Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

22. dubna 1909. Císlo 11í.

Císlo 11 í

4 article

ještě bezpečná. Cizinci z Adany byli za chráněni a nalezají se z většího dílu v Mersině. Od inženýrů bagdadské dráhy v Bagže nedosla žádná zpráva. Byli prý zavraždění dva angličt misionáři. Z Říma, 21. dubna. (K. k.) »Agenzia St- fani« oznamuje: Dle konsulátních zpráv byla v Alepu za požáru panika, protože je nedostatek vojska. V sousednich vesnicích řeže neustávají. Proslýchá se, že také v Da- mašku jest situace vážnou. Z Cařihradu, 21. dubna. Nepokoje v Syrii a Malé Asii neustávají. V Adaně jsou mi- sionáři obleženi v misijní budově. Mají nedosta- tek potravin a léků. Požár v městě doposud nepřestal. Misionářská škola v Tarsu jest ohrožena vzbouřenci. 3000 oseb je v tomto městě bez přistřeší. Situace v Mersině je zoufalá, eizinei a četní křesťaně prehli do kon- sulátů. Vojsko a guvernér snaží se město brá- niti, ale jest obava, že nebudou moci vzdoro- vati dlouho mosleminům, blížícím se od Adany a Tarsu. Alexandretta jest oblíčena Mohame- dány. Několik statků arménských v okolí byl vypleněno. Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Dle vče- rejší zprávy z Alepa uprchlo z pevnosti Pajasu 400 zločineů a přepadlo Kirk-h an kde vraždili a plenili. Potom odtáhli do An- tiochie, kde zahájili řeže a drancování. Již 24 hodin trvá prý všeobecné vražděn Arménů a loupení. Místní úřady nemaji dostatek vojska. V Alepu je zatím klid. D Alexandretty přibyl anglieký křižák. (Palší zprávy viz na str. 4)

Kirk Armén Adana Řím Cařihrad Sýrie Tarsus Agenzia St

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 21. dubna. (Důsledky bo- senské annexe.) Protukol e výkupném za braných zemí byl již schválen oběma sněmo vnami tureckého parlamentu a ratifikován sultá- nem, o čemž vydáno zvláštní irade. Zbývá jen, aby si oba kabinety, rakouský a turecký, vymě nily ratifikační listiny. Stane se to prý v pondéli. Dle cařihradského protokolu Rakousko-Uhersko se zavazuje do patnácti dní po výměně ratifikaei vyplatiti Turecku 21/2 milionu tureckých liber neboli asi 54 miliony korun ve zlatě. Peníze ty jako náhradu za bývalé turceké státní statky v Bosně a Horeegovině Rakousko bude tedy po- vinno vyplatiti v Cařihadě najpozději dna 11. května t.r. Druhým důslodkem bosenské annexo je svelení Rakouska, aby se zrušila ustanoveni čl. XXIX. berlínské smlouvy, jimiž se Rakousku svěřuje policejní dozor na černohorskén pobřeží. Dle vídeňských zpráv bar. Aehren- thal oznámil již dne 19. t. m. ruskému posiu ve Vídni, že Rakousko svoluje ke zrušení nebo ke změně oněch ustanovení, jimiž se omezovala suverenita Černé Hory. Oznámeno to zástupci Ruska proto, že Rusko dalo první podnět ke změně čl. XXIX. berlínské smlouvy. Včera pak rozeslána všem ostutním signatárním velmocem nóta, ve které se podává zpráva o rakouské re- signaci na práva v černohorských vodách. Čeka se, že velmoci vezmou resignaci tu prostě na vědomí a zpraví o tom rakouský kabinet.

Praha RakouskoUhersko Turecko Boseň Rakousko Vídeň Rusko

6 article

Poněvadž také uznání Bulharska samo- statným královstvím a peněžní vyrovnání bul- barsko-turecké jest již jen otázkou několika dnů, nastává Rakousku povinnost, provésti po- slední důsledek bosenské annexe, totiž poskyt- nouti Srbsku takové hospodářské ústupky. jež by umožnily i Srbsku, aby se spřátelilo s an- nexí Dosny a Hercegoviny. V Prazo, 21. dubna. (Porady o ja zy- kové otázce v Dalmacii.) Vládní návrh úpravy jazykové otázky v Dalmacii, předložený na včerejší první konferenci dalmatských po- slanců se zástupci vlády ve Vídni, vzbudil v Chorvatech značné zklamání. Chorvatšti po- slanci se přesvědčili, že vláda nemá úmyslu vy- hověti oprávněným požadavkům ohromné větši- ny dalmatského obyvatelstva, dbajíc příliš úzkostlivě hrstky Vlachů, tvořicích v Dalmacií sotva 4% obyvatelstva. Chorvatští poslanci pro- jevili veliké sebezapření, že nezmařili konferen- ce hned za dopolední porady. Když byla porada před polednem přerušena, Chorvaté a Srb dr.

Chorvat Vlach Srb Bulharsko Rakousko Srbsko Dalmacie Vídeň

7 article

Baljak sešli se v bytě dra. Ivčeviče na soukro- mou poradu a po dvouhodinném rokování usnesli se navrhnouti takovou změnu vládního návrhu, aby jazyk srbsko-chorvatský byl prohlášen za jediný vnitřní i zevní úřadní jazyk všech stát- ních úřadů v Dalmacii. Výjimka připouští se pouze pro vlašská podání, jež se mají přijímati a vlašsky vyřizovati, ale vnitřní jed- nání také o těchto podáních má se díti v jazyku srbsko-chorvatském. Změny tyto byly ohlášeny v konferenci odpolední. Dnes byla v jednání přestávka; rozhodnutí má se státi na konferenci zejtřejší. Z Pešti, 20. dubna. (Zoufalý zumun- ský návrh.) Maďarštění slovanských a ru- munských národních škol za vlády ministna osvěty hr. Apponye provádí se tak bezohledně, že Rumuní počínají se vážně zabývati otázkou, nebylo-li by lépe vzavříti všechny rumunskou církví vydržované národní školy a ponechati vládě, aby mládež pomaďaršťovala státními ško- lami, než aby ji pomaďaršťovala rumunská cír- ke. svými církevními školami.

Dalmacie Pešť

8 article

Tyto dni shromáždí se rumunská církevn synoda, jež má mimo jiné rozhodnouti tak o oné zoufalé otázce. Církev má zrušití všechny své školy a ponechati státu nejen všechna práva. nýbrž i břemena, spojená s vydržováním škol. Novými školními zákony Apponyovými jsou bez- toho i církevní školy úplně podrobeny státu. Vy- učování madarštině zabírá i na nemaďarských školách tolik času, že na ostatní vyučování zbude v týdnu sotva několik hodin. Na učitelích nema- ďarských škol se žádá, aby naučili svěřené jim žáky maďarskému jazyku tak dokonale, jak to vůbec není možno, a shledá-li státní dozorce vý- sledek vyučování neuspokojivým, zavádí se proti učiteli ihned disciplinární vyšetřování. Kdo je ve vyšetřování, nedostane státního příspěvkua chudé namnoze rumunské obce nemohou učitele řádně platiti, pročež učitel, chce-li nabýti sluš- nějšího platu, musí se chtěj nechtěj státi ná- strojem pomaďaršťování mládeže. Za takových okolností — praví se v návrhu — nemá nija- kého smyslu, aby cirkve vydržovaly národní školy. Zavřeme je, když církev je bezbranná proti pomadařovacím snahám. Ať se rumunská mládež maďarští raději ve školách státních, než aby se maďarštila našimi vlastními školami.

9 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. dubna.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. dubna. Slovanský ruch v Rusku. „Haličsko-ruský spolek“, jejž v Petrohrad po loňské cestě po Haliči založil hr. Vladimir Bobrinský, konal valnou hromadu, jež schválila, aby spolek každý rok vypisoval od- měnu 200 rublů za spis, kterého autorem by byl haličský Rus a v kterém by se přetřásala ně- která potřeba karpatských Rusů. Spis může býtí sepsán buď v nářečí, buď v obeeném spisovném jazyku ruském. Na vědomí vzata zpráva, že spo- lek za krátkou dobu svého trvání věnoval ná- rodním čítárnám ruským v Haliči přes 6000 svazků ruských knih za summu 3000 rublů. Pr spolku zřízen zvláštní damský kroužek, jenž bude pečovati o rozšíření ženského vzdělání mezi karpatskými Rusy a o zřízení ženských burs, jež budou míti zvláštní fond, nazvaný „fondem hraběte V. A. Bobrinského. Záci4ní nejstarších ročn. bulhar. gymnasia ve Varně použili velkonočních prázdnin k společ- nému zájezdu na Rus. Jelo jich 56. Navšuívilí Odessu, Kyjev a Moskvu, na Petrohrad už ne- zbyle času. V Moskvě byli hosty Slovanského spolku a na rozkaz velikého knižete Konstantina Konstantinoviče byli ubytováni ve vojenském učilišti. Obecenstvo je všude vyznamenávalo po zorností.

Bobrinský Rus Konstantinos Konstantinovič Praha Rusko Petrohrad Halič Kyjev Moskva Rus Navšuívilí Odessa

10 article

Německý korunní princ v Bukurešli. V kathedrále bukureštské konaly se slavné služby boží s tedeum, jichž zúčastnil se ru- munský dvůr, německý korunní prine, prine Karel Antonín Hohenzoilernský. Po bohoslužbě byla konána velká přehlidka vojska. Korunní prine oznámil, že rumunský král byl jmenován pruským maršálkem generálního štábu. Prine odevzdal králi maršálskou bůl hned po tedeu. Korunní princ, nadšené pozdravovaný obyvalel stvem, prohlížel památky města. Večer 20. t. m byl uspořádán pochodňový průvod. Tajný rada Holstein onemocněl. Z Berllna se oznamuje, že bývalý ředitel zahraničního úřadu tajný rada Holstein těžce onemocněl ve svém berlínském bylě. Byl stížen zkornatěním cév a velkou slabostí srdeční Stav jeho je povážlivý.

Karel Antonín Hohenzoilernský Holstein úřad tajná rada Holstein

11 article

Rozhodčí soud o Casablance. Zpravodaj »Tempsu« oznamuje z Haagu, že přibyl tam švédský representant ve smírčím soudu o aféře casablanské Hammerskoil. Bude předsedou soudu, v němž budou zusedati Louis Renault a sir Edvard Frey, zvolení Francií, bý- valý rada německý Kriege a bývalý italský mi- nistr vyučování Fusineto, zvolení Německem. Hammerskoil bude předsedati též rozhodčimu soudu, který bude urovnávat spor Švédska Norska o ostrovy Grisboodenské, ležící v Katte gatu a námořním poměru obou zemi. Tato olázka ostatné není spojena s nijakými ob- tížemi, Perská krise. Situace je stále kritičtější v Tavrizu. Zásoby chleba vydrží nanejvýše čtyři dni. Satan Chan nechce vydati potraviny hladovému oby- vatelstvu, ponechává je pro vojsko. Vyjednávání mezi mírumilovnými živly, mezi konstitualisty a Ainem zůstalo bez výsledku. Cizinci nesmí opustiti město. Konsulární pošta, tvoříci jediné spojení s Ruskem, nemůže býti vypravena pro nedostatek koní. Z Astrabadu se oznamuje, že Turkmeni, vyslaní šachem, vnikli do města. a pobili množství lidí, nešetříce ani žen ani děti. Následkem toho poslalo Rusko své mužstvo do Astrabadu. Monarchislická proklamace v Brasilii. »New York Herald« oznamuje z Ria de Janeiro, že prine Louis de Braganza, synovec císaře Dom Pedra, vydal proklamaci k obyva- telstvu, v níž vyslovuje naději, že Brasilie obnoví monarchii.

Louis Renault Frey Chan Turkmen Braganzo Casablanca Haag Francie Německo Švédsko Norsko Grisboodenský Rusko Brasilia New York Herald Rio jít Janeiro Dom Pedro

12 article

Carova cesta. Jak se oznamuje z Paříže, bude car ruský přítomen spuštění obrněné lodi »Danton« na vodu v Brestu, které bude provedeno v květnu. »Gaulois« oznamuje ze zasvěcené strany, že cesta carova byla zásadné usnesena. Car navštiví krále Eduarda, presidenta Falličr a krále italského. Ale o návštěvé carově v Brestu není dosud nic známo a též ohlášené datum pokládá za předčasné. Chyba tisku. Záhlaví prvé zahraničné politické zprávy ve včerejším č. „N. L.“ ma správně zniti: „Protiruské demonstrace v Cholm ské Rusi“, a nikoli: „Proti ruské ďemonstrae v Cholmské Rusi,“ jak vytištěno. Schůze městského zastupitelstva v Karlině kenala se včera odpoledne za předsednictví p. staro- sty cís. r. J. Ronze. Před zahájením jednacího po- řadu ujal se slova p. uč. Pastejřík a protestoval proti neodůvodněnému nájezdu školníků v „Sam- správném Zřízenci“ na ředitele škol. Někteří školnic odpírali totž vykonávati různé práce, vymlouvajíce se na to, že dotyčné práce nejsou zahrnuty v řádu pro školníky. Aby se těmto nesrovnalostem odpo- mohlo, byl vydán nový řád pro školníky, kteří byl jeho chsahem velice pohněváni. Dle názorů učitel jest však jejich roztrpčení neodůvodněné. Nový řád ohsahuje sice značné povinnosti školníků, ale nutno uvážit, že školníci dostávají paušál na pomocníky.

Carův Danton Eduard Falličr J Ronz Pastejřík Sam Paříž Brest Cholmský Rus

13 article

Paušál ten v jedné škole obnáší 920 korun! Řečník žádá starostu, aby veškeré okolnosti dal vyšetřit a bezdůvodně napadeným ředitelům škol aby se du- stalo zadostučinění. Pan starosta Ronz odpověděl, že se k němu dostavila deputace školníků a žádala o povolení lhůty ku podání námitek proti novému řádu. Námitky ty již došly a bude o nich v místní školní radě uvažováno. Lituje, že záležitost dostala se do novin dříve, než byla definitivně vyřízena. Pánové Jesef Sajdl a Jos. Frankenbuš předložili ke schválení následující pilný návrh: „Zastupitelstvo města Karlína ve schůzi své dne 21. dubna 1909 usnáší se, uložiti radě městské, by oznámila příslušným orgánům státním, že vzhledem k zaneprázdnění c. k. policie mimo obor služby bez- pečnostní a jevícím se důsledkům toho, stoupajíel a stále odvážnější zločinnosti v celém pražském po- licejním rayonu, odmitnouti by musila vložení pří- spěvku na c. k. státní bezpečnostní policii do příštih rozpočtu obecního, jakož i vyplacema části pro rol 1909 již povoleně, nobude-li c. k. policie Bezpečnosln rtarati se opravdu o bezpečnost majelku i životo obyvatelů města našeho, jakož i aby tomuto poža- davku vyhověti mohla, nebude-li pro město Karlín rozmnožen počet mužstva, službu konajícího, ze- jměna při nočních obchůzkách, dle opravdové potřeby dnešní, aspoň o třetinu počtu dosavadního. Pan dr. Brabec doporučil přikázání návrhu ku provedení městské radě. — Pan Sajdl v odů- vodlění návrhu uvedl, že o bezpečnost v Prazea okolí není nikterak postaráno a tvrdil, že v jednom případě policista odmítl zakročení proti zloději, od- nášejícímu balik perin a prádla. — Pilný návrh by jednomyslně schválen.

Ronz Jesef Sajdl doktor Brabec Sajdl Jos Karlín

14 article

Po referátu p. dra. Brabce byly schváleny zá- věrečné účty obecní a všech fondů za rok 1908. Vydání mimo rozpočet v obnosu 28.157 K schváleno. Vyhověno učitelským silám extra statum, výpo- moených, irdustriálních a mimořádných předmětů za úpravu drahetních přídavků v téže výsi, jako učitelům II. třídy. Učitelům a učitelkám francouzského jazyka na housle a těsnopis poskytnut přídavek ročních 30 korun za týdenní hodinu vyučovaci Definilivní pěstounkou II. mateřské školy v Kar- lIně jmenována sl. Marie Šandova. — Do dozorěi rady společné vodárny Prahy a obcí sousedních na rok 1909 zvolen p. Mg. Ph. František Kremlička. — Do svazku obce dle zákona z roku 1896 přijato 24 ža-lalelů, odmítnuto bylo 5 žádostí. — Sl. Růžena Šubrová, pěstounka II. mateřské školy, přeložena na trvalý odpočinek. — Výpomoenou pěstounkou jmeno- vána al. Marie Harnischova. Schválena změna stanov, osnovy a služebního řádu pokračovací školy dívčí v Karlíně; týká se ror- množení počtu hodin, zavádí se vyučování o veden domácnosti, dekorativní kreslení Povoleny následující náklady: na stavbu kolnyv elektrárně 3800 K, na vydlaždění části Rokycanovy ulice 18.500 K, na dokončení vodovodu na pozemeícl invalidních 8700 K, na dokončení kanalisace tamtě 35.000 K. Ke konkursu na tyto práce budou vyzván místní živnostníci. Poněvadž obec karlínská má rozsáhlé pozemky u Strašnic a o jejich výhodný rozprodej musí se sla- rali, uznala za vhodné a prospěšné, přistoupiti de Pozemkové banky. Schválen byl návrh rady městsko na zakoupení 50 akcií Pozemkové hanky.

Brabec Šandův Kremlička Šubrová Harnischův Kara Praha Karlín Rokycanův ulice 18.500 K Strašnice pozemkový banka

15 article Zřízení lidových lázni v Karlině.

Zřízení lidových lázni v Karlině. Pan arch. Štěrba přednesl návrh rady něst ská na zřízení obecních lázní. Projekt tento není no vý, neboť rada městská již od r. 1903 se touto otáz kou zabývá, Rada měslská dala vypracovati přislušné náčrtky pro velké lázně a sice na pozemku obecní elektrárny v Žižkově třídě, který se k účelu tomu nejlépe hedí, vzhledem k možnosti upotřebení par- ního zařízení elektrárny. Projekt vyžadoval však příli velkého nákladu a tak se zmenšil pouze na lázně li dové. Projekt obsahovati bude lázně sprchové (40 sprch) se 4 menšimi odděleními a lázně vanové s 10 vanami. Lázně ty umístěny budou v jednopatrovém dvorním křídle i v hlavní budově, která se projektuje na tři patra. Návrh tohoto projektu byl jednomyslně schválen a povolen obnos až do 150.000 korun na stavbu lidových Mzní. Pan starosta vysvětlil okolno- sti, proč se ke stavbě lázní teprve nyní přikročuje, ač se nutnest jejich uznávala. Zajímavá okolnost vyskytla se při vybírání 10 přirážky potravní daně z masa. Dávka ta měla býti dvěma soukromníkům pronajala paušálně na rok z 3600 K. Po podání oferty učiněny námitky, že prý ofertní řízení nebylo veřejně vyhlášeno a že mělo se zadati společenstvu. Městská rada řízení skutečně zrušila, načež společenstvo řezníků podalo ofertu na 2800 K. Aby se dosáhlo dřívější výše přirážky, usne- seno — zvýšiti přirážku na 2096!

Štěrba Karlin Žižkov

16 article

Pan m. r. dr. Lokay přednesl návrh rady měst- ské na podání stížnosti ke správnímu soudu ve při čině vozby na elektrických drahách pražských. Reč- ník uvedl, že provozováním přímé vozby z Prahy do Vysečan bylo občanstvo karlínské velice poškozeno. neboť z Vysočan a Libně přijížději do Karlína vezy přeplrěné a obecenstvo karllnské musí ve vozech státi, chce-li se dostati dále. Poněvadž koncese obce pražské zní na vozbu pouze k remise karlínské, jev se v zavedení přímé vozby do Vysočan překročení koncese, aniž o tom byla obec dříve vyrozuměna.

doktor Lokay Praha Vysočany Libeň Karlín

17 article

Na vozech vypuštěno vůbec označení Karlína. Rada městská v Karlině žádala obec pražskou o zlepšen těchto poměrů, ale místo vyhovění poměry ještě se zhoršily, neboť vozba prodloužena přes Malou stranu až k mostu Svat. Čecha. Na stížnost, podanou k mi- nisteriu železnic došla odpověď, že zoncesionář jest povinen na tratích udržovati neustále vozbu, dalši povinnost ohledně způsobu provozování vozby koncese vyvoditi nelze. Ježto na všech tratích sku- tečně vozla se provozuje, nemá ministerium že- leznic nijaké záninky se stanoviska koncesního k ně- jakému opatření. Poněvadž toto rozhodnutí odporuje nabytým právům města Karlína, usneseno proti to- muto rozhodnutí podati stížnost ke správnímu soudu Resignace p Josefa Goertlera na členství v za stupitelstvu byla vzata na vědomí a odstoupivšímu vysloveno poděkování za jeho činnost. Místo, re- signací uprázdněné, bude radou městskou obsazeno Žádost B. Pacáka za udělení koncese kominick v Karlíně byla většinou hlasů zamítnuta po dobro zdání úřadů a kruhů odborných Dále zadány nadace cís. r. J. Srnce a vyřízeny různé drobné záležitosti. Na galerii dostavilo se více posluchačů strany so ciálně-demokratické, aby protestovali proti domnělé stavbě „representačního domu“ obce karlínské. O věeh té však se vůbec nejednalo. Jak se dovídáme, zabývá se městská rada karlínská o upravení dosavadní re- staurace na invalidovně a dále o zřízení nové arény, určené pro velká shromáždění lidová, pro bezplatné lidové koncerty ald. Náklad na tyto objekty — po 200.000 K — nasvědčuje tomu, že nejde o žádnou represontační stavbu.

Čecho Goertler Pacák J Srnec Karlín

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Podle posl. dra. V. Škardy jest rozpor mezi jeho nedělní vyšehradskou řečí a řečí posl Maštálky současně v Hořicích pronesenou jenom domnělý. Tak tvrdí p. dr. Škarda v článku. jímž odpovídá na naše úterní sestavení naprost opačných a výlučných protikladů obou vůdčích řečníků strony. Posl. dr. Škarda vidí z dárny výsledek v tom, když na říšské rad budeme o Bienorthových předlo- hách jednati a dokazovati jich ne- možnost a nepřijatelnost. Posl. Ma- štálka považuje to však zaveliké ohrožen našich zájmů a po uvedení důvodů na dva sloup ce tisku tvrdí, že všeobecné úvahy ukládají nám péči o to, by se jazykové předlohy na říšské radě vůbec do prejednán nedostaly. Tento rozpor, v němž posl. Ma- štálka žádá a dokazuje pravý opak toho, co dr. Škarda, jest — jenom domnělý?! Nepochybně jsou obě směrodatné řeči vůdců strany také je- nom domnělé a domnělé snad jsou i obě Biener- thovy předlohy... Touto výtečnou methodou lze nejen každý krok strany učiniti populárním, ný- brž možno učiniti populárním i dva soudobné docela protichůdné kroky. Vedení národní stra- ny svobodomyslné a její oficiální tisk je prot nám ve veliké výhodě, vládneť v pravdě univer sální ve všech potřebnostech spolehlivě a zaru čeně pracující záviděníhodnou nekonečně oheb nější a podajnější logikou, než my. Nebylo- mezi větou organisační resoluce „každý z ná- jako konsument kupuj jenom u příslušníků stra ny“ a příkazem programu: „strana se rozbodné vzepře proti tomu, kdyby mezi jednotlivými sku- ninami národa měly býti vyvolávány rozpory stavovské nebo zájmově“ — žádného roz poru, kde by se vzal mezi řečí dra. Škardy a posl. Maštálky? To, co žádá dr. Škarda, t.

Maštálek Posl doktor Škarda Bienorthový Hořice Ma

19 article

projednání Bienertliových předloh na říš ské radě, jest spíše jenom „praktickým du- sledkem toho, co žádá posl. Maštálka“ t. aby se předlohy na říšské radě vůbec ne projednávaly! Kdo to neuzná, dopoušt se „hrubého útoku“ na vůdčích osobnostech strany, jak dí hořická resoluce proti „Nár. Li- stům“l — Ve své odvetě na úvodním mistě včerej- šího oficiálního denníku strany tvrdí pan dr V. Škarda, že každý z poslaneů má právo své mínění říci a odůvodniti, dokud strana, po při padě klub poslanecký neučiní pevně usnesení Pan dr. Škarda toto právo, které ostatně jako právo volného projevu jest zaručeno všem stát- ním občanům, upírá neodvislým a na pro- sto samostatným českým listů m. jichž právo volného minění, žádnými usnesení mi strany nepoutané, omeziti, leží jenom v moci státního návladního. Pan dr. Škarda tvrdí dálo ve svém článku včera proti „Nár. Listům“ uve řejněném některé do očí bijící s pravdou ne srovnalosti. Tak na př. „Nár. Listy“ nedělaly v pátek náladu pro obstrukci proti Bienertho vým předlohám, nýbrž přimlouvaly se za manifestační schůzi poslanců všech českýcl stran bez rozdílu za účelem dohody o spo- lečném postupu proti vládním předlohám, ne přednisovaly poslancům taktiku, nýbrž poukazo valy na povážlivou okolnost, že ve lhůtě ne celých čtrnácte dnů před zahájením říšské rady neni jednoty mysli ani o zásadách taktíky prot těmta předlohám a to ani mezi poslanci téže strany, natož mezi všemi českými stranami. Při šla neděle a potvrdila tento názor do té míry že dosvědčila, že není této taktické jednoty an mezi vůdčími poslanci Škardou a Maštálkou.

Bienertliový Maštálek doktor Škarda Maštálka

20 article

Zejtra jest oktáv našeho pátečního článku, p.- tíraného drem. Škardou na Vyšehradě i ve „Dnu“ a jednoty českých stran o taktice proli Bienerthovým předlohám ještě — stále není, přes to, že do znovuzabájení říšské rady zbývají už jen — čtyři dny! Pan dr. Škarda hájí za to projednávání Bienerthových předloh na říšské radě dále a dovolává se příkladu punk- tací, při nichž zkušenost ukázala prý, ž e měl pravdu ti, kdož zastávali s největškn úsilim náhled, aby byl podán du- kladný rozbor úmluv. Zkušenost uči pravý opak, neboť učí, že projedná ván punktačních předloh na českém sněmu musil- býti obstrukčním násilím zastave no, právě při projednávání předlohy o národ- nostním rozhraničení. Jakým prostředkem hodl zastaviti projednávání Bienerthových předloh na říšské radě pan dr. Škarda? Důkazem o jich ne možnosti a nepřijatelnosti? Pan dr. Škarda sku tečně naproti nám tvrdí, že nynější stav, „kdy jsme nemohli dosud na říšské radě své odmnítav stanovisko k jednotlivým dílům osnovy zevrubn objasnit, mobl by býti spíše prc oktroj využit kován“. „Kdybychom vůbee připustili možnost oktroje proti jednomyslnému odporu celého če- ského národa k takovému násilnému činu.“ Mož- nost tuto připouštějí čelní němečtí politikové

Škarda Bienerthův doktor Vyšehrad

21 article

(Eppinger, Russ a j.) a dokonce ji žádají a ne- bylo by to první násili, ke kterému by se Vídeř prati nám odhodlala, samo předložení vládních osnov říšské radě jest násilným, poněvadž proti- ústavným činem. Nepočítá-li vůdčí politika s touto možností a nečiní-li k ni přípravy, pak je politika národa ztracena. Považuje-li pak dr Škarda jednomyslný odpor celého českého ná roda argumentem proti oktroji, potom nemůž být ani mohutnějšího projevu tohoto odporu. než jaký my žádáme, to jest společné manife- stace tohoto odporu všech stren ve středu ná roda v Praze před odjezdom do Vídně. A k to mu pracovati bylo užitečnějším, než polemiky s našimi vývody v době, kdy dvanáctá udeřilo ba již kvapem míjí.

Russ Škarda Praha Vídeň

22 article

— Němci chtějí vyřízení osnov jazyko- vých na říšské radě. Do nedávna tvrdili čest Němci s nejodpornějším farizejstvím, že Bi nerihovy vládní osnovy jsou jim nepřijatelny Že opět klamali svět, je patrno z řeči, kterou 18 t. m. promluvil dvorní rada dr. Bachmann v Bečově jako zástupce města toho v posla- necké sněmovně. V těžké době povolili Něme vládě — takový je smysl Bachmannova vý- kladu — co potřebovala, a nyní žádají, b ihned skončen byl dosavadní stav Némců v Če- chách, jim nemilý. To je německým liberálůn důležitější než starobní a sociální pojištění Českou otázku staví dvorni rada Bachmann na první místo, otázka ta musí býti neprodleně roz řešena, prý na prospěch země české i Rakouska Jiného programu pro říšskou radu nyní Něme nechtějí. Aby nikdo nebyl na omylu, jak si prof Bachmann prospěch Rakouska představuje, vy ložil také povšechnou situaci monarchie: úklady Anglie, zamýšlející odtrhnouti Německo a Ra- kousko od sebe, ztroskotaly, spojenectví toto se osvědčilo; s anglickou intrikou odražen byl zá- roveň útok panslavismu, a výpady Čechů na severu a Slovanů na jihu vzaly za své porážko útočníků a pádem ministerstva Beckova. Ko- nečný smysl řeči Bachmannovy: této situace chtějí Němei všemožně využitkovat a především dostati pod střechu osnovy Bienerthovy. Be- čovšti souhlasili se svým poslancem. Na štěst tento projev nestačí ještě Němcům k vyvrcholen úspěchu, kterým se chlubí přece jen dřive, než ho vlastně dosáhli, budlce tak jen obezřelos poslanců nenémeckých.

Němec doktor Bachmann Bachmannův Čecho Němei Bienerthův Bečov Rakousko Anglie Německo Ra ko Slovan

23 article

— Kluby ohčanské. Staroměstský občanský klub má dnes výborovou schůz v restauraci p. Koláře v Celetné ulici o 8. hod večerní. Pp. členové klubu jsou vítáni. Při schů zi přijímání nových členů. — Malostran ský Občanský klub koná členskou schůz ve čtvrtek 22. t. m. o 7. hod. več. v Malostra ské besedě. Na pořadu: Přednáška tajem. nár strany svob. p. Sísa „Politika středních stavů“ Hosté vitáni. — Ohčanský klub v Holešo vi eích-Bubnech pořádá v pondělí o 8. hod. več. v rest. „u Heřmana z Bubna“ člen- skou schůzi. Na programu je „r o z hov o o politické situacř“. — Z Národní rady české. Přípravná porada zpravodajské komise jazykového odboru konás dnes ve čtvrtek v 6 hodin večer v zasedaeí síni Národní rady české (Vodičkova ul. č. 20.) — Pomocný menšinový komit v Praze koná schůzi svoji dnes ve čtvrtek v 6 hodin večer. — Řišský poslanee p. dr. inž. Fr. Kaftan v m nulých dnech vážně se rozu mohl; lékaři doufa však, že pacient v brzké době se zotavi. — Osobní. Mezi členy živnostenské rady jmene vanými ministrem obchodu je také říšský poslanee Ladislav Čech, obchodník v Praze. — Rodinné zprávy. Pan Oskar Krušina, spo- lečník firmy J. Krušina, s chotí Annou roz. Komer- sovou oznamují, že slavili sňatek svůj dne 20. t. m. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Promece. Pan JUC. František H ronek. konceptní praktikant zem. fin. ředitelství v Praze bude dne 23. t. m. o 121/4 hod. polední na vysokém učení pražském za doktora práv veřejně problášen.

Kolář Sísa Heřman Bubna doktor Ing František Kaftan Čo Krušina J Krušina Anna svatý . Ludmila Král JUC H ronek Celetná ulice Bubno Vodičkův ulice Praha staroměstský občanský klub Ohčanský klub národní rada český Komero

24 article

— Úmrtí. Včera zemřel pan Aloi s Hy nek. pražský měšťan a knihkupec, v stáří 67 roků. Pohřeb bude v sobotu o 3. hod. odpol. z chrámu u Matky Boží před Týnem na hřbitov olšanský. — Pan JUDr. Josef Stelner, přednosta právního od- dělení Hospodářské úvěrní banky pro Čechy, zemřel včera ráno. Pohřeb bude zejtra o 3. hod. z kostela Panny Marie Vítězné v Praze—III, v Karmelitské ulici. — V Kostelci n. L. zemřel dne 20. t. m. pan Josef Karásek, zakladatel a majitel prvního válcového mlýna v Čechách, v 76. roce svého života. Pohřeb bude v půtek 23. t. m. o 10. hod. dopol. v Kostelci nad Labem. — V Praze zemřela včera v 35. roce věku svého paní Helena Steiger- waldová, manželka úřadnika zemského výboru král. českého. Pohřeb koná se v pátek 23. t. m. o 5. hod. z ústřední kaple olšanské.

JUDr Stelner Karásek dopol Steiger Olšanský Čechy Praha karmelitský ulice Kostelec můj Kostelec nad Labe hospodářský úvěrní banka chráma u Matek boží kostel pannus Marie

25 article

— Ze slaroměstské radnice. Komise pro pojme- nování ulic měla včera schůzi, v níž zamítnut byl návrh p. ob. st. Štěpánka, aby Přikopu dáno byl nové jméno »Třída krále Jiřího z Poděbrad«. — Úsneseno, aby nábřeží u mostu Svat. Čecha byl nazváno »Universitním . — Z Kluhu národní strany svobodomyslné. Pra- covní komise živnostenskoobchodní má důležitou schůzi dnes ve čivrtek dne 22. 1. m o 6 hod. večerní. Přítomnost všech členů žádoucí. — Z obcí předměstssých. Ve schůzi městské rady v Karlině dne 7. ulbna 1909 za předsed- nictví pana starosty cís. rady Jindřieba Ronze usne- seno bylo, aby osobní komise uvažovala, zdali s dopornčuje, aby obec karlínská zavedla náhradní po- jištění. Obecnímu výboru předloží se návrh na schvá- lení obnosu do výše 150.000 K na stavbu obecnín domu s lidovými lázněmi a splnomocnění mě tské rady k provedení věci. Schváleny plány změněné facady novostavby na pozemcích invalidovny v bloku VII. č. 9. Dodání železného poklopu na žumpu pro městskou masnou tržnici zadáno firmě A. Hatle.

Štěpánek Jiří Úsnesit Čecho Jindřieba Ronz A Hatl Poděbrady Kluha národní strana Karlin den

26 article

Zřízení vodovodůjv ulicích Šafaříkově, Štrosmayerové atd. zadáno firmě Svitákově. Usneseno doporučiti obecnímu výboru ke schválení úpravu drahotních přídavků učitelských sil extra statum, výpomocných, industriálních a mimořádných předmětů ve smyslu podané žádosti č. j. 6549, počínajíc od 1. ledna 1909. Výkaz o provedeném scontru pokladny v měsíc únoru 1909 budiž dán circulando pp. členům městské rady s revisní komise k nahlédnutí. Vyhověno pří- pisu Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze a uznáno, že možno užívati 41/2% bankovních dluž- ních úpisů banky dříve uvedené k ukládání vadila kaucí, které u zdujšího úřadu z jakéhokoliv důvodu složeny býti mají. — K nelění pamálky pana Ed. Kavaliera, za- kladatele sktárny v Nové Sazavě, věuují pp. Aloisa Josefa Wenigovi Ustřední Matici školské 20 korun na místo věnce. — České vílězství při volbách do obchodníhe gremin v Pizni. Z Plzně se nám sděluje: Úlerní valuá hromada obchodního gremia v Plzni byla oče- kávána s velkým napjetím. Před 23 lety dobyla česká strana vedení v této korporaci a od té doby se Němci voleb nezúčastnili. Letošního roku však nalen alo ně- mecké politické zdejší vedení na to, aby němečtí členové gremia voleb se zúčastnili a také vydána německá kandidátní listina. Němci kandidovali do výboru 8 svých členů. V úterním »Pilsner Tagblatlu« byli němečtí čienové vyzvání k hojné účasti na valné hromadě; také česká strana nelenila a díky obětavým českým členům gremia zůstala správa této důležité organisace i nadále v rukou českých. Češi obdrželi 217—223 hlasů, Němci 34—37 hlasů. Starostou zvolen byl cís. rada p. Antonín Svoboda a jeho ná- městkem p. Čeněk Tkad lec.

Šafaříkův Štrosmayerová Svitákův Ed Wenig Němec Čech Svoboda Tkad Čechy Morava Praha Nová Sazava Plzeň živnostenský banka Pilsner Tagblatle

27 article

— Zemský výbor král. českéhc msedal včera z předsednictví hr. Vojt. Schoeuborna. Ze zprávy ofi- ciální, o schůzi vydané, vyjímáme: Z referátu náhr přis, zem. v. Chaloupky: Bylo uděleno svolení. aby v posluchárně české porodnické kliniky byla se- dadla amfiteatrálně zřízena nákladem státních klinik, — Vzato na vědomí sdělení c. k. okresního hejtman- ství v Karlíně o osvobození od daně budov čp. 14, 14a, 14b a 12 v Bohnicích, náležejících k novému ústavu pro choremyslné. — Z referátu n. přís. z. v. dra. Pinkasa: Nález c. k. správního souddlu, jímž ke stížnosti obce Novotníku zrušena byla rozhodnuti zemského výboru o užívání obecního statku, usne- seno sděliti s ckresním výborem v Nepomuku a na- řízeno mu, aby provedl dodatečné šetření za účelem zjednání podkladu pro nové rozhodnutí zemského vý- boru. — Z referátu přís. z. v. dra. Werunského:

Novotník Werunski Karlín Bohnice Nepomuk

28 article

Obci Sojovicům byla v zásadě slíbena subvence na stavbu železobetonového mostu přes Jizeru. — Z re- ferátu plís. z. v. Adámka: Na vědomí vzato sdě- lení c. k. místodržitelství, že zimní hospodářské škole v Libercí uděleno bylo právo velejnosti. — Usneseno sděliti okresnímu výboru v Lounech výsledky mist- ního šetření o volbě staveniště pro okresní chorobinec v Lounech. — Sdělení okresního výboru v Hostinném o stavbě okresního chorobince vzato na vědomí; provede se mislní šetření o stavbě tohoto okresního chorobmnce. — K ankelě obchodní komory v Praze o organisaci péče o živnostenskou mládež vyslán vicesekretář zom. v. dr. Dvolák. — Dle návrhu zpra- vodajcva schváleno, aby lelos ústní zkoušky matu- ritní na středních školách hospodářských byly ko- nány: od 28. června do 3. července v Roudnici, o 5. do 10. července v Kadani, od 12. do 17. července v Chrudimi. — Z referátu přís, preláta dra. Bu- riana: Vzat na vědomí nález správního soudu, jímž zamitnuta stižnost honebního výboru v Toušicích o pronájmu společné honitby v Toušicích. Rovněž vzat na vědomí nález správního soudu, jímž zamit- nuta stížnost zemského výboru proti zřizení samo- statné školy obecné v Kněžici tím, že školní expoti- tura školy v Hořejším Vrchlabí byla proměněna ve školu samostatnou. — Nedán souhlas k vyškolení obce Ješovic ze školní obce Liběchova a zřízení sa- mostatné školy v Ješovicích. — Svoleno, aby správa obecné školy v Nových Benátkách byla oddělena o řízení obou měšťanských škol a aby při obecné škoie bylo zřizeno místo řídícího učitele. — Udělen souhlas ke zřizení samostatné obecné školy v Mělicích.

Adámek doktor Dvolák Sojovice Jizera Louny Praha Roudnice Kadaň Chrudim Toušice Vrchlabí Liběchov Ješovice Nová Benátky Mělice zimní hospodářský škola v Liberce

29 article

Účetní aspirant Josef Řeřicha jmenován účetním prak- tikantem. — Z referátu přís. zem. v. hr. Schoen- borna: Nově jmenovaný president zemědělské ra- dy dr Bedřich prine Schwarzenberg a vicepresident Jan z Kreislů oznámili zemskému výboru, že na- sloupili v úřad. Oznámení to vzalo s polěšením na vědomí a oběma pánům sděleno, že zemský výbor bude je oba dle povinnosti své nejúčinněji podpo- rovati. Rovněž bylo na vědomi vzato sdňlení dosa-

Řeřicha Bedřich Schwarzenberg Jan Kreisl

30 article Vaše dýchání

Vaše dýchání jest mnohem snadnější po užití prvé dávky SCOTTOVY EMULSE a toto ulehčení bude se denně stupňovati. Toť jest zkušenost tisíců bě- hem minulých 32 let. SCOTTOVA emulse zvýší úžasně povšechné síly. Chue k jídlu a spánek se vrátí a trá- vení se zlepšt I v létě možno s nej- lepším úspěchem užívat. Cona pivodní láhve R 2.50. K dostíní ve všech lekirnách 6915—1

Scottův

31 article Poi jnn

Poi jnn s touto znám- kou — s rybá- řem — jako gu- rančni zna ča SUOTTOVA léčení.