1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 26. července 19 3.
Praha
3
masthead
odslie mii oomou aá Jirvrodil
lob vaodl
n d dp
5
article
a rannt a večerní listy
předplácí aa
v Praze v admssínlstranl
na mněsle
na čtvrt leta
š K —h
* dvoji donáškou
na naěsle
knz
na čtvrt lota
ve Eliálkách „ K so
na másl
Poštou
rist . . S k o
s dvojí zásilkou
a maěal
n vrlista k oh
Praha
6
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
7
article
Nejvyšší maršálek zemský prino
Lobkovic na odchodu.
Nejvyšší maršálek zemský prino
Lobkovic na odchodu.
Po včerejší audienci nejvyššího mar-
šálka zemského prince Lobkovice v Išlu
jest resignace jeho na přední hodnost v na-
ší samosprávě hotovou událostí. Resignace
jeho neodpovídá ovšem přesně směru poli-
tiky konservativního velkostatku, jenž do-
sud vždy hleděl zachovati stejný postup
českými přísedícími zemského výboru, kte-
ří, jak známo, dle usnešení poslanců zůstali
na svých místech.
Uznáváme však loyálně, že pro nej-
vyššího maršálka zemského vyvinula se si-
tuace velmi obtížná, když zatím země byla
zatlačena před nemožnost, dostáti fi-
nančním povinnostem svým, přiblížilať se
insolvenci.
Princ Lobkovic octl se takto před o-
tázkou zda by, setrvávaje ve svém úřadě,
mohl pomoci království a odvrátiti od ně-
ho kvačící krisi. Tuto otázku zodpověděl
ovšem tak, jak ani jinak nemohl, totiž zá-
porně. Odpověď ta musila vyzníti záporně,
kdyžtě nebylo nijakých pramenů, z nichž
by se dala čerpati finanční odpomoc.
V této tísni ovšem nezbylo nejvyššímu
maršálkovi, než oznámiti tento stav tomu
rozhodujícímu činiteli, který ho jmenovala
vyžádati si jeho rozhodnutí.
Tento postup prince Lobkovice, toto
jeho opatření, tento jeho čin není něčím
neústavním, protože ve skutečnosti maršá-
lek nebyl již s to, dále s úspěchem zastá-
vatí úřad svůj. A jako přísedící zemského
výboru obrátili se na ty, kdož je z vo-
lili, aby rozhodli, co dále činiti mají, mě
zajisté i nejvyšší maršálek právo a povin-
nost, obrátiti se na panovníka o rozhod-
Vláda hr. Stürgkha hledí k resignac
této jako okolnosti, jež jí poskytuje přile-
žitost, aby zakročila, a krisi finanční v krá-
lovství našem řešila. To jest však již otázka
jiného druhu a rázu.
Lobkovic
Stürgkh
Išlu
8
article
Vždyť nejvyšší maršálek zemský ne-
mohl by se vzpírati, kdyby panovník dal
na jevo, že nemá důvěry, že by, setrvaje
na svém místě, dovedl království České vy-
vésti z nynější krise. To by byla zajisté ne-
shoda mezi panovníkem a maršálkem zem-
ským, podobná konfliktu, jaký může se vy-
skytnouti, když panovník jest pohnut po-
měry, aby dal consilium abeundi tomu kte-
rému předsedoví ministerstva.
Přiznáváme přese vše to, že jest prav-
dou tvrzení, že nejvyšší maršálek zemský
jest strážcem samosprávy království Če-
ského, ale víme též, že nejvyšším jejím
strážcem stálým zůstává panovník sám ja-
kožto král český.
Při voleném zemském výboru jest
vlastně jen maršálek císařem dosazený ú-
stavně zodpověden koruně, on má posta-
vení analogické ministerskému předsedovi
a má analogicky také ústavní povinnost.
sezná-li, že nemůže řádně vésti správu, na-
bídnouti demisi panovníkovi. Resignace
prince z Lobkovic, jakožto nejvyššího mar-
šálka zemského jest ovšem věcí, jež nezů-
stane bez dalších následků. Prvním asi bu-
de, že i přísedící zemského výboru za kon-
servativní velkostatek vzdají se svých hod-
ností; dalším pak, že vláda učiní svá vlast-
ní opatření mimozákonná, ježto bylo pa-
novníkovi v příslušné formě oficiálně ozná-
meno: že království České nemá prostřed-
ků, aby plnilo své finanční závazky a po-
vinnosti.
Naše strana vyslovila se proti mimo-
zákonním opatřením vládním, a udala také
Lobkovice
Český ty
10
article
způsob a prostředky, jak by bylo ústavně
možno, zabrániti takovému shroucenív
oboru samosprávy zemské. Jest rovněž
známo, že promyšlené a účelné, jakož i pro-
zíravé návrhy její — nebyly přijaty.
Tak tedy nyní bude konati všecko vlá-
da sama a ponese ovšem také za to sama
odpovědnost, jak sama ohlásila v panské
sněmovně.
11
article
Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém.
Čeští sociální demokraté zahajují boj
o volební opravu do sněmu českého.
Českoslovanská sociální demokracie za
hajuje opět na celé čáře boj o volební opravu
Této záležitosti jsou věnovány porady jejích
zastupitelských korporací a lidový tábor v
neděli pořádaný, na němž o převratu v Če-
chách a volební opravě promluví posl. dr
Soukup a býv. poslanci Hudec a Joha-
nis. Ve včerejším večerníku „Práva Lidu“
jsou otištěny dvě úvahy, jež ukazují, jakým
směrem se bude bráti tento boj.
V úvaze redakční podrobuje se zdreující
a spravedlivé kritice Schmerlingův volební
řád pro sněm český a praví se v ní zejména:
„Následek tohoto volebního řádu je, že ve
sněmu zemském jsou tři skupiny: 99 českých
měšťáckých poslanců, 69 německých, 74 vel-
kostatkářů a hodnostářů církve. Němcí a Češ
nejsou počtem daleko od sebe, velkostatkář-
hrají rozhodující úlohu. Nejdůležitější zákony
vyžadují přítomnosti 4 poslanců, aby o nich
mohlo být jednáno. Čtvrtina sněmu je 61 po-
slanec. O volební opravě vůbec se na sněmu
nemůže jednat, nepřijde-li čtvrtina poslanců
Nepřijdou-li buď Němci, jimž Schmer-
lingův volební řád nadržuje, nepřijdo u-l
velkostatkáři, z nichž dle volebního
řádu dosavadního skoro každý přímo svým
statkem je povolán za zákonodárce, ne-
může se na věky věkův jednat o vo-
lebni opravě. Tak vypadá tento sněm.
Soukup
Hudec
Joha
Schmerlingův
Němec
12
article
Projev je vyhrocen takto: „Přibližily se chvíle
kritické. Dělnictvo Čech, ponížené, potupené.
vyděděné, trpce pykající následkem hospo-
dářství zemského, dnes nemůže a nesmí na
nic jiného myslit — než na to, aby pora-
žen, rozbit, zničen byl tento ha-
nebný a urážlívý, všechny pojmy
práva a spravedlnosti šlapají c
volební řád Schmerlingůvl Pry
s tímto bezprávím, nad něž nen
většího na světěl Ať žije všeobec-
né hlasovací právo do zemskéh
sněm u.
Druhá úvaha je podepsána říšským posl.
Modráčkem a vlastně doplňuje úvahu
redakční, zejména upřímným dozná-
ním, že „úprava věcí v Čechách
sotva jinak dá se docíliti než kro-
ky mimořádnými“ a dalším sankcio-
nováním převratu ústavního, kte-
rý posl. Modráček formuluje takto: „Ale
pouze jediný druh převratu ústavního, pouze
jediná revoluce shora jest v moderní době
odůvodnitelna a vede k žádoucí nápravě a
žádoucímu obrození, totiž revoluce, které dá
valná většina obyvatelstva země schválení.
Modráček
Čechy
13
article
Jedině na této projevené vůli převážné větši-
ny dovoluje moderní doba ústavní převraty
Jiné převraty jsou nebezpečnou libovůlí ab-
solutismu. Uznává-li vláda, že poměry v zem-
ské správě vyvrcholily na ten stupeň, že déle
jsou neudržitelny, pak jest její povinností, aby
odvolala se k obyvatelstvu země a poskytla
mu příležitost všeobecným a rovným hlaso-
váním zvoliti nový zemský sněm, jenž stano-
vil by prozatímní zemskou vládu a dal zemi
vhodnou ústavu. S jiným, než tímto řešením
zemské krise cestou mimořádnou, souhlasiti
nemůžeme. Bude-li však nicméně přes hlavy
obyvatelstva dosazena absolutní zemská sprá-
va, pak úkol její měl by býti vymezen v tom
směru, by vypsala takové všeobecné volby na
podkladě všeobecného a rovného práva hla-
sovacího do ústavodárného sněmu zemského
Nechť lid zvolí si nový, modernější sněm a
ustanoví sám novou zemskou správu. Vše-
chny jiné činy absolutní zemské správy, již
vláda o své újmě dosadí do Čech, budou těž-
kými zločiny proti moderním právům občan-
ským.
Čechy
14
article
Audience nejvyššího maršálka prince
Lobkovice v Išlu.
Zpráva c. k. korespondenění kanceláře ozná
mila včera z Išlu (viz večerník „Národních Listů“)
že císař přijal v krátké audienci nejvyššího mar-
šálka království Českého prince Lobkovice a na
rozchodné vyznamenal jej řádem zlatého rouna.
„Prager Tagblatt“ se k tomuto faktu dovídá, že
maršálek žádal císaře o sproštění úřadu, poněvadž
z vlastního rozhodnutí resignovati nemohl, byv
císařem jmenován. To se stalo a „išelská audience
byla pouhou audiencí na rozloučenou za účelem
přijetí vyznamenání
O průběhu audience není zatím podrobnějších
zprávi za to mohou německé noviny referovati
tom, co se dělo po audienci. Sdělují: „Audience
trvala jen krátce, sotva desel minut a vzhledem
na tuto okolnost se proslýchá, že prine Lobkovi
se směl () omeziti pouze na podán
své demise. Císař prý demisi jeho ur
čitě přijal. Princ Lobkovic sdělil po audienci
že císař jej přijal milostivě a že mu osobně poda
řád zlatého rouna. Prine Lobkovic byl pozván k
dnešní dvorní hostině, načež večer odjede pře
Vídeň do Prahy.
Lobkovic
Prager
Išlu
Vídeň
Praha
15
article
Konservativní velkostatek odmítl schváliti
v zemském výboru novou půjčku?
„Nordböhmisches Tagblatt“, který přede-
včírem prozradil usnesení přísně důvěrné
schůze zemského výboru, pokračuje ve svém
prozrazování. Německý list praví, že přísedí-
címu zem. výboru dru. Pinkasovi se vytýká.
že jeho úsilí o zjednání nové zemské půjčky
měly výsledek neuspokojivý a pokračuje: „Jak
se prohlašuje v kruzích, jež jsou do věci za-
svěceny, způsobilo rozhodnutí zemského
výboru, že nechce přijati žádné další nové
půjčky, zakročení konservativních
velkostatkářů, kteří v zemském
výboru prohlásili, že nemohou dá-
le trpěti hospodářství půjčkov
a že by při novém pokusu o půjěku
bylinuceni odvolati své přísedící
ze zemského výboru. Nejvyšší
maršálek se přídal k tomufo ná-
zoru a cítí se jim vzaným. Po přijeti
nové půjčky byli by dva přísedící zem-
ského výboru z konservativního
velkostatku a nejvyšší maršálek
odstoupilí a zemský výbor byl by
se stal i bez odstoupení něme-
ckých přísedicích k usnášení ne-
způsobilým. Z tohoto důvodu usnesla se
většina zemského výboru neuzavírati nové
půjčky...“ — Zodpovědnost za tuto zprávu
má „Nordböhm. Tagblatt“, resp. jeho infor-
mátor.
doktor
Pinkas
Nordböhmisches Tagblatt
16
article
K složení zemské správní komise.
K složení zemské správní komise.
O složení zemské správní komise probíhají vše-
lijaké těžko kontrolovatelné zprávy. Dle jedné
z nich nebude v komisi zasedati žádný zemský
úřadník, ani vicepresidenti místodržitelství českého
ryt. Vojáček a ryt. Herget. Dle jiné bude jejín
předsedou hr. Vojtěch Schönborn jako vice-
president říšského soudu a dosazení komise stano
prý se již příští neděli. Pravděpodobnější zdo
se být zpráva, že dosazení komise a rozpuštěn
sněmu stane se v prvních dnech srpnových.
Moravský hlas o poměrech v Čechách.
Brněnský „Hlas“ pojednává o tom, co dozráv
v Išlu a předpověděv dosazení správní komise.
praví: „Kramářovo „in memoriam“ nebylo tedy
„proroctvím slepého mládence“. Komise asi přijde
a povede správu země. Jak dlouho, nedá se říci
Komise je mimořádným a provisorním opatřením.
Zemská samospráva v Čechách umírá na finanční
Vojáček
Herget
Schönborn
Hlas
Kramářův
Čechy
Išlu
17
article
úbytě, které jí vočkovala německá obstrukce. Něm
ci se dopustili činu zavržení a odsouzení hodného
To je nesporno. Ale také je pravda, že se mál
dělalo s české strany, aby plány německé obstruk-
ce byly skřiženy. Byly doby, kdy se nahoře zlobil
na jednání Němců. Vyhození Schreinerovo z mini
sterstva to dosvědčuje. Ale nevyužilo se doby
vhodné. Neboť české strany se mu sily
zrádcovat, Němci využili slepé strannickost
českých stran, nasadili v pravou dobu páky, a než
se české strany vyhašteřily, dostoupila
finanční tíseň v Čechách vrcholu. Nejtě ž ší rá-
nu pak zasadila české samosprávě
česká „oposice“, která zmařila projed.
nání finančního plánu a tím i zvýšen
zemských údělů. Ale hlavní věc jelst
že většina českého poselstva zase by-
la v oposici a že vynutila si brzké
skončení letního za s edá ní
„Opsice to vyhrála, česká zemská samospráv
zaplatí válečné útraty svou existencí! . . . Že v
Čechách je zle a že bude hůře, bylo jasno před
měsícem, když začal o tom, co má býti, filosofovat
prof. Masaryk a své vzácné rady a náhledy
presentoval nejv. zem. maršálkovi a zem. přísedí-
cím. Vídeňský centralismus nebyl poražen, jak
tvrdil Masaryk. Finanční tíseň se neléčí sofismaty
a protesty. Otázka přís. Pinkase: „Nesete pení
ze?“ byla správným vystižením siťuace.
Němec
Schreinerův
profesor
Masaryk
Pinkas
Německo
Čechy
18
article
Hlasy německého tisku v čechách o druhé
zemské správní komisí.
I v německém krajinském tisku tlumočí s
nedůvěra Němců k úřadnické správní zemské
komisi a národní parita i tam je označována za
neochvějnou podminku za tím účelem, aby Němei
mohli míti k této komisi důvěru. „Reichenberge
Volkszeitung“ praví, že je otázka, zdali Němci daj
souhlas ke zřízení této nové komise, poněvadi
Němci velmi často prý se přesvědčili, že na úřad-
níky, kteří podle náhledu vlády „jsou blízcí názo-
rům Němců“, jen ve vzácných případech je spo-
lehnutí.
Němec
Reichenberge Volkszeitung
19
title
Válka mezi spojenci.
20
article
Srbské a řecké stanovisko v otázce
míru.
Srbské a řecké stanovisko v otázce
míru.
Z Vídně, 25. července. »W. Allg. Ztg.
oznamuje: Pokrok ve vyjasnění splelité
situace dlužno také dnes zaznamenati. Srbsko
resp. Řecko trvá na tom, aby nepřátelstv
přerušeno bylo teprve, až Bulharsko
přijme podmínky míru těcht
obou států a až prelimináře míru
budou podepsány. Srbská vláda pů-
vodně sdílela mínění, že vyjednávání o pří-
měři v Niši budou konána a že o míi
jednáno bude v Bukurešti. Řecká vláda po-
važovala však za účelnější, aby obě záleži-
tosti, které tvoří po mínění Řecka neroz-
lučný celek, byly vyjednány na témž mistě.
Srbsko, jak se zdá, řecké stanovisko přijalo,
takže ke konferenci v Niši nedojde. Návrhy
v příčině okamžiku zastavení nepřátelství
které Rumunsko učinilo pravděpodobně se
všemi velmocemi, zamítla vláda řecká se vší
rozhodností, takže pochybnost o úmyslech
řeckých je naprosto vyloučena.
Rumuni v Bulharsku.
Ze Sofije, 25. července. (K. k.) U Sufije
vyskytl se oddíl rumunské jiz dy.
Bulharská vláda učinila proto dotaz u ru-
munské, která odpověděla, že rumunský
hlavní stan dal už rozkaz, aby z a-
staven byl pochod rumunského
vojsk a.
Ze Solije, 25. července. Min. předseda
Majorescu telegrafoval dnes po druhé bul-
harské vládě, že rumunskému vojsku dán byl
rozkaz, aby do Sofije nevkročilo. Tato depeše
působila velmi uspokojivě, poněvadž rozčilení
v městě je veliké. Na sofijské rovině asi 15 km
od města vyskytla se již rumunská jízda. Ve
vládních kruzích ujišťují, že poměr k Rumun-
sku se příznivě vyvíjí a že nelze se obávat od
něho žádného dalšího nebezpečí. Hlavní péče
W Allg
Rumun
Majorescu
Vídeň
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Niš
Bukurešť
Rumunsko
Sofijá
Solija
km
21
article
U drobném prodejie
ranní číslo o sobě
na e
večerni
za lk
Ve flišlkách na venkově
ranní čislu
večerní
Inseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty přijima
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceil
22
article
věnována je invasi fureckého vojska, kterés
kurdskou jízdou v čele všude vraždí a vy-
paluje.
Turecký vpád do Bulharska.
Ze Sofije, 24. července. (K. k.) Tuürci
pokračují prý v pochodu na Jambolua
Altos a cestou pálí a plení.
Z Paříže, 25. července. („Temps“.) Ve
zdejších diplomatických kruzích tvrdí nejurči-
těji, že Rusko, ačkoli obává se důsledků
úplné záhuby Bulharska, přece nepodníkne
vlastních kroků proti Turecku.
Z Petrohradu, 25. července. Navrhovaná
je sice námořní demonstrace, jakož i vylodění
mezinárodního válečného sboru jako event.
opatření proti Turecku, leč velmoci zatím o
tom nejednají. Velvyslanci velmocí v Ca-
řihradě dnes domluvili nutkavě Portě, aby ji
pohnuli k umírnění. Zakročení toto bude jed-
notlivé, ale obsahem jednotné. Velvyslanci
mají rozkaz ukázati, že velmoci nepřipustí roz-
hodně překročiti čáru Enos-Midija, která v
mírovém jednání byla stanovena, dodají však.
že Porta jestli podvolí se vůli Evropy, nepo-
třebuje se obávat jakéhokoli omezení evrop-
ského panství. V Paříži je naděje, že toto
poněkud neurčíté prohlášení umožní výcho-
diště, aby Porta při delinitivní úpravě balkán-
ských záležitostí nabyla jakýchsi úspěchů, kte-
ré ji londýnská smlouva nezajišťovala. Vel-
moci trojdohody se shodují v tom, že teprve po
vyčerpání veškerých diplomatických prostřed-
ků má být použito vojenských opatření. Po-
slední výměna not mezi Petrohradem, Berlí-
nem. Vídní a Rumunskem vzbuzuje naděje,
že trojspolkové velmoci sdílí týž názor.
Ze Sofije, 25. července. Dnes došly te-
legramy od anglické a francouzské vlády, kte-
ré ujišťují, že porušení londýnské smlouvy ne-
bude trpěno.
(Viz poslední zprávy.)
Port
Bulharsko
Altos
Paříž
Rusko
Turecko
Petrohrad
Ca
Evropa
Vela
Vídeň
Rumunsko
Sofijá
EnoMidija
23
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Rozdělení referátů v zemském výboru
na Moravě.
Bouře, která hrozila řádit v lůně české repre-
sentace moravského zemského výboru, zdá se být
aspoň dočasně zažehnána. Dle zprávy „Pozora.
konala se ve středu schůze českých členů zem-
ského výboru, jejímž výsledkem bylo proza-
timní převzetí referátů českými přísedícimi. De-
finitivní převzetí referátů má se státi až po skon-
čení prázdnin. Dráhy vodní, úprava řek a hrazení
bystřin ponecháno v referátě bar. Barattya
věci personální a kancelářské ponechány v referátě
hr. Belcredího. Referáty něm. přisedících zůstanou
nezměněny. Referáty českých přísedících jsou
hlavních rysech dnes tyto: přís. dr. Pluhař má
zem. finance, fondy, zem. daně a dávky, zem. dluhy.
státní bernictví, zákonodárství, bankovnictví, úvěr
a statistiku, záležitosti robotárny v Brně, záležitosti
knih pozemkových, moravské zemské zastavárny
Brně a j.; přísedící poslanec K. Sonntag školství
obecné, menšinové a mateřské, učitelstvo, podpory
na stavbu škol, místní a okresní fondy školní, české
ústavy učitelské, zemské střední školy, záležitosti
universitní, hospodářské školy střední, rolnické,
hospodyňské, zimní a odborné; přísedící dr. Bu-
dinský: průmysl, živnostnictví a obchod, prů-
myslové musedm v Brně, úřad na zvelebování živ-
ností, české školy průmyslové a obchodní, pod-
porování malého živnostnictva, agrární operace,
věci chudinské, sirotčince a ústavy pro výchovu,
ošetřovací útraty za nemocné atd., přísedící P.
doktor
Pluhař
K Sonntag
Morava
Brno
24
article
Šrámek: zdravotnictví, ústavy zdravotní, nemoc-
nice, porodnice, ústavy pro choromyslné v Brněa
Kroměříži, veřejné nemocnice, dodávky, zemské
ústavy pro hluchoněmé v Lipniku. Ivančicícha
Val. Meziříčí atd. Obecní záležitosti v politických
okresích ponechány prozatím v dosavadním roz-
dělení při jednotlivých referátech. Tedy zatím byl
učiněn — malý kompromis. Od malého vede cesta
k velkým ..
Návrat zemských poslanců státoprávně po-
krokových do Svazu zemských poslanců.
Dle vydaného včera komuniké, usnesl se vý-
konný výbor strany státoprávně pokrokové vzhle-
dem k tomu, že dohodování s Němci bylo přeru-
šeno, aby zemští poslanci státoprávně pokrokovi
vstoupili opět do Jednotného svazu zemských po-
slanců na sněmu král. Českého.
Šrámek
Němec
ústav pro choromyslný v Brně Kroměříž
Ivančicích Val
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Konec Montmartru.) Paříž má ode
dávna tři hnízda umělecké bohémy, v nichž se
rodí oposice proti vládnoucím, oficiálníma
akademickým směrům v umění i literatuře,
kde vládne svůj zvláštní společenský život
kde probíjejí se mladé talenty bídou k uznání.
kde vybijí se překypující síla mládí, ale kde
také hyne mnohou nadaných v boji o skývu
chleba, a živoří mnoho prostřednosti a bez-
významnosti na účet domněle zneuznané ge-
niality.
Vrch svaté Jenovefy, patronky Paříže,
bývalý římský tábor, sídlo císařů, pak —a
dodnes — sídlo vysokých škol vytvořilo nej-
starší takový útulek mládeže, snící o vědecké,
umělecké a literární slávě: latinskou čtvrt.
Jenže život na jejím boulevardu Saint-Mich l
a v chudých hotelích přilehlých úzkých ulic
není daleko již tak originelní a primitivní jako
v Murgerových „výjevech z bohemského ži-
vota“ a v jeho „pijácích vody“. Montparnasse,
jenž se připojil ke Quartierlatin za Luxem-
bourgskou zahradou a stal se sídlem výtvar-
níků, rok od roku je víc zaplavován malujícími
Švědkami, Angličankami a jinou cizí invasí,
takže činí spíš dojem cizinecké kolonie než
originelního sídla mladého výtvarného poko-
lení Francie. Zbývá Montmartre, druhý vrcho-
lek, tvořící s vrchem sv. Jenovefy údolí Seiny.
bývalé předměstí hlavního města, do něhož se
uchylovali výtvarníci pařížští, kde vznikly nej-
slavnější literární i umělecké kabarety, odku
počal svůj boj nový romantísm, symbolism
svatá Jenovefa
Murgerův
Lux
Sein
Paříž
SaintMich l
Montparnass
Francie
Montmartre
konec Montmartre
26
article
jiné výbojné směry. Mnozí z vynikajících umě-
leckých a literárních lidí dnešní Francie vzpo-
mínají s láskou na těsné domky, malé zahrád-
ky, chudé příbytky na hřebenu vrchu, kde stá-
valy kdysi větrné mlýny, letní hostince a malé
farmy — kde prožili své mládí v bezstarostném
veselí, s málo penězi, ale s mnoha nadějemi
do budoucna.
Ty opuštěné končiny se sice dnes již hodně
změnily, ze starých větrníků nezbyl než šarla-
tánský paskvil „moulin rouge“ a pak lidová
tančírna „moulin de la galette“, ze starých
uměleckých hospůdek jen snad bývalá krčma
vrahů, dnes hospůdka u čilého králíka s jedním
zaprášeným stromem mezi novostavbami —
ale přes to udržuje se stále tradice o umě-
leckém romantismu, kvetoucím na Mont-
martru, o tom rajském, primitivním, zlatém
věku uměleckého mládí, jež nalézá útulek ve
starých, špinavých domcích mezi nočními vi-
nárnami, policejně hlídanými hotely a spoustou
nočních barů — všemi těmi attrakcemi, jež
žijí z cizinců, „studujících“ pařížský život. Na
Montmartru je víc než kde jinde v Paříží znát,
jak to, co bylo kdysi originalitou pařížského
života, změnilo se v obchodně vykořisťované
podniky, počítající s cizineckou zvědavostí.
Několik cabaretů, jako imperialistická La lune
rousse, neb staré café de quat'-z-arts snaží se
uchovat ještě starou literární tradici, ale vět-
šina ostatních podniků, od obrovského bio-
grafu až po champagnské taverny, otvíranéo
půlnoci, nejsou než středisky zábavy, jejíž
útraty po většině nesou cizinci.
galette
Francie
Montmartre
Paříž
Mont
27
article
Pařížské listy, jež denně uveřejňují sloup-
ce insertní reklamy těchto obchodů s nejhrub-
šími požitky, ve své redakční části zavíraj
shovívavě oči nad touto nápadnou změnou bý-
valého útulku umělecké bohémy ve čtvro
nočních lokálů a píší neustále o poesii malých
zahrádek, chudičkých příbytků, upřímného
veselí umělecké bídy, bojující o nové umění.
Je ovšem ještě dosti tohoto života kolem bou-
levardu Rochechouart, kolem montmartreské-
ho hřbitova, překlenutého železným mostem
kolem place Clichy, zářící večer světelnými
reklamami a lampami nočních restaurantů —
ale život ten přestal již dávno být — zvlášt
pro cizince — příznačným rysem tohoto hy-
gienicky velmi zanedbaného arrondissementu.
Stará tradice hasne a naopak zevní nedo-
statky stávají se rok od roku zřejmějšími.
Clichy
28
article
Snahy po vybudování moderní Paříže zasáhly
v posledních letech i Montmartre. Banlieu,
stále vzrůstající, zaplavilo vnější část vrchu
novými budovami a ulicemi, těsné ulice a staré
domky mezi Place Pigalle a Place Clichy miz
pod ranami motyk a mění se v obrovské bloky
massivních budov. a vlastní Montmartre, ten
pás vnějších boulevardů těsně pod hřebenem
vrchu je stále víc zabírán zábavními místnost-
mi. Tento zvolný a nezadržitelný postup má
být nyní urychlen soustavnou proměnou za-
nedbaného, kdysi poetického předměstí, v stří-
zlivou výstavnou čtvrt — a plány na toto pře-
tvoření vyvolaly živěji staré vzpomínky, vášni-
vé hlasy, volající po zachování bývalého útul-
ku umělecké bohémy, protesty proti ničeni
staré tradice, Mnohým pamětníkům, kteří lam
prožili své umělecké a literární počátky, je
líto toho zanikajícího života, chtějí mu uhájio
veřejnou agitací útulek tradicí posvěcený,
nová generace rovněž protestuje — jsou po-
chopitelny tyto snahy a protesty, ale přichá-
zejí pozdě. Život se nevrací a nedá se za-
držet.
Clichy
Paříž
Montmartre
těsný ulice
29
article
Pro nás je zajímavý tento boj o starý
Montmartre, že bývá, neprávem, srovnáván
s naším bojem o zachování staré Prahy. Je sice
dosti společného v té touze, uchovat minulost
živou i tam, kde sama odumírá, ale bojujeme-l
v Praze proti níčení uměleckých památek, jež
jsou památníky nejen minulého života, ale též
umění, jde v zápasu o Montmartre o cosi ji-
ného: i kdyby zůstaly stát ty lepenkové dom-
ky, dnes již téměř na spadnutí, ty opuštěné
dvory, zanedbané zahrady, zanesené staveb-
ním rumem, jen bývalý život dnes v nich již
neožije — dnešní umělecká bohéma je již čímsi
zcela jiným než za dob prvních romantiků i za
dob prvního hnutí proti naturalismu.
Jak se změnil život, o tom vypráví vý-
mluvně vášnivý dokument proti obhájcům sta-
rého Montmartru, jejž uveřejnil nedávno Mae
Delmarle, malíř z nového futuristického poko-
lení. Je v něm mnoho naivního, do krajnost
přehnaného, ale jednak samo sebou je char-
akteristické, že právě nejmladší pokolení vý-
tvarné nemá příchylnosti k romantismu bývalé
výtvarné bohémy, jednak argumenty samyo
sobě nejsou bezvýznamny.
Dokument psán je jako výbojný, rozvášně-
ný útok na staré sídlo umělecké bohémy
„starý romantický vřed“ umění. Vyzývá bo-
jovným jásotem útočníky, aby chopili se mo-
tyk a rýčů, rozbili starý Montmartre, s jeho
plačtivou sentimentalitou umělecké pseudo-
idylly. Mac Demarle těší se již, jak Moulin de
Mae Delmarle
Mac
Moulin
Praha
Montmartre
30
article
la Galette, dostaveníčko midinettes, modelek
obchodních příručí a mladých adeptů umění.
změní se v nádraží podzemní dráhy, jak
staré domky ustoupí blokům mrakodrapů,
tiché, křivé a nečisté ulice širokým třídám,
hemžícím se autobusy a tramwayemi, jak nový
velkoměstský život zamete ty odpadky minu-
losti a vytvoří novou krásu geometrických
konstrukcí, nádraží, elektřiny, aeroplanů, chrá-
my nového, vířivého, horečného života, z oce-
le, skla a betonu, jak špinavé haraburdí přeži-
lého romantismu zmizí ve vášnivém, svěžím
ruchu budoucnosti.
I ten, kdo není právě vyznavačem futu-
rismu a necítí ještě poetické chvění v hrudi
z pohledu na technické pokroky nové doby,
může najít v slovech tohoto vášnivého maní-
festu mnoho, co vzbudí jeho sympatii. To ne-
ustálé směšování bohémy s uměním, ty tak
zvané umělecké výstřednosti od dlouhých
vlasů až po uměleckou výzdobu hostinských
místností, je dnes dojista již přežitkem, jenž
může nanejvýš udivovat důvěřivé publikum,
ale není nijakým výronem překypujícího umě-
leckého talentu. Mnohem spíše slouží velmi
prostředním duchům, aby aspoň tímto způso-
bem upozorňovali na sebe a získávali opráv-
nění pro to, co se nazývá uměleckou bohémou
a nebývá než uměleckou impotencí. Starý
Montmartre, jenž býval modelem umělecké
bohémě celé Evropy, přežil se v Paříži právě
tak, jako jinde. Velkoměstská záplava, jež jej
pohltí, ovšem jej nenahradí, ale jisto je, že pro
nové umění, jež rozkvete, není ho nutně po-
třebí.
le Galette
Montmartre
Evropa
Paříž