5
article
Chajlaru, vzdálenému od hranie 170 verst. Nej
výbodnější část trati při hranieích ussurijských
odkud táhne pomocné vojsko pod velením gen
Čičagova, jest až do stanice Muriche, tedy pře
100 verst, prosto nepřátel a obnovena tu vozba.
Také na jižní trati na vzdálenost 300 verst o
PortArturu na sever dráha záchráněna a vozba
se po ní provozuje.«
Poněvadž nebezpečí hrozilo také důležité
pro Rusy karavanní cestě, vedoucí východním
Mongolskem od ruské Kjachty přes Majmačin
Urgu a Kalgan do Pekina, vyslán kozáekýn esaul
Pěškov, známý svou jízdou na koni z Irkutsk
do Paříže, se dvěma setninami kozáčkého voj-
ska do Urgy. Dne 27. července odevzdal plu-
kovník Smirnov výpravě prapor, darovanýt cařem.
přijal od vojska na ruské hranici přísahu, na-
čež se vojsko dalo na pochod. Místní obyva-
telstvo čínské i mongolské chovalo se k vý-
pravě přátelsky.
Čičagův
Manche
Mongolsko
Irkutsk
Paříž
Urga
6
article
(rk.) Z Poznaňska. (Páv. dopis »Nár
Listů«.) Zvědavi jsme zde, co řeknou stateční
obhájci spolku Rakouska s Německem, naši bralri
Poláci z Haliče, o nejnovějším útoku vlády
pruské na naši národnost: o zákazu ministra
Studla, ahy se náboženství v školách lidových
v Poznaňsku vyučovalo německy ? Pro nás
Poláky pruské není tento nový pokus poněměo-
vací nic nenadálého, každý takový postup vlády
německé mravně nás povznese, neboť sesíli
opovržení k barbarství, jakým jest utiskování
slabších — ale mravně nás nepovznese chování
Polákův haličských. Máme zde, potlačované
národnosti francouzskou, dánskou i českon v
pruském Slezsku; ale chování vůči Němeům,
pronásledujicím tyto nárednosti, je u národův
těchto úplně jiné, neboť čest národní neníu
nich »pustá fráse«. Haličským Polákům dává-
me jen to na uváženou, co o nich soudí zdejší
Němci, kteří jich národnost zde pronásledují
potom v delegacích rakouskoruherských nachá
zejí v nich nejvřelejší zastance spolkuj rakousko-
německého.
O novém zákazu p. Studta i jeho mini
strůvskollegův není třeba mnoho mluvit. Dosu
bylo dovoleno vyučovat náboženství polsky tam.
kde inspektor i učitel prohlásili, že žácí ne
znají dostatečně němčínu. V Poznaňsku, ve
Slezsku a v západním Prusku, kde bydlí dva
milliony Poláků, veškero vyučování děje se ne
mecky a ani ve školách lidových není volen
žákovi ani učiteli promluvit slovička polsky
V Poznuňsku učilo se náboženství polsky jen
v několika školách, neboť učitel, který doznal
že jeho žáci jsou neschopni rozuměti nábožen-
ství po německu, byl trestán i inspektorem pro-
následován. Pánům ministrům tedy nešloo
věc samu, nýbrž jen o to, aby něco udělnl
proti Polákům, aby sobě zjednali sympatie ná-
roda německého.
Studl
Polák
Polákův
Němec
Dos
Poznaňsko
Rakousko
Německo
Halič
Slezsko
Prusko
7
article
Je to věe nejhlavnější pro srozumění našieh
poměrův, že iníciativa pronásledování vychází
u nás vždyeky z dola; vládě pruské Němci za
zlivají, že postupuje s námi »ne dost ener
gieky«, za to každý vládní krok proti nám Po
lákům přijímá obecenstvo německé s jásotem
ale všeho toho jest jim ještě příliš málo.
Kněz katolický, Němac, ve Westfálsku,
když mu bylo ukázáno čislo listu polského.
kde vytištěno: Uezeie w domu dzieči po pol
skul ptal se redaktora.: »Ist denn das er
laubt? (Je-li to dovoleno ?) Němei, kteří při-
bývají k nám z německých provincií a slyší
že zde v obchodech i restauracích mluví se
polsky, řikají udiveni: »Dass der Slaat so was
erlaubt!« V takových poměrech není divu, že
mnoho Polákův, ekonomicky závislých od Něm-
cův, nemluví již hlasitě polsky ani ve své ro-
dinč, že mladší pokolení vůbec polsky nemluví
a germanisace postupuje zvláště ve městech na
polovinu již zněmčených.
Nejsmutnější je však germanisace, vychá
zející od duchovenstva katolického v Pruském
Slezsku a v provinci západním Prusku. Zde
jsou biskupy Němci a ti jsou vinni, že kněn
germanisátor Němec nebo renegát obdrží rychl
»tlustou prebendu«, kdežto kněz Polák potuluje
se celá léta jako kaplan po vsích. Fakty takosé
protekce vyskytují se stále častěji a vyvolávaj
pochopitelně všeobecné vzbouření. Došlo ji
k tomu, že někleří kněží zúmyslně provedou
křiklavý skutek germanisační, aby se dostali n
pranýč listů polských a potomo se hilásí o pre
hendu.
Charakteristický pro naše poměry jess tak
fakt, o kterém píšou polské listy. Policie po
trestala jednoho dělníka pokutou 15 marek
neho vězením 3 dní proto, že nechtěl své novo
rozené dceři dát jmeno němocké, nýbrž slovan-
ské jmeno Bronislavy!
Němec
Polákův
Bronislav
Westfálsko
Německo
Slezsko
Prusko
8
article
Úspěch Francouzů v Africe.
Ministr francouzských osad zámořských ob
držel, jak již stručně jsme sdělili, depeší, kterou
mu vláduř komisař z územi Chari, p. Gentil
dne 28. t. m. zaslal. Telegram oznamuje, že
se tři misse (Chariova, Foureau-Lamyova a vý-
pravacentrální Afriky, dřive Voulet-Chanoineova)
které k jezeru Čadskému byly vyslány, konečně
spojily a společně voje Rabaha napadly. Ve-
lení útoka na opevněný tábor Rabahův se ujal
major Lamy. Nepřítel disponoval 5000 muži,
z nichž byla polovice puškami nejnovějšího
modelu ozbrojena. Společné výpravy měly
v eelku 700 ručnicemi vyzhrojených vlastníeh
lidi, asi 1500 tuzemců z Baguirmi, 30 koní a
4 děla. Hlavní sbor útočicícho hnul se po ste-
čeni opevnění směrem k vyvýšenému mistu
uprostřed tábora, kamž se byla elita Rabahoveů
s náčelníkem uchýlila. Po kruté seči bylo pu
slední místo tábora dobyto, nepřitel rozprášen
dlouho pronásledován
Veliký, spojenými silami výprav doeílen
úspěch by jisté celou Francii dnes potéšil.
kdyby nebyl býval nepřítelem ubit major Lamy
a setník de Cointet, kteři si po celý krvavý
den velmi chrabře vedli a odpoledne za své
vzali. Rabah raněn smrtelně při pronásledování
a zabít jistým senegálským střelcem. Setni
Reibell se uvázal ve velení výpravy Fouresu-
Lamyovy. Misse centrálni Afriky se— odebeř
s kapitánem Joallandem vě čele přes' Zinder na
pobřezí. a vráti se bezpochyby s výpravou
Fourcau Lamyovou do vlasti.
Francouz
Rabah
Rabahove
Cointet
Afrika
Chari
Francie
FoureauLamyov
Baguir
FouresLamyův
9
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Lékařské sjezdy pařížské.
Píše dr. D. Panýrek.
V Pařlži, dne 28. července 1900.
(Pokračování.
Přípravy k XIII. mezinárodnímu sjszdu jso
nyní už v plném proudu, ačkoli nemohu upříti
že srovnávám-li přípravné práce, kreré se dály
k předposlednímu mezinárodnímu sjezdu v Mo
skvě, s tím, co dnes pozoruji v Ecole de méde
eine, činí vše na mne dojem ten, jako by tn
příliš nespěchali a nechávali vše na poslední
chvili. V prostranných korridorech lékařské
fakulty teprve dnes sbíjejí stoly pro jednotlivé
národní komitély, z nichž český spolu s ostatnímí
slovanskými komitéty z Rakouska (polským, chor-
vatským atd.) dostal se s rakouským do nejbliž-
šího sousedství Německa. Asi dva dělntci do-
cela pohodlně potahují z prken sbité lavice ně-
jakou šedivou látkou. Jiní dva natěrači opatřnj
zdobné mřížovi v oknech červeným nátěrem, aby
budova výhlížela nová. Sem tam se mihne po
chodbě nějaký pán ušlechtilého vzezření, dl
všeho někdo z pořadutelstva, aby na stěnu při-
povnil nějakou vyhlášku, oznamující všeličo
o odznacích, kde se o ně dlužno přihlásiti, kolik
slojí zlatý, kolik stříbrný a podobné důležitosti.
Právě konaný sjezd pro elektrothorapii a radio-
logii (nauku o papršcích X.) mnoho nerozčeri
veřejný život pařížský, bez toho nepokojný a živý
Není také divu při odbornosti sjezdu toho. Také
účastenství, jakž pochopitelno, nebylo při sjezdu
tom přiliš veliké, ačkoli řešeny otázky pro od-
borníky vysoce zajímavé, na př. o účincich ele-
ktřiny na cizí tělesa, kovová ve tkaních uzavřená.
o lěčivosti paprsků Röntgenových.
doktor
D Panýrek
Paříž
Ecol jít méde eine
Rakousko
Německo
10
article
České lékařstva (až na několik) dosud zd
není, ač tu jinak Čechů dosti. Každý den slyšíte
na výstavě český hovor a tu a tam potkati lze
i známého. Lékařství na výstavišti, ke kterémuž
předmětu ještě se vrátím, je všecko spíše, nežl
soustředěné. Nejsou soustředěny ani jiné obory
lidské činnosti, které by toho splše připouštěly
Bude-li návštava lékařských sjezdů tak
málo čílá, jako je v některé dny návšlěva vy-
stavy, zůstane letošní mezinárodní sjezd. dalek
za svým slavným předehůdcem. » Hlorečné« pri-
pravy v École de medieine, které znamenit
illastrují franeouzský, vlastně pařížský naturel
mnoho by neslihovaly, kdyby člověk nevěděl
z minulýeh právě sjezdů pro stavovské otázky
a lékařský tisk, že se podobné schůze vědců
rozvinují obyčejně rázem, takřka samy sebou,
přes noc. Zatím vyjí utěšeně z vědeckých la-
boratoří řakulních psi, ustanovení k pokusům
a ve dvoře těsně vedle kryté chodby, kdez
3—4 dny bude vířit nejživější mezinárodní
ruch, hraje si ditě na trávníku a opodál sumí
tíše fontána. Hotová idylla. ..
V Paříži, 29. července 1900.
»Le congrěs est fermé !« hlási tlustá
ženská na prahu brány, vedoucí ke sjezdovým
místnostem. »Jak to? Ještě nebyl otevřen a už
je uzavřen?« namítám s nevolí. Chtělť jsem se
právě ukrýti před divokým lijavcem, jakých zde
v Paříži zažil jsem už několikráte, a které po
půlhodinném řádění ustupují nejkrásnějšímu po-
časí, pod střechou fakulty. A při té příležitosti
chtěl jsem zjistiti, co nového. Ale vstup nebyl
mi dovolen a nového nebylo nic. V budově, ve
které má za dva dny plný život sjezdový s
rozvířiti, není kromě řečeného cerbora v sukních
živé duše. To bude zmatek . ..
Nuž tedy na výstavu. .
Čecho
Écola jít medieine
Paříž
11
article
Následující dny počíná se lékařská škol
už zcola vážně připravovati k nejslavnějšímu ze
sjezdů letošních, ku XIII. mezinárodnímu sjezdu
lékařskému, který bude zasedati od 2. do 9.
srpna, načež započne se pracovali v hygieně
a demografli na IX. mezinárodním sjezdu.
Také tyto hygienické sjezdy náležejí k pozoru-
hodnějším, o nichž vždy denní listy přinášejí
podrobné zprávy.
Zatím pracuje se bez hluku, ale zdárn
v několika menších sjezdech odborných. Sjezd
pro elektrotherapii a radiologii koná další svá
sezení, na nichž přislušníci téměř všech kultur
ních národnosti přinášejí nové své zkušenosti.
pozoruhodné zvláště pokud se týče památného
objevu Roentgenova. Vedle toho otevřen sjez
pro veřejnou i soukromou dobr
činnost (Congrés internationale de l' assi
stence publique et de bienfaisance priráe)
o němž jinde podám bližší zprávy. Všude vzpo
míná se smrti Humbertovy, o níž rozhovořují
se všecky noviny, o níž řvou po ulicích came
loti, o níž mluví se na výstavě .
Současně koná se tu sjezd. ku z le
šení osudu slepých.
Roentgenův
Humbertův
12
article
École de medecine ctevřela právě své
brány lékařskému sjezdu dokořán. V korridorech
úřadují sjezdoví výboři, vydávají legitimace,
sjezdové odznaky (bílé bronzové štitky *) na
trojbarevné nitce pro členy, na červené nitce
pro delegáty). Na proukázání se legitimací vy-
dává v jednom korridoru nakladatel Masso
sjezdové publikace účastníkům zdarma. Jsou to
dva elegantně vázané, objemné svazky, z nichž
jeden obsahuje vylíčení lékařských instilucí pa-
řížských, druhý jedná o francouzských lázních.
Vedle toho obdrží každý účastník pěkného prů-
vodce po výstavě (s obrázky) a řadu pozván
(k slavnostním zasedáním, k panu a paní Lou-
betové, ku hlavní slavnosti kongresu v paláe
lucemburském). Každý účastník sjezdu má po
dobu trvání sjezdu vstup na výstavu volný.
Po chodhách šumi už ten známý kongre-
sový život. S upřímnou radostí vítáte první
české tváře, veseleji nežli kdy doma pozdravu-
jete notability českého národního komitétua
brdě počítáte vždy nové a nové tváře. Prof. dr.
Hla v a, předseda Národníhro komitétu českého
který už o minulém lékařském sjezdu v Moskv
vedl české odborníky k tolika úspěchům, je
letos čestným předsedou vedle prof. Pawlika
jediný Čech v celé té stohlavé korporaci. v )
*) Na líci je relief sedící ženské postavy, chrá
nící šatem hořící kahan, s nápisem »Languentia
duscilat igneme), na rubu je pohled na Paříž s chrá-
mem de Notre Dame v popředí a s nápisem XIII
Congrés international de medecine«. Pod obrázkem
Paříže je dstum vedle hobkové ratolesti se zrcadlem
hadem Euskulapovým a erbem s lodicí plachetní
Celý odznak má tvar erbu a je velmi vkusný.
**) Prof. Albert zastupuje Rakousko.
betová
profesor
doktor
Hla
Pawlik
Albert
Paříž
m jít Notre Dame
Rakousko
Écola jít medecine
international jít medecine
13
article
Hlavní sekretář Národního komitétu prof.
dr. Pešina tráví již více dnů v Paříži
účastnil se praci kongressu pro lékařský tisk.
Sekretář komitétu dr. HIaškovec zavítal do
Paříže také v těchto dnech s chotí. Poklad-
níkem komitétu je dr. Kose, který právě jako
všichni jmenovaní jakožto staři Pařižané nám
nováčkům radou a pomocí vítanou rádi přispí-
vají. Za redakci »Časopisu lékařů českých« pří-
tomni jsou doe dr. Veselý a dr. Semerád.
Z učitelských sil universitních přitomni jsou
ještě docent dr. Švehla a docent dr. He ve-
roch a někleří ještě se očekávajl.
vO spořádek« pečují polieisté, vynikající asi
stejnou uhlazenosti, jako pražští jich kollegové
Sluší toho litovati, že výkonný výbor neuži
k télo drobné sjezdové práci raději jazyků zna
lých sludentů lékařatví, kteří se tak znamenit
osvědčili na ruském sjezdu. Takový policistn
postaví se do cesty, máchne rukou, něco zabre-
bentí — a teď hádejte, co to znamená. Za to s
u národních komitětů opět vyznamenávajíči
lostí, ochotou a obratností, staré naše známé
z Moskvy, doktorky Rusky a Polky.
O dámy postará se (snad) buresu de-
dames s paní Launelongueovou, choti předsedy
sjezďu v čele.
profesor
doktor
Pešina
HIaškovec
Veselá
Semerád
Švehla
He
Launelongueová
Paříž
Moskva
Rusko
Polk
14
article
Procházím se po chodbách, proti nimž
postaveny jsou buffety, tak čisté a lákavé, jak
jen francouzský stůl dovede býti, když chce.
Hovor ve všech kulturních jazycích tu při
tomných vedený, splývá v temný šum, v němž
lu a tam zachytlte známé slovo slovanské, ger
mánské nebo románské. Nad míru četně za-
stoupeni jsou Japonci, osůbky drobných posta
černých knírů, snědé ploti a vysoce intelligent
ních tváři. Snad nám opět (jako v Moskvě)
přijdou s návrhem, aby příšti sjezd pořádán
byl v Tokiu. Kdyby hlas jediného člena kon-
gressu, zvláště příslušníka jednoho z nejmenšíeh
národů evropských, něco vážil, hlasoval bych
oběma rukama pro Tokio. Japonci byli by asi
ještě pohostinštější nežli Rusové a mnohému
těkavému turistovi naskytla by se příležitost
obejíli si zeměkouli.
Japonec
Rus
Moskva
Tokio
15
article
Dnes (1. srpna) je v Eeole de medecine
zvláště živo. Újčastníků sjezdu přibylo. Zase
nové české tváře vidíme, mnohé z venkova,
které jsme deta neviděli. Setkaná v cizině zvláště
příjemná. Nékteří kollegové přijeli s damami
Obecný je stesk na únavu a na francouzskou
kuchyni. »Není to tak zlé, milostpaní!« odpo-
ruji a ochotně vysypávám svoje nebohaté zku-
šenosti velmi nedávného data. Ale i ty jsou
vhod, jak vídím. Opodál vyřizuje náš slavný
mistr a vídeňský krajan prof. dr. Eduar
A lbert, předseda rakouského komitétu
officiální delegát Rakouska, svoje formality. Je
všude s nelíčenou úctou přijímán.
Sjezdový program je velmi objemný a těžko
se v něm orientovati. Na velkém kvartovém
formátě ve 138 stránkách obsaženo jistě několíl
tisíc?) přednášek ze všech oborů lékařství a věd
spřízněných. Celý sjezdový život registrovat
jednotlivci nebude asi možno, protože každý
člen kongresu je zapsán do jediné sekce, jejiž
publikace obdrži a jejichž jednání bude sle-
dovati. Přečitám právě láku oboru, který pře-
devším sleduji, t. j. chirurgie a shledávám
mnohé nové a zajímavé věci vedle četných
přednášek, které budou asi jen rekapitulováním
dosavádních našich vědomostí. Nové methody
nové theorie a hypothesy, nové nástroje, nové
prostředky na staré choroby — množství dojmů
pro vědu a mnohdy i pro širší kruhy zají
mavých vynese asi i tento kongres na povrch.
profesor
doktor
Eduar
Rakousko
kongres
16
article
Zejtra odpoledne koná se na výstavě první
hlavní (slavnostní) zasedání a po té počne ne
úmorná práce v sekcích. Co bude obecně za
jímavého napiši v příštím dopise.
Dnes ještě rád bych čtenářům předvedl ně-
kolik vynikajících osob, kteří při letošním sjezdu
v organisaci jeho stojí v popředí.
Předsedou sjezdu je professor lékařské f
kulty pařížské prof. Lannelorgue, člen in-
stitutu. Hlavním sekretářem jest agregé **) téže
fakulty Chauffard. Pokladníkem jest Du-
flocq. Sekretáři jsou E. de Massavy a L
Weber, Rus, naturalisovaný ve Francii.
Výkonný výbor má mezi členy nejslavnější
sily francouzského lékařství Bonchan de,
Brouardela, Raymonda, Rouxe aj
Ministerstvo vyučování frane, delegovalo B r
uardela, děkana lékařské fakulty pařížské
Také ministerstvo války a ministerstvo námořni
ctví delegovalo několik zástupeů
Sjezd má po boku komité alží r sko
(předsedou je prof. Bruch) a tuni s s k
(předsedá dr. Bertholo n).
Zástupcové států a národních komi
tétů jsou:
Německo: Zástupci ministerstva války
jsou Schjerning a Strube. Národnímu
komitétu předsedá R. Viricho v
Rakousko: Delegáti prof. Alber tz
ministerstvo kultu, Schůcking a Myrda cz
za ministerstvo války. Národnímu (?) komitétu
rakouskému předsedají (jako by byla nějaká ra-
kouská národnost) prof. A lbert jako president
a prof. Chiari (z něm. university v Praze)
K lemensiewicz (Štyr. Hradec) a He im
(z Vídně) jako místopředsedové.
profesor
Lannelorgue
E Massava
L Weber
Bonchan
Raymond
Roux
Bruch
Schjerning
Strube
Alber
Schůcking
Chiari
Rus
Francie
Německo
Rakousko
Praha
Hradec
Vídeň
fakulta Chauffard
děkan lékařský
He i
17
article
Uhry: Delegáty officiálními jsou: P re i sz.
professor na zvěrolékařské škole, d' Olah, ře-
ditel ústavu choromyslných, Chryse r, sekretá
v uherském ministerstvu vnitra, Bokai
Pertik, professoři university, všichni v Pešti,
Národnímu koritétu uherskému předsedá
Pertik.
Národní komitét polský má za předsedu
prof. Wicherkiewicze, chorvatsko-slavon-
ský Rakovace, bulharský Zolotoviče
Rusko vyslalo delegáty: prof. B. Tar
novského, za ministerstvo orby Berten-
sona, za ministerstvo komunikací Golovina
za vojenské zdravotnictví Rapčevs ké ho
a j. Národnímu kornitétu v čele stojí professor
Pašutin.
Za Srbsko je delegátem ze zdravotnické
sekce ministerstva vnitra Mila Miličeviča
národnímu komitétu předsedá prof. Subbotič.
Vedle toho má sjezd delegáty, ev. národní
komitéty za Argentinu, Belgii, Brasilii, Kolumbii,
Chili, Dánsko, Ecuador, Španěly, Spojené státy,
Velkou Britanii s Irskem, Australii, Japan, Lu-
cemburk, Kanadu, Řecko, Italii, Mexiko, Nizo
Ještě nebylo času podrobně ho prostudovati.
**) Učitelská síla universitní nižšího stupně.
zemsko, Peru, Porlugalsko, Rumunsko, Švédsk
a Norsko, Turecko, Egypt a Venezuelu.
Osobnosti nebudeme vypočílávati. Co uve
deno, postači k osvětlení rozsáhlosti a mezi
národnosti sjezdu.
(Pokračování.)
Olah
Bokai
profesor
Wicherkiewicz
Golovin
Mil Miličeviča
Subbotič
Španěl
Uhry
Pešť
Rusko
Srbsko
Argentina
Belgie
Brasilia
Kolumbie
Chit
Dánsko
spojený stát
Velká Británie
Irsko
Austrálie
Kanada
Řecko
Italia
Mexiko
Niza
Peru
Porlugalsko
Rumunsko
Švédsk
Norsko
Turecko
Egypt
Venezuela
profesor univerzita
Pašutin
Lucemburk
18
article
Mezinárodní sjezd tisku.
Další schůze žurnalistického sjezdu byl
zahájena řečí předsedy pana Hélerarda, chei
redaktora »Tempsu«, který žádal shromážděné
aby s chuti ujali se praci, jež jim ukládá velký
obsáhlý program mezinárodního sjezdu tiskového
Pan Taunny mluvil o návrhu po zavedení mezi
národní legitimace pro žurnalisty, cestující po
cizině. Po delší debatě byl přijat návrh: každy
žurnalista, opatřený mezinárodní legitimací, může
se obrátiti v cizině na členy mezinárodní asso-
ciace žurnalistické, kteří všemožně mu přispěj
ku pomoci a budou jej nejkollegiálněji podporo
vati. Třetí seance sjezdu konala se za střída-
vého předsednictví místopředsedy německého
anglického. Pan Janson (Švéd) podal různé for-
mální návrliy stran organisace mezinarodního
svazul žurnalistického. Pan Henry Berger poda
návrhy stran snížení pošlovní sazby pro žurnály
Návrh byl příjat a usneseno zahájiti ihned při
měřenou akei, aby vymáhaly se úlevy pro
žurnályu pošt, aby dále studovaly se změny.
jež by se mohly učiniti ve vídeňsko-washingtonské
konvenci ohledně pošťovních abonnementu a ko-
nečně, aby se stanovily potřeby tisku vůči po-
štovní službě. Banket, který členové sjezdu po-
řádají na počest presidenta republiky, byl vzhledem
k zavraždění italského krále odložen na pozdější
dobu. Ve čtvrtek konalo se slavnostní přijetí
ělenů sjezdu na radnici. Zástupcem městské
rady pařížské na kongresu je obecní rada
Lepelletier, známý žurnalista nacionalistický.
Hélerard
Temps
Taunna
Janson
Berger
Lepelletier
Švédsko
19
article
Mezinárodní sjezd divadelní konal třet
schůzi v paláci kongressu dne 31. července.
Členové kongressu poslali soustrastný telegram
zu příčinou zavraždění krále Hůmberta. Jednání
délo se za předsednietví ředítele Porela. Pun
St. Openheím četl referát o úpravě scénya
pan Porel přednášel velmi zajímavě a odborně
o tomtéž předmětu. Tyto dokumenty budeu uve-
řejněny v knize, jež bude vydána po uzavřen
kongressu. Dále přednesl pan Lefeuve zprávu
o všeobecných otázkách, týkajících se divadla.
Stanislav
Openheí
Porel
Lefeuve
20
article
Pojednával hlavně o hygieně divadel, o organi-
saci lékařské služby. Pak projednávána otázka
zařízení zvláštního musea divadelního, jež b
sestávalo hlavně z reprodukcf kynematografických
a fonografiekých. Dne 1. srpna byl kongress
uzavřen po dvou dlouhých sehůzích. Byla při
jata řada návrhů, mimo jiné pana Prosta na
založení spolku »Upomínka umělecká«, p. Lozier
na založení normální školy v Opeře, kde by se
dostalo též povinného vyučování malým žačkám
baletním, jež musí býti přes den v Opeře; pan
Lugně-Poča na založení školy pro div. strojníky
p. Foy na zajištění práv hercových pro vlastní
interpretaci a pojetí roli; p. Darmonta na po-
vznesení vzdělanosti umělců divadelních;p
Foucheta na založení výroční výstavy divadelní
p. Savgera na zavedení nového druhu kontroly
atd. Další návrhy byly formulovány ohledně
úrazového pojišťování herců, ohledně ponechání
kostymů umělcům v případě dražby, na potlačení
klaky, na zkrácení přestávek meziaktních, na za-
chránění venkovských divadel a společností před
hrozící zkázou. Dále se zabýval sjezd dlouze
otázkou divadel lidových. Debaty se zúčastni
též známý propagator lidových dívadel p. Mau
rice Pottecher: Po vyčerpání programu pronesl
ohnivou řeč vládní zástupce ministerstva vyučo-
vání p. Bernheim, který vzdal plné uznání hor
livosti členů sjezdu, jenž má velký význama
jehož působení nezanikne a projevil přání, aby
brzo opět mohl se zúčastnit podobného sjezdu.
Po té bylo usneseno učiniti přípravy k novému
sjezdu divadelnímu. Kongréss byl uzavřen zá-
věrečnou řečí kritika p. Aderera.
Prost
Lugn
Bernheim
Kongréss
spolek » upomínka
21
article
Dvě sebevraždy.
Dvě sebevraždy.
Včera odpoledne způsobila v Praze značný roz
ruch truchlivá zpráva o sebevraždě muže v mladšt
české veřejnosti pro svou činnost na poli národním
a spolkovém dobře známého, která byla truchlivější
ještě tím, že zároveň s ním rozloučila se dobrovolně
se životem dívka velice vzdělaná, která věnovala mu
svoji lásku a ani ve smrti ho neopustila.
Asi přeď 14 dny přestěhoval se do domu čís. 1
na nároží Ječné a Melounovy ulice 31letý absolvo-
vaný medik pan MUC. Jan Chadim, syn mly-
náře z Luk u Jihlavy, a najal si v podnájem malý
podlouhlý pokojik bytu v nároží zvýšeného přízemí
Pokojík, jenž má okno do Melounovy ulice, má dvoje
dvéře, jedny z bytu, druhé z chiodby.
Nový nájemce se s mujitelkou bytu celkem ne
stýkal a jeho poměry zůstaly jí tudíz reznámy. O
čtvrtka ho nikdo nevíděl.
Včera dopoledne nahléďla do jeho pokoje služka
by jej uklidila, ale spatřivši, že jest v něm ješt
úplná tma a že tedy dřevěná okenice jest dosu
zavřena, soudila, že nájemee jeho ještě spí a dále
již nešla.
Krátce po poledni dostavil se do domu pan
MUDr. Albert Dutka se svým bratrem. Chlěl nejdříve
vstoupiti do bytu p. MUC. Chadima, ale naleznuv je
uzavřený, šel k najímatelce bytn a sdělil jí, že při
neslo mu neznámé děvče dopis od pana Chadima.
že jest dopis ten podezřelý a že by se tedy rád po
dival do pokoje svého známěho.
Chadim
MUDr
Dutka
Praha
Melounův
Luka
Jihlava
Melounův ulice
22
article
Paní nevěděla, zda její podnájemník jest domn
neb ne a zejmena neměla tušení, že by si byl ně-
koho s sebou do bytu přivedl. Po příchodu pana
dra. Dutky tlučeno z počátku na dvéře, ale kdyžs
nikdo neozýval, byly otevřeny druhým klíčem. Kdyz
pan dr. Dutka, jehož bratr odebral se zatím na po-
licejní komisařství, vstoupil dovnitř se správcem
domu, naskyt se mu příšerný pohled, kterým po-
tvrzeno bylo jeho tušení. V pokoji bylo dosu
přitmí, ve kterém viděti bylo p. MDC. Chadima, leží
cího na posteli. Byl na polo oblečen, ale nejevi
známky života a promodralá barva jeho těla prozra-
zovala, že se ofrávil. Vedle okna na zemí byla osoba
druhá, na niž pohled byl ještě hroznější. — Mladá
dívka ležela dolejší polovinou těla na peřině, poho-
zené na zemi, kdežto ramena se sklopenou hlavou
vztýčena byla do výše a visela na šálu, jenž za
drhnutý měla kolem krku. Dívka, milenka p. Cha-
díma, požila bezpochyby též jedu, avšak menší snad
množství, načež, když jí dosti rychle neúčinkoval
uchopila mužskou košili a upevnivši ji tím způso
bem, že přivřela ji okenicí jedním koncem těsně
koknu, zadrhla si druhý kolem krku a chěsila s
Dutka
doktor
Chadim
23
article
Obě mrtvoly byly již chladné, z čehož vysvílá, že
oba milenci vzali si společně živol již v noci. Na
záchranu jich nebylo tudíž možno pomýšleti. Do
bytu dostavil se záhy policejní komisař p. dr. Srba
s policejním lékařem p. dr. Fischlem, kteří byt
uzamkli a postavili před něj policejní stráž.
V nešťastné dívce, která tak zatvrzele vyhledal
si smrt, poznána milenka p. Chadimy, Marie Ba-
ráková-Heidlerova, 18letá dcera p. Viléma
Heidlera, hospodářského správce v Dolním Těšově
u Hartmanie
Obě mrtvoly zůstaly uzamčeny v pokoji aždo
příchodu soudní komise, která přišla po 5 hodina
odpolední. Záčastnili se jí rada zemského trestního
soudu p Kursch, soudní lékaři pp. docení dr
Slavík a doc. dr. Prokop, policejní komisař p.
dr. S rba.
Srba
doktor
Fischl
Chadim
Marie
Heidlerův
Heidler
Slavík
docent
Prokop
Dolní Těšov
24
article
Po příchodu komise otevřena teprve okenice.
Zdá se, že p. MUC. Chadim požil — bezpochyby
opia — již o 5. hodině odpolední ve čtvrtek až
záby skonal, kdežto jeho milenkh byla pak ještě asi
10 hodin živa. Jed u ni neúčinkoval tak rychlea
snad byla by zůstala na živu, kdýby po probděle
noci u mrtvoty svého milence nebyla se včera obě-
sila. Z čínu toho vysvítá nejlépe, jak pevně byla
odhodlána s milým svým zemříti.
Nezůstalo nepovšímnuto, jak p. MUC. Chadi
měl pokoj zařízený. Byt uměleckými výrobky, zejmnena
originály obrazů, na př. od Aleše, Sobotky atd. —
sošek téměř přeplněn.
Pozoruhodné jest, že odstrančny byly všechny
známky, z nichž dalo by se souditi, jakého jedu oba
požili. Stalo se tak bezpochyby proto, by v případe.
že by nalezeni byli ještě živi, se nevědělo, jakého
protijedu se jim má dáti. Není však pochyby, že po
žili větší dávku opia, neboť jak se přátelé p. Cha-
dima pamatují, často v poslední době o něm
mluvil.
Jak již podotknuto, byl p. MUC. Chadim osobou
v mladších kruzích známou. Byl velice čilým a čin-
ným, zejmena ve spolcích. Byl také starostou M -
ravské besedy a sice posledním, neboť byla za jeho
starostenství za ministerstva Thunova rozpuštěna.
Děle byl členem výboru »Radhoště« a miste šermnu
»Slavie«. Několikráte ocil se též ve vyšetřování.
zejmena s tak zv. »Omladinou«, dvakráte pro urážku
Veličenstva — jednou pro jakýsi výkřik a po druhé
pro lístek, který nalezen by! při zatčení p. Ant. Čížka
po zavraždění Mrvy — a jednou též v Jihlavě, kdo
byl nějakou dobu v Sokole cvičitelem šermu. V obci
Lukách u Jihlavy založen k podnětu jeho vzdělavací
spolek s knihovnou »Sázavana«, který tam blahodárně
působí. Zároveň pořádal tam zvěčnělý několik schůzí
za účelem probuzení a utužení národního vědomí.
Chadim
Chad
Aleš
Sobotka
Thunův
Čížek
Jihlava
Luka
Slavia
25
article
Pan MUC. Chadim měl zálibu zejmena ve zpěvu
a zjednal si značných zásluh tím, že pěstoval zpěv
písní národních, zvláště moravských a že z řad stu-
dentských vytlačil jimi různé odrhovačky. Lásku
k národním písním dal mu přední jejich sběratel n
Moravě, bývalý jeho professor, nyní ředitel p. Fr
Bartoš, jak v posledním svém dopise, který napsal
výslovně podotýká.
Milenka jeho Marie Barákova byla dílkem ne-
manželským, které později její otec pan Vilém Heidlen
adoptoval. Slasti rodinných dlouho však neužívala,
neboť v nejkrásnějších letech jako děvče dospivající,
jelikož do domácnosti vzal si otec její ženu jinou,
nucena byla otcovský dům opustiti. Odebrala se d
Praby a zaměstnána byla posléze u továrníka pana
Sanera v Libni. Od nějaké doby byla však ben
místa. Byla dívkou hezkou a vzdělanou.
Oba milenci chtěli se spojiti sňatkem ma-
želským, kterýž úmysl zmařen tím, že odepřena jim
podpora, kterou žádali od svých rodičů. Okolnost
tato zdá se, že stala se pro jejich život osudnou.
Chadim
Bartoš
Barákův
Heidlen
Saner
Morava
Libeň
26
article
Aspoň v jednání pana MUC. Chadima znáti bylo o
doby té změnu, která ovšem zůstávala záhadou a
které dnes teprve lze říci, že snad od svého po-
čátku směřovala ku včerejší tragedii.
Že se p. Chadim ku předěasně smrti své dlouho
připravoval, jest jisto, ale není známo, kdy odhodlal
se k ní také Marie Barákova. Odhodlání jeho na-
svědčují i slova, že když vytýkáno mu před prázdni-
namí, proč odstoupil od druhého theoretika, které
opakoval, odvětil: »Mám jiné plány«
Od nějaké doby byl pan MUC. Chadim exter-
nistou redakce »Radikálních Listů«, pro které psal
sportovní zprávy a od několika dnů obstarával též
lokální čásť, docházeje na tak zv. »bursu«. Ve středu
ještě se na ni dostavil a psal, ale žádal, by ve
čtvrlek napsal za něj zprávy jeho kollega. »Dnes
nic«, dodal ale, »zejtra vám pošlu lokálku«. A slovu
svému skutečně dostál, neboť včera přinesl pan dr.
Chadim
Barákův
doktor
MUC
27
article
Alb. Dutka pro bursu určenou lokálku jeho, ve které
svým kollegům sděluje svá životopisná dala. Vysvítá
z nich, že narodil se dne 6. prosince 1869 v Kone-
šíně u Třebíče a studoval na gymuasiu v měslě
tomto, později v Brně a že maturoval ve Vysokém
Mýtě.
Kromě dopisu tohoto sepsal p. MUC. Chadim
podrobný seznam všech svých věcí a označil, komu
se z nich má co odevzdati a napsal četným svým přa-
telům dopisy neb zaslal jim pohlednice, ve kterých
se s nimi loučí.
Dle dopisu zaslaného p. dru. Alb. Dudkovi, od-
kázal všechny umělecké předměty svého bytu, obrazy
a sochy, svým přátelům v upomínku.
Po všem, co uvedeno, netřeba pátrati blížea
zmiňovati se o příčině, která přiměla jej a jeho mi-
lenku ku předvčerejšímu činu a proč uzrál v nich
tak pevný úmysi, dokončiti svou pozemskou pouť, n
které neměli ustláno na růžích a jež nevěštila jim
valného štéstí, neboť příčinu tu vycití každý sám.
Mrivoly jejich dopraveny byly po odchodu soudní
komise do českého pathologického ústavu. V Ječné
a Melounové ulici kupily se od 2. hod. až do poz-
ního večera stále četné zástupy obecenstva.
Dutka
Chadim
Dudek
Kon
Třebíč
Brno
Vysoký Mýto
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poslanec Nowak před voliči. Jsm
skutečně již na vrcholí léta a poctivý je pol.
jejž stíráme si s čela. Jinak by se sotva ve-
řejné listy zahývaly tím, co o politické situaei
soudí — pan lékárník Nowak. Však týž je
podšitá kopa a zná volit vhodnou dobu pro své
veřejné vystoupení. Pominuli bychom mlčením
výklady tohoto statečného muže, jemuž v době
německé obstrukce přikázán byl úkol kokrhaji-
eího a zle se hněvajícího kohouta, kdyby v pro-
jevech právě lidí jeho couleuru neproběhlo z pra-
vidla leceos, co obratnější a chytřejší politik by
zadržel za zuby. Pan Nowak mluvil tak, jak se
od něho dalo očekávat. K nezhytnému inventáři
každého německého muže politikou se zabýva-
jícího patří především příslušná nadávková poree
zlým feudálům, kteří prý jsou vinni všim ne-
štěstím, jež tuto říši, již onehdy nazývali »šťastným
Rakouskem«, stíhá. Kdyby totiž feudálové sl
na sněmu společně s Němci, jak zlý genius této
Nowak
Němec
Rakousko