Periodikum ALTO Viewer

1

ndt

2

Haranní a večerní listy předplácí ser V Prasu v administracie na něsie. . . . . na štvrt leta .. s dvoji donáškou na měe

3 Ročník XXXXIX. —

Ročník XXXXIX. — vte

4

zátes čmr b e

5

nsntemt atvolsaste nan t meni se

6

V Praze, ve čtvrtek 22. dubna 1909.

Praha

7

s 3ted vrsta noM v nuo

8

slloben stosi

9

V drobném prodejir ranni dislo o sobé . . za ih večerni Va fliálkách na venkově ranni cislo . . . . . večerní

Virginie

10

Číslo III.

11

načevrt leta : . ve Řliálkách na měsic. . . . Poštoni na měsle na čtvrt letn dvoji zásilko na měsied na stvrt lotai

12

7 K nl 2 K 00n

13

lnseráty platl se hotově lspřee Předeí čení a fnsertr přijiná administrace v Marianské ul.,. Tam nachégejí se tá redakce. tiskároa a expedice „Národních Listá VRukopisy se nevracojí.

národní Listat VRukopisa

14 article Nasaďme páky, dokud je čas!

Nasaďme páky, dokud je čas! Přes půl druhého sta prote- stův českých zastupitelstev okresnícha můstských proti rozhraničovacím předloham Bienerthovým zaslal zemský výbor král. českého těchto dnů vládě vídeňské; ve všech těch ohraženích hájí se jasná a nepopíratelná kompetence jediného sněmu českého ke zdělání zákonůvo právu zemských jazyků ve všech úřadech tohoto království, jakož i o zřizování jeho okřesův a krajů. Všude jinde by se, tušíme, vláda nad podobným přívalem protestů tolikých zastu pitelstev samosprávných vážně zamyslila, Ale v Rakousku bývají vlády vůči českým protestům od jakživa silně — nedoslýchavé a tak jest se obávati, že ani těchto 150 pro testů našich okresův a měst nepohne bar Bienertha, aby své pohoršlivé předlohy vza se stolu sněmovny poslanecké zpět a uloži je do archivu ministeriálního. Spíše musíme býti připraveni, že učiní opět po přání Něm- cův zdejších, kteří po všem prvotním ša lebném předstírání, jakoby se jim Biener- thovy ty předlohy jazykové nezamlouvaly — nyní, »po vítězství německé síly nad Anglil a Ruskem« — pojednou odhazují škrabošku a důtklivě na nejrychlejší jich vyřízení parlamentem naléhají Jak ale takové německé »sofort !« na vlády vídeňské působívá, víme ze zkušenosti půl stoleté až běda.

Bienerthův Bienerth Biener Rakousko Německo Rusko

15 article

Všechno ostatní má ustoupiti choutce milostpánův: I ta velká předloha o starobním pojištění 11 milion dělného lidu, třebas byla podána par- lamentu již počátkem listopadu m. r. i rozpočet státní, otázka prodloužení privi legia rakouskouherské banky, k vůli níž právě vzniká nová parlamentní a vládn krise v Uhrách, rovně těžká otázka o upra vení státoprávního poměru Bosny k oběma polovinám soustátí — všechno: neboť pán Bachmannové, Schreinerové. Pradové. Per geltové et tutti qnanti mají s rozpoltěním Čech a s udoláním našich menšin českých v »provincii Deutschböhmen« velice na pilho. Nyní anebo nikdyl volají na sebe »kujme železo, dokud je žhavo«. »Německo-rakouský svazek se osvědčil,« pobádal dne 18. t. m. známý hrdina z Pří- kopu a první podpalovač německé obstrukce proti sněmu českému, prof. Bachma n v Bečově své věrné — »anglická intrika jakož i nájezd panslavismu jsou odraženy, útoky Jihoslovanů jakož i Čechův na nás Němce skončily porázkou drzých útočníkůa proto se osmělme a dbejme, aby a s po ta část požadavků Němců v Čechách, která se nám vyplňuje v jazykových a roz- hraničovacích předlohách vládních, byla co možná nejdříve uzákoněna. Celé německé Čechy nechť prý naléhají na vládu, by ne- couvla před silným odporem Čechů a neod kládala projednání těchto předloh svých, kterými prý by konečně byl v Čechách tím v celém Rakousku klid a mír! »Bez uspořádání věcí českých není pro Rakousko žádného míru, žádného zdaru !« deklamoval

Bachmann Schreiner Pradová Deutschböhmen profesor Bachma Jihoslovan Čechův Němec Čecho Uhry Čechy Německo Bečov Rakousko

16 title

Jednání s Maďary o rakousko uherskou banku zmařeno!

Maďar

17 article

pěvec »Wacht am Rhein« ve sněmu českém předevčírem v Bečově. Ale nemyslete, že na to snad logicky doložil: »A proto my Němci v zájmu Rakouska zanecháme své obstrukce proti sněmu českému!« — Bůh uchovej, nýbrž... »a proto my Němci žá- dáme neprodlené vyřízení jazykových předlo Bienerthových v parlamentě vídeňském, které jsou nám důležitějšími než všeli k jiné politické neb hospodářske záležitosti.« Napnou tedy najisto — pakli se již ne- stalo, v těchto dnech němečtí parcelář všechno své úsilí a všechen terror svůj, aby se jim učinilo po vůli. Nuže, my sobě naproti také pevně sli- bujeme, že »nasadíme všechny půky«, abychom nebezpečné ty předlohy, které na zval dr. Fořt správně atentátem na naše národní bytí a naši budoucnost — zmařili. Avšak kromě svrchuuvedených protestů našich okresních výborů a městských rad nevidíme dosud nikde silných rukou nasazu- jících ty páky a proto obáváme se, abychom se svým páčením zla opět nezmeškali přívoz.

Němec bůh Bienerthův Fořt Bečov Rakousko Wacht be Rhein

18 article

Což bylo, pláme se pro příklad, tak ne- snadné sezvati 96 českých sněmovních po- slanců našich na jedinou manifestační schůzi do Prahy, aby tu jakožto zákonní, povolaní obhájcové práv země a národa svého usnesli se na podobném velikém a mohutném ohra- žení proti Bienerthovým punktacím, jako bylo ono památné fulminantní osvěd- čení 39 poslanců národní strany svobodomyslné ze dne 21. února 189 proti Taaffovským punktacím víden- ský m. »Tímto kritickým protesteme doznal hned tehda chefredaktor »Neue Freie Presse« našemu kolegovi Eimovi »jsou punktace zabity«. Tážeme se, co nám vadí co nám překáží, aby poslanci naši zemšt i říšští podobným souborným slavným osvěd- čením také nyní zkritisovali před celou veřejností obsah, princi a tendenci předloh Bienertho- vých a bod za bodem prokázali, jakse jimi obmezuje, ba ruší dobré naše rovné právo ve vlasti, přiznané národu našemu již před 61 lety majestátním listem krále Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848.

Bienerthův Eim Praha Neue Frei Presse Bienertvýchod

19 article

Takové osvědčení veškerých zákonnýcl zástupcův národa mělo by, trváme, svou mravní váhu! Takový jasně provedený do- kaz o hrubých urážlivých těch křivdáchj a při kořích, jež se činí v tom elaborátu Bienerthově provádějícím dle doznání prof. Bachmanna požadavky německých parce lářů, — našemu národu a naší vlasti - neušel by pozornosti vzdělaného světa, jenž by tím porozuměl našemu odporu a jeho hluboké oprávněnosti. — Ještě není k tomu pozdě. Ještě mů- žeme snad zadržeti fičící kolo, pakli podob ným imposantním způsobem osvědčíme, že veškeren český národ vzpírá se těm předlo hám rozbraničovacím odporem co nejrozhod nějším a nejopravdivějším, v němž neulev a nepopustí děj se co děj, takže by jejich provedení, ať již tak neb onak, mělo za ná- sledek jen věčné pohoršení a žádný klid a pokoj ani v Čechách, ani v říšské radě, ani v říši vůbec. »Neboť«, jak již Palacký varo val: »pokudkoliv národové budou zde míti příčiny žalovati na bez- práví a křivdy a báti se o svo národnost a svobodu, potud ne bude v této říši nikdy klidu nikdy požehnání« — Této pravdy dávné nechť nezapomínaj vůči svodům panstvílačných dobrodruhů ně meckých vládnoucí odpovědní státníci ra koušti; my pak opět nezapomínejme uči niti přípravy k obraně svéh dobrého práva a své budoue nosti záhy, v čas a neodkládati s nimi až nás nepřítel na bojišti pro nás nepřízni vém překvapí a nedej bože, zaskočí ! Při vstat si na nepřitele a na nebezpečí jes první podmínkou zdaru. Dopustímeli však aby se předlohy Bienerthovy dostaly d výboru, pak nevíme, čím a jak bychon ještě jich zmařiti mohli.

Bienerthův profesor Bachmann bůh Čechy

20 article

Z Vídně, 21. dubna.

Vídeň

21 article

Dnešním dnem bylo oficiální jednán o rakousko-uherské bance s končeno. Nen pochyby, že jednání se rozbilo. Rakouští ministři neměli dnes uherským kolegům již co řici. Rakouská odpověď jes zdvořilá, ale rozhodně zamítá karte- lovou banku. Na dnešních poradách se toto faktum již zcela zřetelně ukázalo a události, které budou následovati, budou znamensti již roz voj krise. Ve večerním »Zeilu« pronáší se k situae chef redaktor »Magyar Orszagu« říáský poslanec Lovaszy, který zde dlí, že výsledek pora jest již nepochybný a že bude toliko formalitou, až rakouská ministerská radu usnese se nepřijmonti nabídku karte lové banky Jest holovou věcí, že uherská vláda podá potom demisi. Formální usnesen o demisi stane se však teprve v neděl v Pešti. V pondělí pak oznámí dr. Wekerle demisi poslanecké sněmovně. Přimou příčinou demise jest, že uherský kabinet v otázce samo slatné banky nedošel k jednotné dohodě. Košut a hr. Apponyi budou v sobotu přijati v audienci jako vůdcové parlament většiny a navrhnou koruně zřizení sa m statné banky. K tomuto návrhu se však h Andrassy nepřipojí. Z toho plyne,ze koalice se rozpadla. Plán cesty cisaře do Pešti ještě nepadl, ale pro blizké dny cesta do Pešti skulečne neni stanovena, HIr. Andrassy, který dne s Wekerlem delší dobu konferoval, bude přija zejtra cisařem v audienci.

Zeil Magyar Lovasza Wekerle Košut Andrassy Nen Pešť poslanecký sněmovna

22 article Vojenská revoluce v Cařihradě

Vojenská revoluce v Cařihradě Cařihradská vláda vyjednává s mladotureckým vojskem Sp. Z Bělehradu, 21. dubna. (Pův. telegr »Nár. Lstů«.) Vyjednávání mezi Stam- inEder vvštgr toliu 1e ecn

Stam Cařihrad Bělehrad

23 article

bulem a mladotureckými veliteli trví a zdá se, že skončí pro sultána pří- znivě. Z Londýna, 21. dubna. O poradách, které se konají mezi Ildizem a mladolureckým výbo- rem, panuje naprosté tajemství. Sultán nikoho k sobě nepouští, vyjma velkovezíra Tevlika pašu Ten byl v posledních 48 hodinách skoro 30 hodin u sultána. Emisaři sultánovi nepřetržitě jezd mezi hlavním táborem mladotureckým a Cati hradem. Jaké jsou přesné požadavky Mladoturků není dosud známo. Není však jisto, žádají-l Mladoturci rozhodně sesazení sultánovo.

Londýn Cat hrad

25 article

Z Vídně, 21. dubna, »Morgenpost« ozna muje z Cařihradu, že okolí zatajovalo sultánov do poslední chvile jeho nebezpečnou situnci Když mu konečně pověděli pravdu, dosta nervové záchvaty a počal zuřit tak jako již v r. 1882 a 1888. Z důvěrné sněmovní schůze. Z Cařihradu, 21. dubna. (K k.) Sněmovn měla dnes krátkou důvěrnou schůzi. Zúčastnil se jí asi 100 poslanců. Poslanci, kteří přišli do styku s blížící se armádou, podávali prý zprávu o svém poslánl. Někteří poslanci opět prý žá dali, aby sídlo poslanecké sněmovny bylo př loženo do Sv. Štěpána, čemuž však mnozí po slanci odporovali. Nestalo se žádné usnesení pro nedostatečný počet poslancův a schůze byl přerušena. Do Sv. Štěpána odebralo se ještě několik poslanců. Nedůvěra k Albáncům. Ze Soluna, 21. dubna. Aby reakcipnářské hnuti ve Valoně bylo potlačeno, nařídil mlado lurecký výbor, aby telegrafieké vedení z Valony do Cařihradu a Soluna bylo přerušeno. Tako- vým způsobem mají byti Abanci ve Valoně o- loučeni od ostatního vojska. Mladoturci — jal se zdá — nemají k Albáncům důvěry a cho vají se k nim zdrželivě. Proto také nebyli vzat albánšti dobrovolníci na výpravy do Cařibradu

Sněmovn Štěpán Albánec Vídeň Cařihrad Soluna Valon poslanecký sněmovna Morgenpost

26 article

Poslup na Cařihrad. Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Solunské vojsko postupuje nyní rychle na Stambul, Peru a Bospor Dlicí zde prapory solunských střeleů a pluky jízdní a dělosiřelecké vyslaly k postu- pující armádé depulace, k nimž přidalo se mnoho důstojníků a mužstva. Tyto deputace ohlásily, že toto vojsko se podrobuje. Připojuy se daké žáci vojenských a soukromých učilišt dobrovolníci. Poněvadž však i na této cestě snaži se vetřiti náboženšti nebo reakcionářst emisaři, byla nyní u postupující armády zave dena přisná dozorči služba. Deputace armén ského výboru a j oznámily postupující armádě že připojují se k její intenclm. Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Zdá s již zajištěno, že se největší čásí námořníbe vojska přida se ku postupující armádě. Folicie stihá derviše-redaklora. Z Cařihiadu, 21 dubna. (K k.) Chef redaktor »Volkanu«, orgánu mohamedánské unie derviš Vehdedi, jest stihán policil. Zd se, že prchl. Spojenství sborových okruhů Z Cařihradu, 21 dubna. (K. k.) Mim kraje solunský. skopijský, bitolský, drinopoliský

Volkan Zdeněk Cařihrad Stambul Peru Bospor Cařihiad

27 article

a janinský neuznávají vlády také 4 maloasijské kraje a odmitají její rozkazy. Solunský sborový velitel obrátil se na- všechny sborové okruhy, žádal je za spoje- nectví. Dosud přidal se formálně pouze obvad IV. sborového velitelství (v Erzingianu, Malá Asie). Ostatní velitelství dle všeho ještě kolisají. Jednotlivá vojenská velitelstvi ostatních sboro- vých okruhů zaslala prý již prohlášení, že se připojí. Nevčasné ovace. Z Cařihradu, 21. dubna. Pod nátlakem softů, kteří navštěvují všechny kasárny, hodlá velká část posádky připraviti sultánovi ovace žádati ho, by zamlti podmínky mladoturecké, Pochybuje se však, že by sultánovo vojsko po- stavilo se Mladoturkům na odpor.

Malá Asie Cařihrad

28 article

Bezpeční poslanci. Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Dle »Saby« sdělili poslanci ve Sv. Štépánu, se zř telem ke zmatku a útěku mezi softy, tiskové kanceláři Porty, že se nemají čeho báti. Solunšti policisté do Cařihradu Z Cařihradu, 21. dubna. (K. k.) Policejní ředitel a deset důstojníků vypravilo se ze So- luna jako policejní komisaři se 60 strážníky do Cařihradu, kde budou vykonávati bezpeč- nostní službu. Na odzbrojení sultánova vojska. Z Cařihradu, 21. dubna. Mezí generálním šlábem a velitelstvím mladotureckého vojska bylo smluveno, že vojsko nevtrhne do města. poněvadž jinak by bylo nezbytno krveproliti. Vojsko však obklíči ponenáhle těsněji město pak patrně zejtra přímo potáhne k Ildi z u, aby odzbrojilo 6000 mužů sultá- nova vojska, které ostatně nepomýšli n žádný odpor. Velmocenské podpory sultána. Z Cařihradu, 21. dubna. Ze spolehlivého pramene se oznamuje, že Anglie, Francie a Ru- sko podporují sultána. Parlamertní voj sko povolí tomuto tlaku a upustí od řešení otáz ky následnické. Rozhodnutí stane se dnes večer načež zejtra ráno vojsko vtáhne do města.

Cařihrad Saba Anglie Francie

29 article

Dohoda stran neni upřímná Z Vídně, 21. dubna. „N. F. P.“ oznamuje z Cařihradu, že jedon ministr a jeden státní se- krotář prohlásili, že otázku, má-li se sultán po- děkovati, nelze považovati za vyřízenou ani po přijctí navržené čohody, Žádný soudný člověk nevěři na trvání lakového kompromisu a nevěří, že dohoda obou stran jest upřímná. Burchan Eddin Ze Soluna, 21. dobna. (K. k.) Mladoturci bitolati žádaji, aby se zabránilo útěku prince Burchana Eddina, nejstaršího syna sultánova, z Cařihradu Žaloslné poměry v Syrií. Z Cařihradu, 21. dubna. (Reuter) V ha- lejském kraji výtržnosti se šíří. Došlo k nim také v Antakišu a Beredžiku. Angličané a ostatní cizinci hledali útočiště v angliekém místokonsulátu. Anglický křižák »Diana« vylodil v Alexandrettě 50 m. Z Mersiny. 21. dubna (Něm. kab.) Dne večer připlula sem první vojenská německá lod »Loreley«. Je zde vše klidné, ale situace není

Burchan Angličan Diana Vídeň Cařihrad Sýrie Mersin Německo Reuter Burchan Eddin Soluna

30 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Staročeské amulety agnusky. Krátká tato vzpominka a studie kulturně historická hledí si názorů a zvyků, jaké míval naši předkové, zbožní i pochybovači, nekatolici pokud se týče beránka agnuska. Kněz Václav Her menecius r. 1570 přeložil z latiny a zkušenost ni ze života českého souvěkého doplnil „Štitei víry proti bludům nynějších časův“, často pal vydávaný. V něm vykládá o voskovém agnusku Výklad Hermaneciův převzal pak do své Po stilly katolieké r. 1691 jesuita Mat. Šteyer. Sbr nuje v stručnosti, srozumitelným výkladem Co jest a slove voskový Agnas Dei? Jest ze vnitřní znamení, z čistého, bílého vosku, s bal zámem a svatým křižmem smíšeného adělané od svatosti papožské, skrze slovo Boží a svato medlitbu posvěcené, na kterémž se obyčejně jednoho beránka obruz a nějaké tajemství z ži vota Pána Krista vtisknuté přidává. — II. Cos skrze takové voskové Agnus Dei vyznamenává Skrze to předkládá se nám pravý a nepoškv něný beránek Bozí, jenž snímá hřichy světa totižto Ježíš Kristus. Nebo skrze čistý a bi vosk vyznamenává se jeho přečisté, bez všeli jakého hříchu, člověčenství: skrze svaté křižmo jeho milosrdenství se zpamená. Skrze pak bal zam dává se znáti, že on jest ten přelibě vonný balzam, který smrad našich hříchů zahání a nás od nich vysvobozuje. — III. Kdo má tu mo aby ten vosk světil? Zádný jiný, krom saméh.

Václav Mat Šteyer Dei Krist Ježíš Kristus

31 article

Římského nejvyššího biskupa aneb papeže A ten sám nečiní to každým časem, ale tolik v prvním roku svého volení a potom vždycký pa sedmi letech, v jednom přiležitém dni pře ochtábem velikonoční slavnosti. — IV. Jaká jest moc, neb oučinek těch Agnus Dei? Vůbe mluvě, přinášejí lidem obzvláštní pomoc a po silnění proti všelikému neštěstí a nebezpečen ství; neb za to v posvěcování takových vosko vých obrázků papež Pána Boha prosí. Obzvláštn pak oučinkové při těch, kteří takové Agnus De při sobě z pobožnosti nosí, tito bývají: 1. K ucti- vosti a chvále Boží obzvláště vzbuzení bývají 2. Od škodného povětří na moři i na zemi, od krupobití a hromobití, též od bouřlívého větru aachováni bývají, aby nie takového jim neuško- dilo, 3. Povodně i ohňové i zemětřesení skrze takové Agnus Dei přetrženi, umenšeni a skro- ceni bývají. 4. Ti, kleřiž téch Agnus Dei pa- božně užívají, zachováni bývají, od hliz, od pa- doucí nemoci a před náhlou smrti, 5. Od oukla- dů zlých duchů, též od čárů chráněni bývaji. 6. Skrze ně spomoženo bývá těhotným ženám, aby plod života svého snázeji na svět vyvedly.

Agnus Dei Dei

32 article

7. Slovem ty, kteříž uetivě na hrdle nosí tyto Agnus Dei, všemohoucí Bůh ráči ostříhati ve všech jejich zlých přihodách a nebezpečen stvích, a svým božským potěšením je občerstvo vati a obveselovati ráčí. Kdo pak takových mi lostí oučasten býti chce, tomu potřeba jest, aby jsa prázdný všelikélo smrtedlného hříchu, v m losti Boží zůstával. Sice jestli kdo těžkého smrtodiněl., hříchu sobě jest povědom, a kát se nechce, mále jemu prospěje takové Agnus Dei. — V. Starodávní-li jest věe čili nová, ta- kových Agnus Dei uživati? Nic není nového, ale před mnoha sty lety obyčejná byla. Neb se na cházi, že okolo osmi se let jest, co Lec pa pež V. takové Agnus Dei eísaři Karlovi Veliké mu poslal, kteréž on, jako vzáctný poklad, s ob zvláštní uctivostí přijal... Nemáť se tedy věrn křesťan styděti takový svěcený vosk na hrdlo nositi, poněvadž jest to k jeho výbornému užit ku a Pánu Bohu k větší cti a chvále. Z inventářů staropražských domáeností se znáváme, že na sklonku věku XVI. vedle vylíče ných voskových beránků byla oblíbená moda ne siti beránky Boží stříbrné, jako ochranu i jako klenoty. Otviráme na př. v archivu kr. hl. města Prahy kaihu č. 1173. Jsou tu zapsány agnusy dva r. 1594 (l. 280), na šňůrce visutý agnus dei stříbrný r. 1595 (l. 321). V knize č. 1174: agrus doi (jakž jmenují) v stříbře fa- sovanej (I. 88 a často); 3 agnus dei a 3 zuby vlčí za 1 rýnský (I. 201, r. 1606) atd.

Dei bůh Lec Agnus Dei Praha Karel Veliká

33 article

Jindřich Hofímann v knize Zreadlo nápo ženství t. j. původ, způsob, smysl a výklad všech ceremonií v církvi katolické, v Praze, 1642. str. 175, poučuje o nošení těchto agnusků „Agnus Dei, které se na hrdle nosí, to se svět od nejvyššího římského biskupa, toho léta, když začíná papežovati, a potom v sedmí letech a t v Bílou sobotu. Znamená pak Beránka Krista Pána, jehož my také beránci a ovce v čistote a pokoře máme býti, protož se i z vosku čistého bílého strejí.“ Souhiasně doporučuje nošení agnusků kniha Pravé křesť. lásky v všelikýeh bídách strastného života, 1644. Doporučuje knížka Krátké sepsání milost a dobrodiní, dosáhnutých skrze pobožnou a sva tou modlitbu střelní r. 1672 str. 20 nošení ce dulek s krátkými modlitbami na hrdle v Agnus Dei a chování s uctivosti této ochrany proti ne- štěstí a proti polestem. Není divu, že v této době v domáenostech měšťanských i šlechtických za hlédneme voskové i zlaté a stříbrné agnusky jež také byly jako dárky votivní ukládány na poděkování a posud se spatřují v pokladech zvla ště poutních chrámů. Inventář po hraběti F. v Slavatovi 1673 v arch. Jindr. Hradeckém vyka zuje Agnus Dei v zásuvce psncího stolu.

Hofímann Agnus Dei Beránek Krist Slavata Jindr Praha

34 article

Křižovník a historik Beckovský píše v knize Druhý sloup 1707, str. 221: U katolických křesťanův podle starobylého obyčeje chová se a užívá svěcený vosk a na něm brázek be ránka Božího se spatřuje, odkudž také své jmé no má; nebo u latinářův takový vosk jmenuje se Agnus Dei, to jesí Beránek Boží, aneb agnu- stko. Ten pak vosk hned léta 500 byl v pobož ném užívání. Takový také vosk papež Lev II císaři Karlovi Velkému daroval; kterýžto vos cisař s velkou uctivostí přijal a za velký klene sobě ho vážil. Urban V. léta 1363 několik po- dobných svěcených voskův císaři řeckému po- slal, který proti nim z města s processí vyšel v níž bylo jak světských, tak duchovních osol velké množství; nebo těch časův zřídka komu jakový vosk se daroval a proto i u takových velkých pánův v nevypravitedlné vážnosti jea byl takový dáreček. Nynějších pak časůvo čim více se jich rozdává, tím oni v menší jsou váž- nosti, ačkoliv by se to nikterak nestalo, kdyb každý katolický křesťan náležitě sobě jich moe a oučinnost rozvážil; též kdyby věděl, z čeho se dělají, od koho se světí a co znamenají. Pročež k našemu duchovnímu naučení užitku, aby tím lepeji sloužiti mohlo, věděni sluší, že ten vosk svěcený proto se jmenuje Agnus Dei, beránek Boží neb agnustko, že n něm jest vytlačen obraz beránka a vyzna menává Krista Pána .. Příčiny, pro které Kristus Pán, Spasitel náš k beránku se připodobňuje a na svěceném vosk v podobenství beránka se tlačí, jsou mezi jiný mi tyto: 1. Protože beránek svou přirozenouti chostí k paměti nám přivádí tichost a milost ne beského beránka Krista Ježíše. 2. Beránek be loučký a nepoškvrněný na sobě ukazuje povahu nevinnosti a čistoty Krista Pána; neboť on jest jasnost věčného světla. A z ohledu toho tiskn se beránek na bílém a čistém vosku. Aniž kdy

Agnus Dei Beránek Lev II císař Urban Kristus pán Krist Karel Velký U katolický křesťanův

35 article

od nás spatřine bylo, aby takový svěcený vosk nějakými barvami okrášlen byl; nebo Re hoř XIII. papež pod klatbou zapověděl takový agnustka neb vosk takový, který se od žádnéh jiného toliko od papeže samého světí, barvam mazati. 3. Že Kristus Pán v svém přehořkém umučení beránkovi, který před tím, kterýž h stříže, neotevřel úst svých, byl podobný. Těcl agnustkův aneb vosku svěceného, vzáctnost tak odtud poznati můžeme, že oni dle hebrejskéh- a latinského jazyka nejmenují se jenom berán kové, ale Beránkozé Boží. Předešlých časův když Novokřtěnci své bílé roucho v neděli pro vodní svláčeli, takový vosk od papeže svěcený na němž vytlačen byl Běránek Boží, dával s novokřiěným a na jich hrdla se zavěšoval. Neb tehdy pohané, jak svědčí Baronius, léta Pane 58 svým détem obyčej mívali pověrečné pytlíčky k odvrácení kouzlův na hrdlo zavěšovati, míste kterých nařídila církev katolická, aby se vosl ten svěcený věšel, jakožto štít proti všem kou- zlům a jiným nepřátelským oukladům mocný dostatečn,. (Po výkladě, jak se dělá, pokračuje Léta Páně 1568 kniže Auraykus do Braban s armádnu táhl a z ni jednoho bojovníka, kter pro své výstupky k smrti odsouzen byl, k stre mu přivázati a rozstříleti rozkázal. Vojáci, chtíee vykonati poručení pána svého, do něho k str mu přivázaného stříleti počali, nicméně žádný jemu ublížiti nemohl. Což když všem přístojícín velmi divno bylo, vojáci všecky šaty s něho svláčeti počali, domnivajíce se, že něco pově rečného v nich nosí; ale našli toliko na jeh krku visící agnustko aneb vosk svěcený, kter jak mu z hrdla vzat byl, ihned po první ráno byv prostřelen, na zem padl a umřel.

Běránek Auraykus Brabany Kristus pán

36 article

Blíž od Mediolanu v místě jednom ohou vyšel času nočního a široce i dlouze roztahovat se počol. Jeden kněz, maje při sobě voskové agnustko, je do ohně vhodil, věda velmi dobře že ono moc má obnivost ukrocovati, což se take od všechněch přistojících očitě poznalo; neb agnustko, jak do ohně vhozeno bylo, velko chvíli v něm, an se na ně všichni lidé přítomn dívali, jako na nějakém drátu zavěšené viset zůstalo, do olě na to hlouněji padlo a ohet udusilo. To hle Pán Bůh ráčil jest učiniti k za hanbení těch, kteří podobná agnustka zavrhují a o jejich moci a užitcích dokonce nic nedržeji V městě jednom, Jamada nazvaném, mlá denee palnáctiletý častěji od zlého ducha lom cován byl a trápen. Jeho strýe poslal pro jednu křesťanku a jí všecknu věc náležitě s velikou útrpností oznámil. Křesťanka vzala se svého krku voskové agnustko svěcené, je na hrdlo mládenečka zavěsila a svěceným provázkem jak ruce tak nohy mu svázala. Dábel zuřivě křičel počal: Ach rozvažte mne a hned z těla toho vy- jdu! Odpověděla křesťanka: Ještě musím tě te- chu trápiti! Po malé chvíli, jak z těla voskové agnusko vzala, dábel hned z jeho těla vyšel a víceji do něho se nenavrátil . .. Z rozhorlení Beckovského vysvítá, že již tenkráte mnozí nevěřili účinu agnuska, a také trpce to kazatel vyčítá i snaží se přesvědčiti, že nedůvěra k agnusku jest hříchem. Proti agnusku. počínajíc XVI. stoletím, brojila Jednota Brat ská a tepali důvěru v svěcený vosk i kov s po- dobou beránka kněží nekatoličtí slovy ostrými.

bůh Mediolanum Jednota Brat

37 article

Vyskytly se také smiřovači, kteří přičítali moc agnuskům, ale někteří spatřovali v působení tom vliv mistra tisic řemesel, satanáše, jiní pak hájili, že se nábožná úcta přikládá, nikoli vosku, stříbru, nýbrž Beránku, Kristovi, symbolem t znázorněnému. S.v. Adam a Lebenwaldt, Trac- tätl von des Teufels List ir Verfůhrung der Men- schen zar Zauberei, 1681, str. 339. Na ukázku z českých horlitelů proti agnu- skovi budiž Jan Koupilius. V polemické knize Modla věku nynějšího, vydané 1593, str. 28. ptá se: „A co, prosím vás, má se souditi o v - skovém beránkovi... Netřeba tehdy Boha vzj- vati, netřeba prositi za nic; nebo tento voskový peránek, tak jest očarovaný, že mnoho může Může hříchy shladiti a zlé náklonnosti setříti. nejinak, než jako krev Kristova. Může hromobiií i jiné zlé všecko, tohdy i dábla, odvrátiti může. Může matku těhotnou i plod její při životu za- chovati, dary hodným snad Ducha sv. dáti, moe ohně zhasiti, toho, kdož jej při sobě vi čistotě nosí. z bouří mořských vysvobediti. Když to všecko může beránek voskový k čemu Kristus? O rou- hání, ó lživý svode! Uplynuly věky, kdy se rez- přádala polemika, často ostrá, o moci agnuska. Dnes netuší drotar, kdy si věsí na kabelku vedle ostatních okras hagnuska, kdy pro okrasu nosi vnučka po babičce penízek s beránkem, kdy při modlitbě líbá se závěsek u růžence se „etnoust- kem“, že i tento symbol má také svou zajímavou historii. Č. Zábre.

Krist Adam Lebenwaldt Trac Koupilius Kristův Kristus Č . Zábre