2
masthead
V Praze, v úterý dne 12. března 1901.
Praha
4
article
lha
Na ranní a odpel. Histy
předplácí ser
v Praze v zdministrarl
„a něete . . . . . . 2 K —
na čtrrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donážkon
K0h
za měst
7k 50
B čtnrt lela . . . .
ve flislkách:
za měsíc . .. . . . 2 K. 80 h
Poštou:
B K 90n
na čtrrt leta . . . . 9 K 00
s droji zásilkon-
ra měsj
na měsíe
za čivrt lota . . . . 11 K s0n
Praha
5
article
Mluví-li Körber, k čemu dalších
tajů?
Mluví-li Körber, k čemu dalších
tajů?
Když jsme v neděli na tomto místě pro
nesli a zdůvodnili přání, aby naši poslane
říšští pro upokojení veřejnosti české sam
vysvětlili dočasnou pozměnu své taktiky par-
lamentní před povolaným sborem důvěr-
níků strany, tanula nám ovšem na mysl
námitka, bude-li jim vůbec možho, zevrubně
sděliti podstatu a celý obsah ujednání již
v nynějším jeho stadiu kruhům širším? Ne-
jsou-li snad daným slovem jako prospěchem
věci samé po určitou lhůtu vázáni k šetření
absolutního tajemství o podmínkách tří
nedělního svého »příměří« vůči třem před
lohám předvelikonočního jednacího pořadu
rady řišské? — Však jeli novina dnešního
vídeňského »N. W. Tagblattu« správna, pak
i toto námitka odpadá. Sdělujeť jmenovaný
list doslovně: »Během včerejšího dne (ne
děle 10. března) povolal k sobě předseda
ministerstva dr. Körber (za nepřítomnosti
dra. Rezka, meškajícího touž dobou v Praze)
vůdce německých stran, aby s nimi
porozprávěl o koncessích, jakéž
byl učinil Čechům. K známým již
koncessím rázu národ o-hospodářského
(regulace a splavnění Labe od Jaroměře
až po Ústí, Vltavy od Prahy po Mělník
zřízení příslušných přístavů, rozhojněnía
zvelebení dráh železných) přidružují se ješte
koncesse v oboru kulturním, tak na
příklad vybudování pražských vědeckýeh
ústavů na pozemeích ve Slupech, dále nova
stavba budovy pro českou poly
techniku v Brně, která dosud nalez
se v nájmu v domě soukromém.« —
Körber
N W
doktor
Rezek
Čecho
Praha
Jaroměř
Ústí
Vltava
Mělník
Brno
český polo technik
rada řišský
6
article
Dle toho tedy nepokládá se býti ministr-
předseda dr. Körber vázána ku šefření ta-
jemství o své úmluvě vůči poslancům ně-
meckým, což prozrazuje současně také
Stürgkhova »Montagspresse« píšíc! »Trou-
fáme si za to míti, že rozhodující vůdcové
německých stran byli netoliko o zevním
průběhu vyjednávání vládou podnikaného
stále zpravováni, nýbrž že obdrželi také
plnou vědomost o obsahu ujednaní
těch.« —
Tomuli tak, potom věru nedovedemsi
domyslit vážného důvodu, proč by nemohli
posláncí naši říšští róvně pohovořiti s dů-
věrníky strany své nejen o průběhu vyjed-
vávání, ale i o obsabu sjednané dohody
Čeho neuznal za nutné utajit dr. Körbe
před úhlavními nepřátely našimi, toho ne-
potřebují zajisté také poslanci naši tajit před
důvěrníky strany své.
doktor
Körber
Stürgkhův
Montagspress
Körbe
7
article
Němci arci jsou na mnoze ještě pořád
plni nedůvěry; pochybují, že by byl Körbe
vůdcům jejich sdělil všechno. Strachují se,
že prý nejhlavnější jim asi nepověděl, ze
prý je na to bude hledět teprve ponenáhlu
připravovat. Než, kdož to může rozsoudita
co nám konečně po tom. Dosti na tom.
čleme-li v listech německých, že rozlomi
vůči vůdcům německým pečeť absolutního
tajemství, že je k sobě pozval a zpravil
o hlavním obsahu dohody s námi uzavřené-
tím zajisté i vyjednavatelé naši mají rozvá-
zána ústa a mohou rovněž tolik co on
wěřiti důvěrníkům strany naší, aniž by
z toho mohla již vzejíti věci národa jaká-
koliv myslitelná škoda, zne
Naopak, jen prospěch může z toho vze-
jíti, když čím dříve tím lépe důvěrníci vla-
steneckého lidu našeho dozvědí se přímé
poctivé pravdy o celé akci, než kdyby se
dalším mlčením delegace naší zůstavovalo
dále volné pole fantasii zlomyslných škůdců.
pomlouvačův a štváčův, aby mohli nejpro-
ihanějšími klevetami, nářky a výkřiky děsiti
a štváti pravdy neznalý lid náš, jakoby byli
poslanci mladočeští ve Vídni prodali jeho
právo dobré za »mísu čočovice« prospěchů
národohospodářských, jakoby se byli zřekli
pro vždy obstrukce, ba vůbe
opposice a na způsob druhdy Staročechů
byli vstoupili do služeb vládních! Ano, ta
kovou perfidií bojuje se dnes proti poslan
cům našim a to mlčení jejich vyhlašujese
za doklad pro pravdivost těch urážek a ob-
žalob nekalých.
Němec
Vídeň
8
article
Titíž »poctivci«, kteří za posledních vo-
leb vytáhli proti nám do boje za heslem
»Pryč s politickými stranami, které se hádaj
jen o theorelické národní a politické otázky
a nechají při tom národ hospodářsky chud
nont«, titiž lidé, kteří takto před dvěma mě
síci brali národu jeho ideály a sváděli jej na
dráhu pouhýeh shmotných, praktických st
vovských zájmův a národohospodářských vý
hode — titíž lidé dnes žalují a zlo-
řečí, že prý poslanci naši za » kus toho Labe
a Vltavy« zadali naše ideální národní a po
litické cíle, že prý obětovali veliký zájem ná-
rodní a politieky malichernému národohospo-
dářskému prospěchu země, jehež prý by se
nám bylo i beze všeho našeho přičinění o
vlády a Němců dostala gratis, poněvadz
musi přece státu na tom záležet, aby hospo-
dářsky sílíly jednotlivé země! —
Žeť jsme za půlstoleté minulosti tolik
důkazů té péče státní o náš hospodářský
rozkvět nastřádali !! Sám ten mírný kon-
servativec kn. Jiří Lobkovic onehdy v pan-
ské sněmovně důtklivě a ostře vyty-
kal vládám vídeňským, kterak
neměly nikdy srdce pro potřebya
národohospodářský prospěch země české:
tu se nestydí takoví realističtí štvači bráti
ony vlády prolhaně v ochranu, jen aby zleh-
čili poctivou práci a velice důležitou národo-
hospodářskou vymoženost našeho poselstva-
Pravda, lež má krátké nohy a pravda
ta věky. Ale co zla zbytečného naplodí, co
Němec
Lobkovic
Vltava
9
article
jedu rozlije v srdce lež zlomyslná, neoboří-i
se proti ní pravda dosti záhy? K čemu
tedy s upřímným vyjevením této otálet
váhat? Proč neříci lidu, že vše to jsou oše
metné zlovolné klevety a křivdy, že poslanci
naši nezadali ni atomu našeho národníhoa
politického práva, nezradili ni slabiky pro-
gramu národního, nezaprodali se vládě do
služeb za žádnou světa cenu, nýbrž jako
vždy před tím trvaji proti panujícímu vlád-
nímu systému v nejrozhodnější opposici, jako
vždy před tím budou i na dále brániti každé
pídé našeho národního práva, a že toliko
pro určité tři případy vysadili se zbraní
obstrukční, poněvadž zdálo se jim to býti
pro věc národa za daných poměrů nejpro-
spěšnějším a nejzdatnějším způsobem obrany
jého proti hrozící škodě a svrchovanému
nebezpečenství. —
Mohou či nemohou poslanci naši fento
důkaz pravdy provéstí před soudnou veřej-
ností? Troufáme, že mohou a proto radíme
poznovu, aby ho podali a provedli jediným
sebe důstojným způsobem tím, že by pro-
mluvili pospolitě k lidu našemu buď osvědče-
ním veřejným nebo před sborem důvěrníků
strany naši a ták zdvihli hráze proti tomu
šíření nepravd a pomluv zlovolníky, jimž jde
jen o rozvrat a zkázu našeho branného tábora
českého. Prosté upřímné slovo české pravdy
potřebuje uslyšet nynější generace naše v tét
trudné době všeobecného rozvratu, chabnut
a poklesání ducha veřejného vůkol, aby po
okřála a zotavila se na mysli.
Moha
10
article
Nechť uslyší je od svých zvolencův
nechť zví od nich, že klenba budoucnosti
národův na dvou stejně mohutných pilířích
spočívá: na jich mravné síle, to jes
na jich idealismu, na jich vlastenectví
lásce ku svobodě i osvětě, jáko na jich
rozumové sile, t. j. na jich průmyslné
a hospodářské zdatnosti.
Ani té ani oné stránky nesmí býti za-
nedbáno u vedení věci národní, nýbrž obou
stejně horlivě dbáti, pěstiti a hájiti dlužno
Tak zní také program národa našeho
všechna kritika činnosti poselstva našeho
jenom s tohoto hlediska jest oprávněna.
Nuže, této kritice vlastenecké zajisté poslanci
naši vyhýbati se nemusí a nebudou.
nve
12
article
ione
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 11. března.
Večerní schůze, které byly dříve výjimkou,
stávají se nyní pravidelnými, pokud ve výmine-
čném stavu, ve kterém se tento stát již čtvrto
rok nalezá, může býti o nějaké pravidelnost
vůbec řeči. Ale nieméně má tato práce snémovny
účel zcela zvláštní, řekli bychom demonstrativní.
Má se jí dokázati na venek, jak pilným a děl-
ným jest parlament, má se vzbuditi zdání, že
jeho stroj nalezá se opět v normálním pohybu
a že všeliké přerušení jeho činnosti jest zaže-
hnáno trvale.
Rakousko bylo vždy jevištěm extrémův
jest jim dosud. V únoru samé škarohlídství,
v březnu nejrůžovější sanguinismus. Nebyio na
škodu, že dr. Fořt, pvní mluvčí k rozpravě
o letošních rekrutech do kalicha tohoto opti-
mismu nalil opět několik kapek kriticismu.
V řeči skoro dvě hodiny trvající a vystihující
celý problém ústavnosti cislajtánské varoval před
domněnkou, že Čechové vyjavše zákon o rekru-
tech kapitulovali před německým terrorem,že
uznávají nynější stav jako právní a nezměnitelný
a že jsou ochotni k součinnosti, jakoby se vů
bec nebylo chumelilo.
Zástupce městské skupiny kolínské srovná-
val se po té stránce s názory, jež byl minulou
sobotu v panské sněmovně proslovil kníže Ji
Lobkovic, že nejde jen o kriši parlamentní
nýbrž o krisi hlubší a pronikavější a daleko-
sáhlejší, o krisí totiž ústavní a že tato nedá se
zaplašiti nějakým rozřešením episodským, nýbrž
jiným, veskrze novým a jiným, účelným a rovno-
právnosti národův a svéprávnosti zemí vyho
vujícím.
doktor
Fořt
Čecho
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
13
article
Bukovinský poslanec a universitní professon
Skedl ujal se centralismu, který nazval dr
Fořt kořenem zla, namítaje, že centralism není
špatným sám sebou, ale lichým výkladem, ne
pravým pochopením a pochybným prováděním.
Sebe lepší systém dá se zvráliti praxí v opak
ale systém, který poskytuje možnost zneužití,
jest vadným ve své povaze a škodlivým ve své
podstatě. Čtyřicet posledních let rakouské politiky
to potvrzuje.
Posl. Udržal ve druhém čtení zákona o
rekrutech vytkl si účel jiný, než při čtení
prvním. Tenkráte — ve čtvrtek — mluvil se
stanoviska politického o poměru českého národa
k armádě a k ostatním slovanským národům.
Dnes zabýval se hlavně stesky, požadavky a ža-
lobami, které má vůči vojenské správě stav rol-
nický. Vytkl je podrobně a uvedl ze skutečného
života — z bitvy královéhradecké — tak zv
»mrtvou batterii« na důkaz, žedí jest nezbytn
v zájmu armády, aby s přislušníky jednotlivých
národů bylo jednáno jejich jazykem mateřským.
což děje se na bojišti, avšak bohužel nikoli
v mírů.
Zejíra bude zákon o rekrutech dodělán.
Z české strany dostane se ještě ke slovu posl.
dr. Kramář.
Definitivnímu předsedovi připravil posl. dr.
Brzlorád uvítanou, která mu zajisté nezněla
přijemně ve sluch. Byla pichlavým výčtem všech
následků, které mělo v zápětí jeho známé roz-
hodnuti ve příčině neněmeckých dotazů a byla
zároveň ohláškou, že poslanci čeští budou nyní
Fořt
Posl
Udržal
doktor
Kramář
Brzlorád
14
article
naň vznášeti den za dnem žaloby, pokud ne
vrátí se na cestu zákona.
Zástupce venkovských obcí německo-brod
ských zůstane burcovatelem svědomi pana hr
Vettra z Lilie.
Předseda zahájil schůzi v 5.15 hod. odpol.
Po odbytých formáliích četly se čtvrt hodiny
došlé spi sy.
Ministr spravedlnosti podal předlohy o pří
slušností živnostenských soudů pro
přávní spory osob, zaměstnaných při železnicích
nebo paroplavebních podnicích.
Předsednictví výboru pro kontrol u s tát
niho dluhu oznamuje své ustavení.
V immunitních záležitostech došly přípisy
krajského soudu mosteckého stran posl. Herzog
a zemského trestního soudu brněnského stran posl
Hybeše.
Dotazy podali poslanci: Pospíšil a sp. po
konfiskační praxi státního zastupitelstva třebičského
— Hovorka a sp. po nešvarech na prostějovsk
poště; — Prášek a sp. po šetrnosti k strádajícím
rolníkům při vymáhání daní v libavském okresu: —
Pospíšil a sp. po zákazu jakéhosí poručík
v Jihlavě, že vojáci nesmějí číst noviny a knihy;
Zázvorka a sp. po konfiskaci »Českých Zájmpůe
— Karbus a sp. po odvodu a povolávání obchod-
ních pomocníků k vojenské službě; — Klofáč
p. po finančním stavu pražské úrazovny; —
Hybeš a sp. po konfiskační praxi státního zastupi-
telstva pražského naproti sociálně demokratickému
denníku »Právo Lidu«: — Fresl a sp. po zlepšení
stavu pošlovních a telegrafních zřízenců; — Em
Hrubý a sp. po nouzi: — Kurz a sp. po jednání
vrchního berního inspektora Jakeše v Klatovech: —
Wolía sp. po zmínce o propuštění gymnasijního
suplenta proto, že nosil chrpu, v řeči ministra vy-
učování.
Herzog
Hybeš
Pospíšil
Hovorka
Prášek
Zázvorka
Karbus
Klofáč
Fresl
Kurz
Jakeš
Jihlava
Klatovy
Český Zájmpů
15
article
Posl. dr. Brzorád: Dnes řídí jedrání sněmovny
pan předseda poprvé jako předseda zvolený pro cele
šestiletí. To nám ukládá povinnost, abychom se vším
klidem, ale také s celou rozhodností vznesli nař
dotaz, zdali také v této chvíli trvá úporně na svém
protizákonném rozhodnutí, kterým majorita oby-
vatelstva tohoto státu hluboce byl
uražena (soublas u o Čechů), rozhodnutí o ne-
německých interpellacích.
Věděli to je pro nás tím důležitějším, ježto podl
poměrů, které se zahostily, je jisto, že, nepolepší-l
se předseda nebo nebude-li k tomu donucen, toto
jeho presidiální rozhodnutí by přežilo jeho před-
sedniciví.
Nebude snad ani p. předsedovi na škodu, uvedeli
se mu v těto chvili na mysl, jaké následky přivodilo
jeho rozhodnutí. Při první volbě měl hlasy skoro
všechy stran. Zajisté nebude pokládati za urážku
řeknuli mu, že neděkuje za onu první jednohlasnou
téměř volbu tak své osobní činnosti ve sněmovně
neboť po té stránce byl mužem zcela nezná
mým, nýbrž jedině postavení své strany, ze kteréh
čerpána byla naděje, že užije čelného svého posta-
vení k tomu, by stejnou měrou vyhově
stranám a národům, lady zastoupeným. (Sou
hlas v pravo.) Jak nezměrně byli jsme však v těcht
svých nadějích zklamání!
Prvním jeho krokem bylo úplné podro'bi e n
se komandu Všeněmců, zároveň pak bo-
lestná urážka národních práv a cilů
veškerých národů neněmeckých. (Sou-
hlas v pravo.) Svým prvním rozhodnutím problásií
všecky neněmecké poslance cizinci bezprávný m,
méně cennými, méně oprávněný m
členy této sněmovny. (Souhlas v pravo.) Tí
pozbyl naší důvěry. Nemůžeme ho pokládati
nadále spravedlivým, nestranným a ke všem členům
této sněmovny stejně se chovajícím předsedou (Sou
hlas v pravo), nýbrž on je pro nás předsedou stra
nícím radikálně-německému směru.
Posl
doktor
Brzorád
Čecho
16
article
Oněch 155 hlasů, které při volbě druhě nedostal
jsou znamením toho. To je prvním následkem jeho
rozhodnutí.
Jeho postup měl však ještě následky jiné. Odt
doby, co se stalo jeho rozhodnutí, děje se, že ná
sledkem těžkopádného a pomalého postupu v pře
kládárně se tady dolazy čtou až za 2 neděle nebo
dokonce za 3až 4 neděle po podání (Slyšte ! Sly štel)
což je urážkou práv poslanců, to je druhý
následek jeho rozhodnutí.
To mělo však v zápětí také průtah ve pra-
cích sněmovních. Jeho počínání nutí nás každý
den a každou hodinu protestovati prot
utrpěnému bezpráví a nalehati n
nápravu, to je třetí následek jeho rozhodnutí.
Pan předseda je však také morál-
ním původcem pustých scén, které se tu
vyskytují, a které stupňovány byly až ke
rvačce. Svým rozhodnutím předseda vzbudilu
Neněmců takové rozhořčení, že musilo dojiti k tako-
vým výstupům. To je čtvrtý následek jeho roz-
hodnutí.
Posl. Walz: Pane předsedo, divíme se vaší
trpělivosti
Pan dr. Brzorád (pokračuje): Rozhodnut
předsedovo způsobilo však také výdaje pe-
něžní. Následkem jeho rozhodnutí bude zde po-
dáváno vždy více dotazů neněmeckých. Překlad
dvojí tisk vyžadovati bude velikých výdajů, kterých
mohlo se užíti na účely lepší. To pátý následek jeho
rozhodnutí.
Posl
doktor
Brzorád
17
article
Posl. Mallik: A tu ještě (ukazuje na dra.
Brzoráda) pravíte, že předseda protahuje prácer
Posl. dr. Brzorád (pokračuje): Nejdůležitějším
momentem však je, že předseda svým rozhodnutím
ochromil dělnost sněmovny. Následkem
jeho rozhodnutí jsme upozorňováni každý den, že
nám bylo vzato právo, které dosud existovalo, a to
bylo nám vzato beze vší příčiny, prot
zákonu a jednacímu řádu. Vidíme co den,
že se tu nakládá s námí jako s poslanci druhého
řádu, že náš jazyk co den nejen se uráží
atupí, ale staví přede dvéřel této
sněmovny. Rozhodnutím předsedovým a jeho
prováděním mysli poslanců se provokují a dráždí co
den na novo. Že se dělnost sněmovny takovým
způsobem nepodporuje, je patrno. To je šestýa
nejdůležitější následek jeho rozhodnutí.
Posl. dr. TTschan: Ten mluví učiněnou ob-
strukční řeč.
Posl. dr. Brzorád (končí): Vše to provedeno
předsedou, aniž mohl udati jediné místo jednacího
řádu nebo zákona, které by jej bylo k rozhodnutí
takovému opravňovalo. (Souhlas v pravo.) Odpovídá
nám ustavičně všeobecnými Irásemi, bez jakéhokoli
zákonného podkladu. (Souhlas v pravo.) Předseda
může býti ujištěn, že zachováme se v těto
věci se vší opravdovostí, a že neupu-
stíme od hájení svého stanovis ka.
Posl
doktor
Brzorád
TTschan
18
article
Musím se tedy předsedy tázati na novo: na základě
kterého ustanovení zákona nebo jednacího řádu
učinil své rozhodnutí, a, nemůže-li nám sděliti usta-
novení takové, zdali chce vyznati svou vinu a ob-
noviti zákonný stav? (Pochvala v pravo.
Předseda hr. Vetter: Na tento dotaz odpovím
v některé z příštích schůzí.
Posl. Ofner v dotazu k předsedovi připomíná,
že proti posl. Seitzovi bylo zavedeno disciplinární
vyšetřování v době, kdy byl již poslancem. Při tomto
vyšetřování jedná se o důležité sněmovní právo
smí li býti poslanec za sněmovního zasedání vyše-
třován pro disciplinárně trestný skutek bez souhlasu
sněmovny. Protože disciplínární vyšetřování je za
jisté vyšetřováním trestním, ptá se předsedy, hodláli
použiti sněmovního práva, zaručeného § 16. základ-
ního zákona také v tomto případě, a nařídí, abyse
a adoub onl
Vetter
Posl
Seitz
19
article
zea olbdst vzaisě t ee
20
article
vyšetřování proti posl. Seitzovi přerušilo a nepokra
čovalo se v něm bez svolení sněmovny. (Pochvala.
Předseda hr. Vetter prohlašuje, že odpoví na
dotaz ten zejtra.
Posl. Daszyňski broji, že některým stranám
brání se zasáhnouti do důležitých debat předčasným
návrhem na jejich konec. Rád by, aby předsedové
upravili věc ke spokojenosti všech stran,
Předseda hr. Vetter odpovídá, že oznámí věo
v příští schůzi předsedů stran.
Posl. Daszyňski navrhuje, by se zřídi
48členný výbor, jemuž by se přikázala všecka císař
ská nařízení, vydaná na základě § 14. i návrh posl
Kaisra na zrušení tohoto článku.
Návrh byl přijat a příslušný výbor zvoli se v
příští schůzi.
Potom odevzdány lístky k volbě náhrad
níka říšského soudu, načež rokovalo se
zprávě branného výboru stran
braneckého zákona,
jež uvedl stručně zpravodaj.
Seitz
Vetter
Posl
Kaiser
21
article
Poslanec dr. Fořt. Rozebrav v úvodu po
litický význam předlohy branecké, pravil řečníl
dále v podstaté as totor:
Varuji před klamnou domněnkou, jakoby
nynější okamžité příměří bylo pro tento parlament
ratolestí trvalého míru! Vzpo-
meňme, cože by pro nás a naše odpůrce trvalá
dělnost parlamentní v nynější chvili znamenala
Rozdíl jest obrovský. Na politiekém bojišt
jsme dnes my poraženými. Němci pak vítézi
Právům našim ať ze slabosti či nepřízně těžká
rána byla zasazena. Nezhroutila nás. sic, však
pokořila a roztrpčila, a osten urážky dosud tkvi
v srdci národa. Nuž, kdybychom dnes křivdu
na nás spáchanou prostě spolkli a jako kdyby
se pranic bylo nestalo, horoucí touhu vlády po
dělnosti parlamentu podporovali, pax bychom
věru kromě utrpené škody právem zasluhoval
i posměchu, pak bychom dokázali, že odhazujíce
zbraň a prchajíce před prvním vítězstvim svých
odpůrců, nejsme s to jim čeliti a že nám tedy
nezbývá než skloniti šij a uznati nad sebou
trvalou nadvládu německou. Nejsem prorokem,
však události nejbližší doby podaly by zajisté
svědectví, že český národ všeho
jest spíše schopen, než aby ta-
kovouto pokořující porážku
podeps al.
doktor
Fořt
Němec
22
article
Co však by trvalá dělnost parlamentu zna-
menala pro Němce? Z parlamentních zřícenin
vyčnívají dva balvany. Pod jedním pohřbena
jest zásada rovnoprávnosti, druhý pak značí
diktatuřu, kterou si usurpovala německá menšina.
A kol do kola balvanů těchto stojí šiky bývale
obstrukce německé na stráži. Ony neobstruují
jsou však na škoku do boje, chovajíce svůj
prach v suchu. Ony fanaticky horují pro dělnos
parlamentu, všek zároveň terrorisuií celý poli
tický život, prohlašujíce předem každou ma
ličkost, jakou jest příkladně též obsazení místa
presidialisty u vrchního soudu pražského, za
casus obstructionis. Ony káží parlamentní mrav
však když ondy Schönererovci českého poslance
jenž v rozčilení dopustil se nepředloženého činu,
jako smečka divokých vlků přepadli a způsobem
brutálním ztýrali, odměnily je šiky bývalé ob
strukce německé pochvalou přímo frenetickou
Plyne z toho, že dělnost parlamenťu jest Němcům
pouze záminkou, že jim ve skutečnosti běží
cil důležitější, totiž o to, aby návratem
klidných poměrů v parlamentě
hrozbousvojií obstrukce spjatém
u vedli především v bezpečí po-
litickou kořist, kterou tříletým
zápasem svým urvali, aby nano vo
zpevnili svou nadvládu a pokořen
naše trvale zpečetili.
Němec
23
article
Taký jest stav věci. Ze srovnání obou
těchto hledisk plyne onen mrtvý bod, n
němž se parlamentarism rakouský octl. Dokud
nebude překonán, nelze na návrat trvale nor-
málních poměrů mysleti. Jest však odstranění
překážky této pouhými domácími prostředečky
možno? Lze dnes vůbec tomuto parlamentu
vdechnouti nový zdravý život? Vzkřísiti možno
jen organism, v němž životní jiskra dosud ne-
vybasla. Přihlédněme však blíže. Každá ústavní
soustava spočivá na dvou základních pilířích
na zásadě většiny v zákonodárství a na zá-
sadě provádění exekutivy zodpovědnými důvěr
níky zastupitelstva lidu. Než u nás jsou oba
tyto piliře v ssutinách. Skutečné parlamentn
vlády nemá Rakousko od desetiletí. Němci sami
prohlašují každým okamžikem, že byrokratický,
arci německý kabinet jest jedině možným vý-
chodištěm. A zásada většiny? Hned z počátku
geometrií volebních řádů byla zfalšována a co
z ní zbylo, vyhodili Němci obstruke
svou do povětří, vyzvednuvše n
stít libovůli menšiny. Čtyřletá vláda
§ 14. není jen zastřeným, nýbrž skutečným.
zjevným absolutismem Točte věc jakkoli, poli-
tika parlamentního násilí vašeho byla podstatou
a účinkem svým státním převrate m.
provedeným z dola revolucí poslanců samých,
parlament stal se tím karrikaturou, úslav-
nost přeludem a jestliže celý útvar drži
dnes ještě pohromadě, jest to pouhý účinek se
trvačnosti, kteráž však dříve nebo později sama
sebou přestane působiti. Možná dost, že injek
cemi různých dráždidel rozkladný proces na ně
jaký čas bude zastaven, ba snad tu a tam
chvilkový úspěch dosažen. Však o trvalém uzdra
vení nelze naprosto mluvit!
Němec
Rakousko
24
article
Proč? Poněvadž léčením zevnějších známek
kořen nemoci zůstane nedotknut. Chcele-li Ra
kousku zachovat ústavnost, prostředkem jí způ-
sobit spořádané poměry vnitropolitické, těmi pra-
covat k rozvojí hospodářských sil, k mohutněn
blahobytu a v souhrnu všeho toho sesilovat po-
stavení státu na venek, pak nezbývá, než a by
ostří sekery přímo na kořen z la
dopadlo. A tímto kořenem jest vnitřn
rozpor, panující mezi zdánlivou
dnešní ústavností a vlastní pod-
statou státu rakouského. S tohoto
hlediska jest nynější parlamentní krise nade vši
pochybnost vleklou krisi ústa v ní.
v urobném prodnjí:
rsaní číalo s sobé
ni
odpole dni
Ve úilialkick na venkově
ranní číšlo. . . . . .
odpolední
. . . . . . . 5k
Inseráty
platí se hotevé pepřel.
Předrlesní a lnserty příjíná zdeslnl-
strace v Marianské ulici č. 3
Tos racháreií sa tes' rrdakee
tiskárse a skpediče . Návodnich Liistů“
1 hákopisy se novraseji
25
article
Před očima našima odehrává se pozvolné roz-
padávání se budovy, která hned z počátku se
zákony politické statiky nalezala se v rozporu.
Přelétněme v duchu vznik nynější ústavy,
jeho pohnutky a dosavadní vývoj. Vznik sahá
do r. 1848, jehož účinky byly v Rakouskuv
trojím směru význačnými: Maďaři vystoupili
mocným rozmachem proti vídeňskému centra-
lismu, národ český reklamoval návratuk práv-
nímu stavu, na základěl jehož české země k R-
kousku byly přiěleněny, a v německém obyva-
telstvu lomeovalo hnutí po zdrcení absolutismu.
Maďaři dosáhliz eíle úprkem a to za částečné
pomoci Vídně, která pozdějšího diktátora Ko-
šutha při jeho příjezdu oslavovala jako polo-
boha. Národu českému vyšlo se potud vstříe.
že kabinetním listem z 8. dubna 1848 položeny
základy k příští zemské ústavě a patentem z6.
června 1848 svolán býti měl sněm ústavodárný.
Maďar
Vídeň
ko
26
article
Arci Čechové brzví Úhři později doznali zkla-
mání. Po zmaření ústavodárného snému českého
účástnili se pak zástupci naši kroků, jež směřo
valy k vytvoření společné rakouské ústavy, kte-
rouž by občanská svoboda zajištěna a zvláštno-
stem různorodé říše aspoň snesitelně mohlo býti
hověno. Tím vznikl památný elaborát ústavního
výboru kroměřížského. Však k uskutečnění jeho
nedošlo. Po zdrcení maďarského odboje probu-
dily se ve Vídni opět idey josefinské a plodem
jejich byla březnová ústava z r. 1849, kterouž
učiněn první krok na dráze ústav-
nich experimentů, jejichž konečné fiasko
se před zrakoma našima odehrává. Dotčená
ústava sama sice do života nevstoupila, však
základní mýšlénka — centraliso vaný
stát shegemonií německou — byla
vodítkem desítilétého Bachova absolutismu, pře-
konala chvilkové odbočení zahájené říjnovým
diplomem, přešla pak do únorovky z r. 1861,
načež po rozpoltění říše dualismem vtělila sev
nynější cislajtánskou prosincovku z r. 1887.
Čecho
Bachův
Vídeň
27
article
Pohnutkou základní oné myšlénky ústavní
byl zřetel k zachování primátu rakouského v
Německu. K tomu cíli skonstruována umělá
forma, aby německé menšině i v ústavním Ra-
kousku nadvláda byla zabezpečena a Rakousko
jakožto stát německý mohio se presentovati.
Pohnutka tato vítězstvím zbraní pruských roku
1866 arci odpadla, však Schmerlingův útvar
nieméně zůstal. Zůstal jako torso, postrádaje
opory, kterou panujícímu Němectvu rakouskému
státoprávní spojenectví sostatními státy něme-
ckými mělo poskytovati. Ukázalo se, že rakouské
Němectvo samo o sobě nemá síly, aby ve formě
ústavní přeměnilo Rakousko na centralistický
jednotný stát. Rakousko jednotným státem není
a nikdy nebylea
Ani v dobách absolutismu věc ta nebyla
spornou. Svědčí tomu jak pragmatická sankce,
tak patent z r. 1804, v příčině kteréhož stojl
za vzpomínku, že původním úmyslem císaře
Františka II. bylo pojati titul nikoli cisaře
rakouského, nýbrž »dědičného císaře
uherského a českého« a že v té pří-
čině pustil se s Napoleonem I. do vyjednávání.
Přec úřadní falšování výsledků sčítání lidu, přes
všechnu volební geometrii jest zjevno, že ně-
mečtí spoluobčané naši nalezají se ve zdrcující
menšině. Pachtění se po tom, aby národnosíní
stát s většinou neněmeckou stěsnán byl do for-
mule centralistického s nadvládou německou,
rovná se hledání kvadratury kruhu. A to tím
více, jde-li o dobu, jakou jest naše, ve které
národnostní myšlenka ovládá mysli veškerého
lidstva. Centralisace, germanisování a útisky ná-
rodů neněmeckých jsou v Rakousku pojmy
totožné. V rozporu mezi centir alisti-
skou formulí ústavní a povahou
s ťátu jest tedlypramen dlouholetých
zápasů našich, jejichž zakončení
nemůže býti jiné, než že hřídel ne-
uskutečnitelné ůstavy dříve ne bo
pozdějí vylitne z čepu a celý stroj
sám sebou se zastaví.
Schmerlingův
Němectvo
František II
Německo
Rakousko
28
article
Toť diagnosa, jejíž správnost dlouholeté
chorobné úkazy nade všechnu pochybnost
stvrzují. Centralistická prosincovka především
vedla k pádu zásady ústavní vůbec.
Pro neněmecké národy byla ústava hned z po-
čátku přeludem, neboť vůle většiny lidu byla
umělými řády volebními falšována. Neněmečtí
národové vyměnili jen pána, místo autokracie
osoby jedné nadešla plemenná hegemonie ně-
mecká. Jejich postavení se jen zhoršilo, nebot
vlastní zájem absolutismu nutká nezřídka k mir-
nosti a šetrnosti, kdežto tisíceronásobný egoism
plemene nezná slitování. Centralism však z ab il
i ústavní svobody a podlomil tím přední
podmínku zdárného politického i sociálního po-
kroku. Dlouhým řetězem táhnou se konfiskace,
kriminály, výjimečné stavy atd., jimiž centralism
plemennou nadvládu německou snaží se udržeti.
Centralistická prosincovka podvázala dále i rozvoj
hospodářský, fihance pak uvedla u srov-
nání se státy politícky spořádanými do stavu
přímo zbědovaného. Řečník promlouvá šíře
o hospodářských účincích centralismu a rozbírá
na doklad chatrný ústroj platební bilance říšské,
načež pokračuje
Patrno z toho, jak pravdu měl jeden z nej-
bystřejších politiků let šedesátých, řka: »c en-
tralisace v Rakousku nedá se ani
absolutismem vynutiti, ani zdán-
livou ůstavností lstivě vylou-
diti.« Patrno z toho dále, jak dobrým pro-
rokem byl místopředseda frankfurtského něme-
ckého sněmu baron Andrian, který již na
úsvitě ústavního ruchu r. 1851 napsal výstražná
slova: »Bylo by největší, nejnebezpečnější chy-
bou, stotožňovati centralisa ci
s pojmem jednoty státu... Cen-
tralísace jest v Rakousku proti-
historická, ba revolucionářská;
podaři-li se, nezplodí rakouský patriotism, nýbrž
všeobecný politický indifferen-
tism, při rěmž si každý zvykne spatřovati
Andrian
Rakousko
c en