Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

25. května 1909. Číslo 143

4 article

cněmovna a přičinil se, aby dosnzením zvláštních užších výborů projednány byly zevrubněji právě ty olázky, v nichž vyskytují se nyní obtíže a námitky Jsou to, jak znám, otázka oxekuční a úvěr ně technické otázky, družící se k okolnosti že příště musily by na př. i spořitelny a j. ústavy jež přijímají vlady s krátkou výpovědí, poskytovat hypoteční úvěry, aspoň na rolnické pozemky, jež b byly nevypovědně a umořovaly by se anpuitami Chceme-li otázkou toulo vážně se zabývati, nesmíme se rozhořčovati nad těmi, kdo takové námitky uváděj Záležit skutečně na vyjasnění těchto okolností, bu de-li problém odllužnění, jenž stal se dnes velmi střízlivým problémem, skutečně zdárně rozřešen nebo ne. Na druhé straně nesmí se zabíhati do puntičkář- ských námilek. Leckdy je lépe něčeho se odvážiti pustiti se do nějakého oboru, neboť za všech okolno- zlí přinášejí potom zkušenosti potřebu náprav. Druhým předmětem zákonodárných opatření bylo by upravení kolonátu v jižních zemích. Jest to ve- liký sociální problem a netroufá-li si ministerstvo orby rozvinouti nyní tento problém v plné míře, je to proto, že kalonální poměry, zejměna v Dalmacii. jsou velmi spletité a prolo musí býti de jisté míry z opatrnosti započato s touto věcí tam, kde je jedno- dušší, jako v Gorici a Gradisce. Vláda chce započíti tam, ale v tom úmyslu, aby pokračovala a rozřešila prohlém ve všech jižních zemích tak, aby budouc- ně bylo zabráněno vykořisťování. Třetí otázkou jest otázka nového vodního zá- kona. Mnozí řečníci zmínili se o nedustatcích v tom to oboru a byl na ně kladen důraz také v podané re- soluci. V ministerstvu orby jest již vy- pracována osnova o reformě vodníh zákona, o němž se nyní zúčaslněná ministerstva radí.

Dalmacie Gorica

5 article

Ministr zabývá se potam různými orgunisačnímí otázkami. O agrárních operacích v jedhotlivých alpských zemích může konstalovali, že námilky, které dosud byly činěny jednotlivým zemským zákonům, jsou celkem odstraněny, takže lze bezpečně doufati, že nové agrární úřady v jednotlivých alpských zemích kde dosud neexistují, budou zřízeny na podzim. Ohledně hospodářského školství byl projevena mnohá přání, tak o rozmnožení hospodář- ských škol pokračovacích a zřízení zemského školníhe hospodářství u jednotlivých škol. Sdílí dotyčná přání Rád by však jenom upozornil, že považuje za ne výš důležito, aby provedena byla také relorma učebné osnovy a vyučovacích plánů hospodářských škol ve smyslu obchodní výchovy chovanců. Stížnostem, že lhůtový obehod pořád ješt existuje na burse v Pešti, může vláda vyhověti je zahájením vyjednávání s uherskou vládou, což se ta- ké již stalo. Posouzení charakteru roforom, na klerí se pomýšli v Uhrách, bude však možným teprve, až uherská vláda ukončí předběžné práce a oznámí to vládě rakouské. Pokud jde o výtky co do otázek osobnlch výbor ví asi, že ministerstvo obchodu nenechá leno- šiti nikoho, kdo byl jmenován odborným zpravoda- jem zemědělským. Pokud jde o ministerského radu v. v. bar. Pražáka, nemá žádné funkce jako od- borný zpravodaj. Zastupuje min. orby v ústřední sta- tistické komisi, ale nemá kromě své pense žádného státního platu. Odpovídaje na dotaz po vymezení kompe- ťeneí mezi min. orby a železnic ve vodních zále- žitostech, poznamenal, že až min, železnic postupně ustanoví, na které vodní síly reflektuje, min. orby bude s to disponovati svobodně s ostatními. Vysvětliv stav prací na úpravě řeky Ne- retvy v Dalmacii, mluvil o pěstování koní.

Pešť Uhry Dalmacie

6 article

Min. zeměbrany platí prý již vyšší ceny za remundy a sice při zachovávání minimálních cen pro pěstite- le; ministerstvo vojenství trvá dosud na cenách do- savadních. Ministr by rád souhlasil s resolucí, na kte- ré by se po případě výbor usnesl pro zvýšení cen remund. Promlouvaje o různých otázkáeh dobyt těr nhlé ežy n peužowohase již zvolena a potřebné hmotné prostředky zabez- pečeny. Ministarstvo zasazuje se důrazně u Iinanční správy, aby nově byly upraveny služební poměry zvěrolékařů a byl rozmnožen počet veteri nářských delegátů a bude tuto věc sledovati i dále se vším důrazem. Ohledně delegátů v Uhrách sluší poznamenati, že od nové velerinářské smlouvy nedošlo vůbec k dovozu chovných a užitkových pra- sat, kterých obáváno se jako nositele nákazy a ná- sledkem toho nebylo také přičiny k zakročení těchto delegátů. Obchod s dobylkem s Chorvatskem a Sla- vonskom prováděl se od ledna 1909 beze vší závady Ministerstvo vojenství nečiní žádných překážek, aby vysoká zvěrolékařská škola ve Ví dni byla zdokonalena, vyloučena byla z kompetence vojenské správy a podřizena kompelonci správy ci- vilní O tem se nyní výjednává.

Uhry Chorvatsko vysoký zvěrolékařský škola

7 article

Vývody kn. Auersperga o lesích a statcích jsou prý správné. Ve skutečnosti kácí se stromů mě- ně než je systemisováno. Aby obchod s dřívím sta se výnoshým, buce fřeba větších investici. Systemisování lékařů prolesníky nemůž býti provedeno proto, že jsou vělšinou zároveň lékali v solivarnách. Položka pro loveckou výst a vu jen splátkou na subvonci, jež je čtyrnáson tak ve- liká. Ministérstvo nemá k disposici přiměřeného ob- nosu, aby samo mohlo zúčastniti se této výstavy ja- ko vystavovatel. Vládní zástupce dver. rada Portele podal vysvě- lení o příčinách vinařské krise. Hlavní příči- neu jest hojná joňská úroda vína, která v Rakou sku činila přes 8 mil. a v Uhrách jistě přes 7 mil

Auersperg Portel Uhry

8 article

prolo jední se tu pouze o přechodné váznukí ou Posl. Woli upozorňuje na nutné a neodkláda- telné rekultivace v německé části Čech, která byla de- vastována dobýváním hnědého uhlí a žádal, by pre tento úkol bylo zřízeno zvláštní oddělení v min orby a také v rozpočtu bylo lépe postaráno o plněn tohoto úkolu. Posl. sv. p. Battaglia troufá, že po svátcích s zřelelem na haussu obilních cen za poslední dn bude rokovati se o návrhu Glabiňského na zrušen obilních cel. Dospivá-li se čím dál více ku poznání že vysoká obilní cla jsou škodna převážné většine rakouských zemědělců jako konsumentů obilí a pě- stitelů dobytka. Posl. V. Kotlář tázal se ministra, stotožňuje-l se s finančními plány ministra financí které ohrožují zemskou autonomii a zvláště pivn daň poškodila by ve značné míře zemědělstvo V kladném případě musili by agrárníci, při vší ve- liké úctě k ministrovi, projeviti podiv, ba politování nad lím, že upřímný přítel a ctitel nikdy kolisnjícího vůdce autonomistů dra. Riegra zapomněl celé mi- nulosti české politiky. Čechové nebudou následovati příkladu Poláků, nýbrž zůstanou vždy upřímným přátely a zastanci zemské autonomie a rovnopráv nosti všech národů.

Posl Battaglia Riegr Čecho Polák Čechy

9 article

Dále promlouval řečník o nulosti poskytnout větší procenta při subvencích z malého melioračního fondu a rychlejšího vyřizování všech meliora- čních aktů. K tomu by podslalně přispělo, kdyby se vyhovělo přáním, která mají státní stavební úřad- níci, přidělení technickému konsulentu v minister- stvu orby. Také nelze děle odkládati s definitivním ustanovením akademicky předběžně vzdělaných agrárních techniků rakouských. Žádal, by se zřídil pro Čechy, Momvu a Slezsko konsulent pro chov dobytka, poněvadž poměry v těchto zemích jsou zcola jině než v Alpách; dále aby a gendy pojišťování dobytčíhe byly přenesenyz ministerstva vnitra na ministerstvo orby a přimlouval se za brzké zřízení zvěrolěkařské vysoke školy v Praze, vyšší školy pro pěstování ovoce a vína na Mělníku a mlynářské školy v Bělé pod Bezdězem. Zvěrolékaři v Praze ať skládají Iysikátní zkoušku a Spolku českých zvěrolékařů buď přiznáno právo

Čechy Slezsko Alpy Praha Mělník Bělá pod Bezděz spolek český zvěrolékař

11 article

vysílati delegáta do zemědělské rady král. českého. Konečně nalétul řečník na ministra erby, aby věno- val největší pozornost tarfní reformě státních drah- aby mohl čeliti úspěšně poškození zemědělských zájmů Posl. Choc usiloval o předlohu k zeelován pozemk ů, jež buď podána zemským sněmům. Tam putří také připravovaný vodní zákon. Nynější centra- listický zákon je nepotřebnou šablonou, v níž jes opsán starý pruský zákon z r. 1821. Zřízenci pi agrárních operacích nemají žádné organisace a mobou býti propuštěni na nejkratší výpověď. n těmio operacím mají býli oslatně přibráni zemští kul- turní technikové, poněvadž se při tom jedná o vy- šetření složení půdy a o její ziepěení, kdežlo vymělo- vání, i když musí býli provedeno napřed, je přece jenom prací předběžnou. Ostalně zemští kulturní lechnikové mají zkoušky z odboru vyměřovacího proto mají přednost před certifikalisty a osobamí. které byly převzaty z vojenských kance láří.

Posl Choc rada král

12 article

Rečník si stěžuje, že obnosy, které meliorač- ním družstvům mají býti podle melioračního zákona ze dne 4. ledna 1909 vyměřeny o 10% výše přiznávají se zmíněným družstvům v Čechách pořád ještě podle starého zákona z r. 1884, kdežto druž- stvům v zemích vnitrorakouských udělují se tyto přispěvky podle nového melioračního zákona, tedy v míře vyšší. Navrhuje, aby za účelem akce za zásobováním měst byla zřízena také v ministersivu obchodu místa zvěrolékařů, a navrhuje tuto resoluci: „Minister- stvo orby se vyzývá, aby zahájilo jednání s mini- sterstvem obchodu, aby také u tohoto byla zřízena místa zvěrolěkařů za účelem zásobování měst? Posl. Diamand brojil proti resoluci Kolowratově o zvýšení bonilikace pro lihovary, žádal za zrušení bonifikací a zrušení daněprostého kontingentu a za přikázání vypuadajicích obnosů příslušným zemín Posl. Šiilinger dikoval ministrovi za jeho snahy

Posl Diamand Kolovratův Čechy

13 article

při melioracích. Posl. ryt. Kozlowski polemisoval s posl. Kollá- řem Poukazuje na stanovisko vlády k berním a ju- zykovým předtohám, projevil naději, že tento oje- dinělý hlas neporuší dobrou shodu mezi polským a českým národem. Posl. Šrámek litoval, že došlo ke konfliklu mezi členem české delegace a záslupcem polského národa. Posl. Kotlár nemluvil jménem české delegace, Promluvile ještě někotik řečníků, načež roz počet ministerstva orby schválen a jed- nání přervšeno. Příští schůze bude zejtra dopoledne. Na řad je ministerstvo vnitra.

Posl Kozlowski Šrámek Kotlár Promluvile

14 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 24. května. (Polská politika volné ruky.) Do sporu polských listů o ná vrhu posl. Stapiňského v důvěrné schůzi pol ského kola zasáhlo »Slowo pol.« programovou statí o politice volné ruky. Orgán předsedy Glabiňského nemůže popříti, že pruská bezohled- nost proti poznaňským Polákům vzbudila znač- nou měrou slovanské vědomí také mezi rakou- skými Poláky, a poněvadž Poláci jako druhý největší slovanský národ mohou ve Slovanstvé hráli vynikající úlohu, kdežto jiní národové Poláků si dnes vůbec nevšímají, má i »Sl pol.« za potřebno, aby se svazek se slovanským svě- tem nebral sni u Poláků na lehkou váhu, nýbrž aby si vážili onoho jediného terénu, na kterém vážně s nimi jako s národem historickým počí- tati chtějí a také počitají. Ale — píše dále »SI. pol.« — jsou meze. které naše slovanské sympatie a náš cit kulturní vzájemnosti se slovanským světem nesmí pře- kročiti. Tou mezi je náš vlastní národní zájem a politický rozum. Nesmíme se dát užíti z nástroj cizích cílů, třebas národa nám nejsym- patičtějšího. Poláci toho prý nesmějí učiniti netoliko v zájmu svém, nýbrž i v zájmu celého Slovanstva. Onen »třebas nejsympatičtější« národ s ci- zími cili jsme ovšem my Čechové. Naším eílem jest dle soudu »Sl. polského« vytvořiti v parla- mentě protiněmeckou většinu, jíž bychom přiro- zeným chodem věcí stáli v čele.

Polák Čecho Praha polo

15 article

Kdyby tomu i tak bylo, jaké nebezpečí mohlo by odtud hroziti Slovanstvu? »Sl. pol.« odpovídá: Ztratili bychom ohromně, rozpálivše požár slovansko-německé války ve státě, ne- majíce naděje na vítězství. Slované mají sice počstně většinu ve státě, ale Němci mají pře- vahu hospoďářskou a stojí za nimi německá dynastie. I kdyby Slované měli v parlamentě většmu, nemohli by utvořiti slovanské vlády. V Rakousku jest stejně nemožna vláda vý- lučně německá, jako výlučně slo- vanská. Pokus majorisovati Němce vehnal by i jejich umirnáně křidlo do tábora pan- germanskébo, znamenal by tedy pracovati pro krále pruského. Rozkazy z Berlína staly by se jim svatými a ve spolku s Maďary měli by dosti slly, aby monarchii udrželi na cáře zájmů svých a nikoli slovanských. Stat »Sť pol.«, jež má ospravedlniti ny- nějši polsko-německý spolek v rakouském par- lamenté, je založena na klamném předpokladu. že my Čechové chceme Němce úplně vyloučiti z vlády a veškeru moc ve státě strhnouti na sebe. Pochybujeme, že se některému českému poltiku třebas jen ve snu zdálo o takové poli- tice. Žádáme nejen pro sebe, zle pro každý národ, tedy i pro Poláky, i pro Němce, co jim v tomto státě náleží právem. Ale jest nepopíra- telno, že to, co orgán prof. Glabíňského sám uznává v Rakousku za nemožné, aby se vládlo výlučně německy, se dnes skutečně děje a přes to polské kolo podporuje svými hlasy tuto výlučně německou vládu, jen aby se Němei v parlamentě neoetli v menšině. Hájiti ve Slo vanstvě pro Poláky vliv, jenž jim právem pří- sluší, ale současně se snažiti, aby rakouské Slovanstvo ve svém celku nenabylo vlivu, který jemu náleží, to je ovšem politická moudrost vý hradně polská, naší české logice je však ne- srozumitelna.

Slovan Němec Maďar Čecho Polák Rakousko Berlín Sť polo

16 article

V Praze, 24. května. (Uherská krise.) Opět nové dementi. Hr. Festetics, o jehož poslání mnoho psaly listy, strany neodvislosti, neměl v Pešti vůbec nijakého poslání ani od arciknížete Františka Ferdinanda, aniž od koho jiného. Byl v Pešti z důvodů čistě soukromých a u Košuta byl návštěvou proto, aby mu ze zdvořilosti návštěvu oplatil. V uherských listech psalo se tyto dni také o novém Lukacsově plánu na rozuzlení můvny“ Jus rkení anaVri, nřefdlou, sný- možno vyjednávati o takové ministorstvo, jež by bylo vzato se strany neodvislosti a v jehož dele by stál on, Lukacs. Nová vláda by pro- vedla volební opravu, platnost společné banky by prodloužila jen asi na dvě leta a obdržela by některé ústupky v otázkách vojenských. Justh odmitl Lukacsův návrh a limine, poně- vadž samostatná bauka musí prý býti zřízena hned r. 1911. Tím bylo vyjednávání skončeno. Ze Záhřeba, 22. května. (Nové povč- sti o změné vlády.) Po nedávném Rau- chovu slyšení rozšířila se zde pověst, že v brzku nastane změna v chorvatské vládě. Nynějsí vláda odstoupila by celá i s bar. Rauchem. Bánem by se stal nynější ministr pro Chorvat- sko, Josipovič, který v otázce železniční pragmatiky stál na stanovisku chorvatské koalice. Josipovič provedl by sblížení nekompromitova- ných členů býv. národní strany s nynější sně- movní většinou, načež uherská vláda by roz- řešila spornou jazykovou otázku ve smyslu většiny chorvatského sněmu. I tato pověst, zdá se, zůstane jen pověstí. Před rozřešením uher- ské ministerské krise těžko se najítí nějaké změny ve vládě chorvatské.

František Ferdinand Košut Justh Lukacsův Rau Rauch Chorvat Josipovič Praha Hradec Pešť Záhřeb

17 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 24. května. Lord Roberts a armáda britská. Ve sněmovně lordů pronesl lord Robert pozoruhodnou řeč o britské armádě. Starý voje- vůdce podrobil armádu nepříznivé kritice. Mnohé listy namítají, že výtky lorda Robertsa jsou ne- oprávněny, že anglická armáda nalezá se v lep- ším stavu nežli kdy jindy a ve dvou týdnec může Anglie vrhnouti na pevninu 160.000 mužů. Armáda druhé linie, teritorialní, čítajíc 263.000 mužů, dvě léta po svém zřízení na- hradila méně vydatné sbory dobrovolnické. Ro- berts používá velmi pádných důvodů, když pro hlašuje tento stav za nedostatečný a žádá, aby byla armáda rozšířena. Anglie musí mít dve armády, jednu pro hájení Indie a kolonií, dru hou pro Velkou Britanii. Lord Roberta uvád dále, že vojsko nemá dostatečného výcviku Liga »národní služby« podala prostřednictvím Robertsovým návrh zákona o národní služb vojenské, jímž se žádá, aby každý Angličan byl povinen zúčastniti se služby v teritorialní armád v době od 18 do 30 let. Služba by nebyla příliš namáhavá. První rok by musil každý sloužit 4—6 měsíců a dalších několik let 14 dní. Pak by byli občané mobilisováni jen v pří- padě válečného nebezpečí. Armáda druhé lini nemohla by opustit území anglické, ale byla by dosti silná, aby pravidelná srmáda měla volnost akce, která jí schází nyní, Ale zdá se, že pro tento návrh není nálada. Angličané budou se zdráhati přijati obligatorní službu, i kdyby byla sebe ulehčena a pak maji důvod finanční. Pro- vedení projektu by vyžadovalo další náklad 100 milionů v rozpočtu vojenském, činícím již jednu a půl miliardy franků. Nové náklady budou vy žadovány námořnictvem. Problem národní obrany je v Anglii komplikovanější nežli kde jinde.

Roberts Robert Robertsa Robertsův Angličan Praha Anglie Indie Velká Británie Probl národní obrana

18 article

Cesly katolických panovníkův a princů do Ríma. Baron Aehrenthal navrhl španělskému mi nistrpresidentovi, aby mezi katolickými dvory učiněna byla dohoda v této otázce, kteráž by umožnila návštěvy u královského dvora sjedno- cené Italie, aniž by tím Vatikán dotčen byl Španělská vláda prý dosud — ne odpověděla. Kardinál Kopp umírá? Stav knižete-biskupa vratislavského, jemuž. jak známo, podlehá i část Slezska rakouského, zhoršil se poznovu. Jest jen málo naděje na zachování jeho. Působení velikého Germán tohoto, jemuž se podařilo zapřísti důvěrný pomě mezi Berlínem a Řimem, zanechá smutnou pa- mátku zvláště mezi Poláky, tam, kde by zájem vlastní jeho eírkve byl opak žádal. Odsouzenec k smrti — vyslancemi John Hammond, kterýž býval inženýrem báňským podílníkem v Jižní Africe a pro svoji účast na Jamesonově vpádu do Transvaalu tamní vládou k smrti odsouzen, ale pak omi- lostněn byl, jmenován byl vládou Spojených Doklad to, že i Spo- jené síkly jako Němečko ang s Činou hleděli si především stránky obchodní.

Baron Aehrenthal Kopp Germán Polák Hammond Jamesonův Vatikán Slezsko Berlín jižní Afrika Transvaal spo

19 article

Volby v Dánsku. V Dánsku konají se zejtra všeobecné sně- movní volby. Král Bedřich sám zasáhl do voleb pronesl tyto dny řeč, v níž projevil přání, aby volby daly vládě pevnou většinu, aby mohla prosaditi vojenské (protiněmecké) předlohy svoje Bývalý president Castro sproštěn obžaloby. Trestní soud v Karakasu, hlavním měst republiky venezuelské, sprostil bývalého presi- denta republiky Castra obžaloby, že chtěl usmrtiti nástupce svého Gomeza a to na sám návrh vrchního státního zástupce. Všechen témět evropský tisk, zvláště ale německý a francouzský. bil tu do Castra; v těchto sloupcích dokazovali jsme ovšem ze zevrubného průběhu stát- ního převratu veneznelského, že obžaloba proti Castrovi je dílem politických piklů. Hájili jsme zde stále i názor, že lid venezuelský stojí z Castrem a že Gomezova vláda byla mu vnucena jen na čas cizimi vládami, protože Castro snažil se z vlasti své vypuditi cizácké cizopasníky. Jak vidno, bylo dokladů proti Castrovi tak nepatrně, že státní zastupitelstvo nenechalo raději ani

Bedřich sám Castro Gomezův Dánsko Karakas

20 article

na proces dojíti: dle všeho pan vrchní státní zástupce počítal i s tím, že Castro, jenž dlí ted v Evropě, bude hráti v republice někdy ještě mocnou roli — a nechtěl zničiti i příští karieru svoji. A v tropické Americe jsou státní prevraty častější a rychlejší nežii přeměny v divadelních kusech. Sítuace ve Fezu Z Fezu se oznamuje nový boj mezi Beni- Utiry a armádou vládní, Mehalla šerifova vy- táhla do El-Hadžebu. Druhého dne pochodu byla večer v 6 hodin přepadena jezdei vzbouřeného kmene a bitva trvala do devíti hodin večer bez rozhodného výsledku. Mehalla měla 5 mrtvých a 9 rančných. Nezdá se, že nepřítel utrpěl vět- ších ztrát. Strhla se ještě jedna bitva, ale dosud není o ni zpráv. Sultán poslal 300 jezdců na pomoc mehalle. Dvě kolony, tábořící v okoll Fezu, dostaly též rozkaz, aby se spojily s me- hallou. Postavení rogiho je méně hrozivé o té doby, co mnohé frakce Hayinů odpadly o něho. Do Fezu přibyl pověstný marabut saha- ský Mal el Alnin.

Castro Beň Evropa tropický Amerika ElHadžeba

21 article

Revoluce na Haiti. V středoamerické ostrovní černošské repu- blice Haiti propukla znovu revoluce, jako téměř každý rok. Došlo již k boji mezi vojskem presidentovým a revolucionáři, kteří dobyli dvou měst. Výsledek volby do zemské úřadovny I. pensijního ústavu v Praze. V sobotu dne 22. května 1909 ve 3 hodiny o- poledne skončeno bylo odevzdávání hlasů pro volbu delegátů do hlavního shromáždění těto zemské úřa- dovny. Hned potom započala volební komise s skrutiniem odevzdaných hlasů, pokračovala v něm po celou neděli 23. května a v ponděli 24. května, kteréhožto dne odpoledne bylo skrutinium skončeno. Výsledek volby jest následující: Ve skupině zaměslnavatelá a) volební sbor (polní a lesní hospo- dařství). Oprávněných voličů celkem 268. Hlasů ode- vzdáno 181. Z těch znělo na jméno: dr. Otto Metall 125, Antonín Homolka 123. Tito dva jsou tedy zvo- leni delegáty. Dále znělo na jméno Karel Pražák dr. Ervin baron Nádherný 49 hlasů. Tito jsou tedy zvoleni nábradníky delegátů a sice v naznačeném pořadí, které při rovnosti hlasů bylo stanoveno losem. předsedou volehní komise taženým. Dále obdrželi František Sajírt 2 hlasy a Vilém Götzl 1 hlas. Pet hlasovacích lístků bylo prázdných; jeden byl pro- hlášeu za neplatný, poněvadž obsahoval jména kan- didátů v tomto volebuím sboru právo volební na- majících.

Otta Metall Homolka Karel Pražák doktor Nádherná Sajírt Götzl Haiti Praha Peto

22 article

b) volební sbor (průmysl a živno stí). Oprávněných voličů celkem 1310. Hlasů ode- vzdáno 922. Z těch znělo na jména: Jan Sehnoutka 576, Alois Wiesner 575, Vojtěch Kerhart 575, dr. Richard Jahu 574. Otakar Nekvasil 574. Antonín Nýdrle 574, Heřman Rüdiger 574. Tito pánové jsou tedy zvoleni delegáty. Dále znělo na jména: Karel Kress, Vladimír Kavalír, Zdislav Grégr, Augustin Hro- mádka, Josef Sochor. Rudolf Havelka, Jan Koštiř po 286 hlasech; tito jsou tedy zvoleni náhradníky dala- gálů a sice ve jmenovaném pořadí, které bylo sta- noveno losem, předsedou volební komine taženým. Dva hlasovací listky obsahovaly jména jiná; 51 listek byl prázdný. Tři listky prohlášeny za neplatné pro nedostatek aktivního volebního práva voličova; čtyři pak pro nedostatek pasivního volebního práva zvo- e) volební sbor (obehoda doprava). Oprávněných voličů celkem 858. Hlasů ode- vzdáno 489. Z těch znělo na jméno: dr. Vladimt Škarda 333, Karel Kubka 332, Josel Kysela 339, Václav K. Nebeský 332. Tito jsou zvoleni tedy dele- gáty. Dále obdrželi: F. Kostelecký. Václav Holev- šovský ze Slavětina, M. Schönbaum a Václ. Ant.

Sehnoutka Wiesner Kerhart doktor Richard Jah Nekvasil Nýdrle Heřman Rüdiger Karel Kress Kavalír Grégr Augustin Sochor Havelka Koštiř Vladimt Škarda Kubek Holev M Schönbaum Václ 574

23 article

Treybal po 112 hlasech. Tito jsou tedy zvolení ná- hradníky delegátů a sice v naznačeném pořadí, které při rovnosti hlasů bylo stanoveno losem, před- sedou volební komise taženým. 42 hlasovacích lístků bylo prázdných; dva lístky prohlášeny za neplatné pro nedostatek aktivního volebního práva voličova. d) volební sbor (svobodná povolán!). Oprávněných voličů celkem 1009. Hlasů ode- vzdáno 776. Z těch znělo na jméno: dr. Gustav Kreiml, dr. Přemysl Šámal, dr. Jan Vejvar 450, dr. Antonin Morstadt 449. Jmenovaní jsou tedy zvoleni delegály. Dále obdrželi: dr. Ladislav Valenta, Jose Havliček, dr. Karel Zikmund a dr. Jaroslav Ponec po 257 hlasech. Tito jsou ledy zvoleni náhradníky delegátů a sice v naznačeném pořadí, které při rovnosti hlasů bylo stanoveno losem, předsedou volební komíse taženým Dále obdrželi: Frant. Josei Čermák, Václav Johanis, Alfréd Meissner, Antonín Němec po 40 hlasech. Prázdných lístků odevzdáno 19. za neplatné prohlášeno 9 pro nedostatek passtiv- ního volebního práva zvolených, a jeden pro nudo- statek aktivního volebního práva voličova.

Treybal doktor Kreiml Šámal Vejvar Morstadt Valent Jose Havliček Karel Zikmund Ponec František Josei Václav Johanis Meissner Antonín Němec

24 article

hektolitrů. Letos nebuide taková úrodža jako loni

25 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Neznámý. Pošetilost o prologu, hřea epilogu. Anglicky napsal Jerome Klapka Jerome. Přeložil Karel Mušek. Režisér Karel Mušek. Jerome Klapka? Angličan s českým jmé- nem? Obracite zvědavě divadelní ceduli. Snad bude na zadní straně nějská vysvětlivka. Co je s tím Angličanem? Je snad zutor dnešní hry potomek českého vystěhovalce?. Taková data vždy zajimají. Pan Karel Mušek, jak vidět, ne- jezdí marně rok za rokem na anglické prázd- niny! Už nám navezl hezkou hromádku čerst- vého zboží přes mořský Rukáv. Už jsou nám jaksi zběžna jména současné londýnské pro dukce: Bernard, Shaw, Barrie, Artur Jones Alfred Sutro, Jakobs ete. Už jsme se domní vali, že máme rejstřík pomalu úplný. A zatím ejhle, nová prázdninová kořisť! Jerome Klapka Snad i dokonce kus zajímavý nejen k vůl jménu — autora Nadpis arci trochu nezvyklý. Pošetilost A prolog s epilogem! A hlavní osoba hry »Ne- známý«. Cizinec, který náhle za chvile psycho- logieké vystoupí z kulisy, tichý a dolehavý jako stín, zvláštní výraz v tváři a oku, divný s ja- kousi ozvěnou uvnitř hlas! Znáte to. Takovýeh roli poznali jste za posledních desítiletí řadu. Páchne od nich silně symbolism. A symbolism znamená vždy ponurou náladu. Však tentokrát šablonka nepřiléhá. Leda vnější známky tak na okamžik mátly. Hra není docela pochmůrná, nešiří žádný smutek a žádný pessimism. Má sice záměr zcela vážný, ale chce býti dokonce i veselohrou ! Veselá symbolická hra! Vlastně zcela nový druh. A idea přímo vzáená. Někde mezi dialogem. Mladý maliř za chytil jednou zbéžnými rysy společnost známých. Někdo zachoval obrázek a podává kolem na uká zku.

Klapka Jerome Karel muška Angličan Bernard Shaw Jones Alfréd Sutro Jakobs Barrie

26 article

Co s uim! brání se umělec. Trefeno nic není! Samé hezké figurky, výrazné tváře A v našem kroužku přece nikdo není hezkýa výrazný ! . .. — A v tom je právě umění ! hlas naproti. Váichni lidé jsou vlastně krásní Jenom život obestřel tváře a postavy nepěkným obalem. Vybavit krásu ze škaredého obalu! Ejhle úko umění I. . . . A ejhle, ides hry! Prolog. Pense paní Šarpové, skrovná hostin- ská živnost v londýnské čtvrti, je malé, tiché hnízdečko neřesti. Nějaký tucet lidiček obého pohlaví, různého stavu a stáří, žijí si tu jak taks na sebe poukázáni, hoví svým malicher- nostem, tropí všelikou neplechu, nenávidí se, pomlouvají a otravují si jak náleží život, až jednoho dne vstoupl do společnosui — neznámý Cizinec. Vlastní hra. Cizinec je poutník životem, zkušený a moudrý znalec srdcí. Najal v pensi byť a stravu a všichni na ráz zanevřeli na ve- třelce. Ale poutník-mudřec brzo se rozhlédl po společnosti, pronikl k tajemstvu každé dušičky. Nenápadně, když se chvíle naskytla, jako lékař, který udili radu pacientům, omaká každému zoubek a napoví zázračný recept života.

Šarpová

27 article

— Není pravda, že jsi ubohý, nízkými pudy a choutkami posedlý, bídný chám, odsou- zený hanebné živořit mezi druhými! Jsi dobrá duše, trošičku zbloudilá, ale nadaná schopností nejvzácnější! Jenom chtít a bude z tebe člověk, hodný obdivu a pomilování ! . .. A ku podivu! Recept působí bezpečně mocně, ba neodolně, jak ukáže následující — Epilog. Všecka společnost je jako vymě- něna. Kdo se dříve šidili, škádlili, sobě na- vzájem pobyt ztrpčovali, setkávají se spolu v opravdovém přátelství a upřímném soucitu. Někdejší špinavé hnízdo u paní Šarpové vyklu- balo se milým útulkem dobrých, příjemnýeh lidiček. Neznámý poutník-mudre provedl čaro- dějnický konsek: dotkl se na pravém míst látky živola a výbavil krásu jeho z osklivého obalu Ejhle, úkol! Něco naivného ozývá se z kusu jako z po hádky. A v tom je právě sila novinky. S chut si jednou odpočinete od věčného shonu za má- mivým rafinementem a blyskotavou střizlivostí jaké už se zdají skládat jediný obsah průměrné dodávky divadelní. Je v tom pravda a útěcha. Člověk, mravná bytost! A podstata mrav- nosti, dobro. A všecko zlo, pouhý blud. Třeb jen bloudícímu ukázat pravou cestu. Není pout- níka, aby nechtěl dojíti cíle cesty, není človéka, který by nechtěl být dobrým. Nejhorší zlo- činec před soudem blaboli o svých úmyslech dobrých. Jen schopnost a síla schází! Jen víru upevnit do vlastní síly a schopnosti dobru !

Šarpová vykla

28 article

Zdravý optimism vane hrou anglického autora. Zvláštní láska k lidem, ke všem lidem, hez rozdilu stavů a — tříd! A to je, čím se hra z daleka tak výhodně liší od průměrné modní dodávky současné produkce. A to je, co nám na chvili dává přehlédnouti jistou bezst- rostnost autora vůči požadavkům vnější formy. Po stránce technické není hra nikterak silna. Autor není právě neobratný na scéně, dovede diváka dobře zasvětit do povah i pomérů, zná dialogem zatočit, zaujmout i napnout pozornost, ale způsob, jak u něho lékař duší ve druhém aktu nějakému tuctu osobiček, jedné po druhe omakává tepnu a předpisuje nezbytnou dietětiku, připomíná příliš jednotvárný pořádek z návštěvy na klinice a znenáhla unavl. Také opilog po prvních slovech rozplývá se v roztok vlažně limonádový, bez mocnějšího zájmu. Uzel mravní obrodné procedury úžeji zadrhnut k pasu menšího a proto přehlednějšího počtu subjektů demonstračních velice by byl na prospěch záměrům dila. Sympatická centrální role nebyla ovšem nijak obtížna prostředkům páně Vávrovým. Co se kolem autora otáčí jsou sice jen úložky episodné, ale žádná z nich nevdéčna. Dům s sice celý večer neotřásá bouřemi veselosti, ale myshvější divák odchází s jistým teplem v duši a to je konečně také kořist hodná uznání.

Uzel Vávrův

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Slavnost 200letého jubilea evangelického chrá mu v Těšíně konala se tam v neděli u přítomnosti zemského presidenta. Slavnostní řeči měli paston Schamidt z Báska německy), superinlendent Cisnsř z Val. Klobnuk česky a pastor Michalka z Mor. Ostrav polsky Konilikt rytmistra s arcivévodou. Z Pešti 24. května. Honvédskému rytmistru Mihailovicovi jenž byl pro porušení discipliny vůči arcivévodov Josefovi zbaven hodnosti a odsouzen na čtyři měsíc do vězení, byla dnes udělena milost.

Michalka Mor Josef Těšín Val Ostrava Pešť

30 article

= Mílionář Ropers, jehož jmění se odhaduje na 100,000.000 dolarů, zemřel náhle v Novém Yorkua zanechal vdovu, syna a tři dcery. Z filantropickýc činů Rogersových zasluhuje zvláštní zmínky fmančn podpora, kterou poskytl Heleně Kellerové. Její vycho- vání, jež se dělo většinou na útraty Hogensovy učinilo ze slepé a hluchoněmé divky duševně tak vynikající bytost, náleží k triumfům intellektušiníh světa. Také Mark Twain děkuje Rogersovi, že si mol zabezpečiti neodvisté poslavení. Přijel také hned p zprávě o úmrti ze své villy v Connecticutu do Nového Yorku. Henry H. Rogers byl vedie Rockefellera hla- vou Standard Oil Company a jeho obchodní zájmy i akcie zasuhovaly do celé Ameriky = Kardinál Kopp nebezpočně nemocen. Z Vra- tislavi, 24. května. Ve stavu knížete-arcibiskup kardinála Koppa, jenž těžce onemocněl oboustran ným zánětem plic, naslalo další zhoršení, takže lé kaři mají málo naděje na jeho uzdravení = Proces proti hrahěnce Kwilecké. Z Pozna ně, 24. května. Proces, zahájený manželkou želez- ničního hlídače Cecilií Meyerovou o vydání malého hraběte Josefa Kwileckého se stále zapletá. Po smrt hraběnky Kwilecké rozšířila Meverová žalobu na dět hraběněiny jako její dědice, nyní však děti dědictv odmítli. Soud ve Vronkách uslanovil na návrh zá- stupce Meverové neznámým dědicům kuratoru a sice statkáre Kurnalovského 2 Požarova.

Rogersův Keller Twain Rogers Henry Rockefeller Kopp Meyerův Kwilecký Požarův Connecticut Nový York Amerika Vronky Mílionář Roper Oil Company

31 article

Ve skupině zaměstnanýck. a) volební sbor (polní a lesní bospo- dářství). Oprávněných voličů 1681. Hlasů odevzdáno 1365 Z těch znělo na jméno: Antonín B. Záček 782, Kle- ment Liewald 781. Tito pánové jsou tedy zvoleni delegáty. Dále obdrželi Frant. Zahálka a Frant Herbst po 497 hlasech. Tito jsou tedy zvoleni ná- hradniky delegátů a sice v naznačeném pořadí, které bylo stanoveno losem taženým předsedou volební komise. Dále obdrželí Andreas Bernera Rudolf Schücker po 24 hiasech. Prázdných lístku odevzdáno 7; za neplatné pro nedostatek passivního volebního práva zvolených prohlašeno 43; ostatní hlasy byly roztřlštěné.

František Zahálka Herbst Andreas Berner Schücker Antonín B Záček 782 Liewald 781

32 article

b) volební sbor (průmysl a živnosti). Oprávněných voličů 6049, hlasů odevzdáno 4735. Z těch znělo na jméno Aluxande Wanke 2373, na jména Ladislav Křepelka, Frant. Slabý. Josef Vágner, Frant. Vaněk a Karel Zelenka po 2372 a na jméno Eduard Tomášek 2371. Jmenovaní jsou tedy zvoleni delegáty. Dale obdrželi Antonín Maštálka, Jaroslav Entner, Václav Šejnoha, Václav Kodeš, Jan Zimaa Alois Dohnálek po 1692 hlasech a Zdenko Reich 1691 hlas. Jmenovaní jsou tedy zvoleni náhradníky delegátů, a sice v naznačeném pořadí, které při rov- nosti hlasů bylo stanoveno losem, laženým před- sedou volební komise. Dále obdrželi Karel Althof, Arnošt Barkus, Morilz Bondy, Jindřích Havlitschek, Rudolí Linek, Josef Wild a Arthur Woliner po 510 hlasech. Vitězslav Stein, Frant. Náhlík, Alfred Ban- dler, Alois Mička. Emil Schneider, Karel Mrázek Alfred Reinor po 113 hlasech. Prázdné listky ode- vzdány 3. Neplatnými prohlášeno 43 a sice 22 pro nedostatek aklivního volebního práva vohčova a 21 pro nedostatek pasivního volebního práva zvolených. Ostatní hlasy byly roztříštěny.

Wanke Křepelka František Slabá Vágner Vaněk Zelenka Tomášek Dale Maštálek Entner Šejnoha Kodeš Zimaa Dohnálek Zdenko Reich Althof Barkus Morilz Bond Wild Woliner Vitězslav Stein Alfréd Ban Miček Schneider Mrázek Alfréd Reinor Rudolit Jindře Havlitschek

33 article

c) volební sbor (obchod a doprava). Oprávněných voličů 4343, hlasů odevzdáno 3246. Z těch znělo na jména Vojtěch Störzer 1696. Ludvík Dux a dr. K. Pelikán po 1685 a Václav Šaněk 1679. Jmenovaní jsou tedy zvoleni delegáty. Dáte obdeželi Jan Brabec, Josef Müller, Jaroslav Foil a Jos. Burei po 913 hlasech a jsou tedy zvoleni náhradníky dele- gátů v tomto pořadí, stanoveném losem, taženým předsedou volební komise. Dale obdrželi Alfrěd Hübscher 443, Zikmund Kohn a Josef Svoboda po 442, Felix Reiner 441, Bedřich Baumer 194, Emil Klein 177, Čeněk Herink a Karel Pacovský po 168 hlasech. Jeden listek obsahoval ještě jiné kandidáty. Jeden lístek byl prázdný, 25 prohlášeno za neplatně a sice 17 pro nedostatek aktivního volebního právz voličova a 8 pro nedostatek pasivního volebníh práva zvolených.

Störzer Ludvík dux doktor K Pelikán Šaněk Brabec Müller Foil Jos Dale Alfrěd Hübscher Kohn Svoboda Reiner Baumer Klein Herink Pacovský