Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

23. dubna 1909. Číslo 112.

4 article

Nejistota. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) O dohodě a smíru není ještě zcela jistých a podrobných úřadních zpráv. Proslýchá se, že velký vezín Tevfik paš a podá v sobotu demisi. Národní shromáždění ve Sv. Štěpánu. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Národníhe shronáždění ve Sv. Štěpánu zúčastnilo se 9 se- nalorů a 120 poslanců. Předsedal president se- nátu Said. Rokovalo se o dvou návrzích. Prvni týká se sesazení sultána, druhý vtrhnuti makedonskébo vojska. Maršálek Ghazi Muchtar-paša vyslovil se proti sesazení. Za jeho řeči připlulo ke Sv. Štěpánu 5 vo- jenských lodí a nabídlo své služby národnímu shromáždění. Způsobilo to velký dojem a pří- znivý pro první návrh. Sosazeni bylo prý zásadnů usneseno, také šejk ul islam dal k tomu souhlas. Návrh o vtrhnutí makedonskéh vojska do Cařihradu nebyl rozhodnut. Také o otázce všeokeené amne stie po změně na trůně bylo rokováno.

Štěpán Muchtar Cařihrad nát Said

5 article

Pověsti předstihující skutečné události. Z Pařiže, 22. dubna. Dle zprávy » Matinue ze San Stefana prohlašují Mladoturci, že pověsti o jejich dohodě se sultánem jsou falešně. Enver bej, který prý prchl z Cařihradu přestrojen z ženu, prohlašuje, že sultán nesmi déle vlád- nouti. Jeho setrvání na trůnu znamenalo by zkázu říše. Doposud Mladoturci nebyli jisti ná- mořnictvem, nyní však nahradili nespolehlivé důstojníky spolehlivými, takže akci mladoture- ckého vojska nejsou žádné překážky v cestě. Sesazení sulfána jest hotovou věcí. Rešad jes již v Monastýru, Solunu a j. městech prokla- mován za sultána. Hascin paša, nyní divisionář v Drinopol formuloval program mladoturecký takto: 1. se- sazení Abdula Hlamida, 2. potrestání reakcionář- ských náčelníků, 3. provaz vzbouřeným ule- mům, 4. výměna posádky cařihradské. Sultán první tři body prý přijal, naproti tomu rozhodně odmítí odeslat své gardy z Cařihradu. Mlado- turci tvrdí, že jejich jednání se sultánem jest jenom manevrem, aby nabyli času, nyní budou jednat rozhodně.

Matinue Enver Rešad Hlamid Mlada Cařihrad Drinopol Soluna Sana Stefan

6 article

Řeže v Malé Asii. 2 Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Minister stvo vnitra popírá, že v Maraši (v kraji alepském) přišlo o život 400 lidí. Nejvýš prý 20. Jsou obavy, že vypuknou nepokoje v Ko- zanu (v kraji adanském) Bylo tam posláno vojsko. Také v ostatníeh místech a v některých místech Syrie došlo ke krvavým událostem nebo k panice. V Damašku prý panuje vzrušení. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) V konsu- látním telegramu odhaduje se počet o bět arménských řeží v kraji adan- ském na 15.000 osob. Mezi nimi je mnoho žen a dětí. Celé vesnice byly prý zničeny. Krajské úřady žádají na armén- ském biskupovi a předních osobnostech k ospra- vedlnění před Evropou prohlášení, že událonti ty byly způsobeny arménským revolučním hnu- tim. Nebude-li jim toto prohlášení dáno, hrozí, že zničí všechny, kdo zůstali na živu. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) V úřadní zprávě »dělují, že následkem událostí v Adaně křižák »A bdul Hamid«, až naloží uhlí, od- pluje do Středozemního moře. Z Vídně, 22. dubna. (K. k.) Následkem znepokojivých zpráv z různých malousijských přístavních měst o velkých výtržnostech luzy, byly vyslány dvě rakousko-nherské vojenské lodi, obrněný křižák »Císař Karel VI. « a křižák »Zenta« do východních oblastí Siředozemního moře. (Další zprávy viz na str. 4)

Hamid Karel VI Asie Cařihrad ko Sýrie Evropa Adana středozemní moře Vídeň

7 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 22. dubna. (Uherská krise vstupuje do vážného stadia.) Odmí- tavá odpověď, daná rakouskou vládou na uher- sk, bankovní návrh, bude míti v zápětí netoliku krisi uherského ministerstva, nýbrž i krisi v uher- ské koalici, která je před rozpadnutím. Jeden z uherských ministrů, meškajících nyní veVídni. svádí v rozhovoru s redaktorem „N. P. Journ. uherský neúspéch na rakouské úspěchy v zahra- ničné polilice. Úspěchy těmito upevníla prý se *„Správního Obzoru“ vyšlo právě č. 2. s boha- lým obeuhem, jenž znamená vzestup úrovně, ktere dosáhlo č. 1. Obsahujeť tyto rozpravné stali: Dra. Weyra: Žuloba pro odepřenou spravedlnost; dra. Tůmy: K osnově zákona o ochranné výchově; dra. Laštovky: O silničním konservačním paušálu; dra. Joachima: O vydávání list jměnem korporaeí samosprávných; dra. Politzera: Samostatné dáv- ky obeoní, Zvlášť bohala jest tentokráte hlídka nálezů zvláště z péra dra, Háchy, Uhlite a Joachima. „Správ- ni Obzor“ doporučuje se tak svým cenným obsuhem, že pekládáme za samozřejmou povinnost všech po- volaných čmitelů přispěti k lojnému jeho rozšíření. * Celná menšina česká na Chebsku, žijící skoro v úplném zapomenutí, vede posiední dobou tuhý boj o českou veřejncu školu ve Zvodavě, obci, kde mezi 3600 obyvateli je polovina Čechů. Jsou tu většinou hornici, o věc českou svorně bojující. „Světozoe v čislo 26. přináší pěkný obrázek z olevření české čítárny ve Zvodavě, vmnístěné v domě, zakoupeném Nár. jednolou severočeskou. Mimo to přináší tolo číslo 50 vyobrazent k význačným společenskýma požitickým událostem současným a pestrý obsuh slovesný. „Svělezor“ lze zakoupili v každém knih- kupectví, prodeji novin nebo v nakladatelství Ottově za 30 h a vychází každý pátek.

Journ Weyr Žulob Tůma Joachim Politzer Hácha Uhlite Čecho Ottův Praha Chebsko Zvodava

8 article

* Z ohroženého palství „nemocného muže“ na Bosporu velmi zajímavá líčení podává známý cesto- vatel český Fr. Klement v nejnověji vydané své knize „Z ovzduší harémů a pouští“. Čtenář spolu s příjemným vypravovatelem ccitá se ve středu říše půlměsíce a seznamuje se nejen s politick ými, ale i domácimi poměry říše padišahovy a ostainích ze- mí, osídlených, vyznavači prorokovými. Kniha, bo- hatě a krásně illustrovaná, vyšla nákladem J. Otly v Praze a přijde těchto dnů, na „turecké sensnce“ zajisté desti bohatých, velmi vhod každému čtenáři. * Plakáty v českých zahradách a reslauracích, tak ochotně vyvěšované českými restauratéry, měly by padporovati v prvé řadě české podníky, aby zevnějšek tak machých českých represen bačních místnestí konečně i po této stránce nabyl rázu če- ského. Kräsné a umělecky provedené plakáty za tin účelem ochotně zažle nakladntelsíví Ottovo v Pra- ze, Karlovo nám. 84 i stačí lístkem se přihlásiti. Skvostné tylo plskáty, provedené předními českými malíři, jsou také nádhernou výzdobou kažlé mít- nosti. * Dr. D. Panýrek: Zdraví největší poklad Osení knih pro mládež, svaz. 12. Vede Ad. Wenig Nákladem F. Topiče v Praze. Za 80 hal. V zdravém těle zdravý duch! Všeho, co dolýká se živola dítěte a mohlo by je ohroziti na zdravi, všeho tu dotčeno, o všem pojednáno a to formou mládeži přístupnou a co hlavní, zábavnou. „Zábavou k poučení o zákla- dech zdravovědy“ možno plným právem nazvaži tute knihu, jíž žákovským knižnicím přibývá pravý skves populé rně vědecké knihy.

Klement Otla Ottův doktor D Panýrek Wenig Bospor Praha Karlův já Ada

9 article

posice rakouských ministrů tak, že se cíti dosti silnými, postaviti se na odpor proti uhorským přáním. Situace, v jaké se uheršti ministři ocul ve Vídní, vzbudila v nich prý deprímující náladu a proto s velikým pohnutim hledi vstříc politi ckým událostem, které se sběhnou v Pešti příšt týden. Jest velice pravděpodobno, že uherské- mu sněmu bude hned v pondělí, jakmile se opě sejde, podána zpráva, že ministerstvo se viděl nuceným podati demisi. Situace v Uhrách stěžuje se také tím, že není na obzoru politika, těšícího se v zemi do věre, který by byl s to převzíti za daných po měrů dědictví po dru. Wekerlovi, neboť ani je diný vynikajíeí politik se neodváží sestaviti ka binet, neobdržev koncese ať v tom nebo onom oboru. Bez ústupků buď na poli vojenském nebo hospodářském žádná z nynějších vládních stran nemohla by toliž nový kabinet podporovati. V Pešti se má za to, že uherští ministři ne vrátí se z Vídně před neděli. Ovšem okolnost mohou jich návrat urychliti. Na všechen způsoh vrátí se však již in statu demissionis a započne hledání nového muže, který by se odvážil cho- piti se v Uhrách vládního vosla.

Vídeň Pešť Uhry

10 article

V Praze, 22. dubna. (Pro paušalován poslaneckých diet.) „Gaz. Narod.“ při mlouvá se v úvodní stati, aby poslanecké dicty na říšské radě byly zrušeny a nahraženy stálým platem poslanců, jak je zavedeno již v čelnýeh jiných státech. Důvody „Gaz. Narod.“ jsou na mnoze věené. Za posledních let poslanecké diely staly se v Rakousku jakousi prémií za to, že upuštěno od bouřlivé obstrukce a sněmovně do- voleno klidně pracovati a schvalovati vládní předlohy. Kdykoli se ve sněmovně ozval trochu povážlivější odpor, vláda ihned oznamovala ve svých orgánech, že sněmovna bude uzavřena a přestanou se vypláceti diety. Tak se diely v rukou vlády staly jakýmsi disciplinárním pro- středkem, metlou na neposlušné poslance. Do- kud se sněmovna v letech 1907 a 1908 cho- vala dobře, vypláveny poslancům diely i za leln: prázdniny, které trvaly čtyři měsíce, ačkoli dle ustáleného zvyku sněmovna měla býti odročena a výplata diet za prázdniny měla přestati. Když však letos v únoru hrozila obstrukce českých radikálů, parlament uzavřen a výplata diet pře- stala. I nyní se ve vládních listech vyskytuj pohrůžky, že sněmovna bude hned zase uza- vřena, jakmile vládní předlohy narazí na silný odpor. „Má-li parlament býti udržen na vyšším mravním stupní — praví „Gaz. Narod.“ — mus se proti takové manipulaci s dietami vystoupitt co nejrozhodněji. Snižujeť vážnost sněmovny i hodnost poslaneckou, demoralisuje parlamenl.

Praha Gaza Rakousko

11 article

může vzbuditi nízkou vypočítavost některýeh jednotlivců, kteři by úmyslně protahovali sně- movní jednání, aby obdrželi více diet. Takové manipulaci s dietami jest třeba učiniti konce a k tomu hodí se nejlépe, když se diety zpauša lují, když se poslancům vyměři určitý roční pla na dobu, dokud mají mandál. Paušalované poslanecké diety jsou v růz ných státech různě vysoké. V Uhrách dostáva poslanec ročně 4800 K a 1600 K přibytečného v Německu platí se poslancům říského sněmu pouze 3000 marek, ale z částky té se jim odpo čítá po 20 markách za každou omeškanou a ne omluvenou schůzi.

Uhry Německo

12 title

Politické zprávy zahraničné.

13 article

V Praze, 22 dubna.

Praha

14 article

Sjezd slovanských spolků ruských v Petrohrade Účnstníky sjezdu jsou: A. Z Petrohraduo 1. za „Haličsky spolek“: předseda hr Vlad. A. Bobrinský, členové výboru A. S. Giži- cký a V. S. Dragomirecký; 2. za „Spolek slovanské vzájemnosti“: D. M. Lev- šin, člen hosudarstvenné dumy N. P. Lvova člen hosud. sovětu M. V. Krasovský; 3. za „Carský ruský zeměpisný spolek“ prof. N. I. Veselovský, prof. P. N. Žukovič, pro- fesor V. I. Lamanský, prof. A. I. Sobolevskýa A. A. Bašmakov; 4. za „Spolek vědo- mostíovýchodě“: gen. N. K. Švedov, býv. min. M. P. Fedorov a K. V. Nikolajevský; 5. za „Ruské sobrání“i: předseda kníže M. L. Šachovský, V. I. Gurko a A. N. Štiglic; 6. z spolek „Hromadná Rus“: Af. V. Vasiljev a I. S. Šajkovič. B. Z Moskvy: 7. za „Moskev- ský Slovanský spolek“: předseda gen A. I. Čerep Spiridovič, G. V. Kornarov a S. O. Koníček; 8. za „Aksakovský spolek“: S. F. Šarapov; 9. za „Spolek péče o Sle- vany“: L. F. Tutčev, E. I. Tutčeva a hr. K A. Chrestovič Butěněv; 10. za „Spolek slo- vanské kultury“: člen hosud. dumy proí. P. N. Miljukov, prof. A. L. Pogodin a E. A. Je fimovský. C. Z Odessy: 11. za „Slovanský spolek“ I. V. Kamenský. D. Z Kyjeva: 12 za „Slovanský spolek“ prof. V. I. Petr Kromě toho pozváni ruští slovanští učene a politikové: z Petrohradu: akademik A. A Šachmatov, K. Jak. Grot, gen. A. A. Kirějev, p A. Rovinský, prof. P. A. Lavrov, prof. A. I. Ja- cimirský, prof. I. P. Filevič, doc. N. Ja. Jastre- bov, A. L. Lipavský, akad. N. P. Kondakov, akad. V. M. Bechtěrev, L. P. Lobov, gen. P. A. Gejsman, G. M. Kňazev, I. N. Polovinkin, A. L Petrov, A. S. Archangelský, P. P. Pokryškin.

Vlad A Bobrinský Dragomirecký M šin Lvov M V Krasovský profesor Veselovský P N Žukovič Lamanský A A Bašmakov K Švedov Fedorov M L Šachovský Gurko A N V Vasiljev I S Šajkovič G V Kornarov S O L F Tutčev A Chrestovič Butěněv Miljukov A L Pogodin E A I V Kamenský Petr Kirějev A Rovinský Lavrov docent A L Lipavský Kondakov Bechtěrev Lobov Gejsman G M Kňazev Polovinkin A L Petrov P Pokryškin Petrohrad Rus Moskva Kyjev I . P . Filevič výbor A . S . Giž spolek věda Aksakovský spolek “ : S . F . Šarapov spolek péče o sla Petrohraduo 1

15 article

N. A. Jepančin; z Muskvy prof. P. F. Brandt prof. V. N. Ščepkin a prof. G. A. Voskresenský; z Kazaně: N. K. Gortalov, prof. M. P. Petrov- ský, N. M. Petrovský a prof. A. I. Alexandrov z Jurjeva: prof. A. N. Jasiňský a prof. N. K. Grunský; z Varšavy: prof. V. A. Francev,a z Něžína prof. P. A. Zabolotský. Sjezd zahájil předseda svolávajícího Slo- vanského spolku petrohradského, senátor A. A Naryškin (nikoli Maryškin, jak houževnatě te- legrafovala K. k.) Nad předsedou se vznášelo mramorové po- prsí A. S. Chomjakova. Předseda v zahajovací řeči vyložil vážnost sjezdu, vyvolaného neobyčejně živým zájmem ruského národa pro slovanskou myšlenku. Jiz- ni Slovanstvo vždyeky projevovalo příchyl- nost k Rusku, jemuž je zavázáno za své histo- rické obrození. Jižní Slovanstvo pohliží na Ru- sko jako na svého cchránee. Ochranu od něho nejen očekává, nýbrž i žádá, dělajíc si na ni historické právo. Slovanstvo západn také vyhledává kuliurné zblížení s Ruskem a loňská slovanská konference v Zlaté Praze uká- zala, že tato snaha zachvacuje i Poláky. K těmto jevům Slovanstvo východní, Rusko, nemůže zůstati lhostejným. Činnost starých sla- vanských spolků v Rusku se osvěžuje, nové se zakládají, zájem pro Slovany je všeobecný

Jepančin Brandt profesor Ščepkin Voskresenský N K Gortalov P Petrov M Petrovský Alexandrov A N Jasiňský K Grunský Francev Zabolotský Maryškin A S Chomjakov Polák Kazaň Jurjevo Varšava Jizera Rusko Naryškin zlatý Praga uká

16 article

Na konec své řeči A. A. Naryškim navrh sjezdu vzdáti povstáním čest památce N. p Aksakova, jemuž v účastenství na sjezdě zabrá nila smrt. Sjezd se rozdělil na pět odborů. Účastníc Ke každému hlásili se sami. Nejvíce se jich za- psalo do odboru prvého, jenž rokoval „o úko- lech, které především Slovanům ukládají sou- časné okolnosti“. Prvý odbor měl prvou schůzi večer 19. t. m. S. F. Šarapov referoval: „Německo Slovanstvo“. Dne 20. t. m. M. V. Kozarovi- eký referoval o přípravách ke zřízení rusko- slovanské obchodní komory v Petrohradě a po- třebě revise obchodních smluv s jinoslovanský- mi státy. Pan Šarapov svou řečí vzbudil bour prolestů. Mluvil, že v době přítomné nejdůleži- tějším úkolem slovanským je rozřešení otázky polské, a dokazoval, že Rusko musí Polákům vyjítí vstřic, dáti jim samosprávu, varšavskou universitu, národní školství atd. Proti Šarapovu vystoupili zástupcí skoro všech spolků. Stařičký Ju. dr. Miljutin dokazoval, že Rusko, kdyb Polsku dalo samosprávu, přivolalo by na sebo nesčislná neštěstí, protože Polsko vždycky vý bojně postupovalo proti Rusku.

Naryškim Aksakův S F Šarapov M V Kozar Šarapov Polák doktor Miljutin Německo Petrohrad Rusko Polsko

17 article

Vystrtdal« se 38 řečníků. Zvláště vynikly řeči: hr. Vlad. A. Bobrinského a prof. P. N Miljukova. Zvláštně se vyjímalo, když I. v. Gurko pronesl myšlenku, že by Rusko Sl - vanstvu nejvíce prospělo — spolkem s Něme- ckem. K prof. Miljukovu shromáždění se choval z počátku chladně, ale brzy se řečí jeho dalo strhnouti k bouřlivým projevům souhlasu, když nelitostně kritisoval spolek s Německem, jež je stejně nebezpečným protivníkem Rusku a Slo- vanstva ve spolku jako mimo spolek. Stavu bez spolku s Německem dlužno dáti přednost, pro- tože jest jasný a upřímný. Kam by Slovanstvo zavedí spolek Ruška s Německem, nad slunce jesněji ukůzali poslední dnové, kdy Rusko k vůli přátelství Německa zapomnělo své eti i svého významu jako velmoe a opustilo Srby. Utržilo si za to světovou hanbu, a to jest mu odměnou za okamžikové přátelství k Německu. Kdyby pak Rusko k Německu vstoupilo v poměr př- telství trvalého, ve spolek, bylo by běda nejen Srbům, nýbrž všem Slovanům, a Rusku na prvém místě. Sehůze trvala do dvou hodin v noci.

Vlad A Bobrinský profesor Miljukov Ruska Srba Sehůz Německo Rusko St Ruška

18 article

Odhaleni Jaurěsova o spikuutí proti Falličrovi a Clemenceauovi. Jak již ve večerním vydání »Nár. Listů« bylo uvedeno, sensaci působí článek vůdee socialistů Jaurěsa v »Hamanité«, kde vy- pravuje, že ruští revolucicnáři prozra- dili mu plán ruských ageniů provokaterů, který měl za účel znemožniti život ruských revolucio- nářů ve Franeii. Ruští sgenti policejní zosnovali snad jen zdánlivý atentát na Clemence au a presidenta Fallira u příležitosti cesty do Nizzy. Kdyby byl atentát proveden, byl by to velký úspěch pro reskci evropskou a pro tajnou policii ruskou, která by tak podnítila veřejné mínění francouzské proti ruským revolucionářám. Jaurčs končí: »Neztrpíme, aby tato troufal komedie pokračovala a snad se zvrhla v tragedii Upozorňuji politické čachráře, že jestli neprodlené neopustí Francii, že prozradím jejich jména jejich rejdy.« Přípravy francouzských socialislů k 1. květnu Revoluční hnutl mezi franeouzskými děl- niky vystupuje stále sebevědomějí. Revoluční výbor délnický vydal provolání, v němž vyzývá délnictvo, aby 1. května ukázalo svou sílu po- řádáním projevů a táborů. První květen — dí provolání — není dosud svátkem, ale stane se jím po vítězné všeobelcné stávee Ale sebevědomé dělnictvo nebude 1, květn pracovati a pronášeti své požadavky.

Falličr Clemenceau Fallira Nizza Francie

19 article

Zamýšlená irredenlistická manife stace. Z Řima se oznamuje, že římské oddělen mezinárodního studentského spolku »Corde fra- tres« ohlásilo pochod z Říma do Benálek a do Terstu, aby přinesli pro touženou budovu italské university terstské kámen z římského fora, jako záruku jednoty všech italských kmenů. Tal zřejmě irredentistická manifestace nebyla všal schválena většinou spolku a předsedou Rizzinem Pochodu se zůčastní osm studentů, jimž v čelo se postaví jeden z nejfanatičtějších odpůrců Ru kouska ve studentstvu. Tvrdí se, že kámen ne pochází z fora, poněvadž by k tomu bylo z potřebí zvláštního dovolení.

Řím Benálek Terst Tal spolek » Corde frater

20 article

Polittcký skandál ve Španělsku. Vysoký úřadník ministerstva námořnictví podal sněmovně udání proti ministru námořnictví a jeho kolegům, že nejednali korrektně při za dává í objednávek pro válečné loďstvo a že byly velké výhody poskytnuty domům Viekers Maxim, Armstrong a několika kapitalistům špa- nělským. Toto obviňování způsobilo vzrušení ve sněmovně. President sněmovny Dato neuznal z vhodné připustit debatu o této aféře a nedal slovo republikánskému poslanei Sorianoví, který chtěl podati přislušný dolaz.

Armstrong Dato Sorianový Španělsko

21 article

Nové krveprolití v Marekku Poslední zprávy o porážce vojska Muleje Hafida u Fezu líči situaci za povážlivou. Sullán sice udolal odboj vedený pretendentem Buhamarou »rogim«, ale ještě nepotřel vzpouru, kterou proti němu rozpoutal na jihu Kittani, jenž se nalézá v moci sultánově. Také jakmile došla zpráva o porážce vládního vojska, vylils sultán zlost na Kittanim, s nimž dosud bylo mírně zacházeno a dal mu vysázet tisíc ran holla jisto je, že Kittani tuto baštonádu nepřežije. Dle posledních londýnských zpráv byl boj sve- dený u Fezu s barbarskými kmeny, jež popudi Kittani proti sultánovi, velmi krvavý. Vojsko sul- tánovo, čitající 3000 muzů, bylo úplně z ni- čeno. Z celého vojska podařilo se jen fran- couzskému sergeantovi a hrstce mužů dostih- nouti do Fezu ve zbědovaném stavu. Brány Fezu byly uzavřeny, poněvadž se očekává v še- obecný útok kmenů. Tyto zprávy potvr- zuje též »Agence Havas« z Fezu, jež oznamuje. že proti vítěznému vůdci povstalců Beni Uterov je připravena nová mehalla. Kritická situace v Persii. Situace v Persii budí největší znepo- kojení. Zakročení ruské i anglick pokládá se zde téměř všemi za nezby tné Ruské vojsko jest už na pochodu do Tavrizu, angličtí námořníci obsadí něklerý přístav v perském zálivu. V Tavrizu žijící Bri- tové telegrafovali sir Greyovi, nepřijde-li po- moc co nejrychleji, že budou cizinci porubán všichni.

Kittani Havas Beň Uterov Grey Persie Tavriz perský záliv

22 article

Bludný president. K určenému odjezdu presidenta Castra z Antillských ostrovů ještě se sděluje: K jistému novinářskému zpravodaji, kterého přijal na lodi »Guadeloupe«, vyjádřil se, že v Caracasu jsou samí zbabělci. Oznámil, že vrátí se opět do Venezuely a že očokává, že lid tamní jest ocho- ten jej přijmouti a provolati jej za presidenta. Když byl Castro otázán, mělli by chuť státi se zase presidentem Veneznely, odvětil záporně. ale s theatrálním přízvukem připojil k tomu »Jsem muž budoucnosti!« Bývalý presiden Venezuely popřel také, že byl by si chtě v Evropě zajistiti parnik, kterého by mohl v při- padu revoluce použíti a připojil k tomu: »Vzdy nemám žádných takových plánů!« Vzdor vešké- rému popírání poukazuje však chování Castrovo k tomu, že se zanáší myšlenkami revolučními: O Spojených státech vyjádřil se Castro násle- dovně: »Pliju na Spojené státy, kleré mne p každé příležitosti, jež se jim naskýlla, vylíčily buď jako šaška anebo jako zloducha. A při tom přece ta nejbezectnější banda podvodníků a darebáků, jaká kdy svou nohou vstoupila na půdu venezuelskou, sestávala z amerických kapitalistů a jejich agentů. Ti po léta hub zemi naši jako povodeň!« Slova zajisté zají mavá a charakteristická!

Castro Veneznet Castrův Guadeloupe Caracas Venezuela Evropa spojený stát

23 article Zemská jednota českých obchodníl gremii v kral. českém

Zemská jednota českých obchodníl gremii v kral. českém konalo včem odpoledne ve velké zasedací síni oh chodní a živnostenské komory svoji XIII. výroč. řádou valnou hromadu za předsednictví starosty svého, pana cis. a komerčního rady Arnošta Gross manna a za účastenství delegátů obchodních gremií V zastoupení úřadu živnostenského doslavil se po mag. sekretář Vlk, dále instruktor živnostenskýci společenstev pan dr. Karel Polák. Předseda, uvíta delegáty a říšského poslance pana Ladislava Čecha cc nejsrdečněji, uvedl ve svém proslovu, že činnos Jednoty za minulý rok vykazuje zdatný kus vyko- nané práce na poli organisačním, živnostensko- po litickém, hospodářském a svépomocném a že dne debyla si již význačného poslavení v živolě našen veřejném i národohospodájském, ačkoli v počálku byla přezírána a podeeňován. Řečník pokládá orzanisaci stavu obchodního řemeslného na podkladě živnostenského žádu za je dině účelnou formu organisační. Gremia, župy a je jich ústředí, Zemská jednota, jako korporace veřejno právní, vybavené obsáhlou samosprávou i pravomocí vykonávají v ohledu hospodářském, humanitním osvětovém i svépomocném mnohem více, než nějaká soukroiná sdružení spolková. Organisace gremií roz prostírá se po celém království a přináleží k Zem ské jednotě 161 obchodních gremii a sppolečenste s počtem přes 20 lisíc členů. Nyní se organisace pro- hlubuje, aby i k hospodářským úkolům sloužila trvalý hospodářsk, prospěch přislušníkům poskylo- vala. Ve směru tom učiněn byl slibný začátek zda- řilou akcí Jednoty na odslranění vánočních dárků jež olchodnicivu každoročně značných úspur při nese. Pracuje se také v sídlech gremii a žup na tvo- ření odberevých sekcí.

Gross Vlk doktor Karel Polák Čecho Jednota

24 article

Ilečník apeluje na gremia, aby zemskou organi saci též himotně náležilě podporovala. Přecházeje k všeobecným poměrům obchodu, zejména k sociální politice státu, vytýká, že v krátké doně necelých dvou roků předložila vláda parlamentu tři sociáln zákony, jimiž se na bedra beztak protižených ho- spodářských vrstev nová značná břemena uvalují. Cbchednicivo není nepřílelem sorišlních reforem, m pro ně cit i porozumění, však první podmín- kou zdravé sociální politiky každéh sťátu jest cto dbáti, zda-li hospodářske stavy, na něž se sociální břomena uva- julí, toho času také schopny jsou je unésti! Stát neposkytuje vlastním svým zřízen- cům takových sociálních výhod, jakých chce vláda osnovou o úpravě služebních smluv obchodních po mocníků na obchodnictvo uvaliti. Pojišťování sou- kromého úladnictva vyžaduje na zaměstnavatelích velkých obětí a zamýšleným zákonem sociálního po- jišťování kráči sice Rakousko na špici civilisace humarity, však bez ohledu na to, zdali hospodársk stavy, berním fiskem skoro vyssálé, to vydrži a bez a boz snahy našich vlád, aby se při zvyšování bře- men moudrou obchodní a tarifni polilikou též o zvý šení příjmu a sesílení hospodářských stavů postaraly

Rakousko

25 article

Sociální reformy nechť provádčjí se s rozmyslem břemena nechť nese veškerenstvo Na lo věnoval předseda shromáždění vřele procí těnou posmrtnou vzpomínku zemřelému předsedov Jedhnoty, panu cis. radovi Karlu Tichému, jehož ploa- ná činnost a památka zůstane navždy zapsána zla- tým písmem v dějinách Jednoty a v srdcích všeh. českého obchodniciva. Na to vzdal díky odstouplému členu výboru panu J. Papeži, vzpomíná výborné čin nosti předslavenstev gremií a žup, účinné podpor a intervence říšského poslance pana Lad. Čecha, pile horiivého sekretáře Jednoty pana dra. Samka a obě tavosti redakční komise časopisu „Obchodních Listů“ jenž jest důležitým činitelem organisac: obchodnictv a jenž plně zastuhuje, aby byl podporován.

Tichý Lada Čecho Samek

26 article

Po vylizem formálních bodů pořadu (jednacíh řádu valné hromady, schválení zápisu o minulé valné hromečě) byta předložená výroční zpráva výbora. která vyličuje stručným, avšak výstižným způsoben činnost jednoty ve směru organisačním, vzdělavacím soclálně-politickém a hospodářském, po peznámkách delegátů K. Jičínského (Pardubice), Čihala (Čáslav) jednomyslně schválena. Protest strany obchodnictva českoslovanského, přednesený panem Mrhou z Neve klova, proti stanovisku jednoty v olázce politické organisace obchednictva nebyl připuštěn ku projed nání všemi proti 9 hlasům Výroční účty za rok 1908 byly po zprávách vo lených revisorů účtů a úřadního revisora pana Pav a Zuny a rozpočet na rok 1909, vykazující potřebu r0.400 K, schváleny. Při obširně rozpočtové debatě v níž opělně na přetřes vzala olázka členských pří spěvků, bylo usneseno, aby trváno bylo na odváděn přispěvku 40 baléřů za každého člena a nepřipou- štělo se paušalování členského příspěvku gremií.

K Jičínský Čihal Mrha Páv Zuna Pardubice Čáslav Neve klův

27 article

Při náslodujících volbách nejprve obsazena vol bou místa dvou členů a dvou náhradníků výboru pe dle resiznace nebo pořadí vyslupujících a zvolen za členy dle návrhů žup plzeňské a prážské pp. cís rada Svoboda (Plzeň) a Bro2 (Brandýs n. L) za nábradníky pp. Vítkovský (Beroun) a Kra jina) Chotěboř). Vylosovaní členové: pp. Řeznkček Tožička, Špírek, Břicháček, Lokay Kalfus a náhrad- nici: pp. Bydzovský a Holěk byli opětně akla maci zvoleni, když kandidátní listina, vydaná stranou če- skoslovanského obchodnictva, byla naprosto odmil- Po schválení příslušné změny slanov schvalen aklamací celého shromáždění volba předsedy No- vého obehodníbo gremia pražského, p. Em. Pla cka za zástupce jednoty v říšské radě živnostenské. Pan Em, Placek děkuje za projev důvěry, prohlási! že chce svých 26lelých zkušeností praktických užlti ve prospěch slavu i v lomto sboru poradném. Sekretář jednoty pan dr. Samek podal zprávu co podniknuto bylo pro uplatnění a obhájení práv českého jazylta v obchodním životě, jakož i ve styku s hospodářskými podniky a úslavy veřejnými, která vrcholi v návrzích, aby zjištěny byly seznamy ob- chodnlků, živnestníků a průmyslníků, kteři s poža- nula.

Řeznkček Tožička Špírek Břicháček Lokay Kalfus em Placek doktor Samek Plzeň Beroun Chotěboř rada Svoboda Bro 2

28 article

davky českého jazyka souhlas., a vyšetřeno bylo pro které odbory obchodní požadavky tyto jsou ze- jména naléhavé. Na základě tohoto materiálu bude pak splnění práv jazyka českého neústupně vymá- háno ústředními korporacemi zájmovými a národ- V debatě, klerá se o zprávě jeho rozvinula, vyi slovil pan O. Pacovský (Pruha) přání, ab výbor Jednoty uvážil potřebu, aby české národoho spodářské podnikání bylo racionálně uspořádáno i v tom smyslu, aby opatřovány byly ve shodě s ústavy českými bankovními prameny nákupní českou bu- ditelskou prací průmyslovou, aby pozornost těchto ústavů byla obrácena na odvětví ladem ležicí a o nich obchodními korporcemi byly informovány, a dále, aby vždy hospodářské zájmy české a zejména ed těch, kdež jsou povoláni hájili práva česká, jako na př. ministerstvo krajanské, byly zastávány a to po plípadé zřízením zvláštního odboru. Dále dofčeno se i olázky boykotové, plakátů, vydávaných různými spolky beze vši kontroly, seznaknů obchodniciva českého, jež jsou neúplně i nesprávně, a odkázány podněty příslušné výboru. Na to referát p. dra. Samka jednomyslně schválen Decentralisace poštovní spořitelny — starý te požadavek obchodnictva českého — byla předmětem druhéha referátu, který přednesl par dr. Samek a který vyvreholil v resoluci ve prospěch tohoto po- žadavku, která také po poznámce pana J. Špírka jednomyslně přijata.

O Pacovský Pruha Samek J Špírek

29 article

Při volných návrzích přijat návrh župy východo- české, aby změnou stanov opatřeno bylo účastenství důvěrníků župních ve výboru jednoty. Návrh téže župy na domáhání se zvláštního poradního sboru prc obchod byl po peznámkách pana říšského poslance Čecha, klerý se přimlouval za vyčkání, jak se osvědčí obchodní sekce říské rady živnostenské, která bude po sestoupení se její zřízena, a za svorný po- stup se živnostnictvem, přijat s modifikací, že pre- sidium se zmocňuje, aby ve vhodný čas zakročila k uplatnění tohoto požadavku. Dále projednána schválen návrh zremia domažlického a župy XVII, aby bylo se domáháno zrušení privilegovaného vo- lebního práva honorací v obci a do okresního zastupitelsíva. Některá gremia předložila návrh, aby bylo žádáno, aby průkaz způsobilosti rozšířen byl na veškeré živnosti obchodní; referent pan dr. Sa- me k jej pokládá v jeho všeobecnosti za neproveditel- ný a poukazuje k tomu, že tato otázka je příliš dů- ležitš, nežli aby nějak přímočárně mohla býti rozře- šena bez důkladného formulování a návrn jeho, aby byl podnět odkázán výboru, byl schválen, když pan c. rada Svoboda upozornil na výsledky práce plzeňského gremia v tom směru. Konečně k návrhu zremia v Hradci Králové uvedena na přetres olázka konsumních spokků a hospodářských družslev a pod. a jejich konkurence. Pan říšský poslanec Čech up- zornil při tom, že s úspěchem mohlo by býti poža- dováno pouze peslavení podníků takových na tyléž právní základy, jako je má obchod (tedy na podro- bení jejich živnestenskému řádu, stejnému zdanění), a dále zrušení všech subvencí a výhod, jež jsou obcemi, okresy i státem poskylovány Na to po vyčerpání jednacího pořadu poděkoval předseda pan cis. rada Grossmann dolegátům z účastenství a skončil jednání valné hromady.

Čecho doktor Čo cis Grossmann dolegát Hradec Králové rada Svoboda

31 article

Čechově ! Zaveďme všeobecně jednolný a dobrovolnou disciplinou výhradný národn kolek český, vydaný Národní radou českou v prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samosprávné a peněžní korporace, spolky i jednotlivci také zde svou národní po- vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách!

Čechův

32 article Výsledek včarejší doplňovací volby

Výsledek včarejší doplňovací volby do rady říšské. (Užší volba mezi drem. Jindř. Mefelkou a prof. Frant. Zdráhalem.) (Utadní zpráva.) Z Prahy, 22. dubna. O doplňovací volbě do říšské rady za volební okres IV. dostavilo se k volbě z 6578 oprávněných voličů 5072. Počet platných hlasů obnášel 5054. Z nich obdrželi: František Zdráhal, profesor v Pelhři- mově, (nár. soc) 1590 hlasů; dr. Jindřich Metelka, školní rada na Král. Vinohradech (Mladočech) 1257 hlasů; K. St. Sokol, redaktor v Praze, (rad. po- krokář) 926 hlasů ; Jan Job, úřadník nemocenské pokladny v Praze, (soc. dem) 1156 hlasů; dr. Josef Drozda, primář nemocnice ve Vídni, (str. katolicko národní) 118 hlasů. Ostatní hlasy byly roztříštěny. Jest tudiž nutna užší volba mezi Františkem Zdráhalem a drem. Jin- dřichem Metelkou, která koná se 29. t. m. Výsledek volby říšského poslance byl očekáván velkými zástupy obecenstva v ulicích blíže voleb- ních místností ve škole na Hrádku na rozhraní hoř. Nového města a král. Vyšehradu. Po 5. hodině odpol. panoval tam tak veliký nával, že ulice ke škole byla úplně zatarasena. Sa dvou stran byl obecenstvu kordonem policistů zabráněn přístup ke škole. Ochranná opatření přišel policejní ředitel dvor. rada Křikava osobně prohlédnouti. Zvláštní kurýrové dělnických organisací postupně přinášeli zástupům výsledky volby z jednotlivých volebních místností. Sdělení o tom, že kandidát strany národně sociální dostal značný počet hlasů, způsobilo v zá- stupu velké nadšení. Když pak byl oznámen celkový výsledek volby, že kandidát národně sociální prof Zdráhal dostal se do užší volby s kandidátem Ná- rodní strany svobodomyslné školním radou drem.

Jindřichův profesor František Zdráhal Metelka Král Sokol Jan Job doktor Drozda Křikava Praha Pelhře Vídeň Jin Vyšehrad

33 article

Metelkou, povstalo hlučné radování a velký zástup stoupenců strany národně sociální valil se Vyšehrad- skou třídou na hoř. Nové město. U agitační místnosti su Trajeů« za zpěvu národ- ních písní byl prot. Zdráhal obklíčen a na ramenou nesen ke Karlovu náměstí. Zástup ubíral se Ječnou a Štěpánskou plicí do Školské ulice, před redake orgánu strany »České Slovo«. Zde z oken promluvili prof. Zdráhal (uvedl, že zvítězil duch českého národa pro radikalismus), posl. Klofáč, Nepevný a posl Choc. Po řečech nastal rozchod. U Šalmovské ulice byl jeden účastník zatčen. Budova trestního soudu na Karlově náměstí byla střežena jízdní i pěší policií, poněvadž byly obavy. že okna budovy budou vybita. V noci na včerejšek byla totiž kamenem rozbita dvě okna v parteru soudní budovy. Za nedlouho potom ubírali se stoupenci strany sociálně demokratické od volební kanceláře »na Hrádku« na hoř. Nové město. Táhli za zpěvu »Ru dého praporu« a v čele byl nesen rudý prapor. Na Karlové náměstí setkal se zástup s oddělením jízdní policie, na niž bylo voláno »Křikavovi dragouni«a pod. Stráž se rozjela proti zástupu, nastala panika a při té bylo dítě povaleno. Posl. Johanis zvedl dítea tvrdil, že bylo od policistů zraněno. Mezi posl. Johanisem a velitelem stráže Neu- mannnem povstala výměna názorů, načež zástup láhí k redakci »Práva lidu« v Myslíkově ulici, kde promluvil posl. Jobanis a Job. Prohlásili, že při užší volbě nedají stoupenci strany ani jediný hlas kandi- dátu strany národně sociální. Mezi odevzdanými hlasovacími lístky bylo 7 roz- tříštěných. Byla na nich napsána jména: Konsul Petr, Zeppelin z Berlína, Wohlachläger, Kestranek, dr. Černohorský a pod. Pro nesprávné volení bylo 7 osob předvedeno n policejní komisařstvl.

Metelka Zdráhal Ječná profesor Klofáč Choc Křikava Posl Johanis Petr Zeppelin doktor Černohorský Vyšehrad Karlov náměstí školský ulice Šalmovský ulice Karlová náměstí Myslíkův ulice Berlín Wohlachläger Kestranek Český slovo