1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. června 1904.
Praha
4
article
Ja ranní a odpel. list,
předpláeí ne
Praze v adalnisli
nění iis . : . : s k =
v drojí denáškon
ní r
n lrta
roji sůinio
Ee
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 15. června. Ruské lod-
stvo opustilo Vladivostoka
nalezá se na širém moři.
Vera toto loďstvo mimo torpedovky,
čitající tři válečné lodi, bylo viděno
výehodně od ostrova Cušimi. Po-
zlěji slyšet bylo dělostřelbu severně
od Nagaty. Zprávu tuto potvrdil
japeuský parník obchodní, jehož ka-
pitán sdělil, že loďstvo ruské střílelo
na jeho loď. Poslední zpráva o vladi-
vostockém loďstvu došla z ostrova
oki. Bylo slyšeti krátkou střelb
Z Berlína, 15. června. »Local-
nzeigru« telegrafují z Tokia
lodi, které považovány jsou za lod-
stvo vladivostocké, byly viděny blíž
ostrova Kolnetu. Je slyšet střelb
sverovýchodně od průplavu B-
šimo.
Z Tokia, 15. června. (»Zeit«.) Výpa
vladivostockého loďstva ru-
ského způsobil zde ohrom-
nou sensaci, poněvadž loďstvo t
patrně pluje k Port Arturu, kdež s
thce spojiti s tamním loďstvem r-
ským.
Port
Tokio
Berlín
Local
průplav B
6
article
Z Tokla, 15. června. (»Zeit«.) Japon-
ské loďstvo vyplulo Prot
ruskému loďstvu vladivo-
stockému. U ostrova eušim-
ského je vášnivý boj. (Ostro
tento nachází se v průplavu mei
jižním cípem Korey a Japonskem.)
—ch. Z Londýna, 15. června. Dle
nejnovějších zpráv z Tokia vyplulo
již proti vladivostockému loďstvu
loďstvo japonské a zadrželo ho u
ostrova Cušimy, v průplavu korej-
ském. Podstoupen byl právě těžký
zápas.
—ch. Z Linojanu, 15. června. — Zde
kolují pověsti, že u Port Arturu
vzplanul boj a ruské loďstvo že
dobylo skvělého vítězství
Rusové ztratili při tom jednu menší
loď válečnou, Japonci 1 křižáka
4 torpedové čluny
—ch. Z Londýna, 15. června. Pro-
slýchá se, že Japonci utrpěli
těžkou poráž ku severně o
Z Tokia, 15. června. (C. B.) »Reuter
kancelář« oznamuje: Výjezd z P'oe
Arturu jest volný. Křížák »Novi k
vyplul včera z přístavu a utkal se
v boji s loďstvem, obklopujícím Port
Z Tokia, 15. června. (C. B.) (Rent
kancel «) Soukromé zprávy z Kacu-
nato na ostrově Oki v úžině korej-
ské sdělují, že mezi ruským
japonským loďstvem svede
nabitva.
Ostra
Artur
Rus
Japonec
Port
Korea
Japonsko
Londýn
Tokio
Cušima
Novi
Kac
Oki
Reuter
10
article
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.
11
article
Vláda má volnou ruku.
Málo slibné zasedání sněmu
českého — jak jsme dne 4. t. m. je označil
— odbylo se tedy „dle programu“ za necelé tř
hodiny: očekává se již jen jeho formální od-
ročení nebo uzavření. Vláda, jak o tom bylo
v čas dopsáno z Vídně do Pešti, nehnula ani
prstem, aby zjednala půdu činnosti rozvaděných
táborů poslaneckých, a podala tím nový doklad,
že trvání sporů národních jest důležitou složkou
její vlastní existence. Pravé byrokratické vládě
nemůže býti ani nic vítanějším, než když zá-
stupei zájmů národních co možná hodně prohlu-
bují propast mezi sebou a co nejvíce se od-
dalují od sebe. Byrokracie se tím stává nekontro-
lovaným a nezastíněným všemohoucím činitelem,
a věhlas jeji bystří se novými a novými výklady
platných zákonů a roste do rozměrů obrovských
bezstarostně, až přikvačí opravdová — kata-
strofa.
Dějiny rakousko-uherské monarchie posky-
tují o tom mnoho poučných ctránek. Ale kdo
z těch, již drží moc v rukou svých, dbal kdy
nauky dějin? Ani nynější ministerstvo úřadni-
cké nehodlá se zachovati jinak.
Vídeň
Pešť
12
article
Účinky jeho státnického umění dají se ji
nyní velmi makavě postihnouti v několika
směrech.
V Uhrách na př. od let již se hlásá nutnost
přeložiti těžiště tohoto soustátí do uherské jeho
poloviny. A hle, jakoby v ohledu tom panovala
nejlepší souhra mezi Vídní a Peští, zde v Cis-
lajtanii jeví se ve všem rozklad, v Uhrách sou-
střeďování a sílení. Některým starším pamětní-
kům zásady, že dualism spočivá na předpokladu
ústavnosti v obou polovinách státu, nejde
ovšem na rozum, že Maďaři lhostejně patří n
úpadek ústavnosti v této polovině říše, a že ne-
činí kroků k její obraně. Tito pamětníci, zvláště
četně se vyskytující v táboře německých libe-
rálů, patrně nevidí, že Maďaři již zaujali
k tomuto zjevu praktické stanovisko, za-
bírajíce posice, jež slábnoucí Cislajtanie nucena
jest vyklízeti. Čekají tedy liberální Němci marně,
že podniknou Maďaři ještě zvláštní výpravu na
obranu rakouské ústavnosti. Prozatím si Ma-
daři ovšem nemohou ani lepšího pomocníka
přáti, než jest ministerstvo dra. Körbra.
Maďar
Němec
Uhry
Vídeň
Pešť
Ma
13
article
Naše soustáti stojí na prahu obnovy ob-
chodních smluv s cizinou; hlavně ovšem s Ně-
meckem. Maďaři mají zapotřebí při této příleži-
tosti opatřiti pevnými hradbami svůj vlastní ho-
spodářský život a jeho další rozvoj; Němci,
aspoň ti, kteři toužebně volají po těsnějším
hospodářském splynutí s Německem — přímo
staví Maďarům pred oči nebezpečí záplavy ně-
meckou hospodářskou převahou, a vláda vídeň-
ská, stojíe takto mezi dvěma žernovy a ne-
mohouc zjednati dělný parlament, musí býti
ráda, že Maďaři nenalehají na to, aby přesně
prokázala svou oprávněnost, dobře vědouce, že
musí jim býti za to při vyjednávání s Něme
ckem vděčna.
Rakousko-Uhersko ociťuje se za nynějšíe
nejnsných poměrů mozinárodních v postavení
málo závidění hodném; přirozené opory všech
svých národů se zřeklo, podrobivší státní auto-
ritu německé obstrukci a jejímu vetu. Al
hmotných prostředků všech svých národů stej-
ným způsobem vzdáti se nemůže, a stojíc před
potřebou obrovského nákladu na vyzbrojení ar-
mády, ochotně plní Maďarům i požadavky jejich
vojenské, jen aby za to získala nýnější vláda
volnou ruku při uzavírání půjčky — bez úča-
stenství parlamentu
To jsou jednotlivé stanice, jež vedou o
kapitulace před německou obstrukcí k úplnému
vnitřnímu rozvratu Cislajtanic, ke ztrátě, jejího
vůdčího postavení v soustáti, k bezvýznamnosti
rady říšské a jak s mnoha stran se dosvědčuje,
způsobilo v lůně nynějšího ministerstva i podnět
k radě, dané Němcům, aby našemu českému
obrannému odporu ve Vídni čelili znemožňová-
ním činnosti sněmu českého. Upomíná to sic
silně na známou polskou anekdotu o dvou
šlachčičích, jejichž vozy se setkaly a zádnýs
Maďar
Němec
Německo
Rakousko
Uhersko
Vídeň
15
article
nechtěl vyhnouli; na vozech seděli též židét
páni počali na to práskati do židů, na druhém
voze sedicích.
My Čechové na radě říšské bráníme pouze
své právo proti vtržení Němců do naší národní
a jazykové državy; jaká křivda se však stala
Němcům na sněmě českém? Na to nemá
uspokojivéz odpovědi ani vláda
ani Němci. Ti z Němců však, kteří nepočí-
tají s Rakouskem, zmocnili 'se myšlenky mařiti
činnost sněmů českého u vědomí, že země české
jsou nejpevnější baštou proti Německu. Al
jaký zájem má ministerstvo dra. Körbra na tom,
aby na tento postup nečinně přihlíželo, ne-
podporuje-li jej přímo?
Pravda, vláda tím nabyla „volné ruky“ ve
všech hlavních směrech, právě vytčených, ale
nezaplatí za tuto svou volnost cenu, pod jejíž
tíží se zachvějí základy soustátí?
A Němci sami, zdaliž opravdu svou ob-
strukcí na sněmu českém našli odvetu za ob-
strukci na radě říšské, kterouž ostatně sami na-
před započali? Vždyt není tomu ještě tak dávno,
co posmívali se bezvýznamnosti „proviněních
shromáždění u porovnání s přepychem kompe-
tence, na radu říšskou nahromaděné. A nyní
sami staví sněm náš na roveň říšské radě! Zdaliž
se tím nepřímo nedoznává, že království české
ve světě ještě požívá velmi veliké důležitosti,
že samými Němci tato jeho důležitost před svě-
tem se zdůrazňuje. A to nemusí zejmena nás
Čechy příliš trápiti.
Čecho
Němec
Al
Rakousko
Německo
16
article
Nálada mezi Němci není ostatně po vítězné
kampani na třihodinném sněmu našem právě po-
vznešená. Patrno jest to z veškerého německého
časopisectva. „N. Fr. Presse“ přímo zuří; po-
cituje, že velkostatkáři obou táborů „chovali se
zdrželivě“, vždyť dr. Bärnreither před sněmem
odjel do Ameriky. Snaží se vraziti klín mezi
„feudální aristokracii“ a Mladočechy, nemohoue
se ani dočkati pádu klesajícího mladočešství. Ve
stejném smyslu těší se jiný německý list, že
šlechta si již vyhledla mezi Čechy jinou ná-
hradu. Domnivají se opravdu ve Vídni, že
se nalezne v Čechách někdo, kdož by chtěl
prvenství našeho národa prodati za míru
čočovice?
V celé řadě časopisů německých lze všal
pozorovati, že jim počíná býti z posavadního
umění politiky vládní nějak — na nic. „Nikdo
nebudiž v klamu,“ volá na př. jeden z nich, „že
nastupuje čl. 14. na místo usnešení rady říšské
a že nařizení císařská nahradí vůli sněmovních
většin.“ Dr. Körber, praví jiný list, podobá se
onomu tovaryši, jemuž se dostaly do rukou
housle, na nichž neuměl hráti a doufal, že hráti
dovede, vzkusí-li to ještě jednou“. Štyrsko-hra-
decký „Volksbl.“ obává se, že dr. Körber po-
užil sněmu českého jen jako předehry čl. 14.;
dosud musil svolávati radu říšskou, a od té doby,
co počala obstrukce na sněmu českém, jde
mu to pohodlně; nejde-li to na sněmu českém,
ví celé Rakousko, že nedá se ani od rady říšské
nic očekávati.
Němec
Bärnreither
doktor
Körber
Amerika
Čechy
Vídeň
Štyrsko
Rakousko
17
article
Zvláštní nápad má při této příležitosti orgán
křesťanských sociálů; chce nám Čechům nahnati
strachu válkou rusko-japonskou. Všeslovanská
myšlenka byla prý položena na Dálném Východě
do rakve; slovanské fluidum, jež dodávalo Če-
chům zdání obroditelů Rakouska, zmizelo,
proto prý stát v našem národě již nemůže hledati
oživující zárodky pro reorganisaci státu, ale po-
znává v něm pouze zjevy, vývoj státu rušící, jež
odstraniti jest jeho povinnosti.
Jen že dr. Lueger není dosud diktátorem,a
tak zbývá rakouským Slovanům ještě útěcha, že
hrozby jeho orgánu se odrazí o pevné jejich od
hodlání zjednati si plného práva zde a neustou-
piti z něho ani píd.
Právě pro Dálný Východ stávají se rakoušu
Slované nezbytnými velmocenskému postavení
soustátí.
Čecho
Lueger
Slovan
Rakousko
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. června. (Dvouletá v -
jenská sluzba.) V některých vídeňskýeh
Dvouletá
Praha
19
article
listech objevila se tyto dni zpráva, že minister-
stvo vojenství upustilo od myšlenky, zavésti
i v Rakousku dvouletou vojenskou činnou službu.
Na podzim budou prý parlamentům podány opět
předlohy, jimiž se vojenská správa bude sice
domáhati zvýšení vojenského kontingentu, ale
nenabídne za to zkrácení činné služby o jeden
rok. Naproti takovým zprávám „Poster Lloyd“
otiskuje sdělení, pocházející ze strany dobře za-
svěcené, jímž se vídeňské pověsti prohlašují za
pouhou smyšlenku. Vojenské kruhy dle sdělení
„P. L.“ nebudou se vzpírati proti zavedení dvou-
leté činné služby, jakmile se splní podmínky,
které by dovolily provedení této reformy, aniž by
utrpěl výcvik vojska, jeho pohotovost a bojovná
zdatnost. Vojenské ministerstvo v dorozumění
s oběma ministerstvy zemské obrany vypra-
covalo již na základě dvoulet
činné služby novou osnovu bran-
ného zákona a odevzdalo ji oběma vládám,
aby zaujaly k ní určité stanovisko. V tomto sta-
diu nachází se otázka dvouleté služby doposud.
Lloyd
P L
Rakousko
20
article
poněvadž dále o ní nejednáno ani mezi vládou
rakouskou a uherskou, ani mezi oběma vládami
a ministerstvem vojenství. Jest to přirozeno, po-
něvadž osnova nového branného zákona pro
svou důležitost a svůj význam vyžaduje mnoho
času a námahy, veliké bedlivosti a svědomitého
uvážení. Jak se k novému návrhu zachovají obě
vlády, není ovšem dosud známo; ale tolik prí
se dle sdělení „P. L.“ již ví, že navržená dvou-
letá služba pozbyla v širších, zejmena parlament-
ních kruzích značné části svého kouzla. Bylo to
patrno již za posledních dělegací. Rakouštía
zvláště uherští delegáti chovali se k této otázce
již velmi chladně, což jest přirozeno, uváží-li se,
s jak velikými novými břemeny byla by spojena
tato reforma. Dvouletá služba přinesla by sice
úlevu jednotlivým občanům, kteří by se vra-
celi z vojny ke svému občanskému zaměstnání
již po dvou letech místo nynějších tři; ale celek
by hospodářsky nezískal ničeho, poněvadž pre-
senční stav vojska v míru musil by zůstati nej-
méně na téže výši, jako dosud a musilo by tedy
zaháleti opět tolik pracovných sil, jako nyní.
Rozhodnutí o dvouleté službě — končí „P. L.
— spočívá tedy v rukou obou vlád a parlamentů.
Odhodlají-li se tyto k obětem, s nimiž reforma
bude spojena, vojenská správa se jí vzpírati ne-
bude. Ovšem reforma by se nedala provésti jed
ním rázem, nýbrž postupně.
P L
21
article
V Praze, 15. června. (D opiňo v a
volby v Haliči) v deseti volebních okresích
ruské části země skončily úplným vítězstvím
ruských kandidátů, ježto z polských protikandi-
dátů nezvolen ani jeden; skončily mimo to s
značným úspěchem strany staroruské, která
v okrese brodském zvolila velikou většinou hlasů
svého kandidáta proti bývalému poslanci ukra-
jinofilskému. V Bohorodčanech obdržel Alex.
Barabaš všech 118 odevzdaných hlasů; ve
Stryji dr. Eug. Olesnický obdržel 140 ze
150 hlasů. V Brodech staroruský kandidát otec
Feodosij Effinovič zvolen 185 hlasy proti
43, jež zbyly bývalému poslanci tohoto okrosu,
řed. Barvinskému. Ruský protikandidát objevil
se též v okrese stanislavovském, a sice býv. posl.
Vladim. Mandyčevský, který však zůstal s 86
hlasy v menšině proti rolníku Jos. Hurykovi
jenž zvolen 117 hlasy a v okrese dolinském.
kdež otec Fedor Bohačevský zvolen 130
hlasy proti ruskému sodláku Nykolinu, jenž ob-
držel 9 hlasů. V ostatních pěti okresích byli
protikandidáti polští, z nichž v Ravě a Roha-
tyně byli protikandidáti postaveni ústředním pol-
ským volebním výborem. Výsledek voleb v těchto
okresích jest následující: v Ravě zvolen otec
Vikt. Mazikevič 118 hlasy proti Górkovi,
jenž obdržel 91 hlas; v Rohatyně zvolen dr.
Andron. Mogilnický 143 hlasy proti 75
hlasům ryt. Krzeszunowicze; v Zbaraži Dimit
Ostapčuk 93 hlasy proti 45 hlasům Sobo-
laka; v Žolkvi zvolen dr. Michal Korol 127
hlasy proti statkáři Obertynskému, jenž obdržel
60 hlasů a v Lisku zvolen Ant. Staruch 144
hlasy proti 87, jež obdržel dr. Lenartowicz.
Alex
doktor
Eug
Effinovič
Mandyčevský
Bohačevský
Nykolin
Roh
Andron
Soba
Korol
Obertynský
Lisek
Antonín
Lenartowicz
Praha
Halič
22
article
v arobném prodcjis
. : : : n i
ve slaeh na veko
ap
remní 3lo. . . . . . :
Inseraty
platí zo hotov ě napřea
dplacení a inserty přijíná adlnin-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tan nschizejí se též redakee
tiskárna a ezpežice „Národnich Listu“
Bakopisy se nrrnej.
Marisnský ulice
Tana
23
article
V Praze, 14. června. (Ještě k sjezd
slovanského studentstva.) Vytknuli
jsme, je tomu týden, že Ivovské ukrajinofilské
»Dilo« v pražském referátě podalo nesprávně po-
žadavky, jež jménem rusky cítieích akademiků
haličských a bukovinských přednesl ve vinohrad-
ské schůzi pan Gluškevič. Na to obdrželi jsme
list, v němž se za »ukrajinskou akademickou
mládež v Praze« podepsali technikově Vasil Struk
a Kosť Koteckyj a jimž nám oznamují, že trvají
v plném znění na prohláčení, otištěném v jednom
pražském listu a shodujícím se s referátem, uve-
řejněným v »Dile«. Jest prý pravda, že takový
(jak psáno v »Dile«), byl obsah řeči (zmist pro-
movy), promluvené panem Gluškevičem, jak prý
mohou dosvědčiti účastníci schůze, kteří roz-
uměli jeho ruským slovům; pravdivost toho do-
svědčil prý i předseda schůze pan Spurný, jen
v jiné jakési studentské schůzi prohlásil, že pan
Gluškevič se skutečně domáhal velkoruské uni-
versity, ale resoluce neformuloval. Kdyby prý
pan Spurný byl věděl, že pan Gluškevič kromě
pozdravu přednese také nějaké požadavky, že by
mu nebyl dal slovo, atd.
O tom, co předseda vinohradské schůze pan
Spurný činil, neb chtěl činiti, jsme nepsali a proto
to vše se nás netýká. Ovšem víme, že též »ukra-
jinští« akademikové ve svém prohlášení ze dne
30. května, zaslaném také do naší redakce, na-
psali, že obsahu ruské resoluce (Gluške-
vičovy) nerozumělo s amo předsedni ct vo,
ve kterém zasedal také pan Spurný a proto ne-
mají práva dovolávati se 11. června svědectv
téhož pana Spurného, jemuž 30. května veřejně
upřeli znalost ruského jazyka.
Gluškevič
Struk
Koteckyj
Spurná
Spurný
Praha
Dila
Dila
24
article
Pokud pak se týče obsahu řeči p.
Gluškeviče, soudíme, že ze všech účastníků
schůze mohl jí nejlépe rozuměti sám p. Gluškevič
a ten, háje se proti pomluvám haličských, pol-
ských i ukrajinofilských listů, píše v »Galiča-
nině« ze dne 10. června: »Vysvětliv, abych
odstranil různá předpojatá aneb klamně pojatá
mínění, kdo jsme (totiž že jsme ta část ruských
Haličanů, která je si vědoma faktické kulturně-
národní jednoty všeho ruského národa a přeje
si rozvíjeti se kulturně za pomoci našeho spo-
lečného jazyka, tohoto společného pokladu všech
hlavních větví širé Rusl), prosil jsem české
studentstvo, aby podporovalo naše oprávněn
kulturní požadavky. My žádáme— pravil jsem
— střední a vysoké velkoruské školy ve vý-
chodní Haliči, a dokud to se nestane, aspon
stolice velkoruského jazyka a velkoruské litera-
tury na universitách ve Lvově, v Černovcích
a ve Vídni«.
Za tyto požadavky, za něž se žádný po-
ctivý Malorus ani v Rakousku styděti nemusí,
mluvčí »ukrajinské« akad. mládeže v Praz
nazvali ve svém listě ze dne 11. června p.
Gluškeviče renegatem. Nevíme, jakého názvu
zasloužili by potom oni haličtí Malorusové, kteří
se stydí jména »Ruse a »ruský« a nazývají se
»Ukrajinci«, ač veliká většina z nich skutečné
Ukrajiny jakživa neviděla.
Gluškevič
Ukrajinec
Halič
Lvov
Černovec
Vídeň
Rakousko
Ukrajina
25
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. června.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. června.
Španělsko a trojspolek.
Ze sněmovny kortesů v Madridě vyšlá
zpráva, že Španělsko po pět let náleželo k troj-
spolku, provázena jest nyní také odezvou z Ber-
lina. »Berliner Tageblatt« uveřejňuje totiž pro-
hlášení, jež prý obdržel z pramene dobře
informovaného, které praví: »Dovodili jsme jiz,
že o přičlenění Španělska k trojspolku nemůže
se ani mluviti. Naproti tomu jest faktem, že ke
konci let osmdesátých až do r. 1895 byla
tajná smlouva mezi Španělskema
Italil, o jejíž existenci účastníci trojspolku
zpraveni byli italským kabinetem. Účelem této
tajné smlouvy byla vzájemná ochran
rovnováhy ve Středozemním moři,
která tehdy usazením se Francie v Tunisu
zdála so býti pro oba středomořské státy ohro-
Španělskem
Praha
Španělsko
Madrid
Francie
Tunis
Berliner Tageblatt
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O krok dále.
Poslání k národohospodářskému odbort
»Národní rady«
»Mějme na zřeleli svůj pokrok národo-
hospodářský a proto dbejme jisté účelnosti, aby
díive, než kdo z nás jaký groš vydá, dobř
vvážil, do jakých rukou jej vydává«
»Tisíce a milliony vydáváme předně za
eizí, pak za chabé, nevkusné a tím špalné
výrobky z ciziny importované«
Výroků tohoto druhu mám nastřádánu z
několik roků celou sbírku. Stále pobádáme své
obecenstvo, aby konečně přestalo vlastním při-
věnim podporovati cizí podnikavost, jež na naši
vlastní půdě na lapání našich duší zřizuje ústavy
zepřátelského nám ducha a smýšlení. Ale vý-
sledek je skrovný. Heslo předpokládá uvědomě-
lost a diseiplinu a disciplinu si nelze myslet bez
jistélo sebezapření, které je silou mravní.
Proto mnohem více přivrženců v theorii i prax
nachází stále ještě heslo opačné, heslo tak zvané
vvolnosti«, lépe nedbalosti či šlendriánu, jež
zásadu »svůj k svému« prohlašuje za zpáteč-
zickou prý a nešlechetnou.
Může býti »zpátečnické« a »nešlechetná«,
eo u človéka předpokládá ideálný vzlet a mravn
»Po snaze za osamoslatněním jazykovým
a osvětovým přichází důsleduě snaha osamo-
slatněti také hospodářsky« . . . vykládá správn
našinec pozorovatel běhů dějinných. A učene
zdravého cítění českého (prof. Stupecký) právem
přlležitostně (instalace r. 1901) prohlásil:
profesor
Stupecký
národní rada
27
article
»Ta doba, kdy nám Čechům nebude třeba
mlti starosti o bytí svoje, nepřijde nikdy. Jeto
osud nás dějinný, následek pomezního postavení
sllu
našeho. Záhy v dějinách našich ozvalo se sta-
rostlivě „Nedej zahynouti nám ni budoucím
A ozývati se nepřestalo. Ta starost vždy na ná
bude doléhati. A nezhyneme, dokud ji ne-
spustíme s mysli.«
A nemáme-li zahynouti, musíme právě n
lichách kulturních vědomě postupovati. Kdyby
poštovní úřady v Čechách mohly vydati stati-
stiku docházejících zásilek a podati tak jakýs
obraz poměrů mezi obchodem a konsumem z
jediný rok, ba za pouhou saisonu vánoční.
užasli bychom nad množstvím peněz, které
z národního našeho jmění plyne do kapes často
úhlavních nepřátelů našich, co zatím náš dělník,
řemeslník, továrník, obchodník trpí, ba klesá
ood nedostatkem výdělku. Příčina je v neuvě-
domělosti a nedostatku organisace na všech
stranách. Zajděte si kdykoli na poštu a uža-
snete, kolik dobirkových beden, škatulí a ba-
líčků cizojazyčného označení přivali se každo-
denně do jediného poštovního obvodu. Nenítu
na místě oháněti se kletbou proti adresátům
»zrádcům«. Třeba pátrati po vysvětlení zjevu.
Čecho
Čechy
28
article
Kdo si umí vysvětliti, dovede odpouštěti. Zlořád
je uhnízděn jak na venkově, tak i ve městě.
Dáma z města má své »společenské« důvody
Nemůže si »přece« koupiti klobouk z téhož ob-
chodu jako její služka. Vídeňská látka nebo
vídeňský střih je vkusnější, vzorek úpravnější.
Odběratelka venkovská vám vypravuje: Dvě vl-
deňské firmy (inseruji ostatně v českých listech)
posilají nám celoročně velké obrázkové cenníky,
takové, že svou oděvní části nám nahradí úplně
modní list. Firma má na skladě všecko možné -
látky, obleky, obuv, klobouky, prádlo, kožešiny
sklo, poreulán, zboží zlatnické i hodinářské.
obrazy, sochy, zbraně, hračky, cukrovinky atd.
atd. Otec četné rodiny chce pro každého z
svých nějaký vánoční dárek. V obrázkovém cen-
niku snadno si dárek vybere a má hned jeho
cenu. Kdyby chtěl výrobek domáci, musil by
objednávati od řady různých firem. Výlohy
s objednávkami a dodávkami pohltí samy více,
než mnohý může vánoční nadílce věnovati.
A taková velká firma obstará vše na jedinou
objednávku a dodávku obyčejně sama frankuje.
29
article
Dále vám paní N. ještě ukáže a dokáže, že
bývá cizím dodavatelem vždy velmi solidně ob-
sloužena, že na příklad metr kterési látky do-
stala z Vídně za tutéž cenu, jakou požadoval
v sousedním městě obchodník našinec z
»loket« téže látky a brzo uznáte, že mají naši
»uvědomělci« pro své jednání zcela uvážení-
hodné důvody. Kde je vina? Jak dociliti ná-
pravy? »Zvykati konsumenta českému zboží
může jen český obchod,« psal právem rozvážný
národohospodář.
»Sebe vlastenečtější etiketa nepomůže, ne-
ní-li zboží aspoň stejné jakosti a ceny, jako
soutěžníkovo. Náš rozvoj hospodářský podmíněn
jest krajní racionálností a solidností.« Chce-l
náš obchodník zvítěziti, chce-li získati nové od-
běratele, kteří až dosud ze zvyku kupovali jinde,
musí nabidnouti (a nejen slovem) zboží lepší
jakosti a mírnější, možno-li, ceny. Aby pak s
všecky výmluvy a omluvy vyvrátily, bylo by
ovšem třeba podobné domáci velefirmy, která
by zboží všeho možného druhu dodávati uměla.
Vídeň
30
article
Je tu hned námitka, že by takový velký bazar
ublížil dosavadním řemeslníkům, průmysiníkům
a obchodníkům, kteří beztoho nemají na růžích
ustláno. Leč —— uvažujte se mnou ! Přemýšlím
o věci už řadu let. Navrhuji zřízení takového
českého obchodu s výhradně český m
výrobky v Praze. Nepravil svého času dr. Brá
ve spolku českých textilníků bezdůvodně: »Zdá
se, že pod devisou českého obchodníka často
se hřešt. Zapomíná se namnoze n a p o v in-
nosti obchodníka. Ceským může býti obchod
jen tenkrát, zaslouží-li si toho jména péčí o če
skou práci.«
Jistý pražský obchodník, s nímž jsem o věci
nedávno hovořil, obával se potřeby velikého
kapitálu provozovacího. Dle mého mínění stačil
by však i menší kapitál. Vždyť by podnikatel
nemusil míti všecko zboží na skladě vla st-
ni m. Mohl by se spojiti s výrobci neb obchod
níky různých oborů, kteří by s ním nesli spolu
doktor
Brat
Praha
31
article
Bylo by věci zkušených praktiků, projed-
nati otázku se všech stran do podrobností. Nen
pochyby, že při pevné organisaci a především
neochvějné solidnosti podařilo by se záhy
převésti do Prahy velikou většinu dnešních měst
ských i venkovských odběratelů zboží nedomá-
cího. A »čím více bude oslabena hospodářská
posice Vídně, tím blíže budou slovanští náro-
dové Rakouska své emancipaci,« četli jsme
právem v referátě o výroční zprávě obchodní
komory vídeňské za r. 1901.
Kdyby takový nový obchodní podnik byl
spojenými silami zřízen, prospěl by značně
i ostatnímu českému obchodu a jmenovitě prů-
myslu. Nemalou posilu by přinesl českému ře-
meslu. Vídeňské závody přijímají zakázky na
oděv i obuv. Vyberete si ze zaslaných vzorků
látku, udáte dle návodu míru a v několika dnech
dostanete oblek i obuv — musím doznati —
slušně zhotoveny. Látky skutečně laci né
práce pěkná, ale drahá. Co by tu bylo ob-
jednávek pro naše domácí řemeslníky! Mnoho-li
je v Praze a v okoli starších i mladších mistnů
krejčovských i obuvnických na mizině! »Zlatého
dna« řemesla dosáhla leda skrovná čásť řeme-
slníků našich. Valný počet jich tráví věk svůj
ve strádání, ba v nouzi. A jsou řemeslníci do-
náklad.
Nen
Praha
Vídeň
Rakousko
32
article
vední, spolehliví a skromní. Řadě jich opatri
by nový podnik práci a výdělek. — — —
Ještě několik slov! Kde by podnik měl být
zřízen a kdo by jej měl založiti ?
Je nás málo, nejsme bohati, však vydržu-
jeme sbírkami řadu škol a jiných institucí.
Nedal by se podnik zříditi tak, aby čistým svým
výnosem pomáhal plniti pokladny našich obran-
ných jednot a »Ústřední Matice školské« ? Ná-
rodní rada má přec svůj národohospodářský
odbor? Ať uvažuje o té věci ! Byl by to vhodný
zkušebný výkon jeho významu. Kdyby budoucně
péčí naší národní vlády vznikl takový » Český
či Slovanský bazar« velkého slohu, znamenalo
by to jistě důležitý pokrok ve směru našeho
zmohutnění národohospodářského. V době vel-
kých trhů, o vánocích rozjížděly by se ke všem
nádražím vozy plné zboží, označené firmou
znakem národního obchodu a od té chvíle po
všem českém venkově naděloval by všude je-
nom náš český Ježíšek. Sen není věru
utopický. Jen trochu organisační schopnosti
energie by vyžadoval. Našlo by se jistě v Praze
zámožných lidí, kteří by kapitál svůj místo do
spořitelny vložili do slibného podniku a spoko-
jili by se úrokem málo vyšším, než ve spoři-
telně. A kdyby kapitalisté byli sami činní nebo
bývalí obchodníci a věnovali vědomosti a zku-
šenosti své závodu, vykonávajíce bedlivý dozo
nad reelnosti provozovaných obchodů, musil by
závod rychle zkvétati a přinášeti radost, čest
užitek nejen zakladatelům, ale i národnímu
celku. A tu je vedle praktické hned ideální
stránka věcí.
Národní radě, jíž připadá organisace ná-
rodní práce a všeho národního života, slušelo
by uchopiti se iniciativy v tak velkém kroku.
J. J.
Vánoce
Sen
Praha
znak národní obchod