ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf54b630-7129-11dc-825f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 14, person 44, org 3, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 13. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 162.
4 article
Fa ranní a odpol. šlst, předplácí se: Praze v adalinistrn bl n alrrt loi rojí doni ášle na. : :: i vsis; a K oo a nlsk Poštoui Brret l e i drojí ziaeniio Krajský sjezd důvěrníků národni strany svobodomyslně v Mladé Bo- leslavi. PPůvodní zpráva „Národních Listů“) Po delší dobu pečlivě připravovaný sjezd důvě- z národní strany svobodomyslné z kraje mladobo- hdarského stal se včera skutkem. Naděje pořada zhtra byly splněny. Sjezd byl rázu sice representačního — pra- oovní schůze budou následovati — ale politický vjznam sjezdu přesahuje ráz pravidelných shro ntždění občanstva. Výklad předsedy výkonnéh víboru posl. dra. Škardy má význam skutečně pogramatický, a bude-li dále úsilně prováděn mamenati bude epochu v životě národní strany nrobodomyslné. Posl. dr. Kramář, místopředseda říšského Eabu poslaneckého, podal rozbor situační Obě řeči doznaly souhlasu i oduševnělého přjetí, které je tím cennější, čím vážnější bylo thromáždění, na 700 hlav čítající, jež projevy ky učinilo. Účastníci sjezdu požívají takového posta rení veřejného, že mají plnou možnost zjednati vlude platnost tomu přesvědčení, jež na sjezd projevili. Také v tom záleží význam sjezdu uladoboleslavského.
Škarda Posl doktor Kramář Praha Mladá Bo
5 article
Sjezd zahájil po půl 11. hodině dopoledn jnenem svolavatelů okresní starosta mladobole- slavský posl. Cyril Papoušek. Pravil, že úče- lm jeho jest obrození a osvěžení organisace srany, k čemuž jest především potřebí, aby chom byli přesvědčeni o její prospěšnostia potřebě. V poslední době čteme a slyšíme, jak se všech téměř stran útočí se nikoli proti vládě, ini proti Němcům, nýbrž proti národní straně svobodomyslné (Souhlas); slyšíme, jak pronáší e celá řada útoků proti naší straně svobodo- nyslné a jejím předákům a jak se hlásá, ž jest nutno, aby byla z kořene vyvrácena a vy- hlazena. Pomíjejíce těchto útoků, které činí se n lk z věcného podkladu, jako spíše z osobních podnětů a z nedočkavosti (Souhlas), pohleďm na otázku prospěšnosti a potřeby národní strany svobodomyslné. V tomto směru prohlašujiz nejlepšího přesvědčení, že strana svobodomyslná ná nejen oprávněný nárok na existenci, nýbrž že jest přímo nutnou v národ našem. (Výborně !) Nutna jest existence takové lidové, pokro- kové, rozhodné, státoprávní strany, jakou jest národní strana svobodomyslná (Výborně! Po- tlesk), zejmena v dnešních neblahých poměrech v Čechách, kdy různé proudy mohou zavdati podnět k nejrůznějším ohavám i ve příčině na- šeho národního bytí. (Souhlas.)
Papoušek Němec Čechy
6 article
Strana, která nikoli jen o jeden, ale o všecky itavy v národě má péči, která zejmena o našr rolnictvo získala si tak značných zásluh, kter pro dělnietve, živnostnictvo, úřadnictvo a uči- telstvo škol obecných i odborných tolik vykonala (Výborně!), která v otázkách národohospodář- lkých prokázala nejlepší kvaliflkaci a prospěch lidu a národa měla vždy na zřeteli, ta musí býti vdržena a zachována. (Výborně ! Potlesk.) Národní strana svobodomyslná musí být zachována nikoli v zájmu vlastním nebo ně- klerých osob, nýbrž v zájmu celého národa všech jeho vrstev. (Výborně !) Největších útoků dostává se jí v poslední době ve příčině vedení politických záležitostí poslanci jsou v té příčině i zrádcováni. Nejsem politickým stranníkem a nesouhlasím se vším, co se stalo, ale věřím a mám důvěru v poctivost našich zástupců ve Vídni. (Výborně ! Potlesk.) Snadno se posuzuje a odsuzuje, ale ne- madno se pracuje, zejmena za nynějších po- něrů tomu, kdo má také zodpovědnost. Jedná se nyní o velké věci, nejen o za- chování národa, ale také o zachování rakou- ského státu. Dnes nemáme se tázati, co někdo vydobyl, nýbrž po tom, čemu zabránil. (Výborně!) št stalo se to následkem soustavných bojů tloků, ať z příčin jiných, skutečností jest, ž
Vídeň
7 article
národní strana svobodomyslná pozbyla v poslední době důvěry u značné části voličstva, ale mám za to, že nejvíce viny má na tom strana sama (Tak jest !), a sice od té doby, co starala se vše jiné více, nežli o sebe samu. (Tak jest Výborně !) Nelze jí to přičítati k necti, ale dnešní stav jest přirozeným toho důsledkem kdežto všechny strany svou práci v agitaci vy- konaly, naše strana nechala to plně nepovším- nuto. Naše strana má nalehavou potřebu někt- rých oprav ve svém organisačním ústrojí a také vnitřního obrození. Řečník vítá přítomné co nejsrdečněji a vy- slovuje upřímné potěšení nad přečetným úča- stenstvím, z něhož jest zřejmo, že strana svo- bodomyslná má ještě půdu pevnou a horlivé upřímné přátele. (Výborně !) Ke konci vyslovuje řečník přání, aby sjez dostál svému úkolu a strana nabyla z něh osvěžení a utužení a prohlašuje sjezd zaháje- ným. (Výborně! Potlesk.) K jeho návrhu zvoleni předsedou sjezdu starosta města Mladé Boleslavi p. M a tou šek, místopředsedy starosta okresu bělského pan Houza a starosta města Turnova p. Radský a zapisovatelem okresní tajemník mladoboleslav- ský p. dr. Bobek.
Houz doktor Bobek Mladá Boleslav Turnov
8 article
Předseda p. Matoušek praví, že nikdy ješte nebyly proti straně svobodomyslné podnikány takové štvanice, jako v létech právě minulýeh a letos, kdy hlásáno již, že nemá půdy a že náleží minulosti. Dnešní sjezd však dokazuje. že má pevné stoupence a že je i míti bude (Výborně!) a to proto, že se proti svému pro- gramu nikterak neprohřešila a že stále třímá vysoko prapor svobodomyslnosti, že nechce žád- ného škatulkování a že hájí práva všech. (Vý- borně !) Na dnešní sjezd budou pohlížeti závi- stivě všichni, kteří tvrdili, že strana svobodo- myslná dodělává. Bude snad vytýkáno, že ke sjezdu nebyli pozváni stoupenci stran druhých; avšak vytklo se, že se na něm má promluviti o všem, co se ve straně děje a do toho nikomu, kdo kni nenáleží, nic není. (Výborné!) O organisaci svobodomyslné strany může mluviti a rozhodo- vati jen ten, kdo se k ní hlásí. (Výborně !) Předseda sděluje, že na sjezd dostavili se poslanci dr. Josef Herold, Ervin Špin- dler, dr. Karel Kramář, dr. Škarda, Maštálka, Šrámek a Krejčík, kterým uspořádali přítomní hlučné ovace. Omluvili se posl. dr. Pacák a dr. D vořák. Dále vítá předseda zástupce cizích okresů, starosty okresních výborů a sousedních měst a vyslovuje přesvědčení, že jednání sjezdu ko- runováno bude hojným výsledkem.
Matoušek doktor Josef Herold Špin Kramář Škarda Maštálek Šrámek Krejčík Pacák strana svoboda
9 article
Posl. dr. Václav Škarda pojednal pak u poměrech ve straně. Předem vyslovil jménem výkonného výboru národní strany svobodomyslné pozdrav a přání, aby schůze provázena byla úplným zdarem. Pan posl. Papoušek naznačil již její účel. Upřímně třeba říci, že strana dopustila se v po- slední době chyby, že v poslední době nepěsto- vala styků s voličstvem tak, jako v době drí- vější (Tak jest !), ale příčinou toho nebyla lho- stejnost a netečnost, nýbrž zvláštnost poměrů. Uznalo se, že k zachování strany jest třeba, aby styky s vohěstvem byly navázány, by po- slanci šli mezi voliče a co jest nejasného, s vysvětlilo. Prolo také šťastnou byla myšlenk dra. Pacáka, aby svolávaly se krajské sjezdy. Řečník přechází pak k vlastnímu předmětu své řeči a praví, že český obzor jest zachmu- řen, že těžké mraky trčí nad námi a vše živící slunce že nemůže proniknouti rmutnou jich klenbu. Domácí lid jakoby zbloudil s pravé cesty, pobíhá vůkol, utkává se ve skupinách, ve vzájemné půtky, mezitím co nepřítel upevniv své hradby, strojí se ke vpádu do našich dědin. (Souhlas.) Žijeme v době, kdy rostou strany jako houby po dešti a kdy z tvrzí naší nej- starší politické organisace ozývají se hlasy, vo- lající po revisi politického programu strany.
Posl doktor Škarda Papoušek Pacák národní strana
10 article
Poukázav, že český politický problém, jádro české otázky, spočívá v naší snaze po osamostat- nění zemí našich, národa našeho ve svazku Ra- kouska a dovodiv oprávněnost této snahy, zmí- nil se řečník o prostředeích, jichž jsme v zá- pasu svém používali a probral jednotlivé jeho Strana svobodomyslná, přesvědčivši seo naprostém nezdaru dřívějšího postupu a o úplné porážce hesla »vše nebo nic«, předstoupila roku 1874 před veřejnost s novým akčním programem a nevzdavši se politického cíle, navrhla novou cestu vedoucí k jeho dosažení. Zakladatelé naši strany s drem. Sladkov- ským (Výborně!) a drem. Juliem Gré- grem (Výborně !) v čele hlásali politi ku čínnosti ve všech směrech, navrho- vali vstup do českého sněmu, a po případě do rady říšské. Oni rozhodli se dobývati práv ná- rodních, potřeb osvětových a hospodářských kus po kuse, postupovati pomalu, ale bezpečně krok za krokem. Oni vycházeli ze správného hlediště, že musíme duševně pokračovati a hospodářsky siliti, sbírati síly, abychom dospěli k vytčené metě. Základ a cíl politického programu se tedy nezměnil, jen cesta navržena nová. Zdravá my- šlenka strany přes bratrovražedný boj, který proti ní zahájen, přece zvítězila, roku 1878 za- hájena na sněmu a rok na to na říšské radě činná politika všech poslanců českých. Úmluvy vídeňské z r. 1890 zpečetily ko- nečně osud strany staročeské. V tu dobu zvěčnělý dr. Julius Grégr do- vedl stranu svobodomyslnou seřaditi a vyzbro- jiti jako způsobilou repraesentantku celonárodní.
Julius Grý doktor Julius Grégr Rakousek
11 article
Působením jejím rozproudil se v zemích našich nový jarý život, čacké odhodlání, nové naděje, nová chuť ku práci a zápasu. (Výborně) Strana svobodomyslná, pokračuje řečník, svým volebním provoláním k říšským volbám r. 1891 naznačila cestu, kterou chce se bráti. Neslíbili jsme ani návrat k státoprávnímu radi- kalismu let 60. a 70., jenž na hlavu poražen, rovněž nepřidrželi jsme se postupu staročeského z let 80., který hrozil zbahněti cislajtanismus, nýbrž připověděli jsme usilovati o federativní úpravu Rakouska a v ní zjednati platnost ne- pochybným odvěkým právům zemí koruny če- ské na samosprávu a svézákonnost. To jest náš program, jejž jsme si vytkli a jenž přijat byl nadšeně naší veřejnosti. Odsu budiž východiště všech kroků našeho poselstva. Hlásá-li se na některé straně potřeba revis programové, nemáme toho my potřebí, nebri náš program jest jasný, našim potřebám vyho- vuje a poměrůn Rakouska je přiměřený. Vystupují-li tu i tam naši odpůrci a tvrdí, že jsme změnili své názory, není to prostě pravda. Na jiném místě dokázal jsem způsobem nezvratným, že strana naše od svého počátku vždy hlásala politiku postupnou, etapovou a že právě ona vystoupila proti staročesko-velkostat- kářskému heslu: vše, nebo nie. Po této retrospektivní části pojednává řečnik o způsobu, jak má strana vůči svěmu programu své jednání zaříditi na sněmu zemském i na říšské radě.
Rakousko
12 article
Především musí býti naší snahou, bychom postavení své na domácích sněmech upevnili zabezpečili. V Čechách jde o zachování nynější majority, na Moravě o dobytí majority a ve Slezsku o sesílení českopolské posice. Úkol ten není ovšem snadný, ale dosažení jeho jest ne- zbytné. Chceme-li sněmům zjednati větší váhu, musíme je míti ve svých rukou. Za tím účelem, bychom všecky po hotově jsoucí síly shromáždili, musíme podniknouti energickou akci za volební reformu na sněmech, s níž parallelně jíti musí snaha, o zlidovění říšské rady, čímž rozmnoží se počet poslaneů stran slovanských a nám blízkých. Národní strana svobodomyslná již r. 1874 vyslovila se ve svém základním programu pro všeobecné právo hlasovací (Výborně) a opako- vala své stanovisko při všech příležitostech. Ve všech svých projevech však jsme vždy nazna- fase- čovali, že také v tomto bodě neočekáváme, že dojdeme cíle rázem, nýbrž že bude potřebí po- stupovati po etapách. Jako etapy uváděli jsme rozšíření volebního práva v kuriích lidových, odstranění všech nerovností mezi Čechya Němci, zavedení přímého volebního práva ve venkovské kurii a udělení práva volebního ob- čanům, jež práva hlasovacího posud nemají. Návrhem dra. Slavíka z r. 1893 učinili jsme pokus rázem dosíci ideálu svého: všeobecného rovného práva hlasovacího. Energické naše úsilí v tom směru r. 1896 vedlo k opravě volebního řádu do říšské rady zřízením kurie V. Rozšíření to přijali jsme jako splátku na svůj požadavek, jako to učinili sociální demokraté. Nebylo to tedy žádným upuštěním od programu, jak se nám vytýká. Řečník pro svou osobu zůstává věren požadavku všeobecného rovného práva hlasovacího, pokládá však částečný pokrok za lepší, než odročení všech oprav do daleké bu- doucnosti.
Slavík Čechy Morava Slezsko Čechya Němec všeobecný rovný práv
13 article
Jak se mají věci n a sněmu? Reforma volební je vázána na dvoutřetinovou většinu za přítomnosti tři čtvrtin všech poslanců. Kdyby všichni čeští poslanci bez rozdilu byli pro vše- obecné a rovné právo hlasovací, jest jak velko- statkářům tak Němcům možno pouhou abseneí překaziti tuto změnu. S těmito poměry nutn počítati. Nezapomeňme, že naše akce ve příčině všeobecného rovného práva hlasovacího byla první ranou do naši organisace. Rolnictvo vy- slovilo se určitě proti rovné míře při všeobec- ném právu hlasovacím a agrární strana první své úspěchy děkuje rozladění, jež mezi naším rolnictvem uvedená akce způsobila.
Němec
14 article
Také se nesmí přehlížeti, že i příznivá ná- lada, jež v našich řadách pro všeobecné rovné právo hlasovací byla, značně ochladla počíná- ním strany sociálně-demokratické i národně- sociální. (Souhlas.) Jest však nesporno, že rozšíření volebníh práva na kruhy z něho posud vyloučené jest nutné. Kdežto dříve odpůrci poukazovali na to, že zemská vydání uhražují se jen z přirážek ku přímým daním, odpadl nyní tento domnělý důvod, neboť sněmovní hospodářstvi čerpá své prameny též z dávek nepřímých. Máme nyní zemskou pivní dávku a úděl z kořaleční přirážky. V posuzování svého poměru k Ra- kousku musíme také zaujati pevné stanovisko, ne jedním dechem žalovati na Germanii a Italii irredentu a zároveň volati: »co je nám po R- kousku.« Jako přepínají, kdo osud náš přimo svazují s osudam Rakouska, tak také přeháněji t, již vztah náš k Rakousku ignorují. Pravda je ve středu! Máme zájem na silném a zdra- vém Rakousku, ježto by v něm naše národní existence nalezla bezpečné ochrany, ale všemi silami potírati budeme Rakousko ne- spravedlivé, hovící choutkám ně- mecký m. (Výborně! Potlesk.) Ke změně ústav v, jíž se domáháme, jest potřebí dvoutřetinové většiny za přítomnosti polovice všech poslanců. K tomu nestačí počel našich poslanců, musíme vyhledávati spojence.
Rakousko mecký m Italia irredent
15 article
Jest však lehkomyslné tvrditi, že by při zasta- vení parlamentní činnosti případná oktrojírka musila dopadnouti v náš prospěch, neboť bu- dou-li naši nepřátelé v tom případě při moci, dojista nebudou pečovati o naši kůži. Máme-li dobývati úspěchů, jest potřebí vážné práce, mu- síme dokazovati, co dobrého pro nás, že ne- bude špatné pro ostatní. Pamatujme, že i v auto- nomistických stranách, jež přejí si decentralisace zákonodárství vedle dnešní ústavy, jsou vážné pochybnosti vůči našim záměrům. Země, které z přebytku naší berní síly se živí, lekají se bu- doucnosti, kdyby byly zbaveny těchto příjmů. Povšimněme si, že utlačovaní Rusíni a Slovinci v té zbědované říšské radé vidí jedinou svou obranu proti přesile majority domácí a proti útisku vlády. Smutné zkušenosti s centralisací, jež způ sobila nynější krisi, nutkají k revisi. To se při- pouští i v německém táboře, z něhož vzešly různé návrhy (zvláště parlament pro národnosti, pro osvětové úkoly a pod.). V arobném prodelii raaní čolo o sobě . . . na k h
Rusín
16 article
odpoledni Ve slialkách na venkova zannícdnlo. . . . . . : Inseráty platí so hotevě napřea dplacení a Inserty přljímá ndmí nl- slrace v Marianské ulici č. 3. usrr nesnee enelora s s Hskepley sa novraes.
17 article
Posl. Lippert svým krajanům dokazoval, že nemají příčiny brániti se federalisaci Ra- kouska. Rovněž Herkner vytknuv politikům ně- meckým, že posud se drží napoleonské centra- listické formule a v byrokracii vidí záchranu svých národních zájmů, vyslovil se pro decen- tralisaci. Také Pfersche nenamital ničeho proti federalisaci, dokládaje, že poměr Němců proti slovanské většině na říšské radě není příznivěj- ším než poměr Němců v zemích sudetských. Nesmíme však přehlédnouti, že dlouholetý vývoj státní bral se v opačnou stranu a ž máme pevnou státní organisaci. Musíme proto zcela přesně své názory for- mulovati a konkretní návrhy k uspořádání před- ložiti. To ovšem není práce pro rok, pro dva. Na této propagační taktice však nesmíme pře- stati, nýbrž musíme nynéjších poli- tických zřízení do posledního koutu využíti ve svůj prospěch k dobývání politických práv, osvé- tového a hospodářského pokroku. (Výborně !) Neuznáváme prosincovku za právně platnou, ale jejího faktického podkladu využijme do krajnosti. Činnost naše musí býti především obrácena k tomu, aby ústava nebyla vykládána a prakti- kována centralističtěji, než jak zni její ustano- vení; musíme zameziti, aby působnosť říšská rady na úkor sněmů byla rozšiřována, čímž zákonodárství sněmovní prvním rázem značně se obohatí, zejmena v oboru osvětovém (škol- ství) hospodářském (zemědělství) a sociálním. Vidouce, jak parlament jest jen služkou vlády, musíme aspirace vídeňské byrokracie od- kázati v příslušné moze. Nemáme nyní absolutismus císařský ale Körbrovský se vší neupřímností a nespravedlností. (Souhlas) Koruna nedovedla by býti tak ne- citelnou vůči strádajícímu rolnictvu, jak se jím ukázal ministerský předseda svým odporem proti pomocné akci na záchranu českého rolnictva.
Posl Lippert Herkner Němec
18 article
(Výborně !) Žádný prostředek není mu dosti nízký, by ho nepoužil pro své plány, aby svoj nemravný system na dále udržel. Nynější vláda, jmenovaná neutrální, j e st nejhorším vydáním vlády proti nám pod falešnou škraboškou namířené. (Souhlas.) Aby parlamont oživil svá práva, musí na píati všechny síly, by dosáhl parlamentární Řečník poukazuje jaké zastoupení bychom měli míti v ministerstvu a v ministerských kan- celářích a dovozuje, že také postavení tak zva- ných zemských vrchních úřadů (mistodržitelství, vrchní zemský soud, zemské finanční ředitelství, poštovní a železniční ředitelství), jest nap ro- sto nedůstojné a poměrům nevyhovující, protože jsou pouhými loutkami v rukou ústřední vlády. Práce naše směťovati musí k tomu, by postavení jejich bylo osamotněno, vyproštěno z naprosté odvislosti od centra. O místodržiteli ujalo se bon mot, že je celý den u vídeňského telefonu. Ve všem odkázán je na pokyn všemo- houcího chefa kabinetu. President vrchního soudu, jehož nové soudní zákony učinily vý- konným úřadníkem ministra, provádí bez ohledu na platné zákony rozkazy, dané v soukromých dopisech ministerských sekretářů neb v tajných rozmluvách s ministrem, jež tento po připadě popře. Zemský finanční ředitel je odvislý od místo- držitole a ministra a jest jen papírovým před- nostou. Tože platí o poštovním přednostovi, jenž každý kabát, vozík a razítko musí si vy- žádati od ministerstva. U železničních ředitelstev není to lépe. Hledíme-li na národnost, kde vidíme na těchto místech Čecha původem, kde teprve smýšlením? Jak srovnati může tento fakt vláda se čl. 3. st. z. z. o všeobecných právech ob- čanských, dle kterého jsou všechny úřady ve- řejné všem státním občanům bez rozdilu pří- vlády
Čecho
19 article
stupny ?i V ústavě máme čl. XIX., hlásající r o v né
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dek aden c e. Kapitolka z psychologie současnosti. ) Dekadencí označují jeden směr v umění naši doby. Avšak slovo, jež znamená úpadek, pokleslost, vystihuje i povahu povšechného du- ševního stavu naší doby. Umění tkví v duš lidské, jest jejím odleskem, jejím květem i plodem. Z uměleckých děl možno nejsnáze souditi na čuši lidstva v oné době. Je-li dekadence v umě- keké tvorbě, je už podán důkaz, že v deka- denci octla se vlastně duše lidstva. A vskutku, poohlédneme-li se po všech polích činnosti, roz poznáme značnou pokleslost duše v době dnešní V krásné literatuře jeví se nedostatkem rozpjei lntasie. Tvorba rozptyluje se v podrobnostech uští se na malichernostech života, nevystihují jeho tepnu, stále svěží, stále tlukoucí, ani jeho sllu obrozující, ani jeho vznešený účel v celku světovém. K myšlence, jež by měla aspoň ná- dech velkoleposti, se nepovznáší duše dekadentní; lipe jen dole, ve sférách spodních, třebas ne- kalých, nečistých, vyhýbajíc se jasu, slunci, velebě. Nejlépe to viděti v dílech, jež chtěji pledstavovati duší lidskou, její touhy, vzplanut, zápasy, utrpení. Je to vždy jen duše znavená, umdlená, chabá, nervosní — duše pokleslá, Herou nám zobrazují. Díla nás neuchvátí, pouz rozruší, z nich přechází na nás nervosa, umdle nost. Místo dojmu povznášejícího máme z di vadla nebo četby dojem malátnosti, nervosníh rozechvění. Čarovné umění, jež duši ze všed- *) Ze soutěže fenilletont.
Hera c e
21 article
nosti unáší ke vznešeným úkolům života, je útěchou v oddechu i pobídkou ku práci, ono svaté umění je zde nahraženo pouhou virtuo- sitou, jež snad zajímá, nikdy však neuchvacuje. Zůstaňme jen při domácích dokladech, třeba jich současnost mimočeská poskytovala ještě vělší výběr a pádnější. Poslechněme si Jaroslava Kva- pila nejnovější drama »Oblaka«. Je virtuosně psáno, plno něžných obratů básnických, ale má na sobě přímo typickou známku dekadence v ubohém bohoslovci Petru Kocianovi, jehož chabá duše je tak neschopna všeho mocnějšího vzepjetí vůle a síly. Jako výstižný příklad cha bosti rodu a pokolení bude dílo zajisté míti svůj dobový význam, jako drama je stíženo chorobou dekadence. Jindy autor podává jen zdánlivě obraz síly, jehož vlastní podstata je surovost, rovněž známka slabosti duševní. Básník trilogie »Hippodamie«, plné antické síly, sáhl ve svém nejnovějším dramatě »Knížata« ke scénám přímo odpuzujícím (nářek kastrovaného Jaro- míra, vražda Vršovců). Nedovedeme si zjev vy- světliti jinak, než nakažlivostí choroby deka- dence. V umění hudebním jeví se dekadence rov- něž v nemohouenosti silnějšího tvůrčího roz- pjetí. Nejde o sílu výrazu, nýbrž o sllu tvorby, hodnotu myšlenky. Zdá se, jakoby skladatel bez mocného tvůrčího vzruchu kladl notu vedle noty podle naučených pravidel, ně- kdy schválně třeba proti nim, snaže se úsi- lovně osvědčiti originalitu tím, že neváže s žádnými pravidly, předpisy a »předsudky«. O vzplanutí duše v ušlechtilých formách melo- dických ani slechu ! Nehorujeme pro návrat ku ploché melodii starých forem ! Tane nám n mysli ušlechtilá a přece tak výrazná melodi
kva Kocian Hippodamie Vršovec
22 article
na př. děl Smetanových, nebo svěží barvitost skladeb Dvořákových anebo i veskrze moderní a přece jen ze zápalu duše tryskající hudba Charpentierova v » Louise «! V umění výtvarném libuje si dekadence ve hledání neurčitých, temných, ponurých tónů. Jakoby zrak byl pozbyl vší způsobilosti roze- znávati svěží barvu přírody, zář slunce, jas čistého vzduchu. I tu je nápadno poklesnutí fantasie umělcovy, chudoba myšlenek, povážlivý nedostatek děl, jež by nadehla, vzbudila vzru- šení, jaké vzbuditi je povinno dílo umělecké. Kritika jeví pokleslost v povrchnosti, s ja- kou se oddává studiu díla, nemá síly vniknouti hlouběji v duši tvůrce, ani lásky k cizí práci. Kritik posuzuje dílo pouze dle názoru, jejž vy- tvořil si sám, vyzdvihuje pouze stinné stránky díla a zastírá vše, co svědčí o jeho ceně. Kri- tika zlobná a záštivá, neschopna podněcovati a nabádati, získávati duchy a ke světlu dováděti kritika — dekadentní. A jako na poli umění, i na poli vědy scházejí zjevy mohutnosti. Jakoby síla v lidstvu seslabena byla, podává doba pouze díla pro- střední, nemohouc vytvořiti dílo, jež by uchvaco- valo hlubokou myšlenkou ducha. Objevy učiněné staly se buď nahodile anebo způsobil je stálý kvas všední potřeby, jež sama ze sebe jakousi železnou nutností tvoří.
Smetanův Dvořákův Charpentierův Louis
23 article
A nejen v umění a ve vědě, ještě více bije dekadence do očí v proudění všedního ži- vota. Žijeme pouze pro »skutečnost«, vyhýbáme se všemu, co by povznášelo duši nad skuteč- nost, k ideám či k ideálům. Chceme život v jeho »nahotě«, stíráme s něho všechen pel, trháme »pestrý háv«, jímž zdobili jej předkové silní a zdraví. Boříme staré trůny, aniž bychom dovedli postaviti nové. Voláme, že životje špatný, že nestojí za to, aby byl prožit a vle- čeme se netečně životem, mrháme sílou těles- nou i dary ducha, a předčasně klesáme v hrob. Neznáme síly, která se cítl svojí i v těžkých poměrech, dovede zápasiti pro blaho rodiny, blaho národa, brániti se do kapky krve, do po- sledního vydechnutí. Úpadek ve všem nazírání na povinností života. Není třeba snahy po ctnosti, stačí nebýti necinostným. Lidé se přímo chlubí, že »ruce mají čisté«, jako by tato vlast- nost sama o sobě byla již čestnou. A přece ruce »čisté« nejsou ještě ctnosti. K duši silné náleží ruka šlechetná.
24 article
Stav dekadence je choroba doby a nutn ji léčiti. Lékař, povolaný k nemocnému, zkouší prostředky, jež věda poskytuje, a nesmí hned ztráceti naději. Také my musíme vyhle- dávati prostředky k ozdravění doby, a neodsu- zovati hned všechen jejt život. Lékaři náleží míti soucit k nemocnému, také nám třeba a lá- skou toužiti po osvěžení dnešního života spo- lečnosti, jeho posilnění a povznešení. Třeba především výhost dáti přepjatému a proto cho- robnému horování pro vše nové a jen nové. Pojmy, vytvořené činností výkvětu lidstva po staletí a tisíciletí, nedají se tak snadno i náhle nahraditi novými. Ani krása nezakládá sev pouhé novotě. Není velký umělec, kdo podal jen nové, nýbrž kdo velké a krásné. Nemírn žízeň novoty působí zhoubně na život. Vše staré připadá špatným již proto, že není nové. Ztrá- címe smysl pro správnost posudku dobrai krásna. Arci proudění života samo vymáhá snahu po novotě, a bylo by pošetilo vzpírati se snaze a lpěti jen na starém. Právě snaha po novotě umožňuje obrození, zdokonalení.
25 article
Proto nezapuzujme tužbu po novém, avšak třeba na tom trvati, aby vše, co nahraditi má staré útvary, dříve prokázalo svou lepší hodnotu. Ne co je nové zasluhuje už pozornosti, ale co je dokonalejší. Nutno pojímati život opravdověji a v celku, nepohližeti na něj pouze se sobeckého hlediska. Každý na místě, kam jej osud postavil, nebo kam se vlastním přičiněním dostal, ať je silným pracovníkem a třeba-li, silným bojovníkem za ideje, jež vedou ku povznešení blaha rodiny, národa a v národě lidstva. Ale při všem na- pjetí sil v povolání, v zápasu za vezdejší chléh třeba užívati každého prostředku, který pomábá povznésti duši z lopot života k výšinám ideálu. Zde nastupuje úkol touha po umění. A umění nesmí zapomenouti na velký úkol svůj: být vychovatelem lidstva, jeho útěchou, jeho oasou ve všednosti života. Umění, jež nesleduje tento účel, je plané. A další úkol: povzbuzovati k dobru. Není dobro pouze to, co prospívá jenom nám, ale to, co prospívá všem kolem nás. A další prostředek ušlechtění: práce. Nesmí býti břemenem, zlem, seslaným na lidstvo pro jeho hříchy. Plody práce mají nám býti nej- sladší odměnou života, mají síliti vědomí, že zdárně konaná práce je ctná. Vlastní práce musí zbavovati závisti, že práce druhého jest vděčnější. Nejmocnější pákou zušlechtění pak jest láska, hřející, která koná divy. Duše milu- jící je silná, a proto snažme povznésti se láskou. Z lásky ať přichází děcko na svět, láska necht vane kolem kolébky. S láskou ať odejde člověk se světa, láska nechť vane kolem jeho hrobul Dr. Č. K.-
doktor