Číslo 4.

V Praze, dne 5. ledna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice Praha, Pštrossova ulice. číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 8 hodin 1 minutu ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 11 minut večer Pátek: Sv. Telesfor, papež a mnčeník. 40hodinná pobožnost v chrámu Páně od 1. až do 5. ledna u Panny Marie Vítězné u Karmelitánů. Předplatné pro Prahu s donáškou do domu měsíčně.. . . . K 2.80 čtvrtletně . . . K 8.40 celoročné. . . . K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně..... K 8.— čtvrtletně . .. K 8.— celoročně. ... K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky, Francie Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska čtvrtletně . . . K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Pozvání k předplacení na katolicko-politický denník

Katolické List Pro Prahu s donáškou do domu předplácí se měsíčně . . . . . . . . 2 K 80 h. čtvrtletně . . . . . . . . . . 8 K 40 h. . . . . . . . . . . . 33 K 60 h. celoročně Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . . . . . . . 3 K — h. . . . 9 K — h. čtvrtletně . . . . . . . . . 36 K — h. celoročně Do cizozemska (Německa a Srbska): 12 K — b. čtvrtletně 48 K — h. celoročně Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Rtalie, Belgie, Anglie a Ruska 13 K 20h. 52 K 80 h. Jednotlivé číslo za 8 haléřů. čtvrtletně celoročně.

Na rozhraní dvou věků. Les catholiques chantent la Marseillai se, Les anarchistes la Carmagnole. Kdo by se byl před sto lety nadál, že Mar- seillaisa, při jejíž zpěvu bývaly bořeny oltáře trůny, jednou zahlaholí v ústech katolíků, bojují- cích za obé. Před sto lety marseillaisa byla sym- bolem revoluce, dnes je symbolem konservatismu. Jakým divem se to stalo? Divem žádným, nýbrž přirozeným postupem všech věcí na světě. Ve stu letech ochlazují se i sopky, neřku-li mysle lidské. V tom spočívá nemalá útěcha pro pozorovatele věcí, rozčilujících za dnův našich mysle mužů jinak i nejvážnějších. Pro dnešek chceme toto poznenáhlé ochlazo- vání vášní člověčenstva podrobiti úvaze pouze ve směru jednom. Máme na zřeteli sociální demokracii, kteráž do nedávna ještě nabírala plné tváře, jakoby chtěla všecku buržoasii s hierarchií a aristokracií pohltiti. Zatím ale na sklonku věku tohoto jeví se příznaky z mnohých stran, že do alkoholu socialismu při- lévá se vody tolik, že těžko by bylo teď rozpo- znati ten oheň a síru a žhavou lávu původní, ode břečky nynějšího socialismu. To již není to známé »mléko nábožného smýšlení«, to je něco horšího. Za sto let ochlazuje se nejvřelejší polévka.

Dnes se může směle říci, že sociální demo- krati začínají se všudež civilisovati. Nejen v Belgii, ve Francii, ale i v Německu již rozpadává se so- ciální demokracie na stranu polykající dosud hořící smůlu a — vatu, a na stranu, spokojující se s dráždidly slabšími. Strana tato v parlamentech začíná se již smlouvati s měšťáky. V Bavorsku dokonce sociální demokrati při volbách přistoupili ku komprómissu s katolíky k veliké zlosti li- berálů a kompromiss ten též poctivě dodrželi. Ve Francii a Belgii dokonce nastal mezi nimi rozkol. Socialisté zpívají si Carmagnolua horší se na své studené soudruhy, že opovážili se z rukou buržoa přijati dvě ministerská křesla. Tito zase svou umírněnost omlouvají tím, že prý přivedou to dále, nežli naprostým bořením pilířů stávající společnosti. Z téže příčiny i veliká strana středu v říšském sněmu odm tla nejnovější před- lohu císaře Viléma v příčině přiostření trestu na původce stávek. Socialisté na německém sněmu s povděkem též přijali výsledek hlasování, jemuž měli co děkovati straně středu. V Belgii děje se taktéž tříštění sociální demokracie. Takový je osud všeho na světě. Mnohým z katolíků zdálo se, že zásady so- ciální demokracie, hlásané tolik bezohledně, musejí rázem pobořiti křesťanské základy společnosti, zatím ale základy ty osvědčily se pevnějšími, nežli světoborná ramena Lassala a Marxa. Heslo: »Pro- letáři všech zemí spojte se!« ztratilo mnoho na svém zvuku, když se blíže přihlíželo ku privátnímu

životu těch světoborců. Hory, jež tito moderní giganti vrhají k nebesům, padají na jejich hlavy. Co z toho následuje? Naučení nejedno. Ve Francii, jak uvedeno, katolíci dnes zpívají Mar- seillaisu. Před sto lety nebyl by žádný katolík ústa svá zpěvem tím poskvrnil. Byl by to po- kládal za rouhání se Bohu. Taktéž mnohý se le- kal hesel francouzských Jakobínů: liberté, egalité, fraternité. Dnes zní nadšeně z úst katolíků. Nedávno měl abbé Gayrand v parlamentě skvělou řeč na slova: egalité dans la liberté — rovnost ve svobodě. Dokud nebyl vynalezen pravý modus čili způsob provádění nejmodernějších hesel, dotud zdály se mnohým podezřelými. Avšak v ohledč tom zůstává vždy směrodatným stolec Petrův, s něhož heslům těm dává se patřičný význam udává se způsob provádění. Proto přáli bychom si, aby se ni- kdo moderních a nejmodernějších hesel nelekal, nýbrž aby snažil se jim se přizpůsobovati a to ovšem vždy na základě učení a výkladu sv. Otce. O heslech těch platí asi jako o rohách někdejších turů. Čím směleji se uchopí za rohy, tím spíše je ovládne. V ohledě tom nechť našinci nejsou příliš úzkost- liví. Podívat se tomu strašidlu směle do očí, aby- chom se přesvědčili, že je to jen — strašidlo. Po- rážetí protivníka jeho vlastní zbraní jest nejlepší taktikou. Dnes katolíci ve Francii zpívají marseillaisu a vědí dobře, proti kterým tyranům ji zpívají. Je- den jest nepřítel, po němž dnes tlapou nejen ka- tolíci, ale sociální demokracie a tím je libera- lismus. A zajisté vítězsví to veliké.

Intronisace Jeho knížecí Milosti nejd. pána, pana Lva barona ze Skrbenských, knížete-arcibiskupa pražského. Již jen několik dní nás dělí od doby, kdy bude nastolen nový primas království českého, aby se ujal řízení rozsáhlé diecése. V některých listech vyskytla se mylná zpráva, že intronisace nového knížete-arcibiskupa pražského Lva barona ze Skr- benských nebude se konati s obvyklou slávou, dů- stojnou primasa království českého. Že tomu tak není, ukazuje nejlépe pořádek při nastolení, který níže otiskujeme. Rozdíl mezi nynější slavností při intronisaci proti dřívější záleží v tom, že tentokráte pro zimní nejisté počasí vjezd od nasto- lení byl odloučen.

Obyčejně se stávalo, že přijížděl nový arci- biskup z Břežan ráno v 7 hodin ku branám praž- ským, načež se ubíral ve slavnostním voze, dopro- vázen jsa duchovními hodnostáři a lidem do chrámu sv. Mikuláše na Malé straně, kde byl při- vítán kněžstvem a spolky. Zde byla sloužena tichá mše sv. Pak se bral průvod bývalou Ostruhovou ulicí, jež nyní Nerudovou jest přezvána, do vele- chrámu sv. Víta. Po té následovala intronisace. slavná mše sv., »Te Deum«, homagium čili holdo- vační akt. Pak se pořádal průvod do arciskup- ského paláce. Celá slavnost trvala obyčejně až šest hodin. V zimě nelze toho provésti, protože kdyby nastal krutý mráz, snadno by se mnohý účastník nachladil, což by mělo za následek snad i těžkou nemoc. Jen z této příčiny se stalo, že slavnost takto byla rozdělena, neboť se koná s to už slávou a nádherou jako dříve, jen že místo jednoho dne byla rozpočtena na dva dni, jak čtenáři se přesvědčí z celého pořádku. Proto letošní intronisace knížete-arcibi- skupa pražského jest zrovna tak dů- stojnou primasa království českého, jako byly slavnosti dřívější. Tolik jsme považovali za nezbytno pověděti, abychom rozptýlili nezaručené pověsti a zprávy, které byly v těchto dnech po naší vlasti rozšířeny. Nejdůst. kapitolní konsistoř dále také ještě nařídila, aby v neděli 7. t. m. tuto významnou událost oznámilo farní duchovenstvo věřícímu lidu, aby za tou příčinou vysílal svoje modlitby k ne- beskému Tvůrci.

I. V sobotu, dne 13. ledna 1900. Nejdůstojnější P. T. pp. biskupové, členové v. v. metropolitní kapitoly, jakož i tří kollegiátních kapitol. duchovenstvo pražské a venkovské, zástupcové šlechty a nejvyšších úřadů shromáždějí se v sobotu, dne 13. ledna o čtvrt na 3. odpoledne v kostele sv. Mikuláše na Malé straně, kdež očekávati budou příchod Jeho knížecí arcibiskupské Milosti. — Kapitulárové metropolitní oděni budou v manteletty, ostatní v mo- zetta, duchovní správcové pak budou v rochettách beze štoly. Pro knížete-arcibiskupa, pontifikální jeho assi- stenci a pro nejdůst. pp. biskupy připraví se klekátka a faldistoria v presbytéři; pro členy kapitol a preláty určena místa u mříže hlavního oltáře po obou stra- nách; v lavicích v lodi chrámové na straně epištolní zaujmou místo zástupcové šlechty a světských úřadů; první lavice na straně evangelní vyhrazeny jsou pre P. T. příbuzné Jeho knížecí-arcibiskupské Milosti, ostatní pak pro duchovenstvo světské a řeholní. Ve chrámě samém budou pražské priv. sbory měšťanské v řadě státi.

Slavnosti intronisační súčastní se i v sobotu i v neděli veškeré katolické spolky, a to dle po- řádku, jejž mezi sebou smluví a kterýž později zvláše se ohlasí. Na věžích chrámových zvoniti se bude v sobotu všemi zvony a to na pravém břehu Vltavy od 2 do 3 hodin odpoledne, v kostelích na levém břehu Vltavském od půl 3. do půl 4. hodiny; ve vele- chrámu sv. Víta od třech čtvrtí na 3. hod. až do příjezdu Jeho knížecí Milosti. Na věžích chrámových vztýčeny budou prapory. Kníže-arcibiskup přijede v sobotu z Olomouce na nádraží státní dráhy v Hybernské ulici ve 2 hodiny odpoledne a bude na nádraží, kam mu dva členové metropolitní kapitoly vstříc přijedou, uvítán od sta- rosty král. hlav. města Prahy JUDra. Jana Podlip- ného, kterýž zde v čele zastupitelstva městskéhoa zástupců předměstských obcí nového arcipastýře oče- kávati bude. Kníže-arcibiskup pojede pak z nádraží Příkopy, Ovocnou ulicí, Ferdinandovou třídou, po nábřeží a mostě Karlově, ulicí Mosteckou do kostela sv. Mikuláše. U dveří chrámu bude uvítán v. v. metropolitní kapitolou a duchovními hodnostáři. Probošt metrc- politní podá mu pacifikál, pak aspergill a incensum. načež Jeho knížecí Milost za zpěvu responsoria »ecce sacerdos magnus« v průvodu akolythů, assistence cír- kevních hodnostářů a metropolitní kapitoly k hlav- nímu oltáři na připravené místo se odebere. Pak se vystaví nejsv. Svátost oltářní, zapějí 3 sloky hymnu »Pange lingua« a probošt metropolitní udělí požehnání velebnou Svátostí.

Po něm doprovodí výše řečení církevní hodno- stáři za slavnostních zvuků varhan nejdůstojnějšího pana knížete-arcibiskupa ke dveřím chrámovým, týž vyjde po asperges z chrámu Páně, usedne opět do arcibiskupského vozu a odjede do residence děkanské na Král. Hradčanech, kdež se zatím ubytuje. Po jeho odjezdu z chrámu rozejde se duchoven- stvo v kostele sv. Mikuláše shromážděné a taktéž všichni ostatní účastníci uvítáni. II. V neděli, dne 14. ledna 1900. Duchovenstvo světské i řeholní shromáždí se ve velechrámu sv. Víta na Hradčanech, přistrojí se v kapli sv. Václava (birety, rochettami bez štoly), seřadí se v průvodu, jak dále bude naznačen, vyjde před 10. hodinou dopolední z velechrámu a půjde v slavnostním průvodu, avšak bez hlaholu zvonů k residenci děkanské na Hradčanech. Před residencí arcibiskupskou připojí se k průvodu též kapitoly, du- chovní hodnostáři a nejdůst. pp. biskupové, kteří se v residenci shromáždějí a přistrojí, (kanovníci v mo- zettách, preláti a metropolitní kapitola v ponti- fikáliích).