ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bf55f390-727a-11dc-9dbb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 108, place 84, org 9, work 6
1 masthead
Strana2.
2 masthead
RMÁRODNKINTY.
3 masthead
4. srpna 1900
4 masthead
Číslo 213.
5 article
Chajlaru, vzdálenému od hranie 170 verst. Nej výbodnější část trati při hranieích ussurijských odkud táhne pomocné vojsko pod velením gen Čičagova, jest až do stanice Muriche, tedy pře 100 verst, prosto nepřátel a obnovena tu vozba. Také na jižní trati na vzdálenost 300 verst o PortArturu na sever dráha záchráněna a vozba se po ní provozuje.« Poněvadž nebezpečí hrozilo také důležité pro Rusy karavanní cestě, vedoucí východním Mongolskem od ruské Kjachty přes Majmačin Urgu a Kalgan do Pekina, vyslán kozáekýn esaul Pěškov, známý svou jízdou na koni z Irkutsk do Paříže, se dvěma setninami kozáčkého voj- ska do Urgy. Dne 27. července odevzdal plu- kovník Smirnov výpravě prapor, darovanýt cařem. přijal od vojska na ruské hranici přísahu, na- čež se vojsko dalo na pochod. Místní obyva- telstvo čínské i mongolské chovalo se k vý- pravě přátelsky.
Čičagův Manche Mongolsko Irkutsk Paříž Urga
6 article
(rk.) Z Poznaňska. (Páv. dopis »Nár Listů«.) Zvědavi jsme zde, co řeknou stateční obhájci spolku Rakouska s Německem, naši bralri Poláci z Haliče, o nejnovějším útoku vlády pruské na naši národnost: o zákazu ministra Studla, ahy se náboženství v školách lidových v Poznaňsku vyučovalo německy ? Pro nás Poláky pruské není tento nový pokus poněměo- vací nic nenadálého, každý takový postup vlády německé mravně nás povznese, neboť sesíli opovržení k barbarství, jakým jest utiskování slabších — ale mravně nás nepovznese chování Polákův haličských. Máme zde, potlačované národnosti francouzskou, dánskou i českon v pruském Slezsku; ale chování vůči Němeům, pronásledujicím tyto nárednosti, je u národův těchto úplně jiné, neboť čest národní neníu nich »pustá fráse«. Haličským Polákům dává- me jen to na uváženou, co o nich soudí zdejší Němci, kteří jich národnost zde pronásledují potom v delegacích rakouskoruherských nachá zejí v nich nejvřelejší zastance spolkuj rakousko- německého. O novém zákazu p. Studta i jeho mini strůvskollegův není třeba mnoho mluvit. Dosu bylo dovoleno vyučovat náboženství polsky tam. kde inspektor i učitel prohlásili, že žácí ne znají dostatečně němčínu. V Poznaňsku, ve Slezsku a v západním Prusku, kde bydlí dva milliony Poláků, veškero vyučování děje se ne mecky a ani ve školách lidových není volen žákovi ani učiteli promluvit slovička polsky V Poznuňsku učilo se náboženství polsky jen v několika školách, neboť učitel, který doznal že jeho žáci jsou neschopni rozuměti nábožen- ství po německu, byl trestán i inspektorem pro- následován. Pánům ministrům tedy nešloo věc samu, nýbrž jen o to, aby něco udělnl proti Polákům, aby sobě zjednali sympatie ná- roda německého.
Studl Polák Polákův Němec Dos Poznaňsko Rakousko Německo Halič Slezsko Prusko
7 article
Je to věe nejhlavnější pro srozumění našieh poměrův, že iníciativa pronásledování vychází u nás vždyeky z dola; vládě pruské Němci za zlivají, že postupuje s námi »ne dost ener gieky«, za to každý vládní krok proti nám Po lákům přijímá obecenstvo německé s jásotem ale všeho toho jest jim ještě příliš málo. Kněz katolický, Němac, ve Westfálsku, když mu bylo ukázáno čislo listu polského. kde vytištěno: Uezeie w domu dzieči po pol skul ptal se redaktora.: »Ist denn das er laubt? (Je-li to dovoleno ?) Němei, kteří při- bývají k nám z německých provincií a slyší že zde v obchodech i restauracích mluví se polsky, řikají udiveni: »Dass der Slaat so was erlaubt!« V takových poměrech není divu, že mnoho Polákův, ekonomicky závislých od Něm- cův, nemluví již hlasitě polsky ani ve své ro- dinč, že mladší pokolení vůbec polsky nemluví a germanisace postupuje zvláště ve městech na polovinu již zněmčených. Nejsmutnější je však germanisace, vychá zející od duchovenstva katolického v Pruském Slezsku a v provinci západním Prusku. Zde jsou biskupy Němci a ti jsou vinni, že kněn germanisátor Němec nebo renegát obdrží rychl »tlustou prebendu«, kdežto kněz Polák potuluje se celá léta jako kaplan po vsích. Fakty takosé protekce vyskytují se stále častěji a vyvolávaj pochopitelně všeobecné vzbouření. Došlo ji k tomu, že někleří kněží zúmyslně provedou křiklavý skutek germanisační, aby se dostali n pranýč listů polských a potomo se hilásí o pre hendu. Charakteristický pro naše poměry jess tak fakt, o kterém píšou polské listy. Policie po trestala jednoho dělníka pokutou 15 marek neho vězením 3 dní proto, že nechtěl své novo rozené dceři dát jmeno němocké, nýbrž slovan- ské jmeno Bronislavy!
Němec Polákův Bronislav Westfálsko Německo Slezsko Prusko
8 article
Úspěch Francouzů v Africe. Ministr francouzských osad zámořských ob držel, jak již stručně jsme sdělili, depeší, kterou mu vláduř komisař z územi Chari, p. Gentil dne 28. t. m. zaslal. Telegram oznamuje, že se tři misse (Chariova, Foureau-Lamyova a vý- pravacentrální Afriky, dřive Voulet-Chanoineova) které k jezeru Čadskému byly vyslány, konečně spojily a společně voje Rabaha napadly. Ve- lení útoka na opevněný tábor Rabahův se ujal major Lamy. Nepřítel disponoval 5000 muži, z nichž byla polovice puškami nejnovějšího modelu ozbrojena. Společné výpravy měly v eelku 700 ručnicemi vyzhrojených vlastníeh lidi, asi 1500 tuzemců z Baguirmi, 30 koní a 4 děla. Hlavní sbor útočicícho hnul se po ste- čeni opevnění směrem k vyvýšenému mistu uprostřed tábora, kamž se byla elita Rabahoveů s náčelníkem uchýlila. Po kruté seči bylo pu slední místo tábora dobyto, nepřitel rozprášen dlouho pronásledován Veliký, spojenými silami výprav doeílen úspěch by jisté celou Francii dnes potéšil. kdyby nebyl býval nepřítelem ubit major Lamy a setník de Cointet, kteři si po celý krvavý den velmi chrabře vedli a odpoledne za své vzali. Rabah raněn smrtelně při pronásledování a zabít jistým senegálským střelcem. Setni Reibell se uvázal ve velení výpravy Fouresu- Lamyovy. Misse centrálni Afriky se— odebeř s kapitánem Joallandem vě čele přes' Zinder na pobřezí. a vráti se bezpochyby s výpravou Fourcau Lamyovou do vlasti.
Francouz Rabah Rabahove Cointet Afrika Chari Francie FoureauLamyov Baguir FouresLamyův
9 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Lékařské sjezdy pařížské. Píše dr. D. Panýrek. V Pařlži, dne 28. července 1900. (Pokračování. Přípravy k XIII. mezinárodnímu sjszdu jso nyní už v plném proudu, ačkoli nemohu upříti že srovnávám-li přípravné práce, kreré se dály k předposlednímu mezinárodnímu sjezdu v Mo skvě, s tím, co dnes pozoruji v Ecole de méde eine, činí vše na mne dojem ten, jako by tn příliš nespěchali a nechávali vše na poslední chvili. V prostranných korridorech lékařské fakulty teprve dnes sbíjejí stoly pro jednotlivé národní komitély, z nichž český spolu s ostatnímí slovanskými komitéty z Rakouska (polským, chor- vatským atd.) dostal se s rakouským do nejbliž- šího sousedství Německa. Asi dva dělntci do- cela pohodlně potahují z prken sbité lavice ně- jakou šedivou látkou. Jiní dva natěrači opatřnj zdobné mřížovi v oknech červeným nátěrem, aby budova výhlížela nová. Sem tam se mihne po chodbě nějaký pán ušlechtilého vzezření, dl všeho někdo z pořadutelstva, aby na stěnu při- povnil nějakou vyhlášku, oznamující všeličo o odznacích, kde se o ně dlužno přihlásiti, kolik slojí zlatý, kolik stříbrný a podobné důležitosti. Právě konaný sjezd pro elektrothorapii a radio- logii (nauku o papršcích X.) mnoho nerozčeri veřejný život pařížský, bez toho nepokojný a živý Není také divu při odbornosti sjezdu toho. Také účastenství, jakž pochopitelno, nebylo při sjezdu tom přiliš veliké, ačkoli řešeny otázky pro od- borníky vysoce zajímavé, na př. o účincich ele- ktřiny na cizí tělesa, kovová ve tkaních uzavřená. o lěčivosti paprsků Röntgenových.
doktor D Panýrek Paříž Ecol jít méde eine Rakousko Německo
10 article
České lékařstva (až na několik) dosud zd není, ač tu jinak Čechů dosti. Každý den slyšíte na výstavě český hovor a tu a tam potkati lze i známého. Lékařství na výstavišti, ke kterémuž předmětu ještě se vrátím, je všecko spíše, nežl soustředěné. Nejsou soustředěny ani jiné obory lidské činnosti, které by toho splše připouštěly Bude-li návštava lékařských sjezdů tak málo čílá, jako je v některé dny návšlěva vy- stavy, zůstane letošní mezinárodní sjezd. dalek za svým slavným předehůdcem. » Hlorečné« pri- pravy v École de medieine, které znamenit illastrují franeouzský, vlastně pařížský naturel mnoho by neslihovaly, kdyby člověk nevěděl z minulýeh právě sjezdů pro stavovské otázky a lékařský tisk, že se podobné schůze vědců rozvinují obyčejně rázem, takřka samy sebou, přes noc. Zatím vyjí utěšeně z vědeckých la- boratoří řakulních psi, ustanovení k pokusům a ve dvoře těsně vedle kryté chodby, kdez 3—4 dny bude vířit nejživější mezinárodní ruch, hraje si ditě na trávníku a opodál sumí tíše fontána. Hotová idylla. .. V Paříži, 29. července 1900. »Le congrěs est fermé !« hlási tlustá ženská na prahu brány, vedoucí ke sjezdovým místnostem. »Jak to? Ještě nebyl otevřen a už je uzavřen?« namítám s nevolí. Chtělť jsem se právě ukrýti před divokým lijavcem, jakých zde v Paříži zažil jsem už několikráte, a které po půlhodinném řádění ustupují nejkrásnějšímu po- časí, pod střechou fakulty. A při té příležitosti chtěl jsem zjistiti, co nového. Ale vstup nebyl mi dovolen a nového nebylo nic. V budově, ve které má za dva dny plný život sjezdový s rozvířiti, není kromě řečeného cerbora v sukních živé duše. To bude zmatek . .. Nuž tedy na výstavu. .
Čecho Écola jít medieine Paříž
11 article
Následující dny počíná se lékařská škol už zcola vážně připravovati k nejslavnějšímu ze sjezdů letošních, ku XIII. mezinárodnímu sjezdu lékařskému, který bude zasedati od 2. do 9. srpna, načež započne se pracovali v hygieně a demografli na IX. mezinárodním sjezdu. Také tyto hygienické sjezdy náležejí k pozoru- hodnějším, o nichž vždy denní listy přinášejí podrobné zprávy. Zatím pracuje se bez hluku, ale zdárn v několika menších sjezdech odborných. Sjezd pro elektrotherapii a radiologii koná další svá sezení, na nichž přislušníci téměř všech kultur ních národnosti přinášejí nové své zkušenosti. pozoruhodné zvláště pokud se týče památného objevu Roentgenova. Vedle toho otevřen sjez pro veřejnou i soukromou dobr činnost (Congrés internationale de l' assi stence publique et de bienfaisance priráe) o němž jinde podám bližší zprávy. Všude vzpo míná se smrti Humbertovy, o níž rozhovořují se všecky noviny, o níž řvou po ulicích came loti, o níž mluví se na výstavě . Současně koná se tu sjezd. ku z le šení osudu slepých.
Roentgenův Humbertův
12 article
École de medecine ctevřela právě své brány lékařskému sjezdu dokořán. V korridorech úřadují sjezdoví výboři, vydávají legitimace, sjezdové odznaky (bílé bronzové štitky *) na trojbarevné nitce pro členy, na červené nitce pro delegáty). Na proukázání se legitimací vy- dává v jednom korridoru nakladatel Masso sjezdové publikace účastníkům zdarma. Jsou to dva elegantně vázané, objemné svazky, z nichž jeden obsahuje vylíčení lékařských instilucí pa- řížských, druhý jedná o francouzských lázních. Vedle toho obdrží každý účastník pěkného prů- vodce po výstavě (s obrázky) a řadu pozván (k slavnostním zasedáním, k panu a paní Lou- betové, ku hlavní slavnosti kongresu v paláe lucemburském). Každý účastník sjezdu má po dobu trvání sjezdu vstup na výstavu volný. Po chodhách šumi už ten známý kongre- sový život. S upřímnou radostí vítáte první české tváře, veseleji nežli kdy doma pozdravu- jete notability českého národního komitétua brdě počítáte vždy nové a nové tváře. Prof. dr. Hla v a, předseda Národníhro komitétu českého který už o minulém lékařském sjezdu v Moskv vedl české odborníky k tolika úspěchům, je letos čestným předsedou vedle prof. Pawlika jediný Čech v celé té stohlavé korporaci. v ) *) Na líci je relief sedící ženské postavy, chrá nící šatem hořící kahan, s nápisem »Languentia duscilat igneme), na rubu je pohled na Paříž s chrá- mem de Notre Dame v popředí a s nápisem XIII Congrés international de medecine«. Pod obrázkem Paříže je dstum vedle hobkové ratolesti se zrcadlem hadem Euskulapovým a erbem s lodicí plachetní Celý odznak má tvar erbu a je velmi vkusný. **) Prof. Albert zastupuje Rakousko.
betová profesor doktor Hla Pawlik Albert Paříž m jít Notre Dame Rakousko Écola jít medecine international jít medecine
13 article
Hlavní sekretář Národního komitétu prof. dr. Pešina tráví již více dnů v Paříži účastnil se praci kongressu pro lékařský tisk. Sekretář komitétu dr. HIaškovec zavítal do Paříže také v těchto dnech s chotí. Poklad- níkem komitétu je dr. Kose, který právě jako všichni jmenovaní jakožto staři Pařižané nám nováčkům radou a pomocí vítanou rádi přispí- vají. Za redakci »Časopisu lékařů českých« pří- tomni jsou doe dr. Veselý a dr. Semerád. Z učitelských sil universitních přitomni jsou ještě docent dr. Švehla a docent dr. He ve- roch a někleří ještě se očekávajl. vO spořádek« pečují polieisté, vynikající asi stejnou uhlazenosti, jako pražští jich kollegové Sluší toho litovati, že výkonný výbor neuži k télo drobné sjezdové práci raději jazyků zna lých sludentů lékařatví, kteří se tak znamenit osvědčili na ruském sjezdu. Takový policistn postaví se do cesty, máchne rukou, něco zabre- bentí — a teď hádejte, co to znamená. Za to s u národních komitětů opět vyznamenávajíči lostí, ochotou a obratností, staré naše známé z Moskvy, doktorky Rusky a Polky. O dámy postará se (snad) buresu de- dames s paní Launelongueovou, choti předsedy sjezďu v čele.
profesor doktor Pešina HIaškovec Veselá Semerád Švehla He Launelongueová Paříž Moskva Rusko Polk
14 article
Procházím se po chodbách, proti nimž postaveny jsou buffety, tak čisté a lákavé, jak jen francouzský stůl dovede býti, když chce. Hovor ve všech kulturních jazycích tu při tomných vedený, splývá v temný šum, v němž lu a tam zachytlte známé slovo slovanské, ger mánské nebo románské. Nad míru četně za- stoupeni jsou Japonci, osůbky drobných posta černých knírů, snědé ploti a vysoce intelligent ních tváři. Snad nám opět (jako v Moskvě) přijdou s návrhem, aby příšti sjezd pořádán byl v Tokiu. Kdyby hlas jediného člena kon- gressu, zvláště příslušníka jednoho z nejmenšíeh národů evropských, něco vážil, hlasoval bych oběma rukama pro Tokio. Japonci byli by asi ještě pohostinštější nežli Rusové a mnohému těkavému turistovi naskytla by se příležitost obejíli si zeměkouli.
Japonec Rus Moskva Tokio
15 article
Dnes (1. srpna) je v Eeole de medecine zvláště živo. Újčastníků sjezdu přibylo. Zase nové české tváře vidíme, mnohé z venkova, které jsme deta neviděli. Setkaná v cizině zvláště příjemná. Nékteří kollegové přijeli s damami Obecný je stesk na únavu a na francouzskou kuchyni. »Není to tak zlé, milostpaní!« odpo- ruji a ochotně vysypávám svoje nebohaté zku- šenosti velmi nedávného data. Ale i ty jsou vhod, jak vídím. Opodál vyřizuje náš slavný mistr a vídeňský krajan prof. dr. Eduar A lbert, předseda rakouského komitétu officiální delegát Rakouska, svoje formality. Je všude s nelíčenou úctou přijímán. Sjezdový program je velmi objemný a těžko se v něm orientovati. Na velkém kvartovém formátě ve 138 stránkách obsaženo jistě několíl tisíc?) přednášek ze všech oborů lékařství a věd spřízněných. Celý sjezdový život registrovat jednotlivci nebude asi možno, protože každý člen kongresu je zapsán do jediné sekce, jejiž publikace obdrži a jejichž jednání bude sle- dovati. Přečitám právě láku oboru, který pře- devším sleduji, t. j. chirurgie a shledávám mnohé nové a zajímavé věci vedle četných přednášek, které budou asi jen rekapitulováním dosavádních našich vědomostí. Nové methody nové theorie a hypothesy, nové nástroje, nové prostředky na staré choroby — množství dojmů pro vědu a mnohdy i pro širší kruhy zají mavých vynese asi i tento kongres na povrch.
profesor doktor Eduar Rakousko kongres
16 article
Zejtra odpoledne koná se na výstavě první hlavní (slavnostní) zasedání a po té počne ne úmorná práce v sekcích. Co bude obecně za jímavého napiši v příštím dopise. Dnes ještě rád bych čtenářům předvedl ně- kolik vynikajících osob, kteří při letošním sjezdu v organisaci jeho stojí v popředí. Předsedou sjezdu je professor lékařské f kulty pařížské prof. Lannelorgue, člen in- stitutu. Hlavním sekretářem jest agregé **) téže fakulty Chauffard. Pokladníkem jest Du- flocq. Sekretáři jsou E. de Massavy a L Weber, Rus, naturalisovaný ve Francii. Výkonný výbor má mezi členy nejslavnější sily francouzského lékařství Bonchan de, Brouardela, Raymonda, Rouxe aj Ministerstvo vyučování frane, delegovalo B r uardela, děkana lékařské fakulty pařížské Také ministerstvo války a ministerstvo námořni ctví delegovalo několik zástupeů Sjezd má po boku komité alží r sko (předsedou je prof. Bruch) a tuni s s k (předsedá dr. Bertholo n). Zástupcové států a národních komi tétů jsou: Německo: Zástupci ministerstva války jsou Schjerning a Strube. Národnímu komitétu předsedá R. Viricho v Rakousko: Delegáti prof. Alber tz ministerstvo kultu, Schůcking a Myrda cz za ministerstvo války. Národnímu (?) komitétu rakouskému předsedají (jako by byla nějaká ra- kouská národnost) prof. A lbert jako president a prof. Chiari (z něm. university v Praze) K lemensiewicz (Štyr. Hradec) a He im (z Vídně) jako místopředsedové.
profesor Lannelorgue E Massava L Weber Bonchan Raymond Roux Bruch Schjerning Strube Alber Schůcking Chiari Rus Francie Německo Rakousko Praha Hradec Vídeň fakulta Chauffard děkan lékařský He i
17 article
Uhry: Delegáty officiálními jsou: P re i sz. professor na zvěrolékařské škole, d' Olah, ře- ditel ústavu choromyslných, Chryse r, sekretá v uherském ministerstvu vnitra, Bokai Pertik, professoři university, všichni v Pešti, Národnímu koritétu uherskému předsedá Pertik. Národní komitét polský má za předsedu prof. Wicherkiewicze, chorvatsko-slavon- ský Rakovace, bulharský Zolotoviče Rusko vyslalo delegáty: prof. B. Tar novského, za ministerstvo orby Berten- sona, za ministerstvo komunikací Golovina za vojenské zdravotnictví Rapčevs ké ho a j. Národnímu kornitétu v čele stojí professor Pašutin. Za Srbsko je delegátem ze zdravotnické sekce ministerstva vnitra Mila Miličeviča národnímu komitétu předsedá prof. Subbotič. Vedle toho má sjezd delegáty, ev. národní komitéty za Argentinu, Belgii, Brasilii, Kolumbii, Chili, Dánsko, Ecuador, Španěly, Spojené státy, Velkou Britanii s Irskem, Australii, Japan, Lu- cemburk, Kanadu, Řecko, Italii, Mexiko, Nizo Ještě nebylo času podrobně ho prostudovati. **) Učitelská síla universitní nižšího stupně. zemsko, Peru, Porlugalsko, Rumunsko, Švédsk a Norsko, Turecko, Egypt a Venezuelu. Osobnosti nebudeme vypočílávati. Co uve deno, postači k osvětlení rozsáhlosti a mezi národnosti sjezdu. (Pokračování.)
Olah Bokai profesor Wicherkiewicz Golovin Mil Miličeviča Subbotič Španěl Uhry Pešť Rusko Srbsko Argentina Belgie Brasilia Kolumbie Chit Dánsko spojený stát Velká Británie Irsko Austrálie Kanada Řecko Italia Mexiko Niza Peru Porlugalsko Rumunsko Švédsk Norsko Turecko Egypt Venezuela profesor univerzita Pašutin Lucemburk
18 article
Mezinárodní sjezd tisku. Další schůze žurnalistického sjezdu byl zahájena řečí předsedy pana Hélerarda, chei redaktora »Tempsu«, který žádal shromážděné aby s chuti ujali se praci, jež jim ukládá velký obsáhlý program mezinárodního sjezdu tiskového Pan Taunny mluvil o návrhu po zavedení mezi národní legitimace pro žurnalisty, cestující po cizině. Po delší debatě byl přijat návrh: každy žurnalista, opatřený mezinárodní legitimací, může se obrátiti v cizině na členy mezinárodní asso- ciace žurnalistické, kteří všemožně mu přispěj ku pomoci a budou jej nejkollegiálněji podporo vati. Třetí seance sjezdu konala se za střída- vého předsednictví místopředsedy německého anglického. Pan Janson (Švéd) podal různé for- mální návrliy stran organisace mezinarodního svazul žurnalistického. Pan Henry Berger poda návrhy stran snížení pošlovní sazby pro žurnály Návrh byl příjat a usneseno zahájiti ihned při měřenou akei, aby vymáhaly se úlevy pro žurnályu pošt, aby dále studovaly se změny. jež by se mohly učiniti ve vídeňsko-washingtonské konvenci ohledně pošťovních abonnementu a ko- nečně, aby se stanovily potřeby tisku vůči po- štovní službě. Banket, který členové sjezdu po- řádají na počest presidenta republiky, byl vzhledem k zavraždění italského krále odložen na pozdější dobu. Ve čtvrtek konalo se slavnostní přijetí ělenů sjezdu na radnici. Zástupcem městské rady pařížské na kongresu je obecní rada Lepelletier, známý žurnalista nacionalistický.
Hélerard Temps Taunna Janson Berger Lepelletier Švédsko
19 article
Mezinárodní sjezd divadelní konal třet schůzi v paláci kongressu dne 31. července. Členové kongressu poslali soustrastný telegram zu příčinou zavraždění krále Hůmberta. Jednání délo se za předsednietví ředítele Porela. Pun St. Openheím četl referát o úpravě scénya pan Porel přednášel velmi zajímavě a odborně o tomtéž předmětu. Tyto dokumenty budeu uve- řejněny v knize, jež bude vydána po uzavřen kongressu. Dále přednesl pan Lefeuve zprávu o všeobecných otázkách, týkajících se divadla.
Stanislav Openheí Porel Lefeuve
20 article
Pojednával hlavně o hygieně divadel, o organi- saci lékařské služby. Pak projednávána otázka zařízení zvláštního musea divadelního, jež b sestávalo hlavně z reprodukcf kynematografických a fonografiekých. Dne 1. srpna byl kongress uzavřen po dvou dlouhých sehůzích. Byla při jata řada návrhů, mimo jiné pana Prosta na založení spolku »Upomínka umělecká«, p. Lozier na založení normální školy v Opeře, kde by se dostalo též povinného vyučování malým žačkám baletním, jež musí býti přes den v Opeře; pan Lugně-Poča na založení školy pro div. strojníky p. Foy na zajištění práv hercových pro vlastní interpretaci a pojetí roli; p. Darmonta na po- vznesení vzdělanosti umělců divadelních;p Foucheta na založení výroční výstavy divadelní p. Savgera na zavedení nového druhu kontroly atd. Další návrhy byly formulovány ohledně úrazového pojišťování herců, ohledně ponechání kostymů umělcům v případě dražby, na potlačení klaky, na zkrácení přestávek meziaktních, na za- chránění venkovských divadel a společností před hrozící zkázou. Dále se zabýval sjezd dlouze otázkou divadel lidových. Debaty se zúčastni též známý propagator lidových dívadel p. Mau rice Pottecher: Po vyčerpání programu pronesl ohnivou řeč vládní zástupce ministerstva vyučo- vání p. Bernheim, který vzdal plné uznání hor livosti členů sjezdu, jenž má velký význama jehož působení nezanikne a projevil přání, aby brzo opět mohl se zúčastnit podobného sjezdu. Po té bylo usneseno učiniti přípravy k novému sjezdu divadelnímu. Kongréss byl uzavřen zá- věrečnou řečí kritika p. Aderera.
Prost Lugn Bernheim Kongréss spolek » upomínka
21 article Dvě sebevraždy.
Dvě sebevraždy. Včera odpoledne způsobila v Praze značný roz ruch truchlivá zpráva o sebevraždě muže v mladšt české veřejnosti pro svou činnost na poli národním a spolkovém dobře známého, která byla truchlivější ještě tím, že zároveň s ním rozloučila se dobrovolně se životem dívka velice vzdělaná, která věnovala mu svoji lásku a ani ve smrti ho neopustila. Asi přeď 14 dny přestěhoval se do domu čís. 1 na nároží Ječné a Melounovy ulice 31letý absolvo- vaný medik pan MUC. Jan Chadim, syn mly- náře z Luk u Jihlavy, a najal si v podnájem malý podlouhlý pokojik bytu v nároží zvýšeného přízemí Pokojík, jenž má okno do Melounovy ulice, má dvoje dvéře, jedny z bytu, druhé z chiodby. Nový nájemce se s mujitelkou bytu celkem ne stýkal a jeho poměry zůstaly jí tudíz reznámy. O čtvrtka ho nikdo nevíděl. Včera dopoledne nahléďla do jeho pokoje služka by jej uklidila, ale spatřivši, že jest v něm ješt úplná tma a že tedy dřevěná okenice jest dosu zavřena, soudila, že nájemee jeho ještě spí a dále již nešla. Krátce po poledni dostavil se do domu pan MUDr. Albert Dutka se svým bratrem. Chlěl nejdříve vstoupiti do bytu p. MUC. Chadima, ale naleznuv je uzavřený, šel k najímatelce bytn a sdělil jí, že při neslo mu neznámé děvče dopis od pana Chadima. že jest dopis ten podezřelý a že by se tedy rád po dival do pokoje svého známěho.
Chadim MUDr Dutka Praha Melounův Luka Jihlava Melounův ulice
22 article
Paní nevěděla, zda její podnájemník jest domn neb ne a zejmena neměla tušení, že by si byl ně- koho s sebou do bytu přivedl. Po příchodu pana dra. Dutky tlučeno z počátku na dvéře, ale kdyžs nikdo neozýval, byly otevřeny druhým klíčem. Kdyz pan dr. Dutka, jehož bratr odebral se zatím na po- licejní komisařství, vstoupil dovnitř se správcem domu, naskyt se mu příšerný pohled, kterým po- tvrzeno bylo jeho tušení. V pokoji bylo dosu přitmí, ve kterém viděti bylo p. MDC. Chadima, leží cího na posteli. Byl na polo oblečen, ale nejevi známky života a promodralá barva jeho těla prozra- zovala, že se ofrávil. Vedle okna na zemí byla osoba druhá, na niž pohled byl ještě hroznější. — Mladá dívka ležela dolejší polovinou těla na peřině, poho- zené na zemi, kdežto ramena se sklopenou hlavou vztýčena byla do výše a visela na šálu, jenž za drhnutý měla kolem krku. Dívka, milenka p. Cha- díma, požila bezpochyby též jedu, avšak menší snad množství, načež, když jí dosti rychle neúčinkoval uchopila mužskou košili a upevnivši ji tím způso bem, že přivřela ji okenicí jedním koncem těsně koknu, zadrhla si druhý kolem krku a chěsila s
Dutka doktor Chadim
23 article
Obě mrtvoly byly již chladné, z čehož vysvílá, že oba milenci vzali si společně živol již v noci. Na záchranu jich nebylo tudíž možno pomýšleti. Do bytu dostavil se záhy policejní komisař p. dr. Srba s policejním lékařem p. dr. Fischlem, kteří byt uzamkli a postavili před něj policejní stráž. V nešťastné dívce, která tak zatvrzele vyhledal si smrt, poznána milenka p. Chadimy, Marie Ba- ráková-Heidlerova, 18letá dcera p. Viléma Heidlera, hospodářského správce v Dolním Těšově u Hartmanie Obě mrtvoly zůstaly uzamčeny v pokoji aždo příchodu soudní komise, která přišla po 5 hodina odpolední. Záčastnili se jí rada zemského trestního soudu p Kursch, soudní lékaři pp. docení dr Slavík a doc. dr. Prokop, policejní komisař p. dr. S rba.
Srba doktor Fischl Chadim Marie Heidlerův Heidler Slavík docent Prokop Dolní Těšov
24 article
Po příchodu komise otevřena teprve okenice. Zdá se, že p. MUC. Chadim požil — bezpochyby opia — již o 5. hodině odpolední ve čtvrtek až záby skonal, kdežto jeho milenkh byla pak ještě asi 10 hodin živa. Jed u ni neúčinkoval tak rychlea snad byla by zůstala na živu, kdýby po probděle noci u mrtvoty svého milence nebyla se včera obě- sila. Z čínu toho vysvítá nejlépe, jak pevně byla odhodlána s milým svým zemříti. Nezůstalo nepovšímnuto, jak p. MUC. Chadi měl pokoj zařízený. Byt uměleckými výrobky, zejmnena originály obrazů, na př. od Aleše, Sobotky atd. — sošek téměř přeplněn. Pozoruhodné jest, že odstrančny byly všechny známky, z nichž dalo by se souditi, jakého jedu oba požili. Stalo se tak bezpochyby proto, by v případe. že by nalezeni byli ještě živi, se nevědělo, jakého protijedu se jim má dáti. Není však pochyby, že po žili větší dávku opia, neboť jak se přátelé p. Cha- dima pamatují, často v poslední době o něm mluvil. Jak již podotknuto, byl p. MUC. Chadim osobou v mladších kruzích známou. Byl velice čilým a čin- ným, zejmena ve spolcích. Byl také starostou M - ravské besedy a sice posledním, neboť byla za jeho starostenství za ministerstva Thunova rozpuštěna. Děle byl členem výboru »Radhoště« a miste šermnu »Slavie«. Několikráte ocil se též ve vyšetřování. zejmena s tak zv. »Omladinou«, dvakráte pro urážku Veličenstva — jednou pro jakýsi výkřik a po druhé pro lístek, který nalezen by! při zatčení p. Ant. Čížka po zavraždění Mrvy — a jednou též v Jihlavě, kdo byl nějakou dobu v Sokole cvičitelem šermu. V obci Lukách u Jihlavy založen k podnětu jeho vzdělavací spolek s knihovnou »Sázavana«, který tam blahodárně působí. Zároveň pořádal tam zvěčnělý několik schůzí za účelem probuzení a utužení národního vědomí.
Chadim Chad Aleš Sobotka Thunův Čížek Jihlava Luka Slavia
25 article
Pan MUC. Chadim měl zálibu zejmena ve zpěvu a zjednal si značných zásluh tím, že pěstoval zpěv písní národních, zvláště moravských a že z řad stu- dentských vytlačil jimi různé odrhovačky. Lásku k národním písním dal mu přední jejich sběratel n Moravě, bývalý jeho professor, nyní ředitel p. Fr Bartoš, jak v posledním svém dopise, který napsal výslovně podotýká. Milenka jeho Marie Barákova byla dílkem ne- manželským, které později její otec pan Vilém Heidlen adoptoval. Slasti rodinných dlouho však neužívala, neboť v nejkrásnějších letech jako děvče dospivající, jelikož do domácnosti vzal si otec její ženu jinou, nucena byla otcovský dům opustiti. Odebrala se d Praby a zaměstnána byla posléze u továrníka pana Sanera v Libni. Od nějaké doby byla však ben místa. Byla dívkou hezkou a vzdělanou. Oba milenci chtěli se spojiti sňatkem ma- želským, kterýž úmysl zmařen tím, že odepřena jim podpora, kterou žádali od svých rodičů. Okolnost tato zdá se, že stala se pro jejich život osudnou.
Chadim Bartoš Barákův Heidlen Saner Morava Libeň
26 article
Aspoň v jednání pana MUC. Chadima znáti bylo o doby té změnu, která ovšem zůstávala záhadou a které dnes teprve lze říci, že snad od svého po- čátku směřovala ku včerejší tragedii. Že se p. Chadim ku předěasně smrti své dlouho připravoval, jest jisto, ale není známo, kdy odhodlal se k ní také Marie Barákova. Odhodlání jeho na- svědčují i slova, že když vytýkáno mu před prázdni- namí, proč odstoupil od druhého theoretika, které opakoval, odvětil: »Mám jiné plány« Od nějaké doby byl pan MUC. Chadim exter- nistou redakce »Radikálních Listů«, pro které psal sportovní zprávy a od několika dnů obstarával též lokální čásť, docházeje na tak zv. »bursu«. Ve středu ještě se na ni dostavil a psal, ale žádal, by ve čtvrlek napsal za něj zprávy jeho kollega. »Dnes nic«, dodal ale, »zejtra vám pošlu lokálku«. A slovu svému skutečně dostál, neboť včera přinesl pan dr.
Chadim Barákův doktor MUC
27 article
Alb. Dutka pro bursu určenou lokálku jeho, ve které svým kollegům sděluje svá životopisná dala. Vysvítá z nich, že narodil se dne 6. prosince 1869 v Kone- šíně u Třebíče a studoval na gymuasiu v měslě tomto, později v Brně a že maturoval ve Vysokém Mýtě. Kromě dopisu tohoto sepsal p. MUC. Chadim podrobný seznam všech svých věcí a označil, komu se z nich má co odevzdati a napsal četným svým přa- telům dopisy neb zaslal jim pohlednice, ve kterých se s nimi loučí. Dle dopisu zaslaného p. dru. Alb. Dudkovi, od- kázal všechny umělecké předměty svého bytu, obrazy a sochy, svým přátelům v upomínku. Po všem, co uvedeno, netřeba pátrati blížea zmiňovati se o příčině, která přiměla jej a jeho mi- lenku ku předvčerejšímu činu a proč uzrál v nich tak pevný úmysi, dokončiti svou pozemskou pouť, n které neměli ustláno na růžích a jež nevěštila jim valného štéstí, neboť příčinu tu vycití každý sám. Mrivoly jejich dopraveny byly po odchodu soudní komise do českého pathologického ústavu. V Ječné a Melounové ulici kupily se od 2. hod. až do poz- ního večera stále četné zástupy obecenstva.
Dutka Chadim Dudek Kon Třebíč Brno Vysoký Mýto
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poslanec Nowak před voliči. Jsm skutečně již na vrcholí léta a poctivý je pol. jejž stíráme si s čela. Jinak by se sotva ve- řejné listy zahývaly tím, co o politické situaei soudí — pan lékárník Nowak. Však týž je podšitá kopa a zná volit vhodnou dobu pro své veřejné vystoupení. Pominuli bychom mlčením výklady tohoto statečného muže, jemuž v době německé obstrukce přikázán byl úkol kokrhaji- eího a zle se hněvajícího kohouta, kdyby v pro- jevech právě lidí jeho couleuru neproběhlo z pra- vidla leceos, co obratnější a chytřejší politik by zadržel za zuby. Pan Nowak mluvil tak, jak se od něho dalo očekávat. K nezhytnému inventáři každého německého muže politikou se zabýva- jícího patří především příslušná nadávková poree zlým feudálům, kteří prý jsou vinni všim ne- štěstím, jež tuto říši, již onehdy nazývali »šťastným Rakouskem«, stíhá. Kdyby totiž feudálové sl na sněmu společně s Němci, jak zlý genius této
Nowak Němec Rakousko