2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
13. června 1904. Císlo 162.
4
article
právo všech národů, na kterýžto článek
musili Němci r. 1867 přistoupiti, sle vláda od-
pírá rovné právo jazyka českého ve vnitřním
úřadování v Čechách a na Moravě. Vládu mu-
síme donutiti, by konala svou nepochybnou po-
vinnost a platný právní řád k vůli svévol
Němců neporušovala.
Jak na úkor českého úřadnictva vláda
provádí obsazování naposledy dokázala Národní
rada a libovůle vlády vzbudila nesčíslné protesty
našich obecních a okresních zastupitelstev.
Podobnou nespravedlnost vidíme ve škol.
ství; jak dokazuje stávka české university na
Moravě, jejíž nezbytnost ministr Gautech uznal
již před osmi léty a bídné poměry na univer-
sitě v Praze a obou technikách. Nedávno byl
konstatováno, že pozemků slupských bude většt
měrou užito pro techniku a universilu něme
ckou, ač tato je lépe opatřena než česk.
Rovněž naléhati muslme, aby naše střední
odborné školství bylo doplněno tak, by vybovělo
našim potřebám. By zemská školní rada rozší-
řila svou kompetenci jako haličská, jest naléha-
vou potřebou.
Také v hospodářských otázkách musím
usílovati o stejný loket. Jak vypadá přízen
státu k Vídni, jak k Praze. Když konečně do-
nutí se vláda k nějaké stavbě, kolik žádá obět
od obce a účastníků.
Při novém jmenování členů průmyslové
rady celé obory naší industrie nebyly zastou-
peny, ale pražské plodinové burse, Němcům.
poskytnuta celá polovice bursovních radů. Jak
vypadá v praxi velká vymoženost zákona
vodních stavbách? Hotové projekty o regulne
Labe se neprovádějí, za to všechna péče věnuje
se dunajsko-oderskému kanálu, by Vídeň dostal
lacinější uhli.
Ve výkonu občanských a politických práv
jest také patrno pověstně vídeňské měřítko.
Němec
Gauty
Čechy
Morava
Praha
Vídeň
plodinový burza
český univerzita na Morava
5
article
Výprava p. Körbrova s buršáky před velikono-
cemi byla křiklavým toho dokladem. V jakých
poměrech žijí naše menšiny, a jakou péčí vě-
nuje vláda »ubohé« menšině pražské. Zde
všude naše snaha směřovati musí k odkrývání
křivd a nerovností a k vymáhání stejné
míryl
K soustavnému postupu za vytčeným cílem
musíme dřive konsolidovati poměry
domácí. Nynější zmatek, nynější chaos ne-
smí a nemůže na dále zůstati. Mají-li poměry
tv býti spořádány, nesmí na naší straně být
přilišná citlivost, naopak největší ochota k obě-
tem osobním, na druhých stranách sluší žádati,
aby přestala umíněnost a svéhlavost.
6
article
Poměr ke šlechtě a velkostatku není posu
v naší veřejnosti správně posuzován, odpůrci za
příčinou poměru strany naší k velkostatku prudce
nás napadají, tvrdíce, že jsme zapřeli svou mi-
nulost a upadli v chyby Staročechů. Postavení
obou stran musí záležeti na zásadách parity a býti
s obou stran iazně loyální. Jeť přece nepopíra-
telno, že vedení české pelitiky nemůže býti
v rukou sírany, jež skládá se také z Nčmaců.
ovšem posud spravedlivě k našim snahám stojí-
cích. Přes tyto chyby, které se za Staročechů
staly, musí řečník poctivě uznati, že vidí velký
úspěch věci české v solidární práci v otázkách
národní rovnoprávnosti, osvětových a hospodář-
ských a souhlasu v názoru o federativní úpravě
Rakouska. Společenství s velkostatkem není ně-
jakou platonickou náklonností, nýbrž přesvěd-
čením reální politiky opřeným o shodnost spo-
lečných interesů. Tak zv. česká majorila na če-
ském sněmu se všemi svými zásadními i prakti-
ckými výhodami znamená velké aktivum v české
bilanci. To, co sněm a zemský výbor vykonal
za vedení kn. Jiřího Lobkovice k povznesení
samosprávy, k provedení rovnoprávnosti, k po-
lepšení osvětové a hospodářské potence naší, jsou
skvělé činy, jež teprve budoucnost spravedlivě
ocení.
Lobkovic
Rakousko
7
article
Při svém poměru ke šlechtě nesmíme ovšem
zapomínati, že v některých otázkách se lišíme
od jejích názorů. Vzájemný dobrý poměr vy-
žaduje, by rozdíly s oboustrannou šetrností ne-
byly rozšřiovány, zejmena, týkají-li se otázek
jež nejsou aktuálními. Dlužno si přáti jasný
pakt, určitou úmluvu, obapolnou loyální shodu.
(Výborně !) V taktickém postupu rozumím, pravt
řečník, jisté opatrnosti v poměru k vládě, ale
zdá se mi, že za Körbra ohledy ty
jsou přílišné na úkor naší poslice
(Souhlas.)
V domácím hospodářství přál bych si jas-
ného vysvětlení, jak se věc má s výtkami stál
opakovanými, že ten neb onen člen podporuje
organisaci politickou na úkor naší strany z
loženou.
Při stanovisku naznačeném musíme žádati
v různých otázkách (zlidovění parlamentu), by
velkostatek přiblížil se potřebám doby. Z posa-
vadních projevů nepochybuji o této ochotě.
Že ve společenském životě jest pro českou
část konservativní šlechty nezbytno, by úplná
exkluse společenská přestala, by rodiny (zejmena
dámy) dostaly český ráz, a péče o české umění
a vědu zmohutněla, uznávají jednotlivci z
šlechty samě.
Za jedno z nejbolavějších míst na národ-
ním těle našem mám příkrý, vášnivý rozpor
dělnictvem. Ovšem strana naše v pojí-
mání společenského útvaru a hospodářského vý-
voje nemůže přistoupiti na základ sociálně de-
mokratické strany, na program Marxův, jejž již
socialisté sami (Bernstein) revidují.
Marxův
Bernstein
8
article
Avšak v mnohém ohledu dá se při roz-
umném oboustranném počínání dociliti doroz-
umění. Naše strana je pro sociální reformy.
vždy se ujímala a ujímá malých lidí. Jako nen
možno základní pojímání strany naší a strany
sociálně demokratické srovnati, tak je dobř
možno v otázce politických svobod, národních
práv, v potřebách osvětových a hospodářských
společně postupovati.
Kladu za jednu z našich národních povin-
ností ujímati se dělnictva a snažiti se, by dle
daných poměrů uskutečnitelným jeho potřebám
bylo vyhovováno.
Poměr nepřátelský, jenž dnes trvá, mám
pro obě strany za nezdravý, neudržitelný. Z pro-
jevů sociálně demokratických zrovna čiší ho-
rečná nenávist ke straně naší, jež dělnictv
tolikrát v jeho snahách podporovala. Za to, že
strana naše svon činností způsobila, že poža-
davku všeobecného práva hlasovacího přišla
vláda vstřic zřízením V. kurie, byla v prvém
volebním zápase a potom dále co nejprudčeji
napadána.
Bylo to rozumně, že češti socialisté k ra-
dosti Němců první krok do říšské rady učinili
svým osvědčením proti státnímu právu našemu
Sami sociální demokraté přiznali chybu, způso-
benou vlivem německo-nacionálního vídeňského
vedení.
Způsob, kterým pomáhala strana soc. -dem.
s českými socialisty Němcům při obstrukci, jež
namířena byla proti dobytému kousku národní
rovnoprávnosti, byl nepředložený krok českého
dělnictva. (Souhlas.) Jak rozdílně chová se
strana sociálně-demokratické ke Körbrovi o
toho, jak jednala s Badenem a Thunem!
Vůdce sociální demokracie dr. Adler pořá
jest více německý nacionál než internacionální
sociální demokrat. Připouštim, že v hlavách
českoslovanské části sociální demokracie svítá,
což patrno bylo i ze sjezdů strany.
Sam
Němec
Thun
doktor
Adler
Baden
9
article
Vzdor těmto vadám odsuzuji: zrádcování
a vylučování z národa. Za chyby vůdců nedě-
lám zodpovědným stoupence, kteří v uzavřeném
území češství své nezapírají. Musíme v interesu
národním o dělnicivo pečovati, byť i chybo-
Co se národního dělnictva týče,
bylo toto organisováno k našemu popudu, na-
ším příčiněním a naší pomocí; vedení, jež
vděčnosti za mravní i hmotnou podporu obrátil
se proti nám, často z neporozumění neb z přl-
čin nikoliv podstatných, do nás prudčeji pál
než tábor sociálně-demokratický. Strana sam
trpí neujasněným programem, neznalostí pevnéh
eíle a vnitřními trhlinami. Kdo by popíral, že
existence zvláštní strany radikál
může býti společné věci k prospěchu?! Kd
jsou úlohy dobře rozděleny, tam dojista je tak
»roztřídění duchů« vítáno. U nás vůbec je
vděčno býti radikálem. O radikální disposice
není u nás nouze, Vídeň pečlivě živí náš hněv
naše roztrpčení. Ten nejmírnější má často chu
bouchnouti do stolu a zanotovati si: » Hrom
peklo, marně vaše proti nám jsou vzteky.s
Strana vedoucí, zod povědná za osud národa,
musí však zjednávati nápravu a zamezovati
újmu, má tudíž postavení mnobem těžší. A jak
snadno jest u nás býti radikálem, u nás stačí
silná slova, prudká gesta — pravidelně jen proti
vlastním lidem.
Srovnáme-li programy radikálních frakcís
naším, v podstatě rozdílu nenalezneme. Jest t
zvláštní zjev, že radikálové, jichž postup
mlhavými hesly, s negací na místě posíce je
tak snadný, nemohou se sjednotiti a stále tříšt
se na více frakci. Svazek ad hoc »spojená op-
posice« za čistě mandátovým účelem nemá
vnitřní podstaty. Názor radikálů na politickou
akci pokud se dá z jejich projevů sestrojiti,
znamená návrat k prohrané taktice z let 70tých
a vedl by důsledně k passivní opposici, jež
nám tolik ran způsobila a z nichž jsme se pozu
zcela nevyhojili.
Vídeň
spojený op
10
article
Radikálové přehližejí, jak se poměry od let
sedmdesátých vůkol nás změnily. Tehdy se stát
držel besla liberální doktriny (laisser faire, laisser
passer), čnes zasahuje do všech hospodářských,
kulturních a sociálních otízek. Pass těžko v Če-
chách nalézti Čecha, zde volá rolník, tam řemesi-
ník, zde úřadník, tam dělník ke státu: »Samieli
pomoz!« Mají-li radikálové zdaru celkovému pro-
spívati, musí býti podporou hlavního voje, ne
vpadati mu do zad. Nové síly národní dosu
pro zápas nezískané musí vyhledávati a ne po-
savadní organisaci rozrušovati. Polemika pro růz-
nosti v náhledech má býti věcná, bez osobního
dráždění, hanobení. Posavadními prostředky do-
eiluje radikalism jen nechuť k veřejnému životu
a rostoucí apatii. S mnoha stran se volá, že naše
strana jako strana vedoucí, jest po-
vinna, aby všechny pohotové síly
shromáždila k neunavné práci
v otázkách nám všem společný ch.
Naše strana musí podniknouti vše, nemá-li vziti
věe národa pohromy a učiní tak, jsouc odhodlána
ke všem možným obětem.
Určitý krok jsme učinili po dlouhých pří-
pravách s konstituováním Národní rady, jež
pracuje na poli mimoparlamentním, po tichu, ale
houževnatě. Je podivným důkazem vyspělosti
politické, že pokroková frakce odmilla, účast,
ježto ostatní strany nechtěly přijali za své od-
chylné zásady této frakce. Mým osobním míněním
je, aby všechny české strany, i ty, jež v státo-
právním ohledu zaujímají stanovisko odchylně,
byly k práci přibrány.
Čecho
11
article
Myšlenka, by též v politickém postupu
shromážděny byly různé strany, vedla ke
sdružení naší strany se stranou
s taročeskou a agrární. Sdružení vytklo
si určitý program a zvolilo si společný výkonný
výbor. Koncentrace ta nebyla ke strannickému
našemu prospěchu, spíše zavazovala nás k růz-
ným obětem. Ale agrárníci vystoupilia
Staročeši dle projevů své žurnalistiky jsou na
odchodu. Chtějí-li Staročeši odchodu agrárníků
následovati, musím toho v zájmu společné věci
litovati, ale proto přece my hlavu neztratime.
Pro tyto nikoli pěkné obraty nepozbudeme od-
vahy. My nebudeme v době, kdy nepřítel jest
v tak výhodné posici, tlouci do vlastních lidí,
nýbrž vědomí své povinnosti budeme činiti vše,
by celý národ byl za jedno v těžkém dušev-
ním boji.
Ve straně naší praeuje se na aktválním
pracovním programu českém, na jehož základě
seřaditi se mohou vedle sebe všichni Čechov
dobré vůle.
Čechov
12
article
Co se Staročechů týče, při všem re-
spektu k vynikajícím jich stoupencům musím
nim promluviti upřímné slovo, byť i částečně
nebylo příjemné. Já, který od let opravdově
jsem pracoval pro dohodu, mohu si to dovoliti.
Nežádám od nich nic než upřímnost. S radost
vítali jsme, když od vydání jazykových nařízení
loyálně podporovali naše poselstvo. Jestliže však
podporovali politický rozkol stavovských stran,
nepoškodili jen nás, nýbrž též jednotnou orga-
nisaci národní.
Přes nynější hlasy žurnalistické jsem pro
kooperaci, ale žádám jasnou úmluvu a otevřené
jednání.
Co se svazku s agrárníky týče, usi-
loval jsem o dohodu s plnou vervou. V dohodě
o združení pozoroval jsem jisté ustálení této
strany, jež před tím kolísala mezi radikálním
hesly a politikou oportunistickou. Naděje má
byla na ten čas sklamána. Domněnku, že by
rolnictvo dalo se trvale do vleku pp. Klofáče
Choce, pokládám za lichou. Jen ať exodus agrár-
nlky samé hrzy neomrzi. V jejich lůně nev-
valo.
Klofáč Choc
13
article
padá to tak krásně, jak by se vzdálenému
zdálo.
Za možnou pokládám dohodu pro společnou
práci v určitých směrech s frakcí stran
pokrokářské, vedenou Aloisem Hajnem,
jež se od hlavní strany odtrhla. Pravé poroz-
uméní pro praktickou politiku zdá se mi být
dobrým znamením pro vývoj této skupiny.
Choulostivou jest otázka poměru ke straně
lidové (realistické). Upřímně lituji pro-
hlubně, jež dělí naši stranu od organisace, jež
čítá tak velkou čásť intelligence. V určitých
názorech na českou politiku (náboženská otázka,
státní právo) se podstatně rozcházíme, v otáz-
kách osvětových a hospodářských v našich pro-
gramech jsou styčné body a že stojí za poku
aspoň na tom poli se dorozuměti a tak prudký
boj v různostech zastaviti neb aspoň zmírniti.
Jest dojista škoda, že tak zdravé mízy a šťávy.
jež bují v těle strany lidové, nejsou náležitě
zužitkovány ke společné práci. Kéž jako rolu
1890 podařilo se dru. Juliu Grégrovi známé
dohodnutí, podaří se dnes aspoň docíliti toho,
aby ve společných otázkách nastalo dorozumění
a půtky, jež otravují český život, byly za-
staveny.
Než také vlastní strany nesmím
zapomenouti. Také v její lůně není vše takové,
jakým by býti mělo. Strana liberální musí do-
přáti jednotlivci volnost přesvědčení, ale od
poslance žádati musí, by se podrobil usnesení
kompetentní většiny. Co se u nás proti tomu
nahřešilo! V tom nejsou vinni jednotlivci, nýbrž
i vedení, jež usilovalo spíše o četné bojovné
zástupy než o pořádek.
Hajn
Grégr
14
article
Volbu taktiky musíme přenechati poslan-
cům, kteří mají právo žádati od veřejnosti více dů-
věry a trpělivosti. Není to zdravé, když se ka-
ždý krok hned posuzuje a po případě šmahem
odsuzuje, ač není známo, kam směřuje. Karty
odpůrci prozraditi nesmíme, beztoho jsme si již
často škodili, že jsme svou bitvu vždy měsíce
napřed slavnostně vyhlašovali. Od poslanců ne-
smí se žádati vše, teď se na ně vznášejí věci jako
na nějakou koncessovanou poptavárnu. Od po-
slanců však musí býti žádáno, by svůj mandát
s plnou svědomitostí vykonávali a aby nepřijí-
mali na sebe funkce, jež si kollidují.
V roku 1895 dopustili jsme se hlavní
chyby, že jsme nebyli dosti pečlivi ve výběru po-
slanců. Co z toho měla strana a národ, že
jsme měli tolik a tolik poslanců, již v několika
letech nic nevykonavše, přeběhli ke straně jiné.
15
article
Zjednáme-li tyto nápravy a sjednotíme-li se
e blízkými stranami, vyhojíme vážný neduh, naše
národní těleso oslabující. Ve vlasti své nežijeme
sami, nýbrž od staleti společně s Němci. Na-
plňuje nás žalem, že mezi námi a Němci zeje
taková propast. Dr. Eppinger nedávno řekl
ve Stodech, že bylo by bláhovým spoléhati na
to, že Němci zdolají nás aneb obráceně my je,
a že tudíž je kategorickým imperativem, dohod-
nouti se o podmínkách spolužiti.
Jsou to pěkná slova, kde však zůstává
skutek? U nás každý, kdo promoluví o možnosti
jednání s Němci, pokládá se již za zrádce
přece víme a cílíme všickni, že nebude klidu,
nebude pokoje, dokyd se nepodaří ujednati
podminky, za kterých býchom — ne se smí-
řili, nýbrž zápas svůj dále vedli formami kul-
turními. Znám poměry dobře a dovoluji si tudíž
tvrditi, že velká čásť Němců byla by pro pří-
měří, kdyby neobávala se terroru štvavé žurna-
listiky, a kdyby spekulace řemeslných politiků
a machinace vídeňské byrokracie nemařila smiř-
livou náladu, kdykoliv se objeví. Nojvětší
zhouby způsobuje fanatism nacionálních pro-
fessorů (Rábl, Escherich, Mellan), již mladou
generaci v momsenismu vychovávají.
Němec
doktor
Eppinger
Rábl
Escherich
Mellan
Stodo
16
article
Mám dohodu o modu vivendi za možnou,
ale pod jednou podmínkou: a ta jest, jestliže
rozhodující kruhy pevně se rozhodnou na ma-
zimě: rovného práva a stejné péče a bude-li
při vesle poetivá vláda, jež tulo vůdčí myšlenku,
od níž závisí existence Rakouska, důsledně
bude prováděti. Je li však při moci vláda, jež
koketuje s Wolfem a Schönererem, nesvede nie
dobrého. Jsem však dalek toho, bychom Něm-
cům se svými návrhy nadbíhali, dokud u nich
rozvaha nenabude vrchu nad vášní.
Jeden druhému nevěříme. U nás je nedů-
věra ze smutné zkušenosti, u Němců ze zlého
svědomí. Politika Němců byla posud proti nám
namířena.
Když jsme se hlásili o svá práva, odpovi-
dali nám obmezováním občanských práv, perse-
kucemi, vyjímečnými stavy, obleženími, poku-
tami a žalářem. Každý prostředek, směřující
k našemu kulturnímu a hospodářskému pokroku
nám odpírali a posud — pokud mohou —
odpírají, o každou školu, o každý spolek musili
jsme s nimi sváděti tuhé boje. V chladné cizině
zjednala si naše věda, naše umění, náš průmysl
uznání, ba i ta nepříznivá nám Vídeň tleská
Smetanovi a Dvořákovi a učinila svou reverenci
Albertovi a Vrchlickému, ale německá politická
representace ignoruje tyto zjevy naší práce, ba-
hněvem překypuje, vidouc náš pokroka
úspěch.
Wolf
Schönerer
Němec
Smetan
Dvořák
Albert
Vrchlický
Rakousko
Německo
Vídeň
obmezování občanský práv
17
article
My neupíráme, že Němcům přísluší náležitý
vliv na správu země. My nebažíme po revin-
dikaci v tom smyslu, že bychom Němce z jich
sídel chtěli vypuditi. My toliko pro své bratry
mezi Němci žijící žádáme těch práv, jež jim
po zákonu jako občanům přísluší, chceme, by
mohli důstojně žíti a také umírati. My všechna
práva, všechny oprávněné potřeby do vrchovaté
míry Němcům přiznáváme, ale chceme stejnou
měrou totéž uznání pro sebe.
Posvitmež si na německé projekty
k urovnání našich sporů.
Jest to především snaha Němců umě-
le vybudovati zvláštní území pro
sebe se zvláštní správou země-
panskou a autonomní, proto mají býti
rozděleny zemské vrchní úřady od místodrži-
telství až po železniční řediteiství, proto má
sněm býti roztržen na kurie, proto má se pro-
vésti rozhraničení obcí a okresů. Projekty ty
jsou i při největší naší smířlivosti nepřija-
telné v zájmu státu, země i národa našeho.
Jak jsou projekty nelogické a nedů-
sledné.
Jest to podivné, že tam, kde mají Němei
většinu, s takými plány nepřicházejí.
Němec
18
article
Má se provésti národnostní dělení, ale
Němci s vládou vzpírají se zuby nehty, by
řádně byla zjištěna při sčítání národno st!
Nejprvé proti těm choutkám o hrani č
vacím sluší dle pravdy konstatovati, že ve
skutečnosti nedá se v Čechách sestrojii
územi, kde by jen Němci přebývali, všude zů-
stanou naše minority.
Řečník dovozuje, že celá výprava na roz-
dělení zemských vrchních úřadů počala vlastně
k vůli pohodli několika úřadník,
kteří nechtějí znáti oba zemské jazyky, ačkoli
potřebu toho uznal i Herbst.
Od tří let volají Němci po organi s a e
krajské a vláda by jim ráda zřídila krajské
vlády po pruském vzoru. Slibili jsme o tom
jednati, ale dříve musí býti jazyková otázk
rozřešena.
Byli bychom bláhoví, abychom dopustil
novou organisaci, ve které bychom se zase leta
musili domáhati rovného práva.
Návrhy Uibrichovy a Plenerovy jsou ne-
přijatelné, prvý buduje autonomii krajskou
na troskách zemských, druhý vydává živel
autonomní v podruží zeměpanské správy.
Sluší přiznati, že sném, místodržitelství
zemský výbor jsou ve svých agendách přetíženy
a že mnoho věcí dalo by se lépe vyříditi v in-
stancích obyvatelstvu bližších. Ale co platí
těchto instancích, platí ve větší míře o říšské
radě a centrální správě.
Vyřiďme tedy věc soustavně při změně
ústavy zemské resp. říšské a bude dobře. Ale
nikdo spravedlivý nemůže žádati, bychom my
vždy jenom slevovali a poslouchali, naproti tomu
Němci získávali a poroučeli.
Proti vládní předloze, by krajské vlády
s obejitím místodržitelství jako nějaké departe-
menty přešly do bezprostředního styku s mini-
sterstvem, klásti musíme úsilovný odpor,
neboť projekt ten namířen je
proti jednotě krále vs tví.
Němec
Herbst
Uibrichův
Plenerův
Čechy
19
article
Přání, aby se zřídily volební kurie,
aby sami mohli své zástupce voliti, lze vyho-
věti ovšem jen nejlépe při opravě volebníh
řádu, jenž jest nám tak nespravedliv.
Pokud se jedná o německý požadavek,
zřízení zvláštních národních kurií
na sněmu s právem veta, divím se, že
takou ochranu minorit Němci nenavrhnou a ne-
vyzkouší tam, kde jsou ve většině aneb na př.
na říšské radě! My r. 1871 při státoprávním
vyrovnání navrhovali kurie s vetem. Dnes neří-
káme: ne, nýbrž pravíme, že veto nes mí
býti závorou pro nápravu, že dříve vzá-
jemné poměry musí býti uspořádány a potom
teprve bude lze pomýšleti na propůjčení veta,
jež by jaksi bylo korunou docílené shody.
Jako nám v mládí vypravovali o 7 tuěných
a 7 hubených letech, tak pozorujeme podobné
střídání i v politice. Chybujeme, že v dobách
příznivých chceme najednou vše, a tím často
chtice »více«, to »méně«, co se nám nabízi,
odmítáme a potom nedostaneme nic. Co obdr-
žíme, nedovedeme často podržeti. Nastane-li doba
politických neúspěchů, stáváme se lhostejnými,
mrzutými a potom najednou dostaneme zlost
ve zlosti rozbíjeme to, co nám první přijde d
rukou. Při tom neuvážíme, že často tím, co
jame z vlastního majetku rozbili, více škody
naděláme, než jakou nám způsobil celý politický
neúspěch.
Jako si bylo stěžováno právem, že jsm
velicí v zakládání spolků, ale mali v jich za-
chovávání, tak to máme také ve stranách. Když
již máme tolik stran — nikřérak nepodceňuji na-
dané a obětavé jich předáky — nezapomínejmia.
že orkestr, skládající se ze sebe znamenitějšíeh
uměleů, bez dirigenta nic nesvede.
Němec
20
article
Kdo nynější poměry uváží, musí přiznati,
že přední povinností české veřej-
nosti jest postarati se o soustře-
dění českých stran, odhodlanýeh
pro positivní práci ve směru lido-
vém a pokrokovém. V nynější nebezpečné
době nesmíme se dáti do domácího boje, jenž
by ohrozil naši společnou věc.
Proto hlavy dohromady, dorozuměme s
o společném postupu.
Netajil jsem se tím, že naše strana má
vážné choroby, avšak jsem přesvědčeu, že orga-
nismus její jest života schopný a že dá se
vyléčiti. Přikročme bez odkladu k odstra-
nění vad a zachovejme stranu naši, jejíž exi-
stence ještě dlouho jest nezbytnou potřebou
naší národní organisace. (Všeobecná pochvalaa
potlesk.)
Zemský i říšský poslanec
JUDr. Karel Kramář
(uvítán hlučným, trvalým potleskem):
Velectění pánové! Souhlasím úplně s tím,
čím skončil předseda výkonného výboru našeho,
dr. Škarda a přeji si, aby se to splnilo: kon-
centrace naší strany. Vzdyť znamenalo by pro-
spěch českého národa, kdybychom proti přečet-
ným odpůrcům svým postaviti mohli sjednocený
šik bojovníků českých. Kdo však nyní naději tu
má, je optimistou; já jím nejsem. Té chvíle
přeji si jen, bychom soustředění českých sil
začali nápravou sami u sebe. Musíme snažiti se
býti lepšími, a pak se budou také druzí k nám
hlásiti; potom nebudou se tvořiti nové strany
takovým způsobem, jako se děje nyní.
JUDr
Kramář
velectěný pán
21
article
Svou vnitřní prací a svým poctivým úsilím
musíme zlepšiti domácí poměry v českém ná-
rodě. S touto myšlenkou vítám naše krajské
sjezdy, nadšen hojnou účastí na nich a pro-
niknut přáním, aby nezůstalo pouze při řečech,
nýbrž aby naše krajské sjezdy znamenaly vážné
činy tím způsobem, že byste se vy všichní,
kteří jste se sem sešli, stali apoštoly myšlenky,
že nesmí býti dopuštěno, bychom se rozdrobili
ve strany a straničky, a abyste všude hlásali,
že naše národní položení je takové, že všichni
bez rozdílu státi musíme na stráži našich ná-
rodních zájmů, pracujíce při tom o všech těch
velikých úkolech, které nám zůstavili naši před-
kové, a vědouce, že okamžité ztráty nemusejí
nás zmásti.
Je žádoucno, byste se všichni stali hlasa-
teli nového ducha také v naší straně. Uvažují-li
o našich nynějších domácích poměrech, zdá se
mi, jako by mnozí našinci byli ztratili odvahu,
potřebnou k rozmyslným činům. České veřej-
nosti bylo namlouváno, že ti, kteří jsou nositeli
mandátů, vámi jim svěřených, jsou lumpové,
zbabělci a snad ještě něco horšího, a část
veřejnosti tomu začínala věřit. (Hlasy: My
nikdy ne)
Ale nedostalo se nám dostatečného obhá-
jení; někteří počinali si tak, jako by v náš
prospěch uváděli pouze polehčující okolnosti.
My však máme pevné vědomi, že
Jobětujeme vše, co nám možno, br
chom pro náš národ dosáhli lepšl
budoucnosti. (Hlučný souhlas.) Pracujem
poctivě a nejde nám o nic než o prospěch nk
roda, třeba nemluvíme tak radikálně, jako l
chom dovedli, kdybychom chtěli. My pracujen
tak, že zájem vlastní své strany kl
deme na místo poslední, na prvaí
však zájmy národa. Již proto mohu t
dati, by v naší straně byl novy zdravý duch.
22
article
Když vy se stanete hlasateli sebavědo
strany, trvajíce na tom, že je nutností, bya
udržovala v celistvosti velká politická stran
k hájení práv národa českého, pak bude
prověsti úspěšně také vše, čeho je třeba k n
organisaci naší strany ve smyslu její decontr
sace. A z té příčiny vítal jsem myšlenku d
Pacáka, pořádati krajské sjezdy, maje také a
to, že na krajských sjezdech bude místo, k
budeme si moci navzájem lépe spolu promluv
nežli na shromážděních jiného druhu. Krajskjn
sjezdy vzniknou takto nová střediska naší strany,
Hledě k nim navrhnu na příštím sjezdě důvi
níků také reorganisaci výkonného výboru, ut
aby síla naší strany, v našich stoupencích spe.
čívající, došla při tom náležitého výrazu: ab
výkonný výbor stal se obrazem smýšlení toh
venkova, v němž tkví naše jádro. Tak nabudem
s ním také vždy náležitého přímého styku, de
věra lidu k poslancům a poslanců k lidu rázen
získá a rázem nastane potřebná náprava.
Taková reorganisace bude též ztělesněnln
faktu, že poslanci nemohou sami dělat všechno.
Průběhem doby vymyslilo se heslo, že poslant
říěšti mají nejen pracovati ve Vídni, nýbrž i
mají prováděti také všechnu drobnou práci doma
Kde heslo to postavil, zapomněl na to, že ten,-
kdo provádí svědomitě mandát poslanecký, mus
se úkolu tomu tak věnovati, že nemůže při toa.
prováděti všecku běžnou práci domácí.
Pacák
Vídeň
23
article
Proto musí se u nás provésti náležitá dělb
práce. Kdybych nebyl poslancem, nepřál byck-
si ani, aby poslanec za okrsek svého působini
zasahoval do všech běžných událostí v něn
Takové nápravy poměrů je třeba již proto, b
naši poslanci mohli ve Vídni rozvinouti všecky
sily v boji proti mocnějšímu nepřiteli, na všeck
stranách nasazujícímu páky proti nám, aniž by
se musili obávati, že každý krok jejich bod
nesprávně posuzován. Když vím, že naše po
měry domácí jsou tak rozeštvány, že budu n
padán, ať učiním krok na levo nebo na prano,
pak vůbec přestává řádná práce politická. P.
této stránce může nápravu zjednati v první řažl
lid sám. Myšlenku národní strany svobodony
slné musejí při tom udržovati v první řadě je
důvěrníci a šíření myšlenky té bude tím sniu
se dařiti, čím více lid pozná, jaký bude osnt
generálů, kteří se na generály sami pasují a
jaké již nyní je postavení jejich v celkone
politice.
Nyní zmahá se napořád heslo stavovskéle
zastoupení. Tak jakoby zájmy některé výrobní
vrstvy naší nedovedl zastávati nikdo jiný, neži
poslanec, z vrstvy té pocházející. Nesčetné zku-
šenosti ukazují, že tomu tak není, že nikomnu
nemůže škoditi, bude-li jej zastupovati muž vše
stranně vzdělaný a potřebám jeho skutečně od-
daný. Pak nestane se, aby mohl býti za po
slance volen kandidát, který neumí ani spřávné
psáti, jakož se nyní, bohužel, děje.
Vídeň
24
article
Nastane-li taková náprava, dosáhneme talí
z našich českých řadách toho, co platí v fa-
dách německýeh! v národních věcech takove
solidarity, jakou pěstují Němef. Némci všichni
zajisté mají na zřeteli svůj národní prospěchí
dosáhne-li některá strana německá úspěchu, těši
se z něho Němci všichni, ale nehledají v nám
vždy nějaké stéblo, křížem přeložené, jako se,
bohužel, stále děje u nás. Výčitky neoprávněné,
s jakými se vystupuje proti nám, dá si líbiti
pouze ten, kdo hledá v politíce svůj osobní
prospěch. Ale muž, který svojí prací politickou
chce sloužiti pouze lidu, konečně, stále js
bezdůvodně napadán, dá své osobní cti před-
nost před prací veřejnou.
K takové úvaze zavdává podnět smutný
způsob, jakým se dnes smí mluviti k česl
veřejnosti. Tak na př. odvážil se na schůzi
Budějovicích říci český jeden poslanec, že
poslanci, kteří přijali mandát v delegacích, jscn
dietáři. Pán ten patrně neví, že diety členů de-
legace neliší se od diet ostatních poslanců t
ských. A zvolal-li občan jeden v oné schůzi:
»vypráskat býkovcem tu holotu,« pak je to nej-.
krásnější podnět pro nadšení pro všeobecné
právo hlasovací. (Hlučný souhlas.)
Také se strany agrární byli jsme obviše-
váni z neupřímnosti, proto, že jsme neobstruo.
vali volby delegace. Prohlašuji aulhenticky, ke
co mne se týče, nerozpakoval bych se ani n
chvíli, kdyby to bylo šlo, obstruovati volbu do
delegace. Ohledy na horu neplatí pro
mne pranic; měl jsem je dříve, a le
poznaljsem, že to neni nic platno
Němec
jítlegace
Budějovice
25
article
Stojim na stanovisku, že naprostí
bezohlednost nás nyní může ně-
kam přivésti. (Hlučný souhlas.)
Kdyby obstrukce voleb delegačních byla
možnou, byl bych po ni. Když však vidím, z-
předsednictvo se nedrží jednacího řádu při vol
bách do delegace a že proti nám je všechno
možno, pak myslím, že je lépe nechtíti, co nele
prověsti. Kdyby obstrukce proti delegačnin
volbám se byla setkala s neúspěchem, tu ani
Němci nebyli by se nám vysmívali, tak jako ti,
kteří nás do té obstrukce chtěli zahnati. (Son-
hlas.) Když však obstruujeme vše, co se ob-
struovati dá, podáváme tím také důkaz, že svoe
obstrukci provozujeme vážně. (Souhlas.)
Bylo nám také vytýkáno, že prý jsme šl
do delegace, bychom pomáhali ministru vojen
ství Pitreichovi. To není pravda. Šli jsne
do delegace, bychom tam hájili práv našeho
národa. (Výborně !) Politiku abstinence nezahájí
jsme proto, že z dějin jsme poučeni, že není
horší politiky, nežli trpný odpor. Kdyby ho
nebylo bývalo, snad bychom nemusili nyní vést
tak těžký zápas o vnitřní úřadní češtinu.
Vzhledem k našemu postupu v delegacích
třeba jest podotknouti, že nynější ministr vojen-
ství zahájil nový směr ve správě vojenství.
V nejbližší době umístěn bude na kasárnách
v Kutné Hoře český nápis. To je jistě pokrok.
Když Staročeši své doby nemohli dobýti na
bankovkách dvou českých slov (»deset zlatých«
Pozn. red.) povstalo pro to u nás rozhořčení;
když však my razíme cestu jazykovému pokroku
ve vojenství, umlčuje se to na celé čáre.
Němec
Sono
Kutná hoře