Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

3. února 1900.

4

Číslo 33.

5 article

poddaných viděli se nuceny telegram podepsati aby na sebe neuvalili mstu Milanovu a Alex androvu, ale oni nikterak nemohou býti počítán za vyjádřitele smýšlení většiny Srbů, žijíefel v Petrohradě.

Milanův andrův Srba Petrohrad

6 article

Staré Srbsko,

Srbsko

7 article

Albanci v Prizreně uspořádali novou štvanici na Srby. Vraždíce všecko srbské, co jim padic pod nůž, a draneujíce protáhli městem i okolím. Kromě mnohých Srbů byl zavražděn Šakir bog- jenž měl národní vědomí srbské, a syn poli- cejního prefekta, jenž sám byl v obraně na padených Srbů poraněn.

Srba

8 article

z bsmliauí

9 article

Prvý sjezd bulharských sedláků. avá »Ier. BoČTK« dovídají se ze Sofe táV beji se strašným hospodářským a fina čním položením země bulharská vláde utiká s k herčiekým opatřením. Nová půjeka pa krájkou můtu, jejiž pouzeněkteré podminky jsou známy, je pouze ehránidlo. Bankovát skupin ovládě peněz nerdlá,rnýhrž dá si pouze z platit úroky a anuity na umorenr státního dloh za prvé pololetí 1900, jakož i třimillionový po oplstek Turecku za r 1899, jejž vybírajt zá vb stngei týchž bank (Länderbank a spol.). ičm o Na zádust Deutsche banku bulharskému ná rodnímu banku vráceno bude na účet bulharské vládyokolo5 mill. fr., zatím co vláda vypůj čilaosi od tohoto banku přes 9 mill. fr. Kromě toho vláda zůstává dlužna několik mill. franke ústřední správě bulharských selských spořitelen jediných závodů v Bulharsku, kde sedláci maj laciný úvěr. (Bulharského sedláka ždímá na ti sfce lichvářů, kteří si dávají vyplácet až 100 pet. úroků.o Lichvou Pzabývají? ze kupci, úřad- níci, popové, poddůstojnici atd.)voA niid to vše zůstane Bulharsku velký dlubem cižich poštoy ních správ zal peněžité zásilky, o a dlopravenél do

Turecko Bulharsko Deutsche banka

10 article

Bulharska. Aby se nějak napravily státní f- nance, vláda ehopila se nejen »populárných«. nýbrž i nepopulárných opalření.) Mezí prvén patř zmenšení platův úřadníkům az důstojníkůml oz až 9 pet., a kromě toho nu cená půjčka týchž státních služebníků v částce 25—30 pet jejich gáží. Jedním z nejméně populárných pro- středků je zavedení staré, již r. 1892 zrušen desetiny.Bude-li r. 1900 úrodný, čehož bul- harští spdláci po třech úplně neúrodných letec žádají si jako many nebeské, vláda doslane místos 19 mill. frže pozemkové daně 35e mill t. j pozemková daň bude kémě z dvojnásobena. Proti tomuta zákonu mezi selským obyvatelstvem krajně nepopulár nému, zdvihla se v celém Bulharsku bouře pro testů, jichž uchopila se ve svůj prospěcl opposice. n i Na podnět některých vzdělaných zeměděleů před několika dny konal se v Plevně prvý sjezt bulharských sedláků. Sjelo se několik set účast- níků. Jen z krajů plevenského a trnovského byl jich na 300. V čele svolavatelů stál jedenze sloupů stojilovské strany, bývalý diplomatický agent v Bělehradě, jenž vystudoval agronomii v Čechách. Ale socialistům, kteří z celého Bul harska na sjezd se dostavili, podařilo se zaslt mezi sedláky nedůvěru k »úřadním« svolavate- lům, a za předsedu byl zvolen 80letý sedlál »dědo Kostadin« ze vsi Kara-Arnaut- Kioj. Staree v opánkách a ovčím kožichu zaujal předsed- nické křeslo. Čistě selskou řečí uchvátil poslu chačstvo. Vylíčil kormutlivý hospodářský stav bulharských seďláků, sklamavších se ve všecl politických stranách, a prohlásil, že třeba zalo žiti čistě selskou politickou stranu. Není pochybnosti, že vláda bude nucen vyhověti selskému sjezdu, jenž je protestem proti opětnému zavedení deseliny. V bulharských massách to vře, vláda s bojí všech stran a každé zvlášt.

Bulharsko Bělehrad Čechy KaroArnaut Kioj

11 article Projevy českého lidu.

Projevy českého lidu. Z Jilemnice. Politický klub v pro d J- lemnici a okoli ve své schůzi dne 25. ledna 1900 konané usnesl se vzhledem k právě svo- laným tak zvaným smiřovacím konferenelm vládou Körbrovou na následujíeím nsnesení, které zároveň klubu poslanců českých na radě říšské zasláno bylo: »Jmenem občanstva zdej- šího okresu žádáme naše poselstvo se vším dů- razem a rozhodnosti, aby se těchto konferenel žádným způsobem nezúčastnilo a na nich podílu nebralo a bedlivo jsouc politické cti celého ná- roda, nevyjednávalo se zástupci vládya s Němci, dokud nebude odvolána urážka, na- šemu národu zrušením jazykových nařízení uči- něná a to tím vice, jelikož smíru tomu se strany Němců za základ sloužiti má pověslný program »svatodušní«. Z výboru polit. klubu v Jilemnici a okolí, dne 30. lodna 1900. Jan Pekárek, předseda, Ed. Hakl, jednatel.« l Z Liberco. (Pův. zpráva »Nár. Listů.e

Němec Pekárek Ed Hakl Jilemnice d Jlemnice

12 article

Výbor českého politického klubu v Liberci, po- jednav ve své schůzi ze dne 26. ledna 1900 o časových a politických otázkách, usnáší se na následující resoluci: I. Považujeme obeslání tak zvaných konferencí smiřovacích českými poslanci za těžkou chybu politickou poněvadž není nejmenší disposico u odpůreů k nějakému opravdově míněnému čestnému smíru. Na konferencích téch má se jednalio uskutečnění formule jednojazyčnosti a principu reciprocity, které odmítáme jako protržení zá- sady o nedilnosti země, opuštění myšlenky státo- právní a velkých ideí Palackého, od nichž máme sklesnouti až ke smlouvání imaginérní rovnoprávnosti okresní a krajové, a jež i proto zavrhujeme, že i platné zákony jsou pro for- muli dvoujazyčnosti. Obě myšlenky jak formule iednojazyčnosti, tak prineip reciprocity přivoditi musí, budou-li provedeny, těžké pohromy pro menšiny české, jaké spatřujeme: 1. v otřesení sebevědomí českého člověka, zbaveného práv jazykových, dokonce i před úřady; 2. ve vypu- zení české úřadnické intelligence; 3. v ohro- žení existence české školy, jejíž zbytečnost byla by jasna, kdyby ani na úřadě český človék ja- zyka svého nesměl použiti: 4. v ohrožení exi- stence českých spolků, základů to naší organi- sace a ohrožení jejich jednací řeči české se strany úřadů dozor k nim vedoucích, které by českého jazyka znáti nepotřebovaly; 5. v těž- kých újmách hospodářských, kdyby Čech př úřadním jednání, nesměje svým jazykem jednati, nucen byl vzíti si za plat zprostředkovatele neho zástunce Vzhledem k nerovnosti a ne- rovné hodnotě oběti, kterou takto nucen by byi přinésti z pravidla chudý Čech v území něme- ckém s touž oběti se strany českého jazyk

Liberec Čechy

13 article

neznalého, z pravidla bohutého Němce v území českém, není tu vlastně žádné reciprocity mezi nimi: 6. v nebezpečí zvýšeného pronásledování menšin, aby okresy většinou německé staly se čistě německými; 7. v nebezpečí nového ohra- ničování obvodů soudních a správních, které za nynějšího stavu vyšší byrokracie na újmu českého národa namířeno jest. Zapřísaháme tedy poslance české, aby princip= reciprocity formuli výlučné jednojazyčnosti v zájmu exi- stence menšin nepřijímali a l jedlnotulo správy v celé zemi pevně a neůstupněhajiíi, Nesonhla- síme, aby jednánobylo o uklizeni s otázky jazy kové zvláště pro království české an zvlástě pro Moravu, kdežto Slezskoa Dolní Rakonsyeaby zůstaly bez povšimuutí, poněvadz příčl' se to myšlencp národní sjednoty. —1 II. Úznají-li pře to zástupci národa. českého) že se smipovací konference obeslati mají, pak je žádánne, aby na nich se vším důrazeta rozvinuli celou otázku českou a neobmezili se jen na řešeník l otázky jazykové. — III. Proti ústrednímu parla mentu dlužno posenašem soudu selrvati v nejostřejší opposíei, ano v obstrukei, poněvadž jeho bez- toho eliabáexistence příčí se nasrm eitům státo- právním a mnašíhospodářskédi národní po- třebě. — IV. Se vším důrazem appellujeme na zemský úřad školní, aby bez odkladů donutil obec libureekou, by konala svou povinnostk přeplněné veřejné české škole a zřídila na n uloženou jí parallelku V. Dovoláváme se ochrany proti řádění zdejšího magistrálu, který ani čuská podání přijímati nechce, ač jest po- vinenddle, zákona česky je i vyřizovati, čímž půšobí českým stránám značné újmy hospodář ské odkladyo nutných úřadních jednání. b Vo Li berci, dne 26. ledna 1900. Výbor. alal

Němec Morava Dolní Rakonsyeaba II

14 article Stávky horníků a neulostatek uh

Stávky horníků a neulostatek uh v král. českém. Nedostatek uhlí v Praze av předměstich. Následky kalamity uhlí dosud ještě s nezmenšily, spiše den za dnem se zveličují. Nedostatek dolehl do příbytku chuďasa i zá- možného, dílny malého řemeslníka, jako do průmyslových závoda. Černé uhli nikdo už není k spatření, hnědého je málo a na denní pořádek dostaly se brikoty. Chudina ani s těmi neni spokojena pro jejich drahotu. Z několika stran docházaji stižnosti,že malopbchodníci s uhlim prodávají břikety po 1 kn. kus, že tedy na 1 g vydělají přes 80 kr. Stěžovatelé domáhají se toho, aby působily úřady ku zlevnění briket. Tak draho by je ani v lékárně noprodávali, V novém německém divadle nastal citelný nedostatek uhlí, pročež od předvčírka večerní pokladny jsou otvírány místo v 6 hodin teprve o 17. hod. vočer.

Praha

15 article

V Bubenči veřejné osvětlování zmenšeno na polovici. Misto 50 svítilen hoři jich v noci pouze 25. Karakteristická příhoda o rozměrech kala- mity stala se předvčírem v Bubenči. Lepenková střecha továrny bratři Piette byla odstranéna opatřena novou lepenkou. Starou lepenku firma darovala chudině a jakmile se zpráva o tom rozšířila, sběhlo se k továrně veliké množství chudého lidu. Zejmena děti a ženy z Podbaby a Šárky odvlekly velké plály lepenky domů- Levné topivo toto bylo v malé chvíli úplně ro- adánlgů mopli oi zebráno- Při rozprodávání uhli na smíchovském ná draží byl tak značný nával a mezi kupujícími panoval takový rozruch, že musila být učiněno mimořádné bezpečnostní opatření policejní, aby nedošlo k nějským násilnostem. Na Žižkově každý povoz, vezoucí z nádraž uhlí maloobchodníkům, byl provázen velikým zástupem obecenstva. Bylo slyšeti radostné vo- lání: »Podivejte se, vezou uhli!« Nejinak, než jako by tam vezli náklad dlamantů. V obec- ním dvoře žižkovském bylo předvčírem poda- rováno400 chudých uhlím ; každý obdrzel 36 kilogr Na Františkovo nádraží bylo včera přive- zeno 12 vagonů brikot a na stanici nuselskou 17 vagonů uhlí.

Piette Šárek Žižkův Bubeneč Podbaba Františkův nádraží

16 article

Akce společenstva obchodníků s uhlím a dřívím v Praze. Slarosta společenstva p. Šafr nám píše: Dnešní ranní číslo »Národních Listů« přináš zprávu z městské rady, die níž p. rada Schwarzsi stůžoval, že společenstvo uhlířů pranic nečiní vi ny- nější kalamitě a zejmena vytýká mně, že jako sta- rosta společenstva níc v tak vážně věci nečiním. Toto obvinění nemůže zůstati bez odpovědi Takovétoobviňování může pronésti jenom laike. Kdo byl, jenž upozornil první příslušné kruhy na fo, eo ne blíží? Již 26. prosinca byl jsem u p. starosty dra. Podlipného a vyložil jemu nebezpečí, jež oby- vatelstvu Prahy hrozí. Prosil jsem jej, aby pokud je čas, zakročil a zároveň naznačil jsem nejlehčí od- pomoc, aby požádal ředitele spolku pro prodej ubl z dolů kladenských p. Sichru, aby místo vyvážení uhlí za hranice, obrátil ho pro strádající již Prahu.

Šafr Schwarzsi Podlipný Praha

17 article

Pan starosta dr. Podlipný ochotně vyhovél měmu přání, ale beze všeho výsledku. Pan ředitel Sichra slíbil, ale slib nesplnil. Týž den napsal jsem zprávu do »Národních Listů«, klerou jsem adresoval na všechny ty, jimž uloženo pečovati o zájmy obyva- telstva pražského vůbec. V té době již byla se strany členů našeho spo- Iečenstva činěna opatření k odvrácení toho, co obyvatelstvo Praby očckávalo a skoupeny veškeré zásoby nhlí na dolech pánve linědouhelné za každou cenu. Když jsem viděl, že všechno to opalření není a to odvrátiti hlížící se nedoslatek paliva, napsal jsem »Národním Listům« opět zprávu. V ní jsem znovu při- pamatovával těm, jimž svěřeno blaho veškerého obyvatelstva, aby se v čas postarali o odvrácení bližícího se nebezpečí a zároveň jsem naznačil, že Praha nemá více zásob uhlí, než na 5 dní. Uved jsem, že příslušné kruhy na to činím pozorny, aby nemohl nikdo činit výtky společenstvu, jako korpo- raci, klerá měla v čas na blížící se nebezpečí upozorniti.

doktor Podlipná Sichr Praha

18 article

V tom směru činilo tedy společenstvo i ja, jak starosta jeho. Velkoobchoduíci zdejší se starali, poku to jenom možno bylo, v době, kdy o stávce nikd nic nevěděl, ale každý znalec našeho obchodu moh takřka na den udati, kdy Prahia zdstane bez uhlí neboť po tři měsíce nekryl přívoz uhlí spotřebu, tedy dle zásob, jež naši velkoobchodníci měti, mohlo hyt vypočítáno, kdy tyto budou spotřebovány a obyva telstvo ocitne se bez uhlí, nebude-li v čas o větš pěivoz uhlí postaráno. V této době, kdy mimo částečnou stávku v pánv ostravské nikde se nestávkovalo, kdy denně sta va gonů hnědého i černého uhli odváželo se za branice, které nám nyní za drahé peníže jest na prodej na- bízeno, bylo možno velkou akcí odvrátiti od Prahy nedostatek, terý se noodvratně blížils i bi e z stávky, když již bylo zřejmo, že nelze takovou akcí nedostatek odvrátili, neboť na odvrácení nedostatku nedostávalo se prostředků. Nyní pracuje celý úřadní apparát, nejen se vší mocí úřadní, ale i se vší mocí finanční, avšak nemůže přemoci kalamitu. Jak možno společenstvu, sice četnému, ale chudému, vytýkati že nic pro odvrácení nedostatku nečiní, když veliká úřadní moc i s obrovskými finančními prostředky není s to, zmoci nedostatek, který jest čím dále tím větší? Či měl jsem sám raditi našim členům, aby si objednali uhlí slezské anebo porýnské, které nám bylo nabízeno místo 130 marek za vagon, 160 at 180 marek s dopravou a k dodání za 10—12 dnů objednati nejméně 15 vagonů a zapraviti hned při objednávce dvě třetiny ceny napřeď? Měl jsem k takovému obchodu raditi aneb jmenem společenstva objadnati a při možném urovnání stávky přivésti huď společenstvo nebo jednotlivce k velké finanční ztrátě? K takovému kroku není mi možno raditi an jako obchodaíku, ani jako starostovi společenstva švo

Praha

19 article

Z pánve kladenské. Z Kladna, 2. února. (Zvl. tolef. zpráva »Nár. Listů«.) Situace nez měně na. Stávkující jsou pevně odhodlání, ve stávee setrvati tak dlouho, dokud správy dolů požadavkům jejich nevýhoví. V odlio dlání tomto jsou posilováni — s čímž se nolají — také tím, že cílí s nimi veškera veřejnost až sympatie své prokazuje jim nejen mravní, ale hojnou hmotnou podporou. U horníků způso- buje okolnost tato pravé nadšení a nezlomnou vůli v započatém boji pokračovati, která jes dnes větší a mocnější, nežli na počátku stávky Stávkující značně povzbudilo též psnesen městské rady pražské a zprávy, došlé dnes z vídeňské radnice, z nichž zřejmo, že obě tyto samosprávně korporace se do jejich boje vložíly a zakročily ve prospěch horníků. Ku podpoře stávkujících docházejí mimo to čelně přispěvky nejen z Kladna a okolí, ale i z oslat- ního českého venkova. Tak na př. došel dnes peněžitý příspěvek od úřadníků jednoho praž ského ústavu, a podpory docházejí každě chvíle z Prahy i z okolních měst. Z Rakovníka zaslán dnes dopis, že zejtra v sobotu dojdle pro stávkujíčí povoz bramborů a 32 pecny, chleba

Kladno Praha Rakovník

20 article

Předpovídané bouře ani dnes se nedostavily, což jest důkazem, že zprávy o nich vrhané do světa byly jen výmyslem téch, kterým jest dosavadn naprostý klid ve stávkovém obyodu nepří- jemným, protože počítali s něčím jiným, co by se jim bylo do výpočtů lépe kodil Z Kladna, 2. února. (Zvl. telef. zpráv »Nár. Listů«.) Zpráva, že do kladenských dol povoláni budou italští dělníci, vzbudila mezi stávkujícími horníky všeobeenou — veselost Dnes při selkání volá jeden na druhého: »Taliánijsou již zde, ale od— Chmelnie Došla prý jich od něho kladenským uzenářům větší zásilka. Z uvedeného zřejmo, že s jist strany šířené zprávy o vyskytnuvší se již nouzi mezi stávkujíeími nejsou pravdivy, když hornlei jsou stále ještě veselé nálady. le eli Z Kladna, 2. února. (Zvl. Ilfgrm. » Nán.

Kladno

21 article

Listů.«) Dnes dopoledne konala se »u Jágrá« opět schůze stávkujících, na které mluvil pa red. Mach z Kladna, jenž uváděl, co vše zaměst- navatelé učinili, aby stávkující k práci donutili Tak na př. vypovídali je z bytů v kolonileh, hrozili, že dají jim pracovní knížky na obecní úřady a odepřeli jim nemocenskou podporu. To vše, dovozoval řečhík, jest nezákonné. Vý- pověď z bytů musí se dáti horníkům úřadní na 3 měsíce, nikoli na jeden měsíe, poněvadž na Kladně jest obvyklá výpověď tříměsíční. Řečník vybízel tudíž horníky, by podávali proti výpovědím z bytů námitky, které vyhotoví se jim zdarma, by docílili výpovědi tříměsíční. Pracovní knížky na obecní úřady majitelé dolů dávati nesmí a obeení úřady nemohou jich přijímati, ani okresní hejtmanství a také jaké- koli donucování stávkujících, by práci nastoupili, těmito orgány jest vůbec vyloučeno. Lékařskou prohlidku a radu nemocenský lékař stávkujícím poskylnouti musí, a musi se jim také vydati léky, protože nemocenský zákon stanoví, že každý, kdo z práce vystoupí, má ješlě po šes neděl právo na nemocenskou pokladnu a sice na lékařské ošetřování iléky a v nemoci i n 50 podíl denní mzdy. Kdyby tedy některému ze stávkujících byla lékařská pomoc neb léky odmítnuty, nechť se přihlásí ve stávkové kance- láři, načež zakročí se neprodleně u úřadů Schůze měla klidný průběh. Všude jest nej vzoruější klid.

Mach Kladno

22 article

Z pánve plzeňské. Z Plzně, 2. února. (C.-B.) Zde, v Roky canech, Stříbře a Přešticích — se poměry slávko nezměníly, Počet horníků, kteří zastavili včer práci u firmy Starekovy v Břasích, činí 240 Na ostatních šachtách v Břasich a ve Vejva nově se pracuje. Z Radnic, 1. února. (Pdv. dopis »Národních Listů«.) Na uhelných dolech zdejšího uhelného o vodu zaměstnané dělnictvo podalo, jak známo. správám dolů své požadavky, ku jichž splnění vyžádalo si lhůtu osmi dnů. Připojení ku stáv- kujícím v plzeňském revíru očekává se na po- čátek měsíce února. Dosud podařilo se vhodnému zakročen správy dolu Pistoriusova doetliti a dělníky shody tím způsohem, že za mírného zvýšení cen uhl povolena dělníkům ode dne 1. února Shodínná doba pracovní a přiměřené zvýšení sazeb mzdy- Dělnictvo na schůzi ve Vejva no vě shromážděné prohlásilo, až na malé výminky. že s podmínkami správou dolu navrženými sou- hlasí a v práci i na dále vytrvá. Očekává se, že toto jednoduché a vhodné rozluštění požadavků dělnických nezůstane i na ostatní doly zdejšího obvodu bez účinného vlivu. Z pánve severočeské. Z Ústí n. L., 2. února. (C.-B.) Majitelům domů a obchodníkům rozesílají se lístky, jimiž se vyzývají, by stávkující a jejich rodiny pod porovali. V celé severozápadní uhelné pánri vy těženo opět 249 vagonů uhlí. Při denni šjchtě na jednom dolu, na kterém pracují eizí dělníci vytěženo 30 vagonů. V Lomu byla činnost míst ního odboru spolku horních a hutních dělníko v Čechách pro míchání se do stávkového hnut úřadně zastavena. V Ducheově klid porušen nebyl. Dnes se na denní šichtě nepracovalo. Z Teplic, 2! února. (C.-B.) Dosud stávkuj zde 673 dělníci, v Chomutově 797 a v Mostě. kde se na 4t šachtách pracuje, 2119 délníků

Plzeň Přeštice Břasy Ústí Čechy Teplice Chomutov Most Starekův

23 article

Z Falknova, 2. února. (C.-B.) Zde a v Kar- lových Varech se situace nezměnila. Na členy stávkového výboru v Dolním Rychnově, Josef Königa a Josefa Hammerschmieda, učiněno trestn oznámení pro výhrůžku a zdržování od práce horníků, kteří ji chtěli nastoupiti. Z Nýřan, 2. února. (C.-B.) Všeobecná si tuace v celém obvodu stávky je beze z měny. Pokoj nebyl dosud nikde porušen. — Správy dolů vyzývají horniky vyhláškami, aby vrátil se do práce do 5. t. m., nebo budou pro- puštěni. Z Mostu, 2. února. (C.-B.) Na 25 dolech dostavilo se do denní střídy z 3266 horníko 114. Minulá noc býta klidna. Včera vytěženo 126 vagonův uhl. Z Mostu, 2. února. (C.-B.) Na 18 dolech dostavilo se dnes do noční střídy z 169 horníků 455. Dnes naložilo se 112 vago no uhli. Pokoj nebyl nikde porušen. Z pánve moravsko-slezské. Z Moravské Ostravy, 2. února. Ředi- telství vltkovických železáron oznamuje, že po- čínaje pondělkem nebude se za příčinou ne- dostatku uhli v některých závodech, ve kterých je trebamnohouhlí, stříddavě pracovati. Dělníe těchto závodů, počtem asi 3000, budou za- měsínáni v závodech jiných. mejanloeds ienšovvu jar

König Hammerschmied Falknov Kara Dolní Rychnov Nýřany Most Ostrava stávkový výbor

24 article

Stávka horníků v uheleém revírn mnlanostravsko-karvínském. nlů ee ák. V Mor. Ostravě, 1. února. ništáv pzáa a znrvadaje,íar. Listov »V další boj! Nedšme se! Na zdar stávce 1. května!« Tak zní hesla stávkujícího hornictyí nýní po zmařeném jednání smirčího úřadu. Stávkující hprnictvonijak nepřekvstpil nezda včerejšího jednání v Těšíně, ba zdá se, že ty massy lidu nepřikládaly smírčímu úřadu zhola žádného vý znamu, neboť nečekaly od něho positivního výstedku Obecenstvo na Ostravsku táže sé navzájem: »C budezteď?«i a hornici odpovídají: »Stávkujemele Nyní rozhodne se celá věc vytrvalosti. Kdlo dél. vydrží, vyhraje. Majitelé hor myslí, že stávkující už muslse podůati, donuceni jsouce k tomu nouzía bídou. Až dosud však naděje tato se nesplňuje. Mlezi hornictvem ení ještě nikteraktolik bídy, ahy ku práci bylo dohnáno. Zejtra, 2. února, jest tomu práve měslc, co slávka propukla na jámách Karolíně a Sa- lomouně. Horníci z dolů těchto — ale ne všichní potřebuji pomoci, aspoň částečné a té no jim do- stává, tak,žaj uskrovněně mohouo stávku vydržeti ještě delší dobu. Horníci z ostatních dalů mají vět- šinou ještě jakés úspory, tak že pro nejbližších 14 dnů není žádné naděje, že by do té doby donucen xi byli bídou jíti do práce. Jednání zástupců majitelů dolů ve smířěín úřadu všeobeeně se odsuzuje. Důvody jejich, že stáv- kující nenacházejí se na půdě zákonné lím, že stáv- kují, proto tedy že s nimi nelze jednati, že nejprv musí nastoupití práci a pak že teprvé budou s nim mluviti, nejsou niktarak dostatečnými, aby omluvily toto zmaření jednání smírčího úřadu.

Listov Ostrava Těšín Ostravsko

25 article

Faktum jest, že majitelé dolů v pánvi moravsko- slezské nedan nikdy po dobrém horníkům to, co jejich jest, t. j nezvýšili mzdu, ani když bez- důvodně šroubováli do výše ceny uhli. Na Ostravsku stalo se také, že horníci před sje- lím do dolu zůstali při střídě státi na dvoře závodu prohlásivše, že nesjedou dříve, dokud nedosáhnou určitých zlepšení. Závodní inženýr vyzval je, aby zvolili ni několik důvěrníků, s těmi že bude jednalí ale teprve až ostatní horníci nastoupí práci. Horníc uposlechli, ale když byli všichni pod zemí, závodní inženýr prostě důvěrníky vy mluvil, ha se jin docels v, ni s nimi n Nesmí su tudíž nikdo diviti, že stávkující hor- níci jsou nedůvěřiví a přesvědčeni, že by se s nim stejně naložilo, až by nastoupili práci. Nyní každý čeká — nejen stávkujíct — jak za chová sel v těto sitüaci stát. Pravi se, že přítomný zástupcemimisterstva orby, odbornýchéž bar. Pražák má nejrozsáhlejéí plnou moc. Co podnikne a zdal vůbec něco podnikine? Z Vídně, 2. února. (C.-B.) V ministerstvě želežnic konala se včera — dle » Pol. Corr. « — za předsednictví ministra ryt. Witika konfe rence, jež rokovala následkem hrozícího ne dostalku ullí pro vylrvalou bornickou stávku o žáďosti obchodní komory li be- recké ze dne 30. m. m. za povolen nižšteh sazeb na uherské uhlí pro průmyslové kraje severočeské. Libereekou komoru zastupovali předseda Al. Neumann a koncipista-dr. Andrassek. Porady zúčastnili se také zástupci soukromých železnie rakouských. Na zvláštní pozvání do- stavil se i předseda obchodní komory vídeňské člen panské sněmovny Mauthner.

Pražák Pol Corr Al Neumann doktor Andrassek Mauthner Ostravsko Vídeň obchodní komora panská sněmovna

26 article

Po zevrubné debatě bylo usnešeno, zavést od hraničných stanic rakousko-uherských Mostu nad Lil.,Sudoměřica Vlarského průsmyku refakění sa zby nákladní na základ nejlovnějšího spociálního tarifu 3. rak.-uh. spo- JJečnosti státní dráhy se záčtováním po tratíci všech zúčastněných správ železničníchim nea Tyto nákladní sazby neplatí pouze pro skladní stanícle komorního okresu libereckého, nýbrž se svolením zúčastně ných dráh soukromých pro všecky st- nice severině a západně Pardlubii (melus.) a správou státních železnic na eelio oblast státních žele znie zrápadnií eh i dráh miistni ch, jež jsou státním ma- jetkem.amčtot sn Snížeňí sazeb pro uhlí objednávané Uhrách je teda velmi značné, neboť již na su- častněných soukromých drahách znamená značné snížení normálních sazeb uhelnýcho a usneše ným provedením jednotného súčfování doprav- ného na tratich státních i soukromých železnic podslatně še rozmnoží. naehonvo ini nb Mimo to bylo usnešeno požádati také řidi- telství státních železnic uherskýlch z a po- voení nižšitch nákladiních sazeb pro příslušné transporty. nvooi s Během porady schvalována všestranněl a zá- sadně snaha ministerstva železnic, aby povole- ných výhod dostalo se stísněnému průmyslu nezkráeeně a uvážcny také modality, za jakých by obchodní a průmyslové komory mohly spolupůsobiti v tomto směru jako pro- středniee. Avšak správy soukromých drah ne- kladly zvláštní váhu na zavedení příslušných opatření a není třeba zvláštní péče v tomto ohledu, neboť železnice prohlásily, že jsou ochotny povoliti nižší sazby vše- obecně, t. j. bez výhrady na dodávky uhlí pro průmy sl. 2 Předseda obehodní komory líberecké vzda vřelý dík ministroví železnic i soukromým dra- hám za osvědčenou ochotu a zvláště rychlost. s jakou bylo vyhověno žádosti obchodní ko- mory liberecké.

Lil Uhry

27 article

sdohi olr

28 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Před třetím zvoněním. Pozejtří tedn již zahájeny býti mají slavnostním způsobem konference smiřovací. Aktu tomu přítomni bu- dou všichni ministři a chěf jejich zahájí prý porady velikou státnickou řečí. Pozvání siee ještě nejsou rozeslána, poněvadž čeští poslane dosud se nerozhodli, obešlouli konferenci či ne. však všechno prý je již přichystáno, aby účast níci po telegrafu byli vyzváni přijeti do Vídně a tam zasednouti do křesla smiřovatele. Jak po slanci čeští, kteří dnes konají poradu, obešlou-li konference či ne a eventuálně, jak se na kon- ferencích těch zachovati, se rozhodnou, o tom s apodiktickou jistotou nelze dnes se vyslovi tak skalopevné jejích rozhodnutí, porady obe slati, ještě není. Jest mezi nimi mnohý, ktery se domnívá, žebyipo dobrém příkladu Némei s přislušnou ovšem variací, mnohem rozumněj bylo, než marnou konati do Vídně výpratu trvati na stanovišku, ze zásítu pci livi unee- skéhlo žadnolne smýrovac mn konte renei nelobešlou, dokud nebu de ja zyk ovávhařzeiní opöto rels ti t u vána, Názor ten má do sebe mnohio do brého jižu protoy ze pří neočekávanémo zdáru konfereneí to, eo oblsahovala Gau schovla nařízení, nevymůžeme, ze bychom se spokojiti musilí s mn - hemmmeš! výměrouJazvkovýt prlá. To byale byl nepopíratelný ústup l zad, uváží-li se, že nikdo v českém národš nepokládal ona našzení za krajní hranici na- 3ich jazykových práv, naopak, že podáno byl vládě Thunově, tedy vládě, která nebyla nám něpřátelská, memorundum se šestadvaceti po- žadávky a surčitým prohlášením, že zásíupci českéko lidu vládu nu dále podporovati budou jedině v tomu pripadě, vyhoví-li požadavkám těm. Ustoupili se stanovíska toho poslanci čest

Thunův Vídeň

29 article

nesmějt, (ím ale jest osud konferener již z předn zpečetěn. Jiní ovšem mají za to, že nemáme příčiny vybýbati se Němeům, ale pověděti jim, jak si smíření s nimi předsťavujeme a na jaké vyrovnání neshod bychom přistoupili, a že vždy lépe jesť postaviti odpůrce do stinu nesmířlivosti, než postaviti se do něho sám. Filosofie zdánlivě krásná, ale Něm- cům, jak známo, pranie nevadilo, že stál ve stinu nesmírlivosti po celá tři léta a nám po čertech málo prospělo, že jsme v každém projevu pravice loyalitou a smírlivostí překy- povali. V posledním okamžiku počínají něme- eko-nacinální Němci dělat brykule. Jo zajl- mavo, že nynější vláda pokládá stranu německo- liberální pořád ještě za představitelku cislajtán ského Němectva, jakkoli je to lež. Na říšsko radě mají německé strany na levici ne méní než 160 poslanců, z těch pak hláslí k jich k liberálům pouze 34! Jak právem tedy pan Funke je první osobou straně druhé, nechápeme. I kdyby se něm velkostatkáři a některé ještě frakce německé veden. tohoto pána podrobili, budou tu státi liberálové proti 78 poslancům, kteří jsou straňy, v jejiž čele stojí dnes zmíněný již dr. Funke, úhlavni nepřátelé. Je pravda, že nacionálové budou ku konferencím též pozváni, však jak se na ne chystají, patrno z toho, že tiberecký dr. Sehůk- ker účastenství na nich se vzdal, že dr. Rei- niger vůbec odmitl a že dosud se neví, do- staví-li se také pan Prade za takových okolnost na konference. Konfiskace kalendáře »Německo- nacionálního bundu«, jehož pan dr. Schücker je předsedou, kterou uváděl týž za příčinu své rozmrzelosti a svého hněvu, byla sice s úžas- ným kvapem zrušena, však dá-li se pán tento k pouti do Vídně pohnouti, dosud se neví.

Němec Funke doktor Sehůk Prade Schücker Německo Rei Vídeň

30 article

— Hlas „Poláka“. Pověstný pan Rutowski opět se ozval, abý projevil svrchovanou nespokoje- nost nad zaslepeností polského klubu, který ne- pomahá v Rakousku pouze Němeům, již v Po- znani, v západních Prusích a ve Slezsku Poláky rdousí. Proto prý, že chtějí Čechové své vlastní království, má prý pan Rutowski ústavu a parla- ment jen na papíře. A taký parlament, před nímž nevlajou na vysokých žerdích černožluté prapory a v němž nenl otevřena kancolář, ve které vy- plácejí se dioty, nemá pro pana Rutowvského a jeho přátele, kteří vé lvovské spořitelně tak znamenitě povznášeli Halič ku hospodářskému rozkvětu, žádné ceny. Kdyby se polský klub a ostatní strany pravice od Čechů odvrátily, zmi- zela prý by česká ptázka z denního pořádku a pan Rutowský, kterého chytají exekutoři po Vídni a o němž vtipkují, že má své hodinky viset na Štěpánské věži, mohl by vesele dál pro- váděti opět kšelty ž doby německo-polské alliance. Kdyby to nebyl pan Rutowski, nýbrž osoba, jež by stála za odpověď, pověděli bychom mu, jak vypadá v pravdě »český chauvinismus a české velikášství«. Domnívá-li se ale pan Rutowski, že otázka česká zmizí z denního pořádku, odvrátí-li se od nás dosavadní tak zvaní »spojenci«, pak se náramně mýlí. Olázka česká existovala, kdy o nynější pravici na říšské radě nebylo ještě ani slechu a otázka ta bude existovati lak dlouho, dokud nebude zodpověděna tak, jak vyžaduje toho ne pouze prospěch národa našeho, ale i všech ostatních národů slovanských v této říši a ne, jak by si toho přál za provisí pan Rulowski.

Hlas Polák Rutowski Čecho Rutowvský Rutowský Rulowski Rakousko Slezsko Halič Vídeň

31 article

— Německý pavillon. S velikou slávou byl těchto dnů účelu svému odevzdán nový veliký pavillon všeobecné nemoenice, opatřený vvšemí moderními pomůckami a zařízený dle nejlepších vzorů tak, že vyhovuje nejpřísnějším požadavkům vědy. Dostavil se nejvyšší zdra- votní chef dr. Kusý z Vídně, dostavili se přátelé německých profossorů ze všech končin atd. za výhradně německých řečí otevřeny brány velkolepé budovy, jež nalezá se v české Praze a v níž dnes j iž 90 nemoených jest národnosti české. Pavillon ten odevzdán byl totiž německé fakulte lékařské a německým kli: nikám. Němci nemaji, jak známo, ještě dost ústavů lékařskovědeckých, jim nestačí obrovský ústav chemický, nádherně zřízený ústav pro ana- tomii deskriptivnou i pro anatomii pathologickou a velká, všemi vědockými pomůckami bohatě opatřená budova ústavu pathologického, proto byl právě zřízen také zvláštní velkolepý pavillon nemocenský se skvěle a bohatě zařízenou kli- nikou ofthalmologickou. Nie nevadí, že na fakultě německé je sotva třetjna posluchačů jako na české, němeeká fakulta stojí dnes ještě mnohem více než česká. Však se podívejte ve Spálené ulici na budovu, v níž nalezají se » Vědecké ústavy

Kusá Němec Vídeň Praha