Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

onr a no

3

V Praze, v pátek 23. dubna 1909.

Praha

4

Číslo Il2.

5 article

Na ranní a večerní listy předplácí ne v Praze v admínistraci- nae. . . . . . 2 K — natt leta . . . . 6 K — s lvojl donáškon- na ěe.. . . . . 7 82k na lri leta ve nlišlkách na měšie 2 KOO Poštour: na měne. . . . . . n1 nactvrtteta . . . . V K Gp0r s dvoji zěrilkon na mě ke na čtvrt ista-

Praha

6 article Německý nátěr.

Německý nátěr. Vídeň tak zpychla nekrvavým vítězstvím bar. Aehrenthala, že i všemocným Maďarům je uprostřed vídeňského slávomamu úzko. Sám dr. Wekerle v jednom z peštských listů vysvětluje nynější porážku uherské vlády tím, že poslední úspěchy, jichž Rakousko- Uhersko bylo s to docíliti v oboru vnější politiky, tak posilnily stanovisko rakouských dvořanů, že se cítí nyní dosti silnými, aby proti uherským přáním zaujali odmítavou posu. Tím prý se vysvětluje, že rakouská vláda pocítila v sobě náhle tolik odvahy, že uherský návrh kartelované banky odmítla co nejpříkřeji. Mluvíme jen pravdu, pozname- nává uherský státník, tvrdíme-li, že mez uherskými, ve Vídni nyní meškajícími poli- tiky, zavládla stísněná nálada a že s obavou hledí vstříc udalostem, které se začnou příšt týden odehrávati v Pešti. Vítr, vánoucí nyní ve Vídni, musí byt velmi ostrý, když pronikl i tvrdou kůži po- litiků maďarských, jichž přání bývala pro Vídeň do nedávna rozkazem. My Slované cí- tíme zostření vídeňského větru již dávno. Cítíme je od té doby, co u Čušimy a Muk- dena upadla váha ruského vlivu v Evropě a o tolikéž nabyl na váze vliv německý Bez nešťastné války japonské nebylo by an- nexe a bez annexe Německo nebylo by mělo příležitosti odplatiti Rakousku sekun- dantské služby, které mu prokázalo na kon- ference algecirasské. Dnes už ani nejprolha- nější vídeňský list nenaříká na poslovanšťování Rakouska, nýbrž upřímně se opájí vědomím velikého poslání, jež rakouský stát koná na východě v zájmu německé kultury.

Maďar doktor Wekerle Slovan Vídeň RakouskoUhersko Pešť Evropa Německo Rakousko

7 article

Čísla statistických tabulek, sebe obrat něji ve prospěch Němců sestavovaná, nedo- volují sice mluviti o německém Rakousku, ale německý ráz tohoto státu, neb aspoř německý jeho nátěr musí se udržeti stůj co stůj, aby Rakousko mohlo býti předvojem toho němectva, jež pud žene na východ. Proto každá zemička s německou převahou musí míti výhradně německé úřadování a školství, a v zemích převahou neněmeckých každý souvislý německý okres má býti od- tržen od ostatní části země, aby jeho ně- mectví se neposkvrnilo vlivem sousedníh národa. Bez berlínského protektorátu nad Vídní nebylo by jazykových a krajských předlo Bienerthových a nebyla by také možná bez- trestná revolta německých soudních úřadníků v království českém. Bez berlínského protek- torátu nad Vídní vláda by nemohla klidné přihlížeti, jak němečtí poslanci za zpěvu »Wacht am Rhein« rozbíjejí sněm království českého a na schůzích svých výbojných spolků se radí o posouvání mezníků dále do vnitřka české země. Ale ani ty země a kraje, jež mají oby vatelstvo ryze slovanské, nemají na veřej nost vystupovati se svým slovanským rázem nýbrž musejí dostati německý nátěr a neníl nijak možno, natříti je německy, jako v Dal macii, opatří se nátěr vlašský. Celá desetileti trvá boj srbsko chorvatských politiků dalmat- ských proti dávno přežilé nadvládě vlaštiny ve státních úřadech, které tento jazyk zdě- dily ještě z dob, kdy Dalmacie byla v moci hrdých kdysi Benátek. V celé zemi přihlásila se k vlašskému obeovacímu jazyku sotva dvě procenta obyvatelstva a přece je tento jazyk dosud úřadním jazykem celé Dalmacie.

Němec Bienerthův Rakousko Vídeň Dalmacie Benátky Wacht be Rhein

8 article

Jsou tomu dvě léta, co zástupce vlády na sněmě dalmatském slavnostně prohlásil, že dříve než se rok schýlí ke konci, budou sněmu podány návrhy o uvedení srbsko- chorvatského jazyka do úřadů. Minul roka o vládních návrzích nebylo ani slechu. Vy pršela pravomoc starého sněmu, zvolen nový sněm, ale návrhy nepřišly. A aby ve sněmu nebylo pro to mrzutostí, nový sněm, ač volby vykonány, jsou tomu tři čtvrti roku, podnes ani nesvolán, aby se mohl ustaviti a teprve nyní vláda seznamuje ve Vídni dalmatské poslance s obsahem svých chystaných jazy- kových nařízení, v nichž hlavní pěči věnuje zachování vlašského nátěru v ryze slovanské Dalmacií. Nejodpornějším způsobem falšuje všal vláda ráz krajů, obývaných národem slovin- ským. Tento po lužických Srbech nejmenší slovanský národ, úpící pod německou nad- vládou již tisíc let, odsouzen ode dávna ke germanisaci, už proto, že stojí Němcům cestě k Adrii. Ale nepatrný na počet národ, jenž po staleti ustupoval před německým návalem, takže bez boje vydal německým dobyvatelům celé prostranství od Dunaje a téměř k Drávě, náhle procitl ze staleté dří- moty, nabyl po r. 1848 národního vědomí a od té doby brání dle slabých svýchsi každou píď půdy, kterou se mu podařilo za- chovati po pradědech.

Srba Němec Adrie Vídeň Dunaj Dráva

9 article

Národní odvaha malého slovinského ná- roda, jenž věrně a s úspěchem nápodob obrannou taktiku českou, uvádí přímo v zu- řivost lačné sousedy německé, kteří div ne za urážku německé kultury pokládají odpor malého národa, který nechce utonouti v ně- meckém kulturním moři. Zápas malého. skoro výhradně zemědělského národa, jehož průmysl a peněžnictví se teprve rodí, s bo- hatým výbojným němectvem jest sám o sobě těžký, místy skoro zoufalý. Ale skromný, vy- trvalý slovinský lid odolal by i v tomto ne rovném boji, kdyby aspoň zákony, dané pro celý stát, prováděly se také u něho. Jest nejtemnější skvrnou na rakouské spravedlno- sti, že zůstává důsledně slepou, kdykoli se křivdí Slovincům a jest nesmazatelnou han- bou rakouských vlád, že v nerovném zá- pase slovinského národa s mocným něme- ctvem straní zřejmě a veřejně Němcům.

Slovinec Němec

10 article

Südmarka háže ročně čtvrt milionu korun na jazykové rozhraní německo-slovin- ské, kupuje seiské usedlosti, jež odevzdává německým osadníkům, vydržuje německé školy, v nichž se odnárodňují slovinské děti. Jest to nemravné, jest to nelidské, ale dle zákona není to treslné. Slovinský sedlak nemusí svou živnost prodati Němci, slovinský otec nemusí své děti posílati do německé školy. Němectvo šíří se v těchto případech tam, kde slovinská páteř nejeví proti němu ještě dosti pevnosti. Ale co říci o tom, že v ryze slovin- ských krajích jižního Štyrska a Koratanska Slovinec se nemůže státi státním úřadníkem. ani politickým, ani soudním? Slovinec, který v těchto zemích vstoupí do státní služby. doslane místo v německém kraji, kde se jeho rodina poněmčí a marny jsou všechny žádosti, aby ho vláda převedla do kraje slovinského. Tam jako inteligent mohl by platně působiti v národním duchu a toho vláda nedopustí. Všechna úřadnická místa v slovinských krajích ve Štyrsku a v Koru- tanech obsazují se výhradně Němci, z nichž většina slovinského jazyka vůbec nezná,

Němec Štyrsko

11 article

menšina pak tak nedokonale, že byl na př německým soudcem k smrti odsouzen slo vinský sedlák, jenž bez úřadního dovolen si zabil vepře, soud však byl přesvědčen že zabil svou vlastní dceru a pak ji snědl A co říci tomu, že netoliko ve Štyrsku. ale zi v Kraňsku, majícím 954 slovinskéh obyvatelstva, není podnes ani jediné státní čistě slovinské střední školy, že slovinština se připouští jen v nižších třídách při ně kterých předmětech, ve vyšších třídách všal vyučovacím jazykem jest výhradně němčinat Slovinec na střední škole, budoucí intelli gent, nesmí se vzdělávati svým jazykem musí od mládí vdechovati německou kulturu aby se mohlo po čase ukázati, že onen maly slovanský národ, jenž se houževnatě brán poněmčení, je ve skutečnosti už dávno pro sáklý německou kulturou.

Štyrsko Kraňsko

12 article

Tyto dni jmenováni noví členové prů myslové rady při ministerstvě. Nedivíme se že ze zemí, v nichž Slovinci jsou v men- šině, povoláni do rady jen Němci a Vlachové ani jediný Slovinec. Ale v Kraňsku jes i obchodní a živnostenská komora většinou slovinská, má tedy aspoň v této zemi slo vinský průmysl již převahu nad německým A i za Kraňsko do průmyslové rady povo láni dva Němei, osoby v zemi hrubě ne známé, a ani jediný Slavinec! Kraňsko j slovinské; ale úřadně i toto ohromnou vět šinou slovinské Kraňsko musí podržeti aspot německý nátěr, jeho zastoupení v průmyslové radě smí býti jen německél Slovinským krajům se odeprou slovinšt úřadníci, slovinské školy, odepře se jim za- stoupení v poradních sborech, aby se mohlo ukázati, že v těchto krajích není inteligence slovinské, že vše je tam německé, až na slo- vinského sedláka a proto se kraňským Něm- cům musí dostati privilegovaného zastoupen na sněmě i v říšské radě. Kraňsko je makavý příklad; ale co se děje v Kraňsku a slovinských zemích vůbec veřejně a nepokrytě pod patronancí vlády, děje se ve všech ostatních zemích opatrněa tajně Pro Vídeň Rakousko nesmí býti slo vanské. A ježto většinou slovanské je, mus míti aspoň německý náter.

Němec Vlach Kraňsko Německo Rakousko

13 article Uherská banka a mlnisterská

Uherská banka a mlnisterská Z Pešli, 22. dubna. »Uh. tel. kor. kanc.« sděluje z Vidně Jednání mezi oběma vládami bylo dnes v 10 hod dopoludne zahájeno. Za uherskou vládu dosta vili se ministerský předseda dr. Wekerle, min obchodu Košut a ministerští radové Teleszky Pap, za vládu rakouskou ministerský předseda svob. pán Bienerth, ministr financi dr. ryt. Bilinski a ministerský rada Wimmer. Porada trvala až do 11 hod. a byla o ní vydána tato zpráva: Rakouská vláda edělila dnes úřadně vládě uherské, že ze zásadních a technických dů vodů nemůže přijmouti návrh banky kartelové, dovozujíc, že pre zřízení banky kartelové nenašla by v tíšské radé ani jeden hlas. Za vládu uherskou dokazoval min. obchod Košut důvody vědeckými, jakož i bankovně technickými, že banka kartelová byla by mohla v každém ohledu vyhovovati, kdyby rakouská vláda nebyla se zásadně protini postavila.

doktor Wekerle Košut Teleszky Bienerth Bilinský Wimmer uherský banka

14 article

Ministr obchodu uvedl důkazy ty jen proto aby se nezdálo, že uherská vláda nepodala návrh, v každém ohledu vyhovující. Uher- ská vláda vzala zamítavou od pověď vlády rakouské na vědo m Následkem tohoto usnesení nastane nyní několikráte již oznámená situace, za níž minist Košut a hr. Apponyi podají císaři návrhy na zřizení samostatné uherské národní banky. Den kdy v té přičině dostaví se ministři k audienei není ještě ustanoven, bude to však pravdě podobně v sobotu. Ministerský předseda Wekerle odjede odlu dnes v 5 hod. odpoledne, vráti se sem však opět v sobotu odpoledne. Dnes dopoledne na- vštívil ministerský předseda ministra zabraničníeh záležitosti svob pána Aehrenthala a konferoval s ním delší dobu. Ministr vnitra hr. Andrássý byl dnes v poledne přijat efsařem ve slyšenl. Z Vídně, 22. dubna. Po dnešních audien- eích hr. Andrasse a dra. Wekerla. z nichž prvá trvala hodinu a druhá tři čtvrti bodiny, bylo sděleno, že demise kabinetu Wekerlova stane se v nejbližší době Po zamilnuti projektu kartelové banky bude jednáno o rozřešení krise odstavením bankovní otázky. Strana neodvislosti koná v ponděl schůzi, na které má se státi rozhodnutí o osudu koalice. Hr. Andrassy rozhodně popřel že by hodlal za nynějších okolností p ře v z lt- seslavení nového kabine tu.

Košut Aehrenthal Uhry Vídeň Hradec

15 article Vojenská revoluce v Cařihradě.

Vojenská revoluce v Cařihradě. Agitace proti prinoi Burchanu Eddinovi. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Vzrůstá nálada proti princi Burchanu Eddinovi. „Inde pandent“ a „lkdam“ sdělují, že prine, častuje dělostřelce z Čataidže, dělal jim honeury a tlu- močil jim pozdrav sultánův. Tato zpráva odpo- ruje ohlášenému dementi Burehanovu. Veřejné minění v Cařihradě obrátilo. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Všechny noviny, které psaly minulý týden pro povslale- cké vojáky, mohamedánské duchovenstvo a še riját, holdující nyní blížíci se armádé. Seznam reakcionářů. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) V seznamu reakcionářů, jejž má v rukou postupující ae máda, jest — dle „Turqule“ — 543 osob mezi nimi Nadir oga, náčelník ildizských kle štěnců, intendant jedné princezny a 17 jiných osobností, dále 21 novinářů. Zbytek skládá se z hodzů a osob vojenských. Osoby tyto nebudou pohnány před vojenský, nýbrž před soud oby- čejný. krise.

Burchan Burchan Eddin Burehanův Cařihrad

16 article

Konfiskace „Hilala“ Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Z usnesení ministerské rady zabavila polieie nový list „Hilal“ pro sdělené nájezdy na sultána. Hilmi paša. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Potvrzuje se, že dřívější velkovezir Hilmi paša se někol l dní po úterních událostech skrýval. Od včerej- ška jest opět ve svém bylě. Nová přísaha cařihradské posádky. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Dle novino- vých zpráv přijme sborov, velitel Nazin spo lečně se žejeh ul Islamem novou přísahu posádky že bude poslušna svých předsta ve- ných, nebude se michati do politi- ckých rejdů a zůstane věrna ústavě- „Jeni Gazella“ oznamuje, že vojsko a I- dizu obdrželo pro každého muže 5 tur. lib. 100 patron a je dosud věrno sultánovi. Vojenskí

Hilmi paša Gazella Cařihrad Idiz

17 article

V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za večerní . . . . . . . za 4 h Va dliálkách na venkov ranní čislo . . . . . . večerní . lnseráty platí se hotově hepřed Předplcení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se tář redakce, tlskárna a expedice Národních Listů“ Russpisy se nevracsjl

Virginie

18 article

stráž hasičská a námořní pěchota složily již včera přísahu. V přísežní formuli zasluhuje po- zornosti pasus, že přísahající zůstanou věrn blížící se armádě. Čekají 24 hodin na odpověd. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Solunské sborové velitelství zaslalo tamějším konsulátům nótu, v níž ospravedlňuje se jednání III. sboru, jenž nusil zaujmouti místo exekutivy. Jednání to čelí k obnovení klidných poměrů. Podmín- ky byly prý přijaty až na vojenské části, jež se ješě zkoumají. Odpověd musí býti dána do 24 hodin, neboť jinak bude solunskému sboru dána plná svoboda jednání a sbor tento učiní původce posledních události zodpovédnými za všechny následky K zavraždění velitele obrněnce „Assari-Tevfik“. Z Catihradu, 22. dubna. (K. k.) „Servel-i- Funun“ uveřejňuje podrobnosti, jak obavným způsobem byl velitel obrněnce „Assari-Tevfik“ minulý týden před lidizem od námořních vojáků zavražděn. Sultán objevil prý se u okna a vzká- zal na to námořním vojákům svůj císařský po- zdrav. Dcera zavražděného prý sešllela.

Cařihrad AssariTevfik

19 article

Veřejné mínění přeje si prý sesaditi sultána. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Ke smířli- vému stanovisku postupující armády přispěla podstatně kritická vnitřní situace, dále stano- visko opyvatelstva ve Valoně a j. místech proti Mladoturkům, resp. příslušné obavy a konečně také obavy před cizím zakročením. Nelze ovšem zjistiti, vpustí-li postupující armáda a někteří zdejší směrodatní činitelé opravdu úplně od sesazení sultána. Tato závě- rečná akce bude možná provedena teprve, až vojenské operace budou ukončeny a až bude vyloučena možnost všelikého odporu nebo krve- prolití. Zvláštní je, že ve veřejném mínění mluvl se bez obalů o sultánově sesazení a veřejné ml- nění si sesazení tohoto přeje. Nelze se divili, že na všech úřadních místech odpirá se v ob- vyklém úřadním tureckém slohu každá podobná možnost a nelze z toho vyvozovati žádný proti- důkaz.

Cařihrad

20 article

Ze včerejší sněmovní schůze. Z Ceřihradu, 22. dubna. (K. k.) Ve vče- rejší sněmovní schůzi ve Sv. Štěpánu, které zu- častnilo se 75 poslanců, předsedal Achmed Riza. Ve své řeči, blučně aklamované, pravil, že armáda jednala špatně, avšak opět to napra- vila. Vojsko ještě nepostoupilo. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Není pravda, že vojsko jest již u samého Cařihradu. Oznámené hlavní slanoviště se dosud nezměnilo. Zdejší noviny oznamují, že s vojskem přijde Niazi, hrdina z doby osvobození. Nechtějí se znáti ke dvoru. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Pro situaci je příznačno, že také mnozí osvědčení hodno- stové přerušili spojení s lidizem anebo ho za- pírají. Tak vyvrací někdejší první sněmovní ta- jemník Hakki Ali v jednom listě, že byl ne- dávno s jinými funkeionáři v Ildizu. Kdežto vel- ká část veřejného mínění označuje sultána za původce úterního povstání a jeho intimního rád- ce ounucha Nadira a prince Burchana Eddina za přímé sprostředkovatele, popírá to jiná část, avádí různé protidůkazy a svádí podezření na jiné oseby. Zevně panuje zde klid. Od prokla- mace makedonské armády zmáhá se útěk kom- promitovaných osob z Cařihradu. Mezi uprehlíky jsou také jednotliví vojáci. Jest obava, že bude zaveden přisný soud a bázlivei bojí se krve- prolití. Také mnozí Bosňané odjíždějí.

Štěpán Achmed Riza Al Burchan Cařihrad

21 title

FEUILLETON.

22 article Literatura.

Literatura. Naše k nih y. * Z kulfurních dějin Čechů-Slovanů. Nedávn výšla objemná kniha prof, dra. Jos. L. Píř e.- v níž na základě pracbisturické sbírky musea král. českého a pramenů dějepisných odhalen obraz dáv- ných Čech ze století V.—XII. po Kr. Při čtení toholo manumentálního dila tušime, že se začíná vyplňovati touha velkého Pav. Jos. Šafaříka po vylíčení mravo- pisného dílu jeho „Starožitností“, aspoň pokud se týče lmene Čechů. Autor rozdělil tento III. díl a svazek 1. (část ar- chneckgická) na vypsání nolyi z poslední doby po- hanské s pohřbem chudičkým popelnic rázu hradišt- ného, který si vypůjčili Slované od Římanů. Bezuchý hrneu s okrajem vyhranutým, zdobený vlnovk o neb pásmy, provází od V. věku všecky naše nálozy: někdy, jako v mchyle u Libějic, objevi se i kroužek s esovitým koncem, tak charakteristický pro všecka sídla i pohřby kosterě. Mohylky takové roztroušeny jsou po celých Čechách, nejvíce na jihu „olem Bu dějovic, Rataj, Bechyně a Blatné, jak patrno ze se- znamu plipojeného. Polom vsunut sem autor episodu z doby mero- vajské, toliž pohřby kupců franckých a jich žen z VI až VII. věku, jak zejmnéna objeveny v Podbabě, Libni, v Michli a pak zase u Slaného a na Obarce. Spany či fibule s hlavou rozšířenou, sličné hřebeny koštěně, jednostianně, nádoby s vyvalenými pásmy a sklenčné přezky a knollky prolamované provázi jakové hroby eite

Čecho L Píř Šafařík Slovan Říman Rataj Bechyně Libějice Čechy Blatná Polom Podbaba Libeň Michle Slaný Spany Slovan muzeum král

23 article

Další článek liči hroby české z prvé doby kře- sťanské, Po všech končinách vlasti sledujeme jeden lid rolnický, klerý ještě přikládal do hrobů svých milých nádoby s vlnovkami, esovité záušnice i pře- sleny ženám, nože, přezky i penízky, pak i hrozní- čkovitě náušnice stříbrně a zlaté, řetízky, perličky a kerále skleněné i hliněné; zbraní málo, nanejvýš železné střely. Autor zde pěkně zařadil vzácné pa- mátky svatováclavské, jak čepec, brněnici a střevíc. tak vzácné niniatury sv. Václava. Sem také přiřaděn znamenilý obsah knižecího hrobu kolínského a pak byzantinské křižky z Opočníce u Poděbrad, Siedujeme tu paňaté nádoby z kosterných hrobů, z hradišt a z nich vyvinuvši se baňky, jež mají křticí list ob- sahem mincí Boleslava L., Břetislava I., Vladislava I. ba i brakieatů z kaple sv. Kříže v Praze a z Roui- nice. *) Čechy za doby knížecí. Vydáno pri- spěním České akademie, musea král. českého a zem ského výboru král. českého. V Praze 1909. Náki adem vlasínin. Cena 14 K. pro zakladalelo Matice Česke

svatý . Václav Kříž Čecho Opočnit u Poděbrady Praha Roui Český akademie muzeum král Břetislav I

24 article

Prozkumem anthropologickým a kraniologickým přichází dr. Píč k domněnce, že byl dvojí lid v Če- chách v prvé době křesťanské, nevolnický z potomků skrčenců a svobedné plémě slovanské. I partie o pro- dávání otroků v dávných Čechách pěkně tu prohlou bena Studium jazykově dovodilo také, že dávní Sln- vané měli podobnou kulturu; znalost věcí z hospo- dárství dávno před jich rozchodem z jejich pravlast svědčí po jednotu kořenů základní vzdělanosti. Pak přechází autor k nejzajímavější části svého spisu. Hrdiště, hrádky a dědiny. Na sta těchto pů- vodních hradů a měst slovanských vypisuje. Kopá ním zjišťuje zbytky obydli, nádoby, inventář domáci průmysl našeho lidu. Tichá, zápomenutá hradistě otvirají své pokladny, auter z nich kresli obraz dáv- ného žití, dokládá, že lid náš stál na vysekém stupni kulfurním, ozdoboval své potřeby všední ornamentem slovan. ský . Tak vstupujeme s aulorem na starou Plzeň, dávný Čáslav, na posvátnou Libici bílou, na Levý Hradec Budeč, do Chrudímě i na Vratsiav. Ze střepů dovedde aulor vykouzliti mosaikový obraz dávných Čech bezděky vybízí krajany ke snášení kaménků, vypa- daných dávno z té mosaiky a přesně stanoví: Jsou to památky našich předků. Oživují dávná města, oži- vují hroby a za průvodu znakce chodíme po cet vlasti a slopujeme tyto naše památky nejen v pěk- ných illustracích, ale i v seznamech s krátkou histoni nálezů a pak na pracně sdělaných čtyrech mapácl archneologických. Knihu prcvází kromě mnoha illustrací textovýei 40 vzerných tabuli Vdřční jsme autoru, že po mnohalelé práci díle stejně důkladné jako poučně národu podal Klim. Čermák.

doktor Píč Klim Čechy Tichá Čáslav Libice Hradec Budeč

25 article

* Antonin Hrůza: Ze svahů příkrých. Droh ná prosa. Nákladem Meditací 1908 v Libni. Cena 1.50 K. Lleově sepjatým cyklem pěli těchto nerozsáhlýel prós zahájeno je vydání souborných prací u nás má- lo známého spisovatele Antonina Hrů z y. Fdici uskutečniti slibuje redakce „Meditací revue katolické moderny, jejiž dosud vyšlé svazky sympaticky se representují jak bohatou výpravou uměleckou, tak také hodnotným obsahem vnitfním jejž naplnili osvědčení pracovníci domácí (Bilnar Brodský, Bouška, Baar, Dvořák, Leubner, Kratochvil. Vrchlický a j.) i cizí, světoví. Pregramem bohatě vypravených „Meditaci“ je „nalézti nové kulturní stránky a ukázali je v křesťan ství, smělcu synthesou spojiti exakiní vědy duševn s učením Kristovým. nové zapáliti ohně na výšináci umění, nevé otevříti perspektivy duchům, lačnícín po pravdě a kráse. Veškerou činnost lidskou dob dáv- ných i doby dnešní zladiti v mohutnou harmonií zaburáceti tak kosmickým hymnem v duší dnešního toužícího lidstva.“ Cíl, jak z programu vidno, hodný veškerého re speklu. Nutno také poclivě a bez předpojetí uznali že redakce snaží se ho plniti dle možnosti. Seriosnest vážného uměleckého pokusu nutn do jisté míry přiznati také prósám p. Ant. Hrů zv S pěknou zralosti formální snaží se vylíčiti nezvykle okolí námořního živola a dosahují lasé místy (Fikce Sen tichých samol) úcinného dojmu na duší čtená- řovu. Loč rozluštění vypravovaných příhod, jež touž býti zvláštní a mimořádné, neděje se namnnoze pem násilnosti a v souvislosti s předcházející linií paycho logickou. Stylistická vyspělost marně snaží se za krýti vnitřní toto pochybení. Dere se všude na povrel a zrazuje výslední dojem čteného příběhu i tam, kde by zajímavý děj jindy sám c sobě postačil k vítěz ství ve prespěch autorův.

Hrůza Antoninus Hr Bilnar Brodská Boušek Baar Dvořák Leubner Kratochvil Vrchlický Kristův Libeň

26 article Slovanská literatura.

Slovanská literatura. * V. Buzeskul: Ieropis Aouco aexORp rin. C.-IIereppr, 1909. Věčně vábný problém vývoje a podslaty zlhén ské demokracie povzbudil bádavosi vynikajících vě ců naší doby. Jevonsa, Schvarcze, Belocha ij. k nimž přidružil se právě nejpřednější přstitel staro- řecké historiograíte na Rusi, charkovský profeso Buzeskul. Dilo toto, v pěkné úpravě vydané, Jad se důslojně k dřevní pracím auforovým o Peri- kleovi, o Aristotelově athěnské politeli a k jehmo Vve deně v historiju Grecii, kteréž připravuje se k vy- dání již i v rouše českém. Již tato průpravná dra pedávala učenému auboru příježitost, aby ukázal na zvláštní ráz athénské demnokracie, lišící se zásadně od obvyklých pojmů novověkých, jak trvala od dol Solonových až po tyrannidu Démětria Falérskéj avšak v díle právě publkovaném uvedl p. Buzesku své myšlenky, názery a výsledky v sousťavu, pojatou do rámce anfického světa a projevující pouze ana- logie se středověkem a dobou novou i nejnovější. O však nepřeslává toliko na vyložení podstaty télo, pozd- ním věkům plímo ideální demokracie, nnýbrž těže hoj ně ze subjeklivních úsudků současníkův, uložených v komedích Aristofanových i v tragediích Euripido vých, zkoumá i prostředky, názory a nálady přísluš- né, pokul známy jsou ze slarověkých pramenů, zvlá- ště z palitických a soudních řečí, jakož i ze spiso filosefických.

V Buzeskul Beloch Aristotelův Aristofanův Rus Ieropis Aouco aexORp

27 article

Methoda spisu p. Buzeskulova jest ryze geneti cká. Jemu jest demekrnele athénská přirozenou cv luci, která počíná mraavním úpadkem někdy všemocn rodově šlechty. Solon a Kleistherés jsou postupným pariodami vývejovými, za nichž demokracie mohulní Solonem vstupuje na dějiště osobnost ledálná šlechel ností a nezištnoslí svou, Kleisthénes utvrdil demo kracii, zřídiv ostrakismem hráz proti tyrannidě, než v dalším poslupu změnil se ostrakism v instituri která ne nepodobá se moderním votům nedůvěr minislerstvům ve státech úslavních, v Alhěnách vl byla úslavním prosttedkem ko zkrácení politickýe

28 article

zápasův a východištěm z nich. Doba perských válek přispěla k dalšímu vílěznému postupu demokracie zavedši r. 487 př. Kr. los do voleb úřadů. Po vítěz- ství nad Peršany boj mezi konservalivní stranou rolnickou, která přidržovala se řádů Kleisthenových a se stranou městského i přimořského lidu, výkony lodními o vilězsíví v prvé řadě zaslouzilou skonči vitězstvím strany télo, jež Perikleem přivedla demo- krocii k nejvyřšímu rozkvětu. Athěny pak, dík ne- obyčejné osobnosti Perikleově k pravé „době osví- censkě“. Ale demokracie Peniklcova liší se od obvyk- lých prednlav našich, značíc panství jidu athénského nad spojenci. Odpůrce Perikleův Thukydiděs Alopé- cký naproti tomu jest obráncem rovnoprávnosti spo- jenců s občanstvem alhénským. Opět srazily se živel měslský s rolnickým a v boji tom byl Perikleovi hlavní zbrani systém peněžní náhrudy za služby úkony veřejné, védoucí k vyslovenému jeho impe- rialismu. „Takto,“ praví spisovatel o Perikleové době „byly imperialism a radikalism v Alhénách úzc sloučeny,“ ale výhodou bylo, že na dlouho přestuly vnitiní zšpasy slran. Poměry „thénské té doby po- skytují zvláštní obraz: z plna svobodného národa ovládaného po mnohá léta duchem muže jedinéhol Povaha Perikleova byla dle úsudku spisovalelov „daleko ne demekratická“, ale on uněl lehko i n- nuceně sbližovali se s lidem. Ferikles nebyl po našem poimu papulárním, nýbrž obviňován byl hrdostí zdrželivostí, ale poctivost a nezištnosi jeho byly uznávány obecně.

Peršan Kleisthenův Perikles Perikleův Peniklcov Thukydiděs Alopý

29 article

Základnimi rysy athénské demokracie, kterés pádem jejím byly na vice než 2000 lel umlčeny, až je znova a bohdá již trvale prohlásila revoluce fran- couzská, byly sveboda a rovnost. Spisovatel snaží se vystihnouti z učálestí, pokud shodoval se ideál se skutečnosti, a shledává přední nedostatky athénské demokracie v působení demagogů, v demoralisaci lidu a v závislosti soudů na proudech veřejných. Ani svo- boda slova nebyla zplna zaručena a spisovašel uvádí připady pokusův, ohraničití i svobodu komedie, která stíbala sarkasmem poučasné proudy politické. Na to dlužno uvážiti, že demokracie athěnská zahrnovala toliko občany, ale vylučovala z výttod polalickýcl převážnou většinu obyvatelstva altického, meloiky spojence i otroky. Rozkvět demokracie athěnské závisel na osob- ních vlastnostech řídicího státníka. Jakmile zemřei Periklés, počíná se dle p. Buzeskula krise, jejimnž příznačnými zjevy jsou působení démagogů rázu Kleonlova a vzrůstající nerovnost mnjelku, zvláště pak ochuzení vrslev zemědělských, jež plivodily vpá- dy nepřátel do území attického. Vystupování Alki- biadovo, pře Hermokopidův a zmar výpravy sicilské podryly důvěru lidu v náčelníky stran, oligarchické pokusy, zejména z r. 411 př. Kr., olřásly důvěrou širokých vrslov občanských v budoucnost demokra- cie. Krise přechází rychle v úpadek, uspíšený kala- strcfcu, jež r. 404 př. Kr. stihla námořskou říši athénskou a vládou „třicíti tyranů“. Obnovená de- mokracie cukleidovská, nejsouc s lo, aby poskylovala

Periklés

30 article

hmolných výhod jako za skvělých dob periklejských, vyznačuje se chmurným pessimismem, věřícím ne- špřimnost vůdcův a nezastavující se ani před pova- hou rázu Sokratova. Filosofevé a ablicisté podjímají se kritiky veřejných poměrů, finanční bída naléhá ve vlasti Solonově zapoušti hlupoce kořeny idea monarchická. Poslední veliký demokrabický státník Děmosthenés dožil se ještě svrchovanosti cizí, make- donské, a pěí let po jeho smrti na troskách demokra- cie vzníká tyrannis fnlérského filosofa, značící pře- chod k bezmocné a bezvýznamné oligarchii Dr. J. V. Prášek.

Sokratův Solonův Děmosthenés doktor J V Prášek

31 article

Bibliografie. * „Zlalá Praha“ — Slovanstvu. V dnešním čísle seznamuje „Zlatá Praha“ svoje čtenářstvo s bývalým sídelním a hlavním městem Polska Krakovem a jeho pamá lkami historickými. „Zlatá Praha“ pokračuje tímto číslem v programu, který si v loňském ročníku vylkla v důsledeích všeslovanského sjezdu v Praze: pěstujíc mezislovanské styky a pracujíc souslavně ke vzájemnému seznámení se na poli kulturnín uvádí tak pronikavě krásná slova slovanských dele- gálů ve skutek. Kullurní toto poslání zahájila minu- lého roku velkolepým číslem ruským — a od té doby vydala „Zlatá Praha“ již šesl nádherně vypravených čísel seznamujících českou obec čtenářskou se svě- tem slovanským, s jeho umělci, literáty a učenci. Z vyobrazení zasluhují zmínky: Florianská brána, Nádvoři jagielenské knihovny, Městské divadlo na nám sv. Dvcha, Museum knížat Gzartoryských, Chrám Nanebevzetí P. Marie a jiné nádherné obrázky z Krakova a jeho okolí. Část slovesná je i fentokrát obohacena hojnými příspěvky předních českých lite- rátů. Časová část přináší zajímavé obrázky poslod- ních události časových, z nichž nejpozoruhodnější jsou obrázky z Turecka. „Zlatá Praha“ vychází v na- kladatelsíví J. Olty. Redaktorem je Vincenc Červinka část obrazovou lídl Viktor Oliva. Ukázková čísla posílá administrace zdarma.

Dvch Gzartoryský Červinka Oliva Praha Polsko Krakov Turecko Zlalý Praha městský divadlo Florianská brát

32 article

* Smulné i veselé z Bosny a Hercegoviny. Z zápisků mladého důstojníka. Sepsal Ignát Hoři- c a. Úvodem opatřila Marie Hořicová - La u- dová. Nákladem J. Olty v Praze. * Nová žeň z belletrie Jana Nerudy počala právě vycházeti v Topičově Sborníku, hzeném K. Rožkem. a to za takových podmínek, že dnes může si ji poří- diti kde kdo, neboť svazek o 64 stranách je za pou- hých 20 h. (Vychází nákladem F. Topiče v Praze) „Novou žeň uspořádal Lad. Quis, jenž zároveň při- pojil ke knize instruklivní úvod, v němž vedle životo- pisu Nerudova cceňuje se věcně i krilicky i dílo Ne- rudovo. „Nová žeň“ obsahuje povidky, araheskya humoresky, jež dosud knižně, tedy ani v Sebraných spisech Nerudových, vydány nebyly. V právě vyda- ném 6. svazku Topičova Sborníku dokončena je roz- košná, živolem jen jen dýšíci arabeska „Albína“a kromě toho jsou v celku arabesky a povídky „Měla gusto“, Za půl hodiny“, „Komedie a historky z železnice“.

Ignát hořec Hořicová Neruda Topičův K Rožek Quis Nerudův Bosna a Hercegovina Le u Olt Praha