Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

a vlletan

3

sa slr mea se ašlvvbi tlet

4

V Praze, ve středu 26. května 1909.

Praha

5

mlázvda losn lmozň mlotratlízrot

6

alačan

7

Číslo 144.

8

nb ám nšel

9 article

Ma ranní a večerní listy předplácl se v Praze v administrani na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou: na měsi, . . . . 7 K nek na čtvrt leta . ve fliálkách na měsio. . . . . 2 K 30h Poštou na měsle. . . . . . 8 K 9 na čtvrt lota . . . . 9 K 80k s dvoji zásilkou na měsl na čtvrt ieta . . . . i k eni

Praha

10 article JAl

JAl nontvia vos

Jal

11 article

ubo ok jnp

12 article

s v n aeo e

13 article

otnra dalki v žšen

14 title

Ved

15 article

varb snbocěi ado

16 article Gamlo

Gamlo otod dlota V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za večerní za 4 h Vo fliálkách na venkove ranní čislo . . . . . . . 1 vočerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed. Předplecení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí sa téš redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů Rukopisy se novraogjl.

17 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Německé pokrokové strany a baron Bienerth. Z Vídně, 26. května. Výkonný výbo německých stran tak zvaných svobodo- myslných byl dnes u bar. Bienertha žádati ho, aby pověděl, co dá Němcům za to budou-li hlasovati pro rozpočet. Kdykoliv v prošlých létech za vlády Kor- brovy, Gautschovy a Beckovy šli členové parla- mentní komise „Českého klubu“ se stesky a ža- lobami k chefu vlády, hned přiběhli k němu s drem. Grossem v čele husím pochodem ně- mečtí pohlaváři ptát se ho, co Čechům dal a slíbil. Myslíme, že nebudeme falešnými pro- roky, řekneme-li, že čeští poslanci dnes a vůbee nepůjdou se ptát, co bar. Bienerth Něm- cům dal a elíbil. Na všechen způsob jest však vyvrácena dů- kladně soustavně šířená lež, ktorá se provozuje od nastolení bar. Bienertha vůbec a která se rozsířila až do kruhů nejvyšěích, že prý to- tiž Němci slouží vládě zadarmo e že bar. Bienerth nemusí jim činiti žádné kon- cese. Ani kdyby jim nových darů nedával, Němei zadarmo neslouží. Slouží už vládě aspoň za to, aby vláda Čechům Slovincům, Chorvatům a třídám lidovým o de- pírala práva, která jim po zákonu příslu- šejí. To jest také něco, ba to jest velmi mnoho) Z Vídně, 26. května. U bar. Bienertha byli také, když vyjednával dnes s německými vůdci, ministři hr. Stürgkh a dr. Schrei- ner. „N. Wr. Abendbl.“ dovídá se, že jed- nalo se především o záležitost vy. sokých škol a o stanovisku vyučovací sprá- vy k českému požadavku, aby zřízena byla druhá česká universita v Brně.

Bienerth Němec Gautschův Beckův Gross Čecho Chorvat Stürgkh doktor Schrei N Wr Vídeň Německo český univerzita v Brno

18 article

Češlí zástupcové v rozpočtovém výboru. Z Vídně, 26. května. Baron Chiari, před- seda rozpočtového výboru, mluví tam toliko slovo jediné: rychlel Chce, aby tato komise svoji práci odbyla s chvatem dosud nebývalýmo, jenom aby všechno bylo hotovo, j ak, na tom mu ovšem nezáležl. Česká veřejnost očekává právem od če- ských členů tohoto výboru, že nedadouce se nikterak mýliti kommandem bar. Chlara, ná- ležitě povědi pravdu nynější mu chefu spravedlnosti dru. Hochlen- burgerovi a vyloží také řádně požadavky české ve příčině veškerého školstvl. Česká veřejnost očekává dále, že čeští členové výboru toho nepokryté vylknou stanovisko svoje a smýšlení českého lidu k nynější vládě a k ny- nějšímu vládnímu směru. Němci a Polácl. noi Z Vídně, 26. května. Včera večer konsla se u předsedy poslanecké sněmovny dra. P at- taie porada zástupců polských křesťa nsko-sociálnich. Vlme, že dávno již osnují se allianční plány mezi obéma těmito stranami, proto nás včerejší porada nejen ne- překvapuje, nýbrž také neznepokojuje. Němci se včera usnesli v záležitosti po- žadavků Rusů haličských, aby se jim zřídila ruská universita ve Lvově, z a cho- vati se tak, jak se zachovají P- láci. Tito nejsou zásadně proti ruské univer sitě, nechtějí však, aby se zřidila ve Lvově. Jak vidno, jest jakási analogie a parallela mezi chováním Poláků k Rusům a mezi chováním Němců k Čechům.

Baron Chiari Němec Rus Čecho Vídeň Lvov poslanecký sněmovna

20 article

Prohlášení presidenta správního soudu. Z Vídně, 26. května. První předsed správního soudu markýz Bacque- hem zaslal »N. Fr. Pr.« přípis prot klevetám, jež otiskla podle nacionálně-ně- mecké korrespondence o presidentovi senátu Zenkerovi a dvor. radovi dru. Pantů- čkovi. Markýz Bacquebem píše: »Pokládám za svoji povinnost postaviti na jisto, že oba jmenovaní zasloužilí členové správního soudu konají svůj úřad s nejpřísnějiší objektivností a vzornou věrnost ke svým povinnostem a že jest úřadní jejich povinnost prosta úplně tendencí, které by s vysokými úkoly správního soudu byly nesluči telny.« — Myslíme, že bylo by se doporučovalo, kdyby byl markýz Bacquehem tento přípis za- slal na pravou adresu: J. E. ministru dru. Gu- stavu Schreinerovi. bo Dement. Z Vídně, 26. května. (K. k.) »Fremdenblati oznamuje: V jednom peštském listě se vyprá vělo, že rakouský ministerský předseda svob.p Bienerth vyslovil se k osobnosti blíže ne- označené, že Maďaři mají štěstí, nebo v nynější krisi jo také koruna na jejich straně, Oproti tomu jsme zmocnění prohlásití, že svob. p. Bienerih nikde se ta- kovým nebo podobným způsobem nevyslovil a že jde tudíž v tomto případě jen o pouhopouhou smyšlenku.

Bacque Zenker Bacquehem Schreiner Bienerth Maďar Vídeň Francie Bacquebe Fremdenblat

21 article

Dr. Wekerle ve Vídni. Z Vídně, 26. května. Dr. Wekerle byl při- jat dnes císařem ve slyšení, které trvalo však jenom hodinu. Referoval v něm o všeobecné politické situaci v Uhrách. Roz- hodnutí žádné se nestalo, také však žádné nebylo očekáváno. Na to měl dr. Wekerle poradu s bar. Aehrenthalem. Není jisto, zdali již dnes vrátí se do Pešti. Z uherského úřadního věstniku. Z Pešti, 26. května. (K. k.) Úřadní list uve- řejňuje udělení velkokřiže řádu Františka Jo- sefa presidentovi ředitelství uherských státních drah tajnému radovi Juliu Ludvighovi za jeho dlouholeté výborné služby. Srbský ministr zahraničních záležitostí na objíždce. Z Pešti, 26. května. Z Bělehradu se ozna- muje, že srbský ministr zahraničních záležitostí dr. Milovanovič ke zvláštnímu přání krále Petra se odebral do Říma. Tato cesta souvist se zasnoubením srbské princezny Heleny. Dr. Milovanovič veze vlastnoruční list krále Petra králi Viktoru Emanuelovi a knl- žeti Mikuláši černohorskému, který právě mešká na Riviéře. Dr. Milovanovič se potom odebéře do Paříže a Londýna v záležito st srbské půjčky. Hr. Tarnowského odchod z krakovské nniversity. Z Krakova, 25. května. (K. k.) Dnes ko- nala se na krakovské université slavnost na rozloučenou hrab. Tarnowského s učitelským úřadem. Súčaslnili se j kardinál kniže biskup Puzyna, biskup přemyšl- ský, ministr vyučování hr. Stürgkh, ministr dr. ryt. Dulemba, místodržitel dr. Bobrzynski, zem maršálek hr. Badeni, mnoho hodnostářů a zá- stupců korporací. Byl předčítán telegram pa- pežův, jimž se blahopřeje jubilárovi a uděluje požehnání. Když byla oslavencí odevzdána adres

doktor Wekerle František Ludvigh Milovanovič Helena Viktor Emanuel Mikuláš černohorský Tarnowski Puzyna Stürgkh Bobrzynski Baden Vídeň Uhry Pešť Bělehrad Řím Paříž Londýn Hradec Krakov

22 article

a zlatá pamětní medaile s jeho obrazem, dě koval Tarnowski shromážděným, vyslovil nej vřelejší dík za vlastnoruční list eísařův a pro- volal císaři třikráte »slávu«, což shromá ždění nadšeně opakovali. První valná schůze výkonného výboru slo vanského. Z Petrohradu, 25. května. (K. k.) Petr tel. ag. sděluje: Dnes konala se za předsedni- ctví dra. Kramáře první valná schůz výkonného výboru pražské h sjezdu za účasti pozvaných osob. Promluvili mimo jiné dr. Kramář, Dmovskij, Miljutin, hr Vladimir Bobrinský, Pogodin, Klofač, dr. Hlibo vický, Krasovský, Slavinský a kníže Lvov. Řeč níci rozebírali výsledky slovanského hnutí od prvního pobytu dra. Kramáře a soudruhů v Pe- trohradě a konstatovali, že zdánlivý úbytek ve vzrůstu slovanského hnutí je vlastně jeho sesí- lením. Je to vidno zejmena z uznání neodvis- losti Bulbarska a ze stále vzrůstajícího zájmu pro věc slovanskou ve společnosti i v tisku Večer zúčastnili se slovanští hosté cvičení ru- ského Sokola. Sensační dotaz v ruské říšské dumě.

Petr Miljutin Bobrinský Pogodin Klofač doktor Hlibo vický Krasovský Slavinský Kramář Bulbarska Sokol Petrohrad Lvov h sjezd

23 article

Z Petrohradu, 26. kvétna. (K. k.) P. t. a. sděluje: V dnešní schůzi říšské dumy vzneslo 39 oposičních poslanců na ministra s pra- vedlnosti a vnitra dotaz, v němž uvádějí věci zjištěné finským soudem a prohla- šují, že tyto věci osvětlují působnost s v a zu ruského národa a dokazují, že svaz byl ve styku s policií, což je ve spořádaném státě nepří pustno. Uvedení poslanci navrhují, aby duma podala dotaz, je-li ministru spravedlnosti a mi nistru vnitra známo, že generální rada svazu ruského národa za vědoml bezpečnostní a politické policie organi so- vala bojovné spolky, které byly za součinnosti policejních úřa d- níků opatřeny revolvery a pu- mami, dále že celá řada členů svazu současně působila jako a genti politické polici a že konečně tyto osoby za součinnosti gene- rální rady svazu a jejího předsedy Dubrovina súčastnily se zavraždění býva- lých poslanců Herzensteinan Jollesa, jakož i ntentá tů na hra- běte Witta a Miljukova. Je-li to ministrům známo, bylo by dobře zvěděti, jaká opatření učinili na zamezení takových zločinných činů ? Po bouřlivé debatě, za níž došlo k lomozivým výje vům prludkým útokům mezi členy krajní pravice a levice, byla interpela ce sehválena a přikázáňa komisi, již dána třídenní lhůta, aby se o ní vyslovila a opět ji podala, v plenární schůzi. Nejel do Petrohradu. Ze Lvova, 26. května. (K. k.) Zpráva pelro- hradské telegrafní agentury, že universitní pro- fesor dvorní rada dr. Rydygier účastní se slovanského sjezdu v Petrohradě, je nesprávná. Rydygier neopustil vůbec Lvov. Podplatková aféra ve Francii. Z Paříže, 25. května. (K k.) U řed- tele námořní inženýrské školy Duponta byla provedena pro- hlídka domovní a osobní. Také ve škole byla vykonána prohlídka. Dupont, proti němuž námorní vyšetřovací komise podal

Dubrovin Herzensteinan Witt Miljukov doktor Rydygier Dupont Petrohrad Lvov Francie Paříž svaz ruský národ rada svaz námořní inženýrský škola Dupont

24 article

stížnost, nepředložil prý neoprávněným způsobem zprávu o pokusu jednoho dodavatele podplatiti námořního kontrolora. Generální guvernér alžírský. Z Paříže, 25. května. (K. k.) K dolazu prohlásil Clemenceau za bezpodstatnou pověst o změně v úřadě generálního guver- néra alžírského. Jonnart dosud nepro- jevil úmysl opustiti Alžír a vláda naprosto ne chce se zbaviti jeho služeb. Francouzská střední škola v Bělehradě. Z Bělehradu, 26. května. »N. Wr. Tgblitu.« se oznamuje: Srbská vláda předložila vláde francouzské návrh na zřízení franco uz ského lycea se srbským podkla- dem v Bělehradě. Francouzská vláda by jmenovala profesory. Náklad však na zřízení a vydržování lycea hradil by slát srbský. Tímt lyceem nabyla by Francie právo vydávati ma turitní vysvědčení, jež by opra- vňovala k návštěvě franeo uz- ských universit. Vláda francouzská za- mýšlí, bude-li tolo lyceum zřízeno, neudělovali nadále žádné státní stipendium pro posluchače na německých a ra- kouských universitách. Francouzský vyslanec v Bělehradě Descos slíbil, že bude srbský plán v Paříži podporovati nejvřeleji. Bulharšti král. manželé do Išlu. Ze Sofije, 26. května. Král. Ferdinand bul harský a královna Eleonora pojedou do lšlu, jak- mile tam přibude cisař František Josef, aby se mu v nové své hodnosti představili.

Clemenceau Jonnart N Wr Bulharšť král Král Ferdinand bula Eleonora František Josef Paříž Alžír Bělehrad Francie Išlu

25 article

Rumunský zpěvácký spolek »Hora« z Bukurešti v Černovicích. Z Černovic, 26. května. (K. k.) Na po- zvání zdejšího rumunského studentského spolk »Junimea« přijel sem včera rumunsk zpěvácký spolek »Hora« z Buku- rešti a byl na nádraží slavnostně uvitán městským zastupitelstvem a členy »Junimey«. Po uvitání zapěl pěvecký spolek »Hora« ra- kouskou císařskou hymnu. Včera večer uspo- řádán byl v Městském divadle slavnostnl koncert, jemuž byli přítomni také zemský president ryt. Bleyleben, arcibiskup dr. Repta náměstek zemského hejtmana dr. Smal-Stocký. Koncert byl zahájen rakouskou cisařikou hymnou Předseda »Junimey« měl pak k rumunským hostům pozdravný proslov. Předseda »Hory« dékoval za přátelské uvítání a skončil svou řeč provoláváním slávy císaři, což bylo hlučně opa- kováno. Dnes vrátí se hosté do Bukucešti.

Hora doktor Repta Smal Stocký Bukurešť Černovice Bukucešť

26 article

Ze španělského parlamentu. e Z Madridu, 26. května. (K. k.) Sněmovna schválila 186 proti 33 hlasům osnovu zákon o námořských spojeních. Chystané velké demonstrace pro Španělsko. M. Z Kolína nad Rýnem. (Zvl. telegr. »N. L«) »Kölnische Zeitung« obdržela tento telegram z Madridu: V druhé polovici července bude ve Ferrolu slavnostním způsobem za- hájena stavba španělského váleč ného loďstva anglickými firmami Král odebéře se za touto přičinou ze San Sebe- stíanu do Ferrolu, aby svojí přítomnosti vyzna- čil velkou důležitost celého a ktu Proslýchá se, že anglické loďstvo u spo- řádá při této příležitosti veliké přátelské projevy na galicijském po- břeží. Připlujou prý tam všechny a ngli- eké válečné lodi, jež tou dobou bu- dou volny. Také Francie á Portu- galsko sůčastní se demonstrace pro Španělsko. Nová dánská dolní sněmovna. Z Kodaně, 26. května. (K. k) Nový folketing je složen takto: 24 členů levice. někdejšího ministerského předsedy Christensena, 24 sociálních demokratů, 19 členů levice ny- nějšího ministerského předsedy Neergarda, 19 členů pravice, 15 členů radikální levice a 11 divokýceh.

N L Christensen Madrid Španělsko Kolín nad Rýn San Ferrol Francie Kodaň dolní sněmovna Kölnische Zeitung

27 article

Zmalky v Persl. Z Tavrizu, 25. května. (K. k.) Zástupee petrohradské telegrafní agentury navštívil dnes endžumen, jehož členově mu sdělili, že hlavním úkolem nyní je povznesení blahobytu v zemi, která potřebuje železnic, továren vzdělání. Rádcům šachovým však není prý to vhod. Bylo by žádoueno, a by Rusko, které jako nejbližší soused má zájem na blahobytu Persie, ujalo se úkolu no- sitele kultury; příchod ruskéh vojska znamená prý pro Persii po- čátek nové éry. Rozsáhlé opevnění průplavu panamského. Z Nového Yorku, 25. května. (K. k.) Ném. atl. kab. oznamuje: Dle zprávy »Newr York Timesů« z Washingtonu vypracovali vojen- ský tajemník Dickinson a generál major Bell, kteří se vrálili z průplavní oblasti, plány rozsáhlého opevněne panamského průplavu, jichž prove- dení vyžaduje 7 milionů dolarů. Plavba lloydových parníků. Z Terstu, 25. května. (K k.) Parník Lloydu »Maria Josefa« vyplul 24. t. m. z Brindisi do Terstu a »Semiramis« 25. t. m. z Brindisi do Benátek a Terstu

Dickinson Bell Lloyd Marius Josef Tavriz Rusko Persie Nový York Washington Terst Brindisi Semiramis Benátky

28 article Události v říši turecké.

Události v říši turecké. s tee

29 article

Bulbali proli Rekům. Ze Soluna, 26. května. (K. k.) Kostel v Gornici. byl v den sv. Cyrila a Methoděje násilně obsazen Buihary. Přispěchavší řecký kněz, učitel a starešina obce byli ztýráni a musili prcknouti. Do Gornice vytáhlo voj- sko. Bulharsko činí nátlak na Portu. Ze Solije, 25. května. (K. k.) Propuštění zálož- ního mužstva, které pozejtří skončí svá cvičení ve zbrani, bylo odloženo na rozkaz ministerstva vojen- ství. Záložníci zůstanou až na další pod prapory. V politických kruzích se soudí, že bul- harská vláda chce tímto opatřením vykonávati o pět- ný nátlak na Portu za účelem urychle né úpravy otázky Východních drah. K situnci v Palestýně a Syrii Z Jaffy, 25. května. (K. k.) Situace v Pale- stýně není již síce ohrožena, ale také není úpl- ně uklidněna. Prozatím netřeba se již báti váž- ných nepokojů a vraždění křestanů, ježto mladotu- recky smýšlející důstojníci a výbor i místní úřady nabyli již převahy nad fanaticky poštvanými davy. Nebezpečí by opět nastalo, kdyby tato převaha po- minula, anebo citelně stala se vratkou. Z událostí a příznaků poslední doby je nejpo- zoruhodnějším, že nedávno dostavila se na zdejší vojenské velitelství deputace zdejších lodníků, velmi nepokojného to živlu, který také za nedávného boy- kotu proti Rakousko-Uhersku hrál velkou úlohu.

svatý . Cyril Methoděj Buihara Port Gornice Bulharsko Solija Sýrie Jaffa Pale Rakousko

30 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, s datem dneška. Slovutní páni oktaváni! Tuším, že hned v tom týdnu po svátcích nadehází vám doba asi tak příjemná, jako ko- roptvím po sv. Anně. Je li to ještě tak, jak tomu bývalo za mých oktavánských let (měl jsem totiž dvě oktavánská léta a mohu si ten plurál dovolit), svolají vás nejdříve do jedne sině, kam přijde pan ředitel, pan třídní, ješte několik pánů profesorů — všichni vážní, jako porotci, když se vracejí z porady, ve které roz- hodli pro provaz a jeden z profesorského kol- legia přečte regule o písemných zkouškách ma- turitních. Dovíte se z nich, co všechno vás čeká z tresty na zemi i na nebi, jestliže se pokusíte nějakým potutelným způsobem obohatit své pí- semné práce o vědomosti, kterých nemáte. Nebu- dete připuštění k ústní maturitě, zkrátka ne- uzrajele. Trochu se vám zježí vlasy témi pohrůžka- mi, ale pro jistotu si sáhněte po všech kapvách mále-li s sebou opravdu »Bibliotéku klassiků řeckých i římských« (překlady sice staré, al pořád dobré), kapesní nějaký slovniček (my mu- sili se tahat s celým Vojáčkem a Lepařem) jiné ještě pomůcky, na které je bar. Bienerthem v tomto případu úřadně dovolený boykot. Doufám, že jste nie z toho nezapomněl doma, že jste v pravém slova smvslu vycpánt vědou a proto, jaký pak strach ? Ostatně, udě- lali prý vám loňského reku jakési úlevy při pl- semkách i ústních, a to všechno vaši pře chůdci neměli. Arci, jednu úlevu jsme tské měli: když měl někdo v prvním pololetí v oktávě třr dvojky, vůbec mu maturitu odpustili. Ale o to, pokud vím, nikdo hrubě nestál. Než k věci: Pamatujte si: není nad to, než spoléhati jen a jen na sebe, mlt dobrý zrak, abyste vi- děli primusovi do práce a dobrý sluch, abyste sl, šeli, co vám moudřejší kolega napovídá.

Anna Vojáček Lepař Bienerth Praha

31 article

Těchto dvou smyslů je nezbytně třeba, neboť, jak za chvili se přesvědčite, rozdělí vás ve tři skupiny a každou zavedou do jiné prázdné třídy, kde vás rozsadl... sch té zlomyslnosti — daleko a daleko od sebe, abyste prý se nešťou- chali lokty a aby i telopatie byla bezmocnou. A pak vám nadiktují úkol, strašlivě těžký úkol . . . a teď pracujte, když vám pan pro- fesor pořád hledí do péra ! První hodina je hrozná. Pětkrát čtete théma a čím vle do něho vnikáte, tím mlň mu roz umite. Kousáte-li při tom násadku, buďle šelr nými, aby vám kus zbyl ještě na druhou ho dinu. Snad je vám již v tuto dobu zaslechnout poznámku dohlédajícího pana profesora, takhl že hotovi nebudete, ale opovažte se mu říci tak ať to za vás udělá V hlavě máte zatmění. Vidíte, jak číper nější kolega má už dvě stránky a pořád ještě maže, jak před vámi se ale bělá nepopsaný papír a ačkoliv bylo nedávno svátků svatodušních, žádná bílá holubice na vás ne a ne sestoupit. Teď se pan profesor obrátil k vám zády ouže! Natáhněte se honem a kopněte toho ka- maráda před vámi — vždyť vám přísahal, že vám dá své vypracování na nečisto. Konečně se vzpamatoval, žmoulá pomalu papírek s lavice a šups ho! Ani mič na Letné před brankou nechytáte s takovou ouzkostlivostí. Je vybráno, ale opatrnost matka moudrosti. Snad jste si už vyřízli v píjáku napřed okýnko To se dělá tak! Cizí elaborát se ssavcem přikryje, nad »okýnko« se položí ruka a jedním okem se kouká do toho, druhým po panu pro- fesoru. Ujišťuji vás, že to v téhle chvili dove- dete. A než dochází třetí hodina, máte už kue práce za sebou, rozumí se šikovně opsané. Ale ne do slova, smarja!

profesor Letná

32 article

Takovéto trápení vás tedy očekává a trvá skoro celý týden, jako bolení zubů. Nevím, co je horší, ale vím, že obojí je nepříjemné. A pak celý měsíc žijete v nejistotě, jestli jste to dobře a nepoznatelně opssli Dala by se zjednat náprava, já vím, kdyby vám napřed řekli otázky; ale kdo pak je tal hodný, jakojá. Abyste neřekli, něco vám prozradím. Jedna otázka z matematiky bude: Otec, matka a syn čítají dohromady 21 let. Jak to přijde? Je to stará rovnice — otec je jednoročák — ale vy máte takové věci znát až po maturitě a proto tu otázku dostanete. A z češtiny? Co jiného letos byste mohli dostat než »Slavné vítězství rakouské armády u Ošprů?« To je vlastenecké thema a jak vám známo, taková se teď dávají. Z němčiny prý byla přichystána otázk rázu přírodopisného: o pěnkavách (Finken), ale zemská školní rada ji zamítla. Kdyby na mně bylo, navrhoval bych, aby ještě jedna písemná práce věnována byla obtěž- kací zkoušce paměti a hned bych měl pro ni thema, které je dost obtížné nejen pro abitu- rienty, nýbrž i pro zralejší: Kdy a v čem hrála naposled paní Benoniová? Kdo to pamatuje? Zevloun.

Dal Benoniová Zevloun

33 title

Z kulturní ciziny.

34 article Dvě zla.

Dvě zla. V ruské literatuře a na knižním trhu ru- ském řádí v posledních letech dvě zla, která se stávají čím dál nebezpečnější metlou. První zlo jsou literární almanachy, jež vešly do mody asi před čtyřmi lety, zavedeny původně skupinou M. Gorkého a L. Andreje v a rozplemenivší se tak, že je nyní vydávají li- teráti zcela bezvýznamní a náhodně dohromady seskupení, anebo vůbec jen na výdělek s na zvučná jména určitých lidí spekulující podni- katelé. Druhým zlem pak jsou literár n ankety, pořádané nejrůznějšími časopisy na nejrůznější themata a ruští literáti, publicistě, učenci a politikové bývají zhusta i denně obtě- žováni obšírnými dofazníky, vyslýchajícími je všetečně, ba dotérně o jejich náhledech a sta- noviscích ku předmětům nejdisparátnějším.

M Gorký

35 article

Několik charakteristických dokladů k této horečce almanachové a anketové přinesla ne- dávno petrohradská »Rěč«. Její literární spolu- pracovník vypočítal, že za posledni měsic obje vilo se na literárním trhu neméně než sedm nových slmanschů, s pracemi téměř bezvýznam- nými, anebo vynucenými, či prosté vykradenými od několika lepších autorů. Tak vyšly alma- nachy s tituly »Almanach sedmnácti«, »Vichr«, »Tvorčestvo«, »Kolosjae »Protaliny«, »Maleňkij almanache a j. Zároveň list otiskl ostrý protest Leoni da A ndrejeva proti pořadatelstvu prvního z ci- tovaných almanachů, jemuž spisovatel po dlou- hém naléhání dovolil otisknouti jednu ze svých starších praci, »Vira, naděje a lás k a«. kterou napsal a uveřejnil asi před 11 lety, ale sám ji pokládal za slabší svoji práci, takže ji ani nezařadil v sebraných svých knihách. Do- volení k otisknutí dal pouze s podminkou, že bude připojena poznámka v tom smyslu a datum vzniku. Avšak almanach vyšel, v něm tato práce bez vyžádané poznámky a kromě toho jiná jeho povidka »Poplach« (Nabat), »vypůjčená« z prvního svazku jeho povídek.

Vichr Tvorčestvo Leon Nabat

36 article

Andrejev ohražuje se přikře také proti ti- tulu knihy »Almanach sedmnáctie) správně vytýkaje, že název ten může sváděti neinformované čtenáře k domněnce, že tu jde o nějakou ideovou či uměleckou přibuznost, on však s ostatními autory v almanachu zastoupe- nými nemá nic společného, zná některé jen dle jména, a jiných vůbec nezná. O nedovoleném otisknutí druhé povidky pak správně praví: Je to totéž, jakoby někdo vzal s věšáku cizí kožich. anebo sousedovi vytáhl z kapsy šátek. Jakse tomu řiká?« Proti dotěrným pořadatelům ankot na jiném místě známého slova užil prof. S. A. Míurom- cev, bývalý předseda první ruské dumy. Mo- skevské vydavatelstvo »Zarja« nspořádalo v krátké době za sebou dvě ankety: O kri- tice a kritictch«, brzy na to »O pří- tomnosti a budoucnosti ruské literatury.« Důkladný dotazník s několika desítkami přihrádek poslalo také S. A Murom- cevu, klerý odpověděl lakonicky: »Nemohu se dáli znásilňovsti každým, komu napadne mě přepadnouti a chtiti ode mne, abych se vy- trhoval ze své práce k vůli otázkém, které m v danou chvíli nezajímají, a js o mi docela ciz l.« vs V pozůstalosti nedávno zesnulého anglického básníka Ch Swinburnea našlo se mnoho dokončených literárních prací, které vyvrátily domněnku, že v posledních letech svého života již nic neprodukoval. Zejména epická básen »Kleoplatra«, která bude v brzku vydána, slibuje prý se státi příjemným literárním pře- kvapením Také několik novel v prose čeká brzké vydání V Madridě zemřel jeden z předních hudebních skladatelů španělských Isank Albeniz ve stáři 480 let.

Andrejev profesor Míurom Ch Swinburne Murom Madrid

37 article Z londýnské saisony.

Z londýnské saisony. D Původní dopis »Národních Listů Saisona opery, z počátku poněkud váznoucí, rozvíjí se ulěšeně od té doby, co se veškerá společnost definitivně vrátila do Londýna. Covent Garden má jako vždy celou p'ejádu uměleckých sil prvního řádu. Paní Tetrazziniová zpívala v úlohách, kde se celé jeji umění mohlo rozvi- nouti. Její Lucia de Lammermoor, La Travista, byla nepřekonatelná. Hlas její je neobyčejně svěží, hravě překonává nebezpečné výšky, ve kterých stále zní plně a sladce. Druhým milá- čkem londýnské společnosti je velká česká uměl- kyně sl. Dostinova, geniální tragédka a dokonala pěvkyně, jež opělně slavila triumfy v »Madame Butterfly« a v »Komediantech«. Vedle těchto hvězd byla také příznivě přijata znamenitá pěv- kýně francouzská, pí Lejeuneová, která úchvatně hrála a zpivala rozkošnou úlobu Susuko, již vy- tvořila před několika lety při premieře »Madame Butterfly« v Londýně. Zmínky zasluhuje také zajímavé předsta- vení »Samsona a Dalily« s paní Kirkby Lun- novou a p. Affrem v hlavních úlohách. Je to poprvé, co dílo Saint Saensa bylo provedeno na anglickém jevišti, ježto posud censura nechtěla připustiti žádné dramatické dílo, jehož látka je vzata z bible a uvádí na scénu osoby, jež vy- stupují v písmě svatém.

Tetrazziniová Lucius Dostinův Butterfly Lejeuneová Samson Dalila Londýn Saint Saensa Le Travista Susuko Kirkba luna