovuje technická kance-
lář rady zemědělské opětovně vysloveným intencím
výboru zemského král. českého, který povoluje vydatné
subvence k tomu cíli, aby vodní družstva, po případě
i jednotlivci mohli si snáze opatřiti projekty od těchto
soukromých techniků. V jak veliké míře intencím těm-
to dosud vyhověno, vidno z toho, že na př. v r. 1903
soukromí technikové předložili k revisi projektů 64
s rozpočtem ca. 14.5 mill. korun, kdežto technická
kancelář vypracovala projektů 98 s rozpočtem ca. 1.5
mill. korun. Z těchto čísel jde na jevo, že technická
kancelář u velmi značné míře zaměstnávala se pro-
jekty malými pro jednotlivé rolníky. Technická kan-
celář domáhá se již po více let přiměřeného r o z mno-
žení počtu svého úřadnictva, aby povin-
nostem svým v zájmu zemědělstva plnou měrou mohla
dostáti, leč snahy tyto byly v poslední době bezvý-
sledny. Proto také nemohlo býti dosud vyhověno žá-
dostem některých okresních zastupitelstev za zřízení
oxpositur kulturně technických. Již v předešlé vý-
roční zprávě bylo se zmíněno o působnosti provisor-
ních expositur v Chlumci n. C. a v Něm. Jablonném.
Chlumec
Německo
Jablonné
zemský král
29
article
Zařízení tato velice dobře se osvědčila. Zasahování
okresních zastupitelstev do ruchu melioračního jeví
se také v jiném směru jako veledůležité a vydatné,
a sice v tom ohledu, že okresní výbor obstará a pokud
se týče i financuje (pomocí země) opatření projektů
melioračních pro veškeré obce v obvodu svém, kte-
rýmž způsobem akce meliorační, jednotně a s nále-
žitou znalostí jsouc vedena, velmi rychle a zdárně
pokračuje. Pokud nám známo, učinila tak dosu
okresní zastupitelstva v Chlumci n. C., Nov. Bydžově,
Hořicích a Nechanicích. Rovněž i okresní výbor
v Přelouči a v Libáni zasáhly s velikým úspěchem
v akci meliorační. Jest jisto, že naznačeným způ-
sobem se provedení meliorací v dotyčných okresích
velice urychlí. Přihlíží-li se k vysokým požadavkům
na výkonnost technické kanceláře rady zemědělské
v ohledu melioračním činěným, pak dlužno s uspo-
kojením vítati, že provádění úprav některých řek a
potoků, pro které tato kancelář již dříve byla projekty
vyhotovila, a které na základě zemského zákona ze
dne 13. února 1903 čís. 31 zvláště pomocí zeměa
státu uskutečněny býti mají, připadlo technickým or-
zánům c. k. místodržitelství a zemského výboru. Není
pochyby, že i při tomto opatření na zájmy zeměděl-
stva brán bude náležitý zřetel, čehož bezpečnou zá-
ruku spatřovati lze také v okolnosti, že v komisi pro
úpravu řek zastoupena jest rada zemědělská pro král.
české pány předsedy obou odborů a přednostou tech-
nické kanceláře, tento s hlasem poradním. V jiném
směru rozmnožila se v běžném roce působnost tech-
nické kanceláře projektováním a prováděním odvod-
nění sesouvajících se pozemků. Práce tohoto druhu
byly až posud velmi řídky a prováděny toliko v okolí
Bydžov
Hořice
Nechanice
Přelouč
Libáň
rada zemědělský pro král