1
masthead
14. června 1904
3
masthead
NÁRODNÍ LESTY-
národní Lesta
5
article
torisem« poblíž vjezdu do přístavu 9. t. m.a
poslán zpět do Čifu. Většina dopiso va-
telů jest Japonci dosud zadržo-
vána v Tokiu.
Japonec
Tokio
6
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 12. června. (C.-B.) Dle stej
ných zpráv konsulů v okresích kosturském
forinském ve vilajetu bitolském nutí čety komitů
obce, náležející k patriarehátu, aby přestoupily
k exarchátu, a dopouštějí se při tom různých
zisilí. Z různých krajin sděluje se také, že vy-
skytly se tam čety tureckých lupičů.
Z Cařihradu, 12. června. (C.-B.) Sultán
pdělil velvezírovi za jeho oddanost a zdatné
služby řád imtiaz s brillanty.
Balkán
Cařihrad
7
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Coudenhove a Körber.
Z Vídně, 13. června. Mistodržitel hrabě
Coudenhove měl včera o polednách s minister-
ským předsedou drem. Körbrem poradu, která
trrala celou hodinu a která věnována byla vý-
bradně záležitostem sněmu království českého.
Ministerský předseda dr. Körber byl dnes
dopoledne ve dvorním hradě přijat zísařem ve
zvláštní dlouhé audienci. Zpráva o sobotním jeho
slyšení v Schönbrunnu jest zcela lichá.
Nove universitní kliniky ve Vídni.
Z Vídně, 13. června. Dne 21. června dopo-
ledne bude položen základní kámen k vídeňským
novým universitním klinikám za přítomnosti
cisařovy.
Banffy.
ch. Z Pešti, 13. června. V parlamentě pro-
slchalo se dnes, že býv. ministerský předseda
baron Desider Banífy zejtra ujme se slova
proti zatímnímu rozpočtu. V listině řečníků za-
psin ještě není. Nebyl také dnes ve sněmovně.
Hrozby Srbsku.
ch. Z Pešti, 13. června. Vídeňská jedna
korrespondence sděluje, že ples, který chystali
sbští důstojníci na 11. červen, byl zakázán
nazakročenívídeňskéhokabinetu.
Rakouský vyslanec Dumba podal
srbskému ministru zahraničních
záležitostí rozhodný protest, ve
kterém hrozil, že dojde-liku plesu
tomu, neprodleně s celým personá-
lem a s celým konsulátem opustí
srbské území.
Coudenhove
Körber
doktor
Banífa
Vídeň
Schönbrunn
Banff
Pešť
Srbsko
8
article
Král srbský do Bulharska.
Ze Sofie, 13. června. Král Petr v nejbližší
době splatí knížeti Ferdinandovi návštěvu, nikoliv
však v Sofii, nýbrž v nějakém městě poblíže hra-
nic. Bude jmenován knížetem Ferdinandem che-
fem 22. pluku pěšího.
Ze Sofie, 13. června. (C.-B.) Ve zdejších
politiekých kruzích praví se, že kníže vrátí se
co nejdříve sem, aby očekával brzkou návštěvu
krále srbského. Aby návšlěva byla prosta of-
eiálního rázu, mají se oba panovníci odebrati
na knižecí statek. V kruzích diplomatických
soudi, že král Petr navštíví knížete teprvé po
své korunovaci.
Opěť volby v Belgii.
s. Z Brusselu, 13. června. Včerejší užší
volby do presidiálních rad skončily opět znač-
ným úspěchem liberálů, kteří získali 35—40
mandátů zvláště na úkor klerikálů. V ultramon-
tánní baště Louvainu ztratili klerikálové 3 man-
dáty. Také socialisté docilili několika úspěchů.
Z provinciálních rad volí se i 26 senátorů.
Spor brazilsko-peruanský urovnán.
y. Z Nov. Yorku, 12. června. Brazilie do-
hodla se s Peru, že až do rozhodnutí smírčího
soudu budou oba státy sporné územi Aire spo
lečně spravovati.
Telegramy korresp. kanceláře.
Finanční výbor uherský.
Z Pešti, 13. června. (C.-B.) Finanční výbor
uherské sněmovny projednal dnes večer roz-
počet ministerstva zeměbrany za r. 1904. Mi-
nistr Nyiri pravi na námítky, že pro společné
vojsko byly žádány různé výdaje, nikoli ale pro
honvedy, že delegace projednaly rozpočet pro
vojsko už pro rok 1905, zde ale jedná se o
nzpočet na honvédy na rok 1904.
Petr
Ferdinand
Bulharsko
Sofie
Belgie
Brusel
York
Brazílie
Peru
Pešť
uherský sněmovna
9
article
Honvedi vyvinuli se časem ve vojsko prv-
ního řádu a dnes kladou se na ně tyléž poža-
davky jako na společné vojsko. V dnešní době je
armáda honvedů na výši situace. Jest zcela
uamostatným ryze uherským zřízením s úřady
úplně samostatnými.
Ministr popírá, že střelba uherská je horší
než v kterémkoliv jiném státu. S vojáky jedná
se humanně. Přehmaty se přísně trestají. Duch
konvedů jest nad výtky povznesen a zasluhuje
uznání. Ministr žádá na konec za schválent
tozpočtu.
Finanční ministr Lukaes podává objasnéní
o jedně položce, přiřaděné bývalým ministrem
honvedův Koloszvarym.
Posl. Hegedüs navrhuje tuto resoluci
»Výbor doporučuje rozpočet, vyplývající z vými-
nečně příčiny, ke schválení, s výslovnou pod
nínkou, že to v žádném směru nemá zname
mati připad precedenční.«
Rozpočet byl pak v celku a v podrobno-
slech i s resolucí Hegedüsovou schválen.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 13. června. (C.-B.) Poslanecká
sněmovna vykonala především doplňovací volby
do kralevinské deputace. Byli zvoleni poslanci
Münnich a Komjathy.
Potom rokovalo se o prodloužení zatímného
ro zpočtu.
Posl. Komjathy (ze strany neodvislosti)
nepotřebuje se dovolávati obvyklého důvodu, že
pemá důvěru k vládě, aby odepřel zatímný
rozpočet. Je zbytečno vykládati obšírně, že není
v zájmu země, aby nynější ministerstvo vládlo
děle a proto odpírá mu prostředky, jako vůbee
všelikému ministerstvu, které by stálo na zá-
kladě z r. 1867. Strana neodvislosti povolí
prostředky k vládě jen ministerstvu, které bude
provozovati maďarskou politiku. Poněvadž ny-
pější ministerstvo nevyhovuje tomuto požadavku,
jménem své strany odmitá zatímný rozpočet.
(Pochvala v levo.)
Posl. Singonyi-Semadam (lidová
strana) prohlašuje se proti předloze a své st
Lukaes
Posl
Hegedüs
Hegedüsův
Münnich
Komjathy
Pešť
SingonyiSemadam
Komjathy
10
article
novisko vytkne v rozpočtové debatě. Zatím ptá
se jen předsedy ministerstva, jak dlouho bude
parlament v létě zaměstnán?
M.-p. hr. Tisza odpovídá, že vláda chce
dáti projednati před lelními prázdnínami rozpo
čet a některé předlohy s ním souvislé. (Jako
předlohy o úpravě železničních platů, civilní
listě a nadačních místech vojenských.) Nestane-li
se něco neočekávaného, projednají se pouze
jmenované předloby.
Posl. Lovaszy (szederkenyovec) dovo-
zuje rozvláčně zevrubně, že jeho strana konala
svou povinnost ve velikém boji za národní
práva a není její vinou, nedoeililo-li se náleži-
tého výsledku. Avšak nemůže si odpustiti, ž
druhdy pomáhala k pádu lovalního, smířlivého
Szella a tak bezděky pomohla k vládnímu veslu
hr. Tiszovi, jenž je mluvčím vojenské a dvorské
reakce.
Po přestávce posl. Ratkay (strana ne-
odvislosti brojil v dlouhé řeči proti předloze
vyčítal vládě, že nechce provésti národní vy
moženosti. Konečně ohlašuje, že bude hlasovati
proti indemnitě.
Posl. Nessi žádá pro pokročilou dobu,
by směl promluviti až zejtra.
Sněmovna vyhovuje poslaneově žádosti
rokování přerušuje se a odročuje na zejtřek.
Posl. Z. Lengyel dotazoval se předsedy,
narážeje na Ratkayovu poznámku, je-li pravda,
že dle své rozhodčí moci budoucně nedovoli
žádných enunciací před jednacím pořadem.
Po delší debatě o jednacím řádu byla
schůze o 2. hod. odpol. skončena.
Národní strana maďarská.
Z Pešti, 13. června. (C.-B.) Národní strana
koná 15. t. m. večer ustavující schůzi.
Posl
Tisz
Z Lengyel
Ratkayovo
Pešť
Tisza
11
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 13. června. (Zvl. tlg
»Nár. Listů«.) Výbor občanů za předsednictví
starosty bělehradské obce prohlášením zve ob-
čany, by zúčastnili se zejtra odpoledne a po-
zejtří velké manifestace na oslavu prvého vý-
ročního dne volby krále Petra. Z programu
výboru zřejmo, že slavnosti zúčastní se všechny
třídy bělehradské. — Příští čtvrtek bude ve zdejší
katedrále a ve Skoplji poloroční panichyda za
zesnulého metropolitu Fírmiljana. Příspěvky ve
prospěch ruského Červeného kříže hojně dochá-
zejí ústředního výboru, který stojí pod předsed-
nictvím dcery královy, princezny Jeleny. Pro-
slýchá se, že ministr vojenství v revolučni
vládě generál Atanackovič, který úkazem dán
byl do příkaznosti, bude pensionován. Ministn
vnitra Protič vrátí se do Bělehradu dnes večer.
Z Bělehradu, 13. června. (C.-B.) Na
oslavu výročí královské volby jes
město ozdobeno prapory. Budou se konati boho-
služby díků. Městská obec pořádá holdovací
průvod ke královskému zámku, kde starosta
bude míti slavnostní proslov. Na několika mi-
stech v městě budou národní slavnosti a večer
bude město osvětleno.
Petro
Fírmiljan
Jelen
Atanackovič
Protič
Srbsko
Bělehrad
12
article
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 13. června. (C. B.) Sněmovna
pokračovala v rokování o dvouleté vojenské době
služební. Při 12. čl. (ustanovení pro naturaliso-
vané) odůvodnil abbé Lemire návrh, dle něhož
naturalisovaní mají míti tytéž povinnosti jako
rodilí Francouzové. Tomu opřel se zpravodaj
Berleaux, poněvadž by prý se tím naturalisace
obmezovala. Návrh byl pak 329 hl. proti 224
zamitnut a čl. 12. nezměněně přijat.
Schůze zabývala se i na dále zůplna pro-
jednáváním vojenské předlohy, když tu za de-
baty zvedl se na pravici veliký lo-
moz; když byl jistý opravný, ale bezvýznamný
návrh k předloze zamítnut, pravice tvrdila,
že návrh byl přijat. Následkem
lomozu musil předseda schůzi
přerušit.
Francouz
Paříž
13
article
Úplatková afféra ve Francii.
Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Nacionalisti-
eký poslanec Gautier oznámil ministru obchodu,
že na počátku dnešní schůze se ho otáže, jaké
opatření chce učiniti v příčině úřadníka, jenž byí
udán předsedou ministerstva jakožto původce po-
kusu úplatkového. S mnoha stran se tvrdí, že
Gautier ehce žádati, aby generální sekretář fran-
couzského oddělení světové výstavy ve St. Louis
Lagrave byl potrestán. Lagrave byl vyzván, jak
se proslýchá, telegraficky, aby vrátil se do Paříže.
V několika listech se tvrdí, že inženýr, zapletený
svým časem v afféru Cornelia Herze, Chabert,
jenž má nyní vynikající finanční postavení, měl
úlohu vyjednavatele v afféře Kartusianů. Jistý
přítel Chabertův vypravuje, že Chabert byl asi
před třemi léty, když byl připravován zákon
o zrušení řeholí, vyzván, aby koupil, bude-li po-
třebí, tovární známku Kartusiánů. Chabert vy-
slovil se tehdy k Lagravovi, jenž byl za ministr
obchodu Milleranda úřadníkem, aniž by mu tím
i jen napadlo myslití na uplácení, že Kartusiané
jsou prý ochotni dáti 2 milliony, bude-li jejieh
řehole připuštěna.
Z Pařiže, 13. června. (C.-B.) O zemřelém
obchodním tajemníku v ministerstvu vnitra za
ministerstva Waldeck Rousseanova De Magnisovi,
sděluje »Humanité«, že dědici De Magnisovi musí
platiti daň dědiekou z pozůstalosti 3 millionů.
V Bayeux, místě to, kdež De Magnis měl statek,
bude tyto dny odhalen pomník De Magnisův, ale
podprefekt obdržel rozkaz, aby se slavností ne-
zúčastnil. Pozoruhodna je také okolnost, že chtěl
senátor Le Prevost před nějakou dobou inter
pellovati ministra kultu o záležitosti De Magnisově,
ale že upustil od tohoto úmyslu. Le Prevost
přesvědčil prý se nyní, že řeholníci a orleani-
stický nápadník trůnu jsou zapleteni do této věci.
Gautier
Lagrave
Cornelius Herz
Chabert
Chabertův
Millerand
Magnis
Magnisův
Francie
Paříž
St
Bayeux
14
article
G. Z Vídně, 13. června. Také pařížský
dopisovatel »Neue Freie Presse«, jemuž Combes
byl až dosud ideálem (»Neue Freie Pressee
přinesla ještě nedávno ve svátečním čísle svém
nadšenou biografii Combesovu.), telegrafuje
úplatkové afféře listu svému z Paříže, háje
jinak jeho osobní poctivost: Projevuje se zde
podiv, že Combes na prosby bývalého ministr
obchodu Milleranda dal se pohnouti od-
níti zločince soudu a věc tak ška-
redě zamlčovati, konečně pak že připustil,
že Lagrave, jenž ovšem již o dvě léla dřive byl
jmenován generálním komisařem pro světovou
výstavu ve St. Louis, směl nastoupili nové místo
své a že Combes zkrompromitova-
ného muže toho nechal odjeti do
Ameriky, kde týž Francii representuje. Le-
grave vstoupil předevčírem v Novém Yorku na
loď a přibude v nékolika dnech do Paříže
Neue Frei
Combes
Millerand
Lagrave
Vídeň
Paříž
St . Louis
Amerika
Francie
Nový York
Combesovo
Neue Frei Pressee
15
article
R. Z Paříže, 12. června. Dnešní zprávy
listův o afféře úplatkové lze shrnouti v totot
Lagrave, první ředitel v ministerstvu obchodním,
kteréžto místo měl už za Milleranda, sdělil gen.
tajemníku v ministerstvu vnitra Elgaru Combe-
sovi, synu předsedy ministerstva, že u jistého
bankéře (Chaberta) složeny jsou dva milliony
pro předsedu ministerstva, který by je Combe-
soví vyplatil s tím obmyšlením, kdyby řeholi kar-
tusiánů udělena byla autorisace. Mladý Combes
odvětil prý: »Otec můj by každého, jenž by
s takým návrhem k němu přistoupil, oknem ( )
vyhodil«. Úplatkář i jeho prostředkovatel La-
grave zůstali ale přes to chráněni a jména jich
před veřejností i soudem zamlčena. Dnes tvrdí
se, že zmíněným úplatkářem - bankéřem by-
Leon Chabert, ředitel několika bankovních ústavů.
Jméno jeho známo už i z dřivěj-
ších afřér úplatkových. V panamské
afféře měl velikou roli jako stálý prostředkovalel
mezi pověstnými švindléři Korneliem Herzem
Reinachem; měl v době té i styky s nejvyššími
kruhy byrokracie. Znal dlouho už Lagrava,
jenž za Waldeck-Rousseaua a Milleranda měl
veliký vliv.
Na prospěch tohoto několikanásobného úplat-
káře žádal Millerand umlčení afféry a docilií
umlčení toto též od Combesa, až, jak známo,
afféra ta v páteční schůzi náhle praskla. Cha-
bert od té doby, co byl v panamské affěře
zkompromitován, žil více v zátiší. V někdejší
zprávě Vallěsově o panamské afféře jsou mu
však věnovány celé strany. Posledně náležel
ke klientele Chabertově též řehole kartusiánů
Chtěl ji a zvláště její veliké továrny na likéry
zachrániti. Zároveň byl ale Chabert ve spojení
s Waldeck- Rousseauovou vládou a poskytl j
v r. 1902 veliké obnosy k volební kampan
proti nacionalistům i aristokratům.
Millerand
Chabert
Herz
Rousseau
Combesa
Chabertův
Paříž
Waldeck
ministerstvo vnitro Elgar Combes
Reinach
16
article
Armenské hnutí.
Z Cařihradu, 12. června. (C.-B.) Odpověd
na dotazy v příčině situace Arménů v kraji
mušském daná francouzským ministrem zahra-
ničních záležitostí Deleassém za nynější návštěvy
místoadmirála Gourdona, učinila na sultána ne-
příznivý dojem. S turecké strany se uvádí, že
přihodilo se málo výtržností a ty že přihodily
se jen při potírání arménských povstalců, kteřl
dříve sami se četných ukrutností prý dopouštěli.
Proto přece byly zaslány znovu důtklivě rozkazy
k vojenským a civilním úřadům, aby zamezily
co nejpřisněji všeliké výtržnosti.
Z Cařihradu, 12. června. (C.-B) Dnes ráno
napaden ve Veliké ulici v Peře známý tajný
agent sultánův Aondon bej Keučenglu, katolieký
to Armén, neznámým člověkem a zraněn dýkou
na šíji. Útočník, jenž pokládá se za Turka,
uprchl. Poranění Aondona beje není vážné.
Odvolaný dekrel.
Z Paříže, 13. června. (C.-B.) Státní rada
usnesla se dnes za předsednictví ministra spra-
vedlnosti na odvolání dekretu z r. 1903 o změně
tarifu soudních výloh.
Z attentálu na vyslance Žadovského.
Z Bernu, 13. června. (C.-B.) Při zahájení
dnešní schůze národní rady předseda zmínil se
o attentátu na ruského vyslance Žadovského
vytkl rozechvění švýcarského lidu, na něž po-
ukázala spolková rada již ve své depeši, za-
slané ruské vládě. Jménem národní rady před
seda přistupuje k tomuto projevu.
Armén
Gourdon
Keučengl
Turek
Žadovský
Cařihrad
Paříž
Bern
17
article
Ze Švýcarska.
Z Bernu, 13. června. (C.-B.) Vyslanec ve
Vídni, Alfred de Claparěde jmenován
byl vyslancem pro německou říši a pro
Bavory.
Hererské povstání.
Z Berlína, 13. června. (C.-B.) Generál-
lieutenant Trotha sděluje ze včerejška: »Přibyl
jsem 11. t. m. do Svakopmundu. Dle zprávy tam
dlicího majora Glasenapa má prý nepřitel shro-
mážděný jižně od Volesbergu na Omaramběu
Omaloha asi 6000 pušek. 13 t. m. o poledn
budu v Okahandže.«
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 13. června. (C.-B.) V dolní
sněmovně dal premier Balfour zápornou od-
pověď na dotaz, vyjednává-li se mezi Anglií
a Ruskem o uzavření nějaké smlouvy o ta-
kých zásadách jako je dohodnutí anglo
Irancouzs ké.
Claparěde
Bavor
Přibyl
Balfour
ký
Švýcarsko
Bern
Vídeň
Berlín
Svakopmund
Londýn
Anglie
Rusko
anglický sněmovna
dolní sněmovna
18
article
Marocká otázka.
Z Londýna, 13. června. (C.-B.) »Times«
sdělují z Tangeru ze včerejška, že v celém
Maroku jest rozšířeno dobře organisované spik
nutí k sesazení sultána. Spíknutí nemá nic spo-
lečného s posledním povstáním, nýbrž má pů-
vod ve vzdálených náboženských třídách a jest
podporováno četnými vynikajícími osobnostmi.
Povstání bylo ujednáno dřive, než vešla ve
známost anglicko-francouzská dohoda, ale bylo
touto dohodou posilněno, poněvadž sultán se
nyní lidem obviňuje, že prodal zemi Francou-
zům. Sultán, jemuž spiknutí jest známo, bude
snad nucen opustiti Fez a uchýlil by se v tomto
případě nepochybně do Tangeru.
Z Madridu, 13. června. (C.-B.) Ministerská
rada usnesla se založiti arabské školy v Ceutě
a Melille a zříditi konfesionální školy pro Ma
rokance, mohamedány a israelity.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Ústřední banka švýcarská.
Z Bernu, 13. června. (C.-B.) Spolková rad
podala spolkovému shromáždění předlohu o zří
zení ústřední banky pro vydávání papírových
peněz. Základem jejím jsou letošní březnová
usnešení odbornické komise.
Válka mezi plavebními společnostmi.
Z Berlína, 13. června. Akcie hambursko-
americké společnosti pro dopravu zboží, tolikéž
pak severo-německého Lloydu, utrpěly citelné
ztráty následkem tarifní války mezi trustem Mor
ganovým linif Cunardovou. Ztráty závisejí v prvn
řadě na délce války, ale budou zajisté velice
značné.
Lloyd
Cunardův
Londýn
Maroko
Tanger
Madrid
Ceuta
Melilla
Ma
Bern
Berlín
Times
19
article
Z Vídně, 13. června. Mistní komise v De
dieích neudělila »Vacuum Oul Company« konces
ke zřízení rafinerie. Společnost hodlá se odvo
lati k ministerstvu.
Z Krakova, 13. června. (C.-B.) Valná hro
mada hospodářského spolku západo - haličskéh
zvolila arciknížete Karla Štěpána v Živci jedno-
hlasně čestným členem.
st. Z Pešti, 13. června. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 metr. centů
až o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská
80 kg K 9.50, 79 kg K 9.25, hodmözo-vašar-
helská 79 kg K 9.35, stolno-bělehradská 78 kg
K 9.15, 77.5 kg K 9.—, peštská 80 kg K 9.40,
77 kg K 9.071, tolenská 77 kg K 8.90, hor-
ňácká 76 kg K 8.90, bačská 78 kg K 9. 25.
tur.-bečská 78 kg K 9.10, skladní 76.5 k
K 8.90; žito K 6.45 až 6.55; ječmen
K 6.50 až 6.80; oves K 5.75 až 5.95; ku-
kuřice (— 5 hal.) K 5.30—5.24.
Karel Štěpán
Platil
Vídeň
Krakov
Živec
Pešť
Vacuum Oul Company
kg
20
article
Termínový obchod byl zprvu mdlý.
ke konci pevný, protože stolno-bělehradský ko-
mitát oznamuje rez v obilí.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
9.—, žito na říjen K 6.81, oves na říjen
K 5.81, kukuřice na červenec K 5.24, na
srpen K 5.35, na květen 1905 K 5.52, řepka
na srpen K 10.55.
Sádlo smluveno po K 61.—; jiné zbož
bez odbytu a změny.
Parno.
Z Liverpoolu, 13. června. (Závěrek.) (4 hod.
10 min.) Obrat 7010 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červen 6.54, 0.—, na červen-červenec 6.46, 0.—
na červenecsrpen 6.40, 0.—, na srpen-září 6.18
U.—, na září-říjen 5.65, 0.—, na říjen-listopad 5.41
0.—, na listopad-prosinec 5.35, 0.—, na prosinec leden
5.32, na leden-ůnor 5.31, na únor-březen 5 31, 0.—.
Smýšlení sotva stálé.
Z Nového Yorku, 13. června. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo pevné. Znamenala: pše-
nice na červenec 921, na září 851/s,
kukuřice na červenec 55, cukr (Fair
Muscovados.) 3/s, bavlna 12.40. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stísněné.
Sádlo
Liverpool
Nový York
21
article
Z trhů cukerních.
V Praze, 12. června.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V minulém týdnu neudála se na trzích cukerních
žádná důležitější změna, lakže nelze nám ani tento-
kráte o nějakém významnějším obratu ať již v tom
neb onom směru referovati.
Trhy cukerní a zvláště evropské zůstávají stále
pod vlivem dvou hlavních činitelů, jimiž jsou konti-
nentální spekulace a Amerika. Jejich chování udává
trhům v dnešní jejich zmalátnělosti hlavní směr, o
něhož jen na krátko a ne daleko smějí se odchýliti
Pokud se týče prvního činitele, francouzské spekulace,
nelze o něm říci, že by se dnes tlačil přes příliš v po-
předí; spekulace ví velmi dobře již ze svých vlastních
dřívějších zkušeností, že není radno domáhati se reali-
sace dosaženého zisku tout prix, jelikož krok takový
obyčejně bývá draze zaplacen a proto realisuje jen
občas a velice opatrně. Přes te nezůstávají tyto reali-
sace, jež týkají se jak zboží poholového tak i dodávky
srpnové, zcela bez vlivu na trhy cukerní, jež jako oby-
čejně při nedostatku kupců jsou i tentokráte vůči každé
vybídce citlivy a reagují na ni ihned slabší tendencí
a nižšími cenami.
Praha
Amerika
22
article
V přičině Ameriky nenastala v situaci rovně
žádná změna. Trust, uzavřev s Javou dodávku 200.000
t., stal se nyní přirozeně velice zdrželivým vůči každé
nové nabídce a tím více vůči cukru evropskému, jehož
však sotva bude se moci pro letošek nadobro zříci
Jak jsme již svého času uvedli, vypočítali Willetta
Gray v Nov. Yorku, že Spojeným státům americkým
bude se letos nedostávati pro nutnou spotřebu celkem
asi 88.000 t. cukru, jež dle všeho budou si musit opa-
třiti z Evropy. Při tomto výpočtu vzata za základ Kuba
s výrobou 1,130.000 t.; nyní však snižují zmínění sta-
tistikové taktéž svůj odhad letošní kubánské výroby
stejně s jinými na 1,000.000 t., čímž výše uvedený
schodek vzrůstá na 200—230.000 t., tedy množství
jehož úhrada s obejitím evropských trhů jest přímo
nemožná. Možná, že důsledek tohoto výpočtu vyciťuje
se dnes již i v Americe a že snad právě s ním souvisí
poslední snížení tamějších záznamů, neboť víme ze
zkušenosti, že kdykoliv Amerika chystala se k větším
nákupům, vždy připravovala si pro ně doma půdu
přiměřeným snížením vlastních cen. Dnes však Ame-
rika chová se ještě úplně odmítavě a následkem toho
zůstávají prodavači řepového cukru odkázání ponejvíce
na vlastní domácí konsum, zejmena když také z Ka-
nady docházejí zprávy, že tamější vláda hodlá i nadále
setrvati v celní válce s Německem. Pokud tohoto po-
slednějšího momentu se týká, nepovažujeme jej pro
světový trh za příliš významný, neboť jestliže Kanada
zůstane i nadále uzavřena pro cukr německý, bude
se tam dovážeti hojněji cukr z Rakouska a z Uher
čímž nastane pouze známé a již jinde vídané přesu-
nutí, jež pro poměry světového trhu jest celkem bez-
významným, ač pro německé cukrovarníky nepří-
jemným.
Willett Gray
ame
York
spojený stát
Evropa
Kuba
Amerika
Ka
Německo
Rakousko
Uhry
23
article
Anglie nedala o sobě ani v minulém týdnu mnohe
slyšeti. Koupila sice na kontinentě něco bílého zbožt
pro podzimní lhůty, patrně k potřebě továren na ovoc-
né zavařeniny, ale trhu se surovinou vzdalovala se
i v tomto týdnu skoro úplně. Dobrý stav ovocných
stromů jak v Evropě tak i v Americe opravňuje tento-
kráte naději na lepší ovocnou sklizeň a tím i větší
spotřebu cukru na podzim, zejmena uvážíme-li, že
světová úroda ovoce v posledních dvou létech nebyla
valná, zásoby výrobků tedy všude se silně ztenčily
a při dobré sklizní musí býti zase na svou normální
výší doplněny. V příčině spotřeby očekává se nyní
pro nejbližší měsíce další stoupnutí proti loňsku, které
zajisté již v květnové statistice dojde výrazu, ale
nesmí vésti ke klamným dedukcím. Zde třeba si jen
připamatovati onu velkou zdrželivost konsumu v let-
ních měsících minulého roku ve všech zemích na
kontinentu, kdy v očekávání nižších cen cukerních
od 1. září spotřeba všude obmezovala se na míru jen
nejnutnější a trávila ze skrytých zásob; proto bude
letos vykázaný rozdíl za lelní měsíce jen zdánlivý.
pokud běží o faktickou spotřebu, přes to však vítaný
pro lepšící se poměr světových zásob celkových za
poslední roky.
Továrny ve všech zemích se ve svých vybídkách
velice uskrovnily, takže se své strany za nastalé sta-
znace aspoň nepřispěly k dalšímu jejímu přiostření.
Továrních zásob pohotového zboží jest ostatně všude
již pramálo, a pokud nové kampaně se týče, chovají
továrny skoro vesměs naději, že v letních měsících
dojde k novému vydatnějšímu zvýšení cen, ačkoliv
o činiteli, který by je způsobil, nejsou si zcela za
jedno.
Anglie
Evropa
Amerika
24
article
Náš trh se surovinou jevil v minulém týdnu
jakousi emancipaci od ciziny, neboť končil ustáleným
směrem, kdežto zahraničné trhy současně oznamovaly
menší ústup cen. Příčinou toho byla dosti dobrá a
stálá poptávka na našem trhu zejmena po zboží poho-
tovém, jež při zdrželivosti továren mohla býti uhra-
žena jen za vyšší ceny; z důvodu toho nastalo u nás
občasné umělé vyhnání cen do výše, anebo došlo také
k placení menších prémií, které v poslední době byly
zde jen velice pořídku povolovány. Ve čtvrtek musil
se však i náš trh podrobiti vlivům zpráv z ciziny
načež nastal ústup cen, který však již včera opět by
zastaven. K obratům docházelo po celý týden jen zříd-
ka a možno je odhadovati celkem asi na 5000 q v
zboží pohotovém a 10.000 q ve zboží na novou kam-
paň. Končíme při ustáleném směru záznamy K 21.40
za zboží pohotové a K 21.55 za říjen-prosinec, kdežto
zadní výrobky oceňovány dle jakosti K 20.20 až 21.20
v paritě ústecké B. 88 %.
Domácí trh s bílým zbožím zůstal v minulém
týdnu při malé poptávce ve smýšlení a v cenách ne-
změněným. Na trhu terstském záznamy poněkud
poklesly, takže centrifugální pilé placeno tam včera
pohotové a na červen-srpen K 27.75 až 28.25. — N
londýnském trhu ceny bílého zboží nevykazuj
koncem týdne žádné větší změny, neboť znamenáme
za rakouský granulated pohotový sh. 11 a na říjen
prosinec sh. 11.21.
ústecký B
za říjen
25
article
Na německých trzích smýšlení pod vlivem
realisace francouzské spekulace a zdrželivosti Anglie
ochablo, později však opět poněkud se vzpružilo, aby
na konec ustoupilo tendenci klidné při částečně nižšich
záznamech. Ceny do poloviny týdne zlepšily se o 20
fen., potom však ztratilo pohotové zboží 40 a nová
kampaň 20 fen., takže koncem týdne jeví se u prvněj-
šího ztráta 20 fen., kdežto nová kampaň jest nezmě-
Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden
rozdíl
tun
tun
tun
dle Lichta . . .. 3.010.570 3,255.553 (— 244 983)
dle Czarnikowa . 2,931.918 3,221 825 (— 289.907)
V příčině řepy u nás možno konstatovati, že
stav její až na menší výjimky jest příznivý a uspo-
kojující; pokud nedostalo se jí u nás nových dešťů,
přijímala vláhu z dolejších vrstev, takže mohla se
nerušeně dále vyvíjeti. V severovýchodních Čechách
a Uhrách, kde řepa a celá úroda utrpěla silným su-
chem, dostavily se v pátek a v sobotu menší deště,
jež sice nepostačují, přes to však přišly velice vhod.
V Německu je stav řepy velice nestejný, neboť místy
jest vývin její zcela pravídelný, kdežto jinde trpí vel-
kým suchem. Z Belgie, Nizozemí a Dánska došlé zprá-
vy zněji příznivě, rovněž i v Rusku nadešel obrat k
lepšímu. Ve Francii spadly tento týden nové vydatné
deště, jichž tam tentokráte nebylo třeba, a byly jimi
polní práce zdrženy.
Z kolonií oznamuje Kuba nově deště, které
veškerou práci v plantážích a dopravu třtiny činí ne-
možnou. Z ostatních osad došlé zprávy neobsahují
nic důležitějšího.
Czarnikowa
Anglie
Čechy
Uhry
Německo
Belgie
Nizozemí
Dánsko
Rusko
Francie
Kuba
27
article
Z trhů obilnich. V minulém týdnu nastal v počasí
konečně dávno toužený obrat. Hned na počátku týdne
dostavily se v některých krajinách bouře, mračen
však rychle přibývalo, deště rozšiřovaly se na stále
větší obvody a ke konci týdne byly oznámeny téměř
ze všech krajů výdatné deště, které měly na stav
osení velice blahodárný vliv. Poměry vodní se jen
málo změnily. V cizině jsou vyhlídky na žně většinou
příznivé. Z Rumunska docházejí stížnosti na nedo-
statek deštů. Na trzích zahraničních jest smýšlení
stále klidné, při čemž ceny jen stěží dodržují. V Ame-
rice kursy stále povolovaly. Příznivý průběh počasí,
dosti uspokojivé zprávy zemědělské a jen mírné kle-
sání zřejmých zásob přiměly spekulaci k realisacím,
při čemž kursy postupně asi o 2 c. klesly. V Anglii
zůstalo smýšlení rovněž chabé, koupěchtivost ome-
zevala se na spotřebu. Ve Francii kursy jen mírně
kelisaly a vzhledem na dostatečnou domácí nabídku
nebyla koupěchtivost valná. Také na německých
trzích zůstalo smýšlení klidným. Pohotové zboží bylo
lze laciněji obdržeti, kdežto ceny pozdějších lhůt
dodržely. Na ostatních trzích kontinentálních byli
konsumenti velice opatrni, ale nabídka nebyla příliš
čilá a ceny zůstaly na úrovni z minulého týdne.
Rumunsko
Anglie
Francie
28
article
V Pešti bylo smýšlení napřed na obavy ve příčině
počasí pevné, obchod byl také čilý, ale později se
smýšlení uklidnilo. Pro pšenici bylo na počátku
týdne pevné smýšlení. Mlýny jevily dobrou koupě-
chtivost a ceny při poměrně mírné nabídce stoupaly
postupně o 10—123/4 h, poněvadž byl také na terml-
novém trhu následkem nedostatku dešťů směr vze-
stupný. V pozdějším průběhu obchodu však smýšlení
ochablo. Nastalé deště způsobily na termínovém trhu
chabost, majitelé pšenice jevili více ochoty k pro-
dejům, mlýny pak chovaly se zdrželivě a činily i za
levnější ceny jen skrovné objednávky. Počáteční zisk
přišel tak na zmar a kursy ke konci týdne asi o 10
až 20 hal. klesly. Celkové obraty obnášely 160.000
q. Nabídka žila byla v tomto týdnu lepší, kdežto
koupěchlivost byla nnopak skrovná. Přes to však bylo
lze jemné zboží na počátku týdne i o něco dráže pro-
dati. Klidnější smýšlení nastalo teprve ke konci týdne
a ceny proti předešlému týdnu pak o 5—10 h. zla-
ciněly. Koupí zúčastnili se většinou místní konsu-
menti a velice skrovnou měrou vývozci. Z Peští zna-
menalo ke konci týdne K 6.40—6.45. Ječmen na
kroupy a ke krmení jest stále jen skrovně nabízen
a jde hladce na odbyt za ceny proti minulému týdnu
o 15—20 h nižší. Placen byl K 5.80—6.50. Rumunské
zboží bylo naproti tomu i nadále hojně nabízenoa
bylo ho prodáno v tomto týdnu asi 50.000 q za
Pešť
29
article
K 5.85 až 5.95 vyclené z Pešti. Nabídka ovsa byla
v minulém právě týdnu poněkud lepší, poptávka byla
vzhledem na vzestupný směr na trhu terminovém
z počátku dobrá a ceny stouply o 10 h. Později však
zájem valně utuchl a smýšlení ochablo. Obraty činily
asi 3000 q a placen byl dle barvy a čistoty K 5,65
až 6.00 z Pešti. S kukuřic! byl obchod jak pro vý-
voz tak i pro domácí spotřebu čilý a placena byla
na dodání z Pešti K 5.25 až 5. 40. Řtepka pohotová
byla bez obchodu a znamenala nominálně K 10.—
až 10.50 z Pešti. Na srpen termínová byla klidná
a znamená K 10.45 až 10.55. Lníně K 8.75—9. 25.
Z zápasům o celní rozluku. Není tomu dávno,
co jsme na tomto místě číselně dokazovali tendence
zemědělské vývoznosti uherské a dovodili její po-
zvolný úbytek. Řekli jsme otevřeně důsledky tohoto
zjevu Čím menší bude uherská vývoznost zeměděl-
ská, t. j. čím více poroste uherský průmysl a jeho
spotřebnost, tím více bude i v agrárních kruzích uher-
ských prorážeti heslo rozluky. Dnes jsou jeho výhrad-
nými nositeli uherské kruhy průmyslové, kterým
v tom směru někdy přiliš hlučně vedená obrana na-
šich agrárníků přichází velmi vhod. Dosud jsou
země koruny svatého Štěpána státem zemědělským.
Štěpán
Pešť
30
article
Toho jsou si v Uhrách plně vědomi a proto usilují
všemožně, aby hospodářský vývoj doplnili rozvojem
průmyslovým. Odtud nedávná předloha ministra Hie-
ronyma o podpoře průmyslu a odtud důraz listů
její program zaznamenávajících. Není sporu o tom,
že uherská vláda bude vším úsilím pracovati na po-
zvednutí uherského průmyslu, že učiní vše, aby
průmyslový ruch uherský vzrostl. Až bude alespon
z části dosaženo tohoto cíle, přejde i vláda k dalším
činům, t. j. celnímu osamostatnění Uher. Dva mo-
menty budou jí vodítkem: jednak touha utvolitii
po hospodářské stránce samostatný uherský stát a
zaručiti domácí trh domácí výrobě, jednak vážny
moment politický. Rostoucí hospodářská závislost těte
říšské poloviny na Německu není v Uhrách tajem-
stvím, tím méně nejsou tam neznámy zkušenosti po-
sledního století, kde prvé základy sjednocení Německa
kladeny prostředky hospodářskými. Čím rychleji uher-
ská vláda pozvednutým ruchem průmyslovým zvýší
spotřebnost zemědělských produktů v Uhrách a ob-
mezí vývoz jich, čím více se ji podaří urovnati uher-
skému průmyslu cesty na Balkán (jako na př. se jiz
stalo co do zemědělských strojů), tím méně bude
v Uhrách cítěna potřeba celní unie s Předlitavskem.
Uhry
Německo
Balkán
31
article
Toť cíl uherské politiky hospodářské, který tak jasně
doznal svou sobotní řečí min. Hieronymi. Její vý-
vody jsou příliš vážny i pro nás, než abychom jí
nevěnovali pozornost. „Přijde čas, a doufám, že není
do něho daleko, kdy budeme s to, abychom rozvinuli
svůj průmysl, takže budeme míti doma dosti práce,
že nebudeme odkázáni na vývoz svých plodin. P o-
tom budeme moci mluviti o samoslatném území
celním, ale dříve ne.“ Zároveň konstatuje
silný rozvoj průmyslu uherského posledních let, který
bojoval sice dosud s dětskými nemocemi, který jest
však nyní dosti silným. To je doslova totéž, co jsme
napsali před 14 dny při úvaze o zvolném poklesu
uherského vývozu zemědělského. V Uhrách se k roz-
tržce chystají pronikavě a soustavně. Ne slovy, ale
činy, nechtějí, aby předčasná roztržka se stala pří-
činou ztrát hospodářských. A za tohoto stavu ne-
zbývá nám než opětně vrátiti se k tomu, čím jsme
končili svou poslední zprávu. Tendence vývoje uher-
ského směřuje k hospodářskému osamostatnění, zatím
Uhry
32
article
co v této polovině význam německého a speciálně
říšsko-německého kapitálu stoupá a současně rostou
proudy usilující o bližší poměr obchodně-politický
k Německu. A tu naskýtá se nám vážný úkol, pře-
mýšleti o své hospodářské budoucnosti, klidněa
věcně, bez ohledu na populární hesla dne, protože
jde o budoucno. K zajištění budoucna národa i nám
jest potřebí síly hospodářské, i nám nutno hledati,
kde jsou stejné emancipační proudy od kapitálu ně-
meckého a od prevalence hospodářské Německa a jak
těch proudů nutno využíti. Dosud u nás se s tohoto
hlediska uvažovalo až příliš málo. Ke škodě politického
nazírání vůbec. Snad znamení doby přivedou nás
i zde na pravou cestu, Uím spíše, že celní rozluka,
ve které zříme oslabení naší posice hospodářské,
stává se bližší a bližší. Tím ovšem nechcem. říci,
že bychem neměli v rámci společného celního území
intensivně hájiti své potřeby. Naopak: nutno tak či-
niti vším úsilím, ale při stálé úvaze, aby vešker
naše konání prospívalo nám ve všech směrech
Dosuč jsme i zde stáli často v cizích sluzbách
Německo