ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bf903890-7129-11dc-87c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 29 celkem · entity: person 79, place 90, org 14, work 7
1 masthead
16. června 1904
2 masthead
Číslo 165.
3 masthead
NARODNĚ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
Eulty záhřebské bez znalosti něme- ckého jazyka připouštějí do státní služby cislajtanské, pořádají němečtí buršáci vídeňské university v úterý dne 21. června velkou schůzi s jednacím pořadem „O sud rakouských právník ů“
6 article
Vlašská universita.
7 article
Z Vídně, 15. června. Večerní „Fremden- blatt“ uveřejňuje tento telegram inšprucký: „Neue Tyroler Stimmen“ oznamují: „Proslých se, že ve vládních kruzích mají plán, rozřeši otázku vlašské university ještě před zimním semestrem postupem nařizovacím, v ten rozum, že v Iašpruku zřídí se právni- cká a státovědecká vlašská fa- kulta, zcela oddělená od univer- sity německé. Soudí se, že umírnění Vlaši se tím uspokojí. Ale zdejší vlašské listy prohla- šují: „Děje se akce v příčině vlašských před- nášek na universitě inšprucké. Ale akce ta děje se jen za účelem přemístění vlašských přednášek v ten způsob, aby děly se docela jinde, než konají se přednášky německé. Jde o jakési pro- visorium vlašské university. Plán. zřídit ji v Roveredě, jest pochován. Ale na druhé straně je přání Vlachů, by dostala se do Terstu, naprosto nesplnitelné. Srhsko a Černá Hora. j. Z Bělehradu, 15. června. V zasvěcených kruzích se proslýchá, že králův tajemník “ dr. Nenadovič, který včera odjel do Cetyně. veze knížeti Nikolovi nejen řád Jiřího, ale i vlastnoruční dopis králův, obsahující pod- mínky doho dv.
Proslý Vlach Srhsko doktor Nenadovič Jiří Vídeň Terst Černá Hora Bělehrad Neue Tyroler Stimmen
8 article
Domnělý attentát na cara. n. Z Bertína, 15. června. »Local Anzeiger sděluje, že vyvrácená pověst o atfentátu na cara v Carském Selu povstala tím, že k earovi na procházce v parku přistoupil zaměstnaný v něm zahradník, klekl před ním na kolena přiznal se, že uprchl z trestanecké kolonie n Sachalinu, kam byl dopraven k doživotní nu- cené práci, ke které byl odsouzen pro zavra- ždění nevěrné své ženy. Zahradní prosil cara o milost, protože se obává, že jej policie vy- pátrá a zatkne. Svělový list proti sociální demokracii. n. Z Berlina, 15. června. „Vorwärts uveřejňuje stať, nadepsanou „Nový světový lis proti sociální demokracii“. Sděluje se, že za- kládá se nový časopis s názvem: „Německé říš ské noviny pro všechny říše“. Původně zamý- šleno vydávati jej od 1. září o nákladu 500.000 výtisků dvakráte denně. Termin však musil být odročen, protože se nesešlo dosti kapitálu.
Anzeiger Sachalin Berlín
9 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Národní strana maďarská. Z Pešti, 15. června. (C.-B.) Národní strana měla dnes ustavující schůzi. Předsedou jejím zvolen posl. Julius Gulner, místopředsedou posl. Bela Saghy. Uherská sněmovna. Z Pešti, 15. června. (C.-B.) Předsed Perezel zahájil schůzi poslänecké sněmovny půl 11. hod. Po přečtení došlých spisů pokračovalo se v jednání o indemnitní předloze. M.-p. hr. Tisza prohlásil, že v debatě bylo proneseno obvinění, že vláda, ač nastou- pivši úřad hájila a i později vždy stanovisko spořivosti, přece předstoupila se značným zvý šením jak vnitřních tak vojenských výdajů. Zá- vazky, které vláda převzala z vlastního popudu a vůči několika společenským řiditelům, způso- bily tak obrovské zvětšení výdajů, že bude ne- zbytně třeba v ostatních oborech státního života velice spořit. Již tehda poukazoval, že bude Iřeba zlepšiti platy zřízenců státních, stoličních, obecních a náboženských. Je pravda, že opělné zaližení rozpočtu bude způsobeno také z veliké části vojenskými výlohami. On byl vždy pře- svědčen, že musíme míti bezpodminečně na zřeleli bezpečnost státu, nevydávati ani o krejcan víc, než třeba, ale před vojenskými výdaji, které jsou nezbytně nutny v zájmu existence madar ského národa, musí ustoupiti do pozadí všecky ostatní potřeby. Ví, že nová vojenská břemen dolehnou těžce na stát a společnost. Ale nutno odpověděti na otázku, učinily-li skutečně jen zmáhající se vojenské výdaje naši finanční si- tuaci tak nesnadnou. Pořídil si obrazec z uher- ského rozpočtu a užil k tomu číslic z r. 1870, 1880, 1890 a 1900. Zkoumají-li se tyto roz- počty, shledá se, že společné výdaje v r. 1870 činily 121 proc., v r. 1880 13 proc., v r. 1890 8 3 proc. a v r. 1900 7 proc. Tato číslice klesala tudiž od desetiletí k desetiletí.
Julius Gulner Bela Sagha Tisza Pešť
10 article
Dále odmital řečnik výčitky některých stran pro mimořádné úvěry vojenské, projednaněv delegaci, ohražoval se proti výčitce, že vlád neprovedla poctivě vojenské reformy a prohlásil, že trvá při svém programu a zvlášť o trestním řádu vojenském může slíbiti, že předloha bud do roka podána. Odmítnuv výčitky pro nový zákon o národních školách a finančním vyrov nání s Chorvatskem, ubezpečoval, že vláda pro- váděla v každé příčině národní a také liberální politiku. Liberální byla prý ve všem, co učinils, aby odstranila příznaky rozkladu v zemi a obec- nou anarchii, čímž troufá, prokázala liberalismu největší službu. Konečně doporučoval předlohu. (Hlučná pochvala v pravo.) Posl. Gejza Polony i poukazoval k tomu, že strana neodvislosti za slátoprávní debaty o sňatku arciknížete Františka Ferdinanda vy- slovila se v ten rozum, že dle státního práva uherského následníkova choť má takou hodnost jsko on sám. Diví se, že narození následníkova svna nebylo ohlášeno v úřadních novinách jako druhdy narození dcery korunního prince Ru- dolfa. Uherský parlament je povinen gratulo- vati následníkovi i jeho choti, která časem bude mit práva královny uherské a jejíž syn jest určen pro uherský trůn. Na tom ničeho nemění, že choti následníka trůnu se strany dvora ne- dostává se titulů, které jí náležejí. Řečník činí resoluční návrh, by sněmovna uložila předsedovi blahopřáti arciknížeti Františku Ferdinandov k narození prince Arnošta Alfonsa.
Posl Gejza Polon František Ferdinand František Ferdinandov Arnošt Alfonso Chorvatsko
11 article
Řečník polemisoval s Tiszou, vyčHaje vládě. že bez zřetele na Chlopy dopustila zvýšiti kvotu a eivilní listu a tím, jakož i novými vojenskými břemeny a mímořádnými úvéry a úpravou úřad- nických platů — tento pouze ke kortešským účelům — rozmnožila rozpočet skoro o půl mi- liardy. Vyčítá předsedovi ministerstva, že ne- dostál svým slibům jemu před nastoupením vlády v soukromých rozmluvách daným a ko- nečně prohlásil, že vláda dala obstrukci legi- timnou zbraň. Ministerský předseda Tisza namitá,že v rozmluvách s členy opposice před jeho na- stoupením nejednalo se o žádné tajné stipulace, opakoval prý všem, co tehdy v soukromém ho- voru řekl a při tom trvá ještě teď. Také bu- doucně bude si troufati s Polonyem soukromě rozmlouvati, protože by se každý potupně smál. kdyby v případě odchylky mezi líčením minister- ského předsedy a Polonyovým někdo tvrdil, ž on (Tisza) řekl pravdu. (Hlučná veselost.) Po Polynyově replice bylo další rokování položeno na zejtřek. Hr. Khevenhüller. Z Pařiže, 15. června. (C.-B.) U rakousko- uherského vyslance hr. Khevenhüllera konalo se včera ve vyslaneckém paláci první offi- ciální vítání, ke kterému dostavili se kníže mo- nacký, členové diplomatického sboru, býv. pre- sident republiky Kazimír Perrier, president senátu Falliéres, president sněmovny Bris- son, ministerský předseda Combes se členy kabinetu a četné jiné osoby. Při hostině hrál cikánská kapela.
Polonyův Polynyův Khevenhüller Perrier Hradec Tisza senát
12 article
Z Ruska. Z Petrohradu, 15. června. (C. B.) Velitel X. armádního sboru general-lieutenant Slučev ský odcestoval na bojiště. Car přijal dnes nově jmenovaného vojen ského zmocněnce německého, majora von den Wenge. Z Petrohradu, 15. června. (C.-B.) G.-l Sobolen jmenován velitelem VI. armádního sboru sibířského. Výročí královské volby v Srbsku. Z Bělehradu, 15. června. (C.-B.) Za příči nou výročí královské volby slouženy dopoledne v hlavním chrámu slavné bohoslužby a po nich bělehradské obyvatelstvo holdovalo králi před novým konakem. Král odpověděl na purkmistrův proslov řečí, v níž dovozoval, že uvítání při návratu do rodného města propůjčilo mu síly ku pře- konání těžkých úkolů, jež ho očekávaly. Vzpo- mněl důkazů lásky a oddanosti za návštěvy srbského venkova a pokračoval: Nepřátelé po- kojného vývoje pokoušeli se ukázati světu — třebas jen na oko — že mezi city sídelního města a venkova srbského není potřebné soli- darity. Avšak pokusy ty maří se oddaností věrnosti obyvatelstva. Král konstatoval s povdě- kem, že úctou k ústavě a zákonům obnoven právní pořádek a tím podmínky hmotného mravního vývoje země. Vážnost Srbska vzmáhá se stále a tím také zabezpečeny naděje v šťastnou budoucnost. Král končil svou nadšeně přijatou řeč ubezpečením, že jeho život je vě- nován blahu vlasti. Z Bělehradu, 15. června. (C. B.) Slavnost výročí královské volby má programový průběh.
Wenge Rusko Petrohrad Srbsko Bělehrad
13 article
Italská zněmovna. Z Říma, 15. června. (C.- B.) Ve sněmovne odpověděl státní podlajemník Fusinato na dotaz poslanců Laurenzana a Delbalza, že vláda zakročila opět u Porty, aby vhodnými opatřeními zamezila nepokoje v Arménsku a po případě je potlačila. Obavy před novým povstáním v Makedonii jsou liché. Na další Laurenzanův dotaz prohlásil, že dle zprávy »Agenzia Stefani« vláda považujez výraz svých náhledů v otázkách zahraničné poli- tiky pouze úřadní communiquě a prohlášen v parlamentě. Úplatková afféra kartusiánská. Z Paříže, 15. června. (C.-B.) Vyšetřujl komisi v millionové afféře kartusiánské vydány na její žádost spisy vyšetřujícího soudce. Z Paříže, 15. června. (C.-B) Komise k vy- šetření úplatkové afféry se dnes ustavila. Před- sedou zvolen posl. Flandin 18 hlasy. Také ostatní členové předsednictva patří k opposici. neboť ministerští členové nechtěli býti v něm zastoupeni. Z Paříže, 15. června. (C. B.) Komise pro vyšetřování kartusiánské millionové affěry vy- slechla dnes večer ministra obchodu Terpuil- lota, který potvrdil, že Ch a lrol to byl. který franeouzskému generálnímu konsulu na světové výstavě ve St. Louisu Michalu Lagravovi sdělil, že kartusiáni jsou ochotní nabídnout předsedovi ministerstva 2 milliony franků, před- loží-li se sněmovně osnova zákona jim příznivá. Komise zamitla návrh na vyslání několik členů komise do Havru, by vyslechli Lagrava hned po jeho příjezdu. Dnes večer vyslechnuti budou ještě ministerský předseda Com be s posl. Millera nd.
Laurenzan Port Ch Lagrav Miller Řím Makedonie Paříž St . Louis Havre Como Agenzia Stefan
14 article Říšský sněm německý.
Říšský sněm německý. Z Berlína, 15. června. (C.-B.) Řišský sněm přijal v druhém čtení předlohu o říšské garancii za železnici z Dar es Salalm u do Mrogora. Během debaty prohlásil osadní ředilel Stübel, že německým osadám se dobře vede. Musíme — praví — bojovat sice s mnohými nesnázemi, ale vývoz poslední léta množil se stále a byl tak veliký, jako nikdy jindy. Východní Afrika je vývoje schopna, avšak musí mít potřebné dopravní prostře dky. Císař Vilém II Z Postupimi, 15. června. (C.-B) Némecký císař s choti odjel večer do Homburku. Kielská schůze. Z Londýna, 15. června. (C.-B.) První lor admirál eari of Selborne doprovodí krále do Kielu jako zástupce ministerstva. Vrah manželů Beerových odzouzen k zmrti. Z Prešpurku, 15. června. (C B) Cikán Ladislav Lakates byl pro zavraždění hostinského Jiřího Beera a jeho manželky Libeneku u Chebu r. 1901 odsouzen smrti provazem.
sněm Vilém II Beerův Lakates Beer Berlín východní Afrika Postupim Homburk Londýn Kiel Prešpurk Libenek u Cheb C B
15 article
Rozhodčí nález ve sporu Brit-Guineje s Brasilii. Z Říma, 15. června. (C.-B.) Rozhoděí ná- lez ve sporu brilské Guineje s Brasilií zní: Hranice mezi oběma zeměmi stanoví čára od hory Yokontipu na východ od rozvodí a k pramenům Ireng-Mahu, dále podél této řeky až k jejímu stoku s Takutem, odkudž táhne se vzhůru až k jeho pramenům, kde spojuje se s hranicí, ustanovenou deklarací, jež byla při- pojena k rozhodčí smlouvě, uzavřené oběm spornými stranami v Londýně dne 6. listopadu Po tomto rozhraničení připadne východní část sporného území Velké Britanii, západní část Brasilii. Hranice Irengi-Mahu-Takutu bude tvořiti poříčí a řeky ty otevrou se oběma sousedním státům svobodné plavbě. Pro případ, že byse rozdělily na víc ramen, půjde hranice po vý- chodní jejich straně. Propuštěný velitel kanadský. Z Ottawy, 15. června. (C. B.) Úřadním výnosem oznamuje se propuštění earla o Dumdonalda z velitelství milice proto, že ve veřejné řeči nařkl vládu, že provedla povy- šování ve vojště za politickými účely.
Brita Mah Guinea Brasilia Řím Hranice Londýn Velká Británie Ottawa IrengiMah
16 title
Národní hospodář.
17 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Anketa. Z Vídně, 15. června. (C.-B.) Dne 13. t. m. a dnes konala se v úřadě pro statistiku práce za předsednictví míst. r. Gasteigera anketao pracovní době v továrních skla- dech. Ministerstva obchodu a vnitra byla za- stoupena delegáty; dále zúčastnili se jí členové živnoslenského výboru stálé pracovní rady, zá- stupci obehodní komory vídeňské, gremium ví- deňského obchodnictva a pomocnického výboru jeho. Vyslechnuti znalci z Vídně, Prahy a Brn a to zevrubně o pracovní době a příslušných poměrech. Výsledek ankety zapsán do protokolu, jenž bude uveřejněn. Bývalý fond venkovských poštovních zřízenců. Z Vídně, 15. června. „Fremdenblatt oznamuje: Následkem rozpuštění pensijního fondu pro venkovské poštovní zřízence a ná- sledkem inkamerace majetku tohoto spolku 9 míll. K byla tato suma v květnu správě státní odevzdána. Majetek ten záležel po většině z kon- vertované společné renty a státních losů. 71 mill. K společné renty finanční správa zadala skupině Rothschildově a bankám s ní spojeným; ostatní ponecháno ve správě státní. Stalo se tak vzhledem na přání, aby vyhověno bylo even- tuální potřebě ve fondech státem spravovaných po rentě. Podotčená skupina finanění prodal převzaté renty již dále. Příjem z těchto trans- akcí nalezá se již v úhradě letošních potřeb vše- obecné kasovní správy. Pensijní etat poskytnutím státního zaopatření venkovským poštovním zří- zencům vyžaduje v roce letošním 0.399 mill. K. Příspěvek těchto zřízenců však činí 0.506 mil. korun.
Rothschildův Vídeň Praha Brno
18 article
Dividenda. Z Vídně, 15. června. („N. Fr. Presse“. Simeringská továrna na vagony a stroje vyplati 6—8 mill. K dividendy. Předešlého roku nevyplatila žádné. Úvěrní ústav pro dopravní podniky. Z Vídně, 15. června. („Neue Fr. Presse“.) Úvěrní ústav pro podniky dopravní, který je ve spojení s eskomptní společností, převzal za 234 mill. K 4%, daně prostých obligací lokální dráhy Švarcenava-Světlá (Dolní Rakousy). Převaha rakouského Lloydn. Z Terstu, 15. června. (C.-B.) Turecká paro- plavební společnost »Société d'Egče«, která má sídlo v Mytilene a dojížděla j i ž po lé ta až do Terstu, nyní plavby tyto za- stavila, proto že jí nebylo možno konku- rovati dále s rakouským Lloydem, jenž na levantské trati používá nových moderních parníků. Obchodní smlouva německo-rumunská. Z Bukurešti, 15. června. (C.-B.) Přibyli sem němečtí delegáti vyjednávati obchodní smlouvu německo-rumunskou. S rumunské strany ustanoveni za vyjednavatele ředitel národní banky senátor Carp, poslanec Bratiano, před seda obchodní komory Assan, býv. hl. ředitel ministerstva obchodu Bajeojano a ředitel oddě- lení konsulátního Burghelse.
Lloyd Carp Bratiano Assan Vídeň Francie . Presse Dolní Rakousy Terst Bukurešť Société d ' Egč národní banka ŠvarcenavaSvětlá
19 article
Dražší nosiče. Z Düsseldorfu, 15. června. (Frankf Zlg.) Ocelářský svaz zvýšil ceny nosičů o 3 mk. na tuně od 1. července t. r. Redukce výroby anglických přádelen bavlny. Z Londýna, 15. června. (Zvl. tigrm. »Ná- rodních Listů«.) Ve včerejší schůzi zástupeů přádelen americké bavlny prohlásil Macara, ze úřadní zpráva o curyšském kongresu bude sdru- žení záhy dodáná a dodal: »Největší dojem způsobí naprostá jednomyslnost delegátů o ne- vyhnutelné potřebě mezinárodního svazu. Kdo se k němu nepřipojí, bude obchodovati jen ze ztrpení, nebo těžiti bude z oběti. Výbor dospěl k náhledu, že se doporučuje navrhnouti schůzi by se do konce července pracovalo jen 479 hodiny a stopoval se obchod, by mohly se uči- niti další návrhy. Vyplenění nebezpečného škůdce bavlny? Z Londýna, 15. června. („N. W. Tagblatí“.) Botanikovi zemědělského úřadu ve Washingtoně Cookovi podařilo se nedávno po dlouhém zkoumání rozřešiti otázku, pro bavlnářský prů- mysl velice důležitou, kterak by možno bylo zni- čiti brouka nosatce (Rüsselkäfer) na bavlníku. Tento škůdce objevuje se ve velkém množství v bavlněných plantážích a každoročně působl škodu několika millionů dollarů. Dosud ne- osvědčil se proti němu žádný prostředek. Cook objevil nyní v Quatemale silného mravence, který instinktivně podniká hon za nosatcem, na- jde zranitelné místo pod jeho křídlem, zakousne se a vpusti tam svůj jed. Zanáší pak do brouka, okamžitě ochromeného, svá vejce. Pomocí tohoto mravence, který má být aklimatisován Severní Americe, doufá Cook, že nosatce v něko- lika letech vyplení.
Frankf Zlg Macar N W Cook Düsseldorf Londýn Washington Quatemala severní Amerika
20 article
st. Z Pešti, 15. června. (Zvl. tlyr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 16.000 metr. centů o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 70 K 9.45, 79 kg K 9.221, 77 kg K 8.97. 76.8 kg K 8 90, horňácká 76 kg K 8.974. banátská 76.8 kg K 9.05; žito K 6.40 6.50; ječmen K 6 20 až 6.50; ove K 5.65 až 6.—; kukuřice K 5.25. Terminový obchod byl klidný n deštivé počasl. K večeru znamenala: pšenice na říjen 9.06, žito na říjen K 6.85, oves na říjen K 5.86, kukuřice na červenec K 5.21, na srpen K 5.31, na květen 1905 K 5.50, řepka na srpen K 10.50. Sádlo smluveno po K 61.50; jiné zbož beze změny. Počasí na déšt. Z Pešti, 15. června. (C.-B.) Meteorologický ústav oznamuje, že všude pršelo mimo severo- západní a předdunajské komitáty. V Alföldu pršelo celý den. Teplota byla normální. Z Liverpoolu, 15. června. (Závěrek.) (4 hod. 10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý- voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na červen 6.35, 0.—, na červen-červenec 6.25, 0.— na červenecsrpen 6.19, 0.—, na srpen-září 5. 96 0.—, na září-říjen 5.53, 0.—, na říjen-listopad 5.31. 0.—, na listopad prosinec 5.25, 0.—, na prosinec- leden 5.22, na leden-únor 5.21, na únor-březen 5.30, 0.—. Smýšlení ochotně. Z Nového Yorku, 15. června. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pše- nice na červenec 915/s, na září 845/4 kukuřice na července 54.—, cukr (Fair Muscovados.) 33/2, bavlna 12.10. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu ochotné. Slosování a tahy. Z Pešti, 15. června. (C B.) Hlavní výbra bu- dínských losů 40.000 K připadla č. 47.689, 2000 K vyhrává č. 36.765.
Platil Sádlo Pešť Alföld Liverpool Nový York kg 90 6.50
21 article
Za českým průmyslem textilním. III. B. Vývoj tkalcovského průmyslu bavlnář ského, továrně provozovaného, činil v posledních létech na Semilsku a Jilemnicku rychlé pokroky. Staršími závody jsou tu vlastně jediné mechani- cké tkalcovny firem T. H. a V. Mastný v Lomniei n. Pop. (jedna z nejstarších českých továren z nejstarších tkalcoven království vůbec, před- chůdci dnešních vlastníků založená a po malém přerušení v rodině udržená, zaměstnávající dnes přes 820 mechanických stavů, libštátská me- chanická tkalcovna (majitel posl. dr. Karel Kramář, zaměstnávající ve mzdě i některé menší tkalcovny mechanické), Melich a syn v Jilem- nici (520 mechanických sťavů) a J. Mašek (me- chanická tkalcovna v Hořenní Sitové u Jilem- nice). Závody ostatní povstaly teprve v době nejnovější. Ruch podnikatelský vyšel z Libštát- ska. Zde dány počátky onoho processu, o němž jsme psali v prvém článku a zde zrály prvé če- ské úspěchy, které měly příkladem buditi a sí- líti. Tři mužové stáli tu obzvláště v popředí ruchu“ p. St. Hybler, dnes spoluvlastník ve- liké tkalcovny v Košťálově, p. J. Jína, dnes majitel mechanické tkalcovny v Bělohradě, F. Matouš, dnes spolumajitel tkalcovny v Bělohradě a přádelny v Benešově u Semil. Pro- pracovali se z malých počátků k úspěchu a bu- dili slovem i skulkem, vlastně zvláště skutkem.
V Mastná Pop doktor Kramář Melich J Mašek Stanislav Hybler J Jína Semilsko Jilemnicko Jilem Hořenní Sitová Libštát Košťálov Bělohrad Benešov Semily
22 article
Z nepatrných počátků vyveden, rozmáhal se za- kladatelský ruch na Lomnicko, Semilsko a Ji- lemnicko, aby loňským rokem vedl k založení tkalcovny v městě, nejvýše v království polo- ženém, ve Vysokém nad Jizerou. Tkalcovny rožného zboží jsou v tomto mladém průmyslu nejsilněji zastoupeny, z důvodů vývoje přiroze- ného, minule dotčených. Rukodílný, domácky provozovaný průmysl udržel se ovšem i na- dále. Ze Semilska sice zatlačen, na Jilemnicku a Lomnicku udržuje však svůj význam dále.
Lomnicko Semilsko Vysoký nad Jizera Jilemnicko položený
23 article
Obchodně jest zde průmysl tento v českých rukou. Kdežto na Jilemnicku převládá produkce lnářská, stojí na Lomnicku v popředí bavlnář- ská. Její budoueno není zatím tak bezvýhledno, jak se tu a tam tvrdívá a jak ještě ukážeme. Úspěchy pohoří Krkonoš působily i do kraje. Jen tak povstaly dvě tkalcovny v No- vém Bydžově (J. Pour a firma E. Doležal, A. Řezáč a Zd. Doležal), vyrábějící zboží pestré a těšící se značnému odbytu zvláště v království českém. Ale toť jen krajní periferie — závodů k horám dále přibývá. V rozkošném zákoutí lázní Bělohradu, jehož znamenité podmínky výrobní vytěžovala po léta plně firma německá, stojí dnes značné a veliké dvě továrny (mecha- nické tkalcovny) české, firmy F. Matouša Kremlička a J. Jina), obě moderně zaří- zené, s pevnými základy dalšího rozmachu. Ne- obyčejně šťastně položeny, jdou vstříc dalšímu vzrůstu, k němuž majitelé úsilně pracují. Vyrá- bějí zboží režné. Zde jsme již blíže vlastnímu ústředí. Sem také zasahá silněji nový ruch. V Ústí u St. Paky staví právě p. J. Pěnička novou mechanickou tkalcovnu (na 200 stavů) v údolí, ktoré mu skýtá možnost dalšího šířenl. Dříve společník firmy Pěnička a Kučera jde po létech práce k samostatnému podniku. Původní společný závod v Stružnici u Lomnice n. Pop. převzal bývalý spoluvlastník p. J. Ku- čera sám, ne bez úmyslů zvětšovacích (dnes pracují tam 204 mech. stavy).
J Pour E Doležal A Řezáč Zdeněk Doležal F Matouša Kremlička J Pěnička Kučera Pop Jilemnicko Krkonoše vý Bydžov Ústí St . Paka Stružnice u Lomnica Ku lázeň Bělohrad Pěnička
24 article
Zde v Lomnicí nad Pop. jsme již v plném ruchu. Starý závod firmy Mastných, dobře vedený, kterému mladé síly zajisté záhy přinesou nový vzmach, působil na snahy české podnika- vosti blahodárně. Nejen v tom směru, že vedl nové síly k stavbě tkalcoven, ale i tím, že jeho majitelé byli vždy pohotově radou novým za- čátečníkům. Jest zajímavo, s jakým interessem jeden ze spoluvlastníků sleduje podnikatelské počátky nových lidí. Lomnice má ovšem ještě silný průmysl domácký. Vyrábí zboží pestréa stolní, ložní a p., kde propracovanost vzorku hraje značnou úlohu a kde tedy individualita pracovníka dochází stále ještě ku platnosti. V poslední době sice i průmysl tento trpí sou- těží tovární, leč její působení nemůže býti tk pronikavo, protože i tovární výroba v tomto směru musí počítati s větší režií a nemůže tedy přílišně stlačovati ceny. A tak hájí řada firem pevně své postavení a svůj význam. Starý podnik Šlechtů, udržující se v rodině po generace, stojí tu v popředí, přecházeje z valné části k výrobě tovární. Firmy Cermanova, Crho- va, Sýkorova, Brabinkova a j. dobyly si dobrého jména svými tovary. V posledních létech zapouští zde kořeny výroba zástěr, způsobená zajímavými obchodními styky a po- znatky v Uhrách. Nalezá se zatím v počáteích, ale i v nich možno seznati účelnost jich. Majitel (uvádím z autopsie) na př. vyrábí na vlastních mechanických stavech látku na zástěry, na zvláštních strojích vyšívá a je obrubuje a vede sám obchodně svůj mladý podnik. Jeho zboží nalezá znamenitý odbyt v Uhrách a jest tam- nímu vkusu výborně přizpůsobeno. Vkus tamní
Šlechta Cermanův Crha Sýkorův Brabinkův Lomnice Uhry Mastná
25 article
poznal podnikatel jako obchodník podomní. Měl oči otevřené a myslil. Vedle průmyslu tkal- covského vznikla zde řada závodů, vyrábějíeích stroje a přístroje proň (na př. J. Hornych synové, Jos. Horák a j.), jichž produkty se těší zaslouženému rozšíření a jichž odbyt neob- mezuje se jen na království. Zajímavou cestou dospíváme v krátce Lib- štátu. Mechanická libštátská tkalcovna (přes 800 stavů) svými zčernalými zdmi upozorňuje v prvé řadě. V ní četní čeští podnikatelé nabyli prvých zkušeností. Dnes není zde již sama. V pů- vabném okolí, plném zeleni a lesů, jichž je ma- jitel továrny vřelým zakladatelem, bělají se bu- dovy mechanické tkalcovny firmy St. Hybler a V. Kučera (620 mechanických stavů). Je to moderní závod, jehož zakladatel si získal v ruchu podnikatelském čestné zásluhy. Neob- mezuje se jen na výrobu zboží režného a zvět- šuje svůj okruh stále. A nyní jsme již v kraji plném ruchu a života. V slunném údolí, vinou- cím se podél vody k Semilům, seznamujeme se s podnikateli, ať staršími, ať novějšími, většími, ať menšími. Ke starému mlýnu přistavěli zde pp. Jar. Šádek a Kovář 60 mech. stavůa v Suticích propracoval se p. Fryml v mlýně, který rovněž stále zdokonaluje, k 2 10. mech. stavům. Využívá zde účelně vodní síly (zařizuje turbinu) a prací let zakoupil dosti širé luční okolí svého závodu. V bezprostředním okoli Semil klade počátky dalšího vývoje v tkal- covně o 80 stavech p. Koudel k a. Semily se svým bližším okolím mají dnes- silný tkacký průmysl. I tkalcovský i přádel- nický. Starší firma Melich a syn (520 stavů) pokračuje i v tomto ruchu dále. K ni druží se: veliká a prosperující přádelna a tkaleovna firmy J. V. Hybler, tkalcovna mechanická bratří Hamáčků, nově postavená tkaleovna p.
J Hornych Jos Horák V Kučera Šádek Kovář Fryml Hybler Hamáček Libra Semily Sutice St . Hybler Melich
26 article
Poslta, vesměs dobře vodené a kvetoucí. V Benešově u Semil razí si dráhu k další práci a zaslouženému rozkvětu přádelna bavlny firmy F. Matouš, kde nalezali noví podni- katelé vždy hojně rady a pokynů, v Kuchel- né tkalcovna mechanická p. C. Buriánka, v Podmoklicích tkalcovna p. Fiedlera, zatím co odtud zvolna pronikal tkalcovský to- vární průmysl k Vysokému n. Jiz. Mechanická tkalcovna Novotného a synů v Příkrém (204 stavy) tvoří prvý náběh, letos v dubnu pak otevřená a velmi účelně vystavěná mechanická tkalcovna firmy Kramář a spol. ve Vyso- kém n. Jiz., druhý. Zde v horách, kde jest s druhé strany postup německého kapitálu značný, má tento rozvoj průmyslu českého ne- obyčejnou váhu. Kdyby se nebyl nalezl český kapitál, byl by výhodné situace zdejší využil kapitál německý. Postavení české tkaleovny (na 200 stavů) mělo ve Vysokém zajímavý zjev v zápětí. Zdejší pracovní síly, vychované silnou tradicí tkalcovskou, tvořily tmel dělnictva něme- ckých závodů německého přilehlého kraje, silně průmyslového. Nyní vrací se ochotně zpět v če- ský závod a tento proud dalším rozmachem če- ským jen sesíli. Dělnictvo nabylo v německých závodech dobrou školu ku prospěchu nových českých podniků. Podmínky výrobní nejsou zde nevýhodny. Uhlí dováží se sem za podmínek stejných jako do Semil a sil pracovních a do- brých jest dosti. S nejvyššího bodu oxkurse vra- címe se k Jilemnici. Řadou závodů, o nichž se zmíníme příště, po malé exkursi do okolí.
Poslt Buriánek Fiedler Novotný Benešov Semily Kuchel Podmoklice Jizera Jilemnice
27 article
Technická kamcelář rady zemědělské pro král. české vydala právě zajímavou zprávu o své činnosti za loňský rok, z níž uvádíme: Ve zprávě z roku loň- ského poukázáno bylo na stálé až dosud stoupání počtu žádostí o nové projekty meliorační, který r. 190 dosáhl čísla 473. V roce 1903 nastalo ve směru tomto značné ochabnutí, byloť podáno nových žádostí pouze 336, tudíž o 137 méně. Ochabnutí toto lze vysvětlit zvláště krutými živelními pohromami. Tíseň, na země- dělce dolehnuvší, způsobila témuž příliš mnoho těž- kých starostí o neodkladné opatření nejnutnějších potřeb životních a musila přirozeně pro prvou dobu udusiti jakoukoliv myšlenku a snahu po zvelebení hospodářství polního meliorací půdy. Ochabnutí toto, pokud se nových projektů týče, dlužno vzhledem k to- mu považovati za přechodné, čehož dokladem jest také, že počet žádostí z krajin neúrodou postižených na podzim r. 1903 zase stoupl. Kdyby však i opětného vzrůstu toho nebylo, jsou nároky na výkonnost tech- nické kanceláře dosud činěné tak veliké, že jí není již skoro ani možno, bráti na se vypracování nových projektů; dozor a vedení při provádění meliorací a regulací, komise vodoprávní a kollaudační, přehlídky, revise projektů soukromých techniků atd. zaměstná- vají personál technické kanceláře takřka výhradně.
rada zemědělský pro král
28 article
Bylo-li také r. 1903 pro nové projekty měřeno, dělo se také zvláště vzhledem ku převzatým závazkům z doby dřívější aneb z ohledu na zvláštní odbornou důležitost projektu. Obmezováním vlastních prací pro- jektních a přenášením těchže z největší části na sou- kromé kulurní techniky vyhovuje technická kance- lář rady zemědělské opětovně vysloveným intencím výboru zemského král. českého, který povoluje vydatné subvence k tomu cíli, aby vodní družstva, po případě i jednotlivci mohli si snáze opatřiti projekty od těchto soukromých techniků. V jak veliké míře intencím těm- to dosud vyhověno, vidno z toho, že na př. v r. 1903 soukromí technikové předložili k revisi projektů 64 s rozpočtem ca. 14.5 mill. korun, kdežto technická kancelář vypracovala projektů 98 s rozpočtem ca. 1.5 mill. korun. Z těchto čísel jde na jevo, že technická kancelář u velmi značné míře zaměstnávala se pro- jekty malými pro jednotlivé rolníky. Technická kan- celář domáhá se již po více let přiměřeného r o z mno- žení počtu svého úřadnictva, aby povin- nostem svým v zájmu zemědělstva plnou měrou mohla dostáti, leč snahy tyto byly v poslední době bezvý- sledny. Proto také nemohlo býti dosud vyhověno žá- dostem některých okresních zastupitelstev za zřízení oxpositur kulturně technických. Již v předešlé vý- roční zprávě bylo se zmíněno o působnosti provisor- ních expositur v Chlumci n. C. a v Něm. Jablonném.
Chlumec Německo Jablonné zemský král
29 article
Zařízení tato velice dobře se osvědčila. Zasahování okresních zastupitelstev do ruchu melioračního jeví se také v jiném směru jako veledůležité a vydatné, a sice v tom ohledu, že okresní výbor obstará a pokud se týče i financuje (pomocí země) opatření projektů melioračních pro veškeré obce v obvodu svém, kte- rýmž způsobem akce meliorační, jednotně a s nále- žitou znalostí jsouc vedena, velmi rychle a zdárně pokračuje. Pokud nám známo, učinila tak dosu okresní zastupitelstva v Chlumci n. C., Nov. Bydžově, Hořicích a Nechanicích. Rovněž i okresní výbor v Přelouči a v Libáni zasáhly s velikým úspěchem v akci meliorační. Jest jisto, že naznačeným způ- sobem se provedení meliorací v dotyčných okresích velice urychlí. Přihlíží-li se k vysokým požadavkům na výkonnost technické kanceláře rady zemědělské v ohledu melioračním činěným, pak dlužno s uspo- kojením vítati, že provádění úprav některých řek a potoků, pro které tato kancelář již dříve byla projekty vyhotovila, a které na základě zemského zákona ze dne 13. února 1903 čís. 31 zvláště pomocí zeměa státu uskutečněny býti mají, připadlo technickým or- zánům c. k. místodržitelství a zemského výboru. Není pochyby, že i při tomto opatření na zájmy zeměděl- stva brán bude náležitý zřetel, čehož bezpečnou zá- ruku spatřovati lze také v okolnosti, že v komisi pro úpravu řek zastoupena jest rada zemědělská pro král. české pány předsedy obou odborů a přednostou tech- nické kanceláře, tento s hlasem poradním. V jiném směru rozmnožila se v běžném roce působnost tech- nické kanceláře projektováním a prováděním odvod- nění sesouvajících se pozemků. Práce tohoto druhu byly až posud velmi řídky a prováděny toliko v okolí
Bydžov Hořice Nechanice Přelouč Libáň rada zemědělský pro král