ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf840390-7129-11dc-ac92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 58, person 54, org 5, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 165.
4 article
Ja ranní a odpel. list, předpláeí ne Praze v adalnisli nění iis . : . : s k = v drojí denáškon ní r n lrta roji sůinio Ee
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Tokia, 15. června. Ruské lod- stvo opustilo Vladivostoka nalezá se na širém moři. Vera toto loďstvo mimo torpedovky, čitající tři válečné lodi, bylo viděno výehodně od ostrova Cušimi. Po- zlěji slyšet bylo dělostřelbu severně od Nagaty. Zprávu tuto potvrdil japeuský parník obchodní, jehož ka- pitán sdělil, že loďstvo ruské střílelo na jeho loď. Poslední zpráva o vladi- vostockém loďstvu došla z ostrova oki. Bylo slyšeti krátkou střelb Z Berlína, 15. června. »Local- nzeigru« telegrafují z Tokia lodi, které považovány jsou za lod- stvo vladivostocké, byly viděny blíž ostrova Kolnetu. Je slyšet střelb sverovýchodně od průplavu B- šimo. Z Tokia, 15. června. (»Zeit«.) Výpa vladivostockého loďstva ru- ského způsobil zde ohrom- nou sensaci, poněvadž loďstvo t patrně pluje k Port Arturu, kdež s thce spojiti s tamním loďstvem r- ským.
Port Tokio Berlín Local průplav B
6 article
Z Tokla, 15. června. (»Zeit«.) Japon- ské loďstvo vyplulo Prot ruskému loďstvu vladivo- stockému. U ostrova eušim- ského je vášnivý boj. (Ostro tento nachází se v průplavu mei jižním cípem Korey a Japonskem.) —ch. Z Londýna, 15. června. Dle nejnovějších zpráv z Tokia vyplulo již proti vladivostockému loďstvu loďstvo japonské a zadrželo ho u ostrova Cušimy, v průplavu korej- ském. Podstoupen byl právě těžký zápas. —ch. Z Linojanu, 15. června. — Zde kolují pověsti, že u Port Arturu vzplanul boj a ruské loďstvo že dobylo skvělého vítězství Rusové ztratili při tom jednu menší loď válečnou, Japonci 1 křižáka 4 torpedové čluny —ch. Z Londýna, 15. června. Pro- slýchá se, že Japonci utrpěli těžkou poráž ku severně o Z Tokia, 15. června. (C. B.) »Reuter kancelář« oznamuje: Výjezd z P'oe Arturu jest volný. Křížák »Novi k vyplul včera z přístavu a utkal se v boji s loďstvem, obklopujícím Port Z Tokia, 15. června. (C. B.) (Rent kancel «) Soukromé zprávy z Kacu- nato na ostrově Oki v úžině korej- ské sdělují, že mezi ruským japonským loďstvem svede nabitva.
Ostra Artur Rus Japonec Port Korea Japonsko Londýn Tokio Cušima Novi Kac Oki Reuter
7 article
z děl.
10 article
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
11 article
Vláda má volnou ruku. Málo slibné zasedání sněmu českého — jak jsme dne 4. t. m. je označil — odbylo se tedy „dle programu“ za necelé tř hodiny: očekává se již jen jeho formální od- ročení nebo uzavření. Vláda, jak o tom bylo v čas dopsáno z Vídně do Pešti, nehnula ani prstem, aby zjednala půdu činnosti rozvaděných táborů poslaneckých, a podala tím nový doklad, že trvání sporů národních jest důležitou složkou její vlastní existence. Pravé byrokratické vládě nemůže býti ani nic vítanějším, než když zá- stupei zájmů národních co možná hodně prohlu- bují propast mezi sebou a co nejvíce se od- dalují od sebe. Byrokracie se tím stává nekontro- lovaným a nezastíněným všemohoucím činitelem, a věhlas jeji bystří se novými a novými výklady platných zákonů a roste do rozměrů obrovských bezstarostně, až přikvačí opravdová — kata- strofa. Dějiny rakousko-uherské monarchie posky- tují o tom mnoho poučných ctránek. Ale kdo z těch, již drží moc v rukou svých, dbal kdy nauky dějin? Ani nynější ministerstvo úřadni- cké nehodlá se zachovati jinak.
Vídeň Pešť
12 article
Účinky jeho státnického umění dají se ji nyní velmi makavě postihnouti v několika směrech. V Uhrách na př. od let již se hlásá nutnost přeložiti těžiště tohoto soustátí do uherské jeho poloviny. A hle, jakoby v ohledu tom panovala nejlepší souhra mezi Vídní a Peští, zde v Cis- lajtanii jeví se ve všem rozklad, v Uhrách sou- střeďování a sílení. Některým starším pamětní- kům zásady, že dualism spočivá na předpokladu ústavnosti v obou polovinách státu, nejde ovšem na rozum, že Maďaři lhostejně patří n úpadek ústavnosti v této polovině říše, a že ne- činí kroků k její obraně. Tito pamětníci, zvláště četně se vyskytující v táboře německých libe- rálů, patrně nevidí, že Maďaři již zaujali k tomuto zjevu praktické stanovisko, za- bírajíce posice, jež slábnoucí Cislajtanie nucena jest vyklízeti. Čekají tedy liberální Němci marně, že podniknou Maďaři ještě zvláštní výpravu na obranu rakouské ústavnosti. Prozatím si Ma- daři ovšem nemohou ani lepšího pomocníka přáti, než jest ministerstvo dra. Körbra.
Maďar Němec Uhry Vídeň Pešť Ma
13 article
Naše soustáti stojí na prahu obnovy ob- chodních smluv s cizinou; hlavně ovšem s Ně- meckem. Maďaři mají zapotřebí při této příleži- tosti opatřiti pevnými hradbami svůj vlastní ho- spodářský život a jeho další rozvoj; Němci, aspoň ti, kteři toužebně volají po těsnějším hospodářském splynutí s Německem — přímo staví Maďarům pred oči nebezpečí záplavy ně- meckou hospodářskou převahou, a vláda vídeň- ská, stojíe takto mezi dvěma žernovy a ne- mohouc zjednati dělný parlament, musí býti ráda, že Maďaři nenalehají na to, aby přesně prokázala svou oprávněnost, dobře vědouce, že musí jim býti za to při vyjednávání s Něme ckem vděčna. Rakousko-Uhersko ociťuje se za nynějšíe nejnsných poměrů mozinárodních v postavení málo závidění hodném; přirozené opory všech svých národů se zřeklo, podrobivší státní auto- ritu německé obstrukci a jejímu vetu. Al hmotných prostředků všech svých národů stej- ným způsobem vzdáti se nemůže, a stojíc před potřebou obrovského nákladu na vyzbrojení ar- mády, ochotně plní Maďarům i požadavky jejich vojenské, jen aby za to získala nýnější vláda volnou ruku při uzavírání půjčky — bez úča- stenství parlamentu To jsou jednotlivé stanice, jež vedou o kapitulace před německou obstrukcí k úplnému vnitřnímu rozvratu Cislajtanic, ke ztrátě, jejího vůdčího postavení v soustáti, k bezvýznamnosti rady říšské a jak s mnoha stran se dosvědčuje, způsobilo v lůně nynějšího ministerstva i podnět k radě, dané Němcům, aby našemu českému obrannému odporu ve Vídni čelili znemožňová- ním činnosti sněmu českého. Upomíná to sic silně na známou polskou anekdotu o dvou šlachčičích, jejichž vozy se setkaly a zádnýs
Maďar Němec Německo Rakousko Uhersko Vídeň
14 title
NILI
15 article
nechtěl vyhnouli; na vozech seděli též židét páni počali na to práskati do židů, na druhém voze sedicích. My Čechové na radě říšské bráníme pouze své právo proti vtržení Němců do naší národní a jazykové državy; jaká křivda se však stala Němcům na sněmě českém? Na to nemá uspokojivéz odpovědi ani vláda ani Němci. Ti z Němců však, kteří nepočí- tají s Rakouskem, zmocnili 'se myšlenky mařiti činnost sněmů českého u vědomí, že země české jsou nejpevnější baštou proti Německu. Al jaký zájem má ministerstvo dra. Körbra na tom, aby na tento postup nečinně přihlíželo, ne- podporuje-li jej přímo? Pravda, vláda tím nabyla „volné ruky“ ve všech hlavních směrech, právě vytčených, ale nezaplatí za tuto svou volnost cenu, pod jejíž tíží se zachvějí základy soustátí? A Němci sami, zdaliž opravdu svou ob- strukcí na sněmu českém našli odvetu za ob- strukci na radě říšské, kterouž ostatně sami na- před započali? Vždyt není tomu ještě tak dávno, co posmívali se bezvýznamnosti „proviněních shromáždění u porovnání s přepychem kompe- tence, na radu říšskou nahromaděné. A nyní sami staví sněm náš na roveň říšské radě! Zdaliž se tím nepřímo nedoznává, že království české ve světě ještě požívá velmi veliké důležitosti, že samými Němci tato jeho důležitost před svě- tem se zdůrazňuje. A to nemusí zejmena nás Čechy příliš trápiti.
Čecho Němec Al Rakousko Německo
16 article
Nálada mezi Němci není ostatně po vítězné kampani na třihodinném sněmu našem právě po- vznešená. Patrno jest to z veškerého německého časopisectva. „N. Fr. Presse“ přímo zuří; po- cituje, že velkostatkáři obou táborů „chovali se zdrželivě“, vždyť dr. Bärnreither před sněmem odjel do Ameriky. Snaží se vraziti klín mezi „feudální aristokracii“ a Mladočechy, nemohoue se ani dočkati pádu klesajícího mladočešství. Ve stejném smyslu těší se jiný německý list, že šlechta si již vyhledla mezi Čechy jinou ná- hradu. Domnivají se opravdu ve Vídni, že se nalezne v Čechách někdo, kdož by chtěl prvenství našeho národa prodati za míru čočovice? V celé řadě časopisů německých lze všal pozorovati, že jim počíná býti z posavadního umění politiky vládní nějak — na nic. „Nikdo nebudiž v klamu,“ volá na př. jeden z nich, „že nastupuje čl. 14. na místo usnešení rady říšské a že nařizení císařská nahradí vůli sněmovních většin.“ Dr. Körber, praví jiný list, podobá se onomu tovaryši, jemuž se dostaly do rukou housle, na nichž neuměl hráti a doufal, že hráti dovede, vzkusí-li to ještě jednou“. Štyrsko-hra- decký „Volksbl.“ obává se, že dr. Körber po- užil sněmu českého jen jako předehry čl. 14.; dosud musil svolávati radu říšskou, a od té doby, co počala obstrukce na sněmu českém, jde mu to pohodlně; nejde-li to na sněmu českém, ví celé Rakousko, že nedá se ani od rady říšské nic očekávati.
Němec Bärnreither doktor Körber Amerika Čechy Vídeň Štyrsko Rakousko
17 article
Zvláštní nápad má při této příležitosti orgán křesťanských sociálů; chce nám Čechům nahnati strachu válkou rusko-japonskou. Všeslovanská myšlenka byla prý položena na Dálném Východě do rakve; slovanské fluidum, jež dodávalo Če- chům zdání obroditelů Rakouska, zmizelo, proto prý stát v našem národě již nemůže hledati oživující zárodky pro reorganisaci státu, ale po- znává v něm pouze zjevy, vývoj státu rušící, jež odstraniti jest jeho povinnosti. Jen že dr. Lueger není dosud diktátorem,a tak zbývá rakouským Slovanům ještě útěcha, že hrozby jeho orgánu se odrazí o pevné jejich od hodlání zjednati si plného práva zde a neustou- piti z něho ani píd. Právě pro Dálný Východ stávají se rakoušu Slované nezbytnými velmocenskému postavení soustátí.
Čecho Lueger Slovan Rakousko
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. června. (Dvouletá v - jenská sluzba.) V některých vídeňskýeh
Dvouletá Praha
19 article
listech objevila se tyto dni zpráva, že minister- stvo vojenství upustilo od myšlenky, zavésti i v Rakousku dvouletou vojenskou činnou službu. Na podzim budou prý parlamentům podány opět předlohy, jimiž se vojenská správa bude sice domáhati zvýšení vojenského kontingentu, ale nenabídne za to zkrácení činné služby o jeden rok. Naproti takovým zprávám „Poster Lloyd“ otiskuje sdělení, pocházející ze strany dobře za- svěcené, jímž se vídeňské pověsti prohlašují za pouhou smyšlenku. Vojenské kruhy dle sdělení „P. L.“ nebudou se vzpírati proti zavedení dvou- leté činné služby, jakmile se splní podmínky, které by dovolily provedení této reformy, aniž by utrpěl výcvik vojska, jeho pohotovost a bojovná zdatnost. Vojenské ministerstvo v dorozumění s oběma ministerstvy zemské obrany vypra- covalo již na základě dvoulet činné služby novou osnovu bran- ného zákona a odevzdalo ji oběma vládám, aby zaujaly k ní určité stanovisko. V tomto sta- diu nachází se otázka dvouleté služby doposud.
Lloyd P L Rakousko
20 article
poněvadž dále o ní nejednáno ani mezi vládou rakouskou a uherskou, ani mezi oběma vládami a ministerstvem vojenství. Jest to přirozeno, po- něvadž osnova nového branného zákona pro svou důležitost a svůj význam vyžaduje mnoho času a námahy, veliké bedlivosti a svědomitého uvážení. Jak se k novému návrhu zachovají obě vlády, není ovšem dosud známo; ale tolik prí se dle sdělení „P. L.“ již ví, že navržená dvou- letá služba pozbyla v širších, zejmena parlament- ních kruzích značné části svého kouzla. Bylo to patrno již za posledních dělegací. Rakouštía zvláště uherští delegáti chovali se k této otázce již velmi chladně, což jest přirozeno, uváží-li se, s jak velikými novými břemeny byla by spojena tato reforma. Dvouletá služba přinesla by sice úlevu jednotlivým občanům, kteří by se vra- celi z vojny ke svému občanskému zaměstnání již po dvou letech místo nynějších tři; ale celek by hospodářsky nezískal ničeho, poněvadž pre- senční stav vojska v míru musil by zůstati nej- méně na téže výši, jako dosud a musilo by tedy zaháleti opět tolik pracovných sil, jako nyní. Rozhodnutí o dvouleté službě — končí „P. L. — spočívá tedy v rukou obou vlád a parlamentů. Odhodlají-li se tyto k obětem, s nimiž reforma bude spojena, vojenská správa se jí vzpírati ne- bude. Ovšem reforma by se nedala provésti jed ním rázem, nýbrž postupně.
P L
21 article
V Praze, 15. června. (D opiňo v a volby v Haliči) v deseti volebních okresích ruské části země skončily úplným vítězstvím ruských kandidátů, ježto z polských protikandi- dátů nezvolen ani jeden; skončily mimo to s značným úspěchem strany staroruské, která v okrese brodském zvolila velikou většinou hlasů svého kandidáta proti bývalému poslanci ukra- jinofilskému. V Bohorodčanech obdržel Alex. Barabaš všech 118 odevzdaných hlasů; ve Stryji dr. Eug. Olesnický obdržel 140 ze 150 hlasů. V Brodech staroruský kandidát otec Feodosij Effinovič zvolen 185 hlasy proti 43, jež zbyly bývalému poslanci tohoto okrosu, řed. Barvinskému. Ruský protikandidát objevil se též v okrese stanislavovském, a sice býv. posl. Vladim. Mandyčevský, který však zůstal s 86 hlasy v menšině proti rolníku Jos. Hurykovi jenž zvolen 117 hlasy a v okrese dolinském. kdež otec Fedor Bohačevský zvolen 130 hlasy proti ruskému sodláku Nykolinu, jenž ob- držel 9 hlasů. V ostatních pěti okresích byli protikandidáti polští, z nichž v Ravě a Roha- tyně byli protikandidáti postaveni ústředním pol- ským volebním výborem. Výsledek voleb v těchto okresích jest následující: v Ravě zvolen otec Vikt. Mazikevič 118 hlasy proti Górkovi, jenž obdržel 91 hlas; v Rohatyně zvolen dr. Andron. Mogilnický 143 hlasy proti 75 hlasům ryt. Krzeszunowicze; v Zbaraži Dimit Ostapčuk 93 hlasy proti 45 hlasům Sobo- laka; v Žolkvi zvolen dr. Michal Korol 127 hlasy proti statkáři Obertynskému, jenž obdržel 60 hlasů a v Lisku zvolen Ant. Staruch 144 hlasy proti 87, jež obdržel dr. Lenartowicz.
Alex doktor Eug Effinovič Mandyčevský Bohačevský Nykolin Roh Andron Soba Korol Obertynský Lisek Antonín Lenartowicz Praha Halič
22 article
v arobném prodcjis . : : : n i ve slaeh na veko ap remní 3lo. . . . . . : Inseraty platí zo hotov ě napřea dplacení a inserty přijíná adlnin- strace v Marisnské ulici č. 3. Tan nschizejí se též redakee tiskárna a ezpežice „Národnich Listu“ Bakopisy se nrrnej.
Marisnský ulice Tana
23 article
V Praze, 14. června. (Ještě k sjezd slovanského studentstva.) Vytknuli jsme, je tomu týden, že Ivovské ukrajinofilské »Dilo« v pražském referátě podalo nesprávně po- žadavky, jež jménem rusky cítieích akademiků haličských a bukovinských přednesl ve vinohrad- ské schůzi pan Gluškevič. Na to obdrželi jsme list, v němž se za »ukrajinskou akademickou mládež v Praze« podepsali technikově Vasil Struk a Kosť Koteckyj a jimž nám oznamují, že trvají v plném znění na prohláčení, otištěném v jednom pražském listu a shodujícím se s referátem, uve- řejněným v »Dile«. Jest prý pravda, že takový (jak psáno v »Dile«), byl obsah řeči (zmist pro- movy), promluvené panem Gluškevičem, jak prý mohou dosvědčiti účastníci schůze, kteří roz- uměli jeho ruským slovům; pravdivost toho do- svědčil prý i předseda schůze pan Spurný, jen v jiné jakési studentské schůzi prohlásil, že pan Gluškevič se skutečně domáhal velkoruské uni- versity, ale resoluce neformuloval. Kdyby prý pan Spurný byl věděl, že pan Gluškevič kromě pozdravu přednese také nějaké požadavky, že by mu nebyl dal slovo, atd. O tom, co předseda vinohradské schůze pan Spurný činil, neb chtěl činiti, jsme nepsali a proto to vše se nás netýká. Ovšem víme, že též »ukra- jinští« akademikové ve svém prohlášení ze dne 30. května, zaslaném také do naší redakce, na- psali, že obsahu ruské resoluce (Gluške- vičovy) nerozumělo s amo předsedni ct vo, ve kterém zasedal také pan Spurný a proto ne- mají práva dovolávati se 11. června svědectv téhož pana Spurného, jemuž 30. května veřejně upřeli znalost ruského jazyka.
Gluškevič Struk Koteckyj Spurná Spurný Praha Dila Dila
24 article
Pokud pak se týče obsahu řeči p. Gluškeviče, soudíme, že ze všech účastníků schůze mohl jí nejlépe rozuměti sám p. Gluškevič a ten, háje se proti pomluvám haličských, pol- ských i ukrajinofilských listů, píše v »Galiča- nině« ze dne 10. června: »Vysvětliv, abych odstranil různá předpojatá aneb klamně pojatá mínění, kdo jsme (totiž že jsme ta část ruských Haličanů, která je si vědoma faktické kulturně- národní jednoty všeho ruského národa a přeje si rozvíjeti se kulturně za pomoci našeho spo- lečného jazyka, tohoto společného pokladu všech hlavních větví širé Rusl), prosil jsem české studentstvo, aby podporovalo naše oprávněn kulturní požadavky. My žádáme— pravil jsem — střední a vysoké velkoruské školy ve vý- chodní Haliči, a dokud to se nestane, aspon stolice velkoruského jazyka a velkoruské litera- tury na universitách ve Lvově, v Černovcích a ve Vídni«. Za tyto požadavky, za něž se žádný po- ctivý Malorus ani v Rakousku styděti nemusí, mluvčí »ukrajinské« akad. mládeže v Praz nazvali ve svém listě ze dne 11. června p. Gluškeviče renegatem. Nevíme, jakého názvu zasloužili by potom oni haličtí Malorusové, kteří se stydí jména »Ruse a »ruský« a nazývají se »Ukrajinci«, ač veliká většina z nich skutečné Ukrajiny jakživa neviděla.
Gluškevič Ukrajinec Halič Lvov Černovec Vídeň Rakousko Ukrajina
25 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. června.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. června. Španělsko a trojspolek. Ze sněmovny kortesů v Madridě vyšlá zpráva, že Španělsko po pět let náleželo k troj- spolku, provázena jest nyní také odezvou z Ber- lina. »Berliner Tageblatt« uveřejňuje totiž pro- hlášení, jež prý obdržel z pramene dobře informovaného, které praví: »Dovodili jsme jiz, že o přičlenění Španělska k trojspolku nemůže se ani mluviti. Naproti tomu jest faktem, že ke konci let osmdesátých až do r. 1895 byla tajná smlouva mezi Španělskema Italil, o jejíž existenci účastníci trojspolku zpraveni byli italským kabinetem. Účelem této tajné smlouvy byla vzájemná ochran rovnováhy ve Středozemním moři, která tehdy usazením se Francie v Tunisu zdála so býti pro oba středomořské státy ohro-
Španělskem Praha Španělsko Madrid Francie Tunis Berliner Tageblatt
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O krok dále. Poslání k národohospodářskému odbort »Národní rady« »Mějme na zřeleli svůj pokrok národo- hospodářský a proto dbejme jisté účelnosti, aby díive, než kdo z nás jaký groš vydá, dobř vvážil, do jakých rukou jej vydává« »Tisíce a milliony vydáváme předně za eizí, pak za chabé, nevkusné a tím špalné výrobky z ciziny importované« Výroků tohoto druhu mám nastřádánu z několik roků celou sbírku. Stále pobádáme své obecenstvo, aby konečně přestalo vlastním při- věnim podporovati cizí podnikavost, jež na naši vlastní půdě na lapání našich duší zřizuje ústavy zepřátelského nám ducha a smýšlení. Ale vý- sledek je skrovný. Heslo předpokládá uvědomě- lost a diseiplinu a disciplinu si nelze myslet bez jistélo sebezapření, které je silou mravní. Proto mnohem více přivrženců v theorii i prax nachází stále ještě heslo opačné, heslo tak zvané vvolnosti«, lépe nedbalosti či šlendriánu, jež zásadu »svůj k svému« prohlašuje za zpáteč- zickou prý a nešlechetnou. Může býti »zpátečnické« a »nešlechetná«, eo u človéka předpokládá ideálný vzlet a mravn »Po snaze za osamoslatněním jazykovým a osvětovým přichází důsleduě snaha osamo- slatněti také hospodářsky« . . . vykládá správn našinec pozorovatel běhů dějinných. A učene zdravého cítění českého (prof. Stupecký) právem přlležitostně (instalace r. 1901) prohlásil:
profesor Stupecký národní rada
27 article
»Ta doba, kdy nám Čechům nebude třeba mlti starosti o bytí svoje, nepřijde nikdy. Jeto osud nás dějinný, následek pomezního postavení sllu našeho. Záhy v dějinách našich ozvalo se sta- rostlivě „Nedej zahynouti nám ni budoucím A ozývati se nepřestalo. Ta starost vždy na ná bude doléhati. A nezhyneme, dokud ji ne- spustíme s mysli.« A nemáme-li zahynouti, musíme právě n lichách kulturních vědomě postupovati. Kdyby poštovní úřady v Čechách mohly vydati stati- stiku docházejících zásilek a podati tak jakýs obraz poměrů mezi obchodem a konsumem z jediný rok, ba za pouhou saisonu vánoční. užasli bychom nad množstvím peněz, které z národního našeho jmění plyne do kapes často úhlavních nepřátelů našich, co zatím náš dělník, řemeslník, továrník, obchodník trpí, ba klesá ood nedostatkem výdělku. Příčina je v neuvě- domělosti a nedostatku organisace na všech stranách. Zajděte si kdykoli na poštu a uža- snete, kolik dobirkových beden, škatulí a ba- líčků cizojazyčného označení přivali se každo- denně do jediného poštovního obvodu. Nenítu na místě oháněti se kletbou proti adresátům »zrádcům«. Třeba pátrati po vysvětlení zjevu.
Čecho Čechy
28 article
Kdo si umí vysvětliti, dovede odpouštěti. Zlořád je uhnízděn jak na venkově, tak i ve městě. Dáma z města má své »společenské« důvody Nemůže si »přece« koupiti klobouk z téhož ob- chodu jako její služka. Vídeňská látka nebo vídeňský střih je vkusnější, vzorek úpravnější. Odběratelka venkovská vám vypravuje: Dvě vl- deňské firmy (inseruji ostatně v českých listech) posilají nám celoročně velké obrázkové cenníky, takové, že svou oděvní části nám nahradí úplně modní list. Firma má na skladě všecko možné - látky, obleky, obuv, klobouky, prádlo, kožešiny sklo, poreulán, zboží zlatnické i hodinářské. obrazy, sochy, zbraně, hračky, cukrovinky atd. atd. Otec četné rodiny chce pro každého z svých nějaký vánoční dárek. V obrázkovém cen- niku snadno si dárek vybere a má hned jeho cenu. Kdyby chtěl výrobek domáci, musil by objednávati od řady různých firem. Výlohy s objednávkami a dodávkami pohltí samy více, než mnohý může vánoční nadílce věnovati. A taková velká firma obstará vše na jedinou objednávku a dodávku obyčejně sama frankuje.
29 article
Dále vám paní N. ještě ukáže a dokáže, že bývá cizím dodavatelem vždy velmi solidně ob- sloužena, že na příklad metr kterési látky do- stala z Vídně za tutéž cenu, jakou požadoval v sousedním městě obchodník našinec z »loket« téže látky a brzo uznáte, že mají naši »uvědomělci« pro své jednání zcela uvážení- hodné důvody. Kde je vina? Jak dociliti ná- pravy? »Zvykati konsumenta českému zboží může jen český obchod,« psal právem rozvážný národohospodář. »Sebe vlastenečtější etiketa nepomůže, ne- ní-li zboží aspoň stejné jakosti a ceny, jako soutěžníkovo. Náš rozvoj hospodářský podmíněn jest krajní racionálností a solidností.« Chce-l náš obchodník zvítěziti, chce-li získati nové od- běratele, kteří až dosud ze zvyku kupovali jinde, musí nabidnouti (a nejen slovem) zboží lepší jakosti a mírnější, možno-li, ceny. Aby pak s všecky výmluvy a omluvy vyvrátily, bylo by ovšem třeba podobné domáci velefirmy, která by zboží všeho možného druhu dodávati uměla.
Vídeň
30 article
Je tu hned námitka, že by takový velký bazar ublížil dosavadním řemeslníkům, průmysiníkům a obchodníkům, kteří beztoho nemají na růžích ustláno. Leč —— uvažujte se mnou ! Přemýšlím o věci už řadu let. Navrhuji zřízení takového českého obchodu s výhradně český m výrobky v Praze. Nepravil svého času dr. Brá ve spolku českých textilníků bezdůvodně: »Zdá se, že pod devisou českého obchodníka často se hřešt. Zapomíná se namnoze n a p o v in- nosti obchodníka. Ceským může býti obchod jen tenkrát, zaslouží-li si toho jména péčí o če skou práci.« Jistý pražský obchodník, s nímž jsem o věci nedávno hovořil, obával se potřeby velikého kapitálu provozovacího. Dle mého mínění stačil by však i menší kapitál. Vždyť by podnikatel nemusil míti všecko zboží na skladě vla st- ni m. Mohl by se spojiti s výrobci neb obchod níky různých oborů, kteří by s ním nesli spolu
doktor Brat Praha
31 article
Bylo by věci zkušených praktiků, projed- nati otázku se všech stran do podrobností. Nen pochyby, že při pevné organisaci a především neochvějné solidnosti podařilo by se záhy převésti do Prahy velikou většinu dnešních měst ských i venkovských odběratelů zboží nedomá- cího. A »čím více bude oslabena hospodářská posice Vídně, tím blíže budou slovanští náro- dové Rakouska své emancipaci,« četli jsme právem v referátě o výroční zprávě obchodní komory vídeňské za r. 1901. Kdyby takový nový obchodní podnik byl spojenými silami zřízen, prospěl by značně i ostatnímu českému obchodu a jmenovitě prů- myslu. Nemalou posilu by přinesl českému ře- meslu. Vídeňské závody přijímají zakázky na oděv i obuv. Vyberete si ze zaslaných vzorků látku, udáte dle návodu míru a v několika dnech dostanete oblek i obuv — musím doznati — slušně zhotoveny. Látky skutečně laci né práce pěkná, ale drahá. Co by tu bylo ob- jednávek pro naše domácí řemeslníky! Mnoho-li je v Praze a v okoli starších i mladších mistnů krejčovských i obuvnických na mizině! »Zlatého dna« řemesla dosáhla leda skrovná čásť řeme- slníků našich. Valný počet jich tráví věk svůj ve strádání, ba v nouzi. A jsou řemeslníci do- náklad.
Nen Praha Vídeň Rakousko
32 article
vední, spolehliví a skromní. Řadě jich opatri by nový podnik práci a výdělek. — — — Ještě několik slov! Kde by podnik měl být zřízen a kdo by jej měl založiti ? Je nás málo, nejsme bohati, však vydržu- jeme sbírkami řadu škol a jiných institucí. Nedal by se podnik zříditi tak, aby čistým svým výnosem pomáhal plniti pokladny našich obran- ných jednot a »Ústřední Matice školské« ? Ná- rodní rada má přec svůj národohospodářský odbor? Ať uvažuje o té věci ! Byl by to vhodný zkušebný výkon jeho významu. Kdyby budoucně péčí naší národní vlády vznikl takový » Český či Slovanský bazar« velkého slohu, znamenalo by to jistě důležitý pokrok ve směru našeho zmohutnění národohospodářského. V době vel- kých trhů, o vánocích rozjížděly by se ke všem nádražím vozy plné zboží, označené firmou znakem národního obchodu a od té chvíle po všem českém venkově naděloval by všude je- nom náš český Ježíšek. Sen není věru utopický. Jen trochu organisační schopnosti energie by vyžadoval. Našlo by se jistě v Praze zámožných lidí, kteří by kapitál svůj místo do spořitelny vložili do slibného podniku a spoko- jili by se úrokem málo vyšším, než ve spoři- telně. A kdyby kapitalisté byli sami činní nebo bývalí obchodníci a věnovali vědomosti a zku- šenosti své závodu, vykonávajíce bedlivý dozo nad reelnosti provozovaných obchodů, musil by závod rychle zkvétati a přinášeti radost, čest užitek nejen zakladatelům, ale i národnímu celku. A tu je vedle praktické hned ideální stránka věcí. Národní radě, jíž připadá organisace ná- rodní práce a všeho národního života, slušelo by uchopiti se iniciativy v tak velkém kroku. J. J.
Vánoce Sen Praha znak národní obchod