Dne 5. ledna 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 4. Strana 3.

sporu anglicko-boerskému zachovati se pouze způso- bem dvojím. Portugalsko mohlo se súčastniti, nebo vzdalovati. Portugalsko se ho nesúčastnilo, ale v sou- hlasu s předchozfmi událostmi a případy neprohlásilo svou neutralitu. Německo-anglická smlouva výbradně byla uzavřena ode dvou cizích národů, Portugalsko pak obdrželo, jak bylo již kortesům sděleno, od obou národů zcela kategorické ujištění, že jeho svrchova- nost budo zachována. Portugalsko nemůže vůbec uza- vříti smlouvy, aby kortesy nebyly o ní uvědoměny Dodáváme na vysvětlenou, že anglické listy ozná- mily, že německý poštovní parník »Bundesrath « byl zabaven od Angličanů proto, že vezl pro Boery děla, granáty a 180 dělostřelců. V Německu doufají, že celá záležitost bude urovnána smírně a že Angličané zabavený parník zase vydají. Také v Anglicku panuje náhled, že Vel. Britanie, i kdyby třebas formální právo bylo na její straně, učinila by lépe, kdyby věc po dobrém vyrovnala. Kromě toho byl německý par- ník zabaven v zátoce Delagoiské, čehož velitel an- glické lodě neměl se dopustiti, protože všecky koráby smějí býti prohlíženy jenom na širém moři, t. j. tři míle od neutrálního vodstva. (Zátoka Delagoiská patří. jak známo, Portugalsku.) Brasilská vláda se rozhodla, aby na všecko zboží z Rakousko-Uherska a Portugalska uvalena byla celní přirážka, obnášející deset procent a na všecko zboží, dovážené z Francie a z Italie, celní přirážka obnášející třicet procent. Ustanovení toto nabude platnosti dnem 1. března 1900.

Zprávy církovní. Osobní věstník duchovenský z areidie- cése olomoucké. Vikářem proboštského chrámu Páně sv. Mořice byl ustanoven vp. Jos. Olšina, koo- perator v Jindřichově, vp. Al. Michalík stal se fará- řem v Něm. Huzové. Na odpočinek se odebrali dpp. faráři Simeon Zaoral ve Spytinově a Fr. Uličný v Otaslavicích; administratory byli ustanoveni ve Spytinově koop. vp. A. Pavelčík, v Otaslavicích vp. Mik. Šolek, koop. v Kojetíně. Vp. P. Fabian Brychta O. M. obdržel duchovní právomoc pro Krňov

K opravě lékařského studia. Nový řád studijní a zkušební pro fakulty lé- kařské, který již tak dlouho byl chystán, konečně byl na sklonku uplynulého roku uveřejněn. Potřeba opravy byla skutečně naléhavá, neboť řád do dnes platný jest již dosti zastaralý. Ministr Gautsch svého času uchopil se této otázky rázně, svolav již před čtyřmi lety anketu odborníků; ta sice vypracovala nový řád, ale z příčin neznámých protáhlo se prove- dení až do letoška. Studující, kteří letos vstoupí do prvého ročníku, budou se již spravovati novým řádem. Aby i čtenář méně znalý poměrů si učinil po- jem o této opravě a posouditi, co má na ní nějakou cenu, naznačíme krátce, jak vypadala studia lékařská dosud. Studující složil v prvém nebo ve druhém roce tak zvané předběžné zkoušky z nauky o živočišstvu, rostlinopisu a nerostopisu. Po odbytém čtvrtém běhu mohl přistoupiti k prvé přísné zkoušce či rigorosu, jež sestávalo z praktické zkoušky z anatomie, praktika z fysiologie a ze zkoušky theoretické, jež zahrnovala anatomii, fysiologii, lučbu a fysiku. V ročníku třetím, čtvrtém a pátém studoval na klinikách, po ukončení pak konal zkoušky prak- tické z pathologické anatomie a z vnitřního lákařství. zkoušku theoretickou z obou těchto předmětů a vedle toho z farmakologie, zkušebné pathologie a z hygieny.

Souhrn uvedených zkoušek činil druhé rigorosum. Pak mohl hned přistoupiti ke třetí přísné zkoušce, jež se- stávala z praktika očního, chirurgického a porodni- ckého. Theoreticky se zkoušely opět tyto tři před- měty, k tomu pak ještě soudní lékařství a nemoci kožní. Vady starého řádu byly tyto: 1. předmětům po výtce theoretickým věnováno bylo mnoho péče na úkor učbě praktické. 2. Kandidát byl nucen touž látku k téže zkoušce pracovati dvakráte, poněvadž praktická zkouška bez theoretických vědomostí není myslitelna. 3. S druhým rigorosem musil čekati až po absolvování, ač by je byl mohl dobře již ve stu- diích aspoň z části vykonati; pak se mu nahrnula dvě rigorosa po sobě. 4. Mnohé důležité předměty se vůbec nezkoušely. Nyní jest otázka, zdali nový řád těmto vadám zjednal nápravu. Předzkoušky jsou zrušeny, místo nich při prvém rigorosu se bude zkoušeti biologie. Zkoušky praktické a theoretické spojí se v jedno. Rigorosu prvnímu přibude zkouška praktická z lučby a z histo- logie. Při druhém bude se vedle pathologické anato- mie a farmakolegie zkoušeti ještě jednou fysiologiea anatomie normální. Do třetího rigorosa bude náležeti vnitřní lékařství, chirurgie, porodnictví, oční lékařství, psychiatrie a nemoci kožní, tedy vlastní praktickélé- kařetí.

Mnohým steskům je tedy vyhověno. Jen bychom si dovolili několik poznámek. Opakovati při druhém rigorosu předmět rigorosa prvého, jak jest to přede- psáno, jest podivno, a jsme žádostivi, jak se to bude prováděti. Druhou přísnou zkoušku možno vykonati zase až po ukončení studií, ba což více, za šest neděl po druhé musí se konati třetí s tak ohromnou látkou. To jest žádáno od průměrného medika trochu mnoho. Předpis, že prvé rigorosum musí se konati po čtyrech bězích, a bez něho že nesmí studující vstou- piti do třetího ročníku, bude dobrý pro lidi slabé vůle, neboť dosavad mohl medik projíti všemi ročníky a dostati absolutorium bez jediné zkoušky. Jinak jest nový řád dosti dobrý a bude záležeti na tom, jak se bude prováděti. Bylo by též záhodno, aby přednášky byly upraveny tak, aby studující z nich samých nabyl dosti vědomostí ke zkouškám. Právě u nás jsou ty poměry, že studující zvláště z některých předmětů ne- může se odvážiti ke zkoušce bez soukromého vyučo- vání u assistenta. Upraviti toto nenáleží ovšem mi- nisterstvu, nýbrž universitám a učitelům. Snad i zde se jednou nápravy dočekám J. V. V. Požadavky učitelů a katechetů- V resoluci u čitelstva škol měšťanských (Škola měšťanská a živn.« 15. října.) Učitelstvo měšt. škol u vědomí své těžké práce a jejího užitku, ne- může se spokojiti, aby jeho počátečné služné bylo snad nižší, nežli je služné učitel- obecných škol cvičných při ústavech učitelských nebo nebo státních úřadníkůX třídy. c) upravení služného uči- telů měsťanských škol v ná- ležitém poměru ke služnému učitelstva škol středních a od- borných.

Zprávy denní- * Jeho Milost světící biskup msgr. Ka- lous odjel včera o 11. hod. 35 min. dopoledne ví- deňským rychlíkem státní dráhy ku prekonisaci arci biskupa pražského barona Skrbenského do Olomouce. * K svěcení ndp. knížete-arcibiskupa Lva svob. pána Skrbenského z Hříště ode- brali se do Olomouce jako zástupcové vždy věrné metropolitní kapitoly svatovítské vsdpp. mons. An- tonín Hora, probošt, mons. František X. Bru s ák, kapitulní vikář, a Michal Hornsteiner, kanov- ník. Také univ. prof. dr. Lev Vojtěch Sch nee- dorfer odejel k této významné slavnosti. * J. Exc. kníže-arcibiskup olomoucký dr. Theodor Kohn daroval na účely literární 100 zlatých, katolickémů spolku dělnickému v Odrách 5 zlatých, účelům dobročinným 30 zl., dohromady 230 zlatých. * Náboženství a němčina ve škole. Sotva že trochu dozněly stesky z kruhů duchovenských, jak skoupě se vyměřují odměny za vyučování nábo- ženství, jak se úzkostlivě zkoumá, zdali skutečně ce- sta do školy vykonána byla za účelem vyučování (a ne snad ku př. za účelem sv. zpovědi dítek), jak neochotně se vyměřovalo cestné dle sazby v y š ší (totiž 12 kr. za kilometr), jak dlouho to tr vá, než cestné a remunerace skutečně jsou poukázány a vyplaceny — počínají zase ozývati se stesky, že také velmi skoupě vyměřen jest počet cest za něž se náhrada povoluje! — totiž na škole trojtřídní nejvýše 92 cesty (2 v témdni), pro školu o 4 a více třídách nejvýše 138 cest (3 v tém- dni). Musí tedy učitel náboženství (farář neb kaplan) při jedné cestě obstarati vyučování ve 3 třídách; unaven cestou hodinu i déle trvající, musí vyučovati

nepřetržitě 3 hodiny; ráno již v 7 h od in musí odejíti z domu, aby aspoň v poledne opět mohl býti doma. Kdyby při jedné cestě vy- učoval jen 2 hodiny, nemohl by při uvedeném počtu cest obstarati vyučování ve v šech třídách, a kdyby cest vykonal více, neobdržel by za to ž ádné ná- hrady. Jest zajisté každému zřejmo, jak se tu velice šetří. — Ale hle, jak se jedná v příčině vy- učování němčině! Ne-li všude, na mnohých školách žactvo jedné třídy pro vyučování němčině rozděleno jest na dvě oddě- lení. Při veškerém vyučování (i při psaní a kre- slení) tlačí se třeba 80 i více dětí v jedné místnosti pohromadě, a le k vůli němči ně roz d ěl f se na dvě oddělení. Pak ovšem vyučování něm čině vyžaduje dvojnásobného počtu hodin týdenních (6 místo 3) a tudíž také d vojná so bn remunerace, kteráž také vyměřena jest značně štědřeji (17—20 zl. za 1 hodinu) než za náb ženství (10 zl. učiteli světskému). Ku př. na škol pětitřídní vyučovalo by se němčině ve 3., 4. a 5. třídě po 3 hodinách týhodních, tedy celkem 9 hodin za remuneraci 153 zl., ale f akticky se namnoze vyučuje v 6 odděleních, tedy 18 hodin týdně za remuneraci 306 zl.! Tímto způ- sobem stojí vyučování němčině ve 3 tříd ách ročně o 153 zl. více, než jest třeba, ale ochotně se to povoluje, i když o to se strany správ ee školy nebylo ani žádáno! Nepřipisuje se dle toho němčině důležitost daleko větší než nábo- ženství a kterémukoliv jinému předmětu učebnému i jazyku mateřskému? A nevypadá to, jako byse vše ostatní proti němčině také v české škole po- važovalo za sméně cenné«? A proč o téhle věci mlčí liberálně-vlastenecké listy u čitelské!

* Podpora na stavbu protestantského kostela. Známý schönererovský agitátor dr. Eisen- kolb v Chabařovicích obdržel z Dobrosoli z Německa na stavbu protestantského kostela chabařovického dar 15.000 marek. * Stavba protestantského kostela ve Vrchlabí. Schönererovci zakoupili ve Vrchlabí roz- sáhlý pozemek u městské plynárny, na kterém se prozatím postaví modlitebna se 150 sedadly. Jakmile kostel bude dostavěn, proměněna bude modlitebna v příbytek pastorův. Totéž se v nejbližší době pro- vede ve známé obci Lanově, kde přivítali svého času českého katolického faráře kamením a kde nynějšího německého faráře urážejí neomaleným způsobem i na jeho cestách do školy.

L 57. Zase výsada klerikálů. Socínské listy mají dopal. Za člena okresní školní rady — nebyl potvrzen pan J. Žert z Jenštýna, protože je bez vyznání. Zase výsada klerikálů!« Děti v našich školách jsou buď katolické, evangelické nebo židov- ské, aby i děti byly již bez vyznání, tak daleko jsme to ještě, Bohu díky, nedopracovali. Také učitelé jsou buď katolíci, evangelíci, nebo židé, alespoň před svě- tem; do srdce ovšem nikomu nevidíme. Není tedý žádný div, že i členové úřadu, jako jest c. k. okresní školní rada, jsou katolíci, zde onde i nějaký even- gelík nebo žid, dostupuje-li počet souvěrců v okresu zákonité výše; osoba bez vyznání do takového sboru nenáleží, poněvad náboženství vůbec, ať již katolické, evangelické nebo židovské, jest na školách povinným předmětem pro děti dotyčného vyznání. Není třeba tedy červeným se tak velice diviti. Až se jim podaří vůbec zvrátiti dosavadní pořádek na světě, pak ov šem bude první ctností býti bez vyznání — vlastně býti bez vyznání červeného, bylo by největším zločinem »býti bez vyznání« bude se rozuměti jen bez ka- tolického vyznání, pro pastory a rabíny ne- bude míti tato zásada platnosti.

Katolický tisk na Moravě. Brněnský denník »Hlas« vycházel dosud pravidelně o 4 stra- nách, od nového roku však v úterý a ve čtvrtek bude míti 8 stran, v sobotu pak 12. Zvýší-li se počet od- běratelů o 300, bude každé číslo o osmi stran ách. »Hlas Týdenník« vychází od počátku roku o 12 stra- nách. Na sesterské Moravě jeví se čilý ruch na poli katolického písemnictví nejen v hlavním městě, nýbrž také na venkově, kde vychází hojně místních katoli- ckých listů, které pomáhají buditi zásady víry naší v nejširších vrstvách lidu. Na Moravě nejen kněžs tvo, nýbrž i laikové uznávají důležitost dobrého ti ku, který by byl neodvislým jak svým obsahem, tak inserty. Tento příklad nechť jest pobídkou také pro nás, abychom i mezi laiky v Čechách rozšiřo vali »Katolické Listy« i jejich týdenník, neboť jen t hdy možno pomýšleti na úspěch našich zásad, když i lid bude na naší straně.

* Menšinové školy na Moravě. Německý spolek v Brně pořádal na Nový rok večírek, při němž dr. Fischel hovořil o menšinových školách a navrhoval zřízení oddělených školních fondů. Náměstek zemského hejtmana dr. Fux však se vy- slovil proti tomu, poněvadž by se tím prospělo pouze Čechům, poněvadž tito mají více přání v této věci, neboť mají školy ve většině německých měst. Povin- ností Němců je starati se nejdříve o to, aby byly zří- zeny národnostní kurie, aby tak panství německého živlu bylo zachováno. Pak na oko dával na je vo smírlivost těmito slovy: »Jest nám, myslím, klidně čekati a ukázati, že jsme naplněni ke smíru, avšak nejeviti žádné slabosti.« To je krásná smířlivost, která nedopřává třem čtvrtinám obyvatelstva ani rovno- právnosti v oboru školském, ač základní státní zá- kony tak nařídily již dávno. * Dvorní rada prof. dr. Randa onemocněl opět velmi těžce. Jeho stav zatím nedovoluje nijak ých styků s veřejností. * Prof. Schenk jde do pense. Universitní prof. dr. Leopold Schenk, původce theorie o libo-

V petici k a t ec h e tů

Kateche ti