ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5c2b3820-8f43-11dd-a9b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 118, place 76, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. července 1913. Číslo 203.
4 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Německo-liberální hrozby. „N. Fr. Pr.“ troubí dnes opět na poplac proti vládní komisi zemské pro královstv České, upozorňujíc opětovně, že zemská ko- mise, vypravená všemi právy zemského vý- boru, mající k disposici zemské přirážky, zvý- šené o 10 a novou 4korunovou pivní dávku zemskou, připraví Němce z Čech o všechny plody jich mnoholeté obstrukce. „N. Fr. Pr. přijala by pouze úřadnickou komisi, v níž by nacionální Němci měli stejně hlasů, jako ostat- ní zemské strany i se šlechtou, poněvadž ně- mecká spravedlnost žádá, aby Němci všude tam, kde jsou v menšině, měli rovné právo s většinou a kde jsou ve většině, aby byli ne- obmezenými pány země. Podmínky „N. Fr. Pr.“ jsou takové: Ne- bude-li správní komise tím, čím jedině být smí, totiž korporací, sestávající z úřadníků národně nestranných a oprávněnou pouze k to- mu, aby podle zákona vedla zemskou správu. dá německý lid v Čechách pokyn svým zá- stupcům, aby na celé čáře zahájili boj proti vládě, která by připustila takové nové zkla- mání Němců... Správní komise je nebezpeč- ný pokus a vzplanutí německého odboje, který by přešel i do parlamentu, dá se předejíti pou- ze tím, když bude dána záruka, že komise bu- de opravdu jen nestranným státním úřadem a nikoli záclonou, za níž německý národv Čechách má býti opět na dlouhou dobu za- tlačen. Hrozby „N. Fr. Pr.“, která mluví už jen za staré německé liberály, pozbyly na štěsti svého významu, zvláště od té doby, co alpšti Němci, přesycení věčným kverulantstvím svých soukmenovců z Čech, nejednou už pro- hlásili, že říšská rada má také jiné účely, než aby věčně hájila neústupnosti českých Němců.
Němec RakouskoUhersko Francie Čechy
5 article
Chorvatské věcí. Nový chorvatský královský komisař, kte- rý se píše Skerlecz, vyslovuje š kerlee a jehož chorvatští předkové mělí jméno Škrlec, učinil již v Pešti nutné příprav k odjezdu do Záhřeba a nastoupení úřadu. Mi- nistr hr. Pejačevič svolal do Pešti přední chorvatské unionisty, mimo jiné i dra. To- mašiče, s nimiž měl spolu s bar. Skerleczem porady. V Pešti sešel se bar. Skerlecz také s dosavadním náměstkem bánovým, drem. Unkelhäussrem, který mu nabídl de- mísi. Dr. Unkelhäusser vrátí se hned, jakmile bar. Skerlecz sestaví v Záhřebě novou vládu, zase do Pešti a stane se prý státním tajemní- kem v ministerstvě pro Chorvatsko, kterýžto úřad má býti nově zřízen jen pro něho. V některých pešťských listech vyskytla se jména příštích odborových přednostů chorvat- ských, tedy nové chorvatské vlády. Předno- stou vnitra jmenuje se tam pověstný Accur- ti, přednostou spravedlnosti Srb dr. Grga Avakumovič a přednostou osvěty proí Šufflay. Poněvadž všichni tři jsou maďa- roni nejhoršího rázu, nevěříme, že by bar. Skerlecz, který jede do Záhřeba přece proto, aby tam upravíl půdu smíru a obnovil ústav- ní poměry, byl tak zaslepený, aby jmenová- ním takové, všem Chorvatům nenáviděné vlá- dy zavřel si předem cestu k jakékoli dohodě s ostatními stranami. Spíše věříme jiným zprávám, dle nichž bar. Skerlecz sestaví no- vou vládu teprve, až v Záhřebě vstoupí ve styk s vůdci politických stran.
Pejačevič Unkelhäussr doktor Unkelhäusser Srb Avakumovič Skerlecz Chorvat Pešť Záhřeb Chorvatsko
6 article
Pokud se týče těchto politických stran, bude nový komisař přijat s otevřenou náručí ovšem starými maďarony i tak zv. stranou pokrokovou, v jejíž čele stál dosud hr. Peja- čevič a kterou vlastně vede býv. bán dr. To- mašič. Chorvatsko-srbská koalice, která stojí dosud na zákonité půdě vyrovnání z roku 1868, nezachová se k němu a priori nepřátel- sky, nýbrž vyčká, co přinese Chorvatskua jak si bude v zemi počínati. Stejně se zachová skupina osecká, blízká koalicí. Pokud se týče státoprávní oposice pravašů, kteří neuznávají vyrovnání z r. 1868 a tedy ani unie Chorvatska s Uhrami, domáhajíce se úplné neodvislosti Chorvatska od Uher, ovšem v rámci říše habsburské, je známo, že strana tato se v poslední době opět rozštěpila ve skupinu starých frankovců, nenávidících Srby bez rozdílu a hotových ke službám každé vládě, která bude potírati Srby: a ve skupinu Starčevičovu, která se sblížila s koalicí a tedy i se Srby. S frankovci jsou nyní spo- jeni klerikálové (býv. křesťanští sociálové)a ostatní strany, radikálních Srbů, Radičova sel- ská strana a sociální demokraté padají zatín méně na váhu.
Pejo Chorvatsku Srba Starčevičův Radičův Chorvatsko Uhry
7 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Arménské reformy.
8 article
Arménská otázka vystupuje nyní do po- předí proto, že podle vší pravděpodobnosti Rusko v brzké době se pokusí připojit tuto část Turecka ke sféře svých vlivů. Jestliže Rusko nevyužilo oslabení Turecka za nynější války k ráznějšímu kroku, vinou toho nebyla snad vůle ruské vlády, ale mezinárodní ohle- dy, těžko říci, zda více na Anglii či na Ně- mecko. Anglie nemá v tomto kraji tak bez- prostředních zájmů jako Německo, které se domnívá, že bude jednou dědicem panství osmanského a nerado by ztratilo pozadí pro svou bagdadskou dráhu. Ruská vláda hned na počátku války balkánských spojenců s Ture- ckem poslala silné vojenské oddíly za Kavkaz k Choji a k jezeru Urmijskému, odkud byli Turci vypuzeni, ale dalšího postupu do ture- ckého území se neodvážila. Nyní, když Turci zabrali Odrin, vzpomíná se častěji možnost že Rusové z vých, strany začnou tlačit Tu- recko, aby je donutili k návratu za čáru Enos- Midija. Turci prý již nařídili mobilisaci tří východních sborů armádních a Rusko kvapně posunuje své vojenské síly za Kavkaz. Heslem v daném případě bylo by osvo- bození Arménů zpod jařma tureckého a spo- jení jich pod vládou ruského cara. Situace je taková, že Arméní sami nevědí, mají-li tuto záměnu poddanství vítat či být proti ní. Na postavení Arménů v Turecku má vliv i nynější obrat na Balkáně. Turcí zdvihaji hlavu a přestávají mluvit o autonomii Armé- nie, kterou ještě před nedávnem ve své lisni
Rus Turek Armén Arméní Rusko Turecko Anglie Německo Turec Kavkaz Balkán
9 article
slibovali. Na pomoc jim přicházejí Němch, kteří nabízejí hory doly, jen aby byl erze- rumský kraj co nejlépe opevněn a obsazen náležitým počtem řádového vojska, schopného bránit území proti ruskému zabrání. Německo si vyžaduje, aby potřebná reorganisace voj- ska v těchto místech byla vykonána do dvou let. Arméni do nedávna počítali s pomocí ru- skou. Ale uviděli, že ruská pomoc jde velmi váhavě a že Rusové mají ruce svázané Němci Proto nyní Arméni ohlížejí se více po něme- ckém vyslanectví v Cařihradě než po ruském Do Arménie Němci poslali učeného profesora Lepsiusa, znalce arménských věcí, patrně s politickým posláním.
Armén Rus Němec Lepsius Německo Cařihrad Arménie
10 article
Turci mezitím nelenili a vyjednávali, kde s kým. S Araby uzavřelí jakousi dohodu. Těž- ko předvídat, zda trvalou, ale dohoda je to a má za následek, že Arméni nemohou na po- moc Arabů spoléhat. Arméni to také cítí proto jich revoluční organisace „Dašnaken- tun“ hledá narovnání s Turky. Ministr Talaat bej šel jim potud vstříc, že stanovil pro pře- chod k islamu stáří místo 15 let 20 a za únos arménských děv stanovil trest únosníka tehdy, jestliže děva souhlasila a únosce chce se s ní oženit. To je podstata tureckých refo- rem v Arménii. K sesílení bezpečnosti ve východních kra- jích bude zavedeno četnictvo (60.000 mužů) pod velitelstvím evropských důstojníků, Kur- dům zakáží nosit zbraň, i důstojníkům domo- brany, od arménských křesťanů nebudou vy- máhat daně ve prospěch kurdských bejů. Želaná decentralisace nebyla provedena Celá východní Anatolie byla rozdělena na dva obvody o 4 a 3 vilajetech, v čele obvodů bu- dou generálinspektoři Angličané a třetí ge- nerálinspektor bude v ministerstvě vnitra. úřadníci budou jmenováni z křesťanů i moha- medánů, bez ohledu na kvotu. Generální in- spektoři mají plnou moc ve svých obvodech. pouze finanční inspektory a „nesesaditelné soudce nesmějí odstraňovat nebo odevzdávat soudu. Na jich pěčí bude také zužitkování do- lů, lesů, zvelebení zemědělství, řemesel, do- pravnictví. Osvícený absolutismus byrokracie. Boj se zpustlostí lidu.
Turek Armén Angličan Arab Arménie
11 article
Ruské vládě i veřejnosti dává teď mnoho trá- pení rozmáhající se zpustlost v lidu, t. zv. chuli- ganstvo. V posledních letech pozoruje se nápadné uvolnění mravů v nižších vrstvách v městech i na venkově, bezuzdnost a zpustlost, která zločiny pě- stuje již nejen ze zlého úmyslu, ale i z nesvědomi- té svévole. Do boje proti chuliganstvu vystupuje nyní i pravoslavná církev. Podle nařízení církev- ního synodu v biskupstvích konají se sjezdy „bla- gočinných“ (představených vikariatů), které se radí o způsobu boje se zpustlostí lidovou. Hlavní příčinu tohoto zla vidí v krčmách, zvláště v taj- ných prodejnách vodky. Druhou příčinu vidív tom, že selská mládež odchází na výdělek do ci- zích míst, kde přivykne zhýralému a nevázanému životu, a když se vrátí domů, nejen sama v tom pokračuje, nýbrž i druhé svádí. Jako prostředel k boji navrhují též farní spolky střízlivosti knihovny a knihami mravokárného, protisektant- ského a protialkoholového obsahu. Odboj Ulstru protí home rule.
12 article
Irští unionisté organisují nepokrytě branný odpor proti tomu, aby samospráva Irska vztahe- vala se také na ulsterskou provincii. Vůdcem celé akce je sir Edward Carson, jenž kolem seskupil několik předáků strany, z nichž utvořil jakous vedlejší vládu. Jsou to zejména kapiťán James Craig, nestor strany Sinclair, velkoprůmyslnsk Clark a plukovník Wallace, jenž sestavuje revoluční ar- mádu, zvanou anglická liga k obraně Ulstru, pro niž se sebralo již mnoho tisíc liber šterlinků. Wal- laceovi pomocníci slibili, že do podzimu budou míti 10.000 mužů k dísposici, a také z Anglie docházeji četné přihlášky dobrovolníků. Ve středu konali čelní stoupenci hnutí v Bel- fastu poradu o opatřeních, jež mají býti učiněna pro případ, že zákon o home rule bude prove- den. Zcela veřejně se mluvilo o možnosti revo- luce. Mezi přítomnými byli také majitelé velkých továren a obchodních závodů. Byla projevena o- chota ke každé oběti a jednáno o různých plánech k opatření dalších peněz pro občanskou válku která je na obzoru. Usnesení o této věci všal zachováno v tajnosti.
Carson James Craig Sinclair Clark Wallace Irsko Anglie
13 article
Vojenské předlohy ve Francii. V otázce úhrady nového branného zákona do- šlo při projednávání rozpočtu ve francouzské sně- movně k vážnému rozporu mezi oposici a vládou Oposíční strany žádaly zavedení daně z majetku a pronikavou finanční reformu, kdežto minister- ský předseda Barthou a ministr financí Dumont zaujali stanovisko, že nové výlohy na armádu ne- mohou býti uvaleny výhradně na majetné třídy Vláda navrhla daň z příjmu k úhradě 100 milionů dalších 300 milionů pak mělo býti uhraženo po- platky z dědictví a zdaněním obchodních trans- akcl. Ve čtvrteční schůzi byl rozpor o daňové před- loze vyřízen kompromisně tím, že požadavek mluv- čího radikální oposice Caillauxa, aby do jednání rozpočtu byl pojat finanční plán, nutný k úhradě nového branného zákona, bylo částečně vyhověno důležitým ústupem ministerského předsedy. Barthou slíbil, že při opětném sestoupení sně- movny podá předloha o dani z příjmu, doplněnou daní z majetku, a nebude-li daňová reforma u- skulečněna před hlasováním o rozpočtu na rok 1914, že navrhne, aby tyto osnovy zákona byly k němu přivtěleny. Na to odvolán návrh Jacqule- rův a Javalův, směřující k tomu, aby rozpočet na rok 1914 obsahoval všeobecnou a vzestupnou daň z příjmu, vzestupnou daň z kapitálu a daň z pří- rostku majetku. Armádní komise senátu přijala řadu článků zákona o tříleté vojenské službě beze změny, ač prohlásila, že obsahují některé maferiální vady nedokonalosti, které by se měly opraviti po pro- hlášení zákona, komise však soudí, že nelze zdr- žovati odhlasování zákona vzhledem k vyšším dů- vodům, které vyžadují, aby byl rychle prohlášen Proto usnesla se komise konati denně tři schůze aby se projednání urychlilo.
Dumont Francie
14 article
Anglie, Spojené státy a Mexíko. „New York Tribune“ přinesla telegram svého washingtonského dopisovatele, že se nyní v Lon- dýně oficiálně jedná o návrhu, aby britská vlá- da nabídla Spojeným státům součinnost k úpra- vě poměrů v Mexiku. Dopisovatel praví, že Spoje- né státy asi nebudou ochotny přijmouti nabídku Anglie k součinnosti, poněvadž by tím byla poru- šena zásada Monroeova. Ve Spojených státech je ovšem silná nálad pro zamostatné zakročení v Mexiku, při čemž je záminkou ohrožení amerických občanů v mexi- ckých zmatcích. V úterní schůzi senátu naléhal senátor Falls na energičtější politiku Spojených států vůči Mexiku a senátor Stone žádal přímo. aby bylo vysláno vojsko k ochraně Američanů Vláda washingtonská uvažuje o zrušení neutrality a dovolení vývozu zbraní do Mexika, ježto prý bylo zavražděno několik Američanů. Četní členo- vé kongresu již projevili souhlas s limto návrhem i uvádí se, že při volném dovozu zbraní by se po- měry v Mexiku samy upravily. Ústavní stranav Mexiku totiž prohlašuje, že jen nedostatek zbra- ni zaviňuje, že nemůže dosáhnouti rychlého vítěz- stvi. Americká dělová loď „Wheeling“ byla vy- slána do mexického státu Tabasco, kde prý jest revolucí ohrožen život a majetek Američanů.
Monroeův Ston Američan Wheeling Anglie spojený stát New York Lon Mexiko Tabasco Mexíko
15 article
Nejnověji docházejí do Washingtonu zprávy. že se blíží konec Huertovy vlády. Huerta prý vidí, že se nemůže udržeti a hodlá se vzdáti pre- sidentství. Tím by zatím pro Spojené státy od- padl důvod k zakročení, ač nevypukne-li pak no- vá revoluce, což lze v Mexiku očekávati při každé změně vlády. Srbové po válce s Bulhary. Dopis srbské dámy. V Bělehradě, 21. července. Žila jsem v Praze a mezi Čechy pět roků, po- znala jsem ideálnou lásku Čechů ke všem Slovanů a byla jsem vždycky hrda na to, že můj srbský ná rod nezaujímá poslední místo v srdci českém. P celou dobu balkánské války, jakož i nyní za ne šťastné války bulharo-srbské sledovala jsem, co píší české noviny, a žel, našla jsem všelicos, co mne jako Srbku zabolelo jako křivda, aneb aspoň ne- porozumění mému národu a dějům balkánským Prosím, abyste laskavě uveřejnili tento list, ve kte. rém se vynasnažím konflikt bulharo-srbský po- stavití českému obecenstvu do světla pravdy. P tom nebudu ani o sympatie prosit, ani hrozit, ne- uznají-li češí srbský boj za spravedlivý, že budou za to pykati.
Srba Bulhar Čecho Slovan Srbka Washington Huerta spojený stát Mexiko Bělehrad Praha Čechy češit srbský
16 article
My, Srbové, máme krušně a nezávidné polo- žení vedle Bulharů. Celý svět straní Bulharům a ve světě slovanském pouze Chorvaté a Slovincí jsou cele na straně srbské. Nemohu říci, že to nám Srbům jest a vždycky bylo lhostejno, ale my jsme skromnější než oni a myslívali jsme si: ať si, snad jim ta přízeň právem náleží. Dnes už se píše bulharské megalomanii, že ona zavinila pád a ne- štěstí Bulharů. Ale kdo jejich megalomanii vypě- stoval? Zárodek její zajisté leží v samé povaze Bulharů, ale ona by se nikdy nebyla tak pyšně vy- vinula, kdyby se o to nebyla starala celá Evropa. jež jim vnukla falešný ideal hegemonie nade všem národy balkánskými a dědictví po Turcích. My jsme do jisté míry sami dávali Bulharům přednost a kdyby se byli moudře spokojili prvým místem mezi rovnými, všecko mohlo býti dobře. Ale toho bylo málo ctižádosti Bulharů; jim šlo o panství nad osfatními a na prvém místě nad námi, Srby, proto- že jsme jim nejblíže krví i zeměpisným položením. Nám nepřáli samostatného hospodářského rozvoje. nás nechtěli pustít k moři, nám brali možnost nové hospodářské sebeobrany proti Rakousko-Uhersku. nás chtěli zahubit, kde nám měli být vděčnil Válka s Bulhary byla nám jimi samými vnu- cena, a to jak vojensky, tak politicky. Přes to čí- tám v evropských i slovanských listech, že nás Srby nazývají bratrovrahy. Jak nerovně se do- sud měří nám a Bulharům, posuďte z tcho: r. 1895 Bulhaři zvitězili nad námi u Slivnice, a nikdo jieh nenazýval bratrovrahy; ale když se poměr obráti a Srbové porazili Bulhary, již jsou Srbavé Kainové a bratrovrazil Ale my doufáme,s že se pravda vyjasní každému za nedlouho a že nebode váhat opraviti svůj soud. Na váhu zde padá jistá různost duše obou národů.
Srba Bulhar Chorvat Turek Kain Evropa Rakousko Uhersko Slivnica Slovince
17 article
Bulhaři od Slivnice na nás patřili jako na živel který jim není rovnocenný a jest určen, aby nad ním panovali. Byla jsem v Sofiji, když podepsána konfederace srbo-bulharská. Bulhaři na nás byli velmi laskavi, ukazovali nám pokroky svého stolič- ného města a vše, čím se mohli pochlubiti. Neza- pomnělí nás uvésti do přijímacího sálu královského paláce, jehož stěny byly ozdobeny válečnými tro- fejl. Mezi nimi spatřujeme i prapory srbské a víme jak se sem dostaly. Chceme jíti rychle a mlěky mi- mo, ale mladý Bulhar za námi uznává za potřebno vysvětliti hlasem plným pýchy a ironie: „Vizte, to jsme ukořistili na Slivnici, když jsme vás porazilil“ Zabolela nás ta nedelikátnost, ale myslili jsme sia E což, co bylo — bylo, starejme se o přítomnos a budoucnost, a minulosť nechme za seboul Nyní jsme my Srbové vítězi. Jsme si vědomi. že právo a spravedlnost jest na naší straně a že nám pomohl bůh, jenž ví, že jsme nežíznili po bra- trské krvil Musilo se státi, neboť Bulhaři chtěli. Ale my nejásáme nad porážkami Bulharů, jako oní nad naší Slivnicí, a kdyby bylo možno, nejraději bychom zapomněli. Vítězství nečiní duši velikou, ale velká duše činí nešmrtelným vítězství. Věru bude čeho zapomínati a od nás to bude vyžadovati veliké sebezapření, protože těžko bude vyhladiti z paměti mnohé svěřeposti, kterých se dopustili Bulhaři na našich vojinech. Co o nich povím, je pouhá pravda, která nesmí býti zastřena proto snad, že je příšerná. V Bělehradě a v Srbsku je nyní kolem 10.000 rančných a zajatých Bulharů. My Srbky sestersky je ošetřujeme a opatrujeme; nejprve Bulhara, po- tom teprve našeho. Bulhaři jsou tím zacházením překvapení a každý dopis, který posilají domů. je pln obdivu nad něžností a lidumilností Srbek.
Bulhar Srba bůh Srbka Slivnica Bělehrad Srbsko královský palác
18 article
Včera mi pravil raněný Bulhar: „Sestro, bolí ta rána, protože není utržena za věc spravedlivou, my nechtěli války proti bratru Srbínu, ale naši starší (představení) nás do ní vehnali.“ Neodpo- věděla jsem mu ničeho, oči mi zaslzely, bylo mi ho lito — tu však mi napadlo, zdaž právě on nent ten, nebo jeden z těch, kteří naše padlé hrdiny dobíjeli, trýznili, zohavovali... Včera přinesli nám do nemocnice srbského vojína, kterému Bulhaři. když už byl raněn, vybodali oči a obě nohy usekli, přinesli jiného, jemuž uříznuto ucho; jiný zas byl po celém těle rozbodán; jiný měl ústa až k uším rozříznutá atd. Naši ranění, vojáci i důstojníci, vy- pravují, že na vlastní oči viděli, kterak bulharský důstojník naše masakruje a nařizuje, aby zajatý Srb za živa byl upečen.“) O tom se přesvědčili i cizí konsulové, kteří se osobně dostavili na místo. Vše to je fotografováno a nemůže býti vyvráceno. V noci mezi dnem 29. a 30. června byl n Ovčím poli u Štipu ukrutným způsobem od Bul- harů zprovozen náš major Milan Vasič. Ve dne bulharští důstojníci naše důstojníky k sobě po- zvali, popíjeli s nimi na bratrství a dali se společně šotografovati. V noci se major Vasič se svými sou- druhy vrátil do tábora spat, ale od týchž „pobra- timů“ Bulharů zákeřně přepaden a on i jeho vo- ) Redakce „N. L.“ souhlasí s paní dopiso- vatelkou, že fakty nesmějí býti zatajovány proio snad, že jsou příšerné; ale přece nemůžeme pro hrů- zu a ošklivost jinak, než zůstaviti všecku zodpověd nost paní dopisovatelce, jež to, co vypisuje, po- tvrzuje svým plným jménem a dovolává se svědků mezi níní svropských konsulů. jíni v pravém slova smyslu na nudle rozsekáni.
Bulhar Srb Vasič Srbín
19 article
Učiníte si o tom pojem, když řeknu, že tělo Vasi- čovo bylo do Bělehradu přivezeno v drobných kusech a musilo býti před pohřbem namáhavě do- hromady skládáno, aby bylo celé. A tento majo Milan Vasič byl velikým přítelem Bulharů a nadše- ným pracovníkem pro myšlenku balkánského svazu. Zapomenouti těchto ukrutností bude Srbůn nesnadno, ale přece to bude možno, usnadní-li jim to Bulhaři. Srbům je nade všecko drahá myšlenka balkánského svazu. Vzdají-li se Bulhaři nemožných a proto bláhových snů o hegemonii nad Srby nad Balkánem, budou-li chtět být rovnocenným rovnoprávným členem balkánské federace, Srbové opět jim podají ruku. Srbům nejde o zkázu Bul- harska, nýbrž jen o sebeobranu, o to, aby se Bul- harsko vrátilo do svých přírozených mezí. Ti, kdož se obávají, že po Bulhařích Srbově vystoupí s plány hegemonie, jsou na omylu. Ve Vídní tak usuzují z činnosti Ljubomíra Jovanoviče. vydavatele „Piemontu“. On pracoval pod heslem- Jižní Slované, sjednofte sel“ a všemi silami pra- coval pro balkánský svaz. Bylo ho možno nazvat bulharomilem, pokud Bulhaři také pracovali pre ideu balkánského svažuj ty Bulhary, kteří byl proti této myšlence, nazýval „zbloudilými syny bulharského národa“. Ale Ljubomíra Jovanoviče již není. Raněn byv u Krivolaku, odnesen do sko- pljanské nemocnice, kamž s sebou přinesl nákazu cholery, jíž podlehl. Ještě se smrtelného lože psal svému přítelí: „Kolem tebe skupeni jsou bulharo- fobové, zažeň je a nedej, aby uráželi naše bratry Bulharyl Tak cítil a smýšlel energický a nadšený pro- pagátor jihoslovanské myšlenky. Kdo může tvrditi. že je to „srbská megalomanie“, která čeká, aby vystřídala padnuvší megalomanii bulharskou? Ljubíca Petrovíčeva.
Vasič Bulhar Srba Srbův Ljubomír Jovanovič Slovan Bulharyl Bělehrad Balkán Vídeň Piemont
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Positivní návrh k positivní politice. Pan dr. Z. užívá pohostinství „Času“, kde vy- kládá, jaký článek očekával v „N. L.“, když smiřovačky se rozbily. Je jistě p. dr. Z. vla- stenec, který neporadil včas, ač to přece je snad ještě také v Čechách vlastenecká po- vinnost. Dnes patří již jeho rada historii, není aktuální, cele můžeme říci, že neprávem očekával onen článek v „N. L.“ Chtěl totiž potříti německou obstrukci tím, že by se sněm usnesl přenésti starost o uspořádání financ zemských ve smyslu § 12. říš. ústavy na říš- skou radu, která by pak usnesla pivní dáv- ku pro král. České atd. Ovšem sněm by se musil o tom usnésti a to by se právě ne- podařilo. Dle jednacího řádu byl by návrh vytištěn a rozdán, řekněme v 2. schůzí, dán na jednací pořad, o něm by bylo prvé čtení s dlouhými řečmi německými, ve třetí schůzi opět, ve čtvrté schůzi by obstrukčníci již opra- vovali protokol o sezení a tim by vyplnil čtvrtou, pátou, šestou a všecky následujicí schůze. Pan dr. Z. zapomněl již asi, jakými prostředky jednacího řádu pracovala německá obstrukce, jak navrhovala, aby v protokole se doplnil puntíček nad i, dávala o tom hlaso- vat dle jmen, s pausami atd. Ani do komise by se takový návrh nedostall A proto takový článek nemohly „N. L přiněst, marně hop dr. Z. očekával, poněvadž nestačí čístí § 12 ústavy, nýbrž také — jednací řád.
N L Čechy
21 article
— Zbytečnými starostmi zatěžuje si, bez toho již hodně zatíženou, svou hlavu „Čas Nejsme prý orgánem mladočeské strany, tvrd o nás list, který si před osmi roky „dobro- volně“ uřezal podtilal „orgán české strany li- dové“, když jeho stranníci rozvěšovali po plo- tech „Osvěty Lidu“ jeho nedbalky. „Čas“ do- kazuje denně, jak malicherný je jeho duševn obzor a poslání, když chce se s námi bea ustání hádati o tečky a čárky na i, když v tétc vážné době nedovedé předkládati svým věří- cím nic jiného kromě polemických úkropů zkažených omáček. „Čas“ kdysi odsuzoval „nahlížení do hrnéčku“, dnes však prohledává s detektivní virtuositou lidem i politické kapsy Máme se hájiti proti jeho výtce, že stručně zaznamenáváme klasobraní z radikálních schů- zí, kdyžtě „Čas“ otiskuje celé sloupce povídán národně-sociálních, státoprávně-pokrokových a realistických mluvilů, kteří semelou všecher špinavý prach s politických silnic a začínaj- a končí obviňováním dra. Kramáře a strany mladočeské za to, že po celý červenec prší tráva na lukách hnije, obilí nezraje a bram- bory že se neurodí.. .? Máme znova a znova dokazovati, že celé to tažení radikálních stran je vypočteno na dělení „dědictví po mlado- české straně“, která nedočkavé dědice ve zdraví přečká? Máme dokazovati, že jsme ne- přinesli jednu karlínskou řeč posl. dra. Fie- dlera proto, že si dr. Fiedler sám toho nepřál a druhou proto, že jsme o jejím uspořádání ne- obdrželi vůbec zprávy? Anebo máme „Času) vykládati, proč „hájíme předem“ dr. Pinkasa?
Kramář Fiedler Pinkasa
22 article
Ať jen si „čas“ neškodí ještě více, než si už uškodil. „Národní Listy“ mají zrovna dnes tak čisté svědomí a takové pevné vědomí, že dě- lají jen to, co káže zdravý rozum a smysl pro povinnost, že by si „Čas“ věru mohl gratulo- vati, kdyby měl a mohl míti toto svědomí naše a to vědomí, že v našem táboře je pravda rozum, byť třeba dnes nebylo zrovna nejpopu- lárnější mít pravdu a rozum a čisté vědomí to- ho, že neběžíme s pouličním proudem. „Čas' chodí do národně-sociální politické školy, kde se učí političtí kadeti běhati s proudem a po proudu, nuže, mnoho štěstí na cestul — Kdo prozradil přísně důvěrné usne- sení středeční schůze zemského výboru? Včerejší večerník »Bohemie« sděluje, že zem- ský přísedící a posl. Legler požádal re- dakci »Bohemie«, aby zcela rozhodně de- mentovala zprávu »Nár. Listů« o tom, že »Nordböhmisches Tagblatt« přinesl prozra- zení přísně důvěrného jednání středeční schůze zemského výboru. Pan přísedící Le- gler tvrdí, že nikomu neučinil sdělení o tomto důvěrném usnesení a že s »Nordböhm. Tag- blattem« nemá vůbec styků. Konstatujeme. Na námitku »Bohemie«, že prý češt žurnalisté rozšířili zprávu o důvěrném usnesení zemského výboru, odpovidáme jen tolik, že v českých novinách prozrazen se nestalo a do redakce »Nordböhm. Tag blattu« přece nemají přístupu ani čeští pří sedící zem. výboru ani čeští žurnalisté.
Bohemia Nordböhmisches Tagblatt zemský výbor
23 article
— „Gentlemani!“ Včerejší večerník „Čes. Slova“ tvrdí, že připravuje se pro Prahu okoli stanné právo, eventuelně výminečný stav. Kdybychom se „Českého Slova“ ptali na pramen této falešné zprávy, dověděli bychom se, že ji „Čes. Slovu“ sdělil — p. Va- lental Na ostatní uličnictví „Čes. Slova“ neodpovídáme. Na včerejším „Čes. Slovu“ mají Národní rada a nejvyšší maršálek princ Lob- kovic nový důkaz, jací jsou v „Čes. Slově“ — „gentlemaní“. — Německá troufalost v Čechách. Ve zprávě z tímto názvem, kterou jsme otiskli v „Nár. Listecn“ ze dne 17. t. m. a týkající se chystaného sjezdu ra- kouských hodinářů v Chomutově, byla v dodatku také zmínka o mezinárodním stavovském sdružení hodinářském „Union Horlogěre“, jehož če- ským členům vytýkána byla národní vlažnost. k této věci zaslal nám p. Václav Wimme r, majitel hodinářského a zlatnického závodu v Dašicích, jakožto předseda české sekce této „Union Horlo- gěre“ k nahlédnutí doklady (svazový časopis i tiskopisy), znichž vychází na jevo, že čeští čle- nové v mezinárodní Unii hodinářské jsou plně re- spekfováni, že mají svůj vlastní účet u českého peněžního ústavu, a že i generální zastupítelstv Unie ve Vídni se chová národnostně zcela konci- lantně. — Ochotně a rádi to konstatujeme. Vi- děti z toho nejlépe, že hrubství, kterého se dopu- stilo pořadatelstvo hodinářského sjezdu v Chomu- tově vůči českým hodinářům, spadá výhradně na vrub Chomutovských. Tam je to patrně „Brauch und Sitte“ — Klasobraní z radikálních schůzí na venkově.
Wimme Klasobraný Praha Virginie Čechy Chomutov Dašice Vídeň Choma sdružený hodinářský „ Union Horlogěre Horlo Listecn Brauch und Sitte
24 article
Na schůzi radikálních stran v Humpolci mluvíl za stranu realistickou redaktor „Času“ p. Duše k. Dle referátu, který čteme o této schůzi v „Hlasech Posázaví“, p. Dušek „líčil dra, Kramáře jako nej- povrchaějšího politika, bezmeznou jeho dů- věřivost, více než dětskou, zločiny jeho na prá- vech národních“ a odsoudil nemužné „jednání posl. dra. Šubrta z Německého Brodul““ Pan red- aktor Dušek tedy dělá ve škole národně- sociální patrné pokroky. Gratulu je m straně národně-sociální k takovým talentova- ným školákůmí Jak na těchto schůzích radí- kálních se štve jen proti mladočeské straně a všen jejím příslušníkům, dokazuje na novo útočení red Duška na posl. dra. Šubrta, který nenáleží do „osmičlenné družiny Kramářovy“; posl. dr. Šub hlasoval, jak mu jeho svědomí kázalo, ve schůzí našich zemských poslanců proti návrhu dra Kramáře a přece redaktor „Času“ mu vytýká na- mužnostl — Stíny národnostního boje. „Časopisu českéh úřadnictva železničního“ se píše: Byl jednou jeden úřadnik u c. k. severní dráhy. Ten přihlásil se za člena spolku českých úřadníků železničních. JJelíkos bylo známo, že celý způsob jeho služebního i sou- kromého života nese nesmazatelnou známku ně- meckého přesvědčení, nebyl za člena přijat. Přes bo však úřadník ten vydával se za Čecha a dovedl při různých kompetencích, jež zlepšiti jen měly jeho žlab, zneužívati důvěry lehkověrných českých lidí, aby mu byli nápomocní v jidášské jeho hře.
Dušek Kramář Šubrt Kramářův JJelíkos Čecho Humpolec Posázaví
25 article
Tyto dně však dopsal týž úřadník ředitelství c. k. severní dráhy, že prý doslechl, že veden jest v českém katastru. Poněvadž prý je Němcem, jakž veškeré jeho veřejné chování nasvědčuje, zá- dá, aby byl přesunut do katastru německé hoe jako Němec nadále veden. Žádost jeho nese pod- pis: Jan Löifler, vrchní oficiál dopravního inspektorátu v Moravské Ostravě-Přívoze. — Smutný produkt doby. — Jmenování. Vrchní inženýr v Lublani pan Jaromir Hanuš z Králové Hradce jmenován byi stavebním radou, inženýr Karel Pick, rodem z Pardubic, byl jmenován vrchním inženýrem pro státní stavební službu v Kraňsku.
Němec Löifler Jaromir Hanuš z Pick Ostrava Lublaň Pardubice Kraňsko Králové Hradec
26 article
— Z městské rady pražské. (Schůze 25. čer- vence 1913). Předsedal úřadující náměstek starostův p. dr. F. Kašpar. Panu V. Lefnerovi povolena stavba domu v bloku C u Brusky a paní E. Wagnerové stavba domu v Praze-VIII. — Schválena zprávai návrhy technické komise v záležitosti prodeje uni- versitního velkostatku v Michli-Malešicích. — Zá- sadně schváleno, aby Družstvu pro stavbu řemesl. domů u sv. Petra prodány byly domy č. p. 1172a 1217-II. v ulici Klimentské. — V městské věznici budou provedeny nutné opravy nákladem 830 K. — Usnesenc, aby bytové oddělení pří městském ústavu práce bylo zruženo. — Bylo projednáno 57 žádostí za udělení, přeložení neb rozšíření koncesí hostin- ských v Praze a 39 žádostí bylo doporučeno magi- strátu k příznivému vyřízení. — S povděkem vzala na vědomí zpráva o změně projektu zdýmadlau ostrova Žofinského, čímž bylo vyhověno některým požadavkům po stránce esthetické. — Z rozhod- nutí místodržitelství bude odstraněna lávka přes Botič na rozhraní Nuslí a Slupi a na místě jejím postaví se později železná lávka, užívaná dosud na trati poblíž tunelu vinohradského. — Při zkoušee vorové propustí v šítkovském jezu nebyla shledána žádná závada a komise povolila užívání propusti, počínaje dnem 22. července. — Vzato na vědomí rozdělení obec. a měšťanské školy chlapecké n Korábě v Praze-VIII. ve dvě samostatné obecné a měšťanské školy. Tato (oddělená) škola bude se nazývati III. obecná měšťanská škola na Korábě.
doktor F Kašpar V Lefner E Wagner Petro Usnesenc Michle Malešice Zá Praha Botič Nusle Koráb Koráb stavba dom v PragaVIII
27 article
Schválen návrh, aby zahájeny byly též kroky k ob- dobnému rozdělení dívčí školy tamže. — Mag. komisař dr. Karel Domanja jmenován byl sekre- tářem v VIII. třídě hodnostní. Kanc. adjunktoví E. Míškovi udělena ve smyslu pravidel o automa- tickém postupu VIII. třída hodnostni: Václ. Kaucký a Josef Opava jmenování akcesisty v XI. tř. hodn. aspirantu Karlu Kovářovi udělen titul praktikanta.
Mag doktor Domanja E Míšek Václ Kaucká Opava Kovář
28 article
Kancelistům Jos. Kollerovi. Jos. Hilkenovi a Jos. Boskovi přiznána X. třída hodn. — Ředitelství buštěhradské dráhy sdělilo k žádosti obce pražské za odstranění nevkusného plotu podél nádraží hole- šovického, že „nenalezá, proč by mělo býti vy- hověno žádání, aby zřídilo svým nákladem železné pažení podél nádraží Praha (Bubna]“. Bude podána stížnost proti formě přípisu i jeho negativnímu vy- řízení. — Usneseno podporovati žádost okrašlova- cího spolku pro Prahu VIII. v příčině bezplatného doručování telegramů a doručování zásilek pošty povozné v Holešovičkách. — Stavebnímu úřadu ulo- ženo, aby dohlédl na urychlení prací na mostě cís. Františka Josefa a v ulici u Křižovníků. — Volby do okresního zastupitelstva na Král. Vínohradech byly vykonány v minulých pěti dnech a měly následující výsledek. Zvoleni byli: Ve sku- pině velkostatků: JUDr. Olakar Herold, ad- vokát ve Vršovicích. Ve skupině největších poplatníků obchodu a průmyslu: Be- ránek Josef, velkocbchodník na Kr. Vinohradech, Duda Alois, továrník na Král. Vinohradech a Mg. Ph. Štěpánek Jan, lékárník na Král. Vinohradech. Ve skupině měst: za obec Král. Vinohrady pp.: Brabec Jan, disponent, Bureš Alois, starosta města, Bursík Jaroslav, knihkupec. MUDr. Čmu- chal Jaroslav, prakt. lékař, JUDr. Havelka Otakar. advokát, Hendrych Jan, řed. banky „Slavie“ v. v. a předs. řed. Měst. spoř. vinohradské, Holeček Bohumil, stavitel, JUDr. Bedřich Jahn, advokát. Janáček Emanuel, řed. školy, Karbus Václav, ředitel nemocenské pokladny, cís. rada Kavka Ka- rel, řed. Záložny vinohradské, JUDr. Krupička Jan, dvorní rada, Msgr. Lehner Ferdinand, farář vládní rada Netuka František, ředitel reálky. Pav- lík František, ředitel školy, inženýr Prokopee
Koller Bosco Bubna František Josef Král JUDr Olakar Josef Duda Alois Štěpánek Brabec Jan Bureš Bursík Jaroslav MUDr Havelka Otakar Hendry Jahn Janáček Emanuel Karbus Kavka Lehner Netuka František Jos Praha Holešovičky Zvolen Vršovice Vinohrady Páv spolek pro Praha VIII Slavia Holeček Bohumil