ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bd9220b0-668b-11dc-9374-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 43, person 38, org 10, work 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 3. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 33.
4 article
Fa ranní a odpol. uisty předplácí snt v Praze v sdministrael na rěsše na čtvrt leta. . . . 6 K — s dvojí donáškoa na měste n čtvat lets . . . . 7 K 60 n ve nlislkách 2K3S na měsle- Poštous ni. . . k eo s dvojí zisilko- na měsš leia : : . . H k eoi
Praha
5 article Ve vážné chvíli.
Ve vážné chvíli. Blížící se den porad smiřovacích ve vnitřních poměrech politických, jakožto do- mnělý počátek nápravy jejich, byl ve svém předurčení jakožto »universální prostředek léčebný« povážlivě otřesen obrovskou stávkou uhlokopů, již zajisté nikdo nebude považo- vati za následek »národnostních sporů«. Jest to nejen pádné vyvrácení názorů vyslovených ve známém osvědčení průmyslníků a obchod- níků smiřovatelů, jež zatím bylo rozmnoženo i projevem vídeňské bursovní komory, stejně jednostranným, ale zároveň neočekávaná korrektura chlouby, jako by všecek hospo- dářský a praktický život ovládán byl povely panstva, kteréž usmyslilo si, že ozdravení říše spočívá — ve svatodušním programu německého souručenství, jako by nebylo ni- čeho více potřebí, než vyhověti jim, protože jejich tábor zároveň representuje to, co se nazývá finanční a průmyslovou silou mon- archie.
6 article
Od pádu ministerstva Badenova až po dnešní den vlády této poloviny říše experi- mentují s právy národů neněmeckých, jak si to panstvo německé přeje, tu mění jazyková nařízení Badenova a zavádějí Gautschova, tu ruší tato a zavádějí zastaralá Stremayrova, tu pořádají tajné, nezávazné rozpravy s pře- dáky, tu svolávají smiřovací porady, ale vše to napravu poměrů nezjednává, Němce ne uspokojuje, pořádku nedociluje, za to však ješitnost německou popichuje, požadavky jejich zvyšuje a vzrůst vnitřních nesnází urychluje l A jak je jinak možno, když na př.v posledním čísle berlínského týdenníku »Zu- kunftu« s naprostou upřímností se doznává, že německý liberalism na všech stranách dodělal, že nacionalism Schönererův se všude v »provinciích« živelním proudem rozmohl — tak že se mluví již jen při (úřadních) slavnostech v Rakousku, protože »u vědomí německého lidu (v Rakousku) za posledních dvacet let se dokonal proces odloučení od něho«, a kdo prý »tomu nerozumí anebo roz měti nechce, má snad způsobilost státis hinistrem — ale státníkem není!
Badenův Gautschův Němec Rakousko
7 article
A ještě než toto své rozpoznání berlín- ký list napsal, již z tábora německých na cionálů proti dorozumívací akci vržena puma: »napřed státní němčinu«, a sotva že vybuchla, již také jednotliví předáci ostat- ních skupin německých snaží se uniknouti domnění, že by chtěli spolupůsobiti v nynější smiřovací konferenci, na pondělí do Vídně svolané. Může tu býti ještě pochybnosti o tom, že všecky posavadní, k zažehnání »národ- nostního sporu« činěné kroky slouží pra- vým vůdcům zdejšího Němectvy z a pou- hou záminku, aby své požadavky do nekonečna stupňovali a zvyšovali. Lze však takovýto postup nazývati ukli- zením národnostního sporu? Jest to vůbec ještě spor »národnostní«? Máme za to, že nikoliv, že jest to prů- hledné zakrývání cílů zcela jiných, cílů. kteréž budují konečnou nadvládu Němectva zde a zatlačení neněmeckých národů do naprosté podřízenosti. Takové a nejiné konce musí býti poli tiky, jež obrala si za heslo »vyřízení« sporu národnostního, jímž míní uzdraviti veškeré státní choroby, ať už původ a příčina jejich jest jakákoliv. Nejnechutnější však jest, hlásá-li s v poslední době čím dále tím bezmyšlenko- vitěji, že netřeba než dospěti touto cestou ku pravidelní práci parlamentní, a potom že všecko rázem se obrátí. Potom sesílíme obchodně, průmyslově, finančně, bude dosti
Vídeň
8 article
uhlí, dělníci dovedou přes to, že denně všecky životní potřeby se zdražují, vyjíti s hladovými mzdami, rolník bude míti hoj- nost pracovních sil a bohaté žně, v poměru mezi touto a druhou polovinou říše nevznikne nikdy nijaké nedorozumění, soupeřství zájmů se křižujících s jinými státy zmizí, všecky zahraničné trhy rázem se nám samy ote- vrou: zkrátka, jen podrobiti se diktátům německého nacionalismu a nastane v tétc říši ráj a nový zlatý věk! Věru, jest těžko nepsati u nás satyry Což jest paměť lidí tak krátká, že již za pomněli na dobro, že jsme v druhé polovině tohoto století v této říši měli všemožné ně mecké vedení, že jsme se dočkali, jak něme- cký absolutism dospěl ke svým koncům na luzích italských, jak německý byrokratism musil vykliditi země uherské a Halič, jak by- německý konstitucionalism nešťastným jak venku tak uvnitř, až konečně se úplně de maskoval, když postřehl, že tu jest většina kteráž sama dobře dovede státi na vlastních nohou? Kde zůstaly ony divy a zázraky něme cké politické všemohoucnosti zdejší v letech minulých a kde se mají vzíti v letech budou cích? Jaké myšlenky obrozovací a omlazovac má německý, nyní velitelsky si vykračující nacionalism pro tuto říši? Německým nátěrem ji opatřiti? Není-li to nejzabed- něnější způsob reakce? Což pak dá se vývoj ostatních neněmeckých národů obrátiti zpět a uvésti v niveč až k dobám josefin- ským? Německý onen nátěr zmizel na vždy u nás a každý nový pokus obnoviti jej, bude nejen opakováním starých chyb, ale spolu podpalným troudem k bojům ještě urputnějším.
Halič
9 article
Kde má německý nacionalism své zá- zračné elixiry? Má to snad pomoci hospo- dářskému sesílení průmyslu rakouského, když těsnějším přímknutím k Německu — dostane se ve rdousivé objetí silnějšího a za výhod- nějších podmínek pracujícího průmyslu ně- meckého? Má to býti prostředek k rozvoji našich hospodářských sil, když celní unií s Německem otevřeme dokořán tamní výrobě své domácí trhy a dáme je zaplaviti zbožím z Německa? Či to prospěje našim hospodář- ským potřebám, když usnadníme německému průmyslu, aby ještě výdatněji soutěžil s prů- myslem rakouským na tržištích východních? Co přinese toto německé vedení Rakou- sku, co prospěje mu nový nátěr německý? Doma zpříkřený boj a škodu, další úpadek hospodářských sil a na venek — újmu jeho velmocenskému postavení, zatmění jeho su- verenity a nemylme se — úplné rozdvojení obou polovin soustátí. Rakousko s dokonanou nadvládou německou nebylo by více Rakouskem velké společnosti národů, Rakousko takové nutně by musilo v druhé, uherské polovině říše vzbuditi úsilí po obraně, úsilí oddáliti se od zvýšeného vlivu a tlaku německého, odhodlán hledati opory jiné, tak jak to jest známo z událostí starších dějin. Smiřovací konference naplní jenom tehdy svůj úkol, když účastníci jejich provedou přímý a všemu světu jasný důkaz, že Rakou sko musí býti rovnoprávným a kdyby se chtělo státi německým, že by samo pod- vrátilo základy svého trvání a zmařilo naděje své budoucnosti. Okamžik nadcházející žádá celých mužůh
Německo Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 2. února. (Z Körbro v jazykové osnovy.) »N. Fr. Pr.« sděluje, že v Körbrově osnově jazykového zákona, jenž bude předložen smiřovacím konferencím, vypra- cována do podrobna ustanovení, týkající se roz- hraničení okresů v Čechách. Okresy, jež mají býti nově utvořeny, aneb v jichž složení maji nastati změny, jsou všechny vyjmenovány. Účelem vládního návrhu není prý utvořiti okresy čisťě národní a proto se tento návrh liši ve mnohých kusech od návrhu z r. 1890. Pokud se týče zevní úřadní řeči v okresech německých, navrhuje se, aby česká podání byla vesměs přijímána; v úřadě by se projednala sice německy, ale vyčízení vydalo by se opět v jazyku českém. Vláda však nepřijala prý ani český návrh na jmenování soudců extra statum, ani německý návrh na zavedení tlumočníků, nýbrž ponechá soudcům, aby se sami se stra- nami dorozuměli způsobem, jejž uznají za vhodný. — (Účel cesty dra. Körbra d Pešti.) »Pester Lloyd« sděluje, že při ná- vštévě dra. Körbra a ministra financí Böhma u předsedy ministerstva uherského Kolom. Szella dojde také na rozpravu o některých aktuálních otázkách. Běži prý zejmena o do- rozumění, jak se má dále postupovati v otázee kvotové, o zdanění některých obchodních pod- niků, pracujících samostatně v Rakousku v Uhrách, o důchodovou daň z uherských cenných papírů, nalezajících se v Rakousku konečně o obsazení míst předních funkcionářů rak.uherské banky. Předešlý správce minister- stva financi bar. Jorkaš nabídl prý místo ře- ditele banku bývalému ministru financí dru. Bi- linskému a to musí nynější vláda vzíti do roz počtu.
Böhm Vídeň Francie Čechy Rakousko Uhry Körbro d Pešť Pester Lloyd
11 article
— (Krajské zřízení pro Čechy.) »Vaterland« obírá se v další stati smiřovacími konferencemi a přichází k otázce krajského zřízení v Čechách. »Rozdělení místodržitelství zřízení dvou pro obvody národnostně rozhrani- čené je nemožno — píše »Vaterland«. — Pro- vedení tohoto, radikální stranou učiněného ná- vrhu bylo by neštěstí, jehož nás pán bůh chraň, neboť se držíme pevně jednoty zeměa tato jednota jeví se zevně místodržitelstvím, jako nejvyšší politickou správou země.« Avšak místodržitelství, pokračuje »Vaterland«, je prací pretíženo a musí se mu dostati úlevy. Tose může státi, vsunou-li se mezi dosavadní první instance — okresní hejtmanství — a mezi je- dinou druhou instanci — místodržitelství — nové krajské úřady, jež mohou převziti značnou část povinností, ležíeích dosud na místo- držitolství. Krajských úřadů mohlo by být tolik, aby ke každému náleželo asi půl millionu obyvatelů. Nové krajské úřady mohly by býti druhou instancí pro mnohé záležitosti, přiká- zané okresním hejtmanstvím, a kromě toho první instancí pro některé věci, jež spadají nyní v obor místodržitelství a pro něž druhou instancí je ministerstvo. »Jednotná politická správa zůstala by ovšem vyhrazena místo- držitelství, jemuž by zůstaly i personalie jakož i otázky týkající se buď celé země neb ně- kolika krajů.« Tím, že by některé kraje byly jen české neb německé, vyhovělo by se prý i těm úřadníkům, kterým pro nedostatečnou znalost jazykovou je zabráněn postup v ny- nějším místodržitelství. (Němcům neznalost če- štiny v postupu dosud nikdy nepřekážela.
bůh Němec Čechy
12 article
Pozn. red.) Konečně pisatel ještě podotýká, že by se zřízení krajové, osvědčí-li se v Čechách. mohlo rozšířiti časem i na jiné velké korunni země, jako Moravu, Halič, Tyrolsko a Štyrsko, při čemž by se mohlo v tčchto zemích vyho- věti i dávným požadavkům národnostním. Z Krakova, 2. února. (Poláci a re- soluce českého výkonného vý- boru.) Usnesení výkonného výboru strany svobodomyslné, že smiřovací konference mají býti jen průpravou a úprava národnostních po- měrů že se musí provésti i va Slezsku a v ji- ných zemích smíšených, dotklo se nemile ně- kterých členů kola polského, kteří soudí, že by pak mohlo na říšské radě dojíti i na úpravu národnostních poměrů v Haliči. Člen kola pol- ského píše v té věci v »Gazetě Narodowé«, že Poláci ve sporu česko-německém zachovávali neutralitu a proto že nemohou věřiti, aby jim se strany spřátelené (české) bylo připraveno ta- kové nemilé překvapení. »Jsou — prý — na omylu, kdo se domnivají, že Poláci ve svém celku budou apaticky přihlížeti ku snahám, které by pro účely vrtkavé mezinárodní politiky mohly uvésti v pochybnost vymoženosti čtyři- cetileté národní práce, dobyté za vůdcovstv mužů, kteří nikdy nesestoupili se stanoviska samosprávy a samobytnosti polské. Také po- chybujeme — končí pisatel — že by se našla vláda, která by si chtěla dělati nepřátele z nej- loyálnějšího, par excellence dynastistického státního živlu v Rakousku.«
Polák Čechy Morava Halič Tyrolsko Štyrsko Krakov Slezsko Rakousko Gazeta Narodowé
13 article
»Glos Narodu« připomíná pisateli výše uve- dených slov, že špatně porozuměl české reso- luci. Ta že se týká zemí jihoslovanských. Ale kdyby přece došlo na řešení haličských záleži tostí v říšské radě, bylo by tím vinno jen kolo polské, jež samo k tomu působilo, aby čistě domácí spor česko-německý byl volán před cizí soud říšské rady. Budou-li Poláci na říšské radě hlasovati pro státní zákon, jímž se mají upraviti poměry v Čechách, nemohou se diviti, upraví-li se svým časem týmž způsobem také poměry v Haliči. A kdyby Čechové na dosa- vadní vrtkavost Poláků odpověděli podporou haličským Rusům, jednali by loyálněji, než Po- láci, poněvadž by podporovali Slovany, kdežto my (Poláci) počínáme se kloniti k nejzarytějším nepřátelům Slovanstva. Ze Zádru, v ledna. (Nový arci- biskup.) »Narodni List« sděluje z pramene prý bezpečného, že vláda hodlá na uprázdněný stolec arcibiskupský v Zádru dosadíti nynějšího biskupa porečského, Flappa, známého odpůrc slovanské bohoslužby, proti níž se vzpíral i ze- snulý arcibiskup Rajčevič. Takového vrchního duchovního pastýře uvítala by Dalmacie as s malou radostí. Pronásledování glagolice neustalo ostatně ani úmrtím Rajčevičovým. Týž list při- náší zprávu, že jakýsi farář pod Velebitem se- bral všechny bohoslužebné knihy, tištěné glago- licí a dal je zakopati na hřbitově. Za to se mezi mládeží dalmatskou glagolský ruch stále vzmáhá a tvoří se i kroužky, jichž účelem jest pěstování glagolského písemnictví.
Glos Naroda Polák Čecho Rus Rajčevič Rajčevičův Čechy Halič Zádr Slovan
14 article
Z Opavy, 31. ledna. (Živnostenský sjezd v Klimkovieích. — Rozdělen hejtmanství opavského.) V neděli dne 28. t. m. konal se v jediném českém městě slezském v Klimkovicích, první ve Slezsku sjezd českých živ- nostníků, jehož se zúčastnilo na 400 osob, z části i moravských hostí. Význam tohoto sjezdu — praví »Opav. Týden. — bude možno ocenit teprve v době pozdější. Zatím lze říci jen tolik, že sjezd je znám- kou, že mezi českým živnostnictvem ve Slezsku jest jiskra života, že jest i vůle a chuť, aby tato jiskra rozdmýchána byla ve plamen, zkrátka sjezdem pro- budil se organisační duch ve vrstvách živnostenských, které až dosud kromě nucenosti společenstevní byly rozptýleny, rozbity a tím vůči četným svým protiv níkům a škůdcům úplně bezmocny. — Týž list sdě- luje, že se pomýšlí na nové rozdělení hejtmanstv opavského, od něhož před čtyřmi lety odděleny okresy klimkovský a bílovský, jež sloučeny v nové hejtmanství bílovské. Nyní mají se odloučiti okresy oderský a vítkovský a má se pro ně utvořiti nové hejtmanství se sídlem v Odrách. Nové hejtmanství bylo by čistě německé, poněvadž některé české obce okresu vítkovského by se přidělily k Opavě. Opavské hejtmanství bylo by pak ryze české.
Opava Klimkovice Slezsko Odra
15 article
Z Krakova, 1. února. (»Glos Narodu- o slovanských klubech.) »Gt. Nar.« vítá ve vřelé stati založení Slovanského klubu v Praze doporučuje zakládání podobných klubů také ve městech haličských, naděje se, že by velice přispěly ku sblížení Poláků s haličskými Rusy, jichž dosa- vadní styky jsou málo utěšené. Pisatel se naděje, že by za stálého styku obou národních stran halič- ských přese všechny různosti politické vyniklo mnoho takového, co může strany sblížiti a jakmile by se odpůrcové sešli na myšlénce, že jsme všichni Slované, stanuli by rázem na cestě ku zmohutnění sil a vzájemné obrany proti společnému nepříteli. »Nochať se tedy vzmáhá myšlenka slovanských
Rus Slovan Krakov Nara Praha Glos Naroda
17 article
svazků — píše »Gl. Nar.« — v nichž konečně dojde k jasné a upřímné výměně myšlenek o otázce slo- vanské, vyžadující ustálení a přesného vymezení. zejmena s našeho polského stanoviska. Kéž byi naše společnost pochopila vážnost a potřebu takové organisace a šla ve šlépějích osvědčených bojovníků za věc slovanskou. Čechů, kteří nikdy neustávají v práci a v boji za dobrou věc pod praporem histo- rické pravdy.« Z Pošti, 30. ledna. (Z doby ex-lex. — Od- straněná císařská hymna.) Za mimozákon- ného stavu, jenž zavládl v Úhrách počátkem r. 1899. kdy vládě Banfově nebylo povoleno vybírání daní, některé strany, zejmena jich advokáti podávali sou- dům listiny bez kolků. Poplatkový úřad odsoudil je k obvyklým pokutám. Ale správní soud uherský při- stoupil na námitky obžalovaných a sprostil je všeli- kých pokut z toho důvodu, že v oné době vláda ne- měla práva vybírati nijakých daní a poplatků, tedy také ne ve způsobě kolků. — Od letošního Nového roku chovanci vojenské akademie uherské (akademie Ludvíkovy) nezpívají při slavnostních bohoslužbách, jako jindy se dálo, hymnu císařskou, nýbrž novou hymnu Kölcseyovu, v níž se neděje zmínka o císaři ani o králi.
Čecho Nara Pošť vojenský akademie uherský akademie Ludvíkov
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 2. února.
Praha
20 article
Rusko a Persie. »HoBoCT« provázejí sdělení ruské vlády, že dovolila ruské bance v Persii nakoupiti per- ských papírů za 221, mill. rublů, následujícím komentářem. Je to státní akt velkého významu. Země- pisné položení Persie, její přírodní bohatství, její úloha jakožto trhu na vyvážené tovary, vá- bily vážnou pozornost průmyslových států, sna- žících se rozšířit odbyt svých výrobků, zvláště v poslední době, kdy světová konkurence při- ostřila se jako nikdy. Nejvíc úsílí vynakládala Anglie, aby stanula v Persii pevnou nohou, při čemž měla nejen obchodní, nýbrž i politické cíle. Politický vliv měl sloužiti anglické kapse. Avšak perské vládě nemohlo býti zvlášť pří- jemno, čeho se Anglie domáhala, kdyžtě znala z četných příkladů historie skutečnou cenu angli- ckého přátelství. Pochopitelno, že perská vláda v rozhodném okamžiku obrátila se k ruské o finanční výpomoc. Rusko, hraničíc s Persií dlouhou hranicí, má v ní vážné hospodářské zájmy, které stále porostou. Jsou tak vážné, že na př. soukromým ruským podnikem proraženy jsou v Persii výtečné silnice, stavěny budou že- lezné dráhy atd. Výpomoc, podaná ruskou vlá- dou perské, jen upevní přálelské poměry mezi nimi a zjedná solidně výhody ruskému obchodu a průmyslu. S druhé strany podmínky půjčky,
Rusko Persie Anglie
21 article
ustanovující, kdyby Persie správně neplatila, že může ruská banka zříditi kontrolu nad celni- cemi, zaručujícími půjčku, a taktéž závazek perské vlády, že zaplatí všecky svoje zahraničné dluhy a do r. 1975 neuzavře žádné zahraničné půjčky bez souhlasu ruské banky v Persii, jsou nejlepším důkazem, že perská vláda pevně jest odhodlána držeti se i budoúcně politického směru, touto půjčkou ukázaného. A v mezínárodních poměrech úmluva mezi ruskou a perskou vládou nemůže vyvolati žádných nedorozumění, nebot jest dovršením přirozeného stavu věcí. V tom smyslu musíme ji z duše vítati a přáti, aby vydala hojného a oběma stranám užitečného ovoce. Milanův agent v Petrohradě. »Poccig« oznamuje, že úřadní zástupce Srbska v Petrohradě v den svátku prvosvětitele sv. Sávy, jenž padl na minulou neděli, obcházel členy srbské kolonie v Petrohradě a prosil je, aby podepsali telegrafieký pozdrav králi Alex- andru. Většina petrohradských Srbů, nejen pod- daných srbského krále, odmítla prosbu páně Christičovu, jemuž prohlásili, že nynější srbská vláda provozuje vůbec protisrbskou politikua že král Alexandr, jenž se s vládou ztotožňuje, nemůže počítati na sympatie uvědomělých a poctivých Srbů. Možná, že několík srbských
Milanův svatý . Sáva Srba Christičův Persie Petrohrad Srbsko Alex
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. O kalendáři a letopočtech. Letošní rok, kdy po 28. únoru dle pravo- slavného kalendáře vzroste posavadní rozdíl mez letopočtem západním a pravoslavným ze dva- nácti dnů na třináct, přímo vybízí k úvahám, nebylo-li by možno odstraniti tento rozdíl, vzrů- stající každým novým stoletím a dosíci jednoty letopočtu po celém vzdělaném světě. Také na Rusi, v nejčelnějším pravoslavném státě, ač- koliv i v kruzích některých učenců jeví se odpor proti této změně, uvažuje se o léto otázce a v poslední době i carská akademie věd na novo obrátila zřetel k ní. Jde tu především o to, nalézti nejvhodnější způsob, kterak by bylo nejlépe lze prověsti tuto změnu. O této otázce pojednává v pařížské »Révue hebdoma- daire« pan Charles Loiseau, známý přítel nás Čechův, uveřejňuje toliž článek o opravě ruského kalendáře a poukazuje na obtíže takovéto změny v říši, kde pravoslaví s nejmenšími svými po- drobnostmi, počítaje v to i různost letopočtu, tvoří takřka základ státního zřízení, kde vědomi této různosti vůči ostatnímu světu vžilo se v samu duši lidu V pařížské »Révue Scientifique« podáváp. C. Tondini de Quarenghi zajímavou studii o po- čátcích nynějšího kalendáře západního. Když Julius César r. 45 př. Kr. opravoval kalendář tehdáž obvyklý v říši římské, odhadl tehdejší astronom alexandrinský Sosigenes střední délku roku na 365 dnů a šest hodin. Žeto nebyl počet přesný, nebylo učencům alexandrin- ským neznámo, avšak zlomek zdál se tak ne patrný a přesně jej zjistit, vyžadovalo tolika- letého pozorování, že Sosigenes ponechal budou- cnosti pěči o to, podniknouti, čeho třeba, až po staletích chyba vzroste tou měrou, že by
Loiseau Čechův Tondini Quarenghi Julius Sosigenes Rus Révue Scientifique
23 article
bylo třeba nápravy a navrhl prozatím, aby každý čtvrtý rok bez výjimky byl přestupný. Průměrná délka roku páčí se nyní s chy- bou malého zlomku minuty na 365 dnů, 5 hod. 48 51“ 93“. Jestliže se k vůli snažšímu počtu páčí délka roku na 365 dnů, 5 hod. a 49 min. shledáme, že rok juliánský, odhadnutý Sosige- nem na 365 dnů a 6 hod., jest o jedenác- minut delší, což činí ve čtyřech letech 44 mi- nuty a ve 400 letech 4400 minut čili tři dny jednu hodinu a 20 minut. Následkem toho při jarním rovnodenní, jež není podrobeno ani našim výpočtům, ani našim chybám, za čtyři sta let po opravě Julia Césara páčil so rozdíl již na tři dny. V tu dobu za- sedalo koncilium nicejské a k vůli stanoven doby velikonoční vyzvalo alexandrinské hvězdáře. aby zjednali tomuto podniku vědecký podklad.
Julio César
24 article
Od časů Julia Césara považován 25. březen jako datum rovnodenní jarního, avšak násled kem dobrého zdání hvězdářů alexandrinských stanoveno toto datum na 21. března, podlo něhož se počítá úplněk velikonoční v celém křesťanstvu. Církvi alexandrinské, jíž byly nej- snáze přístupny prameny tehdejší vědy matema- tické, uloženo, aby každoročně podala církvi římské zprávu, na který den připadá boží hod velikonoční, aby prostřednictvím autority papež- ské mohlo být nařízeno současné slavení svátků velikonočních po celém křesťanstvu. Otcové církevního sněmu nicejského tudíž. co se týče astronomické stránky kalendáře, po- nechali rozhodující slovo vědě. Byla to otázka, kde šlo do jisté míry o čest samé církve vůč obci židovské. »Jest politování hodno«, pravi císař Konstantin ve svém listě k biskupům, »slyšíme-li, kterak židé se honosi, že bez nich hy křesťané nedovedli světit svoje velikonoce.« A papež Lev Svatý, dávaje výraz názoru církve o této otázce, dbal tou měrou toho, aby cír- kevní kalendář souhlasil s úkazy na nebi, že když vznikla pochybnost o přesnosti některých
Julio César Konstantin Svatá
25 article
výpočtů, týkajicích se velikonocí, psal o tom císaři, vyzývaje jej, aby dal případ vyšetřit nej- lepšími učenci, buď egyptskými, buď, kdyby kdyby bylo třeba, i z jiných národův. A šlo tu o samy výpočty učencův alexandrinských. Tímto každoročním stanovením velikonoč- ního úplňku na základě rovnodenní ranního po- mocí výpočtů hvězdářských měl býti rok cír- kevní zachováván v souhlasu s úkazy na neb a vyrovnávány účinky posunování se rovno- denní. Avšak tyto chvalitebné úmysly zmařeny bouřemi příštích věků. Vzrůstající záplava bar- barů, pak krvavě výboje Islamu vzbudily zcela jiné starosti, než o astronomii. »Nejprve žít, pak filosofovat«, tento železný zákon, jenž tísnil i církev, zallačil v pozadí i péči o přesné datum rovnodenní jarního. Teprve kdýž omyl stával se příliš patrným, počali se jím zabývat.
26 article
Slavný anglický františkán Roger Bawn, jhotový to zázrak učenosti, nazvaný právem » doctor admirabilis«, podal o tom papeži Klimentu Iv. zvláštní spis, jejž dnes ještě nelze čísti bez po- divení. Zemřel r. 1294. V následujícím století oprava kalendáře rovněž byla předmětem vý kladu řeckého historika Nikefora Gregorasau přitomnosti císaře Andronika II. r. 1324. Hi- storik tento zmiňuje se o tom obšírně v kapi- tole XIII. své »Historie byzantinské«. O této otázce pojednáváno bylo též na konciliích kost- nickém r. 1414 a basilejském r. 1436. Někteř papežové, zejmena Lev X., ujímali se vážně věci, koncilium tridentské nařidilo opravu kalen- dáře, avšak teprve r. 1582 mohl ji konečně provésti papež Řehoř XIII., Boloňan Ugo Buon- compagni. Od koncilia nicejského r. 325 do roku 1582 uplynulo 1257 let. Za tuto dobu rovno- denní jarní a s ním všechna ostatní data, poši- nujíce se každoročně asi o 11 minut, byla po- sunuta asi o deset dnů, tak že rovnodenní jarní, jež r. 325 připadalo na den 21. března, nastalo
Bawn Iva Gregorasau Andronicus Řehoř XIII zejmen Lev X Boloňany Ugo Buon
27 article
nyní 11. téhož měsíce. Jest pochopitelno, kterak za takovýchto okolnosti bylo s velikonocemi. Poněvadž východiskem pro stanovení velikono- čního úplňku nebylo více skutečné rovnodenn jarní, tehdáž 11. března, nýbrž smýšlené rovno- denní, stanovené na den 21. března podle ob- čanského kalendáře, veškeré úplňky mezi 11. 21. březnem nebyly považovány za velikonoční Za to považovány za velikonoční úplňky, jež následovaly deset dnů po poslední lhůtě veliko- noční, jež tvoří 35. den po rovnodenní, tedy od 15. až do 25. dubna tehdejšího kalendáře. Prostředek proti tomuto neladu naznačen byl tím, co provedlo koncilium nicejské r. 325 vyzvati astronomy, aby stanovili přesné den rovnodenní jarního. Avšak to se týkalo toliko přítomnosti; z nynějšího neladu samého bylo třeba vzíti si poučení pro budouenost. Táž věda, již se dovoláváno, aby navrátila rovnodenní na datum, kde skutečně nastávalo, měla býti rovněž povolána, aby dosáhla toho, by rovnodenní za- ujímalo stále totéž místo v kalendáři pomocí jakékoli změny v pravidle vsunování přestupných roků, každého čtvrtého léta bez výjimky, jež dosud sledováno a jež shledáno mylným.
28 article
Tento dvojitý problém předložil Řehoř XIII. učencům své doby a tohoto dvojitého problému týkají se následující výroky jednoho z nejslav- nějších učenců protestantských, již se v osm- náctém století zabývali touto otázkou, Petra Hor- rebowa, professora astronomie v Kodani. »Omlouváme právem církevní otce středo- věku,« praví Horrebow, »že dříve nepřistoupili k opravě kalendáře, avšak tim větším právem chválíme Řehoře XIII. Tento papež, zaražen zlořádem tak značným, jako posunutí všech ročních dob o deset dnů, jenž se stal zřejmý všem, nařídil, aby se zjednala náprava. Nařídil, aby byl napraven a odstraněn omyl, vzrostší v době tak dlouhé a aby vše vráceno bylo v stav, jaký byl po konciliu nicejském.- Týž učenec posuzuje astronomickou strá sku reformy následovně.
Řehoř Horrebow Petra hora Kodaň
29 article
»To byla myšlenka,« pokračuje, »to byl úmysl papeže Řehoře XIII. a nemusili bychom se ji zabývat, kdyby výsledek byl odpovídal úmyslu tak dobrému. Papež tento učinil vše, co bylo v jeho moci; svolal s velkým nákladem mathematiky, o nichž doufal, že jsou schopni provést jeho úmysl. Avšak toť osudem mathe- matiků, že nalézejí pravdu, nikoliv když jim knížata rozkážou, nýbrž když ji dovedou na- lézt. Učencům svolaným papežem bylo třeba dlouho číst, dlouho uvažovat, bylo třeba vy- trvalé práce a pokusů stále opakovaných. Poně- vadž pak vše to nemohlo býti vykonáno v krátké době, stalo se, že lidé velmi učení v některých věcech dopustili se poklesků. To však jim bez obtiží promíjíme, žádajíce stejnou shovívavost pro sebe, kdyby se nám přihodilo, že bychom na cestě ochabli.« Přece však uznává ve svém výkladu, že gregorianská oprava kalendáře nebyla zosnována a provedena ledabyle, nýbrž že jest dílem spo- lečné práce učencův oné doby, kteří se zdáli nejschopnější provésti ji. Uznává též, že tehdejší učencí, jestliže nechtěli odkládati opravu kalen- dáře do nekonečna, nemohli učiniti lépe. Zkrátka, dlužno vzdáti veškeru chválu způsobu, jakým si počínal Řehoř XIII., jenž svolal, nedbaje ná- kladu, skutečný mezinárodní kongres nejslavněj- ších učenců své doby. Přes to přese všecko naskytuje se otázka, zdali při větší trpělivosti nebylo by se dospělo k něčemu lepšímu. Neboť ačkoliv oprava kalen- dáře způsobená Řehořem XIII. v obojím směru, pokud se týkala správného stanovení jarního rovnodenní a pojistila stálost jeho pro budouc- nost, znamenala značný pokrok, přece nebyla v každém ohledu tak přesná, aby vylučovala veškeré omyly. O této stránce gregorianské opravy kalendáře promluvíme snad příště.
Řehoř XIII