1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. února.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Čís. jedn. Pr. 74/00.
5
article
Jmenem Jeho Veličenstva cís ařel
Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 1.
února 1900 čís. 72/00 takto právem:
Obsah článku: »Pan místodržitel hrabě Couden-
hove«, uveřejněného v odpoledním vydání čísla 30
periodického v Praze tištěného a vydávaného tisko-
pisu »Národní Listy« ze dne 31. ledna 1900 zakládá
v místech: a) »V obou směrech,« až: »sotva byl
mluvil«, b) »Pokud se uhlí«, až: »je na hromadě« —
skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a
řádu dle § 300 tr. zák.
Zabavení periodického časopisu »Národní Listy«
odpolední vydání číslo 30. ze dne 31. ledna 1900
se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování
téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se
zmaření výtisků zabavených dle § 37. z. o tisku.
Důvody
V závadných místech hledí se posmíváním a též
haněním popuditi k opovrhování panem c. k. místo-
držitelem v království českém, co se týče veden
úřadu jeho.
Tím dána jest povaha přečinu v § 300 tr. zák
vytčeného.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv
vyhověno, jak shora uvedeno.
V Praze, dne 5. února 1900.
C. k. zemský co trestní soud v Praze:
Dr. Wokaun.
Pan Jos. Anýž, redaktor period. tiskopisu »Národn
Listy« v Praze--II., Marianská ul. č. 3.
Couden
Wokaun
Jos
Anýž
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
K situaci.
Z Vídně, 8. února. Nejen na kam-
paň říšské rady před veli ko-
nocemi, také na kampaň po
velikonocích pomýšlí vláda.
Kromě agendy, kterou jsme již ráno sdělili,
má jestě přichystáno provedení voleb
do delegací a skoncování kvóty.
Všechny tyto předměty jednání, které jsme
již uvedli, a také tyto dva chce skoncovati
před velikonocemi. Dodává se však, že
vlastní obtěžkací zkouška ví-
deňského parlamentu bude
teprve v zasedání po veliko-
nocích, ve kterém bude žádáno na
říšské radě, by dala indemnitu, to
jest absoluci všem vyrovnacím předlohám,
provedeným § 14. a kvótě.
Mezi obě kampaně chce vláda vsunouti
zasedání sněmů zemských.
Úkoly, které sobě nahromaďuje kabinet
dra. Körbra pro dobu poměrně krátkou,
jsou nejen četné, ale též veliké. Svědčío
velikém optimismu ministerstva.
troufá-li si chovati i jen naději, že
všechno to se projedná do června, věci, na
které bylo by třeba za normální ch
poměrů daleko většího času, než je vy-
měřen. Poměry na říšské radě jsou však
dosud abnormální a pro české posl an-
ce zejmena nebude žádné pří-
činy měniti svoji taktiku, ne-
změní-li se to, co ji způsobilo.
Vídeň
7
article
Českoněmecké konference.
Z Vídně, 8. února. Ke včerejšímu ro-
kování české sekce vyrovnací konferenceo
zákoně, upravujícím platnost obou
zemských jazyků při samospráv-
ných úřadech, dodáváme ještě, že váž-
né neshody jevily se také pokud jde o § 4.,
který zůstavuje jednotlivým čle-
nům obecního zastupitelstva,
aby ve schůzích užívali češtiny
nebo němčiny. S německé strany bylo
namítnuto, že by českému virilistovi nebo
jeho zmocněnci dle toho bylo volno v ně
meckém obecním zastupitelstvu mluviti česky,
ba žádati také české protokolování svého
návrhu nebo protestu a že by německá obec
byla nucena dosaditi zapisovatele českého
28zyl a mocného
srv
Vídeň
8
article
Změna volebního řádu pro
Změna volebního řádu pro
království české položena na denní
pořádek zejtřejší schůze po žádosti Čechů.
Němci neodporovali, ale dr Zden ko
Schücker upozornil, že věc je v souvi-
slosti se zřízením kurií opatřených
právem veta a navrhl tudíž, aby obě
tyto věci byly projednány společně. Tento
podnět přijat.
Poslanec dr. Kindermann konečně
se odhodlal ke konferenci přijíti. Bylo mu
také již zasláno formální pozvání.
Srbská skupština.
Z Bělehradu, 8. února. V Niši za-
sedá skupština. Za nynějšího zasedání vše-
chny předlohy, vyjma dvě nepopulární
vládní osnovy, přijaty bez debaty jedno-
hlasně neb aklamací. V poslední schůzi byli
poslanci do té míry povolnými, že sama
vláda žasla. Když totiž předložen byl zákon
báňský, poslanec jeden navrhl, aby se pa-
ragrafy jeho nečtly a nemařil čas, nýbrž aby
předloha byla schválena per acclamationem.
Tento návrh nadšeně přijat. Marně
starý president skupštiny a několik poslanců
odporovalo, žádajíce, a by předlohy byly
přečteny: většinaposlanců trvala na
tom, aby se hned hlasovalo!
Konečně ministr národohospodářství, Ži-
vanovič, ukázal na důležitost věci, žá-
daje, aby poslanci aspoň seznal
obsah změn zákona dosavad-
ního, než je přijmou. Na to vládní před-
loha skutečně přečtena a pak jedno-
hlasně přijata.
Dr. Lueger u papeže.
Z Vídně, 8. února. Jak se z Říma
oznamuje, byl včera dr. Lueger přijat pape-
žem ve slyšení.
Dr. Lieber nemocen.
Z Berlína, 8. února. Stav vůdce ka
tolického středu na říšském sněmu, dra. Lie
bera, zhoršil se do té míry, že nemocný
byl zaopatřen svátostmi umírajících. Lékaři
mají jen skrovnou naději, že bude zachován
na živu.
Čecho
Němec
Zdena
Schücker
doktor
Kindermann
Lueger
Lieber
Lie
Bělehrad
Niš
Vídeň
Řím
Berlín
skupština
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Daň z příjmů v Srbsku.
Z Niše, 7. února. (C.-B.) V dnešní
schůzi skupštiny prohlásil finanční ministr
v průběhu debaty o rozpočtu, že vláda si
přeje z daně z příjmů vyzískati pouze obnos
nepřevyšující tři milliony, kterýžto obnos se
rovná výnosu daně z kapitálu a obrtu, jež
byla následkem známých okolností zrušena.
Srbsko
Niš
10
article
Z Číny.
Z Číny.
Z Pekingu, 7. února. (C.-B.) Má s
všeobecně za to, že císařovna se nyní ne-
odváží formálně císaře sesaditi, poněvadž se
obává, že by krok takový narazil na vážný
odpor v jižní Číně.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 7. února. (C.- B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z tábora Burůu
Ladysmithu ze dne 6. t. m. Od včierej
ška střílejí Angličané na posice
Burů na Tugele z děl námořních
i jiných. Anglické voje přebrodily se přes
Tugelu u Pontdriftu a Molendriftu, aby vzaly
posice Burů útokem. U Pontdriftu od-
razil generál Burgher Angličany,
kteří ve velkém zmatku ustoupili
opět za Tugelu. U Molendriftu trva ještě
boj s Bury ze Stendertonu a Johannesburgu
dale. Burové nemají žádných ztrát. Palba
z děl byla nejprudčí ze všech
dosavadních.
K číslu 38.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Burů Ladysmithu
Angličan
Burgher
Burová
Čína
Peking
Londýn
Reut
Tugel
Pontdrift
Bura
Stenderton
Johannesburg
Praha
Molendrift
11
article
Z Londýna. 7. února. (C.-B.) »Reut.
kanc.« oznamuje z Hoofkaageru u Ladysmithu
ze dne 6. t. m. v 11 hod. dop.: Ve včerejším
boji na řece Tugele utrpěli Angli-
čané u Pontdriftu veliké ztráty.
U Molendriftu dobyli malého bezvýznamného
kopce, který obsadili. Jejich ztráty zde ne-
jsou známy. Burové mají 4 mrtvé. Střelba
z děl trvá dále.
Burová
Londýn
Reut
12
article
Ku českoněmecké shodě.
Ku českoněmecké shodě.
Další glossy k úvaze dra. Lingga.
Jak jsme již čtenářstvu sdělili, pojednal
známý dr. Lingg ve včerejší »Bohemii« o nej-
aktuálnější otázce nynější situace v Rakousku,
o českoněmecké shodě. Konstatuje hned pře-
dem pravdu, kterou jsme marně vyslovili ne-
jednou, která ale, jakkoli je očividna, i dnes ještě
se strany německé se popírá, že totiž bez uspo-
kojení národa českého marné je všechno namá-
hání urovnati poměry v této říši tak, aby ve
klidu, na prospěch obyvatelstva a na vlastní
moc i slávu konati mohla poslání své. Dr. Lingg
poukazuje ovšem pouze na hospodářskou bídu,
v níž tato říše trčí a již právem odůvodňuje
národními třenicemi, však pokračují království
a země na radě říšské zastoupené snad v jiném
směru, v kulturním a politickém, utěšeněji, než
v ekonomickém? — S úvodem páně Linggovým
bychom se srovnali, však již v prvním odstavci
své věcné argumentace objevil se nám pán
tento i včera, jakým byl vždy, kdykoli se
ve veřejnosti ozval: panovačným Němcem
Popírá sice, že by Němci nás Čechy věcně
snad nenáviděli, jak se tvrdí, naopak prý ani
hanebnosti z listopadu 1897 nedovedly vyvolati
v obyvatelstvu německém hněv, který by se byl
jevil kde v repressaliích. To prý je výmluvný
doklad, že Němci nejsou mírumilovní jen ve
slovech. — Byli bychom již po těchto slovech
zbaveni povinnosti dál se zaměstnávati s páně
Lingg
doktor
Linggův
Němec
Čecho
Rakousko
Bohemia
dema pravda
13
article
Linggovými doklady, který loupení velkoměstské
sebranky účtuje na vrub českého národa a jenž
pranic neví o tom, co před tím dělo se
v Žatci, jenž činí tak, jakoby nic
nevěděl o dynamitových a jiných
attentátech na české besedya
školy, nic o skácených křížích s če-
skými nápisy na německých hřbi-
tovech atd. O tom všem je dr. Lingg velmi
dobře zpraven, poněvadž sleduje události v této
zemi jako povolaný právní přítel
ohrožených Němců s náležitou pozor-
ností a poněvadž to ví a takto píše, do-
kazuje, že nestojí při posuzování národnostních
poměrů v této zemi na stanovisku nestranného
muže. Dr. Lingg kroutí nedůvěřivě hlavou, po-
něvadž má za to, že přes všechno lepší pře-
svědčení Kaizlova »tenká stěna papíru«, jež
nás v ohledu jazykovém od Němců děli, ani
tentokráte proražena nebude. A aby se přílis
s hledáním příčiny nenamáhal, sáhl brevi
manu po důvodu v kruzích německých politika
Linggův
Lingg
Němec
doktor
Kaizlův
Žatec
14
article
nyní běžném: po státním právu če-
ském, na něž se vrhá s pravou zuřivostí vy-
barveného centralisty. Dokazuje, že je to nebu-
bulosní přízrak — zdá se nám, to že jsme
někde už slyšeli — který prý dosud v žádném
právním pramenu, v žádném výkladu, ba ani
v žádné představě nenabyl určité formy, že to
vynález hraběte Clam-Martinice atd. Kdyby byl
pan dr. Lingg řekl, že není ještě u nás úplné
jasno o tom, jak státní právo applikovati na
nynější poměry, jak oživiti jím státní útvar,
jenž je naším idešlem, mohli bychom s pánem
tím aspoň polemisovati, však popírati dnes
existenci českého státního práva jest ana-
chronistická smělost zrovna taková, jako
popíratiexistenci národa našeho vůbec.
Tak jako dnes již nikdo neopováží se opakovati
směšná slova největšího škůdce tohoto státu,
jehož herma měla by býti z parlamentního pan-
theonu vídeňského odstraněna, »o dělaném češ-
ství« (v originálu to znělo: »Das gemachte
Martinic
doktor
Lingg