1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
Praze, v sobotu 28. června 1913.
Praha
4
article
Na rannta večerntjiety
předpláci so t, a
V Praze v administra
na měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . s p
s dvojí donáško
na měste.
na čtvrt iota ! . . .
ve Mliálkách
na měsie. . . 2 /K. 80
a měsle
na čtvr fat: . . .
s dvojí zásílkou
na měsle
nk čtvr ieta: . . . ki
V Praze, 28. června.
Berchtoldův výklad o zahraniční situaci
pronesený ústy Stürgkhovými, byl opakováním
toho, co poslední dobou z vládních kruhů sly-
šíme: Rakousko-Uhersko neuznává práva, aby
jedna moc rozhodovala na Balkáně a proto ne-
uzná ani ruského protektorátu na Balkáně. Ji-
nak jest však státům balkánským monarchie
rakousko-uherská stejně přízniva.
Jasněji to napsal před několika dny „N
A. Z.“, když prohlásil, že Rakousko-Uhersko
nebude se citit vázaným dohodnutím mezi bal-
kánskými státy nebo carským rozsudkem, ne-
bude-li odpovídati jeho zájmům. Ujišťovánío
nezištné přízni ke všem balkánským státům
bez rozdílu jsou tedy planou frází a nevěří jim
na Balkáně asi nikdo.
Berchtoldův
Stürgkhův
Praha
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Uhersko
5
article
Naše monarchie má mnoho důvodů, aby se
snažila aspoň v poslední chvili zachrániti část
své prestiže, neboť, jak se dnešní mezinárodní
situace utváří, ocitá se rakousko-uherská mon-
archie v nezávidění hodné „splendid isolation“
Kolem dokola tvoří se samé spolky, scházejí se
panovníci, v Kielu se potkali německý císařa
italský král, v Londýně zase francouzský pre-
sident a král Velké Britanie, diplomatické po-
rady v Londýně, v Paříži, v Petrohradě konaji
bezkonečnou Sisyfovu práci, jen Vídeň stoj
o samotě. Kdyby tam nebyl přijel bulharský
Gešov v „ušní“ záležitosti, zdálo by se, že naš
diplomaté vůbec šli na odpočinek.
či chce snad náš zahraniční úřad nás pře-
kvapiti až v poslední chvíli? JJe snad nečinnost
či neúspěšnost, kterou se skvěla naše diploma-
cie za balkánské války, ne vynucenou, nýbrž
předem vypočítanou?
Vysvětlením mohla by býti zpráva vídeň-
ského dopisovatele „Neue Züricher Zeitung“
který vykládá vyčkáváni Rakousko-Uherska
tím, že Berchtold smluvil se na počátku války
v Pešti s Danevem, aby za války Rakousko-
Uhersko nečinilo přílišných překážek Srbsku
a nenutilo tak Bulharsko ke splnění závazku
vojenské pomoci proti Rakousku. Již tehdy
prý Danev naznačil, k jakým koncům Bulhar-
sko se svým spojencem dospěje a již tehdy byla
smluvena taktika, jaké bude Rakousko-Uher-
sko ve sporu Bulharska se Srbskem dbáti.
Tím vysvětluje zmíněný dopisovatel, proč
Rakousko klidně přihlíželo a čekalo, což do-
sud bylo nepochopitelno. Ve Vídni prý věděli
že vlastní spor začne teprve po válce a že
bude dosti příležitosti získati si v Bulharsku
cenného přítele, který bude znamenati vyso-
kou hrázi proti ruskému pronikání na Balkán.
Sisyfův
Berchtold
Bulhar
Kiel
Londýn
Velká Británie
Paříž
Petrohrad
Vídeň
Uhersko
Pešť
Danev
RakouskoUhersko
Srbsko
Bulharsko
Rakousko
Uhry
Balkán
Neue Zürichry Zeitung
6
article
Proto Rakousko nesmí se báti výčitky, že pod-
poruje novou válku na Balkáně, protože srbská
vláda v Makedonii bude beztak pramenem
věčných sporů. Ve Vídni za každou cenu se
brání ruskému protektorátu na Balkáně.
Je to sice velmi chytré, zaříditi věci podle
přísloví: „Kdo se směje naposledy, ten se směje
nejlépe,“ ale sotva máme zabezpečeno, že vždy
Rakousko na světě bude poslední. Lomozné
vystoupení Rumunska proti Bulharsku není ni-
kterak příznivým znamením, že Bulharsko, jež
se snaží u Zletova překročit Rubikon, povede
svou při až do posledního důvodů. Rumunsko,
které vždy bylo považováno za přirozeného
spojence naší monarchie, zásluhou naší politiky
z poslední doby odbočilo. V Rumunsku šíří se
hnutí, analogické srbskému a bulharskému
hnutí pro osvobození ujařmených bratří v Tu-
recku — hnutí pro osvobození tří a půl mi-
lionu Rumunů v Uhrách.
Co dělá proti této přirozené irredentě ru-
muns té, která může si utvořit novou analogii
na jihu, officiální politika? Hrabě Czernln
včera správně řekl: „Jestliže setrváme v dě-
lání takové národnostní politiky, která je ne-
rozlučně spojena s jménem Cuvajovým, a ne-
naučíme-li se konečně, že musíme dělat poli-
tiku, která i našim Jihoslovanům ukáže vý-
hodnost příslušnosti k naší monarchii, potom
přijde jednou strašné procitnutí; jednou musí
býti zde přímo řečeno, že bez rozřešení chor-
vatské otázky nemůžeme dělatí balkánské
politiky a nepodaři-li se k tomu pohnout Uhry.
je krajní pessimismus oprávněný.“
Stejně mluvil i Baerenreither. Reichspost
upozorňuje ještě na rumunskou otázku, záslu-
hou maďarského násilí stejně palčivou. Jenom
dobrá politika vnitřní jest zárukou dobré
polítiky v nější. To platí i o poměrech v če-
chách.
Rumun
Czernln
Cuvajův
Jihoslovan
Rakousko
Balkán
Makedonie
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Uhry
7
article
Spo
Spo
mezi balkánskými spojenci
8
article
Zhoršená sítuace.
Zhoršená sítuace.
Z Bělehradu, 28. června. („N. Fr. Pr.
V parlamentních kruzích se prohlašuje, že sí-
tuace novou bulharskou vyzývavostí vážně se
zhoršila. Poslední výpad bulharského vojska
způsobil v srbském obyvatelstvu takové roz-
hořčení, že prosazení mírumilovné politikyv
kabinetě Pašičově stalo se pochybným, ze-
jména když ve vládní straně jevi se proud pro
energické zakročení.
Z Bělehradu, 28. června. Situace s
dnesznenadání přiostřila. Okolnost.
že Pašič neučinil ohlášenou vládní dekla-
raci, jest příčinou nového obratu. Ru-
sko není prý ochotno ustoupit
před bulharskými hrozbami. Také
Rumunsko jest odhodláno čeliti Bulharsku pro
případ, že by chtělo překročiti hranice.
Pašičův
Pašič
Bělehrad
Francie
Rumunsko
Bulharsko
9
article
Události u Zletova.
Z Bělehradu, 28. června. (K. k.) Tisková
kancelář trvá oproti opačným zprávám na
svém vylíčení událostí u Zletova se všemi po-
drobnostmi a dodává, že se od té doby staly
podobné případy.
Z Bělehradu, 28. června. („D. Vbltt.“) Vče-
ra ráno strhl se na řece Zletovu nový bo
mezi bulharským a srbským voj-
skem. Bulharské oddíly přešly za ranního
svitu řeku Zletovo, aby napadly Srby v jejich
posicích. Srbské přední stráže zahi
ily však prudkou střelbu, načež Bl-
haři vrátili se přes řeku Zletovo zpět.
Srbsko anektuje prý prostě zabraná území.
Z Londýna, 28. června. „Daily Mail“
oznamuje z Bělehradu: V polítických kruzích
čekají, že král Petr vydá dnes výnos, kterým
se prohlašuje annexe všech území Srby za-
braných.
Ruský nátlak na Bulharsko.
Z Paříže, 28. června. Mezi bulharským
vyslancem a Sazonovem udála se prudká
srážka. Bulharský vyslanec pro-
hlásil Sazonovu, že Bulharsko své-
hozástupce odvolá ve čtvrtek
Bělehradu. Sazonov činil napřed rozklady
po dobrém, potom však došlo k prud-
kým slovům a naposledy k hroz
bám. Také v Sofijičiní Rusko silny
nátlak, jehož výsledkem jest telegram, po-
slaný ve čtvrtek do Petrohradu, ve kterém se
oznamuje, že vyslanec bulharský v Bělehradě
ještě odvolán nebude a že zde ještě několik
dní počká.
D Vbltt
Srba
Petr
Sazonov
Bělehrad
Zletov
Srbsko
Londýn
Bulharsko
Paříž
Rusko
Petrohrad
Daily Maila
u Zletov
10
article
Z Frankfurtu, 28. června. „Frankf. Ztg.
telegrafují ze Sofije: Sazonov k žádosti Bul-
harska, by Rusko učinilo svůj nález do týdne
odvětil, že car za takových poměrů
funkcerozhodčího odmítá. Doklá-
dáse, že bulharské vojsko jest ne-
trpělivé a žádá buď demobilis ac
nebo válku.
Ze Sofije, 28. června. [„N. Fr. Pr.“) Včere
bylo do Petrohradu telegrafováno memo-
randum Bulharska o sporném úze-
mí. Žádá se rozhodnutí do týdne
Bulharská vláda žádá, nebude-li do té doby
věc vyřízena, neprodlené condominium v z-
braných zemích.
Rumunsko zasahuje do sporu. — Za jakou cenu
zůstalo by nestranným.
M. Z Kolina nad Rýnem, 28. června. (Zvl
telegr. „N. L.“) „Kölnische Zeitung“ obdržel
z Bukurešti tento telegram: Rumunská
vláda oznámila vládě bulharské, že rumunsk
armáda, propukne-lí válka mezi Bulharskem
a Srbskem, ihned hranici překročí a do Bul-
harska vtrhne. Timto rozhodnutím a ohlášením
má býti především docíleno, aby nová balkán-
ská válka byla zamezena. Nebude-li to-
hoto účelu dosaženo, a bude-li bulharská ar-
máda vítězně postupovat, zahájí rumunská
armáda boj proti Bulharsku. Rumunská vláda
spatřuje totiž v Bulharsku, jež by opět bylo
vítězem, nebezpečí pro budoucnost Rumun-
ska a musí toto nebezpečí buď odvrátit nebo
oslabit. Neutralita Rumunska dala by se snad
ještě v poslední chvíli získatí, kdyby Bulhar-
sko dobrovolně Rumunsku postoupilo území,
jež na počátku bulharsko-rumunského sporu
Rumunskem bylo žádáno, totiž území, ohrani-
čené čarou Turtuchan-Balčík, kteréhožto ú-
zemí Rumunsko nezbytně potřebuje, aby na
Balkáně rovnováha byla zachována.
Sazonov
Rumun
Bulhar
Frankfurt
Rusko
Francie
Petrohrad
Bulharsko
Rumunsko
Kolina nad Rýn
Bukurešť
Srbsko
Balkán
Kölnische Zeitung
TurtuchanBalčík
11
article
Proč odročil Pašíč rozhodnutí.
Z Bělehradu. 28. června. „Plemont“ ozna-
muje z Bukurešti: Rumunsko, dojde-li k vál-
ce srbsko-bulharské, bude bojovati na straně
Srbska. Chce s ním uzavříti alianci a dle
toho zařídí své chování. Z Bukurešti telegra-
fují, že Rumunsko vydalo jíž mobílisační roz-
kaz a zaslalo bulharské vládě notu, ve které
hrozí Bulharsku útokem, bude-li míti válku
proti Srbsku. Všechny tyto momenty a též
účinek zápasu na řece Žletovo příměly Pa-
šíče, že odročil rozhodnutí do pondělka.
Z Bukureští, 28. června. Ranní listy píší
proti Bulharsku tonem velmi podrážděným,
tvrdíce, že dojde-li k válce, rumunské vojsko
neprodleně překročí hraníce a vnikne do
Bulharska.
Rumunská mobílisace.
Z Bukurešti, 28. června. Záložníci roč-
níku 1907, 1908, 1909 a 1910 byli povoláni do
zbraně.
Trojspolek pro Bulharsko.
Ze Solije, 28. června. („D. Vbltt.“) „Ve-
černa Pošta“ dovídá se z pramene prý hodno-
věrného, že trojspolek podnikne energické
kroky v Bělehradě v příčině splnění srbsko-
bulharské smlouvy.
Ze srbské skupštiny.
Z Bělehradu, 27. června. (K. k.) Schůze
skupštiny, která byla oznámena na 5. hod. od-
polední, byla zahájena teprve o 6. hodině. Př
čtení došlých spisů oznamuje zapisovatel, že
tři oposiční strany podaly dotaz o zahra-
niční situaci.
Ministerský předseda Pašič prohlašuje
že k interpelacím odpoví v příští schůzi.
D Vbltt
Pašič
Bělehrad
Bukurešť
Rumunsko
Srbsko
Bulharsko
Žletovo
12
article
dámí.
Předseda Andra Nikolíč navrhuje, aby
příští schůze konala se v neděli. Návrh tento
přijímá oposice s největší pochvalou. Nastas
Petrovič (staroradikál) navrhl jménem
vládní strany, aby příští schůze konala sev
pondělí.
Po vzrušené debatě byl zamítnut hlaso-
váním dle jmen 67 proti 60 hlasům návrh vůd-
ce pokrokové strany Marinkoviče, aby
schůze konala se v neděli a příští schůze sta-
novena na pondělí. Velmi překvapilo, že mi-
nisterský předseda Pašič neprones
očekávaného exposé. Dnešní schůz
byli přítomni černohorský ministerský před-
seda Vukotič a dva tajemníci ruského vy-
slanectví.
Z Bělehradu, 27. června. (K. k.) [Skupšti-
na.] Nacionalisté Ribarac a Velikovič podal
k ministerskému předsedovi Pašičovi dotaz
v němž žádají vysvětlení o nočním pře-
padu, jejž provedlo bulharské voj-
sko dne 25. t. m. na srbských posi-
cíchu řeky Zletova, o stanovisku vlády
k těmto případům a konečně také prohlášení
pokud jsou pravdivy zprávy, že srbská vláda
byla z Petrohradu vyzvána, aby všechny spor-
né otázky mezi Srbskem a Bulharskem pře-
nechala bezpodmínečnému rozhod-
čímu soudu ruského cara. Současně
táží se interpelanti, jaké stanovísko zaujímá
vláda k tomuto ruskému požadavku a k roz-
hodčímu soudu vůbec.
Andr Nikolíč
Nastas Petrovič
Marinkovič
Pašič
Ribarac
Velikovič
Bělehrad
Skupšť
Petrohrad
Srbsko
Bulharsko
13
article
Z Bělehradu, 28. června. („N. Fr. Pr.“
Včerejší schůze skupštiny měla neočekávaný
průběh. Ačkoli byla ustanovena teprve na 5
hodinu odpol., byly již po 4. hodině galerie
přeplněny. Schůze byla však zahájena teprve
v 6 hodin. Předseda ministerstva Pašič místo
oznámeného výkladu obmezil se na sdělení.
že v nejbližší schůzi zodpověděny budou po-
dané dotazy o zahraniční situaci. V zahájené
po té debatě o dnu příští schůze se ukázalo, že
mezi presidiem a oposicí s jedné strany a vlád-
ní stranou na straně druhé jeví se rozpor pro
veřejnost nevysvětlitelný, který přes úsilí pre-
sidia, by zjednána byla jednomyslnost, vyřízen
byl hlasováním dle jmen.
Zmařené prý bulharské atentáty v Solunu
Ze Soluna, 28. června. („N. Fr. Pr.“) Řecké
úřady učinily prý v Solunu řadu důležitých
objevů. Nalezen prý byl sud, naplněný střel-
nou bavlnou, poblíže kanceláří východ-
ních drah, který prý tam uschovali bulharští
dělníci, aby provedli atentát na dráhu. Také
v různých domech a v „Grandhotelu“ nale-
zeny prýbyly zbraně a třaskavíny
Několik podezřelých osob, mezi nimi vůdce
povstalecké čety Golčev, bylo zatčeno.
Pašič
Bělehrad
Francie
kancelář východ
14
article
Z Cařihradu.
Z Cařihradu.
Mimořádný vyslanec Dragumis.
Z Cařihradu, 27. června. (K. k.) Proslýchá se
že sem přijel mimořádný vyslanec Dragumis, syn
macedonského guvernéra, patrně aby s Portou za-
hájil jednání o otázkách v Londýně nevyřízených
Praví se, že Dragumis pak bude jmenován vyslan-
cem v Cařihradě.
Zadržené bulharské parníky.
Z Caříhradu, 27. června. (K. k.) Bulharské pan
níky „Boris“ a „Varna“ propluly včera Dardane-
lami a dnes sem připluly, byly však zadrženy tu-
reckými námořními úřady.
Turecké finance.
Z Cařihradu, 27. června. (K. k.) Jak se pro-
slýchá, nezdařily se pro odpor Francie opětné po-
kusy turecké vlády, aby získala zálohy na zapla-
Boris
Dardanus
Cařihrad
Londýn
Dragumis
Caříhrad
15
article
V drobném prodejiu
ranní čislo o sobě . . za 8 h
vočorní
. . na šk
Ve dlialkách na venkově.
ranní cislo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5 b
lneorátv
plati se hotově napřed.
Předplaosní a inserty přijíma
admnistrace v Marinnské nl., a
Tam nacházoji se těž
redakce, Mlskárna a sxpedlne
„Národních Llatů“.
Rukopiny se nevracej.
národní Llat
16
article
cenl její naléhavých potřeb. Úřadníkům nebyl o
polovice března vyplacen plat.
Princ Nedim Eddin.
Z Caříhradu, 27. června. (K. k.) Prine Nedím
Eddin podlehl chorobě, kterou již delší dobu trpěl.
Jeho pohřbu záčastnili se cisařští princové, mini-
stři a nejvyšší státní hodnostáři.
Nedim Eddin
Caříhrad
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Správní soud o přijímání českých dětí do
německých škol na Moravě.
Z Vídně, 28. června. (K. k.) Před správ-
ním soudem bylo dnes za předsednictví dru-
hého presidenta bar. Schwartzenaua
vyneseno několik nálezů o přijímání školních
dítek do německých škol na Moravě. První
stížnost týkala se přijímání dítek do něme-
ckých obecných a měšťanských škol v Brně,
do čehož vedla stížnost česká místní školní
rada v Brně-městě. Správní soud zrušil v tom-
to případě v odpor vzaté rozhodnutí minister-
stva kultu a vyučování v podstatě jako nezá-
konné, pouze v příčíně příjetí jednotlivých
dětí zamítl stížnost částečně jako nepřípust-
nou, z části jako bezdůvodnou.
V druhém případě jde o stížnost české
místní školní rady v žídlochovících proti přijí-
mání dítek do německé obecné školy. Také
v tomto případě bylo v odpor vzaté rozhod-
nutí ministerstva zrušeno jako nezákonné.
V příčině stížnosti české místní školní ra-
dy ve Vyškově do přijímání dítek do tamější
německé obecné a měšťanské školy byla stíž-
nost v příčíně přijetí tří dítek jako nepřípust-
ná zamítnuta, v podstatě však v odpor vzat
rozhodnutí zrušeno jako nezákonné, rovněž
tak v příčině stížnosti české místní školní ra-
dy v Husovicích proti přijímání dítek do ně-
meckých škol, jakož i v příčině stížností če-
ské místní školní rady v Uher. Hradišti do
přijímání školních dítek do německých obec-
ných a měšťanských škol bylo v odpor vzaté
rozhodnutí mínisterstva zrušeno jako nezá-
konné.
Morava
Vídeň
Brno
Vyškov
Husovice
Uhry
Hradiště
měšťanský škola v Brno
18
article
Podstatným bodem ve všech stížnostech
podaných s české strany bylo, že přes právo-
platné vyloučení školních dítek bylo v příštím
školním roce dovoleno příjímatí dítky do ně-
meckých škol.
Správní soud vyslovil na rozdíl od svého
dřívějšího názoru v nálezu z r. 1909, že ta-
kové právoplatné rozhodnutí o vyloučení dí-
tek příčí se příjímání jich v příštím roce.
školní úřady nesmějí jen tak beze všeho po-
mínouti takové rozhodnutí o vyloučení, nýbrž
rodiče vyloučených jednou dítek musí znovu
žádati o přijetí a dokázatí, že se zatím po-
měry změnily do té míry, že jest nyní přijetí
dítek do německých škol odůvodněno. Stano-
visko českých školních úřadů, že otázka při-
jetí dítek nemá býti rozhodována jedině ně-
meckým odborem zemské školní rady, nýbrž
že tato otázka náleží do plena zemské školní
rady, neuznal správní soud za odůvodněné.
Stano
19
article
Ministerská rada.
20
article
Z Vídně, 28. června. Již o druhé hodině
sešla se ministerská rada, která
potrváněkolikhodin. Zabývala se také
vládními disposicemi pro případ, že by Něm-
ci odvolali své zástupce ze zem-
skéhovýboručeskéhoažebyčeští
jakož i zástupcové konservativ-
ního velkostatku úřadů se vzdali.
Vídeň
Německo
21
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
„Časopis Českých Matematik
[XLII., č. 4.) přináší z péra A. Jemelky biogra-
fickou stať „O životě a činnostimathema-
tika P. Jak. Kresy S. J.“. Jakub Kresa byl
Čech, rodem ze Smržic na Hané (' 16.48), který
vedl, jak bylo tehdy údělem schopných členů To-
varyšstva Ježíšova, život dosti pohnutý. Byl celou
duší matematik, muž vědy: ale rozkazy řádových
představených nedaly mu tráviti klidně život při
práci vědecké. Nejen že musil střídati učiliště, na
kterých působil (universilu v Praze, v Olomouci.
kolej v Čadizu a v Madridě), ale nemohl se vy-
hnouti ani službě kurátní, ani posláním politickým.
Tak působil jako průvodce vojska Harantova, vy-
slaného udusit selské povstání v severních Čechách
r. 1680, později poslán na dvůr saský a na počátku
století XVIII. jako zpovědník dvoru arcivévody
Karla konal znovu cestu do Španěl: zájem církve
byl tu mocnější zájmu vědy. Přes to paměti lidské
zasloužil býti uchován jedině jeho význam a čin-
nost na poli vědeckém. Na ten upozornil Klügel.
ukazuje, že až do konce XVII. století se pojed-
návalo o trigonometrii čistě geometricky. Asi druhou
čtvrtí XVIII. století počíná se však nový oddil její
dějin tím, že se počala v době té spojovati s alge-
braickou analysí. První zásluha v tom směru při-
pisuje se obyčejně členu akademie petrohradské
Bedř. Christ. Mayerovi, ale ještě dřívější nároky
na ni zdá se míti jesušta Jakub Kresa svým spisem
A Jemelka
Kresa
Čo
Ježíšův
Harantův
Karel
Španěl
Klügel
Mayer
Smržice
Haná
Praha
Olomouc
Čadiz
Madrid
Čechy
22
article
Analysis speciosa trigonometriae sphaericae primo
mobili, triangulis rectilineis aplicata (Pragae 1720).
ba již v časopise Acta eruditorum 1711, p. 324, je
krátké pojednání (slavného matematika, žáka Kre-
sova) hraběte Herbersteina, patřící do analytické
trigonometrie, v němž se s velkou chválou vzpomíná
také zásluh Kresových“. Zmínka Klügelova stala
se pak podnětem A. Jemelkovi, sebrati životopisná
data Kresova, jichž ctištění je považovati za jednu
z drobných přípravných prací pro dějiny malema-
tky v Čechách, které dosud čekají na své zpraco-
vání. O tom praví úvod prof. V. Lásky: „Již před
odchodem na techniku ve Lvově jako asistent
astronomického ústavu pilně sbíral jsem materiál.
hodlaje ve volných chviích napsati dějiny věd
matematických v Čechách. Po návratu do vlasti
vrátil jsem se opět k tomuto thematu. Jsa však
plně zaměsínán v jiných směrech, nemohl jsem se
ovšem náležitě věnovati tak namáhavému a tolik
času vyžadujícímu shledávání materiálu, jenž měl
býti zpracován. Proto rozhodl jsem se rozděliti
jednotlivé kapitoly programu silám mladším. Po-
něvadž však zpracování jednotlivých oddílů vy-
žaduje mnohem více času, než bývá po čas studii
k disposici, odhodlal jsem se vydávati krátké pře-
hledy, po nichž následovati budou v dozírné době
obšírné monografie, uveřejňované na jiném místě
Herberstein
Kresův
Klügelův
A Jemelka
profesor
Čechy
Lvov
23
article
Úkolem těchto orientačních článků jest jednak
upozorniti na desiderata, jednak oznamovati, o čem
se již pracuje.“ — V ostatním obsahu „Časopisu?
je: Dr. Fr. Velísek, Plochy, jichž čáry charakteri-
stické jsou čarami geodetickými. V Láska, Inte-
grál Poissona jako přímý důsledek integrálu Can-
chyho. — J. Klíma, Deskriptivně geometrické ře-
šení problému normál kuželoseček. — Dr. V. Hein-
rich. Příspěvek k theorii Darwinových oseillujících
satellitů. — Dr. A. Dittrich, Pojem rychlosti v no-
vé mechanice. — Fr. Kaňka, O akusticko-dynami-
ckém principu. — Věstník literární. — K. Petr
O sčítání řad numerických. — Dr. A. Pleskot.O
jisté vlastnosti kuželoseček. — J. Klíma. Poznámka
k theorii kuželoseček, vepsaných do rovnoběž-
níka. — Dr. F. Pietsch. Akkumulátory a jich po-
užití. — J. Kálal, Ukázky tbemat z deskriptivnt
geometrie.
Velísek
Poisson
J Klím
doktor
V Hein
Darwinův
A Dittrich
Kaňka
K O
A Pleskot
F Pietsch
J Kálal
Francie
Can
24
article
„Prúdy“ (IV., č. 5. a 6.), revue mladého Sl -
venska, podávají v článku Jana Pári šky
„Úryvky zo štatistiky“, dobrý přispěvek
maďarskému sčítání, které je stejně, ne-li více, kla-
mavé jako německé sčítání u nás. V Pešti r. 1900
napočítali 25.168 Slováků, r. 1910 však již jen 20.359
Dle toho ubylo za desitiletí v hlavním městě Uher
4809 Slováků, t. j. téměř 20%. Nelze ovšem popírati
že Slováci se v Pešti poměrně rychle pomaďařují
příslušníci t. zv. školské inteligence již v druhém
třetím pokolení, dělnictvo, jež sídlí kompaktněji
pozvolněji. Ale co ztratí Slováci odnárodněním
je daleko vyváženo přistěhovalectvím ze sloven-
ských krajů. Svědčí o tom statistika pešťského oby-
vatelstva, sestavená dle rodiště. Z 18 hornouher-
ských stolic, v nichž mají Slováci většinu, nebo
kde aspoň tvoří početnou a kompaktní menšinu.
byla v Pešti 100.721 osoba. Učiníme-li odhad dle
kvoty, jakou mají v obyvatelstvu uvedených stolie
Slováci, dospějeme k počtu 58.043 slovenských oby-
vatelů hlavního města Uher. „Ako z tohoto vidno,
už počel narodených na Slovensku, a tak v každom
prípade príslušníkov slovenskej materinskej reči.
je skoro 3 razy väčší, než počet úradného popisu.
Tento počet musíme považovať za minimálny. K
nemu treba ešte prirátať Slovákov, ktorí sa už v
Pešti narodili. Pri takom značnom počte číslo 10—
12 tisíc je skor malé ako vel'ké. Prirátajúc ho k
mějmu výpočtu, vidíme, že Slovákov v Pešti žije
okráhlym počtom 70.000.“ A to je počet obyvatel-
stva stálého; neboť sčítání se koná v prostřed
zimy, kdy sezoní dělnictvo (zahradničtí dělníci
Pári
Slovák
Uher
Pešť
Uhry
Slovensko
Prúda
25
article
zedníci a pod.) již dávno odešlo na zimu domů
Velký počet slovenského lidu v Pešti ukládá ovšem
uvědomělým Slovákům, zvláště inteligenci novou
povinnost: „Súčasne nakladá sa nám úloha, aby
sme nedali uniknáť nijakej príležitosti, ktorou by
sme prispeli k akej-takej obrane proti odnárodne-
niu tolkého počtu. Peštianskej študujúcej mládeži
naskytá sa medzi tamejším slovenským l'udom váž-
ne a vďačné pole účinkovania.“ „Prúdy“ dále ob-
sahují: Hviezdoslav, Našej mládeži. — Dr. A.
Frinta, Kašubi a Slováci. — A. D., O spoločonskej
práci. — Zd. Broman. Němcová a Slovensko. —
Th. Zelinskii. Charakter antického náboženstvav
porovnání s kresťanstvom. — N-y. Z novšej fran-
cúzskej literatúry. — A. Klas. Srbská poezia. —
Obzor literárny a umelecký. — Referáty. — Obzor
mládeže. — Obzor školský a kultúrny, — sociálny
a hospodársky. — Obzor časopisov. — Kroníka.
Slovák
Hviezdoslav
Našej
doktor
A Frinta
Kašubi
A D
Zdeněk
Broman
Němcová
Th
A Klas
Pešť
Slovensko
Prúda
26
article
V „České Kultuře“ (I., č. 18.) napsal
několik včasných a upřímných slov „O krásné
literatuře sociální“ F. X. Šalda. Uvádí
ze socialistické revue „Akademie“ hlas JJos. K.
Hradeckého, který se ozval proti dosavadní ten-
denční, neumělecké, šablonovité a prázdné sociální
beletrii. Proti tomu Hradecký touží: „Pište si po-
vídky a básně pro lid, ale nezapomínejte, že každá
taková věc musí v cosi věřit a cosi velkého chtit,
tušit v daleku... Chceme písně o kráse života, o
jeho ohromnosti, písně o věčné touze a vítězném
chtění; chceme se opíjet nádherou a bohatstvím
života, vším tím — čeho se nám nedostane. Avšak
to vzbudí naši žízeň a my chceme žíznit a foužit.“
Šalda vítá hlas Hradeckého, vykládá jeho tužbu
a domysluje: „Hradecký nechce nic víc a nic měně
než celou velikou poesii všelidskou, která se obra-
cí k člověku a vyluzuje v něm nejkladnější touhy
životní. Čeho žádá po poesil p. Hradecký, splnil
na př. Shelley a nevím, proč mělo by býti dělnictvo
odlučováno od něho a duchů jemu podobných, od
básníků, kteří jako on připravovali zrození moder-
ního člověka a spolupracovali na něm. Až dělnictvo
vyspěje, zažene samo malodušné ochranáře z vlast-
ního tábora, kteří je pokládali za nedospělé dítě
chtěli je krmiti rozžvýkanou, seslabenou a odmoc-
něnou stravou, různými básnickými dětskými mouč-
kami, na něž lepili pravověrné etikety sociálně-
demokratického stranictví: až dělnictvo vyspěje.
pochopí, že etiketou, vnějším tendeněnictvím ne-
zlepšila se o nic vnitřní výživnost a hodnota tako-
vého přípravku a zakáže si samo takový pochybný
průmnysl. Až dělnictvo se cele vnitřně osvobodí
pochopí i poesii úplně svobodnou, volnou a velikou
a zamiluje si ji: a pochopí, že není nijaké zvláštní
Šalda
JJos
K Hradecký
Hradecký
Shelley
Český kultura
27
article
měšťácké a dělnické poesie, že jest poesie jediná.
protože každý velký duch a každé veliké srdce
v každé době a v každém věku cítilo nelad a
nespravedlivost světa a připravovalo jeho vyrov-
nání, a nebude chtíti zotročovati a zapřáhati ji
před vůz své strany a žádatí od ní služeb tahoun-
ských; porozumí, že jen poesie zcela svobodná a
nezávislá na stranických tendencích může býti vel-
kým životním kvasem...“ — „Česká Kultura“ mim
to přináší: A. Sova, Básně. — VI. Kybal. Čeští hi-
storikové v Římě. — R. Svobodová. Zahrada Irém-
ská. — F. Chudoba. Klats. — A. Fuchs, Den hněvu
— P. Claudel, Vývoj chrámu. — Richard Weiner
Jdu s oslíkem do údolí. — Rozhledy a poznámky
V „Lumíru“ (XLI., č. 9) otiskuje V. D yk
„Glosy k literární krisi“. Zabývá se tu
pokleslým odbytem českých knih, o němž ovšem
nemáme číselných výkazů, ale o němž svědčí mu
„řídkost druhých a exotičnost dalších vydáni“ a
převládání produkce překladové nad původní. Dů-
vodem není vždy lepší jakost cizího díla, ale láce.
„Analogický úkaz lze pozorovat ostatně u produk-
ce původní: poměrně větší ochotu vydávat knihy
jichž autoří zříkají se honoráře nebo spokojují se
honorářem žebráckým. To vše potvrzuje hypotbesu
že odbyt knih neroste, třeba rostla soutěž; aby se
v té soutěži obstálo, nesoutěží se hodnotou, ale
levností.“ A ke všemu, co vychází, není po většině
nejlepší a proto nejschopnější literární soutěže.
Právě literární brak a odpadky se udržují a nejed-
nou docházejí většího rozšíření, než díla dobrá.
A Sova
Kybal
R Svobodová
F Chudoba
A Fuchs
Weiner
Lumír
D yk
Řím
Český kultura
28
article
Špatná literatura těší se jakési toleranci v našich
listech. Špatný literát je tertius gaudens v literár-
ních bojích a šarvatkách; stojí stranou. Je chráněn
domnělou svou neškodností. Psychologicky je to
až příliš vysvětlitelno; není ani požitkem ubíjeti
mrzáčky.“ Ale ovšem ve čtenářstvu šíří se tím des-
orientovanost. Kde tu náprava? Trochu by mohla
pomoci kritika. Ale mnoho od ní Dyk nečeká, ani
kdyby kráčela cestami vždy správnými. „Ať svou
vinou, ať bez své viny ztratila kritika u nás kredit.
Nedovede ani určovat úspěchy ani neúspěchy. Jeji
anathema nepůsobí a její hymny také ne. Snad do-
konce obojí je podezřelým.“ Ale důsledky stavu
toho neznamenají jen kulturní újmu čtenářstva.
které vydáno je při výběru četby náhodě nebo do-
cela je sváděno nedostatečnou informací i k litera-
tuře slabé a špatné. „Krise české knihy znamená
také krisi českého spisovatele. Střízlívě mluvenot
hmotné poměry českého spisovatele nelepší se.
horší se naopak v mnohém. Trvá-li honorářová
norma, obvyklá před čtyryceti, třiceti lety, zna-
mená to, že za zdražení všech potřeb zivotníc
tato norma klesla aspoň o polovic. Docílil-li ten
či onen autor v určitém připadě norem vyšších,
zřídka je to hodnota díla, jež přichází v úvahu.
Kris
29
article
Neplatí se dílo, ale autor... Problém českého spi-
sovatele, komplikovaný už před tím, stává se stále
komplikovanějším. Žádá se od něho vzrůst a
vzmach, tvoří se mu však takové podmínky, že
nutně zakrňuje. Literatura jako vedlejší zaměstnání
je takto i nadále a je více než kdy jindy osudem
českého spisovatele.“ — „Lumír“ dále podává: Jan
Opolský. Soumraky. — K. Šarlih. Lazar, věrný man-
žel. — Ad. Veselý. Dvě antické podobizny. —.
Bor. Max Reinhardt. — V. Dyk. Druhá strana. —
P. Sula. Věčná píseň. — Tankred de Visan, Filoso-
fie Henri Bergsona a současná esthetika. — Feuil-
leton. — Literatura. — Divadlo. — Výtvarné umě-
ní. — Zprávy.
Jan opolský
K Šarlih
Veselá
Reinhardt
V Dyk
P Sula
Visan
Bergson
Lumír
Filoso
divadlo
Ada
30
article
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., č. 5
píší arch. St. Sochor a dr. Jan Emlero
„Střechách a doškách“. Emler ukazuje, jak
a kde je vhodná a pěkná došková krytina a Sochor
dokládá, že dnes je odstraněna již i hlavní námitka,
která byla proti doškům, pro jejich snadnou spali-
telnost. Vyrábějí se došky nespalné, které nejsou
méně bezpečné, než krytina tašková, nebo jiná ne-
spalná. Jsou vynálezem rolníka Germentze ve Thür-
kowě v Meklenbursku, jenž použil částečně známé
methody „kalencové“ (napájení došků jílovou kaší),
kterou kombinuje se způsobem napájení slámy pro-
středky ohnivzdornými, které ovšem současně musí
vzdorovati možnému vyloužení dešťovou vodou
nebo rozkladu vlivem slunce. Zajímavé je, že objev
Germentzův byl nalezen mimoděk; chtěl totiž za-
brániti přístup různým nepovolaným hostům, již
se v doškách zdržují a již je značně poškozují
(hmyz, myši, kuny, tchoři, ptactvo a j.). při tom
však současně dospěl k vlastnostem, jež činí došek
nespalný. Docílil toho namáčením došků v kaši,
upravené z vody amoniakové, jilu a sádry. U nás
vykonána s imprednovanými doškami zkouška po-
žární r. 1910 v Bohnicích, při které shledáno, že
za stejného žáru tašky a eternit vzaly téměř úplně
za své a dotekem ruky se rozpadly, kdežto impreg-
nované došky byly pouze na povrchu nepatrně
ohořelé, uvnitř však zůstaly neporušené. Přes to
u nás dosud i impregnované došky jsou stavebním
řádem vylučovány jako krytina snadno spalitelná
a pojišťovny za budovy jimi kryté vyžadují vyšší
premie. V Německu již v obojím směru docílena
náprava. — Ostatní obsah čísla: Hranice, naše le-
tožní sjezdové město. — B. R., Kalendář pracív
domovní zahrádce. — Zprávy ze Svazu okrašlova-
cího. — Zprávy spolkové.
Stanislav
Sochor
doktor
Emlero
Emler
Meklenbursk
Bohnice
Německo
Hranice
svaz okrašlov