ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf538290-727a-11dc-becc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 48, org 14, person 44, work 3
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 4. srpna 1900
Praha
3 masthead
Číslo 213.
4 article
Na rauní a odpol. list, přodplácí se v Praze v administraei na měsee s čtvri leta . . . . S R — s dvojí donšškon na měs sa tot let . . . 7 k 90 ve dlialkšch 2K30b na měske Poštout na miěisjc na čtvrt leis s droji slellko- na ně BR čtrrt lek ke
Praha
5 title
Dnešni čislo pra Prahu Je a 10 stranácl.
Praha
6 article Široko daleko rozvětvené spiknutí.
Široko daleko rozvětvené spiknutí. Rozpravy o mrzkém zločinu v Monze, jenž způsobil žalostnou smrt krále italského Humberta, počínají v některých časopisech a kruzích nabývati rázu, jenž by neměl zů stati nepovšímnut upřímnými přáteli moder ních občanských svobod. Po nešťastně údá losti zaplavuje se z Italie svět zprávami jakoby tamní bezpečnostní úřady nyní, po hrozném činu náhle byly do rukou svých dostaly nitky vedoucí nejen k odbalení spolu- viuníkův řady attentátů minulých, nýbrž všech možných budoucích! Připomíná nám to silně známé z let padesátých obavy před »široko daleko rozvětveným spiknutím«, ne- boť v zápětí zprávám těm následují výkřiky o ohroženém společenském řádu a potřebě rázných opatření .. . Není to ovšem samo o sobě nic podivného, tak tomu bylo po každé, kdykoliv ruka zločinná dopustila se stejného skutku ohavného, ať zasáhl presi denta republiky, nebo hlavu korunovanou. vždyť opravdový cit lidský žádá potrestání každého zločinu a opatření, by se nemohl opakovati. Bohužel nepodařilo se dosud na lézti naprosto bezpečného prostředku ku zame zení zločinů, ač trestní zakonníky proti nim účinkují po staletí a déle. Než jest rozdíl mezi spravedlivým roz hořčením nad spáchanou královraždou v Italii. a snahami, použiti odsouzení hodného činu za nástroj a prostředek snah reakčních, což jest za nynějších dob, plných politické ne jistoty a překvapujících zahraničných udá lostí, zjev tím nápadnější a podezřelejší.
Monza Humberto
7 article
Zde v Rakousku již se vyskytly strany a orgány jejich, kteréž jako na př. vídeňský anlisemitský »Deut. Volksbl.« pokládají ny nější okamžik za vhodný, aby si schladily žahu na straně, jež vyvinula při posledních volbách vídeňských největší odpor proti Luegrovi a stoupencům jeho. Ačkoliv jsme zásadními odpůrci strany napadené, nemů- žeme neviděti nebezpečí, jakéž se takovýmto způsobem vnáší do poměrů vnitřních, již i tak dosti otrávených. Týkáli se tento zjev poměrů vnitřních a dá-li se vysvětliti urputnou záští místních politických stran vídeňských, vyskytly se na půdě rakouské u příležitosti této i zjevy ještě vážnější, dotýkající se poměrů zahranič ných. Zdejší Italienissimi nemohou si odepříti aby co nejokázaleji neprojevili svou soustrast a své sympatie království italskému a část výstředního tisku klerikálního opět nemá pil- nější práce než demonstrovati pro obnovu světského panství papežova, při čemž jiho- tyrolský list »Brix. Chron.« dokonce napsal: Jaká to tragická protiva mezi synem lupiče církevního státu a oloupeným náměstkem Kristovým, devadesátiletým zajatcem ve Va- tikánu, jemuž statisíce poutníků ze všech pásem zeměkoule jásají v ústrety. I na krá- lovském rodu savoyském osvědčuje se stare přísloví »qui mange du pape en menur« (Kdo papeži újmu činí, neunikne trestu — zněl by volný překlad.) Jeli tu s podivením, že protiklerikáln listy odpovídají rovnéž prudce, a vypočítávají kolik fanatiků náboženských dopustilo se
Brix Kristův Rakousko Virginie
8 article
královražd, uvádějíce zejména mnicha Jacqua Clementa, jenž zavraždil francouzského krále Jindřicha III., Ravaillaca — Jindřicha IV. Baltazara Gerarda — Víléma Oranžského ba některé listy připomínají i zvláštní cho vání se tohoto směru, když promlouval o Lucchenovi ! Není nejmenší pochybnosti, že těmito ošklivými zjevy událost v Monze vyrůstá v cosi temného i pro soustátí toto. Vzhledem k tomu jest záhodno upozor- niti, že většina útočníků poslední doby jest původu italského, a že minulost a součas- nost Italie asi má neméně podílu na ovzduší. z něhož vznikají podobné zločiny, než jaké- koliv výstřední zásady nějaké »anarchické strany činu« — zejména uvážíme-li, že králo- vrazi z let dřívějších vůbec ani o těchto zá- sadách nijaké vědomosti míti nemohli — byl to fanatikové jiného druhu a jest otázkou. zda ve výroku útočníka na život krále Hum- berta, že tak »učinil z nenávisti k institu- cím monarchickým« vězí jen anar chismus anebo i něco jiného !? Tentokráte dosti zamlouvá se nám, co připomíná »Fremdenblatt«, kterýž někdy tlumočívá názory zahraničného úřadu. Vzpo- menuv úspěšného boje s anarchistickou stranou činu v ostatních zemích, praví- »Zdá se, že v Italii tento boj měl dosu nejmenšího úspěchu, přes to, že vydány tam byly ostré výminečné zákony; ba italšte anarchisté provozují své řemeslo i ve Francii, Španělsku a ve Švýcařích. Jest pravdě podobno, že Vlaši mají v tomto ohledu mezi útočnými živly převahu a že to není pouhou náhodou. Proč právě v Italii po- dobné myšlenky a plány mají tak mnoho přívrženců, jest věcí, jíž by se měla zvláště v Italii věnovati pilná pozornost. Jest po- divno, že zvláště v Italii část obyvatelstva dospívá k nejasnému, státu nepřátelskému smýšlení a že se tam stále vyskytují osoby, jež toto své smýšlení zločiny na jevo dávají.
Jacqua Jindřich III Ravaillaco Jindřich Iva Baltazar Gerard Víléma Lucchen Vlach Monza Huma Italia Francie Španělsko
9 article
Bezpochyby tu spoluúčinkují příčiny, kotvící v hluboké minulosti nynější Italie, jejichž kořeny sáhají až do středověku, ne-li dále. Jest samozřejmo, že nepřátelství proti státu musí nejvíce bujeti v zemích, kde pojem »stát« nejdéle zůstal lidu cizím a neznámým a jest známo, že v Italii, až na nepatrné kraje, přečetné vrstvy obyvatelstva vyrůstaly mimo oživující spojení se státem. Rovněž jest známo, že dějiny četných, příznivěji položených krajů italských jsou Tadou pře- vratů a revolučních podniků. S tím se pojí ještě náklonnost a zvyklost tajného spolčo- vání a trvání ozbrojených tlup v horách a lesích, jež seslabily ošklivost vraždy a lou- peže. V posledních létech provedlo se v Italii tolik attentátů, jako za celou dobu trvání staré římské republiky.« Byť i v jednotlivostech proti výkladu »Fremdenblattu« leccos se dalo uvésti, tolik jest jisto, že sjednocennost Italie nepronikla dosud veškerým národem a že jednota italská má dosud četné a nebez- pečné odpůrce. Vždyť ještě v r. 1898 propukly v severní Italii silné bouře, k jejichž udolání býlo třeba celých sborů vojenských. To nutno míti stále na mysli, jakož i neméně úsilí tamních úřadů, aby pozor- nost širšího světa byla od vnitřních poměrů italských odvrácena, byť i za cenu ohrožení moderních institucí a občanských svobod ve státech ostatních. A právě tato reakcionářská část zpravo- dajství italského měla by býti neméně ostř stopována, než činnost útočníků, kteří zpá- tečnickému proudu razí krví zbrocenou drahu,
Italia občanský svoboda
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. srpna. (Ku svolán zemských sněmů.) Před týdnem se pro slýchalo, že zemské sněmy budou svolány již v prvé polovině měsíce září, aby vyřídily vládn předlohu ohledně zemské přirážky ku státn dani z lihu. »Grazer Volksbl.« sděluje naprot tomu, že dle nynějších disposicí zemské sněmy se sejdou teprve v druhé polovině září, aby po nékolika schůzích a výřízení nejnutnějšíeh věcí opět se rozešlý. »Co má takové macešské odbývání zemských sněmů znamenati ? — táze se »Grazer Volksbl«. — Zasedání je voleno opět tak, aby venkovským poslancům účasten- ství při něm bylo učiněno obtížným, ačkoli ve velké části sněmů zejmena selské obyvatelstv má největší zájem na pracovním programu sněmů. Důležitá sociálně-politická práce čin se nynějším drobením v kraťoučká zasedán zhola nemožnou. Či chce tím snad vláda zná- zorniti důležitost centrálního parlamentu? Ny nější jednání vlády bude míti zcela opačny účinek, neboť seslabí parlamentární smysl, který se jevil nyní jen na sněmích, kde se i vý střední živlové chovali dosud smířlivě. Jeso tedy nojen v zájmu zemi, nýbrž i v zájmu ústředního parlamentu, poskytne-li se sněmům více času k vyřizování samosprávných věcí.« Z Krakova, 3. srpna. (Polští demo- kraté proti stančíkům.) Mezi konserva- tivnými a liberálnými listy polskými vede se uz delší dobu spor, k němuž zavdala podnět levice sněmovního polského klubu, jež odepřela své účastenství při sestavování nového řádu centrál- ního volebního výboru polského. Událost tato bude míti dle všeho za následek novou organi- saci demokratických živlů z celé země, tedy ja kýsi nový volební výbor, jenž se postaví přímo proti volebnímu výboru konservativnímu. » Nová
Grazer Volksbl Praha Krakov Grazer Volksblishing
11 article
Reforma« sděluje dnes, že v Krakově byla tyic dni porada výboru demokratické strany, ježse usnesla svolati po žních do Krakova sjezd dů věrníků z celé země a předložiti mu ke schvá lení program dalši činnosti demokratické strany Z Lublaně, 1. srpna. (Přímořští Vla chové a smutek v Italii.) Tragický skou krále Humberta přiměl přirozeně Vlachy z r kouského Přímoří k srdečným projevům sou strasti. »Slov. Narod« porovnává však tyto ny nější jejich projevy s tím, co se dělo v Terstu a na Přimoří před dvěma lety po smrti císa- řovny Alžběty a shledává zajímavé rozdíly »Tehda« — píše »Sl. N.« — »pořádala se v Terstu veřejná zábava; nyní jak v Terstu. tak v Gorici odřikají se veřejné koncerty v Terstu Vlachové demonstrovali proti tomu, že vojenská hudba hrála při pochodu vojska. Tehda jen úřadní noviny vyšly s černým rámečkem. nyní všechny. Terstskému »Piccolu« přihodila se dokonce nehoda, že byl konfiskován pro otištění soustrastného telegramu, jejž zaslali terstšti poslanci, soustředění ve spolku »Pro- gresso«, ministru královského domu italského kterýžto telegram hřeší proti celosti habsburské državy a nečiní rozdílu mezi panovnickým do- mem římským a vídeňským.« Zpráva tato ne
Vlach Alžběta Krakov Lublaň Terst Gorica výbor demokratický strana Humberto královský dom italský
12 article
překvapí ovšem nikoho, kdo zná politické smý šlení přímořských Vlachů, mezi nimiž irredenta má nejvíce přívrženců. Z Pešti, 2. srpna. (OblIže s rumun- skými židy.) Přes 600 rumunských židů, stěhujících se do Kanady, uvázlo v Pešti pro nedostatek peněz na další cestu. Židovští boháči peštští horlivě sbírají pro ně příspěvky a sehnali prý už na 100.000 K. Židům dovoleno zůstati zatím v Pešti, než se sebere potřebná část peněz na cestu. Vystěhovalce navštívil mimo jiné také státní sekretář v ministerstvě vnitra Gullner rozhovořil se s nimi o příčinách stěhování. Jeden z vystěhovalců oznámil mu, že židy nevypuzujeze země vláda, nýbrž spolek antisemitský, který se utvořil teprve nedávno a zahájil boykott proti židům. Pod nátlakem tohoto spolku žádný žid nenajde prý zaměstnání, ani neobdrží zákazek v Rumunsku, zaměstnaní židé jsou vypovídáni z práce a proto jim nezbývá jiného, než vystě- hovati se ze země, kde nenacházejí práce ani výživy.
Vlach Gullner Pešť Kanada Rumunsko
13 article
Z Pešti, 1. srpna. (Passivní poli- tika Rumunů.) Přištím rokem vyprší man- dáty poslanců uherského sněmu a budou vy- psány nové všeobecné volby. Maďarské politické kruhy zabývají se nyní živě otázkou, jakse k volbám těm zachovají Rumuni, kteří se už 20 let zdržovali voleb. V časopisech se vy skytly zprávy, že noví biskupové rumunští, me- tropolita Meclán a aradský biskup Goldis jsou pro upuštění od passivity a radí svým krajanům, aby se opět voleb zúčastnili a přijali mandáty do sněmu. Strana mírnějších vskutku projevila ochotu, upustiti od passivíty, ale jen za násle- dujících podmínek: Národnostní zákon z roku 1867 musí se prováděti poctivě a loyálně z tisíce škol, jež se mají vystavěti během přl- štích pěti let, ať si vláda vystaví 500 v ma- darských krajích, peníze na ostalních 500 a odevzdá rumunské církvi, aby jich užila pro své školy; ve státních středních školách v Ba- nátě a v Sedmihradsku má se vyučovati ru munštině a mají býti za tím účelem do sazeni professoři Rumuni, kteří by mohli dobř učiti rumunštině; nařízení, jež nedovoluj rumunské úřadování u soudů a politických úřadů, budiž zrušeno a na úřadnících v krajích rumun- ských budiž žádána znalost rumunštiny; konečně výminečný volební zákon pro Sedmihrady budiž odvolán a Sedmihrady buďtež rozděleny spra vedlivě na volební okresy tak, aby i Rumunům bylo možno účastniti se práce ve veřejném život státním.
Rumun Sedmihrady Pešť Sedmihradsko
14 article
Sibinská »Tribuna« dodává k těmto pod- minkám, že uherská vláda musí prvé povolit svolání národní rady rumunské, poněvadž jen n její usnesení bude možno odložiti passivní poli- tiku. »Za tak naivní — píše »Tribuna« — a nás nemá nikdo, že bychom upustili od své do savadní politické taktiky, dokud nebudou od straněny všechny příčiny, které nám vnutily po- litiku passivní. Je-li tato politika nám na pro spěch nebo na škodu — o tom můžeme roz- hodovati jen my sami- Z Vídně, 3. srpna. (H ospodářsk a lesnické školy v Rakousku.) Del výkazů ministerstva orby bylo v Rakousku koncem letošního března 165 hospodářských lesnických škol. Naproti loňskému roku při- bylo šest nových ústavů: vyšší lesnický běh Písku, lesnické školy v Budějovicích a v Cheb a tři zimní hospodářské školy na Moravě v Doln. Rakousích. Ze všech těchto škol jsou V drobném prodejí: rasní čí-la o sobě . . . pa zb za 8 vdpole dni Ve úlialkách na venkove ranní člslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Sb Inserát plati ze hotevě vapřei Předplacení a inserty přijíma vdmlnl- strase v Marisnte ulici č.a Tam nsehirelí so tež redskee tiskárna a sapelics „Národnich Liástů“ Hukopisy as nevrunsl.
Národnich Hukopisa Vídeň Rakousko Písek Cheb Rakousy Marisnte ulice hospodářský lesnický škola lesnický škola v Budějovice hospodářský škola na Morava H ospodářsk
15 article
2 vysoké školy, 12 středníeh hospodářských ústavů, 4 střední lesnické školy, 2 střední školy vinařské a ovocnářské, 1 vyšší ústav pro průmysl pivovarský, 41 hospodářských škol celoročních, 59 zimních hospodářských škol, 9 nižších škol lesnických, 13 skol mlékařských a hospodářských, 18 škol vinařských, ovocnář- ských, zahradnických a chmelařských, 2 školy pivovarské a 2 lihovarské. Od roku 1890 stoupnul počet těchto odborných škol ze 103 na 165. Návštěva jich stoupá neustále. Roku 1880 vykázovaly všechny hospodářské a lesni- cké školy 2441 žáků, roku 1890 bylo 3075 žáků, letos pak 5684 žáků. Na školách těchto je nyní 1433 nadací, vynášejících 154.200 zl. ročně.
hospodářský ústav
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 3. srpna.
Praha
18 article
Situace v Mandžurii. V posledních dnech vyjasnila se situace uvnitř Mandžurska na tolik, že jest nyní známo, že ruský želez- niční personál, pokud nepodlehl útokům vzbou- řenců, jest nyní v bezpečnosti, předpokládáme-li, že se vrchní inženýr Jugovič, stojící v Charbině pod ochranou gen. Gerngrossa, udrží tak dlouho, dokud nepřispěje vyslaná mu pomoc. Nějvětšl obavy budil, jak známo, personál při jižní trati mezi Charbinem a Tělinem, o němž dlouhou dobu nebylo nijakých zpráv. Známo bylo pouze, že veliteli ochrany při této trati, plu- kovníku Miščenkovi vysláno z Charbina na pomoc 200 kozáků a soudilo se, že plukovník Miščenko přivede všechen personál na sever do Charbina. To však se nesplnilo. Plukovník Miš- čenko byl nucen obrátiti se na jih a přibyl již od Mukdena k Nučvanu, kde se spojil s tamním ruským vojskem. Avšak i oddělení tětinské vynutilo si ko- nečně volnou cestu na sever a přibylo dne 18. července na stanici Sungari nedaleko Charbina. ztrativši za pochodu z Tělina 10 mrtvých, 30 raněných a 3 zmizelé soudruhy. Oddélení toto bylo nejednou vydáno útokům pravidelného činského vojska jak v mukdenské, tak i v gi- rinské provincii.
Jugovič Charbin Miš Sungari Charbina Tělina 10 mrtvý
19 article
Také četa esaula Savického byla nucena opustiti město Girin, obdrževši od gubernálora list na volný průchod. Ale přes to byla napa- dena činským vojskem a ztratila ze 70 mužů 20 mrtvých, 6 ranéných a 4 zmizelé. Zbytky čety dorazily dne 22. července do Charbina. Dne 23. července vypraveni z Charbina po řece Sungari na bárkách všíchni, kdo si přáli vrátiti se na ruské území, zejmena ranéní nemocní a ponecháni v Charbině jen strojníci úřadníci, jichž je třeba na dráze, pokud se na ní provozuje vozba. O pomocných vojskách, vyslaných k Char- binu, přináší »Nov. Vremja« následující zprávu: »Gen. Sacharov, jenž táhne po řece Sungari, prošel již větší část cesty a dne 26. července stihl do Saň-Sině, ležícího 300 verst od ústi řeky Sungari a 250 verst od Charbina. Jest naděje, že inž. Jugovič se udrží do příchodu tohoto pomocného vojska; máť nyní 1000 mužů ochrany s dostatečnou zásobou nábojů. Mezi vojskem charbinským jest 150 Osetinů, výteč- ných střelců. Oddělení gen. Sacharova postu- puje denně o 30 verst; možno tedy se naditi, že dorazí do Charbina mezi 4.—7. srpnem. Od- dělení gen. Orlova, jež táhne od severozápadu, překročilo hranice mandžurské a přibylo k městu
Savickij Sacharov Ing Jugovič Girin Sungari Chara Sina
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Le qnatorze Juillet. V Paříži, v červenci. Už prý dávno nebylo v Paříži tak slav- ného 14. července, jako letos. Vláda chtěl ukázat, jak pevně drží otěže v rukou a největší odpůreové její, nacionalisté, zase chtěli ukázat. že vládnou lidem pařížským. Pojednou se zdálo. že zápolení vlády s nacionalisty skončí snad krvavě, neboť když nacionalisté prohlásili, že uspořádají na různých místech velké manife- stace, přispíšili si socialisté a prohlásili, že ma- nifeslace nacionalistů dovedou potlačit. A tak v pátek, když po celé Paříži chy stali velkolepé osvětlení a všechny veřejné bu dovy, jak vládní tak obecní, ověšeny byly tisíei trojbarevnými praporečky, vážně už se o tom uvažovalo, jak asi skončí boj dne 14. července- Avšak — stalo se cos podivuhodného: výstřední strana socialistická prohlásila, že nebude de monstrovat ani pro vládu, ani pro nacionalisty a socialisté vládní (ministr obchodu pan Mille- rand je socialista) snadno dali si říci a vzdal se všech protimanifestací, které konečně přece jen mohly postavením vlády velmi otřásti. Při padl tedy hlavní úkol slavnostní přec jen — »praporečkům a světělkám«.
Mill Paříž
21 article
U nás podobné »vlástenčení« přichází už z »mody«. Řekne se, že je to hloupé, a —u nás hloupost je v nevážnosti. Teprv když se odvážite za hranice, do Švýcar, do Německ nebo do Francie, vyvalujete pojednou oči a di- víte se, co je na světě ještě dětinských lidí Nikdy jsem neviděl dosud tolik spolků a spo lečků ve stejnokroji i bez nich, s prapory bubny a trubkami, jako letos o Letnicích ve Švýcarech. Jakoby celý ten podnikavý a vypo- čítavý nárůdek švýcarský byl upadl v nepříčet- nost. Nádraží curyšské chrlilo od rána samé spolky, mužů i žen, a každý spolek s nějakou hudbou, třeba jenom bubnem. I ženské v čer- ných živůtkách, ověšených stříbrnými řetězy křížem od lopatek pod paždím na prsa, kráčely ulici od nádraží k jezeru čtyřstupem « kroku jim dodával nějaký chraptivý buben. Hned z nimi nějaký spolek mužský » vlastenčils ; v předu sli čtyři mužové v jakémsi neurčitém
Švýcar Švýcary Německ Francie
22 article
stejnokroji, s puškami na ramenou. Za nimi as dvacet řad lidí v úboru prostě občanském každý na rameně — hůl, kterou nesl po způ sobu pušky. A pořád a pořád, se všech stran, hrnuli se podobní spolkově. »Co oslavují ti lidé?« tázal jsem se domá cího člověka. »Nic zvláštního! Jsou svátky, chtějí tedy ukázat, že jsou rádi na světě.« »Ale přece se ti lidé nebudou bez příčiny seřaďovat ve čtyřstup a nebudou »vojáčkovat« pouze proto, že jsou rádí na světě ?« »Vymluvte jim to! Řeknu vám, že v všední den dělají co musí, a ve svátek co chtějí.« Byl bych rád tomuto nárůdku, který je tak rád na světě, prorokoval brzký úpadek, ale podle toho, co jsem kdy viděl ve Švýcarsku. nezdálo se mi, že bych byl dobrým prorokem O měsíc později jel jsem jižním Némeckem- Mám rozhodně učarováno s těmi slavnostmi ; v Norimberku slavnost, spolky a praporečky, ve Štutgartu slavnost, ve Štrasburku tolikéž. Coz Němei, těm je hej, rostou do výšky i do šířky A Fracouzi? Paříž, srdce civilisace ? Jak tam musí být, vše vážné a odměřené! Spěchal jsem k soše Gambetově, v nádvoři Louvru: »Francais, éléver vos armes et vos resolu- tions a la hauteur des perils, qui fondent eun la patrie. Il dépend encore de vous, de montrén a l' univers ce qu' est un grand peuple qui ne vent pas perir...« *) volá Gambetta s podstavce pomníku k Francouzům. Ohlížíte se po volném místě, kam unik- nouti z tisnících vás zdí velkolepého Louvru. Ulikáte do sadu, na místa, kde kdysi stávaly »Tuilerie«. A pořád ještě nemáte dost volnosti. abyste si vydechli po mocném dojmu, jaký na vás učinil pomník Gambettův. Do cesty stavíse vám nový pomník, nejbolestnější v celé Paříži, Mereierovo dílo »Quand měme!« Francouzský vojín klesá mrtev k zemi. Mohutná žena v kroji Elsasanky zachytila mrtvolu, vyrvala jí pušku a
Coz Němei Gambetův Gambetta Francouz Gambettův Švýcarsko Norimberk Štrasburk Paříž Louvre
23 article
*) Francouzové, povzneste své zbraně a svá roz- hodnutí k výši nebezpečí, které dolehlo na vlast. Zá visí to ještě od vás, abyste ukázali světu co jeto velký národ, který nechce zahynouti. (9. 9. 1870.) hrozí ní vrahům ve strašné odhodlanosti. D voká vášeň v obličeji jejím hrůzně se odráž od ztrnulého klidu smrti ve tváři vojínově ! .. Laskavostí přátel dostalo se nám velmi výhodného místa na nekryté tribuně zrovna vedle tribuny vlády. Před námi na volném pro stranství nejlepší orátor socialistů pan Jaures procházel se se svými přáteli. Za námi v kryté tribuně pekla se městská rada pařížská. Ohromné »Dlouhé pole« (Long champ) sálalo vedrem jako vytopená pec. Jiné překážky nebe velké vojenské přehlidce nečinilo, než že stále při- kládalo. Prach zvedal se pouhým horkem již. Přehlídka měla začit o hodině lřetí, ale celá Paříž obléhala »Dlouhé pole« už před druhou hodinou. Je to pořádné dlouhé pole; v děsném vedru, za všeobecného napjetí a přece takrk nepozorovaně rozestavilo se na cvičišti dva- náct pluků pěchoty, šest pluků jízdy, čtyři pluky dělostřelectva a celá spousta jiných sborů vojenských, ale místa bylo všude pořád dost. Konečné zavřeštěly trubky, dostavil se »štáb« s ministrem války. A ve štábu hlavní sensace: deset arabských náčelníků v národním úboru, v dlouhých bílých pláštích, na bílých arabských koních. Uslechtilá zvířata vznášela se takřka nad zemí jako luzná pohádka. Byl to pohled skutečně unášející. Právě leti celá t kavalkáda kolem nás. Uniformy francouzských generálů vypadají trochu příliš úřadnicky, tím více odrážejí se od nich malebné kroje Arabů.
Francouz Jaures Paříž
24 article
Bouře potlesku vítá krásný ten zjev, všechno jásá, republikáni, royalisté, Bonapartovci i — socialisté. »Vive l'arměe«, začíná šarvátka s tri- buny městské rady, »vive la république«, ou- povídá pan Jaurés se svými lidmi. To byl jenom signál, a — už se sypou z obou stran výkřiky »opepřené«, vzájemné. Na štěstí pod socialistou nejvíce zuříeím probořila se lavice a všechny tábory nepřátelské ulevují si srdečným smíchem. Socialisté nepovažují to ovšem za žádnou po- rážku a sníějí se též. V tom přijíždí pan Paul Deschanel, president sněmovny. Je přivětivýa hezoučký, energický a milý jako vždy. Všecko jej vítá. Po chvili přijíždí otec senátu, velm prorostlý pan Falhiěres, a vojna začíná znovu. Strany vládní vitají jej, opposice vyvádí věc nepříjemné. »Má na bradě otruby«, křičí kdosi »Aha, žid, agent-provocateur«, odpovidaji hlasy a chlapík, který se zmínil o otrubách, na chvíli zmizel v houštině pěstí, a hned na to opuchlý »před úpalem slunečním« utekl se po čtyřech s podivuhodnou hbitosti pod lavice socialistů. V tom přijel president republiky, pan Emi Loubet, dobrácký pán s krátce přistřiženým, bílým plnovousem, obklopen jizdní gardou repu- blikánskou. Vive Loubet, a bas Loubet, vive l'armée otřásá vzduchem. Konečně kterýs měst ský rada měl dobrý nápad. »Vive P'escorte zařval, až překřičel celé své okolí. »Vive l'es corte«, hřmí pojednou celá sjednocená opposice a už křiku ubývá, všechno se směje. President kráčí na své místo na tribuně, přívrženci uctivě ho pozdravují, ale klid už je zajištěn; tu a tam vykřikne ještě někdo »vive l'escorte« a na všech tvářích pohrává veselost.
Jaurés Deschanel Falhiěres Aho Loubet Creative Loubet Loubet Vive P ' escort
25 article
Myšlenka odvety, přes nynější kosmopoli tickou vládu, zakotvena je hluboce v prsou lidu francouzského a jeví se v lásce k armádě Prapor za praporem kráčí kolem tribun za vše obecného jásotu. Jen socialisté mlčí. Kdykol přijde prapor, všechno smeká (až na socialisty). a všechno volá radostně »vive l'armée«. P- chota přechází rychlým, lehkým krokem, en dausante, jak pravil car Mikuláš II. Při hrčení děl nabývá nadšení jakéhosi vážného rázu Nadšené rozechvění přirozeně nabývá vrcholu když cválá kolem jízdy. Obzvláště kyrysníci. s bliskavým brněním, podpalují hrdou mysl obe- censtva. Pěchota už je na pochodu domů, také dělostřelectvo už opouští »dlouhé pole«, jen jízda rozestavila se znovu při podélné straně evičiště proti tribunám, a na daný povel v prudkém trysku pádí k tribunám. Obecenstvo přes na dšení skorem trne a uleví si radostným jásotem když divoká jízda ási sto kroků před tribunam pojednou zarazl. Pro širší obecenstvo je to po hled úchvatný. Výkon tento přijali Francouzio Rusů. Je po přehlidce, presidenti odjíždějí a st tisíce obecenstva spěchají někam do stínu. Obavy byly zbytečny, není nepořádku, není rvaček všude přesná zdvořilost a ochota francouzská Zdvořilost pařížská je příslovečná, bez ní neby by život pařížský možný. Je večer. Náměstí »de la Concorde« je bá- ječně krásně osvětleno. Vozy zastavily, není hnutí, na náměstí a v ulicích sousedních as
Mikuláš Rus jít le Concord
26 article
tři sta tisíc lidí čeká na ohňostroj v »Jardin des Tuilleries«. Už to začalo. Aááá, padesát rachejtlí najednou zasyčelo, skorem rázem prasklo, padesát obrázků ve vzduchu, každý je chce vidět, nastane tlačenice, která musí skončit strašnou katastrofou. Strážník vyskočil na povoz. Mesieurs, chcete pošlapat ženy a děti? Nastává poleva, nikdo necekne, v každém vězí ještě kus hrůzy z jediného sevření těch tísíců lidí. Ale už je každý svůj, už je každý zdvořilý, nikdo se netlačí, každý s klidem se snaží uhinouti. Ohňostroj provádí ještě celou hodinu nejrůz- nější kouzla, ale první dojem je překonán, všude klid a pořádek. Je po ohňostroji, lid odchází na boulevardy, kde je osvětlení a hudba. Tančí se na ulici, ponejvíce muž s mužem, děvče s děvčetem. Lidé se neznají, usmějou se na sebe a dají se do tance. Hudba přestala, jakýsi potulný zpěvák spustil pěknou romanci bretoňskou. Zaznivá denně v ulicích pařížských. Ale všechno umlkne a poslouchá jako v pohnutí, a když zpěvák skončil, sypou se mu měďáky.
Jardin desátník Tuillery
27 article
Jsme v Avenue de l' Opera. Je as devět hodin večer, ještě je světlo, ale všude tanec veselost. Před námi čtyři páni, olegantně odéní lidé, sestrčili hlavy. Dva čeští malíři a jiní dva Češi. Už se rozléhá širokou ulicí pěkným čtyř- zpěvem »Divča, dívča, laštovička.« Ještě nedo- zpívali prvý verš a už je sta lidí obklopilo. Poslouchají jako v okouzlení. Jakýs zanicený horlivec rychle vytáhl pětifrank a vybizí své okolí. Mnozí v pochybnostech krouti hlavou. Pěvci dozpívali. Horlivec běží k nim a nabízí pětifrank. Pěvci dali se do smíchu, jeden spustil »Šla Nanynka do zelí«, objal horlivce, všechino se směje, hudba do toho spustila a všechno tančí na oslavu dobytí Bastilly r. 1789! Ještě není doba. Tak prý začinaly všechny převraty- Běžel jsem k pánovi s pětifrankem, aby mi ho dal na památku za pět drobných franků. Svolil ochotně. Pětifrank je z r. 1852. Na jedné straně je nápis »République frangaise«, na druhé — obraz Ludvíka Napoleona (III.) Kdož ví, co je ve hvězdách psáno! »Nám ne- schází,« pravil mi pan X., velká osobnosti v Pa- říži, »než silná ruka.« Ignát Hořica.
Čech Ludvík Napoleon Hořica avenue jít l ' opera