2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. července 1913. Číslo 203.
4
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Německo-liberální hrozby.
„N. Fr. Pr.“ troubí dnes opět na poplac
proti vládní komisi zemské pro královstv
České, upozorňujíc opětovně, že zemská ko-
mise, vypravená všemi právy zemského vý-
boru, mající k disposici zemské přirážky, zvý-
šené o 10 a novou 4korunovou pivní dávku
zemskou, připraví Němce z Čech o všechny
plody jich mnoholeté obstrukce. „N. Fr. Pr.
přijala by pouze úřadnickou komisi, v níž by
nacionální Němci měli stejně hlasů, jako ostat-
ní zemské strany i se šlechtou, poněvadž ně-
mecká spravedlnost žádá, aby Němci všude
tam, kde jsou v menšině, měli rovné právo
s většinou a kde jsou ve většině, aby byli ne-
obmezenými pány země.
Podmínky „N. Fr. Pr.“ jsou takové: Ne-
bude-li správní komise tím, čím jedině být
smí, totiž korporací, sestávající z úřadníků
národně nestranných a oprávněnou pouze k to-
mu, aby podle zákona vedla zemskou správu.
dá německý lid v Čechách pokyn svým zá-
stupcům, aby na celé čáře zahájili boj proti
vládě, která by připustila takové nové zkla-
mání Němců... Správní komise je nebezpeč-
ný pokus a vzplanutí německého odboje, který
by přešel i do parlamentu, dá se předejíti pou-
ze tím, když bude dána záruka, že komise bu-
de opravdu jen nestranným státním úřadem
a nikoli záclonou, za níž německý národv
Čechách má býti opět na dlouhou dobu za-
tlačen.
Hrozby „N. Fr. Pr.“, která mluví už jen
za staré německé liberály, pozbyly na štěsti
svého významu, zvláště od té doby, co alpšti
Němci, přesycení věčným kverulantstvím
svých soukmenovců z Čech, nejednou už pro-
hlásili, že říšská rada má také jiné účely, než
aby věčně hájila neústupnosti českých Němců.
Němec
RakouskoUhersko
Francie
Čechy
5
article
Chorvatské věcí.
Nový chorvatský královský komisař, kte-
rý se píše Skerlecz, vyslovuje š kerlee
a jehož chorvatští předkové mělí jméno
Škrlec, učinil již v Pešti nutné příprav
k odjezdu do Záhřeba a nastoupení úřadu. Mi-
nistr hr. Pejačevič svolal do Pešti přední
chorvatské unionisty, mimo jiné i dra. To-
mašiče, s nimiž měl spolu s bar. Skerleczem
porady. V Pešti sešel se bar. Skerlecz také
s dosavadním náměstkem bánovým, drem.
Unkelhäussrem, který mu nabídl de-
mísi. Dr. Unkelhäusser vrátí se hned, jakmile
bar. Skerlecz sestaví v Záhřebě novou vládu,
zase do Pešti a stane se prý státním tajemní-
kem v ministerstvě pro Chorvatsko, kterýžto
úřad má býti nově zřízen jen pro něho.
V některých pešťských listech vyskytla se
jména příštích odborových přednostů chorvat-
ských, tedy nové chorvatské vlády. Předno-
stou vnitra jmenuje se tam pověstný Accur-
ti, přednostou spravedlnosti Srb dr. Grga
Avakumovič a přednostou osvěty proí
Šufflay. Poněvadž všichni tři jsou maďa-
roni nejhoršího rázu, nevěříme, že by bar.
Skerlecz, který jede do Záhřeba přece proto,
aby tam upravíl půdu smíru a obnovil ústav-
ní poměry, byl tak zaslepený, aby jmenová-
ním takové, všem Chorvatům nenáviděné vlá-
dy zavřel si předem cestu k jakékoli dohodě
s ostatními stranami. Spíše věříme jiným
zprávám, dle nichž bar. Skerlecz sestaví no-
vou vládu teprve, až v Záhřebě vstoupí ve
styk s vůdci politických stran.
Pejačevič
Unkelhäussr
doktor
Unkelhäusser
Srb
Avakumovič
Skerlecz
Chorvat
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
6
article
Pokud se týče těchto politických stran,
bude nový komisař přijat s otevřenou náručí
ovšem starými maďarony i tak zv. stranou
pokrokovou, v jejíž čele stál dosud hr. Peja-
čevič a kterou vlastně vede býv. bán dr. To-
mašič. Chorvatsko-srbská koalice, která
stojí dosud na zákonité půdě vyrovnání z roku
1868, nezachová se k němu a priori nepřátel-
sky, nýbrž vyčká, co přinese Chorvatskua
jak si bude v zemi počínati. Stejně se zachová
skupina osecká, blízká koalicí. Pokud se
týče státoprávní oposice pravašů, kteří
neuznávají vyrovnání z r. 1868 a tedy ani unie
Chorvatska s Uhrami, domáhajíce se úplné
neodvislosti Chorvatska od Uher, ovšem v
rámci říše habsburské, je známo, že strana
tato se v poslední době opět rozštěpila ve
skupinu starých frankovců, nenávidících
Srby bez rozdílu a hotových ke službám každé
vládě, která bude potírati Srby: a ve skupinu
Starčevičovu, která se sblížila s koalicí
a tedy i se Srby. S frankovci jsou nyní spo-
jeni klerikálové (býv. křesťanští sociálové)a
ostatní strany, radikálních Srbů, Radičova sel-
ská strana a sociální demokraté padají zatín
méně na váhu.
Pejo
Chorvatsku
Srba
Starčevičův
Radičův
Chorvatsko
Uhry
7
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Arménské reformy.
8
article
Arménská otázka vystupuje nyní do po-
předí proto, že podle vší pravděpodobnosti
Rusko v brzké době se pokusí připojit tuto
část Turecka ke sféře svých vlivů. Jestliže
Rusko nevyužilo oslabení Turecka za nynější
války k ráznějšímu kroku, vinou toho nebyla
snad vůle ruské vlády, ale mezinárodní ohle-
dy, těžko říci, zda více na Anglii či na Ně-
mecko. Anglie nemá v tomto kraji tak bez-
prostředních zájmů jako Německo, které se
domnívá, že bude jednou dědicem panství
osmanského a nerado by ztratilo pozadí pro
svou bagdadskou dráhu. Ruská vláda hned na
počátku války balkánských spojenců s Ture-
ckem poslala silné vojenské oddíly za Kavkaz
k Choji a k jezeru Urmijskému, odkud byli
Turci vypuzeni, ale dalšího postupu do ture-
ckého území se neodvážila. Nyní, když Turci
zabrali Odrin, vzpomíná se častěji možnost
že Rusové z vých, strany začnou tlačit Tu-
recko, aby je donutili k návratu za čáru Enos-
Midija. Turci prý již nařídili mobilisaci tří
východních sborů armádních a Rusko kvapně
posunuje své vojenské síly za Kavkaz.
Heslem v daném případě bylo by osvo-
bození Arménů zpod jařma tureckého a spo-
jení jich pod vládou ruského cara. Situace je
taková, že Arméní sami nevědí, mají-li tuto
záměnu poddanství vítat či být proti ní.
Na postavení Arménů v Turecku má vliv
i nynější obrat na Balkáně. Turcí zdvihaji
hlavu a přestávají mluvit o autonomii Armé-
nie, kterou ještě před nedávnem ve své lisni
Rus
Turek
Armén
Arméní
Rusko
Turecko
Anglie
Německo
Turec
Kavkaz
Balkán
9
article
slibovali. Na pomoc jim přicházejí Němch,
kteří nabízejí hory doly, jen aby byl erze-
rumský kraj co nejlépe opevněn a obsazen
náležitým počtem řádového vojska, schopného
bránit území proti ruskému zabrání. Německo
si vyžaduje, aby potřebná reorganisace voj-
ska v těchto místech byla vykonána do
dvou let.
Arméni do nedávna počítali s pomocí ru-
skou. Ale uviděli, že ruská pomoc jde velmi
váhavě a že Rusové mají ruce svázané Němci
Proto nyní Arméni ohlížejí se více po něme-
ckém vyslanectví v Cařihradě než po ruském
Do Arménie Němci poslali učeného profesora
Lepsiusa, znalce arménských věcí, patrně
s politickým posláním.
Armén
Rus
Němec
Lepsius
Německo
Cařihrad
Arménie
10
article
Turci mezitím nelenili a vyjednávali, kde
s kým. S Araby uzavřelí jakousi dohodu. Těž-
ko předvídat, zda trvalou, ale dohoda je to
a má za následek, že Arméni nemohou na po-
moc Arabů spoléhat. Arméni to také cítí
proto jich revoluční organisace „Dašnaken-
tun“ hledá narovnání s Turky. Ministr Talaat
bej šel jim potud vstříc, že stanovil pro pře-
chod k islamu stáří místo 15 let 20 a za únos
arménských děv stanovil trest únosníka
tehdy, jestliže děva souhlasila a únosce chce
se s ní oženit. To je podstata tureckých refo-
rem v Arménii.
K sesílení bezpečnosti ve východních kra-
jích bude zavedeno četnictvo (60.000 mužů)
pod velitelstvím evropských důstojníků, Kur-
dům zakáží nosit zbraň, i důstojníkům domo-
brany, od arménských křesťanů nebudou vy-
máhat daně ve prospěch kurdských bejů.
Želaná decentralisace nebyla provedena
Celá východní Anatolie byla rozdělena na dva
obvody o 4 a 3 vilajetech, v čele obvodů bu-
dou generálinspektoři Angličané a třetí ge-
nerálinspektor bude v ministerstvě vnitra.
úřadníci budou jmenováni z křesťanů i moha-
medánů, bez ohledu na kvotu. Generální in-
spektoři mají plnou moc ve svých obvodech.
pouze finanční inspektory a „nesesaditelné
soudce nesmějí odstraňovat nebo odevzdávat
soudu. Na jich pěčí bude také zužitkování do-
lů, lesů, zvelebení zemědělství, řemesel, do-
pravnictví. Osvícený absolutismus byrokracie.
Boj se zpustlostí lidu.
Turek
Armén
Angličan
Arab
Arménie
11
article
Ruské vládě i veřejnosti dává teď mnoho trá-
pení rozmáhající se zpustlost v lidu, t. zv. chuli-
ganstvo. V posledních letech pozoruje se nápadné
uvolnění mravů v nižších vrstvách v městech i na
venkově, bezuzdnost a zpustlost, která zločiny pě-
stuje již nejen ze zlého úmyslu, ale i z nesvědomi-
té svévole. Do boje proti chuliganstvu vystupuje
nyní i pravoslavná církev. Podle nařízení církev-
ního synodu v biskupstvích konají se sjezdy „bla-
gočinných“ (představených vikariatů), které se
radí o způsobu boje se zpustlostí lidovou. Hlavní
příčinu tohoto zla vidí v krčmách, zvláště v taj-
ných prodejnách vodky. Druhou příčinu vidív
tom, že selská mládež odchází na výdělek do ci-
zích míst, kde přivykne zhýralému a nevázanému
životu, a když se vrátí domů, nejen sama v tom
pokračuje, nýbrž i druhé svádí. Jako prostředel
k boji navrhují též farní spolky střízlivosti
knihovny a knihami mravokárného, protisektant-
ského a protialkoholového obsahu.
Odboj Ulstru protí home rule.
12
article
Irští unionisté organisují nepokrytě branný
odpor proti tomu, aby samospráva Irska vztahe-
vala se také na ulsterskou provincii. Vůdcem celé
akce je sir Edward Carson, jenž kolem seskupil
několik předáků strany, z nichž utvořil jakous
vedlejší vládu. Jsou to zejména kapiťán James
Craig, nestor strany Sinclair, velkoprůmyslnsk Clark
a plukovník Wallace, jenž sestavuje revoluční ar-
mádu, zvanou anglická liga k obraně Ulstru, pro
niž se sebralo již mnoho tisíc liber šterlinků. Wal-
laceovi pomocníci slibili, že do podzimu budou míti
10.000 mužů k dísposici, a také z Anglie docházeji
četné přihlášky dobrovolníků.
Ve středu konali čelní stoupenci hnutí v Bel-
fastu poradu o opatřeních, jež mají býti učiněna
pro případ, že zákon o home rule bude prove-
den. Zcela veřejně se mluvilo o možnosti revo-
luce. Mezi přítomnými byli také majitelé velkých
továren a obchodních závodů. Byla projevena o-
chota ke každé oběti a jednáno o různých plánech
k opatření dalších peněz pro občanskou válku
která je na obzoru. Usnesení o této věci všal
zachováno v tajnosti.
Carson
James Craig
Sinclair
Clark
Wallace
Irsko
Anglie
13
article
Vojenské předlohy ve Francii.
V otázce úhrady nového branného zákona do-
šlo při projednávání rozpočtu ve francouzské sně-
movně k vážnému rozporu mezi oposici a vládou
Oposíční strany žádaly zavedení daně z majetku
a pronikavou finanční reformu, kdežto minister-
ský předseda Barthou a ministr financí Dumont
zaujali stanovisko, že nové výlohy na armádu ne-
mohou býti uvaleny výhradně na majetné třídy
Vláda navrhla daň z příjmu k úhradě 100 milionů
dalších 300 milionů pak mělo býti uhraženo po-
platky z dědictví a zdaněním obchodních trans-
akcl.
Ve čtvrteční schůzi byl rozpor o daňové před-
loze vyřízen kompromisně tím, že požadavek mluv-
čího radikální oposice Caillauxa, aby do jednání
rozpočtu byl pojat finanční plán, nutný k úhradě
nového branného zákona, bylo částečně vyhověno
důležitým ústupem ministerského předsedy.
Barthou slíbil, že při opětném sestoupení sně-
movny podá předloha o dani z příjmu, doplněnou
daní z majetku, a nebude-li daňová reforma u-
skulečněna před hlasováním o rozpočtu na rok
1914, že navrhne, aby tyto osnovy zákona byly
k němu přivtěleny. Na to odvolán návrh Jacqule-
rův a Javalův, směřující k tomu, aby rozpočet na
rok 1914 obsahoval všeobecnou a vzestupnou daň
z příjmu, vzestupnou daň z kapitálu a daň z pří-
rostku majetku.
Armádní komise senátu přijala řadu článků
zákona o tříleté vojenské službě beze změny, ač
prohlásila, že obsahují některé maferiální vady
nedokonalosti, které by se měly opraviti po pro-
hlášení zákona, komise však soudí, že nelze zdr-
žovati odhlasování zákona vzhledem k vyšším dů-
vodům, které vyžadují, aby byl rychle prohlášen
Proto usnesla se komise konati denně tři schůze
aby se projednání urychlilo.
Dumont
Francie
14
article
Anglie, Spojené státy a Mexíko.
„New York Tribune“ přinesla telegram svého
washingtonského dopisovatele, že se nyní v Lon-
dýně oficiálně jedná o návrhu, aby britská vlá-
da nabídla Spojeným státům součinnost k úpra-
vě poměrů v Mexiku. Dopisovatel praví, že Spoje-
né státy asi nebudou ochotny přijmouti nabídku
Anglie k součinnosti, poněvadž by tím byla poru-
šena zásada Monroeova.
Ve Spojených státech je ovšem silná nálad
pro zamostatné zakročení v Mexiku, při čemž je
záminkou ohrožení amerických občanů v mexi-
ckých zmatcích. V úterní schůzi senátu naléhal
senátor Falls na energičtější politiku Spojených
států vůči Mexiku a senátor Stone žádal přímo.
aby bylo vysláno vojsko k ochraně Američanů
Vláda washingtonská uvažuje o zrušení neutrality
a dovolení vývozu zbraní do Mexika, ježto prý
bylo zavražděno několik Američanů. Četní členo-
vé kongresu již projevili souhlas s limto návrhem
i uvádí se, že při volném dovozu zbraní by se po-
měry v Mexiku samy upravily. Ústavní stranav
Mexiku totiž prohlašuje, že jen nedostatek zbra-
ni zaviňuje, že nemůže dosáhnouti rychlého vítěz-
stvi. Americká dělová loď „Wheeling“ byla vy-
slána do mexického státu Tabasco, kde prý jest
revolucí ohrožen život a majetek Američanů.
Monroeův
Ston
Američan
Wheeling
Anglie
spojený stát
New York
Lon
Mexiko
Tabasco
Mexíko
15
article
Nejnověji docházejí do Washingtonu zprávy.
že se blíží konec Huertovy vlády. Huerta prý
vidí, že se nemůže udržeti a hodlá se vzdáti pre-
sidentství. Tím by zatím pro Spojené státy od-
padl důvod k zakročení, ač nevypukne-li pak no-
vá revoluce, což lze v Mexiku očekávati při každé
změně vlády.
Srbové po válce s Bulhary.
Dopis srbské dámy.
V Bělehradě, 21. července.
Žila jsem v Praze a mezi Čechy pět roků, po-
znala jsem ideálnou lásku Čechů ke všem Slovanů
a byla jsem vždycky hrda na to, že můj srbský ná
rod nezaujímá poslední místo v srdci českém. P
celou dobu balkánské války, jakož i nyní za ne
šťastné války bulharo-srbské sledovala jsem, co
píší české noviny, a žel, našla jsem všelicos, co mne
jako Srbku zabolelo jako křivda, aneb aspoň ne-
porozumění mému národu a dějům balkánským
Prosím, abyste laskavě uveřejnili tento list, ve kte.
rém se vynasnažím konflikt bulharo-srbský po-
stavití českému obecenstvu do světla pravdy. P
tom nebudu ani o sympatie prosit, ani hrozit, ne-
uznají-li češí srbský boj za spravedlivý, že budou
za to pykati.
Srba
Bulhar
Čecho
Slovan
Srbka
Washington
Huerta
spojený stát
Mexiko
Bělehrad
Praha
Čechy
češit srbský
16
article
My, Srbové, máme krušně a nezávidné polo-
žení vedle Bulharů. Celý svět straní Bulharům a ve
světě slovanském pouze Chorvaté a Slovincí jsou
cele na straně srbské. Nemohu říci, že to nám
Srbům jest a vždycky bylo lhostejno, ale my jsme
skromnější než oni a myslívali jsme si: ať si, snad
jim ta přízeň právem náleží. Dnes už se píše
bulharské megalomanii, že ona zavinila pád a ne-
štěstí Bulharů. Ale kdo jejich megalomanii vypě-
stoval? Zárodek její zajisté leží v samé povaze
Bulharů, ale ona by se nikdy nebyla tak pyšně vy-
vinula, kdyby se o to nebyla starala celá Evropa.
jež jim vnukla falešný ideal hegemonie nade všem
národy balkánskými a dědictví po Turcích. My
jsme do jisté míry sami dávali Bulharům přednost
a kdyby se byli moudře spokojili prvým místem
mezi rovnými, všecko mohlo býti dobře. Ale toho
bylo málo ctižádosti Bulharů; jim šlo o panství nad
osfatními a na prvém místě nad námi, Srby, proto-
že jsme jim nejblíže krví i zeměpisným položením.
Nám nepřáli samostatného hospodářského rozvoje.
nás nechtěli pustít k moři, nám brali možnost nové
hospodářské sebeobrany proti Rakousko-Uhersku.
nás chtěli zahubit, kde nám měli být vděčnil
Válka s Bulhary byla nám jimi samými vnu-
cena, a to jak vojensky, tak politicky. Přes to čí-
tám v evropských i slovanských listech, že nás
Srby nazývají bratrovrahy. Jak nerovně se do-
sud měří nám a Bulharům, posuďte z tcho: r. 1895
Bulhaři zvitězili nad námi u Slivnice, a nikdo jieh
nenazýval bratrovrahy; ale když se poměr obráti
a Srbové porazili Bulhary, již jsou Srbavé Kainové
a bratrovrazil
Ale my doufáme,s že se pravda vyjasní každému
za nedlouho a že nebode váhat opraviti svůj soud.
Na váhu zde padá jistá různost duše obou národů.
Srba
Bulhar
Chorvat
Turek
Kain
Evropa
Rakousko
Uhersko
Slivnica
Slovince
17
article
Bulhaři od Slivnice na nás patřili jako na živel
který jim není rovnocenný a jest určen, aby nad
ním panovali. Byla jsem v Sofiji, když podepsána
konfederace srbo-bulharská. Bulhaři na nás byli
velmi laskavi, ukazovali nám pokroky svého stolič-
ného města a vše, čím se mohli pochlubiti. Neza-
pomnělí nás uvésti do přijímacího sálu královského
paláce, jehož stěny byly ozdobeny válečnými tro-
fejl. Mezi nimi spatřujeme i prapory srbské a víme
jak se sem dostaly. Chceme jíti rychle a mlěky mi-
mo, ale mladý Bulhar za námi uznává za potřebno
vysvětliti hlasem plným pýchy a ironie: „Vizte, to
jsme ukořistili na Slivnici, když jsme vás porazilil“
Zabolela nás ta nedelikátnost, ale myslili jsme sia
E což, co bylo — bylo, starejme se o přítomnos
a budoucnost, a minulosť nechme za seboul
Nyní jsme my Srbové vítězi. Jsme si vědomi.
že právo a spravedlnost jest na naší straně a že
nám pomohl bůh, jenž ví, že jsme nežíznili po bra-
trské krvil Musilo se státi, neboť Bulhaři chtěli.
Ale my nejásáme nad porážkami Bulharů, jako oní
nad naší Slivnicí, a kdyby bylo možno, nejraději
bychom zapomněli. Vítězství nečiní duši velikou,
ale velká duše činí nešmrtelným vítězství.
Věru bude čeho zapomínati a od nás to bude
vyžadovati veliké sebezapření, protože těžko bude
vyhladiti z paměti mnohé svěřeposti, kterých se
dopustili Bulhaři na našich vojinech. Co o nich
povím, je pouhá pravda, která nesmí býti zastřena
proto snad, že je příšerná.
V Bělehradě a v Srbsku je nyní kolem 10.000
rančných a zajatých Bulharů. My Srbky sestersky
je ošetřujeme a opatrujeme; nejprve Bulhara, po-
tom teprve našeho. Bulhaři jsou tím zacházením
překvapení a každý dopis, který posilají domů.
je pln obdivu nad něžností a lidumilností Srbek.
Bulhar
Srba
bůh
Srbka
Slivnica
Bělehrad
Srbsko
královský palác
18
article
Včera mi pravil raněný Bulhar: „Sestro, bolí ta
rána, protože není utržena za věc spravedlivou,
my nechtěli války proti bratru Srbínu, ale naši
starší (představení) nás do ní vehnali.“ Neodpo-
věděla jsem mu ničeho, oči mi zaslzely, bylo mi
ho lito — tu však mi napadlo, zdaž právě on nent
ten, nebo jeden z těch, kteří naše padlé hrdiny
dobíjeli, trýznili, zohavovali... Včera přinesli nám
do nemocnice srbského vojína, kterému Bulhaři.
když už byl raněn, vybodali oči a obě nohy usekli,
přinesli jiného, jemuž uříznuto ucho; jiný zas byl
po celém těle rozbodán; jiný měl ústa až k uším
rozříznutá atd. Naši ranění, vojáci i důstojníci, vy-
pravují, že na vlastní oči viděli, kterak bulharský
důstojník naše masakruje a nařizuje, aby zajatý
Srb za živa byl upečen.“) O tom se přesvědčili
i cizí konsulové, kteří se osobně dostavili na místo.
Vše to je fotografováno a nemůže býti vyvráceno.
V noci mezi dnem 29. a 30. června byl n
Ovčím poli u Štipu ukrutným způsobem od Bul-
harů zprovozen náš major Milan Vasič. Ve dne
bulharští důstojníci naše důstojníky k sobě po-
zvali, popíjeli s nimi na bratrství a dali se společně
šotografovati. V noci se major Vasič se svými sou-
druhy vrátil do tábora spat, ale od týchž „pobra-
timů“ Bulharů zákeřně přepaden a on i jeho vo-
) Redakce „N. L.“ souhlasí s paní dopiso-
vatelkou, že fakty nesmějí býti zatajovány proio
snad, že jsou příšerné; ale přece nemůžeme pro hrů-
zu a ošklivost jinak, než zůstaviti všecku zodpověd
nost paní dopisovatelce, jež to, co vypisuje, po-
tvrzuje svým plným jménem a dovolává se svědků
mezi níní svropských konsulů.
jíni v pravém slova smyslu na nudle rozsekáni.
Bulhar
Srb
Vasič
Srbín
19
article
Učiníte si o tom pojem, když řeknu, že tělo Vasi-
čovo bylo do Bělehradu přivezeno v drobných
kusech a musilo býti před pohřbem namáhavě do-
hromady skládáno, aby bylo celé. A tento majo
Milan Vasič byl velikým přítelem Bulharů a nadše-
ným pracovníkem pro myšlenku balkánského
svazu.
Zapomenouti těchto ukrutností bude Srbůn
nesnadno, ale přece to bude možno, usnadní-li jim
to Bulhaři. Srbům je nade všecko drahá myšlenka
balkánského svazu. Vzdají-li se Bulhaři nemožných
a proto bláhových snů o hegemonii nad Srby
nad Balkánem, budou-li chtět být rovnocenným
rovnoprávným členem balkánské federace, Srbové
opět jim podají ruku. Srbům nejde o zkázu Bul-
harska, nýbrž jen o sebeobranu, o to, aby se Bul-
harsko vrátilo do svých přírozených mezí.
Ti, kdož se obávají, že po Bulhařích Srbově
vystoupí s plány hegemonie, jsou na omylu. Ve
Vídní tak usuzují z činnosti Ljubomíra Jovanoviče.
vydavatele „Piemontu“. On pracoval pod heslem-
Jižní Slované, sjednofte sel“ a všemi silami pra-
coval pro balkánský svaz. Bylo ho možno nazvat
bulharomilem, pokud Bulhaři také pracovali pre
ideu balkánského svažuj ty Bulhary, kteří byl
proti této myšlence, nazýval „zbloudilými syny
bulharského národa“. Ale Ljubomíra Jovanoviče
již není. Raněn byv u Krivolaku, odnesen do sko-
pljanské nemocnice, kamž s sebou přinesl nákazu
cholery, jíž podlehl. Ještě se smrtelného lože psal
svému přítelí: „Kolem tebe skupeni jsou bulharo-
fobové, zažeň je a nedej, aby uráželi naše bratry
Bulharyl
Tak cítil a smýšlel energický a nadšený pro-
pagátor jihoslovanské myšlenky. Kdo může tvrditi.
že je to „srbská megalomanie“, která čeká, aby
vystřídala padnuvší megalomanii bulharskou?
Ljubíca Petrovíčeva.
Vasič
Bulhar
Srba
Srbův
Ljubomír Jovanovič
Slovan
Bulharyl
Bělehrad
Balkán
Vídeň
Piemont
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Positivní návrh k positivní politice.
Pan dr. Z. užívá pohostinství „Času“, kde vy-
kládá, jaký článek očekával v „N. L.“, když
smiřovačky se rozbily. Je jistě p. dr. Z. vla-
stenec, který neporadil včas, ač to přece
je snad ještě také v Čechách vlastenecká po-
vinnost. Dnes patří již jeho rada historii, není
aktuální, cele můžeme říci, že neprávem
očekával onen článek v „N. L.“ Chtěl totiž
potříti německou obstrukci tím, že by se sněm
usnesl přenésti starost o uspořádání financ
zemských ve smyslu § 12. říš. ústavy na říš-
skou radu, která by pak usnesla pivní dáv-
ku pro král. České atd. Ovšem sněm by se
musil o tom usnésti a to by se právě ne-
podařilo. Dle jednacího řádu byl by návrh
vytištěn a rozdán, řekněme v 2. schůzí, dán
na jednací pořad, o něm by bylo prvé čtení
s dlouhými řečmi německými, ve třetí schůzi
opět, ve čtvrté schůzi by obstrukčníci již opra-
vovali protokol o sezení a tim by vyplnil
čtvrtou, pátou, šestou a všecky následujicí
schůze. Pan dr. Z. zapomněl již asi, jakými
prostředky jednacího řádu pracovala německá
obstrukce, jak navrhovala, aby v protokole
se doplnil puntíček nad i, dávala o tom hlaso-
vat dle jmen, s pausami atd. Ani do komise
by se takový návrh nedostall A proto takový
článek nemohly „N. L přiněst, marně hop
dr. Z. očekával, poněvadž nestačí čístí § 12
ústavy, nýbrž také — jednací řád.
N L
Čechy
21
article
— Zbytečnými starostmi zatěžuje si, bez
toho již hodně zatíženou, svou hlavu „Čas
Nejsme prý orgánem mladočeské strany, tvrd
o nás list, který si před osmi roky „dobro-
volně“ uřezal podtilal „orgán české strany li-
dové“, když jeho stranníci rozvěšovali po plo-
tech „Osvěty Lidu“ jeho nedbalky. „Čas“ do-
kazuje denně, jak malicherný je jeho duševn
obzor a poslání, když chce se s námi bea
ustání hádati o tečky a čárky na i, když v tétc
vážné době nedovedé předkládati svým věří-
cím nic jiného kromě polemických úkropů
zkažených omáček. „Čas“ kdysi odsuzoval
„nahlížení do hrnéčku“, dnes však prohledává
s detektivní virtuositou lidem i politické kapsy
Máme se hájiti proti jeho výtce, že stručně
zaznamenáváme klasobraní z radikálních schů-
zí, kdyžtě „Čas“ otiskuje celé sloupce povídán
národně-sociálních, státoprávně-pokrokových
a realistických mluvilů, kteří semelou všecher
špinavý prach s politických silnic a začínaj-
a končí obviňováním dra. Kramáře a strany
mladočeské za to, že po celý červenec prší
tráva na lukách hnije, obilí nezraje a bram-
bory že se neurodí.. .? Máme znova a znova
dokazovati, že celé to tažení radikálních stran
je vypočteno na dělení „dědictví po mlado-
české straně“, která nedočkavé dědice ve
zdraví přečká? Máme dokazovati, že jsme ne-
přinesli jednu karlínskou řeč posl. dra. Fie-
dlera proto, že si dr. Fiedler sám toho nepřál
a druhou proto, že jsme o jejím uspořádání ne-
obdrželi vůbec zprávy? Anebo máme „Času)
vykládati, proč „hájíme předem“ dr. Pinkasa?
Kramář
Fiedler
Pinkasa
22
article
Ať jen si „čas“ neškodí ještě více, než si už
uškodil. „Národní Listy“ mají zrovna dnes tak
čisté svědomí a takové pevné vědomí, že dě-
lají jen to, co káže zdravý rozum a smysl pro
povinnost, že by si „Čas“ věru mohl gratulo-
vati, kdyby měl a mohl míti toto svědomí naše
a to vědomí, že v našem táboře je pravda
rozum, byť třeba dnes nebylo zrovna nejpopu-
lárnější mít pravdu a rozum a čisté vědomí to-
ho, že neběžíme s pouličním proudem. „Čas'
chodí do národně-sociální politické školy, kde
se učí političtí kadeti běhati s proudem a po
proudu, nuže, mnoho štěstí na cestul
— Kdo prozradil přísně důvěrné usne-
sení středeční schůze zemského výboru?
Včerejší večerník »Bohemie« sděluje, že zem-
ský přísedící a posl. Legler požádal re-
dakci »Bohemie«, aby zcela rozhodně de-
mentovala zprávu »Nár. Listů« o tom, že
»Nordböhmisches Tagblatt« přinesl prozra-
zení přísně důvěrného jednání středeční
schůze zemského výboru. Pan přísedící Le-
gler tvrdí, že nikomu neučinil sdělení o tomto
důvěrném usnesení a že s »Nordböhm. Tag-
blattem« nemá vůbec styků. Konstatujeme.
Na námitku »Bohemie«, že prý češt
žurnalisté rozšířili zprávu o důvěrném
usnesení zemského výboru, odpovidáme jen
tolik, že v českých novinách prozrazen
se nestalo a do redakce »Nordböhm. Tag
blattu« přece nemají přístupu ani čeští pří
sedící zem. výboru ani čeští žurnalisté.
Bohemia
Nordböhmisches Tagblatt
zemský výbor
23
article
— „Gentlemani!“ Včerejší večerník „Čes.
Slova“ tvrdí, že připravuje se pro Prahu
okoli stanné právo, eventuelně výminečný
stav. Kdybychom se „Českého Slova“ ptali na
pramen této falešné zprávy, dověděli
bychom se, že ji „Čes. Slovu“ sdělil — p. Va-
lental Na ostatní uličnictví „Čes. Slova“
neodpovídáme. Na včerejším „Čes. Slovu“ mají
Národní rada a nejvyšší maršálek princ Lob-
kovic nový důkaz, jací jsou v „Čes. Slově“
— „gentlemaní“.
— Německá troufalost v Čechách. Ve zprávě
z tímto názvem, kterou jsme otiskli v „Nár. Listecn“
ze dne 17. t. m. a týkající se chystaného sjezdu ra-
kouských hodinářů v Chomutově, byla v dodatku
také zmínka o mezinárodním stavovském sdružení
hodinářském „Union Horlogěre“, jehož če-
ským členům vytýkána byla národní vlažnost. k
této věci zaslal nám p. Václav Wimme r, majitel
hodinářského a zlatnického závodu v Dašicích,
jakožto předseda české sekce této „Union Horlo-
gěre“ k nahlédnutí doklady (svazový časopis i
tiskopisy), znichž vychází na jevo, že čeští čle-
nové v mezinárodní Unii hodinářské jsou plně re-
spekfováni, že mají svůj vlastní účet u českého
peněžního ústavu, a že i generální zastupítelstv
Unie ve Vídni se chová národnostně zcela konci-
lantně. — Ochotně a rádi to konstatujeme. Vi-
děti z toho nejlépe, že hrubství, kterého se dopu-
stilo pořadatelstvo hodinářského sjezdu v Chomu-
tově vůči českým hodinářům, spadá výhradně na
vrub Chomutovských. Tam je to patrně „Brauch
und Sitte“
— Klasobraní z radikálních schůzí na venkově.
Wimme
Klasobraný
Praha
Virginie
Čechy
Chomutov
Dašice
Vídeň
Choma
sdružený hodinářský „ Union Horlogěre
Horlo
Listecn
Brauch und Sitte
24
article
Na schůzi radikálních stran v Humpolci mluvíl za
stranu realistickou redaktor „Času“ p. Duše k. Dle
referátu, který čteme o této schůzi v „Hlasech
Posázaví“, p. Dušek „líčil dra, Kramáře jako nej-
povrchaějšího politika, bezmeznou jeho dů-
věřivost, více než dětskou, zločiny jeho na prá-
vech národních“ a odsoudil nemužné „jednání
posl. dra. Šubrta z Německého Brodul““ Pan red-
aktor Dušek tedy dělá ve škole národně-
sociální patrné pokroky. Gratulu je m
straně národně-sociální k takovým talentova-
ným školákůmí Jak na těchto schůzích radí-
kálních se štve jen proti mladočeské straně a všen
jejím příslušníkům, dokazuje na novo útočení red
Duška na posl. dra. Šubrta, který nenáleží do
„osmičlenné družiny Kramářovy“; posl. dr. Šub
hlasoval, jak mu jeho svědomí kázalo, ve schůzí
našich zemských poslanců proti návrhu dra
Kramáře a přece redaktor „Času“ mu vytýká na-
mužnostl
— Stíny národnostního boje. „Časopisu českéh
úřadnictva železničního“ se píše: Byl jednou jeden
úřadnik u c. k. severní dráhy. Ten přihlásil se za
člena spolku českých úřadníků železničních. JJelíkos
bylo známo, že celý způsob jeho služebního i sou-
kromého života nese nesmazatelnou známku ně-
meckého přesvědčení, nebyl za člena přijat. Přes
bo však úřadník ten vydával se za Čecha a dovedl
při různých kompetencích, jež zlepšiti jen měly
jeho žlab, zneužívati důvěry lehkověrných českých
lidí, aby mu byli nápomocní v jidášské jeho hře.
Dušek
Kramář
Šubrt
Kramářův
JJelíkos
Čecho
Humpolec
Posázaví
25
article
Tyto dně však dopsal týž úřadník ředitelství c. k.
severní dráhy, že prý doslechl, že veden jest v
českém katastru. Poněvadž prý je Němcem,
jakž veškeré jeho veřejné chování nasvědčuje, zá-
dá, aby byl přesunut do katastru německé hoe
jako Němec nadále veden. Žádost jeho nese pod-
pis: Jan Löifler, vrchní oficiál dopravního
inspektorátu v Moravské Ostravě-Přívoze. —
Smutný produkt doby.
— Jmenování. Vrchní inženýr v Lublani pan
Jaromir Hanuš z Králové Hradce jmenován byi
stavebním radou, inženýr Karel Pick, rodem
z Pardubic, byl jmenován vrchním inženýrem pro
státní stavební službu v Kraňsku.
Němec
Löifler
Jaromir
Hanuš z
Pick
Ostrava
Lublaň
Pardubice
Kraňsko
Králové Hradec
26
article
— Z městské rady pražské. (Schůze 25. čer-
vence 1913). Předsedal úřadující náměstek starostův
p. dr. F. Kašpar. Panu V. Lefnerovi povolena stavba
domu v bloku C u Brusky a paní E. Wagnerové
stavba domu v Praze-VIII. — Schválena zprávai
návrhy technické komise v záležitosti prodeje uni-
versitního velkostatku v Michli-Malešicích. — Zá-
sadně schváleno, aby Družstvu pro stavbu řemesl.
domů u sv. Petra prodány byly domy č. p. 1172a
1217-II. v ulici Klimentské. — V městské věznici
budou provedeny nutné opravy nákladem 830 K. —
Usnesenc, aby bytové oddělení pří městském ústavu
práce bylo zruženo. — Bylo projednáno 57 žádostí
za udělení, přeložení neb rozšíření koncesí hostin-
ských v Praze a 39 žádostí bylo doporučeno magi-
strátu k příznivému vyřízení. — S povděkem vzala
na vědomí zpráva o změně projektu zdýmadlau
ostrova Žofinského, čímž bylo vyhověno některým
požadavkům po stránce esthetické. — Z rozhod-
nutí místodržitelství bude odstraněna lávka přes
Botič na rozhraní Nuslí a Slupi a na místě jejím
postaví se později železná lávka, užívaná dosud na
trati poblíž tunelu vinohradského. — Při zkoušee
vorové propustí v šítkovském jezu nebyla shledána
žádná závada a komise povolila užívání propusti,
počínaje dnem 22. července. — Vzato na vědomí
rozdělení obec. a měšťanské školy chlapecké n
Korábě v Praze-VIII. ve dvě samostatné obecné
a měšťanské školy. Tato (oddělená) škola bude se
nazývati III. obecná měšťanská škola na Korábě.
doktor
F Kašpar
V Lefner
E Wagner
Petro
Usnesenc
Michle
Malešice
Zá
Praha
Botič
Nusle
Koráb
Koráb
stavba dom v PragaVIII
27
article
Schválen návrh, aby zahájeny byly též kroky k ob-
dobnému rozdělení dívčí školy tamže. — Mag.
komisař dr. Karel Domanja jmenován byl sekre-
tářem v VIII. třídě hodnostní. Kanc. adjunktoví
E. Míškovi udělena ve smyslu pravidel o automa-
tickém postupu VIII. třída hodnostni: Václ. Kaucký
a Josef Opava jmenování akcesisty v XI. tř. hodn.
aspirantu Karlu Kovářovi udělen titul praktikanta.
Mag
doktor
Domanja
E Míšek
Václ
Kaucká
Opava
Kovář
28
article
Kancelistům Jos. Kollerovi. Jos. Hilkenovi a Jos.
Boskovi přiznána X. třída hodn. — Ředitelství
buštěhradské dráhy sdělilo k žádosti obce pražské
za odstranění nevkusného plotu podél nádraží hole-
šovického, že „nenalezá, proč by mělo býti vy-
hověno žádání, aby zřídilo svým nákladem železné
pažení podél nádraží Praha (Bubna]“. Bude podána
stížnost proti formě přípisu i jeho negativnímu vy-
řízení. — Usneseno podporovati žádost okrašlova-
cího spolku pro Prahu VIII. v příčině bezplatného
doručování telegramů a doručování zásilek pošty
povozné v Holešovičkách. — Stavebnímu úřadu ulo-
ženo, aby dohlédl na urychlení prací na mostě cís.
Františka Josefa a v ulici u Křižovníků.
— Volby do okresního zastupitelstva na Král.
Vínohradech byly vykonány v minulých pěti dnech
a měly následující výsledek. Zvoleni byli: Ve sku-
pině velkostatků: JUDr. Olakar Herold, ad-
vokát ve Vršovicích. Ve skupině největších
poplatníků obchodu a průmyslu: Be-
ránek Josef, velkocbchodník na Kr. Vinohradech,
Duda Alois, továrník na Král. Vinohradech a Mg.
Ph. Štěpánek Jan, lékárník na Král. Vinohradech.
Ve skupině měst: za obec Král. Vinohrady
pp.: Brabec Jan, disponent, Bureš Alois, starosta
města, Bursík Jaroslav, knihkupec. MUDr. Čmu-
chal Jaroslav, prakt. lékař, JUDr. Havelka Otakar.
advokát, Hendrych Jan, řed. banky „Slavie“ v. v.
a předs. řed. Měst. spoř. vinohradské, Holeček
Bohumil, stavitel, JUDr. Bedřich Jahn, advokát.
Janáček Emanuel, řed. školy, Karbus Václav,
ředitel nemocenské pokladny, cís. rada Kavka Ka-
rel, řed. Záložny vinohradské, JUDr. Krupička
Jan, dvorní rada, Msgr. Lehner Ferdinand, farář
vládní rada Netuka František, ředitel reálky. Pav-
lík František, ředitel školy, inženýr Prokopee
Koller
Bosco
Bubna
František Josef
Král
JUDr
Olakar
Josef
Duda
Alois
Štěpánek
Brabec
Jan
Bureš
Bursík
Jaroslav
MUDr
Havelka
Otakar
Hendry
Jahn
Janáček
Emanuel
Karbus
Kavka
Lehner
Netuka
František
Jos
Praha
Holešovičky
Zvolen
Vršovice
Vinohrady
Páv
spolek pro Praha VIII
Slavia
Holeček Bohumil