Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 116, place 56, org 10, work 3
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NARODNÍ LISTY
3
masthead
26. května 1909. Číslo 144.
4
article
rámcem habsburského mocnářství. Idea státníhu
federalismu, jež nevyhledává žádné hegemonie.
nýbrž chce rovné právo všech národů i občanů,
je pravou a skutečnou slovanskou myšlenkou
v Rakousku, ale ona je nyní slovanskými poli-
tiky Rakouska úplně opuštěna. A právě federac
rakouskou měl na mysli Palacký, když pravil
kdyby nebylo Rakouska, že bychom si je musili
utvořiti. Přiměňuje-li se výrok tento ke každé
státní formě Rakouska, děje se to neprávem.
Jestliže za našich dní sami rakouští Slované
a jich politikové nemyslí na zfederalisování Ra-
kouska, není nikoho, kdo by na to myslil. Jen
federativné zřizení dalo by Slovanům rakouským
tu platnost, která jim podle práva hisorického
i přirozeného přisluší. Ve federaci rakouské
Němci i Maďaři byli. by rovnoprávnými členy
spolku národů, ale Slované by tím nedostali m-
terialnou převahu nad Němci, Maďary a jiným
národy neslovanskými. Nebylo by tedy austro-
slavismu ani potom.
Austroslavism není žádnou ideou, ale je
strašákem, kterým němečtí a maďaršti politikové
své národy straší, aby je popouzeli ukazováním
na fingované nebezpečí. Nazval jsem austro-
slavism fikcí. Nyní dodávám, že se mi spíše jev.
fikeí německou, než slovanskou.
Tím ovšem odpadají všecky kombinace, zalo-
žené na austroslavismu. V austroslavism nen
možno ani doufati, ani se ho báti.
Palacká
Slovan
Němec
Maďar
Rakousko
Slovan
spolek národ
5
article
Důvody a vývody Jos. Holečka pře-
svědčily všecky přítomné kromě gen. Vo lo di-
mirova, jenž na konci schůze prohlásil je z
pessimistické, a on že se přidržuje svých přáte
optimistů, kteří jej austroslavismu učili. Jurij N
Miljutin se rozhovořil o poměru staroslovan-
ství a povoslovanství, ukázal, že „pravoslaví
eamodržaví a národnost“ se podstatně různ
v učení slavjanofilů a v praxi vlády, a vyvedl
že žádné zásadné různosti mez
staroslavisty a novosluvisty není
Vyslovil podiveni nad tím, že s ideou anstrosla-
vismu někteří rakouští Slované cestují k Slova-
nům mimorakouským, A. A. Bašmak ov
v uhlazené řeči mluvil o tom, že Slované p
politických snahách mají vždycky cíle ideálné
čímž se liší od jiných národů. Na př. sympatický
Holeček
Jurij
Miljutin
Slovan
Bašmak
6
article
Chéradame nemůže slovanské myšlence roz-
uměti jinak, než jako obchodní výměně a vzá-
jemnosti mezi slovanskými státy. N. N. L v o
s nadšením mluvil o českém lidu, jejž vidě
loni, o jeho vzdělanosti, organisaci a o domokra
tismu českého života. V Čechách je co vidět.
čemu se učit a co milovat. A možno to bez
austroslavismu. M. V. Krasovský nakresli
austroslavism jako antithesu slovanské myšlen-
ky. P. A. Kulakovský vítal novoslo-
vanství jménem starého slavjano-
filství a prohlásil, že Rusko nerozchvacuje
Polsku a že království polské jedva se Alex-
andru I. podařilo vyrvati Němcům, pod nímž by
nyní mělo osud Poznaňska. V. A. Maklakov
prohlásil se za přesvědčena, že není „Austro-
slavie“, ale za to je „Austrogermanie“, jež ne-
může býti novoslovanům milá. Mluvili ještě pp.
Nikanorov, Rovinský a Vergun, na-
čež polemikou hr. VI. A. Bobrinskéh
s gen. Volodimirovem zakončena památní
schůze, která je silnou korekturou omylů, které
rusko-slovanskou veřejnosti obshaly od lonského
„slovanského týdnu“ v Petrohradě a byly stup-
ňovány zájezdý prof. Grabovského a Štěpána Ra-
diče do Ruska.
N N L
M V Krasovský
Kulakovský
Alex
Němec
Maklakov
Nikanorov
Rovinský
Vergun
profesor
Grabovský
Štěpán Ra
Čechy
Rusko
Polsko
Poznaňsko
Petrohrad
7
article
Z parlamentních výborů.
z Vidně, 25. května. (K. k)
V dopolední schůzi rozpočtového vý bor
za rokování
o rozpočtu min. vnitra
posl. Choc kritisoval správu a vytýkal ministru
Haerdilovi, že v Čechách zrušil svobodu tisku a prá-
vo shromažďovací, spolčovací zákon učinil ilusornín
a zavedl policejní dohlídku na úřadníky, ba i soudce
Chtěl také zničti jeho stranu, co ale nepovedlo se
Politická správa v Čechách musí se
nyní starat jen o špiclovství, admini-
strace sama zůsťává stranou. Čechy maj
málo politických úřadníkův. Většinou nejsou definí-
tivní Větší díl vyšeiřováni obstarávají četníci. Pro
státní správu je nutný zákon v příčině řízení. Auto-
nomii třeba exekulivy Berní referáty u okr. hejt-
manství mají být organisovány samoslatně. Pokuo
jde o veřejnou bezpečnost, nadržuje
se Vídni
Choc
Čechy
Vídeň
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Z pražské konservateře. Na 31. května při
padne sté výročí smrti Josefa Haydna. Haydn
právem bývá nazýván otcem moderní hudby instru
mentální. Dalť jí základ svými symfoniemi a svou
dosud svěží hudbou komorní. Nebyl sice v oběm bez
předchůdců, nieméně teprve jeho výtvory vztyčují jak
duchem, tak formou mezník, od něhož začíná nová
doba hodebního vývoje. Rodák německo-brodský Jan
Karel Stamitz a škola mannheimská, učitel Gluckův
Giambattista Sammartini, Francouzové Gosseca
Grétry již před ním pěstovali symfonii a kvartet, ale
Havdnovou zásluhou jest vnitřní pr pracování sona-
tové formy, její rozvinutí a obsahové prohloubení.
ustálení vět na přincipu uměleckého kontrastu
zidealisování tanečních forem, jmenovitě menustiu
Také v bohalé rozmanitosti, a svěžesti myšlenek
nikdo z předchůdců nemohl se mu vyrovnati, Teprve
Mozart a Beelhoven postoupili dále i výše, ale ani
oni nezatemnili ho úplně. Je to především humor
Haydnův, který žije dále a stále. Co se týče jeho
předehůdců, dlužno pak dodati, že sotva Haydn
o stejných jejich pokusech věděl, aspoň jistě ne
o všech, když roku 1759 složil prvou svoji symfonii.
Neboť časové rozdlly, vyjímaje Samartiního, jsou vět-
šinou tak nepatrné, že na tehdejší volné tempo sdě-
lování myšlenek stěží se mohl s nimi seznámiti.
Haydn
Jan
Karel
Stamitz
Gluckův
Giambattista Sammartini
Francouz
Gosseca Grétry
Mozart
Beelhoven
Haydnův
9
article
Splše lze předpokládati, že věc vznášela se jaksi v
vzduchu. Duch hudby tihl k vytvoření nových forem
a na nejrůznějších místech dochází tento vnitřní tlak,
tato zralost zroditi cosi nového k nutnému svému
projevu Haydnem uskutečnilo se to na své době
nejdokonaleji. Jim zrodila se moderní symfonie, a
nás Čechy může těšiti, že stalo se tak na české
půdě, v pošumavském zátiší lukaveckého zámku.
Z českých institucí vzpomněly Haydnova mémo-
rialu zpěvácký spolek »Lumír« za zdatného přispění
kladenské filharmonie a nyní konservatoř, jejímuž
pedagogickému poslání oslava klassika velice přiléha.
Pořad, výborně řízený ředitelem konservatoře, panem
Jindřichem z Kanů, hleděl co nejvšestranněji
osvětlit význam oslavencův. Za operní, nejdříve za-
padlou jeho činnost zvolena předebra k opeře »Ne-
obydlený ostrov« (Llisola disabitata) v instrumen-
tální úpravě Jos. Liebeskinda. Koncertní tvorba za-
chycena jaksí jen ze strany — violoncellovým
koncertem, jejž z rukopisné črty doplnil David Popper.
Znamenitý, bobužel všsk příliš po zevním eflekt
honící se tento virtuos, nedovedl vždy stejnoměs ně
dodržeti prostý ráz a nenucenost mistrovu a vnutii
dílu mnoho cizorodých tretek bravury. Prof. J an
Burian sehrál dílo technicky i přednesem doko-
nale. Kantáta zastoupena byla zvukomalebnou
škladbou »Buuří«, jež jeví příbuznost s větším dílem
mistrovým, »Čtvero ročních počnsů«. Sbor zpívai
velice zdarile, svědče o píli, kterou jmenovitě správné
intonaci prof. Spilka věnuje, a vyzvedl deskriplivní
slránku día. Koncert zakončen symfonií londýnskou
(B, z r. 1791), z níž nejen věty rychilého pobybu,
Haydn
Čecho
Haydnův
Jindřich
Popper
Burian
profesor
Spilka
Kan
kladenský filharmonie
10
article
Pojednávaje o poměrech policie v Praze žád
za zřízení II. policejního komisařství na Král. Vino-
hradech, komisařství ve Vršovicích a rozmnožen
úladníků v Žižkově. Pojednal o postupových pomě-
roch úřadníků i mužstva u polic. ředitelství v Praz
a žádal za zlepšení poměrů sluhů, strojníků a topičů
ve všeobecné nemocnici v Praze.
Posl. Marckhl poukazoval na nepříznivé stavov-
ské poměry úřadních lékařů.
Posl. Šillinger naléhal na potvrzení nového mo-
ravského zákona zdravotního a brojil proti tomu, ž
při komisích se leckdy používá úřadni-
ků, neumějících česky.
V odpolední schůzi posl. Ploj pojednal
o naléhavé reformě politické správy.
Posl. dr. Adler kritisoval nejprve výnos, aby se
úřadníci nedali vésti poslanci. Přicházejí jako děl-
nici státu, aby se svým zaměstnavatelem vyjednávali
V tom není polilický vliv tak povážlivý jako tam, ko
jde o individuální úřadníky, jako politický vliv
jednollivých poslanců na individutl-
ní udílení míst a tu nám není ničeho známo
že by se byly poměry změnily.
Řečník poukazuje na dolaz po vídeňských vol
bách a žádal, by správa sanilní organisace byla vy
maněna z odvislého poslávení.
Král
Posl
Marckhl
Šillinger
doktor
Adler
Praha
Vršovice
Žižkov
všeobecný nemocnice
11
article
Posl. V. Kollář prohlásil nejprye, že desavouová
ní jeho včerejší řeči posl. Srámkem, jakoby b
nemluvil jménem celého českého národa, byto úplně
zbytečné, poněvadž přirozeně mohl tlumočiti pouze
slapovisko české strany agrární, neboť usnesení slo-
vanské jednoty tu nebylo. Posl. Šrámek nebyl však
ani oprávněn podati protest jménem českého národa
nýbrž nanejvýše jměnem vlistní strany. Čeští agrár-
níci nemehou míti k nynějšímu ministru vnitra dů
věru a nemohou naň nijak spoléhati. Všechny česk
strany, také radikálové a sociální demokraté jsou z
jedno v tom, že ministr vnitra cítí proti-
česky a zavádí do správy pravého stře-
dověkého policejního ducha. Jeho roz-
sáhlá opatření proti domnělému protivojenské-
mu hnutí v Čechách, která měla vtisknouti české-
nu lidu znamení velezrádců, dokazují to nejlépe
Měla býti diskredílována dobrá pověst českého lidu
aby byl také politicky oslaben. Čeští agrárníci ne-
budou moci chváliti správu min. vnitra dříve, doku
nebudou při politických úřadech dosazeny také or-
gány zemědělské. Existuje mnoho zeměděl-
ských zákonů, které jsou jen na ppíře, poněvad
právníci politických úřadů nepřikládají jim žádné ce-
ny. Za celého řepařského hnutí v Čechách s
ukázalo, že politické úřady vynaložily všechno na
ochranu dvou, tří cukrovarů, kdežio schůze řepařo
snažily se překaziti.
Posl
V Kollář
Šrámek
Čechy
12
article
Řečník zmiňuje se o odstrkování českých
úřadníků v minislersivu a o nedostatečném zaří-
zení zemských a okr. úřadů politických. Při tom po
znamenává, že kompetence mezi místodržitelstvím
ministerstvem měla by býti přesně vymezena. Místo-
držitelství zná místní poměry lépe a měla by se mu
poskytnouti větší volnost pohybu. Dále žádá, by byla
postátněna policie v Brně, Opavě a Liberci, byly
zlepšeny poměry lékařů a okr. tajemníků. Třeba zvý-
šiti subvenci pražskému dobrovolnému sboru zá-
chrannému a bráti zřelel na požadavky soukromých
úřadníků v příčině pojišťování. Konečně přimlouval
se řečník, aby příští sčítání lidu dělo se na
základě mateřského jazyka
Ministr vnitra šl. Haerdil promluvil především
Haerdil
Brno
Opava
Liberec
13
article
o zdravotnictví.
14
article
Bude brzy 39 let, co nabyl platnosti zdravotní zákon.
Pokrok v těchto létech je dálem součinnosti všech či-
nitelů. Ovšem nejsme u konce. Je veliká práce, jíž
třeha ještě vykonati. Připouští, že třeba reorganisan
ústředny státního zdravolictví a líčí, v jakém roz
sahu ji hodlá provésti
Přikázal zdravotnímu odboru vše, co souvisí s
zdravotnictvím v rámci ministerstva vnitra, přede-
vším zákonodárství, potom všechny sptávní zdravoln
záležitosti. Hodlá však též svěřiti všechny osobní zá-
ležitosti do rukou zdravotního referenta. Chce, aby
měl veškeru autoritu a mohl navrhovati a provádět
reformy, potřebné pro zdravolnictví.
Vrchní zdravotní rada
je také přetížena neobvykle velkýmí počtem agend.
Reorganisace, na níž ministr pomýšlí, čelí k tomu.
aby počet jejích členů byl značně rozmnožen a byly
zřízeny odborné sekce, jež vyřizovaly by záležitosti
nepatřící bezpodmínečně do plena vrchní zdravotní
rady, takže plenum, jež bude velkou a následkem
toho přece poněkud těžkopádnou korporací, bude s
scházeti jen, bude-li mu jednal o neobvykle důleži-
tých otázkách, týkajících se všech sekcí, anebo bude-l
některá odborná sekce soudkti, že některá záležitos
měla by se předložiti celé zdravotní radě k do-
brozdání.
Toto zařízení poskytuje též příležitost, aby vedl
znamenitých odborníků ve Vídni byli povoláni též
odborníci z různých zemí, protože znaj
prakticky skutečné poměry jednotlivých zemí.
Pokud jdeo
organisaci státních lékařů,
byl zákon z roku 1896 dobrý, avšak již nepostačuje.
Poměry stál. lékařského personálu jsou smutné, po-
stup neodpovidá jeho vzdělání ani zodpovědnosti
Ministr učiní co bude v jeho moci, aby poměry ty
byly zlepšeny
To by byly obrysy zovnější organisace, jakou m
Vídeň
ministerstvo vnitro
15
article
nýbrž i adagio zachovalo si dodnes ranně čerstvou
působivost. Dirigent i výkonnost mladistvého orch-
stru stáli tu nejvýše z celého večera, takže pořud
jevil se dobře vystupňován.
V několika dnech na to následovavší 4. večet
solový poskyti celé řadě žáků tužiti se před veřej-
ností a ukázati, jakými cestami bere se výchov
ústavu a jakých dociluje výsledků. Velmi efektně
působilo provedení Sittových »Lístků do památníkue
unisono celým violovým oddělením prol. Lachnera.
Dumavý nástroj měl v tom množství zvláštní barvité
kouzlo a hoši, většinou nejmladší hráčí, ponořili se
v úkol se zápalem. Dále byly zastoupeny třídy prol
Königa, Jiránka, Trnečka, J. Buriana, Mařáka, Fr
Černého. Posléze jmenovaný uveden byl zaroven
i jako skladatel ušlechtilou »Koncertní balladou« pro
kontrabas. Nemožno mi tu všech chovanců vypoči
távati, kteří se toho večera jaksí z kukly žákovské
na veřejnost klovali a tu nesměle, tu směleji a od
vážněji k prvému letu chystali. Výkony všech značily
se tu píli více, tu více nadáním. Ovládnutím ne-
obyčejně k memorování nesnadného a nevděčného
houslového koncertu Regerova upozornil na sebe
Flor. Krebs, pěkným tonem sl. Hedvika Kalova
v Saint-Sačnsova »Rondo capriccioso«, z klavíristek
sl. Karla Humhalova v Moszkowského »Caprice
espagnole«. Slibnou kantilénu i techniku o talentu
svědčící, ještě však více píle vyžadující, rozvinul
Václav Kefurt v Moliquově D-dur koncertu pro violon-
cello. Deklamační oddělení pl. Ot. Sk lenářové- Malé
vyslalo tentokrát dva velmi dobré přednašeče, Jaro-
slava Tyla a Viktora Lišku. Poslednímu dotvrdila
úspěch výrazného přednesu krásná báseň Vrchlického
»Valkyra«, jež přímo volati se zdá po melodrama
tickém provédení.
Sittův
König
Jiránek
Trneček
J Burian
Mařák
Černý
Regerův
Krebs
Kalův
Humhalův
Caprice
Kefurt
Otakar
Liška
Vrchlický
Valkyr
Francie
SaintSačnsov
Ronda
Moszkowský
Flore
Moliquov Ddur
16
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= III. hudebně-vědecký sjezd mezinárodní hu
dební společnosti, spojený s oslavami Haydnovými
ustavil se včera ve Vidní a zvolii Mackenzie (Lon-
dýn) předsedou, don Amellia (Montecasstno), Aubrya
(Paříž), tajného radu Kretzschmara (Beriin), maestrn
Perose (Řim), ředitele Somaka (Wasbington) a prof
Wagnera (Švýcarsko) místopředsedy. Sjezdu zůčastn
se zástopei skoro všech statů.
= Výprodej u krále Leopolda. Z Paříže, 25
května. Dvanáct obrazů, jež zdejsí obchodník s umě-
leckými předměty koupil z galerie belgičkého krále
Leopolda, jsou díla Rubensova, Hobbemasova, Te-
niersova a Halsova. Dva obrazy Rubensovy byly
opět prodány do Frankfurtu. O juden obraz Ruben
sův, jejž král Leopold cení na jeden milion franků
se posud vyjednává. Obrazy moderních belgickýcl
mistrů dostanou domácí musen a rodinné obrazy ná
stupce krále Loopolda.
Haydnův
Mackenzie
Lon
Amellius
Montecasstný
Kretzschmar
Beriin
Somak
Leopold
Rubensův
Hobbemasův
Halsův
Ruben
Paříž
Švýcarsko
Frankfurt
belgičký král
Aubrya
maestrn Peros
profesor Wagner
17
article
ministr na mysli a jakou považuje za nutnou, aby
mohly býti největší úkoly vykonány. K úkolům těm
náleží především uskutečnění zákona o epide
miich. Až se tak stane, poskytne značnou pomoe
aby se mohlo za větších epidemií zakročiti. Dosu-
vadní činnost v tomto oboru nebyla zcela bezvýsled-
na; správě zdravotnictví poduřilo se v mnoha přípa-
dech epidemie omezit a odvrátiti. Při potlačování li-
dových nemocí je tuberkulosa, ktorá staví zdna-
votní správu před jeden z nejdůležitějších a nejobtíž-
nějších úkolů. Sotva která jiná nemoc tak zhoubně
zuří mezi lidem, jako ona. Zatím založen fond pro
tuberkulosní, jemuž z přebytků rozpočtových byly
přikázány dva miliony a lze doufati, že butle lze tute
dotaci zvýšiti. Mimo dotace na epidemie poskylo-
valy se ještě značné subvence. Při stavbě veřej-
ných nemocnic bylo usilováno, aby osoby tuberku-
losní byly odděleny od ostatních nemocí ve zvlášt
ních pavilonech. Bude jednou z hlavních úloh zdra
votní správy, aby v tomto oboru byla zcela vážn
prováděna další opatření.
Na pollačení malarie učinila vláda, velmi váž
ná opatření. V r. 1908 byl na to věnován značný ob
nos a v rozpočtu na rok 1909 je 100,000 K. Nový re
ferent zdravotních záležitostí odebere se sám do Dal-
macie studovati poměry.
Další důležilou činností vlády je
podporování assanace
Dal
18
article
Zde jsme ovšem už předení tlačení do druhé řady
Provádění assanace je věcí autonomních správ. Obce
vykonaly mncho, země je podporovaly a také státní
správa snaží se o pomoc ze státních prostředků. Le
tos navrhuje se, aby dřívější úvěr pro všeobecné zdra-
votní záležilosti byl zvýšen o 180.000 K, avšak jes
už nyní úplně vyčerpán poskylováním subvenci n
různě vodovody. Přičiní se po případě o úvěr do-
datečný.
Vláda obírá se nyní velice důležitým záko
nem, jehož předmětem jsou slavovské poměry zdra
votního personálu: Řádem lékařským a zákonem
o lékárnických kom orách.
Co se týče vystčhovalectví nelze přiznati, že
posledních letech tak tuze vzrostlc. V roce 1908 po-
kleslo zvláště následkem hospodářské depresse
Americe. Počet vystěhovalců letos opět stoupl, ale
ne v míře, která by přesabovala vzrůst vystěhova-
lectví v lélech minulých. Poměry vystěhovalců, ze
jména ve Spojených státech, jsou ovšem velmi špat
né a úřady činí vše možné, aby obyvalelstvo varo-
valy před ukvapeným stěhováním se do Ameriky
Agendy podníků vystěhovaleckých se co možno kon
Irolují, ale zlořády pollačí ze teprv, až bude záko-
o vystéhovalectví.
Přecházeje na vlastní pole
politické správy,
Irolovat
Amerika
spojený stát
19
article
sděluje ministr, že dolaz po vídeňských vol
bách byl zaslán dolnorakouskému mistodržiteli, aby
podal zevrubnou zprávu, která však dosud nedošla
Ke stižnostem do policejní správ
odpovídá ministr, že tato je vždycky ve volmi vážn
siluaci. Dostává se, majíc pečovati o zachování po
řádku, snadno do konfliktu se všemi stranami, ktere
snaží se uplatniti své politické aspirace s jistou roz
hodností. V Čechách bylo vážnou povin
ností úřadu učiniti nutná opatřen
proti velice povážlivým a velice peli
tování hodným zlořádů m.
Reforma správy jest obtížná ssma. o sob
a zejména se zřetelem na poměry v Rakousku. Po-
mocí vynikajících odborníků podaří se snad rozřešit
také tuto otázku, neboť byrokraté sami nebudou n-
kdy a to tak učiniti. Avšak třeba míti na paměti, že
taková reform stojí peníze. Dále třeba pokdy a ko-
nečně klidnějších poměrů, než jsou nynější.
Co se týče
reorganisace úřadů
ministr dovozuje, že teď při každé reformě správy
muší sáhnouti se k decentralisaci. Nic nen
trapnějšího, než když se ústředna topí v drobných
otázkách dne, poněvadž tím odvrací se od velikých
úkolů organisace a připravování zákonů. Decentrali-
sace zdů se za poměrů v Rakousku spočívati v roz-
množení polilických úřadů. Úkoly politických úřalo
steuply nesmírně za posledních třiceti let
Politické úřady stávají se pomalu strojí na vy-
řizování akt. Okr. hejtman, jak si jej představuje
ministr — jsou takoví, zejména ti, kteří spravuj
poměrně malé okresy — má jíti mezi obyvatelstv
má poznávati poměry ve svém okresu, seznamovat
se s lidmi a věděti, která přání v okrese rozhodují.
Čechy
Rakousko
20
article
Měl hy poskytnouti pomoci tam, kde jí třeba. Jsou
dvě cesty, aby dosaženo bylo tohoto cíle. Cestu, aby
pro různá odvětví správy byly zřízeny zvláštní úřa-
dy, považuje ministr za špatnou. Tím stává se sprá-
va ještě komplikovanější. Druhým prostředkemje
zmenšení teritoriálních okresů správních. K tomu
však třeba opět peněz a času, peněz proto, že každe
rozmnožení znamená zvýšení vydání, a času proto
že pěrsonálu je poskrovnu. Ministr hodlá vyšetřiti
poměry v jednotlivých zemích za pomoci zemských
politických úřadů a potom ustanoviti plán pro roz-
množení čkr. hejtmanství. Jako ideál si předsta-
vuje, aby vždy ze dvou soudních okresů byl zřízen
jeden okres politický.
Nejnepříznivější poměry jsou u zemských
politických úřadů velikých zemí. Jsou tal
zahrnuty prací, že ji zdolati nemohou. Vláda proto
učinila návrh na zřízení
krajských úřadů.
Jimi dosáhlo by se, co musí bezpodmínečně být
označeno za největší výhodu každé správy. Správn
úřady dostaly by se do bližšíha styku s obyvatel-
stvem. Jest nejdůležitějším požadavkem, který lze
klásti na správu, aby přispívala ku povznesení bla-
hobytu lidu a to je pro ni možno jen, jeli informo
vána o lokálních poměrech.
Ministr zabývá se pak otázkou
22
article
Za rozpravy navržená resoluce stanoví theoreti
cky uznané zásady. Avšak v případu bezvýjimeč
ného jich provádění vznikly by veliké nesrovnalosti
Úkoly politické správy jsou tak různé, že by bylo
velikou chybou, kdyby se všude zaváděly jednotné
normy.
Co se týče trestního řízení byl by minist
ovšem pro to, aby toto řízení bylo veřejné a bez-
prostřední. Řizením mandátním, jehož b
příští zákonodárství mohlo ve větší míře použíti
mohlo by za jistých kautel nastati podstatné zlep-
šení.
V oboru řízení aktového a kancelár
ské práce byla inaugurována reforma a má vuž
nyní výsledek. Záležitosti vyřizují se rychleji a prote
hodlá ministr nový kancelářský řád za-
vésti všeobecně.
Peměry u pražského pol. ředitelstv
jsou politováníhodné. Hodlá je dle možnosti zlepšit
přiměřeným rozmnožením policejních úřadníků. S
zřetelem na útoky na jmenované policejní ředitel-
ství konstatoval ministr, že vývody jednotlivých
řečníků „spočívají prý nepochybně na nesprávných
informacích.-
Ministr pomýšlí na opatření, aby zlepšily se
sluzební poměry okr. tajemníků. Připouští, že
některé úřady mají skrovný úřadnický personál. Ji-
nak je však notorickým faktem, že naše správa jes
oproti správám ostatních států nesmírně marno-
tratná v tom směru, že používá právníků ku pracím
k nimž taková pracovní síla není žádoucí. Ministr
hodlá zavésti novou kategorii úřadníků
s kvalifikaci absolvované střední školy, kterých po-
užívalo by se jako konceptní síly II. třídy avšak ni-
kterak nezatlačovali nynější úřadníky. Účiní parla-
mentu přiměřený návrh ve formě zákona.
Ministr
Peměra
23
article
Posl. dr. Bachmana naléhal na reformu politi-
cké správy. Mluvě o sčítání lidu, tvrdil, že třeba
trvati na kriteriu obcovací řeči. Dále si stěžoval na
domnělé pokusy pražského magistrátu vnucovati
v přeneseném oberu působnosti německému obyva-
telstvu českou úřadní řeč a ochranu německe-
ho kasina v Praze prohlásil za jeden z nejtěžších
úkolů pražského pol. ředitelstva.
Posl. sv. p. Battaglia vytkl nutnost nejrychlej
šího provedení technické správní reformy při poli
tických úřadech a vyzývá jmenem polského klubu
vládu, aby co nejdříve podala předlohu o úpravě vy-
stěhovalectví.
Posl. Němec pravil, že sociální demokratě žádaj
na vlédě a na jejích úřadnícých pestranné prováděn
zákonů. U pražské policie pamují neudi zitelné po-
měry, Vláda — jak se podolá — nemá dobr
vůle k nápravě těchto poměrů. Proná-
sledování protimilitaristického hnu-
tí v Čechách je nesmysl. Nepodaří se
žádné vládě v Rakousku předpisovat
národům názory a politické přesvěd-
čení. Politická správa v Čechách otřás
la každou zákonitou autoritou a práv-
ní bezpečností a to škodí státu více
než zemi nebo dělníkům. Konfiskačn
praxe v Čechách rozhořčuje obyvatelstvo. Vláda
vzdor boykotovému výnosu se zdráhá chrániti bov-
kotované české dělníky v uzavřeném území ja-
zykovém, proto, že prý dělníci nespadají pod zákaz
boy kotový.
Řečník navrhuje, aby vláda usilovala o to, ab
v Praze konečně byla zavedena pitná voda a na-
vrhuje, aby postátněny byly léčivé prameny a stud-
ny se zdravou vodou, příští sčítání lidu bylo pro-
vedeno na základě národnosti a bylo zabráněno ka-
ždému teroru při tomfo sčílání.
Posl
doktor
Bachman
Battaglia
Němec
Praha
Čechy
Rakousko
24
article
Posl. Maštálka lituje, že pomdy výboru vedlou
se tak, že politické rozpravy nejso
vlastně možny. Řečník omezí se na politickou
správu v zrálovství českém, na personální poměr
u místedržitelství a okresních hejtnutanství. Vytýki
že z Čech jest povoláváno málo politických úfadníko
do ústředních úřadů. Navrhuje resoluci, aby
upraveny byly poměry okr. lékařů. Dále zmiňuje se
o postavení okr. sekretářů u politických úřadů, kri-
tisuje poměry u pražské policie, žádá, aby upraveny
byly postupové poměry pol. úřadníků a přimlouv
se za zřízení dvou nových okr. hejtmanství v Hum
polci a v Hořicích.
Konečně chec revisí nadací a zřízení n
dační komise u místodržilelství, přímlouvá se z
přiměřenou podporu pražské záchranné stanice, jakol
i za podporu spolku „Manes“ z fondu pro propůjčo-
vání titulu dvorních dodavatelů.
Posl. Staněk mluvil o poměrech u místodr
žitelství v Brně a u politické správy vůbec
Dokazoval číslicemi, jak jsou Čechy a. Morava zkra-
covány. Žádá procentní zastoupení českého národ
při obsazcvání úřadnických míst v ministerstvech
veškaré politické službě, dále větší podpary pro za-
kládání vodovodů, zvláště ve venkovských obcíc
a rychlejší vyřizování příslušných žádostí.
Posl
Maštálek
Staněk
Čechy
Huma
Hořice
Brno
Morava
25
article
Posl. Malik brojil proti připuštění české spol
kové řeči ve Vídni a doporučoval pohřbíváná ohněm
Posl. Šrámek si stěžoval, že na valkou škodu
sociální hygieny byla přikázána bytová pěče mini-
sterstvu práce a tak byla odňata bezprostřednímu
vlivu zdravotní služby. Požaduje pozemštění poji-
šťování proti ohni se státním záručovacím fondem
dále navrhuje postátnění soukromého pojišťováni
životního.
Naproti dru. Bachmannovi poukazoval na Brne
a Opavu a dovozuje, že na př. v celé Mforavě jest
pouze 11 správců okr, hejtmanství Čechy. Dále žádá
aby sčítání lidu se provádělo dle národnosti a nikol
dle obcovací řeči
Po doslovu sví p. Morseye rozpočet m
nisterstva vnitra byl přijatt a resolučn
návrhy postoupeny vládě k úvaze.
Přiští schůze bude zejtra a na řadě Fudou
rozpočty ministerstev spravedlno sti
vyučování.
Posl
Malik
Šrámek
Bachmann
Brne
Vídeň
Opava
Čechy
26
article
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. května. (Sněmovn
volby v alpských zemích.) Včera roz-
hodovalo se ve Štyrsku o 34 sněmovní man
dáty za města a obchodní komory. Kurie tyto
byly dosud v držení liberálů a také včerejs
volby vypadly v jich prospěch. Ve městech, jež
mají dle nového volebního řádu 28 poslanců
zvoleno 25 liberálních Němců, jeden liberáln
Slovinec (dr. Kukovec) a ve dvou okresíc
přijdou do užší volby liberálové s německým
radikálem v jednom a křesťanským sociálem
v druhém okrese. V obchodních komorách zvo-
leno šest liberálů. Poněvadž šlyrská velkostat
kářská kurie je ústavověrná a zvoli tedy 12
německých liberálů, jest tím už dán obraz
nového štyrského sněmu. Ve sněmovně, majíeí
87 členů, z nichž jsou tři virilisté (dva bisku-
pové a rektor univarsity), bude německých fibe-
rálů všech odstínů 48, něn.ockých klerikálů
i s biskupy 21, socialistů 5, slovinských kleri
kálů 12 a slovinský liberál jeden. Sněm štyrský
bude tedy valnou vělšinou liberálný.
Němec
Praha
Štyrsko
27
article
V Praze, 25. května. (Diskuse polská.)
Uvádíme ješté několik polských časopiseckých
hlasů o rozmíškách v polském kole. » Nová
Ref « má za nemožné, aby polské kolo pro oka-
mžitý zisk se vzdalo svých dávných tradie
sloužilo Němcům proti ostatním rakouským Slo-
vanům. Nechce-li si polské kolo zasloužiti výtku
že svou politikou dopomohlo k obnovení a se-
sílení německé hegemonie v Rakousku, musí s
vynasnažiti, aby do většiny byly přivábeny aspon
některé strany jiných národů. Polské kolo může
nadále udržovati přátelský poměr ke stranám
německým, ale podporováním Němců nesmí jim
dodávati odvahy k odmítání všelikého doroz-
umění s Čechy a vůbec slušných požadavků ji-
ných národů. Návrh posl. Stapiňského jest prý
výstrahou pro Němce, aby se durozuměli s Čechy
a zanechali zejmena obstrukce na českém sněmě
poněvadž jinak nesměli by se naditi pomo
polské.
Němec
Praha
Nová Ref
Rakousko
Čechy
28
article
Dle »Dzien. Pol.« úmyslem posl. Stapin-
ského jest utvořiti na říšské radě většinu z Po-
láků, »umirněných« skupin slovanských
»vážných« skupin německých. Radikálové mají
býti z této většiny vůbec vyloučeni
Ve vídeňském dopise »Dzien. Poznaňského«
ličí se porážka Batlagliova návrhu v rozpočtovém
výboru a poplach, z ní vzniklý v polském kole.
Nastalo veliké rozhořčení a na všech stranách
hledají vinniky. Na úplně klamné cestě — píše
»Dz. Pozn.« — jsou však ti, kdo je hledají ve
slovanské jednotě. Jak je možno žádati na Če-
ších, Chorvatech a Slovineích, aby podporoval
polské požadavky, když Poláci pomáhají vždy
důsledně Němcům k majorisování ostatních Slo-
vanů? Soudíme spíše, že vinu nesou ti, kdos
dali zatlačiti na tak nebezpečnou kolej a tíms
prohřešili na základní myšlenee polské politiky
ve Vídni.
Pol
Dzien
Batlagliův
Chorvat
Slovinee
Polák
Němec
Vídeň
29
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. května.
Vnitřní krise v Německu dusud nerozhodnuta
Situace v Německu zamotává se vlc a více
Ač finanční výbor zamítl minule daň z dědictví
chce kaneléř Bülow po letnicích podati před-
lohu opravenou. Praví se, že vyjednává
potajmu s konservativci, aby za slib, že nepodá
opravy volební v Prusku, přijali aspoň mírnou
daň z dědictví — a s nár. liberály, aby za to
odloučilí se od frakcí svobodomyslných a aby
vstoupili do příštího klerikálně-konservativníh
bloku. Pochybuje se ale, že kaneléři se toto
vyjednávání — zdaří. Jiného východište
ale neviděti. Protože Bülow ohla-
šuje zároveň, že po letnicích způ-
sobí rozhodnuti v dlouhé krisi za
každou cenu, může míti rozhodnutí to
formu jen dvojí: buďchce rozpustit
sněm aneb podati vládní demisi
Bülow
Praha
Německo
Prusko
30
article
Sensační obvinění proti belgickému ministru
Sensační obvinění proti belgickému ministru
financí.
Socialistický poslanec za Ostende Dnyle
obviňuje veřejně finančního ministra L ie-
beerta, že k vůli nezákonitému zakryti schodku
sáhl — a již od 3 let — na fondy, jež měly
býti nedotknutelny. Vzal na př. deset milionů
franků z příspěvků do starobní pokladny, aniž
použiti jich veřejně bylo zaúčtováno i ačkoliv
dle zákona z r. 1900 nesmí se tak státi bez
vědomí a svolení parlamentu. Dnyle žádá, aby
parlament pohnal ministra tohoto pro bídné jeho
hospodářství před soud
Italská lodní předloha.
Jak se oznamuje z Říma, předložil ministn
námořnictví požadavek na 440 milionů lir,
který se má rozděliti na 6 let. Úvěr ten se žádá
zejména pro stavbu čtyr obrovských lodí typu
Dreadnought a devíti menších lodí: Těchto
dnů vyšla brožura bývalého mlini stra
námořnictví, který též vedí ministerstvo
zahraniční. Hlásá nutnost velkolepélh
zbrojen! námořiního a působl sensačně.
Má významný titul »1912«, letopočet, kdy vy-
prší trojspolek.
Ostende
Řím
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
V neděli svatodušní vyjde veliké
číslo »Národních Listů« se zvláště
bohatým obsahem. Za tou příčlnou,
jakož i z toho důvodu, že Ústřední
hospodářská společnost v týdnu svato-
dušním pořádá v Král. Oboře obvy-
klou jarní hospodářskou vý-
stavu ve velkých rezměrech a že
»Národní Listy« po celý týden trvání
této výstavy zvláštní, pro odborníka
i laika zajímavou i poučnou vý-
stavní přílohu přinášeti budou,
žádáme své pp. inserenty, aby j i
nyní, ve vlastním zájmu, dodali nám
Insertní rukopisy pro toto veliké ne-
dělní číslo určené, aby pozduím do-
dáním úprava inserátů a technické
výkany netrpěly, Dodatky a opravy
insevátů již dříve objednaných mohou
býti v sobotu dne 29. t. m. poune do
12. bod. pol. vyřizovány. — Nové in-
seráty přijímati se budou pouze do
6. hodiny večerní. Po svátcích vyjdou
»Národní Listy« teprve v úterý dne
1. června v obvyklou hodinu po-
lední, tak že budou 24 dne vy-
loženy. Na to pp. interesenti zvlášt
se upozorňují.
Král
32
article
— Posl. dr. Väclav Skarda o vyrovnání
s Němci. V sobotu m. t. měl předsenla výkon-
ného výboru národní strany svobodomyslnép.
dr. V. Škarda v místní organisaci klatovské
řeč, v níž přeďevším pojednal o nynějším boji
mezí stranami, proti němuž postavil formuhi, že
jest nutno, abychom si nejprve uvědomili, co
jest zájmem všenárodním a pak teprve pomý-
šleli na zápasy stranické. Na základě obšírného
přehledu poltických dějin od vstoupení strany
do vídeňského parlamentu odmítal útoky pod-
nikané na vedení české politiky, i probínaul jeho
chyby, při čemž dostoupiv éry Gsunschovy v od-
povědi na nedávnou řeč posl. dra. Stránského
připomínal, »že by se nebyly na Mocavé pro
nás věci vy vinuly tak příznivě bez
tak zv. paktu moravského«. Z toho
vychází na jevo, že dr. Škarda přisuzuje mo-
ravskému paktu vliv příznivý na vývoj českých
věci, ačkoli již se stanoviska zásadního dlužno
separátní vyrovnání moravských Čechů
s Němci zavrhnouti, i kdyby nebylo známých
následků moravských smiřovaček, pro jaké od-
suzují je všichni svoboďomyslní a pokrokovl
Posl
doktor
Väclav
Skard
Němec
Stránský
Čecho
národní strana svobodomyslnép
33
article
našinci na Moravě. Slesk řečníkův, že vše, co
se kde přihodilo za ministrů z naší strany se
jim vytýkalo, kdežto dnes ministrům staro-
českým nikdo výtek nečiní, nabude správného
osvětlení poukazem, že ministři z naší a agrární
strany byli parlamentními zástupci svých vlád-
ních stran v koalici, kdežto strany české nyní
stojí v oposici. Vládní předloby vyrovnací pro-
hlásil dr. Škarda opětně za naprosto nepřija-
telné a jich provedení přes vůli ná-
roda za zločin. (Bouřlivý souhlas.) Něme
navazujíce na slova dra. Pacáka volají dnes p
konferencích, aby vládu dostali z neblahé pro
ni situace. »Bylo by s naší strany
chybou, odmítati jednání s nimi,e
pravil dr. Škarda, »ale musíme zacbovati klul
a naprosto nevykoupíme dělnost českého sněmu
žádnými ústupky na úkor našich práv .. . My-
šlenku sblížení ovšem odmítaťi ne-
smíme a je to kalení čisté vody, mluví-li ra-
dikálové o nových punktacích. Doho d
česko-německé je skutečně zapo-
třebík ozdravění Rakouska v zá-
jmu obau národů, státu i dynastie.
Pacák
Morava
Doha
Rakousko
34
article
Přes svou ochotu k dohodě můžame však po-
čkati a nebudeme za Němci běhati, až poznají.
zže v Rakousku nedá se vládnouti jen pro
Němce. Němci myslí při každém jednání jen
na naše oslabení, ale my nemáme dnes věru
žádné příčiny před nimi kapitulovati. (Výborně!)
Nikdy nesvolíme k tomu, aby při ředitelství se-
státnéných drah, jež se dostane ná h -
dou (?!) do německého města, čest
úřadníci byli odstrčeni. Národní aufonomie, hlá-
saná s německé strany, je frázl. Rozdědl o n
zemského rozpočtu dle náredno-
stí nemůžeme dopustit. Co do krajského
zřízení,« prohlásil řečník doslovu, »rozezná-
vám otázku věcnou a politickou. Uznávám
věcně důvody pro krajské zřízení.
ale na druhé straně by musila
kompetence sněmu a místodržiťele
býti sesílena přikázáním nových sgend;
jinak nemohli bychom k ní přistoupiti, vždy
však jen v souvislosti s úpravou zemského zří-
zení.« Opravu zemského zřízení představuje si
řečník v těch směrech: zastoupení dělnictva n
sněmu, ne-li všeoheeným hlasovacím právem.
tedy aspoň případnou spravedlivější reformou.
vždycky však na zásadách celiatvost
země, jednoty zákonodárné
Němec
Rakousko