3
masthead
12. března 1901. Císlo, 71.
4
article
ve státu něco cizího; nepodaří-li se však, po-
vede pokus ten k rozbití státul«
Nuž tak daleko, pustíme-li dualism se zře-
tele, arci nejsme. Státy mají tuhý život a každá
změna v držebnosti historicky vzniklých sy
stémů státních bývá z pravidla vždy dílem
meče. Pochybeným experimentem ústavním nebyl
sic dosud zničen stát, byla však zdrcena ústav
nost sama. Mudřec uherského národa, Deák
pravil kdys, že v Rakousku jest dvojí vládní
soustava možnou, buď absolutism, neb federace.
Zdá se, že blížíme se k bodu, v němž slova
Deákova ukážou se býti pravdivými. Ve státním
životě každý vyskytnuvší se proud žene se vždy
daleko přes meze svého oprávnění, načež od-
razem sil opačných tlačen jest zpátky. Tento
vlnitý pohyb opisuje však nezřídka spirálu, po
kteréž vrací se k původnímu východišti. Odvo
zuji z toho, že k uzdravení rakouských poměrů
nezbude nic, než navázati na histori-
eké formy, které nám z minulo st
rokem 1848 byly přesunuty a na
troskách nezdařeného německo-
centralistického pokusu ústav-
ního vybudovati stavbu novou.
Deák
Deákův
Rakousko
5
article
Toť kategorický imperativ, před nímž
Rakousko stojí; dokud mu za spolupůsobení
všech, kterým na trvání a rozkvětu Rakouska
záleží, nebude vyhověno, vzdejte se vší naděje,
křečovité záchvaty zůstanou na denním pořádkul
Podstata kýžené nové formule leží na jevu;
moderně ústavní zřizení, v kte-
rémž by za přimého šetření ná-
rodni rovnoprávnosti svézákon-
nost zemí s požadavky jednoty
říše ve shodu byla uvedena. Řečník
zmiňuje se, kterak formule ta v dřívějších do-
bách byla sestrojována, jak myšlenka rekon-
strukce ústavní mezi samotnými německými po-
litiky krok za krokem více půdy nabývá a vy-
vrací pak jednu námitku po druhé, které dosud
jakožto běžná hesla na obranu centralisace so
uvádějí. Poukazem na federativní Švýcarsko,
Německo a severoamerickou Unii líčí blahodárn
účinky federace na hospodářský a politický
rozvoj státu, vzpomínkou na národnostní zákon
fundamentálek odkrývá nicotnost obavy, že by
Němci pádem centralisace byli odnárodňováni,
načež přechází ku postrachu Němců před stát-
ním právem českým a dovozuje obšírně,
že konkretním cílům, které národ český státo-
právním nárokem svým sleduje, dalo by se v
federalisticky přetvořeném Rakousku vyhověti.
Němec
Rakousko
Švýcarsko
Německo
6
article
Jen politická rancuna neb čírá bezmyšlen-
kovost může tudíž mluviti o tom, že by pádem
centralisace Německo bylo ohroženo a stát de-
komponován. Přímo klassicky se v ohledu tom
vyslovil německý dějepisec Ant. Springer,
napsav: federalism — toť národní svoboda
politický pokrok; federalism — toť laciná správa
a stoupající blahobyt; federalism — toť panství
pořádku a neklamná cesta k opravám; já pak
bych dodal: federalism — toť nejpevnější zá-
klad a záštita státu, neboť v Rakousku jenom
federalism chová v sobě živnou půdu, ve které
dařiti se může státotvornému a státy udržujícímu
živlu, jenž zove se vlastenectvím, onomu
mravnímu živlu, který v okamžiku nebezpeči
koná divy a ohrožený stát lépe dovede chránit,
než tucet mechanicky sebe lépe vycepovaných
sborů armádních l
Ku konci bylo by vhodno obrátiti zrak do
budoucna a položit si otázku, zdali vůbec a kdy
as Rakousko spasnou pro ně formuli nalezne?
Pro mne jest vznik okamžiku toho dies certus,
toliko incertus quando. Věřím, že okamžik
ten nadejde, poněvadž věřím v trvání Rakouska
jakožto nutnosti evropské. Však kdy
spasná chvíle se dostaví, na otázku tu odpově-
diti může jen budoucnost sama. Obsah odpo-
vědi té záviseti bude od vzájemného na se pů-
sobení dvou činitelů, které v dozírné budoue-
nosti ovládati budou proud našich dějin.
Antonín
Springer
Německo
Rakousko
7
article
Prvním z těchte činitelů jest idea vel ko-
německá s obrovitou svojí rozpinavostí,
idea to, jejíž rozvojem rakouský problém ne-
bezpečné doznal komplikace, druhý pak činitel
leží v zájmu udržení rovnováhy v sou-
stavě států středoevropských. Bu-
dou-li se tito činitelé trvale na vzájem neutrali-
sovati a provede-li při tom Rakousko své ústavní
obrození bez zuřivých překážek zevnějších,
či dojde-li mezi oběma k třenicím a srážkám,
o tom smrtelníku napřed usuzovati nelze.
Pro národ český jsou vůči tomu poměry
jasny. My jsme si vědomi kritičnosti doby, však
nicméně hledíme s nadějí do budoucnosti. My
nehodláme v tomto státě jakožto
plemeno podřízené zakrněti a pro-
to nespřátelime se se žádným sta-
vem, kterým ponižující toto po-
stavení naše bylo by prodlužová-
n o. Známe míru nepřátelských sil, však oceňujeme
zároveň imposantní moc zájmův, jež s našími
jsou totožny. My jsme si nejen svého dobrého
práva, nýbrž i toho vědomi, že tvoříme nej-
mocnější baštu, která cestu z Berlína do Vídně
tarasí. My na této baště vytrváme, byť i sama
Vídeň vlastnímu zájmu stala se nevěrnou. My
na ní vytrváme do posledního dechu, pamět-
livi jsouce úkolu, který nám ja-
kožto nejvýchodnější předsitráž
obrovitých mass Slovanstva pak
připadnel (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl. Skedl polemisoval s posl. drem. Fořtem
a prohlásil, že centralismus jest jediným článkem,
jenž spojuje rozcházející se části a snahy v Rakousku.
(Pochvala.) Jen on zachovává mocné postavení říše.
Přecházeje k vlastnímu předmětu své řeči, stýská
si na zanedbávání Bukoviny, jež je prý pastorkyní.
Posl
Skedl
Rakousko
Berlín
Vídeň
Bukovina
8
article
Vyzývá ministerstvo i sněmovnu, aby se jí ujimala
více než dosud, aby nezahynula. Také vojenská
správa chová se k ní macešsky. Je tam málo
vojska; měly by se rozmnožiti zvláště posádky su-
čavská a saretská. Dovozuje nutnost opravy trestního
řízení vojenského, prohlašuje, že nemáme odborného
vojska, ale lidové a slouží v něm nejlepší synové
vlasti, pročež musí se s nimi zacházeti dle zásad
moderního práva. (Pochvala, řečníkovi gratulují jeho
přátelé.)
Poslanec Udržal: Musím doznati, že v Če-
chách nejsme takovými přáteli vojska jako v Buko-
vině, kde má podle pana professora Škedl a býti
ještě více vojska. My bychom rádi několik posádek
pánům z Bukoviny postoupili. (Veselost a souhla
v pravo.)
Řečník potom dává projev stížnostem ve příčině
ponižování jazyka českého v armádě, a čelí tvrzení
že musí býti armádní řeč jako státní výhradně ně-
mecká. Tato zlomyslná analogie není věru s to, aby
vzbudila v království českém nadšení pro armádu
zejmena pro armádní jazyk. (Souhlas a Výborně
u Čechů.)
Také s německé strany se doznává, že v každé
armádě musí zahostiti se jakýsi národní duch. Ušlech-
tilé účinky toholo národního ducha skvěle ukázaly
se v armádě německé. Ovšem jsou okamžiky, kdy
jest Čech v rakouské armádě na roveň postaven
Udržal
Škedl
Čecho
Buka
Bukovina
Čechy
9
article
Němci, ba kdy se mu dává přednost. Jest to na bo
jišti ve chvili největšího nebezpečí, za palby. (Odpor
v levo, souhlas v pravo.)
Připomínám historii slavné mrtvé batterie u Krá
lové Hradce. Její velitel byl rozený Hannoveran
který uměl jenom několik slov česky. Když však
dne 3. července 1866 jednalo se u Chlumu o to, do
byti rakouskou dělostřelbu, zvolal za vražedného
ohně pruské pěchoty: »Hoši, za mnou!« Hodní
čeští vojáci poslechli tohoto povelu a vypálili salvu
kartáčů na Prušáky. Po této salvě bylo přes 600
Prušáků mrtvo, ale také skoro celá hatierie zahynnla
až na jednoho poručíka a několik mužů. Krásný
pomník, který byl zřízen před několika lety mrtvé
batterii na Chlumu, jest výmluvným svědectvím pro
velení jazykem mateřským.
Řečník připomíná po tom slib, který dal minist
vojenství v delegacích, že při povolávání k vojsku
bude vzat zřetel na potřeby zemědělstva, avšak tento
slib nebyl do dnes splněn. Řečník po tom přimlouvá
se za to, by vojenské potřeby kupovány byly u vý-
robců samých a tlumočí přání, pokud se týče do
dávek koňů. V této příčině jest chov český odstrko
ván. Stěžuje si pak, že polevy poskytnuté absolven-
tům rolnických škol, pokud se týče vykonávání
služby vojenské, se namnoze ignorují. Opposice če-
ského lidu proti předloze o rekrutech — konči
řečník — způsohena jest postavením české delegac
k nynější vládě, nynější politickou stluací a také
hospodářskou krisí, která jest v celé této polovině
Němec
Prušák
Hradec
Chlum
Prušák
10
article
Proto já a moji političií přátelé hlasovati bu
deme proti předloze. (Hlučná pochvala v pravo.)
Posl. Pastor přímlonvá se za snížení vojenské
služby na dvě léta, zejmena pro nedostatek země
dělských pracovníků a za dovolené v čas žní. Je po
vděčen, že ministr zemské obrany slíbil úpravu vo
jenské taxy, a stěžuje si na nedostatek vojenských
duchovních. Při obsazování míst sluší dbát, aby vo-
jenský duchovní byl mocen jazyka posádky. Přejesi
zákazu soubojů a prohlašuje, že polský klub bude
hlasovati pro předlohu. (Hlučná pochvala mezi Po-
láky.)
Posl. Kalser prohlašuje, že jeho strana ne-
zabraňovala projednání branecké předlohy na prv
ním místě. Praví, že vynasnažoval se o dělnost par-
lamentu. Zmatek v parlamentních poměrech nezpů-
sobili Němci, ale jiná strana. Kárá náhled ministr
zemské obrany o 8 14, a doráží na něho co nej
prudčeji. Jsme-li nucení hlasovati proti braneck
předloze, činíme tak proto — praví — že demon-
strujeme proti muži, jenž stojí v čele vojenské
správy a nedbal parlamentních práv za poslední doby
Vyslovuje se rozhodně proti stanovišti ministra vo-
jenství ve výnosu o vojenských pensistech.
Posl
Pastor
Němec
12
article
Navrhuje celou řadu resolucí, jež jsou dostatečně
podporovány
Posl. Kozlowski poukazoval na špatné po-
měry zemědělské, uváděje celou řadu příkladů. Po-
jednával o vojenských dodávkách a přimlouval se k
větší zřetel k maloživnostníkům a promlouval o zne-
užívání zbraně. Nalehal, by se dávala dovolená sel-
ským synům v čas žní a prohlásil, že občan dostáv
své povinnosti k státu, má právo žádati, by stáln
správa pamatovala také na spokojenost občanstva.
(Pochvala.)
Rokování přerušuje se.
Posl. Ellenbogen táže se předsedy, chce-l
se postarat, aby mln. předseda odpověděl na dotaz
po zlýrání Francouzky vídeňskou policii.
Předseda hr. Velter slibuje, že se o věci do
mluví s předsedou ministerstva
Konec schůze o 10. hod. 20 m. več., příští bud
zejtra o 11. hod. dopol.
Mezi došlými spisy byl dále návrh posl
Eisenkolba a sp. na povinný nedělní klid
advokátských kancelářích.
Posl
Kozlowski
Ellenbogen
13
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. března.
»W. Abendpost« oznamuje o zrušení erár
nlch mýt:
Rozpočtový výbor za předsednictví dra
Kathreina a přítomnosti ministra financí dra. Böhma-
Bawerka měl dopoledne schůzi, v níž posl. K ai sen
podával zprávu o návrzích na zrušení mýt.
Ministr dr. Böhm vytkl věcně postavení vlády
Také ona nepovažuje mýta za dávku, jejíž zachován
bylo by žádoucí. Avšak zrušiti se může skutečně, až
bude řešena otázka úhrady resp. náhrady. O té není
dosud uvažováno. Ve vládní předloze z XV. zase
dání uváděla se v souvislost s daní z prodeje cukru
avšak platilo to jen pro tehdejší finanční program,
jenž obsahoval také zvýšení daně pivní a kořaleční.
Provésti se to mělo na dvakrát; poprvé měla se
zrušiti mýta, zvýší-li se cukerní daň, ale mýta proto
zrušena nebyla. Do toho dostala se později úprava
úřadnických a služebnických platů, jež vyžadovala
mnohem více, než myslilo se; zrušil se novinovýa
kalendářní kolek, upravily se platy finanční stráže
a j., jež měly upraviti se teprve ve druhé řadě.
V rozpočtu není úhrady; je sice spořádán, ale není
dost pružný, a pak nastávají zvýšené požadavky
jako úrok z investiční půjčky, různé hospodářské
kulturní nároky a p. Zruší-li se rentová daň ze
zástavních listů zemských hypotečních ústavův a
změní-li se poplatková novella, vyskytne se další
úbytek as 2 mill K.
Kathrein
Böhm
Bawerka
Vídeň
14
article
Mimo to třeba vyhověti různým vysloveným
přáním, tak řešiti diurnistskou otázku, zlepšiti pense
vdov a sirotků, vyměřené dle starého zákona a p.
Třeba se těmto přáním nevyhovělo v takové míře
jako se žádá, bude přece třeba učiniti cosi slušného.
Otázku úhrady mýt nechce uvažovati, protože vláda
dorozumí se dříve s orgány sněmovny. Dle těchto
bude řídití se velkost úhrady. Vláda nepředstoupila
před sněmovnu s hotovou předlohou, proto, že až
do poslední doby nebylo valné naděje v nedělném
parlamentě na vyřízení takých předloh a bývalo
by zbytečno vzbuzovati v interessovaných kruzích
liché naděje. Mimo to hrozilo nebezpečí, že sně-
movna mohla by schváliti předlohy, spojené s finan-
čním schodkem, a úhradu mohla by pominout. Je
povděčen výboru, že vláda poznala, jak staví se
k různým požadavkům.
Po řečích poslanců Starzyňského, Roma-
novicze, dra. Kramáře, dra. Steinwendra,
Skéna, hr. Stürgkha a Pergelta byla přijata
jednohlasně předloha, jíž zrušují se erární mýta
silniční i převozní 1. ledna 1902.
Rovněž jednohlasně byla přijata Skénov
resoluce: »Vláda se vyzývá, aby za příčinou
úplného zrušení mýt na erárních silnicích přichy.
stala výkup soukromých mostů a mýt, ležících ve
směru říšské silnice a podala příslušnou předlohu.«
Starzyňský
Skén
Stürgkh
Pergelt
Rom
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. března. (K situa ci.)
Mluvčí vídeňských liberálů v »Pester Lloydu«
pomáhá svým kollegům z vídeňských redakei
činiti nátlak na vládu Körbrovu, aby byla v
svých »ústupcích« české delegaci co možno nej-
upjatější a přinutila nás, abychom bez podmínky
uznali nynější status quo. Ústupky na pol
hospodářském prý Němce neznepokojily. » Je to
následek toho — píše »Pester Lloyd« — že Něme
jsou si jisti svou posicí ve státě. Nyní se už ne-
bojí. Majíť pocit, že se přestalo politicky vlád-
nouti proti nim a že se také v oboru admini-
stračního vládnutí nemusejí obávati nijakého, pro
ně škodného překvapení... Němcům, kteří chtěji
stát a parlament, může býti jen příjemno, bude-li
Čechům takovými udalostmi, jako v minulých
dnech, usnadněno, aby pochopili své postavení.
Když už jednou náležejí k Rakousku, můsej
také tento stát uznávat a spřáteliti se s důsledky.
plynoucímí z tohoto státního svazku, poněvadž se
nedá mysliti nijaká konstellace, která by je uvěst
mohla do nějakého, jim příjemnějšího státního
svazku... Jejich odvrácení od státu
jež půl druhého roku projevovali, ljest politicky
bezsmyslné. Ovšem ani Němci nemají příčiny.
aby ignorovali skutečné poměry v Čechách a na
Lloyd
Körbrův
Němec
Nout
Čecho
Praha
Rakousko
Čechy
16
article
Moravě a podceňovali politiekou, hospodářskou
a kulturní sílu českého národa. Vzdají-li se Če-
chové výbojné národní politi ky
v oněch »provinciích« a nebudou činiti přskážel
požadavkům spořádané správy
státní, nebudou míti ani stát ani Němci při-
činy odstrkovati je stranou. Všichni tři činitelé
stát, Němci a Češi musejí uznati daný s tatu
quo a poskytnouti ochotně každému z účastníků
co mu bez porušení zájmů ostatních stran dáno
býti může ...«
Na prvý pohled poznáváme v této stati zná-
mou sofistiku prolhaného orgánu vídeňské bursy.
jenž bojuje za domnělou nadvládu Němců rakou-
ských, ve skutečnosti však za nadvládu bursov-
ních baronů, jimž čerta záleží na spořádanýeh
poměrech parlamentních, poněvadž jejich pšenice
kvete nejvydatněji v zášeří bezkontrolnosti. To
je ten »status quo«, který oni by si přália
vše ostatní je lež a překrucování. My jsme se pů
druhého roku »neodvraceli od státu«.
naopak, my jsme hájili stát, který může existo-
vat jen na základě práva a spravedlnosti, jichž
jsme se dovolávali a vždy se budeme dovolávati.
Němec
Čech
Morava
17
article
Jest strana v Rakousku, která se zjevně od něho
odvrací a ani v parlamentě se tím netají. Pisatel
ji zná, ale opatrně o ní mlči. Máme prý se dále
vzdáti »výbojné národní politiky«. To jest, máme
i na dále ponechati v rukou hrstky odřezanců
a židů svá ohromnou většinou česká města,
máme vydati své stotisícové menšiny na pospas
germanisace a při fom ve prospěch »spořádané
státní správy« uznati i ve svých ryze českých
krajích němčinu za jediný jazyk státní. Uznat
za takových podmínek »daný status quo«. byl
by polítická samovražda, k níž nás nedonuti
žádná vláda, byť sebe obratněji uměla »strany
sbližovati«.
V Praze, 11. března. (Slovinei
obrat v parlamentě.) Orgán liberální
strany slovinské, »Slov. Narod«, přinášl v ne-
dělním čísle srdečně psaný článek, v němž
vzdává české delegaci diky za to, že ustala na
čas od obstrukce. Naši Jihoslované z pochopi-
telných důvodů nikdy nesouhlasíli s obstrukcí.
Jihoslovan
Rakousko
Praha
18
article
Schmerlingova volební geometrie postarala seo
to, aby Jihoslované ve všech svých zemích zu-
stali v menšině i na zemských sněmích. P
třicetiletém zápase Dalmácie setřásla se sebe
nadvládu Vlachů, Kráňsko nadvládu Němců, ale
ve všech ostatních snčmech, v Štyrsku, v Koru-
tanech, v Gorici, Terstě a v Istrii úpějí Slované
po dnes pod cizím jařmem, německým, neb
vlaským. Chová-li se stát k hospodářskýma
kulturním potřebám našich Jihoslovanů maceš-
sky, chovají se cizí většiny ve zmíněných výše
sněmích k potřebám slovanských menšin přím
barbarsky. Témto ujařmeným menšinám, « vola-
jícím už 40 let po spravedlnosti, zbylo jen je-
diné forum, kde mohou ohlásiti své stesky
řišská rada. A proto jest pochopitelno, že touží, aby
uspoň toto forum zůstalo jim otevřeno. Jestliže
česká delegace vyloučila investiční předlohy z
obstrukce, měla při tom ne v poslední řadě na
mysli zisk, jejž chystané investice mohou při-
nésti Jihoslovanům, zejmena Slovincům. »Slov.
Narod« vzdává za to vřelými slovy díky české
delegaci. Pravíť mimo jiné: »My Slovincia
Chorvaté vyslovujeme mladočeským poslancům
za opuštění obstrukce své nejsrdečnější díky,
jimiž se utvrdí a upevní svazek mezi Čechy.
Slovinci a Chorvaty. Děkujeme Čechům, že se
ohlédli na nás Slovince na jihu, kteří jsme
hospodářsky, politicky a kulturně tak odstrčeni,
že není pro nás východu, když říšská rada ne-
pracuje. Čechové tím prokázali slovinskémua
chorvatskému národu úsluhu, které jim nikdy
nezapomeneme, neboť nyní se smíme nadíti, že
dosáhneme aspoň něčeho z toho, co je pro ná
podminkou životní.« Přejeme Slovineům od
srdce, aby jim nynější obrat v parlamentě při-
nesl ten zisk, jehož se do něho nadějí a aby
byli ušetřeni zklamání, jež není dosud vylou
čeno ani pro ně, ani pro ná
Schmerlingův
Jihoslovan
Vlach
Němec
Slovan
Chorvat
Slovinec
Čecho
Dalmácie
Štyrsko
Gorica
Terstě
Istria
Čechy
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. března.
Prušáctví.
»CBT« V. V. Komarova trefně charakte
risuje podkopnou práci Prušáků. Píše:
Rozmazleni osudem, Prušáci nutí na seb
pracovati všechny, i Rakousko, jež začali bí
v XVIII. věku, porazili v XIX. věku a chtěj
pohltit v XX. věku. To budou ovšem dělai
znenáhla, mažíce Rakousku kolem úst med na-
děje na panství nad Slovany a lákajíce k sobě
německé živly mosaikového mocnářství habsbur-
ského. Co v tom směru opovážil se v rakouské
říšské radě veřejně prohlásiti rakouský Prušák
Stcin, je důkazem, že prušácká politika dosáhla
již nejbohatších výsledků. Zatím, co císař Vilém
hlásá, že chce pruské panství zaokrouhliti n
Labi, davy jeho věrných nespí a pracují v jiných
směrech. Prušáci buď skrze Turky, buď skrze
rakouské Němce sejí zmatky mezi balkánskými
Slovany. Je víe než podobno pravdě.
že srbsko-bulharské neshody v Ma-
kedonii pramení z toho, že jedno-
tliví lidé jednoho slovanského
národa za německé peníze vrhaj
se jako vzteklí psi na druhý slo-
vanský národ. Na dálném východě je
Prušák hlavním velitelem evropských vojsk,
chystá se spolek Pruska s Rumunskem a Tu-
reckem a bude živou hrozbou vlivu ruskému
samostatnému rozvoji Slovanstva, Rusku tolik
potřebnému, aby bylo silno. Císař Vilém n
známém allegorickém obraze vyobrazil něme-
ckého Michla jako archanděla Michala, ukazu-
jícího národům evropským »žluté nebezpečf«
jdoucí od východu v podobě Buddhy. Obraz ten
už poněkud zastaral a hrozící nebezpečí musí
být vyobrazeno v podobě německého Michla,
hrozícího svou hegemonü všem evropským
zemím.
V V Komarov
Prušák
Vilém
Turek
Němec
Prusek
Michl
Michalus
Praha
Rakousko
Labe
Ma
dálný východ
Rumunsko
Rusko
Slovan
20
article
Makedonie.
»Reformy«, orgán Makedonského komitétu
dává znova heslo k výbuchu povstání na jaře
Zatím Turci nešetří žádného násilí, aby povstán
před výbuchem udusili. Týž list líčí ukrutnost
jejich v Makedonii jak následuje.
Turci vyhlazují z Makedonie vše bulharské
a všechen bulharský majetek pustoší. Odt
neděl pořádají strašný lov na makedonské Bul-
hary, jež ovládla nevylíčitelná panika. Největší
hrůzy dějí se ve vílajetě solunském. Nic ne-
zůstává ušetřeno: chrámy, školy, krámy, domy
Ve dne v noci konají se domovní prohlídky
Žaláře nestačují: veřejné ulice proměňují se
v žaláře, tolik je na nich zatčených pod vojen-
skou stráži. Jak se někde Bulhar ukáže, je
zatčen. Každý večer policie koná razzii na
Bulhary. Zatčení bez ohledu na stav, vzdělání
a věk jsou napořád biti. Ale mnohem hůře
vede se zatčeným ve vzdálenějších městecho
moře, v Djevdjeliji, Strumici, Kukuši. Vojsko.
žandarmerie, bašíbozuci honí Bulhary jako zajíce
Muže ubíjejí, ženy przní, domy drancují a za-
palují.
V Solunu se ustavil vojenský soud. Z Caři
hradu přijel Turkan paša, sultanův pobočník.
aby mu předsedal.
Vinu všech útrap, které Bulhaři makedonšt
nyní zakoušejí, »Reformy« svádějí na Rusko
Ne, vina padá na »Makedonský komitét«, na
jeho orgán a na ty tajné vlivy, které na Bul-
hary působí v tom smyslu, aby sami se vrh
do jisté záhuby.
Turek
Bulhar
Kukuša
Makedonie
Strumice
Rusko
21
article
Továrenská policie ve Varšavě.
Továrenská policie ve Varšavě.
Policejní ředitel varšavský podal mini
sterstvu vnitra návrh na zřízení policie tová
renské. Náklad 130.000 rub. ročně hraditi budou
továrníci podle poměru zaměstnaných dělníkův
a vyrobených tovarů, úkolem továrenské ko-
mise bude bditi, aby v závodech šetřeno bylo
všech zákonných nařízení, předpisů zpravolných,
aby dělníci byli chráněni od vykořisťování při-
lišnou prací, a na druhě straně aby dělníe
nekonspirovali ani proti zaměstnavatelům, an
proti vládě.
Rusko-čínská banka.
Filiálky Rusko-činské banky v Číně za-
činají uváděti se do pořádku a rozšiřovati svoje
operace. Za tim účelem pozváno tam mnoho
úřudníků ze soukromých bank petrohradských
Vypraví se společně do Činy tyto dni z Ham
burku. Jsou to skoro vesměs mladí lidé.
Ruština v Srbsku.
Budoucí skupštině podán bude návrh zá-
kona na zavedení ruštiny do středních ško
v Srbsku jako povinného předmělu. Snaha osvo-
jiti si ruský jazyk v slově i písmě jeví se
v Srbsku jsko v jiných zemích slovanských
velmi silně, jakž bylo mezi jiným vidět i z ne-
dávného článku prof. Ljubomira Stojanoviče
v »CCO BBrh«, Kde Slované žijou
samostatným státním životem, mohou ovšem o
pocítění potřeby snadno přejíti k ukojení. Ne-
svobodní Slované musejí sí tu pomáhati sou
kromou pílí, jíž u nich bohdá nebude nedostatek
profesor
Ljubomira Stojanovič
Slovan
Varšava
Rusko
Čína
Srbsko
CCO BBrh
22
article
Souboj Déroulědův.
Souboj Déroulědův.
Pavel de Cassagnac, jejž Buffet byl, jak
jsme již sdělili, požádal, aby mu byl svědkem
v souboji s Déroulědem, odjel do Brussel
k Buffetovi. Buffet osobně dosud Cassagnaca
neznal, telegrafoval mu ale prosbu svou, když
byl četl prudký článek Cassagnacův o stanovisku
Déroulědově. Čassagnac, jenž už řadu soubojův
byl si odbyl, znám jest jako autorita ve věcech
soubojových. Vyvolení ale jeho za svědka
Buffetem jest i známkou, jak seřaďují se nyní
v jeden šik nacionalisté monarchističtí proti
nacionalistům republikánským.
Cassagnae prohlásil oproti jednomu žurna
listovi, bude-li on souboj říditi, že nestrpí žád-
ného diváka při něm. Veřejnost musí býti vy
loučena. On jest prý ještě ze staré školy sou
bojové a trvá proto, aby jediným svědkem vy
řizování čestných affér bylo širé nebe. Buffel ne
přijímá tyto dny v soukromém bytě nikoho, an
nejintimnějších přátel svých. Místo souboje není
ještě určeno. Soudí se, že konati se bude na
lucemburské anebo na švýcarsko-italské hranici.
Druhým svědkem má býti buď royalistický po-
slanec de Ramel aneb socialista Geoffroy.
»New York Herald« v pařížském vydán
svém tvrdí, že na místě posl. Haberta, zbaveného
mandátu, kandidovati bude professor Lyveton,
tajemník »Ligy vlastenecké«.
Déroulědův
Pavel Cassagnac
Buffet
Cassagnacův
Čassagnac
Ramel
Geoffroy
Habert
Lyveton
Brusel
New York Herald
23
article
Nové pařížské zastupitelstvo
u Loubeta.
Nové pařížské zastupitelstvo představilo se
včera předsedovi republiky Loubetovi. Slyšení
bylo krátké, ale zdvořilé. Po slyšení pořádána
veliká hostina; pořádána zastupitelstvem u pří-
ležitosti znovuzvolení jeho předsednictva. Ho-
stiny zúčastnilo se 15.000 osob.
Loubet a ministři přijali pozvání. Loube
opustil slavnost teprve o půlnoci. Pokládá set
za veřejné osvědčení, že mezi vládou a naciona-
listickou většinou obnoveny opět styky aspoř
zdvořilostní a společenské.
K volbě předsednictva sdělují se ješťě tyto
podrobnosti:
Málo kdy ještě byly debat
v zastupitelstvu pohnutější než
při volbě. Konati se měly totiž volby pre-
sidenta, dvou místopředsedů, čtyř tajemníkův
syndika. Již od dlouhé doby byl pan Pavel
Escudier vyhlédnut za nástupce páně Grebau-
valova. V poslední době se však jeho čáky
zmenšily, obzvláště když liga »Patrie frangaise«
protežovala zřejmě kandidaturu páně Daus-
setovu.
Strana socialistická pak jmenovala svým
kandidátem pana Johna Labusquiěra.
Schůzi předsedal president dle stáří pan
Opportun, jenž za potlesku socialistů končíl
slovy :e
»Radnice pařížská byla vždy krbem svo-
bodomyslnosti, byla hradbou republiky. Ale
přestala by býti domem lidu a zvrhla bys
ve středisko reakce (), kdyby městská rada
kráčela v těchže šlépějích, ve kterých šla v době
poslední.«
Po té přistoupeno k volbám. Po delší dob
docíleno následujícího výsledku: Předsedou
městské rady byl zvolen p. Dausset, kandidát
nacionalistů, místopředsedy pp. Duval, naciona-
lista a Opportun, socialista. Po prohlášení volby
posledního nacionalisté bouřlivě protestovali pr
její platnosti a plaidovalí pro svého kandidát
p. Mérya. Než na konec volba pana Opportun
prohlášena za platnou.
a oobud li
nee
Loub
Pavel Escudier
Labusquiěra
Opportun
Dausset
Duval
pán Daus
24
article
Král Edvard VII. původu
židovského.
Král Edvard VII. původu
židovského.
Anglická revue »Black and. White« doks
zala, žě královna Viktorie a tudíž i její syn krá
Edvard VII. jsou původu židovského. Vévod-
kyně z Kantů, matka Viktoriína, pocházejlel
z rodiny Saalfeldů, byla čistokrevnou židovkou.
»Black and White« dodává, že i výraz obličeje
královnína a králova nese patrné stopy původa
hebrejského.
Edvard
White
VII
Kant
Viktoria
Black and
Black and white
25
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Národ a strany. Strana nebyla, stram
je a strana nebude. Strana není nic trvalého, nie
kompaktního. Je to jistý počet společnou vůli
společným cílem v jedno spojených individuí. D
sáhnouli cíle aneb ukáže li se, že cíl je pochy-
bený neb nedosažitelný — je po straně. Co byl
v životě národů velkých a slavných stran, po nicht
nanejvýš v dějinách zbyla památka. Nemluvíme
o velikých stranách ve francouzské rovoluci,
nemluvíme o ostalních stranách stálního roz-
vratu — kam poděla se strana golhajská v Ne
mecku, kde zůstala strana Nationalvereinu, kde
stará velká strana pokrokářů? Co zbylo v R-
kousku po ústavověrných, kam poděla se stran
klerikální? Co zbylo po straně Deákově a po
straně maďarských tigrů? Rozpadly se všechny.
Deákův
Nationalverein
26
article
A také u nás nemají strany pojistku na živo
věčný. Nadejde doba a s ní události a stran
se rozlítne. To by měli míti na zřeteli ti, ktel
dnes nic jiného nedovedou, než jedem napu-
štěnými šípy stříleti do strany mladočeské
Kdyby se podařilo úsilí nepřátelskému nená-
viděnou stranu naši ubit dnes, bude tu zejtr
nová a zase — mladočeská. Pelitické
strany nedají se zak ládat jako spolky
K tomu třeba silné, zdravé idey a ta bohudík
u nás je neporušena, chováme ji v bozpečném
skrytu a dovedeme ji také uhájit. Jinak ale má
se to, když střely namířené na stranu se zvrát
v jiný směr a zraní národ. Když úsilí odpůrcův
strany zvrhá se v divoké nepřátelství ke snahám
národním, když propagují se hesla, jež vypu-
čela buď zjevně na paloučku směrů nenárodních.
aneb když podrývají jinak ohroženou jebo exi
stenci. Tu není povinnost pouze zakřiknout pány.
nýbrž postavit se jim přímo na odpor. Pod zá-
minkou, že chrání jeho interessy v nebezpeč
uvedené, snaží se jistí lidé uplatniti své nicolné
ehoutky a těžiti z obtížné situace, v jaké se na-
lezá národ náš a jeho zastupitelstvo. Tážeme
se, co by se stalo, kdyby dnes na příklad stran
svobodomyslná se rozpadla? Kdo by nastoupi
na její místo? Snad rozstřílená a do všech koutá
rozprchlá strana staročeská se svými přeži-
lými názory a svým vetchým vedením, jež ná-
rod odmítá všude tam, kde se mu vnucuje?
Aneb se ho ujme strana socialistů se svým o-
chylným národním učením a s výklady, jež duši
české se příčí? Aneb se stane vůdcem národ
pan Klofáč a jeho »sprechministrem« pan Fresl?
Nechť o tom uvažují nespokojenci, nechť al
především na mysli mají zájmy celku a pro-
spěch lidový.
Klofáč
Fresl
27
article
— Sjezd důvěrníkův. Z kruka potla-
slaneckých dostává se nám následujíeího pří-
pisu: »Klidně a při tom vroucně psaný neděln
Váš článek zůstavil v každém věrném zápasníku
pro věc svého národa a pro ideály naší stran
dojem hluboký. Pověděna v něm nejedna pravda
a jestli nemůžeme plně souhlasiti s vlastním
jádrem jeho, je toho příčinou naprostá, na pře-
svědčení se zakládající pevnost české delegace
a na druhé straně nejistola a pochopitelná vla-
stenecká úzkostlivost. V kruzích poslaneckých
má se za to, že svolati důvěrníky strany a jim
vyložiti do podrobna, oč jde, nebylo by s pro-
pěchem. Především sluší uvážiti, že nejdet
o věc zásadnou, nýbrž o taktiku,
která dle povahy věci a dle událostí, jež event.
se sběhnou, měniti se musí třeba každého dne.
I byl by to velmi těžkopádný apparát, kdyby
z důvodů taktických v každé nové situaci měl
býti tázáni důvěrníci. Rozhodnutí jejich — ato
by uznati musili sami — nemohlo by býti tal
správné, jako klubu poslaneckého, již prolo, ž
dojista snadněji vyvodí z daných premis ko
rektní úsudek ten, kdo premisy do podrobna zná,
kdo v zápasu, jehož premisy tyto jsou výsled-
nicí, žije, ba sám je kombattantem, než ten,
kdo stojí opodál, na něhož působí vlivy
cizí a namnoze zkalené, a kdo soudit
musí pouze a jen dle toho, co se mu sděll
28
article
Důvěrníci by nemohli nie jiného, než odkázaí
věc opět poslancům, aby rozhodli sami. Jest
vůbec chybou v organisaci naší strany, že zí-
stupeům lidu nedůvěřuje se tak, jak by toho
ne snad jejich marnivost žádala, nýbrž jak toho
vyžaduje prospěch dobré naší věci. Prilišný
kriticismus v politice u nás překáží, zdržuje
do jisté míry i disgustuje. Politická psychologie,
sdružená se zkušeností, věru ne bez příčiny
téměř ve všech ústavách zakázala přijímati úl
zvaný mandát imperativný. Suverénní vůle lida
zůstaniž při tom nedotknuta, ta jeviti se mu
jen ve věcech velkých, rozhodujících. Ostatn
by se sotva doporučovalo zasvětiti do podrob-
ností úmluv, jež zůstati musejí v tajnosti, ne
kolik set osob. Třeba že důvěřujeme všen
třeba že o jejich naprosté ctihodnosti jsme skal
pevně přesvědčeni, musíme míti na zřelelit
že mnohé tajemství prosákne ne ze zlé vůk
nýbrž toliko z neopatrnosti a z přenáhlen
29
article
Ostatně netřeba vykládati o tom široce a dloua
obecně je známo, jak těžko uhájiti tajemst
v němž má účast třeba jen tucet osob.. Ulzn
váme plnou měrou, že politické obecenstvo na
má příčinu býti neklidno a jeho nervosnín
stavu ani se nedivíme, přes to ale důtklino
máme k němu prosbu, aby vyčkalo a dás
řovalo
— Pařížský »Temps« o českých agrán
nících a národních dělnících. V čísle ze
t. m. uveřejňuje »Temps« úvodní článek o udi-
lostech rakouských a posledních výjevech v říšsbi
radě. Poukazuje na význam řeči Lobkovicovya
praví mimo jiné, že Čechové neprovozovali
strukci jen pro potěšení ji dělati, že jim nebyk
cílem, nýbrž prostředkem, k němuž bylo nula
sáhnouti. I když Čechové vstoupili snad dovy
jednávání s chefem vlády, zajisté neucouvli a
v nejmenším od toho, co je jejich »raisa
d'étre« — od požadavků historických a rorne
právných. Jako před tím ostávají Čechové n
zlomně na půdě svých zásad, Vyjednávání
ských poslanců s vládou může se týkati rl
ných a četných potřeb praktických. Práv po
Čecho