ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf8c3390-8f13-11dd-9343-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 54, person 42, work 4, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 26. července 19 3.
Praha
3 masthead
odslie mii oomou aá Jirvrodil lob vaodl n d dp
4 masthead
Císlo 203.
5 article
a rannt a večerní listy předplácí aa v Praze v admssínlstranl na mněsle na čtvrt leta š K —h * dvoji donáškou na naěsle knz na čtvrt lota ve Eliálkách „ K so na másl Poštou rist . . S k o s dvojí zásilkou a maěal n vrlista k oh
Praha
6 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
7 article Nejvyšší maršálek zemský prino Lobkovic na odchodu.
Nejvyšší maršálek zemský prino Lobkovic na odchodu. Po včerejší audienci nejvyššího mar- šálka zemského prince Lobkovice v Išlu jest resignace jeho na přední hodnost v na- ší samosprávě hotovou událostí. Resignace jeho neodpovídá ovšem přesně směru poli- tiky konservativního velkostatku, jenž do- sud vždy hleděl zachovati stejný postup českými přísedícími zemského výboru, kte- ří, jak známo, dle usnešení poslanců zůstali na svých místech. Uznáváme však loyálně, že pro nej- vyššího maršálka zemského vyvinula se si- tuace velmi obtížná, když zatím země byla zatlačena před nemožnost, dostáti fi- nančním povinnostem svým, přiblížilať se insolvenci. Princ Lobkovic octl se takto před o- tázkou zda by, setrvávaje ve svém úřadě, mohl pomoci království a odvrátiti od ně- ho kvačící krisi. Tuto otázku zodpověděl ovšem tak, jak ani jinak nemohl, totiž zá- porně. Odpověď ta musila vyzníti záporně, kdyžtě nebylo nijakých pramenů, z nichž by se dala čerpati finanční odpomoc. V této tísni ovšem nezbylo nejvyššímu maršálkovi, než oznámiti tento stav tomu rozhodujícímu činiteli, který ho jmenovala vyžádati si jeho rozhodnutí. Tento postup prince Lobkovice, toto jeho opatření, tento jeho čin není něčím neústavním, protože ve skutečnosti maršá- lek nebyl již s to, dále s úspěchem zastá- vatí úřad svůj. A jako přísedící zemského výboru obrátili se na ty, kdož je z vo- lili, aby rozhodli, co dále činiti mají, mě zajisté i nejvyšší maršálek právo a povin- nost, obrátiti se na panovníka o rozhod- Vláda hr. Stürgkha hledí k resignac této jako okolnosti, jež jí poskytuje přile- žitost, aby zakročila, a krisi finanční v krá- lovství našem řešila. To jest však již otázka jiného druhu a rázu.
Lobkovic Stürgkh Išlu
8 article
Vždyť nejvyšší maršálek zemský ne- mohl by se vzpírati, kdyby panovník dal na jevo, že nemá důvěry, že by, setrvaje na svém místě, dovedl království České vy- vésti z nynější krise. To by byla zajisté ne- shoda mezi panovníkem a maršálkem zem- ským, podobná konfliktu, jaký může se vy- skytnouti, když panovník jest pohnut po- měry, aby dal consilium abeundi tomu kte- rému předsedoví ministerstva. Přiznáváme přese vše to, že jest prav- dou tvrzení, že nejvyšší maršálek zemský jest strážcem samosprávy království Če- ského, ale víme též, že nejvyšším jejím strážcem stálým zůstává panovník sám ja- kožto král český. Při voleném zemském výboru jest vlastně jen maršálek císařem dosazený ú- stavně zodpověden koruně, on má posta- vení analogické ministerskému předsedovi a má analogicky také ústavní povinnost. sezná-li, že nemůže řádně vésti správu, na- bídnouti demisi panovníkovi. Resignace prince z Lobkovic, jakožto nejvyššího mar- šálka zemského jest ovšem věcí, jež nezů- stane bez dalších následků. Prvním asi bu- de, že i přísedící zemského výboru za kon- servativní velkostatek vzdají se svých hod- ností; dalším pak, že vláda učiní svá vlast- ní opatření mimozákonná, ježto bylo pa- novníkovi v příslušné formě oficiálně ozná- meno: že království České nemá prostřed- ků, aby plnilo své finanční závazky a po- vinnosti. Naše strana vyslovila se proti mimo- zákonním opatřením vládním, a udala také
Lobkovice Český ty
10 article
způsob a prostředky, jak by bylo ústavně možno, zabrániti takovému shroucenív oboru samosprávy zemské. Jest rovněž známo, že promyšlené a účelné, jakož i pro- zíravé návrhy její — nebyly přijaty. Tak tedy nyní bude konati všecko vlá- da sama a ponese ovšem také za to sama odpovědnost, jak sama ohlásila v panské sněmovně.
11 article Krise v král. Českém.
Krise v král. Českém. Čeští sociální demokraté zahajují boj o volební opravu do sněmu českého. Českoslovanská sociální demokracie za hajuje opět na celé čáře boj o volební opravu Této záležitosti jsou věnovány porady jejích zastupitelských korporací a lidový tábor v neděli pořádaný, na němž o převratu v Če- chách a volební opravě promluví posl. dr Soukup a býv. poslanci Hudec a Joha- nis. Ve včerejším večerníku „Práva Lidu“ jsou otištěny dvě úvahy, jež ukazují, jakým směrem se bude bráti tento boj. V úvaze redakční podrobuje se zdreující a spravedlivé kritice Schmerlingův volební řád pro sněm český a praví se v ní zejména: „Následek tohoto volebního řádu je, že ve sněmu zemském jsou tři skupiny: 99 českých měšťáckých poslanců, 69 německých, 74 vel- kostatkářů a hodnostářů církve. Němcí a Češ nejsou počtem daleko od sebe, velkostatkář- hrají rozhodující úlohu. Nejdůležitější zákony vyžadují přítomnosti 4 poslanců, aby o nich mohlo být jednáno. Čtvrtina sněmu je 61 po- slanec. O volební opravě vůbec se na sněmu nemůže jednat, nepřijde-li čtvrtina poslanců Nepřijdou-li buď Němci, jimž Schmer- lingův volební řád nadržuje, nepřijdo u-l velkostatkáři, z nichž dle volebního řádu dosavadního skoro každý přímo svým statkem je povolán za zákonodárce, ne- může se na věky věkův jednat o vo- lebni opravě. Tak vypadá tento sněm.
Soukup Hudec Joha Schmerlingův Němec
12 article
Projev je vyhrocen takto: „Přibližily se chvíle kritické. Dělnictvo Čech, ponížené, potupené. vyděděné, trpce pykající následkem hospo- dářství zemského, dnes nemůže a nesmí na nic jiného myslit — než na to, aby pora- žen, rozbit, zničen byl tento ha- nebný a urážlívý, všechny pojmy práva a spravedlnosti šlapají c volební řád Schmerlingůvl Pry s tímto bezprávím, nad něž nen většího na světěl Ať žije všeobec- né hlasovací právo do zemskéh sněm u. Druhá úvaha je podepsána říšským posl. Modráčkem a vlastně doplňuje úvahu redakční, zejména upřímným dozná- ním, že „úprava věcí v Čechách sotva jinak dá se docíliti než kro- ky mimořádnými“ a dalším sankcio- nováním převratu ústavního, kte- rý posl. Modráček formuluje takto: „Ale pouze jediný druh převratu ústavního, pouze jediná revoluce shora jest v moderní době odůvodnitelna a vede k žádoucí nápravě a žádoucímu obrození, totiž revoluce, které dá valná většina obyvatelstva země schválení.
Modráček Čechy
13 article
Jedině na této projevené vůli převážné větši- ny dovoluje moderní doba ústavní převraty Jiné převraty jsou nebezpečnou libovůlí ab- solutismu. Uznává-li vláda, že poměry v zem- ské správě vyvrcholily na ten stupeň, že déle jsou neudržitelny, pak jest její povinností, aby odvolala se k obyvatelstvu země a poskytla mu příležitost všeobecným a rovným hlaso- váním zvoliti nový zemský sněm, jenž stano- vil by prozatímní zemskou vládu a dal zemi vhodnou ústavu. S jiným, než tímto řešením zemské krise cestou mimořádnou, souhlasiti nemůžeme. Bude-li však nicméně přes hlavy obyvatelstva dosazena absolutní zemská sprá- va, pak úkol její měl by býti vymezen v tom směru, by vypsala takové všeobecné volby na podkladě všeobecného a rovného práva hla- sovacího do ústavodárného sněmu zemského Nechť lid zvolí si nový, modernější sněm a ustanoví sám novou zemskou správu. Vše- chny jiné činy absolutní zemské správy, již vláda o své újmě dosadí do Čech, budou těž- kými zločiny proti moderním právům občan- ským.
Čechy
14 article
Audience nejvyššího maršálka prince Lobkovice v Išlu. Zpráva c. k. korespondenění kanceláře ozná mila včera z Išlu (viz večerník „Národních Listů“) že císař přijal v krátké audienci nejvyššího mar- šálka království Českého prince Lobkovice a na rozchodné vyznamenal jej řádem zlatého rouna. „Prager Tagblatt“ se k tomuto faktu dovídá, že maršálek žádal císaře o sproštění úřadu, poněvadž z vlastního rozhodnutí resignovati nemohl, byv císařem jmenován. To se stalo a „išelská audience byla pouhou audiencí na rozloučenou za účelem přijetí vyznamenání O průběhu audience není zatím podrobnějších zprávi za to mohou německé noviny referovati tom, co se dělo po audienci. Sdělují: „Audience trvala jen krátce, sotva desel minut a vzhledem na tuto okolnost se proslýchá, že prine Lobkovi se směl () omeziti pouze na podán své demise. Císař prý demisi jeho ur čitě přijal. Princ Lobkovic sdělil po audienci že císař jej přijal milostivě a že mu osobně poda řád zlatého rouna. Prine Lobkovic byl pozván k dnešní dvorní hostině, načež večer odjede pře Vídeň do Prahy.
Lobkovic Prager Išlu Vídeň Praha
15 article
Konservativní velkostatek odmítl schváliti v zemském výboru novou půjčku? „Nordböhmisches Tagblatt“, který přede- včírem prozradil usnesení přísně důvěrné schůze zemského výboru, pokračuje ve svém prozrazování. Německý list praví, že přísedí- címu zem. výboru dru. Pinkasovi se vytýká. že jeho úsilí o zjednání nové zemské půjčky měly výsledek neuspokojivý a pokračuje: „Jak se prohlašuje v kruzích, jež jsou do věci za- svěceny, způsobilo rozhodnutí zemského výboru, že nechce přijati žádné další nové půjčky, zakročení konservativních velkostatkářů, kteří v zemském výboru prohlásili, že nemohou dá- le trpěti hospodářství půjčkov a že by při novém pokusu o půjěku bylinuceni odvolati své přísedící ze zemského výboru. Nejvyšší maršálek se přídal k tomufo ná- zoru a cítí se jim vzaným. Po přijeti nové půjčky byli by dva přísedící zem- ského výboru z konservativního velkostatku a nejvyšší maršálek odstoupilí a zemský výbor byl by se stal i bez odstoupení něme- ckých přísedicích k usnášení ne- způsobilým. Z tohoto důvodu usnesla se většina zemského výboru neuzavírati nové půjčky...“ — Zodpovědnost za tuto zprávu má „Nordböhm. Tagblatt“, resp. jeho infor- mátor.
doktor Pinkas Nordböhmisches Tagblatt
16 article K složení zemské správní komise.
K složení zemské správní komise. O složení zemské správní komise probíhají vše- lijaké těžko kontrolovatelné zprávy. Dle jedné z nich nebude v komisi zasedati žádný zemský úřadník, ani vicepresidenti místodržitelství českého ryt. Vojáček a ryt. Herget. Dle jiné bude jejín předsedou hr. Vojtěch Schönborn jako vice- president říšského soudu a dosazení komise stano prý se již příští neděli. Pravděpodobnější zdo se být zpráva, že dosazení komise a rozpuštěn sněmu stane se v prvních dnech srpnových. Moravský hlas o poměrech v Čechách. Brněnský „Hlas“ pojednává o tom, co dozráv v Išlu a předpověděv dosazení správní komise. praví: „Kramářovo „in memoriam“ nebylo tedy „proroctvím slepého mládence“. Komise asi přijde a povede správu země. Jak dlouho, nedá se říci Komise je mimořádným a provisorním opatřením. Zemská samospráva v Čechách umírá na finanční
Vojáček Herget Schönborn Hlas Kramářův Čechy Išlu
17 article
úbytě, které jí vočkovala německá obstrukce. Něm ci se dopustili činu zavržení a odsouzení hodného To je nesporno. Ale také je pravda, že se mál dělalo s české strany, aby plány německé obstruk- ce byly skřiženy. Byly doby, kdy se nahoře zlobil na jednání Němců. Vyhození Schreinerovo z mini sterstva to dosvědčuje. Ale nevyužilo se doby vhodné. Neboť české strany se mu sily zrádcovat, Němci využili slepé strannickost českých stran, nasadili v pravou dobu páky, a než se české strany vyhašteřily, dostoupila finanční tíseň v Čechách vrcholu. Nejtě ž ší rá- nu pak zasadila české samosprávě česká „oposice“, která zmařila projed. nání finančního plánu a tím i zvýšen zemských údělů. Ale hlavní věc jelst že většina českého poselstva zase by- la v oposici a že vynutila si brzké skončení letního za s edá ní „Opsice to vyhrála, česká zemská samospráv zaplatí válečné útraty svou existencí! . . . Že v Čechách je zle a že bude hůře, bylo jasno před měsícem, když začal o tom, co má býti, filosofovat prof. Masaryk a své vzácné rady a náhledy presentoval nejv. zem. maršálkovi a zem. přísedí- cím. Vídeňský centralismus nebyl poražen, jak tvrdil Masaryk. Finanční tíseň se neléčí sofismaty a protesty. Otázka přís. Pinkase: „Nesete pení ze?“ byla správným vystižením siťuace.
Němec Schreinerův profesor Masaryk Pinkas Německo Čechy
18 article
Hlasy německého tisku v čechách o druhé zemské správní komisí. I v německém krajinském tisku tlumočí s nedůvěra Němců k úřadnické správní zemské komisi a národní parita i tam je označována za neochvějnou podminku za tím účelem, aby Němei mohli míti k této komisi důvěru. „Reichenberge Volkszeitung“ praví, že je otázka, zdali Němci daj souhlas ke zřízení této nové komise, poněvadi Němci velmi často prý se přesvědčili, že na úřad- níky, kteří podle náhledu vlády „jsou blízcí názo- rům Němců“, jen ve vzácných případech je spo- lehnutí.
Němec Reichenberge Volkszeitung
19 title
Válka mezi spojenci.
20 article Srbské a řecké stanovisko v otázce míru.
Srbské a řecké stanovisko v otázce míru. Z Vídně, 25. července. »W. Allg. Ztg. oznamuje: Pokrok ve vyjasnění splelité situace dlužno také dnes zaznamenati. Srbsko resp. Řecko trvá na tom, aby nepřátelstv přerušeno bylo teprve, až Bulharsko přijme podmínky míru těcht obou států a až prelimináře míru budou podepsány. Srbská vláda pů- vodně sdílela mínění, že vyjednávání o pří- měři v Niši budou konána a že o míi jednáno bude v Bukurešti. Řecká vláda po- važovala však za účelnější, aby obě záleži- tosti, které tvoří po mínění Řecka neroz- lučný celek, byly vyjednány na témž mistě. Srbsko, jak se zdá, řecké stanovisko přijalo, takže ke konferenci v Niši nedojde. Návrhy v příčině okamžiku zastavení nepřátelství které Rumunsko učinilo pravděpodobně se všemi velmocemi, zamítla vláda řecká se vší rozhodností, takže pochybnost o úmyslech řeckých je naprosto vyloučena. Rumuni v Bulharsku. Ze Sofije, 25. července. (K. k.) U Sufije vyskytl se oddíl rumunské jiz dy. Bulharská vláda učinila proto dotaz u ru- munské, která odpověděla, že rumunský hlavní stan dal už rozkaz, aby z a- staven byl pochod rumunského vojsk a. Ze Solije, 25. července. Min. předseda Majorescu telegrafoval dnes po druhé bul- harské vládě, že rumunskému vojsku dán byl rozkaz, aby do Sofije nevkročilo. Tato depeše působila velmi uspokojivě, poněvadž rozčilení v městě je veliké. Na sofijské rovině asi 15 km od města vyskytla se již rumunská jízda. Ve vládních kruzích ujišťují, že poměr k Rumun- sku se příznivě vyvíjí a že nelze se obávat od něho žádného dalšího nebezpečí. Hlavní péče
W Allg Rumun Majorescu Vídeň Srbsko Řecko Bulharsko Niš Bukurešť Rumunsko Sofijá Solija km
21 article
U drobném prodejie ranní číslo o sobě na e večerni za lk Ve flišlkách na venkově ranní čislu večerní Inseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty přijima administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceil
22 article
věnována je invasi fureckého vojska, kterés kurdskou jízdou v čele všude vraždí a vy- paluje. Turecký vpád do Bulharska. Ze Sofije, 24. července. (K. k.) Tuürci pokračují prý v pochodu na Jambolua Altos a cestou pálí a plení. Z Paříže, 25. července. („Temps“.) Ve zdejších diplomatických kruzích tvrdí nejurči- těji, že Rusko, ačkoli obává se důsledků úplné záhuby Bulharska, přece nepodníkne vlastních kroků proti Turecku. Z Petrohradu, 25. července. Navrhovaná je sice námořní demonstrace, jakož i vylodění mezinárodního válečného sboru jako event. opatření proti Turecku, leč velmoci zatím o tom nejednají. Velvyslanci velmocí v Ca- řihradě dnes domluvili nutkavě Portě, aby ji pohnuli k umírnění. Zakročení toto bude jed- notlivé, ale obsahem jednotné. Velvyslanci mají rozkaz ukázati, že velmoci nepřipustí roz- hodně překročiti čáru Enos-Midija, která v mírovém jednání byla stanovena, dodají však. že Porta jestli podvolí se vůli Evropy, nepo- třebuje se obávat jakéhokoli omezení evrop- ského panství. V Paříži je naděje, že toto poněkud neurčíté prohlášení umožní výcho- diště, aby Porta při delinitivní úpravě balkán- ských záležitostí nabyla jakýchsi úspěchů, kte- ré ji londýnská smlouva nezajišťovala. Vel- moci trojdohody se shodují v tom, že teprve po vyčerpání veškerých diplomatických prostřed- ků má být použito vojenských opatření. Po- slední výměna not mezi Petrohradem, Berlí- nem. Vídní a Rumunskem vzbuzuje naděje, že trojspolkové velmoci sdílí týž názor. Ze Sofije, 25. července. Dnes došly te- legramy od anglické a francouzské vlády, kte- ré ujišťují, že porušení londýnské smlouvy ne- bude trpěno. (Viz poslední zprávy.)
Port Bulharsko Altos Paříž Rusko Turecko Petrohrad Ca Evropa Vela Vídeň Rumunsko Sofijá EnoMidija
23 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Rozdělení referátů v zemském výboru na Moravě. Bouře, která hrozila řádit v lůně české repre- sentace moravského zemského výboru, zdá se být aspoň dočasně zažehnána. Dle zprávy „Pozora. konala se ve středu schůze českých členů zem- ského výboru, jejímž výsledkem bylo proza- timní převzetí referátů českými přísedícimi. De- finitivní převzetí referátů má se státi až po skon- čení prázdnin. Dráhy vodní, úprava řek a hrazení bystřin ponecháno v referátě bar. Barattya věci personální a kancelářské ponechány v referátě hr. Belcredího. Referáty něm. přisedících zůstanou nezměněny. Referáty českých přísedících jsou hlavních rysech dnes tyto: přís. dr. Pluhař má zem. finance, fondy, zem. daně a dávky, zem. dluhy. státní bernictví, zákonodárství, bankovnictví, úvěr a statistiku, záležitosti robotárny v Brně, záležitosti knih pozemkových, moravské zemské zastavárny Brně a j.; přísedící poslanec K. Sonntag školství obecné, menšinové a mateřské, učitelstvo, podpory na stavbu škol, místní a okresní fondy školní, české ústavy učitelské, zemské střední školy, záležitosti universitní, hospodářské školy střední, rolnické, hospodyňské, zimní a odborné; přísedící dr. Bu- dinský: průmysl, živnostnictví a obchod, prů- myslové musedm v Brně, úřad na zvelebování živ- ností, české školy průmyslové a obchodní, pod- porování malého živnostnictva, agrární operace, věci chudinské, sirotčince a ústavy pro výchovu, ošetřovací útraty za nemocné atd., přísedící P.
doktor Pluhař K Sonntag Morava Brno
24 article
Šrámek: zdravotnictví, ústavy zdravotní, nemoc- nice, porodnice, ústavy pro choromyslné v Brněa Kroměříži, veřejné nemocnice, dodávky, zemské ústavy pro hluchoněmé v Lipniku. Ivančicícha Val. Meziříčí atd. Obecní záležitosti v politických okresích ponechány prozatím v dosavadním roz- dělení při jednotlivých referátech. Tedy zatím byl učiněn — malý kompromis. Od malého vede cesta k velkým .. Návrat zemských poslanců státoprávně po- krokových do Svazu zemských poslanců. Dle vydaného včera komuniké, usnesl se vý- konný výbor strany státoprávně pokrokové vzhle- dem k tomu, že dohodování s Němci bylo přeru- šeno, aby zemští poslanci státoprávně pokrokovi vstoupili opět do Jednotného svazu zemských po- slanců na sněmu král. Českého.
Šrámek Němec ústav pro choromyslný v Brně Kroměříž Ivančicích Val
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Konec Montmartru.) Paříž má ode dávna tři hnízda umělecké bohémy, v nichž se rodí oposice proti vládnoucím, oficiálníma akademickým směrům v umění i literatuře, kde vládne svůj zvláštní společenský život kde probíjejí se mladé talenty bídou k uznání. kde vybijí se překypující síla mládí, ale kde také hyne mnohou nadaných v boji o skývu chleba, a živoří mnoho prostřednosti a bez- významnosti na účet domněle zneuznané ge- niality. Vrch svaté Jenovefy, patronky Paříže, bývalý římský tábor, sídlo císařů, pak —a dodnes — sídlo vysokých škol vytvořilo nej- starší takový útulek mládeže, snící o vědecké, umělecké a literární slávě: latinskou čtvrt. Jenže život na jejím boulevardu Saint-Mich l a v chudých hotelích přilehlých úzkých ulic není daleko již tak originelní a primitivní jako v Murgerových „výjevech z bohemského ži- vota“ a v jeho „pijácích vody“. Montparnasse, jenž se připojil ke Quartierlatin za Luxem- bourgskou zahradou a stal se sídlem výtvar- níků, rok od roku je víc zaplavován malujícími Švědkami, Angličankami a jinou cizí invasí, takže činí spíš dojem cizinecké kolonie než originelního sídla mladého výtvarného poko- lení Francie. Zbývá Montmartre, druhý vrcho- lek, tvořící s vrchem sv. Jenovefy údolí Seiny. bývalé předměstí hlavního města, do něhož se uchylovali výtvarníci pařížští, kde vznikly nej- slavnější literární i umělecké kabarety, odku počal svůj boj nový romantísm, symbolism
svatá Jenovefa Murgerův Lux Sein Paříž SaintMich l Montparnass Francie Montmartre konec Montmartre
26 article
jiné výbojné směry. Mnozí z vynikajících umě- leckých a literárních lidí dnešní Francie vzpo- mínají s láskou na těsné domky, malé zahrád- ky, chudé příbytky na hřebenu vrchu, kde stá- valy kdysi větrné mlýny, letní hostince a malé farmy — kde prožili své mládí v bezstarostném veselí, s málo penězi, ale s mnoha nadějemi do budoucna. Ty opuštěné končiny se sice dnes již hodně změnily, ze starých větrníků nezbyl než šarla- tánský paskvil „moulin rouge“ a pak lidová tančírna „moulin de la galette“, ze starých uměleckých hospůdek jen snad bývalá krčma vrahů, dnes hospůdka u čilého králíka s jedním zaprášeným stromem mezi novostavbami — ale přes to udržuje se stále tradice o umě- leckém romantismu, kvetoucím na Mont- martru, o tom rajském, primitivním, zlatém věku uměleckého mládí, jež nalézá útulek ve starých, špinavých domcích mezi nočními vi- nárnami, policejně hlídanými hotely a spoustou nočních barů — všemi těmi attrakcemi, jež žijí z cizinců, „studujících“ pařížský život. Na Montmartru je víc než kde jinde v Paříží znát, jak to, co bylo kdysi originalitou pařížského života, změnilo se v obchodně vykořisťované podniky, počítající s cizineckou zvědavostí. Několik cabaretů, jako imperialistická La lune rousse, neb staré café de quat'-z-arts snaží se uchovat ještě starou literární tradici, ale vět- šina ostatních podniků, od obrovského bio- grafu až po champagnské taverny, otvíranéo půlnoci, nejsou než středisky zábavy, jejíž útraty po většině nesou cizinci.
galette Francie Montmartre Paříž Mont
27 article
Pařížské listy, jež denně uveřejňují sloup- ce insertní reklamy těchto obchodů s nejhrub- šími požitky, ve své redakční části zavíraj shovívavě oči nad touto nápadnou změnou bý- valého útulku umělecké bohémy ve čtvro nočních lokálů a píší neustále o poesii malých zahrádek, chudičkých příbytků, upřímného veselí umělecké bídy, bojující o nové umění. Je ovšem ještě dosti tohoto života kolem bou- levardu Rochechouart, kolem montmartreské- ho hřbitova, překlenutého železným mostem kolem place Clichy, zářící večer světelnými reklamami a lampami nočních restaurantů — ale život ten přestal již dávno být — zvlášt pro cizince — příznačným rysem tohoto hy- gienicky velmi zanedbaného arrondissementu. Stará tradice hasne a naopak zevní nedo- statky stávají se rok od roku zřejmějšími.
Clichy
28 article
Snahy po vybudování moderní Paříže zasáhly v posledních letech i Montmartre. Banlieu, stále vzrůstající, zaplavilo vnější část vrchu novými budovami a ulicemi, těsné ulice a staré domky mezi Place Pigalle a Place Clichy miz pod ranami motyk a mění se v obrovské bloky massivních budov. a vlastní Montmartre, ten pás vnějších boulevardů těsně pod hřebenem vrchu je stále víc zabírán zábavními místnost- mi. Tento zvolný a nezadržitelný postup má být nyní urychlen soustavnou proměnou za- nedbaného, kdysi poetického předměstí, v stří- zlivou výstavnou čtvrt — a plány na toto pře- tvoření vyvolaly živěji staré vzpomínky, vášni- vé hlasy, volající po zachování bývalého útul- ku umělecké bohémy, protesty proti ničeni staré tradice, Mnohým pamětníkům, kteří lam prožili své umělecké a literární počátky, je líto toho zanikajícího života, chtějí mu uhájio veřejnou agitací útulek tradicí posvěcený, nová generace rovněž protestuje — jsou po- chopitelny tyto snahy a protesty, ale přichá- zejí pozdě. Život se nevrací a nedá se za- držet.
Clichy Paříž Montmartre těsný ulice
29 article
Pro nás je zajímavý tento boj o starý Montmartre, že bývá, neprávem, srovnáván s naším bojem o zachování staré Prahy. Je sice dosti společného v té touze, uchovat minulost živou i tam, kde sama odumírá, ale bojujeme-l v Praze proti níčení uměleckých památek, jež jsou památníky nejen minulého života, ale též umění, jde v zápasu o Montmartre o cosi ji- ného: i kdyby zůstaly stát ty lepenkové dom- ky, dnes již téměř na spadnutí, ty opuštěné dvory, zanedbané zahrady, zanesené staveb- ním rumem, jen bývalý život dnes v nich již neožije — dnešní umělecká bohéma je již čímsi zcela jiným než za dob prvních romantiků i za dob prvního hnutí proti naturalismu. Jak se změnil život, o tom vypráví vý- mluvně vášnivý dokument proti obhájcům sta- rého Montmartru, jejž uveřejnil nedávno Mae Delmarle, malíř z nového futuristického poko- lení. Je v něm mnoho naivního, do krajnost přehnaného, ale jednak samo sebou je char- akteristické, že právě nejmladší pokolení vý- tvarné nemá příchylnosti k romantismu bývalé výtvarné bohémy, jednak argumenty samyo sobě nejsou bezvýznamny. Dokument psán je jako výbojný, rozvášně- ný útok na staré sídlo umělecké bohémy „starý romantický vřed“ umění. Vyzývá bo- jovným jásotem útočníky, aby chopili se mo- tyk a rýčů, rozbili starý Montmartre, s jeho plačtivou sentimentalitou umělecké pseudo- idylly. Mac Demarle těší se již, jak Moulin de
Mae Delmarle Mac Moulin Praha Montmartre
30 article
la Galette, dostaveníčko midinettes, modelek obchodních příručí a mladých adeptů umění. změní se v nádraží podzemní dráhy, jak staré domky ustoupí blokům mrakodrapů, tiché, křivé a nečisté ulice širokým třídám, hemžícím se autobusy a tramwayemi, jak nový velkoměstský život zamete ty odpadky minu- losti a vytvoří novou krásu geometrických konstrukcí, nádraží, elektřiny, aeroplanů, chrá- my nového, vířivého, horečného života, z oce- le, skla a betonu, jak špinavé haraburdí přeži- lého romantismu zmizí ve vášnivém, svěžím ruchu budoucnosti. I ten, kdo není právě vyznavačem futu- rismu a necítí ještě poetické chvění v hrudi z pohledu na technické pokroky nové doby, může najít v slovech tohoto vášnivého maní- festu mnoho, co vzbudí jeho sympatii. To ne- ustálé směšování bohémy s uměním, ty tak zvané umělecké výstřednosti od dlouhých vlasů až po uměleckou výzdobu hostinských místností, je dnes dojista již přežitkem, jenž může nanejvýš udivovat důvěřivé publikum, ale není nijakým výronem překypujícího umě- leckého talentu. Mnohem spíše slouží velmi prostředním duchům, aby aspoň tímto způso- bem upozorňovali na sebe a získávali opráv- nění pro to, co se nazývá uměleckou bohémou a nebývá než uměleckou impotencí. Starý Montmartre, jenž býval modelem umělecké bohémě celé Evropy, přežil se v Paříži právě tak, jako jinde. Velkoměstská záplava, jež jej pohltí, ovšem jej nenahradí, ale jisto je, že pro nové umění, jež rozkvete, není ho nutně po- třebí.
le Galette Montmartre Evropa Paříž