1
article
Při otázce předsednictva jde prýo
rozhodnutí, mají-li být opětně zvoleni dřívější
předseda dr. Fuchs a dřívější místopředsedové
Prade a dr. Žáček, aneb má-li se v obsazení
praesidia státi změna a jaká. Touto otázkou za-
bývají prý se již někteří vynikající poslanci
různých stran a jest prý naděje, že bude na-
lezen postup, většinu klubů uspokojující. Co se
týče klíče pro sestavování výborů, musí prý
především rozhodnuta býti otázka, má-li býti,
jako dosud, počet členů klubu základem
pro vyměřování počtu zástupců jeho v každém
výboru aneb má-li se zavésti měřítko jiné.
Teprv až v těchto dvou věcech zjednána
bude jakási jistota, určí vláda dobu,
kdy říšská rada svolána bude. Nová
říšská rada bude prý, toť se rozumí, zahájena
trůnní řeči, ve kteréž především projeveno
bude politování nad tím, že zákonodárný stroj
tak dlouho již nepracoval.
doktor
Fuchs
Prade
Žáček
2
article
Dále bude prý tu poukázáno na okolnost,
kterak se Rakousko následkem váznutí parla-
mentního aparátu v hospodářském ohledu z
jinými státy opozdilo a jaká akce v tom směru
nový parlament očekává — uherské vyrov-
nání, celní tarif a obchodní smlouvy. Také bude
prý prohlášena nutnost, aby jazy ková
o tázka upravena byla cestou zákona »s ohle-
dem na potřeby státu a poměry národností«,
Na tuto trůnní řeč odpoví poslanecká sně
movna a dresou, ježto v trůnní řeči cely
vládní program bude obsažen a rokováním
o adrese má býti vyplněna první část nového
zasedání. Tolikéž rozumí prý se samo sebou, že
bude vláda hledět, aby v tomto zasedání vyří-
zeny byly: zákon o rekrutech, zatímný
rozpočet, volby do delegac a kvotové deputac
a snad také ještě zákon o dani z lihu ve pro-
spěch zemských financí; kdyby se sněmovna
dělnou stala a k vyřízení těchto věcí odhodlala,
zůstaly by příštímu oddílu výročního zasedání
vyhraženy: jazykový zákon a předloha o inve-
sticích.
Tolikéž
Rakousko
3
article
Co se týče státního rozpočtu, záleží prý
vládě nejvíce na tom, aby vyřízena byla zále-
žitost rozpočtu na r. 1901, t. j. aby parlamen-
tárně projednáno bylo rozpočtové provi-
sorium, jež bylo vyhlášeno císařským naří-
zením ze dne 27. prosince 1900, a to zvláště
z té příčiny, že byl oním nařízením minist
financí zmocněn, aby si v případě potřeby na
sesílení kasovních hotovostí způsobem zálohy
opatřil obnos 50 millionů korun. Vládě záleží
prý na tom, aby jí k realisování oné zálohy
dáno bylo parlamentní zmocnění, t. j. nikoli n
tom, aby ono císařské nařízení dle § 14. prostě
bylo schváleno, nýbrž aby ono nařízení promě-
néno bylo v řádný ústavní zákon. Definitivní,
celý rozpočet zůstal by pak vyhrazen době po-
zdější.
Jak vidno, není o pracovní program pro
novou poslaneckou sněmovnu žádná nouze. Ale
programy se, jak známo, snáze sestavují, než
provádějí a nade všemi vládními zámysly a pro-
jekty vznáší se veliká otázka: bude-li nová
říšská rada vůbec chtít a moci pracovat?
4
article
O cilech politiky německého císaře
Viléma Il.
O cilech politiky německého císaře
Viléma Il.
(Z francouzského tisku.)
Známý publicista a vřelý přítěl národa če
ského p. A. Chéradame uveřejnil v »L'Eclairu«
článek »Guillaume II. peint par lui-meme«, který
je zajímavý i přo naše čtenáře. Chéradame
s obvyklou svou břítkostí a důkladnosti líči
pragermánské cíle politiky německého císaře dle
jeho vlastních výroků, dle jeho slov a gest im-
peratorských. Uvádí, jak nynější císař německý
snaží se i v drobných záležitostech, v maličko-
stech, vyjádřiti nejtužší jednolitost a scelenost
německé říše, i na poštovních známkách a ko-
kardách vojáků. Německý císař naplněn je my-
šlenkou vílězné převahy německého císařství.
V nesčetných svých řečech projevuje toto hrdé
vědomí síly německé, vlastně germánské, nebot
od r. 1898 nazývá Vilém II. svou říši germán-
skou a nikoli německou. Chéradame uvádí celou
řadu známých výroků Viléma II. Jeho plán je
upevniti a sesíliti německou říši, bez zřetele na
jiné národy. Naráží na tento plán v četných
řečech posledních: »Nemám nijakých obav z bu-
doucnosti, jsem jist, že můj plán se výdaří« (řeč
ve Štětíně v září 1900.) »Mám nezkrotnou vůl
postupovati pevným krokem, přes všechny pře-
kážky, na cestě, kterou jsem jednou užnal za
dobrou« (řeč v Bielefeldu v červenci 1899.)
A jak chce provésti tyto plány? To nažnačuji
jeho významná slova: »Jest-li se čhce ve světe
il
A Chéradam
Chéradam
Vilém II
Štětín
Bielefeld
Guillaume II
5
article
něco vykonati, péro je malomocné, není-li pod-
porováno mečem.« (Leden 1900).
V tomto smyslu líčí francouzský publicista,
na základě podrobných studií a detaillů, velko-
německé snahy Viléma II. a uvádí velmi zají-
mavou episodu. Dne 29. října 1900 odhaloval
Vilém II. v Tangermünde pomník císaře řím-
ského Karla IV. (»který«, připomíná Chéra-
dame, »byl králem českým, což dlužno pečlivě
zaznamenati«) a při té příležitosti pravil nynější
císař německý: »Tento císař, který v tomto
městě, na důležitém přítoku Labe, založil ná-
dherný zámek, byl zázračně nadán, aby pochopil
otázku, nyní nás zaměstnávající. Často asi zde
přemítal o plánu, který si usmyslil, o plánu
založení císařství severního, jehož základem a
hranicí by bylo Labe.«
Chéradame píše dále: Alphons Humbert
měl správné ponětí o věci, když v době uveřej-
nění dopisu Mommsenova v »Neue Fr. Presse«
poukázal na pangermánské stanovisko Víléma Il.
»Německý císař má víru ve svou hvězdu . .
touží po velkých činech . . . má velké plány ..
má pevnou vůli provésti své smělé plány, jichž
uskutečnění učiní z něho moderního Karla Veli-
kého —« tak příbližně uzavírá Chéradame svůj
vysoce zajímavý obraz Viléma II.
Vilém
Vilém II
Karel Iva
Chéradam
Humbert
Mommsenův
Karel Veli
Tangermünde
Francie . Presse
Vílém Ilo
Vilém II
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— To chci, to poroučím! Pan Schö-
nerer vydal, jak známo, ve svém orgáně dva
súkazy« a sice zcela dle vzoru německého cí-
saře, jenž ve zvyku má mluviti krátce a úsečně
a při tom rozhodně. Sic volo, sic jubeo! Kdo
chce jít se mnou, ať jde, kdo nechce, necht
obráti se jinam. Já jsem pánem. Do klubu se
Schönererovci nesestoupi, nýbrž jenom ve volně
sdružení. Proč? Klub říditi by se musil urči-
tými stanovami a ty by pana Schönerera ob-
mezovaly, on ale ve všem chce míti svou
vůli. Židy a katolíky pan Schönerer do
sdružení nepřipustí. Židy vůbec ne
poněvadž chce němectví zachovati při neporu-
šené arické čistotě a katolíky, poněvadž kdo
stoupencem Říma, nemůže býti v pravém slova
smyslu Germanem. Je to sice historická lež,
neboť právě Řím a Němci naproti ostatním
národům vždy dobře si rozuměli, leč to dnes
»rytíři Jiřímu« nevadí. Kdo dosud katolíkema
cítí se býti jinak ale Schönererovým stoupencem,
smí sice také překročiti prah svatyně Wuotanovy.
jelikož je Schönerer nejvyšším knězem, ale pouze
jako host a ne jako příslušník zajímavé sekty,
jež prohlašuje dnes nepokrytě, že chce, aby
Schö
Schönerer
Žid
German
Němec
Jiří
Schönererův
Wuotanův
Schönererovec
Řím
7
article
Rakousko vstoupilo se svými »německými« ze-
měmi, mezi něž pan Schönerer vřaďuje laskavě
též Čechy a Moravu se Slezskem, do německé
říše a podrobilo se vedení Pruska. Proč to chce
pan Schönerer, prohlašuje hned na to: aby
totiž národnosti své zabezpečil trvalou a pro všecký
doby nerušenou existenci. Aby totiž v těch jeho
zemích »německých« v Rakousku stalo se pá-
nem Prusko a hospodařilo zde jako hospodaří
v Poznaňsku. Mohli bychom s jistým hu-
morem a snad i s pohrdáním pohlížeti na tyto
snahy a o nich soudití, však humor nám zahání
vědomí, že k tomuto programu přiznává se
většina německých poslanců z Čech
a ha tuto bezpříkladnou zpupnost že byli vy-
chování Němci zdejšími vládami s nimi se ma-
zlením. Rakousko za nedlouho bude moci klidí
ovoce svého systému právě na tom poli, jež po
desítiletí a staletí se zvláštní zálibou vzdělá-
valo. Na ten stupeň dospěla již německá drzost,
že diktuje tomuto státu, aby pokořil se před
slávou a velkostí Pruska a žeštomuto pomahá
k odvetě za pokořující — Olomouc.
—Vídeňský farní úřad dle srdce Lu
egrova. Kterýs občan ve Veselí n. Lab. psal
nedávno farnímu úřadu v Ottakringu zálepku
s českou adresou a zdvořile žádal o výtah
z matriky, ku sčítání lidu nutný. Uvedl přesně
potřebná dáta a připojil známku na odpověd.
Schönerer
Prusek
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Prusko
Poznaňsko
Olomouc
8
article
Farní úřad české adrese rozuměl, žádosti však
rožuměti nechtěl; známky — tedy peněz chu-
dého českého člověka — použil k výlevu ná-
rodnostní zpupnosti, přípsav na nevyřízenou
žádost památná slova: »Wien ist deutsch in
Wort und Schrieft! (Vídeň jest ně-
mecká slovem i písmem !). Je-li Němectví
pánů z farního úřadu v Ottakringu tak pravé
nefalšované jako jejich německý pravopis, je
»němécká« Vídeň zachráněna a Lueger může
klidně spáti. — Tážeme se: jedná-li tak kato-
lické kněžstvo, čeho lze očekávati od Schöne-
rerů, Wolfů a souručenců ?1
— Ruský konsulát v Brně. »Moravská
Orlice«, jak jsme iiž sdělili v ranním čísle.
oznamuje z Vídně, že prý v petrohradských
kruzích uvažuje se zřízení ruského konsulátu
v Brně, který obstarával by i agendu z Čech
a Slezska. Takovéto vyřízení otázky zřízení ru-
skéko konsulátu v českých zemích zamýšlí se
prý se zřetelem na obtíže, jež činěny byly
z Vídně zamýšlenému dříve zřízení ruského
konsulátu v Praze. — Není pochyby, že místo
původu této zprávy prozrazuje i její účel. Ve
Vídni ve svě lásce ku Praze a snaze ve všem
všude ji poškozovati, si přejí, by ruská vláda
upustila od svého úmyslu, zříditi konsulát
v Praze a zřídila jej v Brně. Dlužno však po-
chybovati, že v Petrohradě budou tak ohebni.
a slabi, aby tomuto přání vídeňskému, vytrysk-
nuvšímu z neskonalé »přízně« k českému ná-
rodu a ku Praze, neprodleně a ochotně vy-
hověli.
Lueger
Schön
Wolf
Vídeň
Brno
moravský Orlice
Čechy
Slezsko
Praha
Petrohrad
9
article
— Úmrtí. Ve čtvrtek dne 17. t. m. zemřel
v Kolíně zasloužilý učitel pan J. Fafl. Před dvěma
roky odebral se na zasloužilý odpočínek, jehož ne
dlouho užíl. — V noci na dnešek zemřela v č. 756
ve Slezské ulici na Král. Vinohradech paní Anna
Mašínová, choť professora na státní průmyslové
škole.
— Ke kapitole o české nepodnikavosti.
Piše se nám: Naskytne-li se u nás nějaká výhodná
koupě hospodářského objektu, jsou to nazvíce Němci,
kteří se o získání jeho ucházejí a v mnobých přípa-
dech se stávají jeho majíteli. A jakmile začne se
podnikavému Němci dobře daříti a jeho mocný vliv
se pocifuje na všech stranách, obracejí se výtky ve-
řejnosti na toho, od něhož Němec věc koupil a ni-
kdo nevzpomíná netečnosti, s jakou se táž veřejnost
při nabízeném prodeji zachovala. Nový případ ta-
kové netečností oznamuje se z Brandýsa nad
Labem. Po smrti majítele velkých mlýnů pana
Šuberta nabídli dědicové inseráty v denních listech
přebytečnou vodní sílu českému podnikateli a zavá-
zali se k tomu, že ku postavení potřebných místno-
stí dají zdarma potřebný pozemek. Nabídek došlo
dost, ale všecky od Němců z říše a od Němců praž-
ských, kteří činí dědicům nejvýhodnější podmínky,
aby lacinou sílu pro sebe získali. Až v Brandýse
německý živel zapustí kořeny a němečtí úřadníci
začnou zakládati spolek »na posílení a ochránění
Němectva« jako v ryze českých Libšicích u Roztok,
potom bude na nářky pozdě!
J Fafl
Mašínová
Němec
Šubert
Kolín
slezský
na Královský
Brandýs nad Labe
Brandýs
Libšice u Roztoky
státní průmyslový škola
10
article
— Zimní výlet do Krkonoš. Minulého roku
učiněn byl šťastný počátek v pořádání společných
výprav do Krkonoš, jež do nedávna zejmena v zimě
jedině Prušáky hromadně byly navštěvovány. Z čet-
ných zpráv o Krkonoších uveřejňovaných je známo,
že právě v době zimní oplývají hory tyto množstvím
krás a půvabů, jež výlet v této době do hor vyko-
naný činí skutečně nezapomenutelným. Aby splněno
býti mohlo přání četných českých turistů při různých
příležitostech mihulého roku vyslovéně, odhodlal se
říd. učitel p. J. Buchar v Štěpánicích u Jilemnice
během této zimy opětně nové společné výpravy do
Krkonoš uskutečniti. Prvá z nich určena jest na ne-
děli dne 27. t. m a vykoná se takto: Cizí účastníci
přijedou vlakem do Jílemnice v sobotu dne 26. t.
m.; zde o přenocování bude postaráno. Ráno pak
na saních pojedou přes Brannou, Vrchlabí a údolím
Labe do Spindelmühle. Zde v hotelu »U koruny«
očekávati je budou horalé, kteří obstarají další do-
pravu až na hlavní krkonošský hřeben, do Boudy
Prušák
Branna
Bouda
Krkonoše
Buchara
Štěpánik
Jilemnice
Vrchlabí
údolí Labe
Spindelmühle
11
article
Petrovy. Návrat do Spindelmühle stane se rychloua
bezpečnou jízdou na »rohačkách«. — Kdož by vy-
pravy této chtěl se zúčastniti, nechť do 26. t. m.
zašle přihlášku se zálohou 15 K za osobu shora
jmenovanému pořadateli. Záloha tato platí na všecky
povozy, na šnídaní a večeři ve Spindelmühle a na
společný oběd v Petrově Boudě. Ti, kdož by na
opatření povozu z Jilemnice do Spindelmühle nároků
nečinili, složí zálohy za osobu o 4 K méně. Aby
pořadatelské starostí úmenšeny a zdar výpravy za-
jištěn byl, jest nezbytno, aby stanovené lhůty k při-
hláškám i další podmínky platební přesné bylo
dbáno. Cesty jsou nyní dobře sjízdny i schůdny a
lze předem říci, že výlet uskuteční se a zdárně
skončí za každého počasí. Výletu mohou se ovšem
směle zúčastniti i dámy, jest však nutně třeba, aby
o teplý kožich a nánožník každý sám měl péči.
Ostatní příště.
Petrov
Spindelmühle
Jilemnice
12
article
Tuhý mráz nastal v Praze v noci na dnešek.
Rtuť klesla až na — 15° C. pod nulou. Zima do-
léhá nejvíce na chudinu, která s prosbou oblehá
chudinské ústavy, aby dostala topivo. Na Žižkově
byl včera 140 chudým rozdán vagon uhlí.
— Přerušená doprava. Včera o půl desáté
hodině večerní přetrhl se drát vrchního vedení Kři-
žíkovy elektrické dráhy a sice na křižovatce u di-
vadla Variétě. Tato příhoda měla v zápětí přerušení
dopravy a obecehstvo v těchto místech musilo pře-
stupovatí.
— Nebezpečí ohně povstalo včera odpoledne
v kolně v nádvoří domu čís. 499—I. v Kožní ulici.
Na dětský vozik, naplněný různými odřezky, kdosi
z domu postavil hrnec se žhavým popelem, od kte-
rého se odřezky vzňaly. Vycházející dým upozornil
sousédy na hrozící nebezpečí a povoláni ihned ha-
siči, kteří oheň uhasili. Škoda není značná.
— Osudný návrat z plesu. Kovářský mistr
pan Jan Hrachovec z čís. 120 v Košířích včera po
4. hod. ranní ubíral se z plesu domů. Na chodníku
před domem čp. 102 v Košířích na náledí sklouzla
spadl do příkopu, při čemž zlomil si levou nohu.
Policejní hlídka odvedla zraněného do příbytku, ale
stav jeho zhoršil se tak, že musil býti převežen do
všeobecné nemocnice.
Výjev z ulice. Včera o půl 4. hodině od-
poledne vznikla ve Štěpánské ulici půtka mezi kočím
Josefem Kučerou z Nuslí č. 144 a kočím Josefem
Veselým z Michle, kteří vezli do dvorního pivováru
led. V průběhu sporu Kučera udeřil svého odpůrce
pěstí do obličeje tak mocně, že Veselý omráčen upadl.
Hrachovec
Kučera
Veselá
Praha
Žižkov
Košíře
štěpánský ulice
Nusle
Michle