ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bd957a50-6602-11dc-93a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 20, person 64, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 12. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 7.
4 article
lha Na ranní a odpel. Histy předplácí ser v Praze v zdministrarl „a něete . . . . . . 2 K — na čtrrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donážkon K0h za měst 7k 50 B čtnrt lela . . . . ve flislkách: za měsíc . .. . . . 2 K. 80 h Poštou: B K 90n na čtrrt leta . . . . 9 K 00 s droji zásilkon- ra měsj na měsíe za čivrt lota . . . . 11 K s0n
Praha
5 article Mluví-li Körber, k čemu dalších tajů?
Mluví-li Körber, k čemu dalších tajů? Když jsme v neděli na tomto místě pro nesli a zdůvodnili přání, aby naši poslane říšští pro upokojení veřejnosti české sam vysvětlili dočasnou pozměnu své taktiky par- lamentní před povolaným sborem důvěr- níků strany, tanula nám ovšem na mysl námitka, bude-li jim vůbec možho, zevrubně sděliti podstatu a celý obsah ujednání již v nynějším jeho stadiu kruhům širším? Ne- jsou-li snad daným slovem jako prospěchem věci samé po určitou lhůtu vázáni k šetření absolutního tajemství o podmínkách tří nedělního svého »příměří« vůči třem před lohám předvelikonočního jednacího pořadu rady řišské? — Však jeli novina dnešního vídeňského »N. W. Tagblattu« správna, pak i toto námitka odpadá. Sdělujeť jmenovaný list doslovně: »Během včerejšího dne (ne děle 10. března) povolal k sobě předseda ministerstva dr. Körber (za nepřítomnosti dra. Rezka, meškajícího touž dobou v Praze) vůdce německých stran, aby s nimi porozprávěl o koncessích, jakéž byl učinil Čechům. K známým již koncessím rázu národ o-hospodářského (regulace a splavnění Labe od Jaroměře až po Ústí, Vltavy od Prahy po Mělník zřízení příslušných přístavů, rozhojněnía zvelebení dráh železných) přidružují se ješte koncesse v oboru kulturním, tak na příklad vybudování pražských vědeckýeh ústavů na pozemeích ve Slupech, dále nova stavba budovy pro českou poly techniku v Brně, která dosud nalez se v nájmu v domě soukromém.« —
Körber N W doktor Rezek Čecho Praha Jaroměř Ústí Vltava Mělník Brno český polo technik rada řišský
6 article
Dle toho tedy nepokládá se býti ministr- předseda dr. Körber vázána ku šefření ta- jemství o své úmluvě vůči poslancům ně- meckým, což prozrazuje současně také Stürgkhova »Montagspresse« píšíc! »Trou- fáme si za to míti, že rozhodující vůdcové německých stran byli netoliko o zevním průběhu vyjednávání vládou podnikaného stále zpravováni, nýbrž že obdrželi také plnou vědomost o obsahu ujednaní těch.« — Tomuli tak, potom věru nedovedemsi domyslit vážného důvodu, proč by nemohli posláncí naši říšští róvně pohovořiti s dů- věrníky strany své nejen o průběhu vyjed- vávání, ale i o obsabu sjednané dohody Čeho neuznal za nutné utajit dr. Körbe před úhlavními nepřátely našimi, toho ne- potřebují zajisté také poslanci naši tajit před důvěrníky strany své.
doktor Körber Stürgkhův Montagspress Körbe
7 article
Němci arci jsou na mnoze ještě pořád plni nedůvěry; pochybují, že by byl Körbe vůdcům jejich sdělil všechno. Strachují se, že prý nejhlavnější jim asi nepověděl, ze prý je na to bude hledět teprve ponenáhlu připravovat. Než, kdož to může rozsoudita co nám konečně po tom. Dosti na tom. čleme-li v listech německých, že rozlomi vůči vůdcům německým pečeť absolutního tajemství, že je k sobě pozval a zpravil o hlavním obsahu dohody s námi uzavřené- tím zajisté i vyjednavatelé naši mají rozvá- zána ústa a mohou rovněž tolik co on wěřiti důvěrníkům strany naší, aniž by z toho mohla již vzejíti věci národa jaká- koliv myslitelná škoda, zne Naopak, jen prospěch může z toho vze- jíti, když čím dříve tím lépe důvěrníci vla- steneckého lidu našeho dozvědí se přímé poctivé pravdy o celé akci, než kdyby se dalším mlčením delegace naší zůstavovalo dále volné pole fantasii zlomyslných škůdců. pomlouvačův a štváčův, aby mohli nejpro- ihanějšími klevetami, nářky a výkřiky děsiti a štváti pravdy neznalý lid náš, jakoby byli poslanci mladočeští ve Vídni prodali jeho právo dobré za »mísu čočovice« prospěchů národohospodářských, jakoby se byli zřekli pro vždy obstrukce, ba vůbe opposice a na způsob druhdy Staročechů byli vstoupili do služeb vládních! Ano, ta kovou perfidií bojuje se dnes proti poslan cům našim a to mlčení jejich vyhlašujese za doklad pro pravdivost těch urážek a ob- žalob nekalých.
Němec Vídeň
8 article
Titíž »poctivci«, kteří za posledních vo- leb vytáhli proti nám do boje za heslem »Pryč s politickými stranami, které se hádaj jen o theorelické národní a politické otázky a nechají při tom národ hospodářsky chud nont«, titiž lidé, kteří takto před dvěma mě síci brali národu jeho ideály a sváděli jej na dráhu pouhýeh shmotných, praktických st vovských zájmův a národohospodářských vý hode — titíž lidé dnes žalují a zlo- řečí, že prý poslanci naši za » kus toho Labe a Vltavy« zadali naše ideální národní a po litické cíle, že prý obětovali veliký zájem ná- rodní a politieky malichernému národohospo- dářskému prospěchu země, jehež prý by se nám bylo i beze všeho našeho přičinění o vlády a Němců dostala gratis, poněvadz musi přece státu na tom záležet, aby hospo- dářsky sílíly jednotlivé země! — Žeť jsme za půlstoleté minulosti tolik důkazů té péče státní o náš hospodářský rozkvět nastřádali !! Sám ten mírný kon- servativec kn. Jiří Lobkovic onehdy v pan- ské sněmovně důtklivě a ostře vyty- kal vládám vídeňským, kterak neměly nikdy srdce pro potřebya národohospodářský prospěch země české: tu se nestydí takoví realističtí štvači bráti ony vlády prolhaně v ochranu, jen aby zleh- čili poctivou práci a velice důležitou národo- hospodářskou vymoženost našeho poselstva- Pravda, lež má krátké nohy a pravda ta věky. Ale co zla zbytečného naplodí, co
Němec Lobkovic Vltava
9 article
jedu rozlije v srdce lež zlomyslná, neoboří-i se proti ní pravda dosti záhy? K čemu tedy s upřímným vyjevením této otálet váhat? Proč neříci lidu, že vše to jsou oše metné zlovolné klevety a křivdy, že poslanci naši nezadali ni atomu našeho národníhoa politického práva, nezradili ni slabiky pro- gramu národního, nezaprodali se vládě do služeb za žádnou světa cenu, nýbrž jako vždy před tím trvaji proti panujícímu vlád- nímu systému v nejrozhodnější opposici, jako vždy před tím budou i na dále brániti každé pídé našeho národního práva, a že toliko pro určité tři případy vysadili se zbraní obstrukční, poněvadž zdálo se jim to býti pro věc národa za daných poměrů nejpro- spěšnějším a nejzdatnějším způsobem obrany jého proti hrozící škodě a svrchovanému nebezpečenství. — Mohou či nemohou poslanci naši fento důkaz pravdy provéstí před soudnou veřej- ností? Troufáme, že mohou a proto radíme poznovu, aby ho podali a provedli jediným sebe důstojným způsobem tím, že by pro- mluvili pospolitě k lidu našemu buď osvědče- ním veřejným nebo před sborem důvěrníků strany naši a ták zdvihli hráze proti tomu šíření nepravd a pomluv zlovolníky, jimž jde jen o rozvrat a zkázu našeho branného tábora českého. Prosté upřímné slovo české pravdy potřebuje uslyšet nynější generace naše v tét trudné době všeobecného rozvratu, chabnut a poklesání ducha veřejného vůkol, aby po okřála a zotavila se na mysli.
Moha
10 article
Nechť uslyší je od svých zvolencův nechť zví od nich, že klenba budoucnosti národův na dvou stejně mohutných pilířích spočívá: na jich mravné síle, to jes na jich idealismu, na jich vlastenectví lásce ku svobodě i osvětě, jáko na jich rozumové sile, t. j. na jich průmyslné a hospodářské zdatnosti. Ani té ani oné stránky nesmí býti za- nedbáno u vedení věci národní, nýbrž obou stejně horlivě dbáti, pěstiti a hájiti dlužno Tak zní také program národa našeho všechna kritika činnosti poselstva našeho jenom s tohoto hlediska jest oprávněna. Nuže, této kritice vlastenecké zajisté poslanci naši vyhýbati se nemusí a nebudou. nve
11 title
Říšská rada.
12 article
ione Poslanecká sněmovna. Schůze dvacátá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 11. března. Večerní schůze, které byly dříve výjimkou, stávají se nyní pravidelnými, pokud ve výmine- čném stavu, ve kterém se tento stát již čtvrto rok nalezá, může býti o nějaké pravidelnost vůbec řeči. Ale nieméně má tato práce snémovny účel zcela zvláštní, řekli bychom demonstrativní. Má se jí dokázati na venek, jak pilným a děl- ným jest parlament, má se vzbuditi zdání, že jeho stroj nalezá se opět v normálním pohybu a že všeliké přerušení jeho činnosti jest zaže- hnáno trvale. Rakousko bylo vždy jevištěm extrémův jest jim dosud. V únoru samé škarohlídství, v březnu nejrůžovější sanguinismus. Nebyio na škodu, že dr. Fořt, pvní mluvčí k rozpravě o letošních rekrutech do kalicha tohoto opti- mismu nalil opět několik kapek kriticismu. V řeči skoro dvě hodiny trvající a vystihující celý problém ústavnosti cislajtánské varoval před domněnkou, že Čechové vyjavše zákon o rekru- tech kapitulovali před německým terrorem,že uznávají nynější stav jako právní a nezměnitelný a že jsou ochotni k součinnosti, jakoby se vů bec nebylo chumelilo. Zástupce městské skupiny kolínské srovná- val se po té stránce s názory, jež byl minulou sobotu v panské sněmovně proslovil kníže Ji Lobkovic, že nejde jen o kriši parlamentní nýbrž o krisi hlubší a pronikavější a daleko- sáhlejší, o krisí totiž ústavní a že tato nedá se zaplašiti nějakým rozřešením episodským, nýbrž jiným, veskrze novým a jiným, účelným a rovno- právnosti národův a svéprávnosti zemí vyho vujícím.
doktor Fořt Čecho Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
13 article
Bukovinský poslanec a universitní professon Skedl ujal se centralismu, který nazval dr Fořt kořenem zla, namítaje, že centralism není špatným sám sebou, ale lichým výkladem, ne pravým pochopením a pochybným prováděním. Sebe lepší systém dá se zvráliti praxí v opak ale systém, který poskytuje možnost zneužití, jest vadným ve své povaze a škodlivým ve své podstatě. Čtyřicet posledních let rakouské politiky to potvrzuje. Posl. Udržal ve druhém čtení zákona o rekrutech vytkl si účel jiný, než při čtení prvním. Tenkráte — ve čtvrtek — mluvil se stanoviska politického o poměru českého národa k armádě a k ostatním slovanským národům. Dnes zabýval se hlavně stesky, požadavky a ža- lobami, které má vůči vojenské správě stav rol- nický. Vytkl je podrobně a uvedl ze skutečného života — z bitvy královéhradecké — tak zv »mrtvou batterii« na důkaz, žedí jest nezbytn v zájmu armády, aby s přislušníky jednotlivých národů bylo jednáno jejich jazykem mateřským. což děje se na bojišti, avšak bohužel nikoli v mírů. Zejíra bude zákon o rekrutech dodělán. Z české strany dostane se ještě ke slovu posl. dr. Kramář. Definitivnímu předsedovi připravil posl. dr. Brzlorád uvítanou, která mu zajisté nezněla přijemně ve sluch. Byla pichlavým výčtem všech následků, které mělo v zápětí jeho známé roz- hodnuti ve příčině neněmeckých dotazů a byla zároveň ohláškou, že poslanci čeští budou nyní
Fořt Posl Udržal doktor Kramář Brzlorád
14 article
naň vznášeti den za dnem žaloby, pokud ne vrátí se na cestu zákona. Zástupce venkovských obcí německo-brod ských zůstane burcovatelem svědomi pana hr Vettra z Lilie. Předseda zahájil schůzi v 5.15 hod. odpol. Po odbytých formáliích četly se čtvrt hodiny došlé spi sy. Ministr spravedlnosti podal předlohy o pří slušností živnostenských soudů pro přávní spory osob, zaměstnaných při železnicích nebo paroplavebních podnicích. Předsednictví výboru pro kontrol u s tát niho dluhu oznamuje své ustavení. V immunitních záležitostech došly přípisy krajského soudu mosteckého stran posl. Herzog a zemského trestního soudu brněnského stran posl Hybeše. Dotazy podali poslanci: Pospíšil a sp. po konfiskační praxi státního zastupitelstva třebičského — Hovorka a sp. po nešvarech na prostějovsk poště; — Prášek a sp. po šetrnosti k strádajícím rolníkům při vymáhání daní v libavském okresu: — Pospíšil a sp. po zákazu jakéhosí poručík v Jihlavě, že vojáci nesmějí číst noviny a knihy; Zázvorka a sp. po konfiskaci »Českých Zájmpůe — Karbus a sp. po odvodu a povolávání obchod- ních pomocníků k vojenské službě; — Klofáč p. po finančním stavu pražské úrazovny; — Hybeš a sp. po konfiskační praxi státního zastupi- telstva pražského naproti sociálně demokratickému denníku »Právo Lidu«: — Fresl a sp. po zlepšení stavu pošlovních a telegrafních zřízenců; — Em Hrubý a sp. po nouzi: — Kurz a sp. po jednání vrchního berního inspektora Jakeše v Klatovech: — Wolía sp. po zmínce o propuštění gymnasijního suplenta proto, že nosil chrpu, v řeči ministra vy- učování.
Herzog Hybeš Pospíšil Hovorka Prášek Zázvorka Karbus Klofáč Fresl Kurz Jakeš Jihlava Klatovy Český Zájmpů
15 article
Posl. dr. Brzorád: Dnes řídí jedrání sněmovny pan předseda poprvé jako předseda zvolený pro cele šestiletí. To nám ukládá povinnost, abychom se vším klidem, ale také s celou rozhodností vznesli nař dotaz, zdali také v této chvíli trvá úporně na svém protizákonném rozhodnutí, kterým majorita oby- vatelstva tohoto státu hluboce byl uražena (soublas u o Čechů), rozhodnutí o ne- německých interpellacích. Věděli to je pro nás tím důležitějším, ježto podl poměrů, které se zahostily, je jisto, že, nepolepší-l se předseda nebo nebude-li k tomu donucen, toto jeho presidiální rozhodnutí by přežilo jeho před- sedniciví. Nebude snad ani p. předsedovi na škodu, uvedeli se mu v těto chvili na mysl, jaké následky přivodilo jeho rozhodnutí. Při první volbě měl hlasy skoro všechy stran. Zajisté nebude pokládati za urážku řeknuli mu, že neděkuje za onu první jednohlasnou téměř volbu tak své osobní činnosti ve sněmovně neboť po té stránce byl mužem zcela nezná mým, nýbrž jedině postavení své strany, ze kteréh čerpána byla naděje, že užije čelného svého posta- vení k tomu, by stejnou měrou vyhově stranám a národům, lady zastoupeným. (Sou hlas v pravo.) Jak nezměrně byli jsme však v těcht svých nadějích zklamání! Prvním jeho krokem bylo úplné podro'bi e n se komandu Všeněmců, zároveň pak bo- lestná urážka národních práv a cilů veškerých národů neněmeckých. (Sou- hlas v pravo.) Svým prvním rozhodnutím problásií všecky neněmecké poslance cizinci bezprávný m, méně cennými, méně oprávněný m členy této sněmovny. (Souhlas v pravo.) Tí pozbyl naší důvěry. Nemůžeme ho pokládati nadále spravedlivým, nestranným a ke všem členům této sněmovny stejně se chovajícím předsedou (Sou hlas v pravo), nýbrž on je pro nás předsedou stra nícím radikálně-německému směru.
Posl doktor Brzorád Čecho
16 article
Oněch 155 hlasů, které při volbě druhě nedostal jsou znamením toho. To je prvním následkem jeho rozhodnutí. Jeho postup měl však ještě následky jiné. Odt doby, co se stalo jeho rozhodnutí, děje se, že ná sledkem těžkopádného a pomalého postupu v pře kládárně se tady dolazy čtou až za 2 neděle nebo dokonce za 3až 4 neděle po podání (Slyšte ! Sly štel) což je urážkou práv poslanců, to je druhý následek jeho rozhodnutí. To mělo však v zápětí také průtah ve pra- cích sněmovních. Jeho počínání nutí nás každý den a každou hodinu protestovati prot utrpěnému bezpráví a nalehati n nápravu, to je třetí následek jeho rozhodnutí. Pan předseda je však také morál- ním původcem pustých scén, které se tu vyskytují, a které stupňovány byly až ke rvačce. Svým rozhodnutím předseda vzbudilu Neněmců takové rozhořčení, že musilo dojiti k tako- vým výstupům. To je čtvrtý následek jeho roz- hodnutí. Posl. Walz: Pane předsedo, divíme se vaší trpělivosti Pan dr. Brzorád (pokračuje): Rozhodnut předsedovo způsobilo však také výdaje pe- něžní. Následkem jeho rozhodnutí bude zde po- dáváno vždy více dotazů neněmeckých. Překlad dvojí tisk vyžadovati bude velikých výdajů, kterých mohlo se užíti na účely lepší. To pátý následek jeho rozhodnutí.
Posl doktor Brzorád
17 article
Posl. Mallik: A tu ještě (ukazuje na dra. Brzoráda) pravíte, že předseda protahuje prácer Posl. dr. Brzorád (pokračuje): Nejdůležitějším momentem však je, že předseda svým rozhodnutím ochromil dělnost sněmovny. Následkem jeho rozhodnutí jsme upozorňováni každý den, že nám bylo vzato právo, které dosud existovalo, a to bylo nám vzato beze vší příčiny, prot zákonu a jednacímu řádu. Vidíme co den, že se tu nakládá s námí jako s poslanci druhého řádu, že náš jazyk co den nejen se uráží atupí, ale staví přede dvéřel této sněmovny. Rozhodnutím předsedovým a jeho prováděním mysli poslanců se provokují a dráždí co den na novo. Že se dělnost sněmovny takovým způsobem nepodporuje, je patrno. To je šestýa nejdůležitější následek jeho rozhodnutí. Posl. dr. TTschan: Ten mluví učiněnou ob- strukční řeč. Posl. dr. Brzorád (končí): Vše to provedeno předsedou, aniž mohl udati jediné místo jednacího řádu nebo zákona, které by jej bylo k rozhodnutí takovému opravňovalo. (Souhlas v pravo.) Odpovídá nám ustavičně všeobecnými Irásemi, bez jakéhokoli zákonného podkladu. (Souhlas v pravo.) Předseda může býti ujištěn, že zachováme se v těto věci se vší opravdovostí, a že neupu- stíme od hájení svého stanovis ka.
Posl doktor Brzorád TTschan
18 article
Musím se tedy předsedy tázati na novo: na základě kterého ustanovení zákona nebo jednacího řádu učinil své rozhodnutí, a, nemůže-li nám sděliti usta- novení takové, zdali chce vyznati svou vinu a ob- noviti zákonný stav? (Pochvala v pravo. Předseda hr. Vetter: Na tento dotaz odpovím v některé z příštích schůzí. Posl. Ofner v dotazu k předsedovi připomíná, že proti posl. Seitzovi bylo zavedeno disciplinární vyšetřování v době, kdy byl již poslancem. Při tomto vyšetřování jedná se o důležité sněmovní právo smí li býti poslanec za sněmovního zasedání vyše- třován pro disciplinárně trestný skutek bez souhlasu sněmovny. Protože disciplínární vyšetřování je za jisté vyšetřováním trestním, ptá se předsedy, hodláli použiti sněmovního práva, zaručeného § 16. základ- ního zákona také v tomto případě, a nařídí, abyse a adoub onl
Vetter Posl Seitz
19 article
zea olbdst vzaisě t ee
20 article
vyšetřování proti posl. Seitzovi přerušilo a nepokra čovalo se v něm bez svolení sněmovny. (Pochvala. Předseda hr. Vetter prohlašuje, že odpoví na dotaz ten zejtra. Posl. Daszyňski broji, že některým stranám brání se zasáhnouti do důležitých debat předčasným návrhem na jejich konec. Rád by, aby předsedové upravili věc ke spokojenosti všech stran, Předseda hr. Vetter odpovídá, že oznámí věo v příští schůzi předsedů stran. Posl. Daszyňski navrhuje, by se zřídi 48členný výbor, jemuž by se přikázala všecka císař ská nařízení, vydaná na základě § 14. i návrh posl Kaisra na zrušení tohoto článku. Návrh byl přijat a příslušný výbor zvoli se v příští schůzi. Potom odevzdány lístky k volbě náhrad níka říšského soudu, načež rokovalo se zprávě branného výboru stran braneckého zákona, jež uvedl stručně zpravodaj.
Seitz Vetter Posl Kaiser
21 article
Poslanec dr. Fořt. Rozebrav v úvodu po litický význam předlohy branecké, pravil řečníl dále v podstaté as totor: Varuji před klamnou domněnkou, jakoby nynější okamžité příměří bylo pro tento parlament ratolestí trvalého míru! Vzpo- meňme, cože by pro nás a naše odpůrce trvalá dělnost parlamentní v nynější chvili znamenala Rozdíl jest obrovský. Na politiekém bojišt jsme dnes my poraženými. Němci pak vítézi Právům našim ať ze slabosti či nepřízně těžká rána byla zasazena. Nezhroutila nás. sic, však pokořila a roztrpčila, a osten urážky dosud tkvi v srdci národa. Nuž, kdybychom dnes křivdu na nás spáchanou prostě spolkli a jako kdyby se pranic bylo nestalo, horoucí touhu vlády po dělnosti parlamentu podporovali, pax bychom věru kromě utrpené škody právem zasluhoval i posměchu, pak bychom dokázali, že odhazujíce zbraň a prchajíce před prvním vítězstvim svých odpůrců, nejsme s to jim čeliti a že nám tedy nezbývá než skloniti šij a uznati nad sebou trvalou nadvládu německou. Nejsem prorokem, však události nejbližší doby podaly by zajisté svědectví, že český národ všeho jest spíše schopen, než aby ta- kovouto pokořující porážku podeps al.
doktor Fořt Němec
22 article
Co však by trvalá dělnost parlamentu zna- menala pro Němce? Z parlamentních zřícenin vyčnívají dva balvany. Pod jedním pohřbena jest zásada rovnoprávnosti, druhý pak značí diktatuřu, kterou si usurpovala německá menšina. A kol do kola balvanů těchto stojí šiky bývale obstrukce německé na stráži. Ony neobstruují jsou však na škoku do boje, chovajíce svůj prach v suchu. Ony fanaticky horují pro dělnos parlamentu, všek zároveň terrorisuií celý poli tický život, prohlašujíce předem každou ma ličkost, jakou jest příkladně též obsazení místa presidialisty u vrchního soudu pražského, za casus obstructionis. Ony káží parlamentní mrav však když ondy Schönererovci českého poslance jenž v rozčilení dopustil se nepředloženého činu, jako smečka divokých vlků přepadli a způsobem brutálním ztýrali, odměnily je šiky bývalé ob strukce německé pochvalou přímo frenetickou Plyne z toho, že dělnost parlamenťu jest Němcům pouze záminkou, že jim ve skutečnosti běží cil důležitější, totiž o to, aby návratem klidných poměrů v parlamentě hrozbousvojií obstrukce spjatém u vedli především v bezpečí po- litickou kořist, kterou tříletým zápasem svým urvali, aby nano vo zpevnili svou nadvládu a pokořen naše trvale zpečetili.
Němec
23 article
Taký jest stav věci. Ze srovnání obou těchto hledisk plyne onen mrtvý bod, n němž se parlamentarism rakouský octl. Dokud nebude překonán, nelze na návrat trvale nor- málních poměrů mysleti. Jest však odstranění překážky této pouhými domácími prostředečky možno? Lze dnes vůbec tomuto parlamentu vdechnouti nový zdravý život? Vzkřísiti možno jen organism, v němž životní jiskra dosud ne- vybasla. Přihlédněme však blíže. Každá ústavní soustava spočivá na dvou základních pilířích na zásadě většiny v zákonodárství a na zá- sadě provádění exekutivy zodpovědnými důvěr níky zastupitelstva lidu. Než u nás jsou oba tyto piliře v ssutinách. Skutečné parlamentn vlády nemá Rakousko od desetiletí. Němci sami prohlašují každým okamžikem, že byrokratický, arci německý kabinet jest jedině možným vý- chodištěm. A zásada většiny? Hned z počátku geometrií volebních řádů byla zfalšována a co z ní zbylo, vyhodili Němci obstruke svou do povětří, vyzvednuvše n stít libovůli menšiny. Čtyřletá vláda § 14. není jen zastřeným, nýbrž skutečným. zjevným absolutismem Točte věc jakkoli, poli- tika parlamentního násilí vašeho byla podstatou a účinkem svým státním převrate m. provedeným z dola revolucí poslanců samých, parlament stal se tím karrikaturou, úslav- nost přeludem a jestliže celý útvar drži dnes ještě pohromadě, jest to pouhý účinek se trvačnosti, kteráž však dříve nebo později sama sebou přestane působiti. Možná dost, že injek cemi různých dráždidel rozkladný proces na ně jaký čas bude zastaven, ba snad tu a tam chvilkový úspěch dosažen. Však o trvalém uzdra vení nelze naprosto mluvit!
Němec Rakousko
24 article
Proč? Poněvadž léčením zevnějších známek kořen nemoci zůstane nedotknut. Chcele-li Ra kousku zachovat ústavnost, prostředkem jí způ- sobit spořádané poměry vnitropolitické, těmi pra- covat k rozvojí hospodářských sil, k mohutněn blahobytu a v souhrnu všeho toho sesilovat po- stavení státu na venek, pak nezbývá, než a by ostří sekery přímo na kořen z la dopadlo. A tímto kořenem jest vnitřn rozpor, panující mezi zdánlivou dnešní ústavností a vlastní pod- statou státu rakouského. S tohoto hlediska jest nynější parlamentní krise nade vši pochybnost vleklou krisi ústa v ní. v urobném prodnjí: rsaní číalo s sobé ni odpole dni Ve úilialkick na venkově ranní číšlo. . . . . . odpolední . . . . . . . 5k Inseráty platí se hotevé pepřel. Předrlesní a lnserty příjíná zdeslnl- strace v Marianské ulici č. 3 Tos racháreií sa tes' rrdakee tiskárse a skpediče . Návodnich Liistů“ 1 hákopisy se novraseji
25 article
Před očima našima odehrává se pozvolné roz- padávání se budovy, která hned z počátku se zákony politické statiky nalezala se v rozporu. Přelétněme v duchu vznik nynější ústavy, jeho pohnutky a dosavadní vývoj. Vznik sahá do r. 1848, jehož účinky byly v Rakouskuv trojím směru význačnými: Maďaři vystoupili mocným rozmachem proti vídeňskému centra- lismu, národ český reklamoval návratuk práv- nímu stavu, na základěl jehož české země k R- kousku byly přiěleněny, a v německém obyva- telstvu lomeovalo hnutí po zdrcení absolutismu. Maďaři dosáhliz eíle úprkem a to za částečné pomoci Vídně, která pozdějšího diktátora Ko- šutha při jeho příjezdu oslavovala jako polo- boha. Národu českému vyšlo se potud vstříe. že kabinetním listem z 8. dubna 1848 položeny základy k příští zemské ústavě a patentem z6. června 1848 svolán býti měl sněm ústavodárný.
Maďar Vídeň ko
26 article
Arci Čechové brzví Úhři později doznali zkla- mání. Po zmaření ústavodárného snému českého účástnili se pak zástupci naši kroků, jež směřo valy k vytvoření společné rakouské ústavy, kte- rouž by občanská svoboda zajištěna a zvláštno- stem různorodé říše aspoň snesitelně mohlo býti hověno. Tím vznikl památný elaborát ústavního výboru kroměřížského. Však k uskutečnění jeho nedošlo. Po zdrcení maďarského odboje probu- dily se ve Vídni opět idey josefinské a plodem jejich byla březnová ústava z r. 1849, kterouž učiněn první krok na dráze ústav- nich experimentů, jejichž konečné fiasko se před zrakoma našima odehrává. Dotčená ústava sama sice do života nevstoupila, však základní mýšlénka — centraliso vaný stát shegemonií německou — byla vodítkem desítilétého Bachova absolutismu, pře- konala chvilkové odbočení zahájené říjnovým diplomem, přešla pak do únorovky z r. 1861, načež po rozpoltění říše dualismem vtělila sev nynější cislajtánskou prosincovku z r. 1887.
Čecho Bachův Vídeň
27 article
Pohnutkou základní oné myšlénky ústavní byl zřetel k zachování primátu rakouského v Německu. K tomu cíli skonstruována umělá forma, aby německé menšině i v ústavním Ra- kousku nadvláda byla zabezpečena a Rakousko jakožto stát německý mohio se presentovati. Pohnutka tato vítězstvím zbraní pruských roku 1866 arci odpadla, však Schmerlingův útvar nieméně zůstal. Zůstal jako torso, postrádaje opory, kterou panujícímu Němectvu rakouskému státoprávní spojenectví sostatními státy něme- ckými mělo poskytovati. Ukázalo se, že rakouské Němectvo samo o sobě nemá síly, aby ve formě ústavní přeměnilo Rakousko na centralistický jednotný stát. Rakousko jednotným státem není a nikdy nebylea Ani v dobách absolutismu věc ta nebyla spornou. Svědčí tomu jak pragmatická sankce, tak patent z r. 1804, v příčině kteréhož stojl za vzpomínku, že původním úmyslem císaře Františka II. bylo pojati titul nikoli cisaře rakouského, nýbrž »dědičného císaře uherského a českého« a že v té pří- čině pustil se s Napoleonem I. do vyjednávání. Přec úřadní falšování výsledků sčítání lidu, přes všechnu volební geometrii jest zjevno, že ně- mečtí spoluobčané naši nalezají se ve zdrcující menšině. Pachtění se po tom, aby národnosíní stát s většinou neněmeckou stěsnán byl do for- mule centralistického s nadvládou německou, rovná se hledání kvadratury kruhu. A to tím více, jde-li o dobu, jakou jest naše, ve které národnostní myšlenka ovládá mysli veškerého lidstva. Centralisace, germanisování a útisky ná- rodů neněmeckých jsou v Rakousku pojmy totožné. V rozporu mezi centir alisti- skou formulí ústavní a povahou s ťátu jest tedlypramen dlouholetých zápasů našich, jejichž zakončení nemůže býti jiné, než že hřídel ne- uskutečnitelné ůstavy dříve ne bo pozdějí vylitne z čepu a celý stroj sám sebou se zastaví.
Schmerlingův Němectvo František II Německo Rakousko
28 article
Toť diagnosa, jejíž správnost dlouholeté chorobné úkazy nade všechnu pochybnost stvrzují. Centralistická prosincovka především vedla k pádu zásady ústavní vůbec. Pro neněmecké národy byla ústava hned z po- čátku přeludem, neboť vůle většiny lidu byla umělými řády volebními falšována. Neněmečtí národové vyměnili jen pána, místo autokracie osoby jedné nadešla plemenná hegemonie ně- mecká. Jejich postavení se jen zhoršilo, nebot vlastní zájem absolutismu nutká nezřídka k mir- nosti a šetrnosti, kdežto tisíceronásobný egoism plemene nezná slitování. Centralism však z ab il i ústavní svobody a podlomil tím přední podmínku zdárného politického i sociálního po- kroku. Dlouhým řetězem táhnou se konfiskace, kriminály, výjimečné stavy atd., jimiž centralism plemennou nadvládu německou snaží se udržeti. Centralistická prosincovka podvázala dále i rozvoj hospodářský, fihance pak uvedla u srov- nání se státy politícky spořádanými do stavu přímo zbědovaného. Řečník promlouvá šíře o hospodářských účincích centralismu a rozbírá na doklad chatrný ústroj platební bilance říšské, načež pokračuje Patrno z toho, jak pravdu měl jeden z nej- bystřejších politiků let šedesátých, řka: »c en- tralisace v Rakousku nedá se ani absolutismem vynutiti, ani zdán- livou ůstavností lstivě vylou- diti.« Patrno z toho dále, jak dobrým pro- rokem byl místopředseda frankfurtského něme- ckého sněmu baron Andrian, který již na úsvitě ústavního ruchu r. 1851 napsal výstražná slova: »Bylo by největší, nejnebezpečnější chy- bou, stotožňovati centralisa ci s pojmem jednoty státu... Cen- tralísace jest v Rakousku proti- historická, ba revolucionářská; podaři-li se, nezplodí rakouský patriotism, nýbrž všeobecný politický indifferen- tism, při rěmž si každý zvykne spatřovati
Andrian Rakousko c en