ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 be5dfeb0-8f11-11dd-af15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 97, person 99, org 11, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
Praze, v sobotu 28. června 1913.
Praha
3 masthead
Čísío 175.
4 article
Na rannta večerntjiety předpláci so t, a V Praze v administra na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . s p s dvojí donáško na měste. na čtvrt iota ! . . . ve Mliálkách na měsie. . . 2 /K. 80 a měsle na čtvr fat: . . . s dvojí zásílkou na měsle nk čtvr ieta: . . . ki V Praze, 28. června. Berchtoldův výklad o zahraniční situaci pronesený ústy Stürgkhovými, byl opakováním toho, co poslední dobou z vládních kruhů sly- šíme: Rakousko-Uhersko neuznává práva, aby jedna moc rozhodovala na Balkáně a proto ne- uzná ani ruského protektorátu na Balkáně. Ji- nak jest však státům balkánským monarchie rakousko-uherská stejně přízniva. Jasněji to napsal před několika dny „N A. Z.“, když prohlásil, že Rakousko-Uhersko nebude se citit vázaným dohodnutím mezi bal- kánskými státy nebo carským rozsudkem, ne- bude-li odpovídati jeho zájmům. Ujišťovánío nezištné přízni ke všem balkánským státům bez rozdílu jsou tedy planou frází a nevěří jim na Balkáně asi nikdo.
Berchtoldův Stürgkhův Praha RakouskoUhersko Balkán Rakousko Uhersko
5 article
Naše monarchie má mnoho důvodů, aby se snažila aspoň v poslední chvili zachrániti část své prestiže, neboť, jak se dnešní mezinárodní situace utváří, ocitá se rakousko-uherská mon- archie v nezávidění hodné „splendid isolation“ Kolem dokola tvoří se samé spolky, scházejí se panovníci, v Kielu se potkali německý císařa italský král, v Londýně zase francouzský pre- sident a král Velké Britanie, diplomatické po- rady v Londýně, v Paříži, v Petrohradě konaji bezkonečnou Sisyfovu práci, jen Vídeň stoj o samotě. Kdyby tam nebyl přijel bulharský Gešov v „ušní“ záležitosti, zdálo by se, že naš diplomaté vůbec šli na odpočinek. či chce snad náš zahraniční úřad nás pře- kvapiti až v poslední chvíli? JJe snad nečinnost či neúspěšnost, kterou se skvěla naše diploma- cie za balkánské války, ne vynucenou, nýbrž předem vypočítanou? Vysvětlením mohla by býti zpráva vídeň- ského dopisovatele „Neue Züricher Zeitung“ který vykládá vyčkáváni Rakousko-Uherska tím, že Berchtold smluvil se na počátku války v Pešti s Danevem, aby za války Rakousko- Uhersko nečinilo přílišných překážek Srbsku a nenutilo tak Bulharsko ke splnění závazku vojenské pomoci proti Rakousku. Již tehdy prý Danev naznačil, k jakým koncům Bulhar- sko se svým spojencem dospěje a již tehdy byla smluvena taktika, jaké bude Rakousko-Uher- sko ve sporu Bulharska se Srbskem dbáti. Tím vysvětluje zmíněný dopisovatel, proč Rakousko klidně přihlíželo a čekalo, což do- sud bylo nepochopitelno. Ve Vídni prý věděli že vlastní spor začne teprve po válce a že bude dosti příležitosti získati si v Bulharsku cenného přítele, který bude znamenati vyso- kou hrázi proti ruskému pronikání na Balkán.
Sisyfův Berchtold Bulhar Kiel Londýn Velká Británie Paříž Petrohrad Vídeň Uhersko Pešť Danev RakouskoUhersko Srbsko Bulharsko Rakousko Uhry Balkán Neue Zürichry Zeitung
6 article
Proto Rakousko nesmí se báti výčitky, že pod- poruje novou válku na Balkáně, protože srbská vláda v Makedonii bude beztak pramenem věčných sporů. Ve Vídni za každou cenu se brání ruskému protektorátu na Balkáně. Je to sice velmi chytré, zaříditi věci podle přísloví: „Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe,“ ale sotva máme zabezpečeno, že vždy Rakousko na světě bude poslední. Lomozné vystoupení Rumunska proti Bulharsku není ni- kterak příznivým znamením, že Bulharsko, jež se snaží u Zletova překročit Rubikon, povede svou při až do posledního důvodů. Rumunsko, které vždy bylo považováno za přirozeného spojence naší monarchie, zásluhou naší politiky z poslední doby odbočilo. V Rumunsku šíří se hnutí, analogické srbskému a bulharskému hnutí pro osvobození ujařmených bratří v Tu- recku — hnutí pro osvobození tří a půl mi- lionu Rumunů v Uhrách. Co dělá proti této přirozené irredentě ru- muns té, která může si utvořit novou analogii na jihu, officiální politika? Hrabě Czernln včera správně řekl: „Jestliže setrváme v dě- lání takové národnostní politiky, která je ne- rozlučně spojena s jménem Cuvajovým, a ne- naučíme-li se konečně, že musíme dělat poli- tiku, která i našim Jihoslovanům ukáže vý- hodnost příslušnosti k naší monarchii, potom přijde jednou strašné procitnutí; jednou musí býti zde přímo řečeno, že bez rozřešení chor- vatské otázky nemůžeme dělatí balkánské politiky a nepodaři-li se k tomu pohnout Uhry. je krajní pessimismus oprávněný.“ Stejně mluvil i Baerenreither. Reichspost upozorňuje ještě na rumunskou otázku, záslu- hou maďarského násilí stejně palčivou. Jenom dobrá politika vnitřní jest zárukou dobré polítiky v nější. To platí i o poměrech v če- chách.
Rumun Czernln Cuvajův Jihoslovan Rakousko Balkán Makedonie Vídeň Rumunsko Bulharsko Uhry
7 article Spo
Spo mezi balkánskými spojenci
8 article Zhoršená sítuace.
Zhoršená sítuace. Z Bělehradu, 28. června. („N. Fr. Pr. V parlamentních kruzích se prohlašuje, že sí- tuace novou bulharskou vyzývavostí vážně se zhoršila. Poslední výpad bulharského vojska způsobil v srbském obyvatelstvu takové roz- hořčení, že prosazení mírumilovné politikyv kabinetě Pašičově stalo se pochybným, ze- jména když ve vládní straně jevi se proud pro energické zakročení. Z Bělehradu, 28. června. Situace s dnesznenadání přiostřila. Okolnost. že Pašič neučinil ohlášenou vládní dekla- raci, jest příčinou nového obratu. Ru- sko není prý ochotno ustoupit před bulharskými hrozbami. Také Rumunsko jest odhodláno čeliti Bulharsku pro případ, že by chtělo překročiti hranice.
Pašičův Pašič Bělehrad Francie Rumunsko Bulharsko
9 article
Události u Zletova. Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Tisková kancelář trvá oproti opačným zprávám na svém vylíčení událostí u Zletova se všemi po- drobnostmi a dodává, že se od té doby staly podobné případy. Z Bělehradu, 28. června. („D. Vbltt.“) Vče- ra ráno strhl se na řece Zletovu nový bo mezi bulharským a srbským voj- skem. Bulharské oddíly přešly za ranního svitu řeku Zletovo, aby napadly Srby v jejich posicích. Srbské přední stráže zahi ily však prudkou střelbu, načež Bl- haři vrátili se přes řeku Zletovo zpět. Srbsko anektuje prý prostě zabraná území. Z Londýna, 28. června. „Daily Mail“ oznamuje z Bělehradu: V polítických kruzích čekají, že král Petr vydá dnes výnos, kterým se prohlašuje annexe všech území Srby za- braných. Ruský nátlak na Bulharsko. Z Paříže, 28. června. Mezi bulharským vyslancem a Sazonovem udála se prudká srážka. Bulharský vyslanec pro- hlásil Sazonovu, že Bulharsko své- hozástupce odvolá ve čtvrtek Bělehradu. Sazonov činil napřed rozklady po dobrém, potom však došlo k prud- kým slovům a naposledy k hroz bám. Také v Sofijičiní Rusko silny nátlak, jehož výsledkem jest telegram, po- slaný ve čtvrtek do Petrohradu, ve kterém se oznamuje, že vyslanec bulharský v Bělehradě ještě odvolán nebude a že zde ještě několik dní počká.
D Vbltt Srba Petr Sazonov Bělehrad Zletov Srbsko Londýn Bulharsko Paříž Rusko Petrohrad Daily Maila u Zletov
10 article
Z Frankfurtu, 28. června. „Frankf. Ztg. telegrafují ze Sofije: Sazonov k žádosti Bul- harska, by Rusko učinilo svůj nález do týdne odvětil, že car za takových poměrů funkcerozhodčího odmítá. Doklá- dáse, že bulharské vojsko jest ne- trpělivé a žádá buď demobilis ac nebo válku. Ze Sofije, 28. června. [„N. Fr. Pr.“) Včere bylo do Petrohradu telegrafováno memo- randum Bulharska o sporném úze- mí. Žádá se rozhodnutí do týdne Bulharská vláda žádá, nebude-li do té doby věc vyřízena, neprodlené condominium v z- braných zemích. Rumunsko zasahuje do sporu. — Za jakou cenu zůstalo by nestranným. M. Z Kolina nad Rýnem, 28. června. (Zvl telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržel z Bukurešti tento telegram: Rumunská vláda oznámila vládě bulharské, že rumunsk armáda, propukne-lí válka mezi Bulharskem a Srbskem, ihned hranici překročí a do Bul- harska vtrhne. Timto rozhodnutím a ohlášením má býti především docíleno, aby nová balkán- ská válka byla zamezena. Nebude-li to- hoto účelu dosaženo, a bude-li bulharská ar- máda vítězně postupovat, zahájí rumunská armáda boj proti Bulharsku. Rumunská vláda spatřuje totiž v Bulharsku, jež by opět bylo vítězem, nebezpečí pro budoucnost Rumun- ska a musí toto nebezpečí buď odvrátit nebo oslabit. Neutralita Rumunska dala by se snad ještě v poslední chvíli získatí, kdyby Bulhar- sko dobrovolně Rumunsku postoupilo území, jež na počátku bulharsko-rumunského sporu Rumunskem bylo žádáno, totiž území, ohrani- čené čarou Turtuchan-Balčík, kteréhožto ú- zemí Rumunsko nezbytně potřebuje, aby na Balkáně rovnováha byla zachována.
Sazonov Rumun Bulhar Frankfurt Rusko Francie Petrohrad Bulharsko Rumunsko Kolina nad Rýn Bukurešť Srbsko Balkán Kölnische Zeitung TurtuchanBalčík
11 article
Proč odročil Pašíč rozhodnutí. Z Bělehradu. 28. června. „Plemont“ ozna- muje z Bukurešti: Rumunsko, dojde-li k vál- ce srbsko-bulharské, bude bojovati na straně Srbska. Chce s ním uzavříti alianci a dle toho zařídí své chování. Z Bukurešti telegra- fují, že Rumunsko vydalo jíž mobílisační roz- kaz a zaslalo bulharské vládě notu, ve které hrozí Bulharsku útokem, bude-li míti válku proti Srbsku. Všechny tyto momenty a též účinek zápasu na řece Žletovo příměly Pa- šíče, že odročil rozhodnutí do pondělka. Z Bukureští, 28. června. Ranní listy píší proti Bulharsku tonem velmi podrážděným, tvrdíce, že dojde-li k válce, rumunské vojsko neprodleně překročí hraníce a vnikne do Bulharska. Rumunská mobílisace. Z Bukurešti, 28. června. Záložníci roč- níku 1907, 1908, 1909 a 1910 byli povoláni do zbraně. Trojspolek pro Bulharsko. Ze Solije, 28. června. („D. Vbltt.“) „Ve- černa Pošta“ dovídá se z pramene prý hodno- věrného, že trojspolek podnikne energické kroky v Bělehradě v příčině splnění srbsko- bulharské smlouvy. Ze srbské skupštiny. Z Bělehradu, 27. června. (K. k.) Schůze skupštiny, která byla oznámena na 5. hod. od- polední, byla zahájena teprve o 6. hodině. Př čtení došlých spisů oznamuje zapisovatel, že tři oposiční strany podaly dotaz o zahra- niční situaci. Ministerský předseda Pašič prohlašuje že k interpelacím odpoví v příští schůzi.
D Vbltt Pašič Bělehrad Bukurešť Rumunsko Srbsko Bulharsko Žletovo
12 article
dámí. Předseda Andra Nikolíč navrhuje, aby příští schůze konala se v neděli. Návrh tento přijímá oposice s největší pochvalou. Nastas Petrovič (staroradikál) navrhl jménem vládní strany, aby příští schůze konala sev pondělí. Po vzrušené debatě byl zamítnut hlaso- váním dle jmen 67 proti 60 hlasům návrh vůd- ce pokrokové strany Marinkoviče, aby schůze konala se v neděli a příští schůze sta- novena na pondělí. Velmi překvapilo, že mi- nisterský předseda Pašič neprones očekávaného exposé. Dnešní schůz byli přítomni černohorský ministerský před- seda Vukotič a dva tajemníci ruského vy- slanectví. Z Bělehradu, 27. června. (K. k.) [Skupšti- na.] Nacionalisté Ribarac a Velikovič podal k ministerskému předsedovi Pašičovi dotaz v němž žádají vysvětlení o nočním pře- padu, jejž provedlo bulharské voj- sko dne 25. t. m. na srbských posi- cíchu řeky Zletova, o stanovisku vlády k těmto případům a konečně také prohlášení pokud jsou pravdivy zprávy, že srbská vláda byla z Petrohradu vyzvána, aby všechny spor- né otázky mezi Srbskem a Bulharskem pře- nechala bezpodmínečnému rozhod- čímu soudu ruského cara. Současně táží se interpelanti, jaké stanovísko zaujímá vláda k tomuto ruskému požadavku a k roz- hodčímu soudu vůbec.
Andr Nikolíč Nastas Petrovič Marinkovič Pašič Ribarac Velikovič Bělehrad Skupšť Petrohrad Srbsko Bulharsko
13 article
Z Bělehradu, 28. června. („N. Fr. Pr.“ Včerejší schůze skupštiny měla neočekávaný průběh. Ačkoli byla ustanovena teprve na 5 hodinu odpol., byly již po 4. hodině galerie přeplněny. Schůze byla však zahájena teprve v 6 hodin. Předseda ministerstva Pašič místo oznámeného výkladu obmezil se na sdělení. že v nejbližší schůzi zodpověděny budou po- dané dotazy o zahraniční situaci. V zahájené po té debatě o dnu příští schůze se ukázalo, že mezi presidiem a oposicí s jedné strany a vlád- ní stranou na straně druhé jeví se rozpor pro veřejnost nevysvětlitelný, který přes úsilí pre- sidia, by zjednána byla jednomyslnost, vyřízen byl hlasováním dle jmen. Zmařené prý bulharské atentáty v Solunu Ze Soluna, 28. června. („N. Fr. Pr.“) Řecké úřady učinily prý v Solunu řadu důležitých objevů. Nalezen prý byl sud, naplněný střel- nou bavlnou, poblíže kanceláří východ- ních drah, který prý tam uschovali bulharští dělníci, aby provedli atentát na dráhu. Také v různých domech a v „Grandhotelu“ nale- zeny prýbyly zbraně a třaskavíny Několik podezřelých osob, mezi nimi vůdce povstalecké čety Golčev, bylo zatčeno.
Pašič Bělehrad Francie kancelář východ
14 article Z Cařihradu.
Z Cařihradu. Mimořádný vyslanec Dragumis. Z Cařihradu, 27. června. (K. k.) Proslýchá se že sem přijel mimořádný vyslanec Dragumis, syn macedonského guvernéra, patrně aby s Portou za- hájil jednání o otázkách v Londýně nevyřízených Praví se, že Dragumis pak bude jmenován vyslan- cem v Cařihradě. Zadržené bulharské parníky. Z Caříhradu, 27. června. (K. k.) Bulharské pan níky „Boris“ a „Varna“ propluly včera Dardane- lami a dnes sem připluly, byly však zadrženy tu- reckými námořními úřady. Turecké finance. Z Cařihradu, 27. června. (K. k.) Jak se pro- slýchá, nezdařily se pro odpor Francie opětné po- kusy turecké vlády, aby získala zálohy na zapla-
Boris Dardanus Cařihrad Londýn Dragumis Caříhrad
15 article
V drobném prodejiu ranní čislo o sobě . . za 8 h vočorní . . na šk Ve dlialkách na venkově. ranní cislo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5 b lneorátv plati se hotově napřed. Předplaosní a inserty přijíma admnistrace v Marinnské nl., a Tam nacházoji se těž redakce, Mlskárna a sxpedlne „Národních Llatů“. Rukopiny se nevracej.
národní Llat
16 article
cenl její naléhavých potřeb. Úřadníkům nebyl o polovice března vyplacen plat. Princ Nedim Eddin. Z Caříhradu, 27. června. (K. k.) Prine Nedím Eddin podlehl chorobě, kterou již delší dobu trpěl. Jeho pohřbu záčastnili se cisařští princové, mini- stři a nejvyšší státní hodnostáři.
Nedim Eddin Caříhrad
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Správní soud o přijímání českých dětí do německých škol na Moravě. Z Vídně, 28. června. (K. k.) Před správ- ním soudem bylo dnes za předsednictví dru- hého presidenta bar. Schwartzenaua vyneseno několik nálezů o přijímání školních dítek do německých škol na Moravě. První stížnost týkala se přijímání dítek do něme- ckých obecných a měšťanských škol v Brně, do čehož vedla stížnost česká místní školní rada v Brně-městě. Správní soud zrušil v tom- to případě v odpor vzaté rozhodnutí minister- stva kultu a vyučování v podstatě jako nezá- konné, pouze v příčíně příjetí jednotlivých dětí zamítl stížnost částečně jako nepřípust- nou, z části jako bezdůvodnou. V druhém případě jde o stížnost české místní školní rady v žídlochovících proti přijí- mání dítek do německé obecné školy. Také v tomto případě bylo v odpor vzaté rozhod- nutí ministerstva zrušeno jako nezákonné. V příčině stížnosti české místní školní ra- dy ve Vyškově do přijímání dítek do tamější německé obecné a měšťanské školy byla stíž- nost v příčíně přijetí tří dítek jako nepřípust- ná zamítnuta, v podstatě však v odpor vzat rozhodnutí zrušeno jako nezákonné, rovněž tak v příčině stížnosti české místní školní ra- dy v Husovicích proti přijímání dítek do ně- meckých škol, jakož i v příčině stížností če- ské místní školní rady v Uher. Hradišti do přijímání školních dítek do německých obec- ných a měšťanských škol bylo v odpor vzaté rozhodnutí mínisterstva zrušeno jako nezá- konné.
Morava Vídeň Brno Vyškov Husovice Uhry Hradiště měšťanský škola v Brno
18 article
Podstatným bodem ve všech stížnostech podaných s české strany bylo, že přes právo- platné vyloučení školních dítek bylo v příštím školním roce dovoleno příjímatí dítky do ně- meckých škol. Správní soud vyslovil na rozdíl od svého dřívějšího názoru v nálezu z r. 1909, že ta- kové právoplatné rozhodnutí o vyloučení dí- tek příčí se příjímání jich v příštím roce. školní úřady nesmějí jen tak beze všeho po- mínouti takové rozhodnutí o vyloučení, nýbrž rodiče vyloučených jednou dítek musí znovu žádati o přijetí a dokázatí, že se zatím po- měry změnily do té míry, že jest nyní přijetí dítek do německých škol odůvodněno. Stano- visko českých školních úřadů, že otázka při- jetí dítek nemá býti rozhodována jedině ně- meckým odborem zemské školní rady, nýbrž že tato otázka náleží do plena zemské školní rady, neuznal správní soud za odůvodněné.
Stano
19 article
Ministerská rada.
20 article
Z Vídně, 28. června. Již o druhé hodině sešla se ministerská rada, která potrváněkolikhodin. Zabývala se také vládními disposicemi pro případ, že by Něm- ci odvolali své zástupce ze zem- skéhovýboručeskéhoažebyčeští jakož i zástupcové konservativ- ního velkostatku úřadů se vzdali.
Vídeň Německo
21 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. „Časopis Českých Matematik [XLII., č. 4.) přináší z péra A. Jemelky biogra- fickou stať „O životě a činnostimathema- tika P. Jak. Kresy S. J.“. Jakub Kresa byl Čech, rodem ze Smržic na Hané (' 16.48), který vedl, jak bylo tehdy údělem schopných členů To- varyšstva Ježíšova, život dosti pohnutý. Byl celou duší matematik, muž vědy: ale rozkazy řádových představených nedaly mu tráviti klidně život při práci vědecké. Nejen že musil střídati učiliště, na kterých působil (universilu v Praze, v Olomouci. kolej v Čadizu a v Madridě), ale nemohl se vy- hnouti ani službě kurátní, ani posláním politickým. Tak působil jako průvodce vojska Harantova, vy- slaného udusit selské povstání v severních Čechách r. 1680, později poslán na dvůr saský a na počátku století XVIII. jako zpovědník dvoru arcivévody Karla konal znovu cestu do Španěl: zájem církve byl tu mocnější zájmu vědy. Přes to paměti lidské zasloužil býti uchován jedině jeho význam a čin- nost na poli vědeckém. Na ten upozornil Klügel. ukazuje, že až do konce XVII. století se pojed- návalo o trigonometrii čistě geometricky. Asi druhou čtvrtí XVIII. století počíná se však nový oddil její dějin tím, že se počala v době té spojovati s alge- braickou analysí. První zásluha v tom směru při- pisuje se obyčejně členu akademie petrohradské Bedř. Christ. Mayerovi, ale ještě dřívější nároky na ni zdá se míti jesušta Jakub Kresa svým spisem
A Jemelka Kresa Čo Ježíšův Harantův Karel Španěl Klügel Mayer Smržice Haná Praha Olomouc Čadiz Madrid Čechy
22 article
Analysis speciosa trigonometriae sphaericae primo mobili, triangulis rectilineis aplicata (Pragae 1720). ba již v časopise Acta eruditorum 1711, p. 324, je krátké pojednání (slavného matematika, žáka Kre- sova) hraběte Herbersteina, patřící do analytické trigonometrie, v němž se s velkou chválou vzpomíná také zásluh Kresových“. Zmínka Klügelova stala se pak podnětem A. Jemelkovi, sebrati životopisná data Kresova, jichž ctištění je považovati za jednu z drobných přípravných prací pro dějiny malema- tky v Čechách, které dosud čekají na své zpraco- vání. O tom praví úvod prof. V. Lásky: „Již před odchodem na techniku ve Lvově jako asistent astronomického ústavu pilně sbíral jsem materiál. hodlaje ve volných chviích napsati dějiny věd matematických v Čechách. Po návratu do vlasti vrátil jsem se opět k tomuto thematu. Jsa však plně zaměsínán v jiných směrech, nemohl jsem se ovšem náležitě věnovati tak namáhavému a tolik času vyžadujícímu shledávání materiálu, jenž měl býti zpracován. Proto rozhodl jsem se rozděliti jednotlivé kapitoly programu silám mladším. Po- něvadž však zpracování jednotlivých oddílů vy- žaduje mnohem více času, než bývá po čas studii k disposici, odhodlal jsem se vydávati krátké pře- hledy, po nichž následovati budou v dozírné době obšírné monografie, uveřejňované na jiném místě
Herberstein Kresův Klügelův A Jemelka profesor Čechy Lvov
23 article
Úkolem těchto orientačních článků jest jednak upozorniti na desiderata, jednak oznamovati, o čem se již pracuje.“ — V ostatním obsahu „Časopisu? je: Dr. Fr. Velísek, Plochy, jichž čáry charakteri- stické jsou čarami geodetickými. V Láska, Inte- grál Poissona jako přímý důsledek integrálu Can- chyho. — J. Klíma, Deskriptivně geometrické ře- šení problému normál kuželoseček. — Dr. V. Hein- rich. Příspěvek k theorii Darwinových oseillujících satellitů. — Dr. A. Dittrich, Pojem rychlosti v no- vé mechanice. — Fr. Kaňka, O akusticko-dynami- ckém principu. — Věstník literární. — K. Petr O sčítání řad numerických. — Dr. A. Pleskot.O jisté vlastnosti kuželoseček. — J. Klíma. Poznámka k theorii kuželoseček, vepsaných do rovnoběž- níka. — Dr. F. Pietsch. Akkumulátory a jich po- užití. — J. Kálal, Ukázky tbemat z deskriptivnt geometrie.
Velísek Poisson J Klím doktor V Hein Darwinův A Dittrich Kaňka K O A Pleskot F Pietsch J Kálal Francie Can
24 article
„Prúdy“ (IV., č. 5. a 6.), revue mladého Sl - venska, podávají v článku Jana Pári šky „Úryvky zo štatistiky“, dobrý přispěvek maďarskému sčítání, které je stejně, ne-li více, kla- mavé jako německé sčítání u nás. V Pešti r. 1900 napočítali 25.168 Slováků, r. 1910 však již jen 20.359 Dle toho ubylo za desitiletí v hlavním městě Uher 4809 Slováků, t. j. téměř 20%. Nelze ovšem popírati že Slováci se v Pešti poměrně rychle pomaďařují příslušníci t. zv. školské inteligence již v druhém třetím pokolení, dělnictvo, jež sídlí kompaktněji pozvolněji. Ale co ztratí Slováci odnárodněním je daleko vyváženo přistěhovalectvím ze sloven- ských krajů. Svědčí o tom statistika pešťského oby- vatelstva, sestavená dle rodiště. Z 18 hornouher- ských stolic, v nichž mají Slováci většinu, nebo kde aspoň tvoří početnou a kompaktní menšinu. byla v Pešti 100.721 osoba. Učiníme-li odhad dle kvoty, jakou mají v obyvatelstvu uvedených stolie Slováci, dospějeme k počtu 58.043 slovenských oby- vatelů hlavního města Uher. „Ako z tohoto vidno, už počel narodených na Slovensku, a tak v každom prípade príslušníkov slovenskej materinskej reči. je skoro 3 razy väčší, než počet úradného popisu. Tento počet musíme považovať za minimálny. K nemu treba ešte prirátať Slovákov, ktorí sa už v Pešti narodili. Pri takom značnom počte číslo 10— 12 tisíc je skor malé ako vel'ké. Prirátajúc ho k mějmu výpočtu, vidíme, že Slovákov v Pešti žije okráhlym počtom 70.000.“ A to je počet obyvatel- stva stálého; neboť sčítání se koná v prostřed zimy, kdy sezoní dělnictvo (zahradničtí dělníci
Pári Slovák Uher Pešť Uhry Slovensko Prúda
25 article
zedníci a pod.) již dávno odešlo na zimu domů Velký počet slovenského lidu v Pešti ukládá ovšem uvědomělým Slovákům, zvláště inteligenci novou povinnost: „Súčasne nakladá sa nám úloha, aby sme nedali uniknáť nijakej príležitosti, ktorou by sme prispeli k akej-takej obrane proti odnárodne- niu tolkého počtu. Peštianskej študujúcej mládeži naskytá sa medzi tamejším slovenským l'udom váž- ne a vďačné pole účinkovania.“ „Prúdy“ dále ob- sahují: Hviezdoslav, Našej mládeži. — Dr. A. Frinta, Kašubi a Slováci. — A. D., O spoločonskej práci. — Zd. Broman. Němcová a Slovensko. — Th. Zelinskii. Charakter antického náboženstvav porovnání s kresťanstvom. — N-y. Z novšej fran- cúzskej literatúry. — A. Klas. Srbská poezia. — Obzor literárny a umelecký. — Referáty. — Obzor mládeže. — Obzor školský a kultúrny, — sociálny a hospodársky. — Obzor časopisov. — Kroníka.
Slovák Hviezdoslav Našej doktor A Frinta Kašubi A D Zdeněk Broman Němcová Th A Klas Pešť Slovensko Prúda
26 article
V „České Kultuře“ (I., č. 18.) napsal několik včasných a upřímných slov „O krásné literatuře sociální“ F. X. Šalda. Uvádí ze socialistické revue „Akademie“ hlas JJos. K. Hradeckého, který se ozval proti dosavadní ten- denční, neumělecké, šablonovité a prázdné sociální beletrii. Proti tomu Hradecký touží: „Pište si po- vídky a básně pro lid, ale nezapomínejte, že každá taková věc musí v cosi věřit a cosi velkého chtit, tušit v daleku... Chceme písně o kráse života, o jeho ohromnosti, písně o věčné touze a vítězném chtění; chceme se opíjet nádherou a bohatstvím života, vším tím — čeho se nám nedostane. Avšak to vzbudí naši žízeň a my chceme žíznit a foužit.“ Šalda vítá hlas Hradeckého, vykládá jeho tužbu a domysluje: „Hradecký nechce nic víc a nic měně než celou velikou poesii všelidskou, která se obra- cí k člověku a vyluzuje v něm nejkladnější touhy životní. Čeho žádá po poesil p. Hradecký, splnil na př. Shelley a nevím, proč mělo by býti dělnictvo odlučováno od něho a duchů jemu podobných, od básníků, kteří jako on připravovali zrození moder- ního člověka a spolupracovali na něm. Až dělnictvo vyspěje, zažene samo malodušné ochranáře z vlast- ního tábora, kteří je pokládali za nedospělé dítě chtěli je krmiti rozžvýkanou, seslabenou a odmoc- něnou stravou, různými básnickými dětskými mouč- kami, na něž lepili pravověrné etikety sociálně- demokratického stranictví: až dělnictvo vyspěje. pochopí, že etiketou, vnějším tendeněnictvím ne- zlepšila se o nic vnitřní výživnost a hodnota tako- vého přípravku a zakáže si samo takový pochybný průmnysl. Až dělnictvo se cele vnitřně osvobodí pochopí i poesii úplně svobodnou, volnou a velikou a zamiluje si ji: a pochopí, že není nijaké zvláštní
Šalda JJos K Hradecký Hradecký Shelley Český kultura
27 article
měšťácké a dělnické poesie, že jest poesie jediná. protože každý velký duch a každé veliké srdce v každé době a v každém věku cítilo nelad a nespravedlivost světa a připravovalo jeho vyrov- nání, a nebude chtíti zotročovati a zapřáhati ji před vůz své strany a žádatí od ní služeb tahoun- ských; porozumí, že jen poesie zcela svobodná a nezávislá na stranických tendencích může býti vel- kým životním kvasem...“ — „Česká Kultura“ mim to přináší: A. Sova, Básně. — VI. Kybal. Čeští hi- storikové v Římě. — R. Svobodová. Zahrada Irém- ská. — F. Chudoba. Klats. — A. Fuchs, Den hněvu — P. Claudel, Vývoj chrámu. — Richard Weiner Jdu s oslíkem do údolí. — Rozhledy a poznámky V „Lumíru“ (XLI., č. 9) otiskuje V. D yk „Glosy k literární krisi“. Zabývá se tu pokleslým odbytem českých knih, o němž ovšem nemáme číselných výkazů, ale o němž svědčí mu „řídkost druhých a exotičnost dalších vydáni“ a převládání produkce překladové nad původní. Dů- vodem není vždy lepší jakost cizího díla, ale láce. „Analogický úkaz lze pozorovat ostatně u produk- ce původní: poměrně větší ochotu vydávat knihy jichž autoří zříkají se honoráře nebo spokojují se honorářem žebráckým. To vše potvrzuje hypotbesu že odbyt knih neroste, třeba rostla soutěž; aby se v té soutěži obstálo, nesoutěží se hodnotou, ale levností.“ A ke všemu, co vychází, není po většině nejlepší a proto nejschopnější literární soutěže. Právě literární brak a odpadky se udržují a nejed- nou docházejí většího rozšíření, než díla dobrá.
A Sova Kybal R Svobodová F Chudoba A Fuchs Weiner Lumír D yk Řím Český kultura
28 article
Špatná literatura těší se jakési toleranci v našich listech. Špatný literát je tertius gaudens v literár- ních bojích a šarvatkách; stojí stranou. Je chráněn domnělou svou neškodností. Psychologicky je to až příliš vysvětlitelno; není ani požitkem ubíjeti mrzáčky.“ Ale ovšem ve čtenářstvu šíří se tím des- orientovanost. Kde tu náprava? Trochu by mohla pomoci kritika. Ale mnoho od ní Dyk nečeká, ani kdyby kráčela cestami vždy správnými. „Ať svou vinou, ať bez své viny ztratila kritika u nás kredit. Nedovede ani určovat úspěchy ani neúspěchy. Jeji anathema nepůsobí a její hymny také ne. Snad do- konce obojí je podezřelým.“ Ale důsledky stavu toho neznamenají jen kulturní újmu čtenářstva. které vydáno je při výběru četby náhodě nebo do- cela je sváděno nedostatečnou informací i k litera- tuře slabé a špatné. „Krise české knihy znamená také krisi českého spisovatele. Střízlívě mluvenot hmotné poměry českého spisovatele nelepší se. horší se naopak v mnohém. Trvá-li honorářová norma, obvyklá před čtyryceti, třiceti lety, zna- mená to, že za zdražení všech potřeb zivotníc tato norma klesla aspoň o polovic. Docílil-li ten či onen autor v určitém připadě norem vyšších, zřídka je to hodnota díla, jež přichází v úvahu.
Kris
29 article
Neplatí se dílo, ale autor... Problém českého spi- sovatele, komplikovaný už před tím, stává se stále komplikovanějším. Žádá se od něho vzrůst a vzmach, tvoří se mu však takové podmínky, že nutně zakrňuje. Literatura jako vedlejší zaměstnání je takto i nadále a je více než kdy jindy osudem českého spisovatele.“ — „Lumír“ dále podává: Jan Opolský. Soumraky. — K. Šarlih. Lazar, věrný man- žel. — Ad. Veselý. Dvě antické podobizny. —. Bor. Max Reinhardt. — V. Dyk. Druhá strana. — P. Sula. Věčná píseň. — Tankred de Visan, Filoso- fie Henri Bergsona a současná esthetika. — Feuil- leton. — Literatura. — Divadlo. — Výtvarné umě- ní. — Zprávy.
Jan opolský K Šarlih Veselá Reinhardt V Dyk P Sula Visan Bergson Lumír Filoso divadlo Ada
30 article
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., č. 5 píší arch. St. Sochor a dr. Jan Emlero „Střechách a doškách“. Emler ukazuje, jak a kde je vhodná a pěkná došková krytina a Sochor dokládá, že dnes je odstraněna již i hlavní námitka, která byla proti doškům, pro jejich snadnou spali- telnost. Vyrábějí se došky nespalné, které nejsou méně bezpečné, než krytina tašková, nebo jiná ne- spalná. Jsou vynálezem rolníka Germentze ve Thür- kowě v Meklenbursku, jenž použil částečně známé methody „kalencové“ (napájení došků jílovou kaší), kterou kombinuje se způsobem napájení slámy pro- středky ohnivzdornými, které ovšem současně musí vzdorovati možnému vyloužení dešťovou vodou nebo rozkladu vlivem slunce. Zajímavé je, že objev Germentzův byl nalezen mimoděk; chtěl totiž za- brániti přístup různým nepovolaným hostům, již se v doškách zdržují a již je značně poškozují (hmyz, myši, kuny, tchoři, ptactvo a j.). při tom však současně dospěl k vlastnostem, jež činí došek nespalný. Docílil toho namáčením došků v kaši, upravené z vody amoniakové, jilu a sádry. U nás vykonána s imprednovanými doškami zkouška po- žární r. 1910 v Bohnicích, při které shledáno, že za stejného žáru tašky a eternit vzaly téměř úplně za své a dotekem ruky se rozpadly, kdežto impreg- nované došky byly pouze na povrchu nepatrně ohořelé, uvnitř však zůstaly neporušené. Přes to u nás dosud i impregnované došky jsou stavebním řádem vylučovány jako krytina snadno spalitelná a pojišťovny za budovy jimi kryté vyžadují vyšší premie. V Německu již v obojím směru docílena náprava. — Ostatní obsah čísla: Hranice, naše le- tožní sjezdové město. — B. R., Kalendář pracív domovní zahrádce. — Zprávy ze Svazu okrašlova- cího. — Zprávy spolkové.
Stanislav Sochor doktor Emlero Emler Meklenbursk Bohnice Německo Hranice svaz okrašlov