ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bd9ca640-6602-11dc-87b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 77, place 45, work 4, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRONÍLISY
3 masthead
12. března 1901. Císlo, 71.
4 article
ve státu něco cizího; nepodaří-li se však, po- vede pokus ten k rozbití státul« Nuž tak daleko, pustíme-li dualism se zře- tele, arci nejsme. Státy mají tuhý život a každá změna v držebnosti historicky vzniklých sy stémů státních bývá z pravidla vždy dílem meče. Pochybeným experimentem ústavním nebyl sic dosud zničen stát, byla však zdrcena ústav nost sama. Mudřec uherského národa, Deák pravil kdys, že v Rakousku jest dvojí vládní soustava možnou, buď absolutism, neb federace. Zdá se, že blížíme se k bodu, v němž slova Deákova ukážou se býti pravdivými. Ve státním životě každý vyskytnuvší se proud žene se vždy daleko přes meze svého oprávnění, načež od- razem sil opačných tlačen jest zpátky. Tento vlnitý pohyb opisuje však nezřídka spirálu, po kteréž vrací se k původnímu východišti. Odvo zuji z toho, že k uzdravení rakouských poměrů nezbude nic, než navázati na histori- eké formy, které nám z minulo st rokem 1848 byly přesunuty a na troskách nezdařeného německo- centralistického pokusu ústav- ního vybudovati stavbu novou.
Deák Deákův Rakousko
5 article
Toť kategorický imperativ, před nímž Rakousko stojí; dokud mu za spolupůsobení všech, kterým na trvání a rozkvětu Rakouska záleží, nebude vyhověno, vzdejte se vší naděje, křečovité záchvaty zůstanou na denním pořádkul Podstata kýžené nové formule leží na jevu; moderně ústavní zřizení, v kte- rémž by za přimého šetření ná- rodni rovnoprávnosti svézákon- nost zemí s požadavky jednoty říše ve shodu byla uvedena. Řečník zmiňuje se, kterak formule ta v dřívějších do- bách byla sestrojována, jak myšlenka rekon- strukce ústavní mezi samotnými německými po- litiky krok za krokem více půdy nabývá a vy- vrací pak jednu námitku po druhé, které dosud jakožto běžná hesla na obranu centralisace so uvádějí. Poukazem na federativní Švýcarsko, Německo a severoamerickou Unii líčí blahodárn účinky federace na hospodářský a politický rozvoj státu, vzpomínkou na národnostní zákon fundamentálek odkrývá nicotnost obavy, že by Němci pádem centralisace byli odnárodňováni, načež přechází ku postrachu Němců před stát- ním právem českým a dovozuje obšírně, že konkretním cílům, které národ český státo- právním nárokem svým sleduje, dalo by se v federalisticky přetvořeném Rakousku vyhověti.
Němec Rakousko Švýcarsko Německo
6 article
Jen politická rancuna neb čírá bezmyšlen- kovost může tudíž mluviti o tom, že by pádem centralisace Německo bylo ohroženo a stát de- komponován. Přímo klassicky se v ohledu tom vyslovil německý dějepisec Ant. Springer, napsav: federalism — toť národní svoboda politický pokrok; federalism — toť laciná správa a stoupající blahobyt; federalism — toť panství pořádku a neklamná cesta k opravám; já pak bych dodal: federalism — toť nejpevnější zá- klad a záštita státu, neboť v Rakousku jenom federalism chová v sobě živnou půdu, ve které dařiti se může státotvornému a státy udržujícímu živlu, jenž zove se vlastenectvím, onomu mravnímu živlu, který v okamžiku nebezpeči koná divy a ohrožený stát lépe dovede chránit, než tucet mechanicky sebe lépe vycepovaných sborů armádních l Ku konci bylo by vhodno obrátiti zrak do budoucna a položit si otázku, zdali vůbec a kdy as Rakousko spasnou pro ně formuli nalezne? Pro mne jest vznik okamžiku toho dies certus, toliko incertus quando. Věřím, že okamžik ten nadejde, poněvadž věřím v trvání Rakouska jakožto nutnosti evropské. Však kdy spasná chvíle se dostaví, na otázku tu odpově- diti může jen budoucnost sama. Obsah odpo- vědi té záviseti bude od vzájemného na se pů- sobení dvou činitelů, které v dozírné budoue- nosti ovládati budou proud našich dějin.
Antonín Springer Německo Rakousko
7 article
Prvním z těchte činitelů jest idea vel ko- německá s obrovitou svojí rozpinavostí, idea to, jejíž rozvojem rakouský problém ne- bezpečné doznal komplikace, druhý pak činitel leží v zájmu udržení rovnováhy v sou- stavě států středoevropských. Bu- dou-li se tito činitelé trvale na vzájem neutrali- sovati a provede-li při tom Rakousko své ústavní obrození bez zuřivých překážek zevnějších, či dojde-li mezi oběma k třenicím a srážkám, o tom smrtelníku napřed usuzovati nelze. Pro národ český jsou vůči tomu poměry jasny. My jsme si vědomi kritičnosti doby, však nicméně hledíme s nadějí do budoucnosti. My nehodláme v tomto státě jakožto plemeno podřízené zakrněti a pro- to nespřátelime se se žádným sta- vem, kterým ponižující toto po- stavení naše bylo by prodlužová- n o. Známe míru nepřátelských sil, však oceňujeme zároveň imposantní moc zájmův, jež s našími jsou totožny. My jsme si nejen svého dobrého práva, nýbrž i toho vědomi, že tvoříme nej- mocnější baštu, která cestu z Berlína do Vídně tarasí. My na této baště vytrváme, byť i sama Vídeň vlastnímu zájmu stala se nevěrnou. My na ní vytrváme do posledního dechu, pamět- livi jsouce úkolu, který nám ja- kožto nejvýchodnější předsitráž obrovitých mass Slovanstva pak připadnel (Hlučná pochvala a pollesk.) Posl. Skedl polemisoval s posl. drem. Fořtem a prohlásil, že centralismus jest jediným článkem, jenž spojuje rozcházející se části a snahy v Rakousku. (Pochvala.) Jen on zachovává mocné postavení říše. Přecházeje k vlastnímu předmětu své řeči, stýská si na zanedbávání Bukoviny, jež je prý pastorkyní.
Posl Skedl Rakousko Berlín Vídeň Bukovina
8 article
Vyzývá ministerstvo i sněmovnu, aby se jí ujimala více než dosud, aby nezahynula. Také vojenská správa chová se k ní macešsky. Je tam málo vojska; měly by se rozmnožiti zvláště posádky su- čavská a saretská. Dovozuje nutnost opravy trestního řízení vojenského, prohlašuje, že nemáme odborného vojska, ale lidové a slouží v něm nejlepší synové vlasti, pročež musí se s nimi zacházeti dle zásad moderního práva. (Pochvala, řečníkovi gratulují jeho přátelé.) Poslanec Udržal: Musím doznati, že v Če- chách nejsme takovými přáteli vojska jako v Buko- vině, kde má podle pana professora Škedl a býti ještě více vojska. My bychom rádi několik posádek pánům z Bukoviny postoupili. (Veselost a souhla v pravo.) Řečník potom dává projev stížnostem ve příčině ponižování jazyka českého v armádě, a čelí tvrzení že musí býti armádní řeč jako státní výhradně ně- mecká. Tato zlomyslná analogie není věru s to, aby vzbudila v království českém nadšení pro armádu zejmena pro armádní jazyk. (Souhlas a Výborně u Čechů.) Také s německé strany se doznává, že v každé armádě musí zahostiti se jakýsi národní duch. Ušlech- tilé účinky toholo národního ducha skvěle ukázaly se v armádě německé. Ovšem jsou okamžiky, kdy jest Čech v rakouské armádě na roveň postaven
Udržal Škedl Čecho Buka Bukovina Čechy
9 article
Němci, ba kdy se mu dává přednost. Jest to na bo jišti ve chvili největšího nebezpečí, za palby. (Odpor v levo, souhlas v pravo.) Připomínám historii slavné mrtvé batterie u Krá lové Hradce. Její velitel byl rozený Hannoveran který uměl jenom několik slov česky. Když však dne 3. července 1866 jednalo se u Chlumu o to, do byti rakouskou dělostřelbu, zvolal za vražedného ohně pruské pěchoty: »Hoši, za mnou!« Hodní čeští vojáci poslechli tohoto povelu a vypálili salvu kartáčů na Prušáky. Po této salvě bylo přes 600 Prušáků mrtvo, ale také skoro celá hatierie zahynnla až na jednoho poručíka a několik mužů. Krásný pomník, který byl zřízen před několika lety mrtvé batterii na Chlumu, jest výmluvným svědectvím pro velení jazykem mateřským. Řečník připomíná po tom slib, který dal minist vojenství v delegacích, že při povolávání k vojsku bude vzat zřetel na potřeby zemědělstva, avšak tento slib nebyl do dnes splněn. Řečník po tom přimlouvá se za to, by vojenské potřeby kupovány byly u vý- robců samých a tlumočí přání, pokud se týče do dávek koňů. V této příčině jest chov český odstrko ván. Stěžuje si pak, že polevy poskytnuté absolven- tům rolnických škol, pokud se týče vykonávání služby vojenské, se namnoze ignorují. Opposice če- ského lidu proti předloze o rekrutech — konči řečník — způsohena jest postavením české delegac k nynější vládě, nynější politickou stluací a také hospodářskou krisí, která jest v celé této polovině
Němec Prušák Hradec Chlum Prušák
10 article
Proto já a moji političií přátelé hlasovati bu deme proti předloze. (Hlučná pochvala v pravo.) Posl. Pastor přímlonvá se za snížení vojenské služby na dvě léta, zejmena pro nedostatek země dělských pracovníků a za dovolené v čas žní. Je po vděčen, že ministr zemské obrany slíbil úpravu vo jenské taxy, a stěžuje si na nedostatek vojenských duchovních. Při obsazování míst sluší dbát, aby vo- jenský duchovní byl mocen jazyka posádky. Přejesi zákazu soubojů a prohlašuje, že polský klub bude hlasovati pro předlohu. (Hlučná pochvala mezi Po- láky.) Posl. Kalser prohlašuje, že jeho strana ne- zabraňovala projednání branecké předlohy na prv ním místě. Praví, že vynasnažoval se o dělnost par- lamentu. Zmatek v parlamentních poměrech nezpů- sobili Němci, ale jiná strana. Kárá náhled ministr zemské obrany o 8 14, a doráží na něho co nej prudčeji. Jsme-li nucení hlasovati proti braneck předloze, činíme tak proto — praví — že demon- strujeme proti muži, jenž stojí v čele vojenské správy a nedbal parlamentních práv za poslední doby Vyslovuje se rozhodně proti stanovišti ministra vo- jenství ve výnosu o vojenských pensistech.
Posl Pastor Němec
12 article
Navrhuje celou řadu resolucí, jež jsou dostatečně podporovány Posl. Kozlowski poukazoval na špatné po- měry zemědělské, uváděje celou řadu příkladů. Po- jednával o vojenských dodávkách a přimlouval se k větší zřetel k maloživnostníkům a promlouval o zne- užívání zbraně. Nalehal, by se dávala dovolená sel- ským synům v čas žní a prohlásil, že občan dostáv své povinnosti k státu, má právo žádati, by stáln správa pamatovala také na spokojenost občanstva. (Pochvala.) Rokování přerušuje se. Posl. Ellenbogen táže se předsedy, chce-l se postarat, aby mln. předseda odpověděl na dotaz po zlýrání Francouzky vídeňskou policii. Předseda hr. Velter slibuje, že se o věci do mluví s předsedou ministerstva Konec schůze o 10. hod. 20 m. več., příští bud zejtra o 11. hod. dopol. Mezi došlými spisy byl dále návrh posl Eisenkolba a sp. na povinný nedělní klid advokátských kancelářích.
Posl Kozlowski Ellenbogen
13 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. března. »W. Abendpost« oznamuje o zrušení erár nlch mýt: Rozpočtový výbor za předsednictví dra Kathreina a přítomnosti ministra financí dra. Böhma- Bawerka měl dopoledne schůzi, v níž posl. K ai sen podával zprávu o návrzích na zrušení mýt. Ministr dr. Böhm vytkl věcně postavení vlády Také ona nepovažuje mýta za dávku, jejíž zachován bylo by žádoucí. Avšak zrušiti se může skutečně, až bude řešena otázka úhrady resp. náhrady. O té není dosud uvažováno. Ve vládní předloze z XV. zase dání uváděla se v souvislost s daní z prodeje cukru avšak platilo to jen pro tehdejší finanční program, jenž obsahoval také zvýšení daně pivní a kořaleční. Provésti se to mělo na dvakrát; poprvé měla se zrušiti mýta, zvýší-li se cukerní daň, ale mýta proto zrušena nebyla. Do toho dostala se později úprava úřadnických a služebnických platů, jež vyžadovala mnohem více, než myslilo se; zrušil se novinovýa kalendářní kolek, upravily se platy finanční stráže a j., jež měly upraviti se teprve ve druhé řadě. V rozpočtu není úhrady; je sice spořádán, ale není dost pružný, a pak nastávají zvýšené požadavky jako úrok z investiční půjčky, různé hospodářské kulturní nároky a p. Zruší-li se rentová daň ze zástavních listů zemských hypotečních ústavův a změní-li se poplatková novella, vyskytne se další úbytek as 2 mill K.
Kathrein Böhm Bawerka Vídeň
14 article
Mimo to třeba vyhověti různým vysloveným přáním, tak řešiti diurnistskou otázku, zlepšiti pense vdov a sirotků, vyměřené dle starého zákona a p. Třeba se těmto přáním nevyhovělo v takové míře jako se žádá, bude přece třeba učiniti cosi slušného. Otázku úhrady mýt nechce uvažovati, protože vláda dorozumí se dříve s orgány sněmovny. Dle těchto bude řídití se velkost úhrady. Vláda nepředstoupila před sněmovnu s hotovou předlohou, proto, že až do poslední doby nebylo valné naděje v nedělném parlamentě na vyřízení takých předloh a bývalo by zbytečno vzbuzovati v interessovaných kruzích liché naděje. Mimo to hrozilo nebezpečí, že sně- movna mohla by schváliti předlohy, spojené s finan- čním schodkem, a úhradu mohla by pominout. Je povděčen výboru, že vláda poznala, jak staví se k různým požadavkům. Po řečích poslanců Starzyňského, Roma- novicze, dra. Kramáře, dra. Steinwendra, Skéna, hr. Stürgkha a Pergelta byla přijata jednohlasně předloha, jíž zrušují se erární mýta silniční i převozní 1. ledna 1902. Rovněž jednohlasně byla přijata Skénov resoluce: »Vláda se vyzývá, aby za příčinou úplného zrušení mýt na erárních silnicích přichy. stala výkup soukromých mostů a mýt, ležících ve směru říšské silnice a podala příslušnou předlohu.«
Starzyňský Skén Stürgkh Pergelt Rom
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. března. (K situa ci.) Mluvčí vídeňských liberálů v »Pester Lloydu« pomáhá svým kollegům z vídeňských redakei činiti nátlak na vládu Körbrovu, aby byla v svých »ústupcích« české delegaci co možno nej- upjatější a přinutila nás, abychom bez podmínky uznali nynější status quo. Ústupky na pol hospodářském prý Němce neznepokojily. » Je to následek toho — píše »Pester Lloyd« — že Něme jsou si jisti svou posicí ve státě. Nyní se už ne- bojí. Majíť pocit, že se přestalo politicky vlád- nouti proti nim a že se také v oboru admini- stračního vládnutí nemusejí obávati nijakého, pro ně škodného překvapení... Němcům, kteří chtěji stát a parlament, může býti jen příjemno, bude-li Čechům takovými udalostmi, jako v minulých dnech, usnadněno, aby pochopili své postavení. Když už jednou náležejí k Rakousku, můsej také tento stát uznávat a spřáteliti se s důsledky. plynoucímí z tohoto státního svazku, poněvadž se nedá mysliti nijaká konstellace, která by je uvěst mohla do nějakého, jim příjemnějšího státního svazku... Jejich odvrácení od státu jež půl druhého roku projevovali, ljest politicky bezsmyslné. Ovšem ani Němci nemají příčiny. aby ignorovali skutečné poměry v Čechách a na
Lloyd Körbrův Němec Nout Čecho Praha Rakousko Čechy
16 article
Moravě a podceňovali politiekou, hospodářskou a kulturní sílu českého národa. Vzdají-li se Če- chové výbojné národní politi ky v oněch »provinciích« a nebudou činiti přskážel požadavkům spořádané správy státní, nebudou míti ani stát ani Němci při- činy odstrkovati je stranou. Všichni tři činitelé stát, Němci a Češi musejí uznati daný s tatu quo a poskytnouti ochotně každému z účastníků co mu bez porušení zájmů ostatních stran dáno býti může ...« Na prvý pohled poznáváme v této stati zná- mou sofistiku prolhaného orgánu vídeňské bursy. jenž bojuje za domnělou nadvládu Němců rakou- ských, ve skutečnosti však za nadvládu bursov- ních baronů, jimž čerta záleží na spořádanýeh poměrech parlamentních, poněvadž jejich pšenice kvete nejvydatněji v zášeří bezkontrolnosti. To je ten »status quo«, který oni by si přália vše ostatní je lež a překrucování. My jsme se pů druhého roku »neodvraceli od státu«. naopak, my jsme hájili stát, který může existo- vat jen na základě práva a spravedlnosti, jichž jsme se dovolávali a vždy se budeme dovolávati.
Němec Čech Morava
17 article
Jest strana v Rakousku, která se zjevně od něho odvrací a ani v parlamentě se tím netají. Pisatel ji zná, ale opatrně o ní mlči. Máme prý se dále vzdáti »výbojné národní politiky«. To jest, máme i na dále ponechati v rukou hrstky odřezanců a židů svá ohromnou většinou česká města, máme vydati své stotisícové menšiny na pospas germanisace a při fom ve prospěch »spořádané státní správy« uznati i ve svých ryze českých krajích němčinu za jediný jazyk státní. Uznat za takových podmínek »daný status quo«. byl by polítická samovražda, k níž nás nedonuti žádná vláda, byť sebe obratněji uměla »strany sbližovati«. V Praze, 11. března. (Slovinei obrat v parlamentě.) Orgán liberální strany slovinské, »Slov. Narod«, přinášl v ne- dělním čísle srdečně psaný článek, v němž vzdává české delegaci diky za to, že ustala na čas od obstrukce. Naši Jihoslované z pochopi- telných důvodů nikdy nesouhlasíli s obstrukcí.
Jihoslovan Rakousko Praha
18 article
Schmerlingova volební geometrie postarala seo to, aby Jihoslované ve všech svých zemích zu- stali v menšině i na zemských sněmích. P třicetiletém zápase Dalmácie setřásla se sebe nadvládu Vlachů, Kráňsko nadvládu Němců, ale ve všech ostatních snčmech, v Štyrsku, v Koru- tanech, v Gorici, Terstě a v Istrii úpějí Slované po dnes pod cizím jařmem, německým, neb vlaským. Chová-li se stát k hospodářskýma kulturním potřebám našich Jihoslovanů maceš- sky, chovají se cizí většiny ve zmíněných výše sněmích k potřebám slovanských menšin přím barbarsky. Témto ujařmeným menšinám, « vola- jícím už 40 let po spravedlnosti, zbylo jen je- diné forum, kde mohou ohlásiti své stesky řišská rada. A proto jest pochopitelno, že touží, aby uspoň toto forum zůstalo jim otevřeno. Jestliže česká delegace vyloučila investiční předlohy z obstrukce, měla při tom ne v poslední řadě na mysli zisk, jejž chystané investice mohou při- nésti Jihoslovanům, zejmena Slovincům. »Slov. Narod« vzdává za to vřelými slovy díky české delegaci. Pravíť mimo jiné: »My Slovincia Chorvaté vyslovujeme mladočeským poslancům za opuštění obstrukce své nejsrdečnější díky, jimiž se utvrdí a upevní svazek mezi Čechy. Slovinci a Chorvaty. Děkujeme Čechům, že se ohlédli na nás Slovince na jihu, kteří jsme hospodářsky, politicky a kulturně tak odstrčeni, že není pro nás východu, když říšská rada ne- pracuje. Čechové tím prokázali slovinskémua chorvatskému národu úsluhu, které jim nikdy nezapomeneme, neboť nyní se smíme nadíti, že dosáhneme aspoň něčeho z toho, co je pro ná podminkou životní.« Přejeme Slovineům od srdce, aby jim nynější obrat v parlamentě při- nesl ten zisk, jehož se do něho nadějí a aby byli ušetřeni zklamání, jež není dosud vylou čeno ani pro ně, ani pro ná
Schmerlingův Jihoslovan Vlach Němec Slovan Chorvat Slovinec Čecho Dalmácie Štyrsko Gorica Terstě Istria Čechy
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 11. března. Prušáctví. »CBT« V. V. Komarova trefně charakte risuje podkopnou práci Prušáků. Píše: Rozmazleni osudem, Prušáci nutí na seb pracovati všechny, i Rakousko, jež začali bí v XVIII. věku, porazili v XIX. věku a chtěj pohltit v XX. věku. To budou ovšem dělai znenáhla, mažíce Rakousku kolem úst med na- děje na panství nad Slovany a lákajíce k sobě německé živly mosaikového mocnářství habsbur- ského. Co v tom směru opovážil se v rakouské říšské radě veřejně prohlásiti rakouský Prušák Stcin, je důkazem, že prušácká politika dosáhla již nejbohatších výsledků. Zatím, co císař Vilém hlásá, že chce pruské panství zaokrouhliti n Labi, davy jeho věrných nespí a pracují v jiných směrech. Prušáci buď skrze Turky, buď skrze rakouské Němce sejí zmatky mezi balkánskými Slovany. Je víe než podobno pravdě. že srbsko-bulharské neshody v Ma- kedonii pramení z toho, že jedno- tliví lidé jednoho slovanského národa za německé peníze vrhaj se jako vzteklí psi na druhý slo- vanský národ. Na dálném východě je Prušák hlavním velitelem evropských vojsk, chystá se spolek Pruska s Rumunskem a Tu- reckem a bude živou hrozbou vlivu ruskému samostatnému rozvoji Slovanstva, Rusku tolik potřebnému, aby bylo silno. Císař Vilém n známém allegorickém obraze vyobrazil něme- ckého Michla jako archanděla Michala, ukazu- jícího národům evropským »žluté nebezpečf« jdoucí od východu v podobě Buddhy. Obraz ten už poněkud zastaral a hrozící nebezpečí musí být vyobrazeno v podobě německého Michla, hrozícího svou hegemonü všem evropským zemím.
V V Komarov Prušák Vilém Turek Němec Prusek Michl Michalus Praha Rakousko Labe Ma dálný východ Rumunsko Rusko Slovan
20 article
Makedonie. »Reformy«, orgán Makedonského komitétu dává znova heslo k výbuchu povstání na jaře Zatím Turci nešetří žádného násilí, aby povstán před výbuchem udusili. Týž list líčí ukrutnost jejich v Makedonii jak následuje. Turci vyhlazují z Makedonie vše bulharské a všechen bulharský majetek pustoší. Odt neděl pořádají strašný lov na makedonské Bul- hary, jež ovládla nevylíčitelná panika. Největší hrůzy dějí se ve vílajetě solunském. Nic ne- zůstává ušetřeno: chrámy, školy, krámy, domy Ve dne v noci konají se domovní prohlídky Žaláře nestačují: veřejné ulice proměňují se v žaláře, tolik je na nich zatčených pod vojen- skou stráži. Jak se někde Bulhar ukáže, je zatčen. Každý večer policie koná razzii na Bulhary. Zatčení bez ohledu na stav, vzdělání a věk jsou napořád biti. Ale mnohem hůře vede se zatčeným ve vzdálenějších městecho moře, v Djevdjeliji, Strumici, Kukuši. Vojsko. žandarmerie, bašíbozuci honí Bulhary jako zajíce Muže ubíjejí, ženy przní, domy drancují a za- palují. V Solunu se ustavil vojenský soud. Z Caři hradu přijel Turkan paša, sultanův pobočník. aby mu předsedal. Vinu všech útrap, které Bulhaři makedonšt nyní zakoušejí, »Reformy« svádějí na Rusko Ne, vina padá na »Makedonský komitét«, na jeho orgán a na ty tajné vlivy, které na Bul- hary působí v tom smyslu, aby sami se vrh do jisté záhuby.
Turek Bulhar Kukuša Makedonie Strumice Rusko
21 article Továrenská policie ve Varšavě.
Továrenská policie ve Varšavě. Policejní ředitel varšavský podal mini sterstvu vnitra návrh na zřízení policie tová renské. Náklad 130.000 rub. ročně hraditi budou továrníci podle poměru zaměstnaných dělníkův a vyrobených tovarů, úkolem továrenské ko- mise bude bditi, aby v závodech šetřeno bylo všech zákonných nařízení, předpisů zpravolných, aby dělníci byli chráněni od vykořisťování při- lišnou prací, a na druhě straně aby dělníe nekonspirovali ani proti zaměstnavatelům, an proti vládě. Rusko-čínská banka. Filiálky Rusko-činské banky v Číně za- činají uváděti se do pořádku a rozšiřovati svoje operace. Za tim účelem pozváno tam mnoho úřudníků ze soukromých bank petrohradských Vypraví se společně do Činy tyto dni z Ham burku. Jsou to skoro vesměs mladí lidé. Ruština v Srbsku. Budoucí skupštině podán bude návrh zá- kona na zavedení ruštiny do středních ško v Srbsku jako povinného předmělu. Snaha osvo- jiti si ruský jazyk v slově i písmě jeví se v Srbsku jsko v jiných zemích slovanských velmi silně, jakž bylo mezi jiným vidět i z ne- dávného článku prof. Ljubomira Stojanoviče v »CCO BBrh«, Kde Slované žijou samostatným státním životem, mohou ovšem o pocítění potřeby snadno přejíti k ukojení. Ne- svobodní Slované musejí sí tu pomáhati sou kromou pílí, jíž u nich bohdá nebude nedostatek
profesor Ljubomira Stojanovič Slovan Varšava Rusko Čína Srbsko CCO BBrh
22 article Souboj Déroulědův.
Souboj Déroulědův. Pavel de Cassagnac, jejž Buffet byl, jak jsme již sdělili, požádal, aby mu byl svědkem v souboji s Déroulědem, odjel do Brussel k Buffetovi. Buffet osobně dosud Cassagnaca neznal, telegrafoval mu ale prosbu svou, když byl četl prudký článek Cassagnacův o stanovisku Déroulědově. Čassagnac, jenž už řadu soubojův byl si odbyl, znám jest jako autorita ve věcech soubojových. Vyvolení ale jeho za svědka Buffetem jest i známkou, jak seřaďují se nyní v jeden šik nacionalisté monarchističtí proti nacionalistům republikánským. Cassagnae prohlásil oproti jednomu žurna listovi, bude-li on souboj říditi, že nestrpí žád- ného diváka při něm. Veřejnost musí býti vy loučena. On jest prý ještě ze staré školy sou bojové a trvá proto, aby jediným svědkem vy řizování čestných affér bylo širé nebe. Buffel ne přijímá tyto dny v soukromém bytě nikoho, an nejintimnějších přátel svých. Místo souboje není ještě určeno. Soudí se, že konati se bude na lucemburské anebo na švýcarsko-italské hranici. Druhým svědkem má býti buď royalistický po- slanec de Ramel aneb socialista Geoffroy. »New York Herald« v pařížském vydán svém tvrdí, že na místě posl. Haberta, zbaveného mandátu, kandidovati bude professor Lyveton, tajemník »Ligy vlastenecké«.
Déroulědův Pavel Cassagnac Buffet Cassagnacův Čassagnac Ramel Geoffroy Habert Lyveton Brusel New York Herald
23 article
Nové pařížské zastupitelstvo u Loubeta. Nové pařížské zastupitelstvo představilo se včera předsedovi republiky Loubetovi. Slyšení bylo krátké, ale zdvořilé. Po slyšení pořádána veliká hostina; pořádána zastupitelstvem u pří- ležitosti znovuzvolení jeho předsednictva. Ho- stiny zúčastnilo se 15.000 osob. Loubet a ministři přijali pozvání. Loube opustil slavnost teprve o půlnoci. Pokládá set za veřejné osvědčení, že mezi vládou a naciona- listickou většinou obnoveny opět styky aspoř zdvořilostní a společenské. K volbě předsednictva sdělují se ješťě tyto podrobnosti: Málo kdy ještě byly debat v zastupitelstvu pohnutější než při volbě. Konati se měly totiž volby pre- sidenta, dvou místopředsedů, čtyř tajemníkův syndika. Již od dlouhé doby byl pan Pavel Escudier vyhlédnut za nástupce páně Grebau- valova. V poslední době se však jeho čáky zmenšily, obzvláště když liga »Patrie frangaise« protežovala zřejmě kandidaturu páně Daus- setovu. Strana socialistická pak jmenovala svým kandidátem pana Johna Labusquiěra. Schůzi předsedal president dle stáří pan Opportun, jenž za potlesku socialistů končíl slovy :e »Radnice pařížská byla vždy krbem svo- bodomyslnosti, byla hradbou republiky. Ale přestala by býti domem lidu a zvrhla bys ve středisko reakce (), kdyby městská rada kráčela v těchže šlépějích, ve kterých šla v době poslední.« Po té přistoupeno k volbám. Po delší dob docíleno následujícího výsledku: Předsedou městské rady byl zvolen p. Dausset, kandidát nacionalistů, místopředsedy pp. Duval, naciona- lista a Opportun, socialista. Po prohlášení volby posledního nacionalisté bouřlivě protestovali pr její platnosti a plaidovalí pro svého kandidát p. Mérya. Než na konec volba pana Opportun prohlášena za platnou. a oobud li nee
Loub Pavel Escudier Labusquiěra Opportun Dausset Duval pán Daus
24 article Král Edvard VII. původu židovského.
Král Edvard VII. původu židovského. Anglická revue »Black and. White« doks zala, žě královna Viktorie a tudíž i její syn krá Edvard VII. jsou původu židovského. Vévod- kyně z Kantů, matka Viktoriína, pocházejlel z rodiny Saalfeldů, byla čistokrevnou židovkou. »Black and White« dodává, že i výraz obličeje královnína a králova nese patrné stopy původa hebrejského.
Edvard White VII Kant Viktoria Black and Black and white
25 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Národ a strany. Strana nebyla, stram je a strana nebude. Strana není nic trvalého, nie kompaktního. Je to jistý počet společnou vůli společným cílem v jedno spojených individuí. D sáhnouli cíle aneb ukáže li se, že cíl je pochy- bený neb nedosažitelný — je po straně. Co byl v životě národů velkých a slavných stran, po nicht nanejvýš v dějinách zbyla památka. Nemluvíme o velikých stranách ve francouzské rovoluci, nemluvíme o ostalních stranách stálního roz- vratu — kam poděla se strana golhajská v Ne mecku, kde zůstala strana Nationalvereinu, kde stará velká strana pokrokářů? Co zbylo v R- kousku po ústavověrných, kam poděla se stran klerikální? Co zbylo po straně Deákově a po straně maďarských tigrů? Rozpadly se všechny.
Deákův Nationalverein
26 article
A také u nás nemají strany pojistku na živo věčný. Nadejde doba a s ní události a stran se rozlítne. To by měli míti na zřeteli ti, ktel dnes nic jiného nedovedou, než jedem napu- štěnými šípy stříleti do strany mladočeské Kdyby se podařilo úsilí nepřátelskému nená- viděnou stranu naši ubit dnes, bude tu zejtr nová a zase — mladočeská. Pelitické strany nedají se zak ládat jako spolky K tomu třeba silné, zdravé idey a ta bohudík u nás je neporušena, chováme ji v bozpečném skrytu a dovedeme ji také uhájit. Jinak ale má se to, když střely namířené na stranu se zvrát v jiný směr a zraní národ. Když úsilí odpůrcův strany zvrhá se v divoké nepřátelství ke snahám národním, když propagují se hesla, jež vypu- čela buď zjevně na paloučku směrů nenárodních. aneb když podrývají jinak ohroženou jebo exi stenci. Tu není povinnost pouze zakřiknout pány. nýbrž postavit se jim přímo na odpor. Pod zá- minkou, že chrání jeho interessy v nebezpeč uvedené, snaží se jistí lidé uplatniti své nicolné ehoutky a těžiti z obtížné situace, v jaké se na- lezá národ náš a jeho zastupitelstvo. Tážeme se, co by se stalo, kdyby dnes na příklad stran svobodomyslná se rozpadla? Kdo by nastoupi na její místo? Snad rozstřílená a do všech koutá rozprchlá strana staročeská se svými přeži- lými názory a svým vetchým vedením, jež ná- rod odmítá všude tam, kde se mu vnucuje? Aneb se ho ujme strana socialistů se svým o- chylným národním učením a s výklady, jež duši české se příčí? Aneb se stane vůdcem národ pan Klofáč a jeho »sprechministrem« pan Fresl? Nechť o tom uvažují nespokojenci, nechť al především na mysli mají zájmy celku a pro- spěch lidový.
Klofáč Fresl
27 article
— Sjezd důvěrníkův. Z kruka potla- slaneckých dostává se nám následujíeího pří- pisu: »Klidně a při tom vroucně psaný neděln Váš článek zůstavil v každém věrném zápasníku pro věc svého národa a pro ideály naší stran dojem hluboký. Pověděna v něm nejedna pravda a jestli nemůžeme plně souhlasiti s vlastním jádrem jeho, je toho příčinou naprostá, na pře- svědčení se zakládající pevnost české delegace a na druhé straně nejistola a pochopitelná vla- stenecká úzkostlivost. V kruzích poslaneckých má se za to, že svolati důvěrníky strany a jim vyložiti do podrobna, oč jde, nebylo by s pro- pěchem. Především sluší uvážiti, že nejdet o věc zásadnou, nýbrž o taktiku, která dle povahy věci a dle událostí, jež event. se sběhnou, měniti se musí třeba každého dne. I byl by to velmi těžkopádný apparát, kdyby z důvodů taktických v každé nové situaci měl býti tázáni důvěrníci. Rozhodnutí jejich — ato by uznati musili sami — nemohlo by býti tal správné, jako klubu poslaneckého, již prolo, ž dojista snadněji vyvodí z daných premis ko rektní úsudek ten, kdo premisy do podrobna zná, kdo v zápasu, jehož premisy tyto jsou výsled- nicí, žije, ba sám je kombattantem, než ten, kdo stojí opodál, na něhož působí vlivy cizí a namnoze zkalené, a kdo soudit musí pouze a jen dle toho, co se mu sděll
28 article
Důvěrníci by nemohli nie jiného, než odkázaí věc opět poslancům, aby rozhodli sami. Jest vůbec chybou v organisaci naší strany, že zí- stupeům lidu nedůvěřuje se tak, jak by toho ne snad jejich marnivost žádala, nýbrž jak toho vyžaduje prospěch dobré naší věci. Prilišný kriticismus v politice u nás překáží, zdržuje do jisté míry i disgustuje. Politická psychologie, sdružená se zkušeností, věru ne bez příčiny téměř ve všech ústavách zakázala přijímati úl zvaný mandát imperativný. Suverénní vůle lida zůstaniž při tom nedotknuta, ta jeviti se mu jen ve věcech velkých, rozhodujících. Ostatn by se sotva doporučovalo zasvětiti do podrob- ností úmluv, jež zůstati musejí v tajnosti, ne kolik set osob. Třeba že důvěřujeme všen třeba že o jejich naprosté ctihodnosti jsme skal pevně přesvědčeni, musíme míti na zřelelit že mnohé tajemství prosákne ne ze zlé vůk nýbrž toliko z neopatrnosti a z přenáhlen
29 article
Ostatně netřeba vykládati o tom široce a dloua obecně je známo, jak těžko uhájiti tajemst v němž má účast třeba jen tucet osob.. Ulzn váme plnou měrou, že politické obecenstvo na má příčinu býti neklidno a jeho nervosnín stavu ani se nedivíme, přes to ale důtklino máme k němu prosbu, aby vyčkalo a dás řovalo — Pařížský »Temps« o českých agrán nících a národních dělnících. V čísle ze t. m. uveřejňuje »Temps« úvodní článek o udi- lostech rakouských a posledních výjevech v říšsbi radě. Poukazuje na význam řeči Lobkovicovya praví mimo jiné, že Čechové neprovozovali strukci jen pro potěšení ji dělati, že jim nebyk cílem, nýbrž prostředkem, k němuž bylo nula sáhnouti. I když Čechové vstoupili snad dovy jednávání s chefem vlády, zajisté neucouvli a v nejmenším od toho, co je jejich »raisa d'étre« — od požadavků historických a rorne právných. Jako před tím ostávají Čechové n zlomně na půdě svých zásad, Vyjednávání ských poslanců s vládou může se týkati rl ných a četných potřeb praktických. Práv po
Čecho